Červená. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Červená Kód části obce PRVK: Název obce: Letohrad Kód obce (IČOB): (580538) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2: Letohrad A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V Červené ( m n.m.) a Jankovicích ( m n.m.), částech města Letohrad, žije 206 trvale bydlících obyvatel a 30 rekreantů. Nachází se zde 82 nemovitostí (z toho 4 chalupy) a 5 chat. Sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída a Přírodním parku Orlice. Do k.ú. Červená zasahuje OP vodního zdroje Letohrad. Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje s 232 trvale bydlícími obyvateli a 55 rekreanty. Věkový průměr obyvatel je příznivý, zástavba je hustá. Za prací se dojíždí. Ve výhledu se předpokládá nová výstavba asi 4 RD. C. PODKLADY Informace MěÚ Letohrad Dotazník k PRVKÚC Informace VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí,a.s. do roku 2005 Realizační projekt OP vodního zdroje, jímaného štolou se studnou a vrty LT-1 a LT-2 Letohrad (6/2000) Provozní řád vodovodu D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - Současný stav Červená Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Vodovod slouží k zásobování sídelních jednotek, obcí: Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Letohrad / 102 Kunčice / 26 Orlice / 10 Červená+Jankovice - 202/ 30 Písečná / 0 Celkem = Vodovod byl uváděn v Letohradu do provozu postupně v 30. a 70. letech 20. století, v Písečné v roce Jedná se o vodovod zásobovaný vodou ze studny se štolou a občasně z vrtu LT-1 v Letohradě, přes čerpací stanici, výtlačný řad, systém vodojemů a přečerpacích stanic ve směru Písečná + Ovčín. Vodovodní síť ve spotřebišti Letohrad je rozdělena na dvě tlaková pásma. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody je zvodeň, jejímž kolektorem jsou sedimenty spodního turonu. Místo jímání podzemní vody se nachází v osové části hydrogeologického rajónu 426 Kyšperská synklinála v místě přírodní drenáže podzemní vody do Lukavického potoka a Tiché Orlice. Popis jímacích objektů: Zdroj vody je jímán štolou se studnou a nárazově vrtem LT-2, záložním nevyužívaným jímacím objektem je vrt LT-1. Stránka 1 z 6

2 Studna se štolou: Je situována po levé straně silnice na začátku zástavby Letohradu při příjezdu od Ústí nad Orlicí. Studna se štolou byla vybudována v roce Studna je 6,0 m hluboká. K ní kolmo do skalního masivu je ražena jímací štola o délce cca 17 m. Zachycen je původní pramenní vývěr, vytékající při patě svahu do bývalého Mlýnského náhonu. Vrt LT-2: Je situován nedaleko koupaliště v Letohradu na pravém břehu Lukavického potoka, byl vybudován v roce 1982 a jeho hloubka je 211 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 529/273 mm s perforovaným úsekem v oboru spodnoturonské zvodně v hloubkovém intervalu 84,6 164,6 m. Níže až do konečné hloubky je vrt zasypán drtí. Zvodeň má napjatou hladinu s pozitivní výtlačnou úrovní, přetok v úrovni terénu činí cca 50 l/s Vrt LT-1: Vrt se nachází v blízkosti štoly, v korytě bývalého Mlýnského náhona. Byl vybudován v roce Je hluboký 16,5 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 720 mm v kombinaci s UGI filtrem průměru 690 mm. Hladina vody je volná, ztotožněná s hladinou vody v nezrušené části Mlýnského náhonu. Vydatnost jímacích objektů: Studna se štolou: Využitelná vydatnost zdroje vody činí 30 l/s. Vrt LT-2: Využitelná vydatnost zdroje vody činí 70 l/s. Vrt LT-1: Využitelná vydatnost vrtu je 30 l/s (za předpokladu zachování těžitelné úrovně hladiny podzemní vody ve studni se štolou). Nevyužívá se. Jakost vody: Studna se štolou: Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody mírně alkalické reakce (ph okolo 7,6), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s množstvím rozpuštěných látek mezi mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní, mírně pod úroveň doporučených hodnot kolísají pouze hodnoty rozpuštěného kyslíku, popř. teploty vody; - hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají mírně stoupající trend cca 4 ms/m za posledních 10 let, průměrná hodnota se za období pohybuje okolo 39 ms/m. Naopak hodnoty celkové alkality KNK4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají klesající trend, průměrná hodnota za období činí 3,1 mmol/l. Rostou tedy hodnoty neuhličitanové tvrdosti, způsobené především rostoucím trendem obsahu dusičnanů, příp. síranů a chloridů hořčíku a vápníku; - u koncentrace dusičnanů došlo v posledním desetiletí k výraznému výkyvu v roce 1992 a 1993, kdy se jejich koncentrace pohybovala dlouhodobě pod 24 mg/l, v období let a naopak stoupala až na 30 mg/l. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, trend je ale vzestupný; - zvýšené hodnoty jsou pravidelně zaznamenávány u některých specifických organických látek, konkrétně u chlorovaných ethénů. 1,2 Dichlorethen se vyskytuje v podzemní vodě ve štole se studnou v průměrné koncentraci 0,34 ug/l. Celkový trend obsahu dichlorethenu je mírně klesající. Koncentrace trichlorethenu se pohybovala převážně mezi 5 24 (g/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 30 (g/l. Celkově lze vysledovat za posledních 10 let klesající tendenci obsahu trichlorethenu, v posledních letech se pohybuje jeho koncentrace pravidelně okolo 10 (g/l. Koncentrace tetrachlorethenu se pohybovala převážně mezi 2 8 (g/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 10 (g/l. Celkově lze vysledovat v posledním desetiletí stoupající trend obsahu tetrachlorethenu, v posledních letech se pohybuje jeho koncentrace okolo 7 (g/l; - celkové objemové aktivity (a (? jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti cca % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky, živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. jako nevyhovující, nezbytné je její provzdušnění a průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, vzhledem ke koncentracím chlorovaných eténů a k občasnému výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt LT-2: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vodu mírně alkalické reakce (ph okolo 7,6), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s množstvím rozpuštěných látek mezi mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní, s výjimkou krátkodobě zvýšených koncentrací železa a berylia. V malé míře kolísají také hodnoty rozpuštěného kyslíku, popř. teploty vody; - hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají stoupající trend cca 8 ms/m za posledních 10 let, průměrná hodnota za období je 43,1 ms/m. Hodnoty celkové alkality KNK 4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají spíše stálý trend, průměrná hodnota za období činí 4,4 mmol/l, což je nejvyšší hodnota ze všech tří sledovaných jímacích objektů; - u koncentrace dusičnanů docházelo v období let k výkyvům v rozmezí 0 26 mg/l, od roku 1996 došlo k ustálení na téměř nulové hodnotě. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, trend je sestupný, průměrná hodnota za období činí 4,78 mg/l; - koncentrace železa dosáhla u rozboru v roce ,59 mg/l, v ostatních letech se pohybovala pod limitním množstvím 0,3 mg/l. Průměrná hodnota koncentrace železa za období činí 0,243 mg/l; Stránka 2 z 6

3 - v roce 1998 byla v jednom vzorku zjištěna nadlimitní koncentrace berylia 340 ng/l, v ostatních případech se koncentrace berylia pohybovala pod 50 ng/l; - zvýšené hodnoty jsou pravidelně zaznamenávány u některých specifických organických látek, konkrétně u chlorovaných ethenů. Koncentrace trichlorethenu se pohybovala převážně mezi 5 30 (g/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 30 (g/l. Celkově lze vysledovat během posledních 10-ti let klesající tendenci obsahu trichlorethenu, v posledních pěti letech se pohybuje jeho koncentrace pravidelně mezi 5-13 (g/l. Koncentrace tetrachlorethenu jsou řádově nižší, než u štoly se studnou. Pohybují se mezi 0,1 0,5 (g/l. Celkově lze vysledovat v posledním desetiletí klesající trend obsahu tetrachlorethenu, v posledních třech letech se pohybuje jeho koncentrace okolo 0,2 (g/l; - celkové objemové aktivity (a (jsou velice nízké, objemová aktivita radonu222 se pohybuje v oblasti cca 2 50 % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda mírnou závadnost (živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné provzdušňování a hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, vzhledem k výskytu mikrobiologického znečištění vody a chlorovaných eténů. Vrt LT-1: Jakost jeho vody je prakticky totožná s jakostí vody ze studny se štolou. Povolení k odběru vody a ochranná pásma štola se studnou Letohrad: Rozhodnutí: MUZBK-18513/2013/ZPZE-4/231.8/KOSP-109 ze dne Množství: 33 l/s, m3 /rok Platnost: OP: 1. a2. stupně Platnost: na dobu neurčitou Povolení k odběru vody a ochranná pásma vrt Lt-2: Rozhodnutí: MUZBK-18513/2013/ZPZE-4/231.8/KOSP-109 ze dne Množství: 10 l/s, m3 /rok Platnost: OP: 1. a2. stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Mikrobiologickou kvalitu je třeba stabilizovat dezinfekcí. Jako dezinfekční činidlo se užívá koncentrovaný roztok chlornanu sodného. Dávkování je prováděno zařízením typu MAGDOS JESCO do výtlaku. Voda z vrtu LT-2 není hygienicky zabezpečována (v případě využívání vody z vrtu LT-2 dojde k jejímu promíchávání hygienicky zabezpečované vody v síti). Na obou zdrojích jsou v současné době instalovány mobilní úpravny vody na snižování koncentrace chlorovaných eténů. Doprava vody - současný stav Z vodního zdroje v Letohradě, přes čerpací stanici, výtlačný řad, systém vodojemů a přečerpacích stanic jsou zásobovány výše uvedené základní sídelní jednotky. Hlavní čerpací stanice - je postavena nad studnou jako zděná budova (z 30. let 20. století) Typy osazených čerpadel (jedno jako rezerva): typ -- Q (l/s) -- H (m) - štola Letohrad: typ: LVN - 5/III, Q (l/s) = 29,5, H (m) = 84, Q (l/s) = 28,3, H (m) = 84 Čerpací stanice - vrt LT-2: typ: U-BX-1/VII, Q (l/s) = 8,0, H (m) = 84 V případě využívání vrtu LT-2 je voda dopravována přes vodovodní síť do VDJ. Přečerpací stanice Ovčín: - čerpá vodu ze zásob. Řadu v Kunčicích do VDJ Ovčín typ: 32 SVA/, Q (l/s) = 6,0, H (m) = 55 Přečerpací stanice Písečná: - čerpá vodu z přívodního řadu z VDJ vyššího pásma v Letohradě do VDJ Písečná typ: 50 NQA-120, Q (l/s) = 5,0, H (m) = 25 Vodojemy - současný stav Vodojem Letohrad - vyšší tlakové pásmo nový, zemní o objemu 650 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce Dno vodojemu 430,25 m n.m. Max hladina není známa. Vodojem Letohrad - nižší tlakové pásmo - starý pod hřbitovem, zemní o objemu 240 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce Dno vodojemu 412,50 m n.m. Max hladina není známa. Vodojem Ovčín: - zemní o objemu 200 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce Dno vodojemu 445,00 m n.m. Max hladina Stránka 3 z 6

4 není známa. Vodojem Písečná: - zemní o objemu 100 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce Dno vodojemu 438,00 m n.m. Max hladina 440,8 m n.m. Akumulace v PČS na Písečnou: - zemní nádrž o objemu 20 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce Vodovodní síť - současný stav Celková délka vodovodní sítě Letohrad Orlice Kunčice Jankovice Červená: 28,893 km Počet přípojek : cca 1977ks Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu: 37,235 km. Celková délka vodovodní sítě Letohrad Orlice Kunčice Jankovice Červená: 27,413 km Počet přípojek : cca 1400 ks Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu: 35,186 km. Zhodnocení současného stavu Množství vody ve využívaných zdrojích vody je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita surové vody se dle vyhlášky č.252/2004 Sb. Pohybuje v současné době v ukazatelích TCE, PCE a železo v hraniční oblasti. Objem akumulované vody ve vodojemech nezabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (stáří cca 80 let, materiál ocel, litina a atypické profily L DN 60, 175). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaných sídelních jednotek. Vodovod je napojen na centrální radiový dispečink provozovatele. D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Provozovatel vodovodu - VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. - ve své koncepci do roku 2005 uvažuje: - rekonstrukci litinového řadu DN 60 na Orlici na PVC 110 mm - délka cca 800 m - další monitoring na vodním zdroji pro celou vodovodní skupinu. Návrh VaK Jablonné nad Orlicí: - výměna ocelového potrubí 6/4 za PVC 90 mm v ulici U Cihelny po Spořilov 0,5 km; - výměna přívodného a rozvodného řadu litina DN 40 za PVC 110 mm na Ostrově; - výměna litinového řadu DN 40, 50, 60 na Kunčicích od čp. 46 po 203 1,3 km; - výměna PVC potrubí DN 150 od Kampeličky po Zemědělské služby na Kunčicích čp. 24 pro vysokou poruchovost - 1,8 km; - výměna stávající litina DN 40 za PVC 90 mm na Orlici od hasičské zbrojnice po čp. 248 a 240 0,27 km; - rozšíření vodovodu pro průmyslovou zónu u OEZ, PVC 110 mm, délka 0,42 km. Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme opuštění, nebo omezení odběru vody ze zdroje Studna se štolou a plné využití vody z vrtu LT-2. ležící v místě nižší zranitelnosti jímané zvodně. Dále je ze skupinového vodovodu Letohrad navrženo posílení skupinového vodovodu č. 8 Jablonné nad Orlicí. Úprava vody: V důsledku změny v zásobování vodou navrhujeme vybudování úpravny vody o kapacitě Q = 60 l/s. Bude se jednat o odstranění TCE a PCE u vrtu LT-2. Doprava vody. V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 60 l/s a H = nad 60 m, která bude dopravovat vodu z vrtu LT-2 do vodojemu Letohrad. Vodojemy: V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Letohrad nebo výstavbu nového vodojemu o objemu 600 m3. Z nového vodojemu bude výtlačným řadem dopravována voda do vodojemu Mistrovice tím bude posílen skupinový vodovod č. 8 Jablonné nad Orlicí. Dále v důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Písečná o objemu 100 m3. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady LT DN 70 o délce 0,38 km, LT DN 60 o délce 2,36, LT DN 50 o délce 1,138 km, LT DN 40 o délce 0,549 km. Stránka 4 z 6

5 S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o výtlačný řad LT DN 200 o délce 2 km a přívodní řad PVC DN km. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o následující řady: - Letohrad, Orlice, Kunčice PVC DN 100 o délce 1,1 km - Červená, Jankovice PVC DN 100 o délce 0,1 km ( ) - Písečná PVC DN 100 o délce 0,9 km D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu Letohrad bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno druhým nepoškozeným zdrojem. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Žamberk (profil Lukavice, vzdálenost do 4 km) nebo z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody vrt LT-2 Letohrad (dovozová vzdálenost cca 4 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav V Červené a Jankovicích, částech města Letohrad, není vybudován kanalizační systém. Jsou zde vybudovány pouze krátké úseky kanalizace s odtokem do Tiché Orlice. V Červené je majitelem a provozovatelem kanalizace je Město Letohrad. Jedná se pravděpodobně o betonovou kanalizaci o neznámé délce, situace kanalizace není k dispozici. V Jankovicích je vlastníkem a provozovatelem VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Jedná se zde o 3 vyústi V1 (délka 0,2 km), V2 (délka 0,2 km) a V3 (délka 0,25 km) z betonu DN 400 a 500 o celkové délce 0,65 km. Počet obyvatel připojených na kanalizaci není znám. Obec využívá systému příkopů, struh a propustků. Povolení k vypouštění z volných výustí bylo uděleno rozhodnutím Městského úřadu Žamberk, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne pod č.j /2012/ZPZE-4/231.8/KOSP-45, s platností do Dotčená vodoteč: Tichá Orlice, Počet vyústí: 35 Povolené množství: celkem 26,2 l/s, m3/rok Povolená kvalita: různá u jednotlivých vyústí Čištění odpadních vod - současný stav V Červené a Jankovicích není vybudována centrální ČOV. Nachází se zde 42 ks bezodtokových jímek a cca 40 ks septiků. Obsah jímek se vyváží na pole (do vzdálenosti cca 5 km) nebo na ČOV Letohrad. Technický stav jímek je různý, některé jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou svedeny do kanalizace a do povrchových vod. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Město Letohrad má zájem: - o napojení lokality Červená buď na ČOV Letohrad nebo na vybudování ČOV přímo v Červené - dořešení napojení Jankovic na centrální ČOV Letohrad včetně dobudování kanalizační sítě s termínem do roku Navrhované řešení Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. Na základě získaných informací lze předpokládat, že kanalizace, která byla budována v akcích Z, nebude stavebně a technicky vyhovovat požadavkům na nepropustnost, a to i ve vztahu k přítokům balastních vod. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Červená Navržena je výstavba splaškové kanalizace PVC DN 250, 300 o celkové délce 0,75 km s odvedením odpadních vod od většiny obyvatel sídelní jednotky na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 100 obyvatel, výstavba roce Doporučujeme mechanicko biologickou čistírnu s nízko nebo středně zatěžovanou aktivací s úplnou nebo částečnou aerobní stabilizací kalu, aktivace s jemnobublinnou aerací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a separací kalu v dosazovací nádrži. Výstupní garantované parametry musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Odtok z ČOV bude zaústěn do Tiché Orlice. Jankovice Navržena je výstavba splaškové kanalizace PVC DN 250, 300 o celkové délce 0,5 km a tlakové kanalizace PVC DN 80 o délce 0,28 km a ČS (do 5 l/s, výtlačná výška do 15 m) s odvedením odpadních vod od většiny obyvatel sídelní jednotky do kanalizace a na centrální mechanicko-biologickou ČOV Letohrad, výstavba Stránka 5 z 6

6 v letech 2009 až Odpadní vodu od zbývajících obyvatel navrhujeme likvidovat na rekonstruovaných stávajících nepropustných jímkách na vyvážení a v nově vybudovaných jímkách, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry tak, aby vyhověly ČSN Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení, u septiků musí výstupní garantované parametry splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Další alternativou je výstavba domovních biologických aktivačních nebo duálních anaerobně-aerobních ČOV. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a DČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Letohrad. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel Červená a Jankovice: - na ČOV na DČOV na septiky se zemním filtrem - 4 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) Stránka 6 z 6