ATELIER FONTES, s.r.o

Transkript

1 OBSAH: 11. ZÁVĚRY A VÝVOJOVÉ TRENDY OBECNĚ STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ Statistické údaje Vymezení ploch ohrožených erozí Analýza zemědělsky neobhospodařovaných pozemků Ekologicky hospodařící subjekty Stav vysokokmenných sadů Výměra realizovaných ÚSES na ZPF Zastoupení přírodě blízkých ekosystémů na ZPF LESNÍ EKOSYSTÉMY VODNÍ EKOSYSTÉMY Rámcová vodohospodářská směrnice Čistota vody Morfologie toků Migrační bariéry Vodní nádrže Mokřady Odvodnění a závlahy OSTATNÍ EKOSYSTÉMY Ekosystémy přirozených stanovišť Ekosystémy antropogenně podmíněných stanovišť KRAJINA ÚSES Přírodní parky Významné krajinné prvky Nepůvodní a invazní druhy rostlin a živočichů Využívání krajiny SOUSTAVA NATURA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY Zvláště chráněná území Památné stromy ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ SEKTOROVÉ POLITIKY ANKETNÍ A DOTAZNÍKOVÁ AKCE Anketa Dotazníky...16 Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.1

2 11. ZÁVĚRY A VÝVOJOVÉ TRENDY Zodpovědný koordinátor kapitoly: Ing. Tomáš Havlíček, ATELIER FONTES, s.r.o. Doplnění provedl Odbor životního prostředí, zodpovědný řešitel: Ing. Hana Králová, Ing. Marek Krchňavý OBECNĚ 1. Do této kapitoly jsme převzali závěry z jednotlivých kapitol. 2. Analytická část byla po zralé úvaze zpracovatelů rozšířena nad rámec zadání o některá témata (např. jakost vody v tocích, ekosystémy na ostatních plochách a podobně). 3. Stejně tak byla nad rámec zadání zpracována sada map a kartogramů měřítka 1 : , do kterých se promítají analýzy jednotlivých jevů. 4. Anketní a dotazníková akce je stručně vyhodnocena v kapitole Odpovědi jsou obsahem dokladové části STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ STATISTICKÉ ÚDAJE Statistické vyhodnocení zastoupení kultur zemědělské půdy v jednotlivých katastrech naráží na nedostatečnou evidenci změn kultur. O změnu kultury žádá dle platné legislativy vlastník pozemků, i když ji většinou provádí uživatel pozemků. Při nejasných identifikacích vlastnických pozemků a mnohdy složitém jednání mezi vlastníky a uživateli se pro většinu uživatelů pozemků jeví schůdnější ponechávat pozemky bez změny kultury. Přes tyto nedostatky v evidenci kultur a rozdíly mezi stavem evidenčním a faktickým lze konstatovat, že zornění jednotlivých katastrů, zejména jihozápadní a jižní části území jihomoravského kraje je neúměrně vysoké a přináší s sebou řadu problémů ekologických, hygienických i hospodářských. Oproti předpokládaným trendům extenzifikace zemědělství došlo v posledních 10-ti létech ke zvýšení výměry trvalých travních porostů evidovaných jako kultura pouze v omezeném počtu katastrů, podobně jako k zvýšení výměry lesa. Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství není pravděpodobně tak významná, aby měla za následek snižování intenzity zemědělské výroby VYMEZENÍ PLOCH OHROŽENÝCH EROZÍ Potenciální vodní erozí jsou nejvíce ohroženy okresy Hodonín, severovýchodní část okresu Břeclav, jižní a jihovýchodní část okresu Vyškov, severozápadní část okresu Brno venkov a převážná část okresu Blansko. V řadě katastrů zejména v úpatních svazích Chřibů a Ždánského lesa je nebezpečná kombinace půd nejnáchylnějších k vodní erozi se zorněním katastrů nad 80%. V oblastech méně intenzivní zemědělské výroby okresu Blansko, a Brno venkov jsou již některé erozí ohrožené plochy zatravněny (trvalé travní porosty na orné půdě), takže míra aktuální eroze se snižuje. Takto zatravněné pozemky je však třeba stabilizovat jako trvalou Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.2

3 kulturu. Přesto i zde existují katastry s půdami silně ohroženými vodní erozí a vysokým procentem zornění. Větrná eroze ohrožuje zemědělskou půdu, kultury a zdraví obyvatel zvýšenou prašností. Její řešení je hluboce podceňováno Protierozní opatření investičního charakteru omezující větrnou erozi - větrolamy- byla realizována v prvé řadě v panonské oblasti - na okrese Znojmo, Břeclav, Hodonín, v jihovýchodní části okresu Brno venkov a části okresu Vyškov. Opatření proti větrné erozi však nebyla realizována v dostatečné míře, síť větrolamů je řídká, jejich zdravotní stav často špatný, chybí další protierozní opatření, zejména agrotechnická (dostatečný podíl ozimých plodin, meziplodin a trvalých porostů). Řešení neutěšené situace v erozi půd spočívá v systémovém přístupu k využívání zemědělské krajiny, zahrnujícím systémy technické, agrotechnické i vhodnou dotační politiku. Je v prvé řadě záležitostí zemědělského hospodaření v kompetenci MZe ANALÝZA ZEMĚDĚLSKY NEOBHOSPODAŘOVANÝCH POZEMKŮ Neobhospodařované pozemky zemědělské půdy nejsou systematicky vyhledávány a evidovány. Dotační tituly MŽP a MZe nepodporují neobhospodařování pozemků. Výsledky mapování NATURA 2000 v kombinaci s EPUV (uživatelskými půdními bloky) by bylo možno využívat pro vyhledávání ekologicky cenných neobhospodařovaných půd a k rozhodování o možnostech jejich využití (např. management trvalých travních porostů v rámci ZCHÚ, registrovaných VKP, prvků ÚSES, zalesnění apod.) EKOLOGICKY HOSPODAŘÍCÍ SUBJEKTY Jihomoravský kraj výrazně zaostává za ostatními kraji v počtu ekologicky hospodařících zemědělských subjektů i ve výměře ekologicky obhospodařované půdy. Příčinu neutěšeného stavu je možná třeba hledat v dřívější dlouhodobé politice intenzifikace zemědělské výroby v Jihomoravském kraji, která vytvořila jisté stereotypy chování, dále v nedostatečné propagaci a podpoře ekologického zemědělství orgány kraje, ministerstva zemědělství i agrární komory. Již zjišťování informací na některých zemědělských agenturách ukázalo na malý zájem některých pracovišť o propagaci a podporu tohoto druhu hospodaření STAV VYSOKOKMENNÝCH SADŮ Vysokokmenné sady se nachází ve zbytcích v celém Jihomoravském kraji. Jejich údržbě a obnově, včetně zachování genetické rozmanitosti ovocných dřevin, bude nutno věnovat zvýšenou pozornost a péči ve spolupráci resortů MŽP a MZe. V rámci kraje by bylo vhodné se podílet na vytvoření základu databáze registrovaných jedinců starých a krajových odrůd a podporovat ve spolupráci např. s Mendelovou zemědělskou a lesnickou universitou, Ústavem lidové kultury Strážnice, jejich množení a pěstování za účelem zachování druhové rozmanitosti. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.3

4 VÝMĚRA REALIZOVANÝCH ÚSES NA ZPF V Jihomoravském kraji se realizují prvky ÚSES na zemědělské půdě v rámci pozemkových úprav, v rámci revitalizace říční sítě, programu péče o krajinu a náhradních výsadeb. Podmínkou jejich realizace je vyjmutí realizovaných prvků ze zemědělského půdního fondu ZASTOUPENÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH EKOSYSTÉMŮ NA ZPF Za jediné přírodě blízké ekosystémy zahrnuté do zemědělského půdního fondu lze považovat trvalé travní porosty. Ty se na území Jihomoravského kraje vyskytují ve velmi omezených výměrách. Nachází se v nivách potoků a řek v současné době často nekosené pcháčové louky, na extrémních svazích jako suché trávníky, v severní části kraje jako mezofilní louky. Přírodě blízká travní společenstva jsou v současné době mapována v rámci mapování NATURA. Ve srovnání s jinými kraji má Jihomoravský kraj naprostý nedostatek TTP ve středních a horších výrobních podmínkách. Travní porosty zakládané za podpory dotací MZe jsou jako dočasné velmi často posléze rozorávány. Problematické je při jejich zakládání používání geneticky nevhodných osiv a stanovišti neodpovídajících travních směsí. Výsledky mapování NATURA 2000 v kombinaci s EPUV (uživatelskými půdními bloky) by bylo možno využívat pro vyhledávání ekologicky cenných společenstev na zemědělské půdě. Předpokladem je přístupná (společná) databáze LESNÍ EKOSYSTÉMY Lesní hospodářství má stanoveny priority, které vycházejí ze Zásad státní lesnické politiky, schválených vládou ČR v roce 1994, z rezortního Lesnického programu zpracovaného MZe v letech a z Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství před vstupem České republiky do Evropské unie, schválené vládou v roce 2000, jejíž součástí je i Národní lesnický program. Koncepční záměry formulující postavení lesa a lesního hospodářství v environmentální politice ČR jsou uvedeny ve Státním programu ochrany přírody a krajiny z roku 1999 a ve Státní politice životního prostředí ČR, jejíž aktualizaci schválila vláda svým usnesením č. 38 ze dne 10. ledna Jihomoravský kraj promítl lesnickou politiku do Programu rozvoje lesního hospodářství, jehož základním principem je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. Stanovené priority tímto programem jsou v zásadě ve shodě s potřebami a cíli ochrany přírody a krajiny: obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření jako základní strategická priorita, rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů, Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.4

5 zabezpečení produkce a využití surového dříví, péče o lesy ve zvláště chráněných územích, ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům. Krajský úřad, jako orgán zajišťující výkon přenesené působnosti na úseku státní správy lesů, může k prosazování realizace jednotlivých priorit a opatření u vlastníků lesů využít pouze osvětové činnosti, neboť při výkonu státní správy lesů je vůči vlastníkům lesů vázán lesním zákonem a při poskytovaní příspěvků na hospodaření v lesích Závaznými pravidly jako přílohy k zákonu o státním rozpočtu pro příslušný kalendářní rok. Na základě analýzy je tedy třeba z hlediska ochrany přírody především hledat účinnější nástroje k zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa, aby byla udržena a zvyšována biologická diverzita VODNÍ EKOSYSTÉMY RÁMCOVÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ SMĚRNICE Pro úspěšné a účinné hájení zájmů ochrany přírody v oblasti vodních ekosystémů bude nezbytná aktivní spoluúčast na aplikaci Směrnice 2000/60/ES (Rámcová vodohospodářská směrnice). Plány povodí by měly kraje schvalovat v roce Bylo by krajně žádoucí tyto dokumenty řešit i s ohledem na zájmy ochrany přírody. Hlavním cílem Rámcové směrnice je dosažení dobrého stavu všech druhů vod do roku ČISTOTA VODY I když se za posledních deset let čistota povrchových toků zlepšila, stále některé povrchové vodní toky vykazují silné až velmi silné znečištění, především jsou to střední a dolní úseky Moravy, Svratky a Dyje a některé menší toky. V některých potocích a říčkách je znečištění dosud tak silné, že znemožňuje trvalý výskyt vyšších forem života (např. v dolní Trkmance). Příčinou (mimo jiné) je stále nedostačující intenzita čištění odpadních vod, zemědělská výroba a průsaky ze starých ekologických zátěží. Kanalizační sítí s čistírnou odpadních vod je kromě větších měst vybavena necelá polovina malých měst a obcí. Nepříznivé hodnoty nadále vykazují P celk, BSK 5, CHSK, NL a NH 4. Nejvíce znečištěné toky jsou v těchto ukazatelích: Haná, Kyjovka, Daníž, Litava, Rakovec, Jevišovka, Trkmanka, Štinkovka a Svratka pod Brnem. Síť sledovaných profilů je relativně hustá a pro orientační informativní potřeby ochrany přírody dostačuje. Problém je však v roztříštěnosti dat. Odběry a rozbory provádí několik institucí a údaje jsou obtížně dostupné MORFOLOGIE TOKŮ Charakter a rozsah změn geomorfologických vlastností koryt toků jejich úpravami má velký vliv na biodiverzitu. V současnosti existují dva souborné dokumenty, které se tímto tématem zabývají. Ani jeden z nich však zdaleka nevyhovuje potřebám ochrany přírody na úrovni kraje: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.5

6 Projekt Morava, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Praha, Projekt byl řešen katedrou ekologie přírodovědecké fakulty pod vedením Prof. RNDr. Otakara Štěrby, Csc. Projekt se zabývá hodnocením toků z různých hledisek, která v závěru syntetizuje. Lze mít výhrady k přesnosti hodnocení. Významné morfologické úpravy toků a příčné překážky na tocích povodí Moravy a Dyje. Tyto rozsáhlé tabulkové databáze vznikly v roce 2004 v souvislosti s přípravou Plánu povodí (dle rámcové vodohospodářské směrnice). Evidují a popisují stav a účel úprav úseků toků včetně hodnocení břehových porostů a migračních bariér. Analýzy morfologie a odpřírodnění toků dokazují jednoznačnou souvislost stoupajícího odpřírodnění řek jednak s rostoucím podílem zemědělské půdy v okolí řek, a stejně tak s klesající nadmořskou výškou. V nížinách zpravidla roste urbanizace a průmyslové dopady, ale zejména se zintenzivňuje zemědělské hospodaření na orné půdě, což má za následek ovlivnění charakteru toků i čistoty vod. Podkladů popisujících a hodnotících technický stav toků je dostatek. Pro ekologický stav současný i požadovaný však jsou podklady zcela nedostatečné. Bude záležet na přístupu zadavatelů a zpracovatelů Plánů povodí a předchozích metodických materiálů. Ochrana přírody by si měla připravit své vlastní představy a požadavky a urychleně vstoupit do procesu přípravy těchto Plánů. I přes chybějící údaje o ekologickém stavu toků je z dříve provedených prací, např. z hodnocení stupně odpřírodnění moravských řek, zcela zřejmé, že ve vztahu k termínům stanoveným Rámcovou směrnicí a vodním zákonem existuje velký skluz v přípravě opatření, která by měla ekologický stav vodních toků zlepšit. Pokud by měl pokračovat současný trend, kdy je uspokojivý postup v čištění odpadních vod, ale morfologii a kontinuitě toků se věnuje jen okrajová pozornost, legislativou stanovené cíle by ve stanovených termínech u značného počtu toků splněny nebyly. Proto považujeme za nutné zdůraznit, že z hlediska legislativního má dosažení dobré morfologie toků naprosto stejnou prioritu jako dosažení dobré jakosti vody MIGRAČNÍ BARIÉRY Existuje několik typů migračních bariér na tocích. Nejvýznamnější z nich jsou stupně (jezy) a hráze nádrží. Přehled o migračních bariérách na tocích v základní podobě existuje v podobě výše uvedené databáze o úpravách toků. Zřejmě zde však budou existovat nepřesnosti. Množství a kvalita informací k migračním bariérám tedy není optimální, bude zapotřebí ji doplnit. Pro primární operativní rozhodování však alespoň základní informace existují. U pevných jezů je s výhodou možno použít rybí přechody umístěné v korytě toku, u pohyblivých konstrukcí je nutné hledat řešení pomocí obtokových kanálů (bypassů). Toto řešení je na řece Moravě komplikováno jejím hraničním charakterem. Ve prospěch bypassů na druhé straně hovoří možnost migračního propojení s údolní nivou. Vhodně zvolený typ rybího přechodu může kromě zajištění migrace také zvyšovat pestrost říčního prostředí, která je u upravených toků velmi omezená a nahrazovat morfologické prvky chybějící v hlavním korytě. Tato skutečnost byla prokázána například při ichtyologickém průzkumu zdrsněného skluzu Lanžhot. Na území JmK se (dle podkladu VÚV) na tocích nachází 486 příčných objektů evidovaných jako: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.6

7 Přehradní hráze Hráze rybníků či malých vodních nádrží Pevné jezy či stupně Pohyblivé jezy Rybími přechody je vybavena velmi malá část z nich pouze 11. Kromě těchto jezů na Moravě a Dyji, které představují páteř migrace dunajských druhů, je nutné na regionální úrovni řešit i migraci na navazující říční síti. Souběžně se zajištěním migrace ryb je nutné řešit i podmínky pro jejich přirozenou reprodukci. V případě nových vodoprávních povolení nebo jejich revize je vždy nutné ponechávat dostatečnou rezervu pro zajištění migrace ryb, zejména dostatečnou kapacitu průtoku pro zajištění migrační cesty a její atraktivity. Priority v této oblasti definuje Akční plán stavby rybích přechodů (Dušek, M.; AOPaK, 1999) VODNÍ NÁDRŽE Souhrnné relevantní informace o kvalitě nádrží z hlediska ochrany přírody ani hospodaření neexistují. Přístupné jsou informace týkající se technických parametrů nádrží. Doplnění chybějících informací se bude v současnosti nejvíce týkat zpracovatelů jednotlivých plánů povodí, v nichž budou nádrže zahrnuty jakožto vodní útvary. Ze všech stávajících nádrží se do konfliktu se zájmy ochrany přírody a krajiny nejvíce dostává komplex Vodního díla Nové Mlýny. Budování velkých nádrží je z hlediska ochrany přírody velmi diskutabilní s řadou negativních dopadů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Navíc jejich plánovaný převážně závlahový účel dnes již není tak aktuální. V úvahu padá spíše protipovodňová ochrana, ale ta se dá řešit i jinými prostředky. Negativní nezanedbatelné dopady na zájmy ochrany přírody a krajiny má intenzivní a průmyslový chov ryb v rybničních soustavách MOKŘADY Mokřadních ploch se na území JmK nachází celá řada. Jejich evidence je však problematická. Základní přehled obsahuje publikace "Mokřady České republiky", která eviduje mokřady podle Ramsarské úmluvy. Podle ní se na území JmK nachází 2 mokřady mezinárodního významu (+ Punkva v procesu vyhlášení): RS4 Lednické rybníky RS9 Mokřady dolního Podyjí Dále je zde evidováno velké množství dalších mokřadů nižší významnosti. Seznam však zdaleka není úplný a nepostihuje všechny mokřady, které si zasluhují ochranu. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.7

8 Dalším zdrojem informací je mapování biotopů pro soustavu NATURA Povodí Moravy, s.p., kromě toho eviduje slepá ramena Moravy a Dyje, ke kterým tak existuje ucelený soubor informací. Uvedenou databázi mokřadů vytvořenou syntézou dostupných podkladů, nelze v žádném případě považovat za úplný podklad mapující veškeré mokřadní lokality. Dle definice mokřadu jsou mokřadními biotopy, mimo jiné, veškerá rozhraní mezi vodními plochami a pevninou a už jen z této části definice vyplývá, jak nepřeberné množství mokřadních lokalit se v naší přírodě nachází ODVODNĚNÍ A ZÁVLAHY Velkoplošné závlahové soustavy v podstatě pokrývají všechny nejúrodnější oblasti okresů Hodonín, Břeclav a Znojmo a částečně i Brno venkov. Rozhodující vodní zdroje k tomuto účelu představují vodní toky a závlahové nádrže (Novomlýnské nádrže). Využívání závlahových soustav je však v současnosti omezeno výraznými ekonomickými bariérami (cena odběrů) OSTATNÍ EKOSYSTÉMY EKOSYSTÉMY PŘIROZENÝCH STANOVIŠŤ Kapitola pouze metodicky doplňuje rozdělení ekosystémů vodní, lesní, zemědělské o nepominutelnou skupinu ekosystémů vysoké ekologické hodnoty, velmi často zahrnutou do systému ÚSES. Území jsou mapována v rámci mapování biotopů ČR a uložena na veřejném mapovém serveru Agentury OPAK pro potřeby ochrany přírody EKOSYSTÉMY ANTROPOGENNĚ PODMÍNĚNÝCH STANOVIŠŤ Biotopy podmíněné činností člověka jsou často refugiem druhů, pro které již v hospodářsky využívané krajině nezbyl prostor. Proto je tato území, zejména vzniklá jako následek těžební a jiné, původně mnohdy devastační, činnosti třeba pečlivě evidovat a jejich další vývoj (sukcesi) usměrňovat s ohledem na zájmy ochrany přírody podporu biodivezity krajiny a nikoliv hospodářské zájmy, jakými je např. využívání opuštěných lomů, pískoven a hliníků pro skládkování či lesnická a zemědělská rekultivace. Zejména způsob těžby nerostných surovin je třeba již při otvírce dobývacího prostoru provádět s ohledem na následné zapojení vytěženého prostoru do přírodních a přírodě blízkých systémů KRAJINA ÚSES Vzhledem k velkému množství různých typů dokumentací obsahujících vymezení ÚSES s velmi rozličnou (a často ne zcela jasnou) mírou závaznosti je orientace v aktuálně směrodatných dokumentacích a vymezeních ÚSES velmi obtížná. Je proto třeba stanovit Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.8

9 či inovovat základní pravidla pro tvorbu různých typů dokumentací ÚSES a zajistit vytvoření jednotného informačního systému o dokumentacích a vymezeních ÚSES. Vlastní realizace ÚSES probíhá rovněž zcela nekoordinovaně, různými cestami. Zjištění úplného stavu realizací ÚSES nebylo v rámci analytických prací na Koncepci možné a zůstává tedy úkolem do budoucna. Zmapování realizací ÚSES k určitému datu by ovšem postrádalo výraznější smysl bez vytvoření a následného provozování jejich jednotné evidence PŘÍRODNÍ PARKY Síť přírodních parků na území Jihomoravského kraje je poměrně hustá a z hlediska zastoupených krajinných typů s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami dostatečně reprezentativní. Nerovnoměrné rozložení přírodních parků na území kraje vyplývá především ze značně heterogenních přírodních podmínek území a z velmi proměnlivé struktury a intenzity jeho využití. Určité problémy jsou spojeny především s ne vždy dostatečně přesně stanovenými hranicemi jednotlivých přírodních parků a se zastaralostí některých zřizovacích listin, a to především z hlediska přesného definování předmětu ochrany přírodních parků, jejichž zřizovací listiny obsahují některé závažnější nedostatky z hlediska jejich vymezení, předmětu ochrany nebo stanovených ochranných podmínek. Z pohledu navrhovaných nových přírodních parků a úprav vymezení stávajících přírodních parků je především nutné zjistit, zda jsou uvedené návrhy aktuální, zda je třeba je nějakým způsobem upravit či zpřesnit, či zda nebude vhodnější od nich zcela ustoupit VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Kategorie významných krajinných prvků (VKP) ze zákona je z hlediska účinné legislativní ochrany kategorií velmi komplikovanou, neboť naráží na absenci legislativně závazné definice a identifikace jednotlivých typů VKP ze zákona. Velkým problémem je také praktická nemožnost legislativně závazné přísnější ochrany ekologicky cennějších částí VKP ze zákona. Rovněž proces registrace VKP podle 6 zákona č. 114/1992 Sb. je značně limitován nejednoznačným vymezením VKP ze zákona. Navíc způsob registrace VKP zdaleka neprobíhal a neprobíhá u jednotlivých orgánů ochrany přírody jednotným způsobem. Nezbytně nutné je především vyřešit problém překryvu registrovaných VKP s VKP ze zákona. Zároveň zůstává úkolem do budoucna alespoň částečné vyrovnání počtu a charakteru registrovaných VKP v různých částech kraje. Překryv kategorií VKP ze zákona a registrovaných VKP, který je logickým důsledkem snah orgánů ochrany přírody o účinnou ochranu aktuálně ekologicky cenných, avšak zvláště nechráněných segmentů krajiny, nutně vyvolává otázku, zda neiniciovat příslušné legislativní změny tak, aby došlo k oddělení způsobu legislativní ochrany obou kategorií. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str. 11.9

10 NEPŮVODNÍ A INVAZNÍ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ Systematické mapování výskytu invazních druhů rostlin a živočichů se v současné době neprovádí. Výskyt některých invazních druhů rostlin je mapován v rámci různých grantů a výzkumných úkolů (například šíření některých invazních druhů rostlin podél vybraných vodních toků). Pro zpracování průběhu šíření jednotlivých druhů živočichů není dostatek podkladů, navíc šíření probíhá většinou velmi rychle. Prognózování šíření jednotlivých druhů je poměrně komplikované, je odvislé nejen od konkrétního druhu, ale i od mnoha dalších, někdy těžko predikovatelných faktorů. Určitým řešením by do budoucna mohlo být mapování vhodného prostředí pro důležité invazní druhy (zejména pro druhy s úzkou ekologickou valencí) - mohlo by rozlišovat území již obsazená a dosud neobsazená, avšak pro šíření určitého druhu vhodná území. Sledování těchto lokalit by mohlo poskytnout představu o šíření daného druhu a nutnosti opatření VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Krajina území Jihomoravského kraje patří na území našeho státu ke krajinám relativně pestřejším (heterogenním), což je způsobeno především danými přírodními podmínkami a z nich vyplývající proměnlivou strukturou využití. Na území kraje se nacházejí různé lokality stávajících i potenciálních střetů zájmů ochrany přírody a krajiny s jinými zájmy. Aktuálně nejvýznamnějším potenciálním střetem je plánovaný průplav Dunaj Odra Labe, který by nenávratně zničil dosud velmi cennou lužní krajinu Dolního Pomoraví. Ochrana krajinného rázu ve velké míře závisí na pohledu a zkušenosti příslušných pracovníků orgánů ochrany přírody. Je tedy třeba ochranu krajinného rázu legislativně podstatně přesněji specifikovat SOUSTAVA NATURA 2000 Povinnosti, zakotvené v evropských směrnicích Česká republika transformovala do své legislativy prostřednictvím novely zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Tyto povinnosti se však promítnou i do dalších právních předpisů. Území soustavy NATURA 2000 byla navržena podle výsledků odborného mapování území ČR. Na území Jihomoravského kraje je ,5 ha ptačích oblastí, což je 5,7 % z celkové rozlohy Jihomoravského kraje. Evropsky významné lokality jsou na ,6 ha, což je 9,4 % území Jihomoravského kraje. Ptačí oblasti i evropsky významné lokality se v řadě případů překrývají, celková plochy soustavy NATURA 2000 v Jihomoravském kraji činí ha, což je 12,16 % jeho území. Z plochy území NATURA 2000 je 6496,5 ha na území již existujících maloplošných ZCHÚ, což je 7,5 % z celkové rozlohy soustavy NATURA 2000 v Jihomoravském kraji. Téměř polovina ploch NATURA 2000 v Jihomoravském kraji je v již existujících zvláště chráněných územích. Tento program je jednoznačně nejvýznamnějším počinem v oblasti ochrany přírody a bude třeba po nezbytných administrativních krocích, kvalitní osvětové činnosti, ale zejména ekonomickými nástroji zabezpečit podmínky k dosažení stanovených cílů. Pro krajský úřad Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str

11 to znamená vykonat velké množství zejména administrativních kroků, než se soustava NATURA 2000 stane běžnou součástí ochrany přírody ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Zvláště chráněná území (ZCHÚ) definovaná podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou velkoplošná a maloplošná. Kategorie velkoplošných zahrnuje národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a kategorie maloplošných chráněných území (MZCHÚ) zahrnuje národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Na území Jihomoravského kraje leží 279 maloplošných chráněných územích (MCHÚ), z toho 224 MCHÚ vykonává státní správu KrÚ JMK. Hodnotíme-li početnost a plošné zastoupení ZCHÚ Jihomoravského kraje rozdělené podle velikosti, nejsou jednotlivé velikostní kategorie ZCHÚ zastoupeny rovnoměrně. Důvodem jsou především rozdílné přírodní hodnoty území, s nimiž úzce souvisí charakter a intenzita obhospodařování krajiny člověkem. Současný stav území je především výsledkem péče o krajinu v minulosti. Tak díky pravidelnému obhospodařování byla některá cenná společenstva zachována, jindy se však unikátní biotopy vyvinuly na plochách ponechaných ladem. Výstupem analýzy ZCHÚ je zpracovaný tabulkový přehled, který je podkladem pro nezbytné kroky při pořizování dokumentací k ZCHÚ, zadávání geometrických plánů (zejména tam, kde jsou nesrovnalosti ve vyhláškách a v skutečných výměrách) apod PAMÁTNÉ STROMY Z provedené analýzy jednoznačně vyplývá, že vyhlášené památné stromy v Jihomoravském kraji nepokrývají území rovnoměrně. Je to způsobeno především tím, že výskyt dřevin vhodných pro vyhlášení památným stromem je samozřejmě nerovnoměrný. Odráží to stav krajiny, který je výsledkem péče vlastníků a hospodářů v blízké i vzdálenější minulosti. Současné počty vyhlášených jedinců, skupin stromů a stromořadí odrážejí také dosavadní aktivitu příslušných orgánů ochrany přírody. Z celkového počtu 913 katastrálních území v Jihomoravském kraji, jsou památné stromy, skupiny či stromořadí vyhlášeny v 101 k.ú. V 812 katastrálních územích není vyhlášen ani jeden památný strom. Celkem bylo dosud vyhlášeno v Jihomoravském kraji 152 památných stromů, skupin a stromořadí, které dohromady ochraňují 1256 jedinců. Nejvíce záznamů má Strážnice na Moravě 3 solitéry a 6 stromořadí. Nejvíce jedinců je chráněno v okrese Blansko. Z provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že je připraveno několik záměrů na vyhlášení památných stromů, což svědčí o kvalitní práci některých pověřených úřadů a uvědomění si významu stromů z hlediska ochrany přírody a životního prostředí. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str

12 11.9. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb., jsou druhy, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. obsahuje výčet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se podle stupně jejich ohrožení rozlišují na: kriticky ohrožené (KO) silně ohrožené (SO) ohrožené (O) Na základě dostupných podkladů byly zpracovány druhové seznamy rostlin a živočichů vyskytujících se na území Jihomoravského kraje, a které mají význam z hlediska druhové ochrany. Zpracovány byly i druhy chráněné z hlediska ES v rámci programu NATURA Obecnou zásadou je míra odpovědnosti ČR k ochraně druhu, tj. zhodnocení podílu rozšíření druhu, velikosti populací a stupně ohrožení v ČR ve vztahu k jeho celkovému areálu. Záchranné programy pro rostliny a živočichy jsou jednou z cest zajištění ochrany nejohroženějších druhů. Při hodnocení možnosti záchranného programu a úspěšnosti realizace vycházíme z biologických základů druhu; záchranný program má smysl pouze v případě, kdy ještě existují lokality, kde byl druh znám a kde jsou podmínky pro výskyt druhu zachovány, nebo je lze obnovit (např. vhodným managementem). Součástí analýzy je vytvořený seznam rostlinných druhů významných pro Jihomoravský kraj, který by měl být podkladem stanovení priorit a pro vytvoření záchranného programu a jeho naplňování. Obdobně bude nutno přistoupit k vytvoření seznamu živočichů a stanovit priority z hlediska potřeb zájmů ochrany přírody. Národní síť stanic pro handicapované živočichy je unikátním projektem, který se pod patronací Českého svazu ochránců přírody tvoří od roku V současné době ji tvoří 23 členských a 6 přidružených stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku. Národní síť stanic pro handicapované živočichy sdružuje subjekty pečující o zraněné a nemocné volně žijící živočichy. Jejich cílem je zajistit pomoc takovýmto živočichům a umožnit jejich plnohodnotný návrat do přírody. Pro jižní Moravu existují dvě oficiální záchranná centra: Brno-Bystrc, Kontakt: Zoologická zahrada města Brna, U ZOO 46, Brno - Bystrc a Bartošovice, Kontakt: Záchranná stanice, Bartošovice na Moravě Stěžejní je pro Jihomoravský kraj v Brně-Bystrci (ZOO), kde existuje především kvalitní odborné zázemí i péče o handicapované živočichy. V současnosti technické a kapacitní možnosti stanice dosud nesplňují zcela nároky na záchrannou stanici, její fungování je však stabilizované a prospěšné. Množství přijatých zvířat a počet vrácených zvířat zpět do přírody jsou toho důkazem. K zajištění údajů o chráněných a jinak významných druzích rostlin a živočichů je významné mapování a vytváření informačních systémů. I přes značnou podrobnost a komplexnost některých provedených mapování i průzkumů, je značná část území prozkoumána jen okrajově nebo jen s cílem sledování několika konkrétních druhů. Do budoucna je třeba se zaměřit na větší komplexnost a celoplošnost dalších mapování. Značně nepříznivá je situace v archivaci výsledků různých mapování a jejich přístupnosti pro další zájemce. Pro území kraje by bylo vhodné na středisku AOPaK v Brně vytvořit databanku mapování Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str

13 a jejich výsledků, v maximální míře využít mapování NATURA 2000, které je nejkomplexnější z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny SEKTOROVÉ POLITIKY Obecně Návrhy cílů a opatření obsažené v PRK nejsou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Do tohoto rozporu se mohou dostat (a v některých případech dostávají) až územní průměty návrhů PRK. Tyto průměty jsou obsaženy v Územní prognóze JmK a budou posouzeny nástrojem SEA i z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Stejně tak se střety mohou objevovat v jiných dokumentech. Dosud známé rozpory a střety, které se objevují v Územní prognóze JmK či jiných koncepčních dokumentech jsou shrnuty níže podle jednotlivých témat. Zemědělství 1. V sektoru zemědělské politiky dochází ke střetu zájmů ochrany přírody s legislativními předpisy a realizační praxí v oblasti územního vymezení viničních tratí. Podrobnosti jsou uvedeny v subkapitole Neexistuje žádná relevantní krajská koncepce zemědělství ve vztahu k uplatnění Podpůrných programů k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství k zájmům ochrany přírody a krajiny na území JmK. 3. Do rozporou se zájmy ochrany přírody a krajiny se mohou dostat agroenvironmentální opatření, pokud nebudou dostatečně koordinována ve výše uvedených případech (kap ). Lesnictví a myslivost Program rozvoje lesního hospodářství JmK neobsahuje střety se zájmy ochrany přírody a krajiny. Do tohoto střetu se dostávají: Lesy, v nichž převažující funkcí je chov zvěře. Jedná se o obory a bažantnice. Přemnožení zvěře a škody působené okusem kultur (nové loupání a ohryz). Černé těžby dřeva, kdy navíc použité technologie těžby jsou nešetrné k území, tedy i k ochraně přírody a krajiny. Vodní hospodářství 1. Zájmů ochrany přírody se dotýkají vodní nádrže navrhované ve Směrném vodohospodářském plánu, který bude aktualizován (počítá se s redukcí návrhů nádrží) při návrhu Plánu povodí (cca 2009). Negativní vlivy se projevují zejména zásahem do zvlášť chráněných území nejrůznějších kategorií a vytvářením migračních bariér. 2. Snaha o zlepšení jakosti vody je v souladu se zájmy ochrany přírody. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str

14 3. Do rozporu se zájmy ochrany přírody se mohou dostávat i některá uvažovaná protipovodňová opatření a vodní cesta D-O-L. Doprava 1. K obecným problémům motorové dopravy ve vztahu k ochraně přírody a krajiny patří vytváření nebo posilování migračních bariér, z toho plynoucí fragmentace krajiny a střety dopravních prostředků s živočichy. 2. V letecké dopravě může ke střetům docházet ve výskytu druhů soustavy NATURA 2000 v lokalitách některých letišť. 3. Železniční doprava je obecně příznivější k životnímu prostředí, a tedy i přírodě. Pro zachování prostupnosti krajiny pro organismy je nutno zabezpečit migrační trasy bioty a řešit střety se stávajícími segmenty kostry ekologické stability krajiny. 4. Koridor VRT ve variantách by se dotýkal jak ZCHÚ, lokalit NATURA 2000 i kvalitních krajinných celků, je nutné podrobné prověření tras ve variantách ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. 5. Ve vodní dopravě dochází k závažným střetům uvažovaných nových vodních cest (napojení Břeclavi na Dunaj i celá vodní cesta DOL - netýká se tedy Baťova kanálu ve stávajících parametrech) se zájmy ochrany přírody a krajiny: vliv na chráněná území, vliv na soustavu NATURA 2000, vliv na ÚSES i na krajinný ráz. 6. V silniční dopravě se mohou dostávat do střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny zejména nově trasované komunikace. 7. Cyklistická doprava může být riziková pro chráněná území. Těžba surovin Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny je potřebné preferovat citlivé způsoby rekultivace vytěžených prostorů, protože tyto prostory se již v průběhu těžby mohly stát přírodně cennými. Zejména lokality těžby štěrkopísků jsou natolik územně rozsáhlé a environmentálně citlivé, že vyžadují samostatné koncepční řešení z pohledu budoucího využití. Turistika a rekreace Rekreace a cestovní ruch se mohou dostávat do střetů s ochranou přírody a krajiny: budováním nevhodně lokalizovaných rekreačních objektů v oblastech ekologicky cenných a krajinářsky citlivých, budováním golfových a jiných hřišť v ekologicky cenných územích, neregulovanou cykloturistikou a hippostezkami v ekologicky cenných územích, budováním lyžařských svahů v kvalitních lesní porostech, nadměrnou turistickou zátěží ekologicky citlivých území, výstavbou objektů individuální rekreace v ekologicky cenných územích, budováním krosových drah v ekologicky cenných územích. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str

15 Energetika Se zájmy ochrany přírody a krajiny se může dostávat do střetu v těchto oblastech: Trasování energetických staveb (vedení VN a VVN, rozvodny, produktovody,...). Budování malých vodních elektráren (MVE) jako migračních bariér a zdrojů nežádoucího kolísání hladin v nádržích. Budování větrných elektráren s vlivem na krajinný ráz a vybrané druhy živočichů, zejména ptáky. Rozvoj pěstování biomasy jako energetické plodiny na zemědělských půdách - intenzívní zemědělství + invazní druhy (pajasan žláznatý, topinambur, křídlatka) ANKETNÍ A DOTAZNÍKOVÁ AKCE V rámci řešení analytické části byla provedena anketní a dotazníková akce. Odpovědi respondentů (státní správa v ochraně přírody) jsou obsaženy v dokladové části. Zde uvádíme stručné shrnutí výsledků ANKETA Anketa se zaměřila na pracovníky státní správy v ochraně přírody na obcích s rozšířenou působností. Reakce na rozeslané anketní listy byla u obeslaných subjektů vesměs příznivá. Převážně jsme se setkali s ochotou spolupracovat, některé subjekty byly na odpovědi skoupější. Úroveň odpovědí dotazníků se různí pravděpodobně na základě zkušeností a doby práce v oboru. Mezi hlavní problémy se kterými se v praxi pracovníci potkávají patří černé stavby, skládky, kácení, těžba, invazní druhy, nedostatečné podklady, údržba koryt vodních toků, eroze a hlavně nedostatek času. Obvykle pracovníci městských úřadů uvádějí jako hlavní cíl Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje sumarizaci veškerých dostupných informací a jejich zpracování v přístupné a srozumitelné formě využitelné pro každodenní práci. Jako samozřejmost pokládají výstupy v GIS v nich shrnuty všechny informace s podrobností zobrazení např. na parcelách a s odpovídající databází. Někteří se obávají, aby informace nebyly příliš obecné. Očekávají přesné stanovení cílů a úkolů v oblasti ochrany přírody. Chtějí stanovit priority a zároveň limity ve využívání území. Objevují se problémy řešení lokalit, které se nacházejí na hraničních územích katastrů. Ze strany Městských úřadu je poptávka po postupech, jak se v těchto případech chovat. MÚ Mikulov zřejmě naráží i na problémy řešené s Rakouskými sousedy. V závislosti na kvalitě zpracování ÚSES jsou požadovány hlavně tyto výstupy s přesným vymezením hranic a sporných území. Městské úřady, které mají problémy ohledně ÚSES vyřešené se staví k významu koncepce značně kriticky. Městské úřady požadují komplexnost řešení s nástinem řešení detailů, např.: jak postupovat při přeměně obtížně obhospodařovatelné půdy na mokřady, les či TTP přesné vymezení hranic maloplošných chráněných území, VKP Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str

16 posouzení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz postup jak rozčleňovat velké bloky orné půdy na menší celky likvidace invazních druhů, přeměny porostů s těmito druhy jasné vyřešení finančních náhrad za omezené hospodaření možnost použití jednotlivých grantů, specifikace finančních podpor, co možná největší zapojení státu řešení střetu ochrany přírody s dalšími zájmy (hlavně stavby, golfová hřiště) řešení eroze na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích návrh nových vodních ploch, zvýšení lesnatosti konkrétní návrhy např. cyklostezek Mnohé městské úřady uvádějí nové údaje o navrhovaných ZCHÚ a o nových vyhlašovaných stromech, u invazních druhů obvykle uvádějí jmenovitě druhy, někteří uvádějí i lokalitu, jiní naopak uvádějí pouze lokality DOTAZNÍKY S ohledem na skutečnost, že velkou část informací o zemědělské krajině nebylo možno získat ze systematicky vytvářených informačních zdrojů, obrátili se zadavatelé na pracovníky městských úřadů s rozšířenou působností se žádostí o spolupráci, prostřednictvím vyplnění dotazníků. Vyplnění těchto dotazníků vyžadovalo spolupráci více pracovníků odborů ochrany životního prostředí, případně znalost terénu a problematiky správního území. Výsledky dotazníkové akce ukázaly na velmi různorodý přístup k problematice ochrany přírody. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 11. ZÁVĚRY A TRENDY str