Jakost pitné vody dodávané veřejnými vodovody

Transkript

1 Datum: leden 2015 Jakost pitné vody dodávané veřejnými vodovody Indikátor Jméno: Jakost pitné vody dodávané veřejnými vodovody Definice: Plnění limitních hodnot ukazatelů jakosti pitné vody z veřejných vodovodů podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Počet obyvatel napojených na zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů. Kód: RPG1_WatSan_S2 + RPG1_WatSan_Ex1 Úvod Informační list poskytuje přehled o vývoji počtu obyvatel České republiky zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu a o plnění limitních hodnot. Nejvyšší mezní hodnoty (NMH) jsou hodnoty zdravotně závažných ukazatelů jakosti pitné vody, v důsledku jejichž překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví jinak. Mezní hodnoty (MH) jsou hodnoty organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody, jejích přirozených součástí nebo provozních parametrů, které nejsou stanoveny z hlediska zdravotního, ale z hlediska senzorického nebo provozně-technického. Jejich překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Odůvodnění Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a kvalitu pitné vody (pro které používá zákon pojem jakost pitné vody ) jsou dány limitním obsahem mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti. Tyto limitní hodnoty jsou upraveny vyhláškou č. 252/2004 Sb. (v platném znění) nebo jsou určeny příslušným hygienickým orgánem. Plnění uvedených požadavků je kontrolováno laboratorními rozbory pitné vody, které zajišťují provozovatelé vodovodů (v požadované četnosti a rozsahu podle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění, o ochraně veřejného zdraví). Klíčové sdělení Počet obyvatel ČR zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů se zvýšil z 9,2 milionu od počátku fungování databáze v roce 2004 na 9,8 milionu v roce Podíl obyvatel napojených na vodovod činí 93 % obyvatel ČR. Četnost překročení limitních hodnot zdravotně významných ukazatelů jakosti pitné vody klesla mezi lety ve větších vodovodech (zásobujících více než obyvatel) i menších vodovodech (zásobujících do obyvatel). Souhrnně vzato, nedochází k významným změnám v kvalitě pitné vody z veřejných vodovodů, kterou lze hodnotit jako dobrou. V některých, zejména menších vodovodech jsou nicméně trvale překračovány limitní hodnoty i pro zdravotně významné ukazatele kvality. V roce 2011 bylo 317 tisíc obyvatel zásobováno pitnou vodou z vodovodu, jemuž byla udělena výjimka pro nejméně jeden zdravotně významný ukazatel.

2 Grafy Obr. 1 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z větších (zásobujících více než obyvatel) a menších monitorovaných vodovodů v letech Fig. 1 Number of population supplied by drinking water from large (supplying more than 5,000 pop.) and small monitored water mains, Tabulka k obr. 1 Větší vodovody (přes 5 tisíc obyvatel) Menší vodovody (do 5 tisíc obyvatel)

3 Obr. 2 Četnost nedodržení nejvyšší mezní hodnoty (NMH) zdravotně významných ukazatelů jakosti pitné vody pro větší (zásobující více než obyvatel) a pro menší vodovody v letech Fig. 2 Percentage of exceeding the limits for health-relevant quality indicators in large and small water mains, Obr. 3 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou, v níž střední roční koncentrace látky přesáhla limitní hodnotu, Fig. 3 Number of population supplied by drinking water in which the mean annual concentration exceeded the limit value, nitrates and chloroform,

4 Tabulka k obr Dusičnany Chloroform Obr. 4 Počet zásobovaných obyvatel se schválenou výjimkou pro dusičnany Fig. 4 Number of population supplied by drinking water with granted exemption for nitrates (more than 50 mg/l) Tabulka k obr. 4 Rok Dusičnany Popis grafů Obr. 1 dokumentuje vývoj počtu obyvatel v období let zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů, jejichž provozovatelé podle platné legislativy provádějí pravidelně rozbory vody ukládané do národní databáze PiVo. Jedná se o naprostou většinu vodovodů v ČR, rozdíl mezi počtem zásobovaných obyvatel v databázi a ve statistikách ČSÚ činí pouhých 0,3 % obyvatel (zhruba 30 tisíc). Mezi lety se zvyšuje počet obyvatel zásobovaných zejména z větších vodovodů (zásobujících po více než obyvatel). Podíl obyvatel zásobovaných z menších vodovodů činí kolem 20 % všech zásobovaných. Na obr. 2 je znázorněn vývoj podílu nálezů nad limitní hodnotou pro zdravotně významné ukazatele jakosti pitné vody dodávané veřejnými vodovody v období let Procento nedodržení limitu je vztaženo k celkovému počtu stanovení příslušného typu limitní hodnoty. Odděleně jsou hodnoceny větší a menší vodovody zásobující nad a do obyvatel. Výsledky dokumentují, že v uvedeném období četnost překročení nejvyšší mezní hodnoty (NMH) zdravotně významných ukazatelů jakosti vody klesla v distribuční síti větších vodovodů z 0,4 % v roce 2004 na 0,05 % v roce 2013, v menších oblastech z 1,3 % na 0,7 %. Obr. 3 ukazuje vývoj počtu obyvatel zásobovaných vodou, v níž střední roční koncentrace (střední hodnota všech měření během roku) dvou zdravotně nejvíce rizikových látek v pitné vodě, dusičnanů a chloroformu, dosáhla nebo přesáhla limitní

5 hodnotu. U dusičnanů podíl kolísá jen mírně vzhledem ke stabilnímu obsahu ve vodě; u chloroformu je podíl obyvatel zásobovaných vodou se střední roční nadlimitní hodnotou variabilní. Na obr. 4 je uveden vývoj počtu obyvatel zásobovaných z vodovodu, kde byla schválena časově omezená výjimka pro dusičnany orgánem ochrany zdraví. Souvislost zdraví a životního prostředí Voda je výborné rozpouštědlo a s čímkoli přijde do styku, to ráda rozpouští a do sebe přijímá. V případě pitné vody, kterou bychom rádi uchovali bez jakéhokoli znečištění, to může představovat problém. Zvláště když k tomu přistoupí naprostá otevřenost vodního systému. Koloběh vody na Zemi nemá žádné hranice, před kterými by se mohla civilizace a její výdobytky (v podobě chemického a biologického znečištění prostředí) zastavit. Pitná voda může být znečištěna doslova od zdroje až po kohoutek, tedy v průběhu celé své cesty z přírody ke spotřebiteli. Požití znečištěné pitné vody může u člověka způsobit onemocnění. Původci nemocí mohou být povahy biologické, chemické nebo radiologické. Vodou mohou být přenášeny patogeny typu bakterií, virů, prvoků a červů (1). Kontaminovaná pitná voda tak může být příčinou vzniku vodou přenosných onemocnění, například průjmových onemocnění, tyfu, hepatitidy typu A nebo úplavice. Epidemie onemocnění v důsledku kontaminace pitné vody se v dnešní době stále vyskytují i v ekonomicky rozvinutých evropských zemích. Největší riziko představují pro kojence a malé děti. Z chemických kontaminant se ve vodě mohou nacházet stovky látek. Některé látky v pitné vodě jsou přirozeného původu z podloží. Mezi nejčastější kontaminanty patří dusičnany, železo, mangan, olovo, arsen a vedlejší produkty desinfekce, zejména trihalomethany (např. chloroform). Zvýšenou radioaktivitu pitné vody může způsobit řada přírodních nebo umělých radioizotopů, v našich podmínkách je nejčastějším nositelem radioaktivity radon. Politický kontext Spolehlivé zásobování dobrou a bezpečnou pitnou vodou je základním předpokladem zdravé společnosti a jejího ekonomického rozvoje; úlohou státu je vytvoření příslušné právní a institucionální základny pro zajištění tohoto úkolu. Mezinárodní asociace pro vodu (IWA) v tzv. Bonnské chartě pro bezpečnou pitnou vodu(2) zformulovala cíl: Cílem je dobrá nezávadná pitná voda, která se těší důvěře spotřebitelů. Voda, kterou lze nejen bez obav pít, ale u níž spotřebitel zároveň oceňuje její estetickou kvalitu. Jinými slovy: pitná voda musí být dostupná v potřebném množství a požadované kvalitě, přičemž pod pojmem kvalita se neskrývá pouze bezpečnost či nezávadnost vody, ale i její plně vyhovující chuť a další smyslově postižitelné vlastnosti. Zároveň se však celý systém zásobování vodou musí těšit důvěře spotřebitelů, protože to, jak veřejnost vnímá kvalitu vody, je nutno považovat za nedílnou součást kvality samotné. Protokol o vodě a zdraví (3), společná iniciativa Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UN-ECE) a Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO), který vstoupil v platnost v srpnu 2005, je prvním právně závazným nástrojem prevence a kontroly nemocí souvisejících s pitnou vodou. Hlavním cílem Protokolu je na všech úrovních rozhodování podpořit ochranu lidského zdraví a duševní pohody, individuálně i kolektivně, v rámci trvale udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, včetně ochrany vodních ekosystémů, ochrany jakosti a množství vody a kontrolou a potlačováním chorob souvisejících s vodou. V České republice byl Protokol ratifikován v roce 2001 a národní cíle byly vyhlášeny v roce Ustanovení Protokolu se v našich podmínkách vztahují na vody

6 povrchové, podzemní, uzavřené vody využívané ke koupání, vody ve smyslu odvádění, přepravy, úpravy nebo zásobování, vody splaškové a odpadní. Stěžejní program ochrany a podpory veřejného zdraví Zdraví 21 (4), přijatý vládou v roce 2002, ukládá v jednom ze svých cílů Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality a konkretizuje opatření vedoucí k tomuto cíli. Také první ze čtyř Regionálních prioritních cílů Evropského Akčního plánu zdraví a životního prostředí pro děti (CEHAP), jehož cíle byly podpořeny Deklarací na 5. ministerské konferenci zdraví a životního prostředí v roce 2010, se zaměřuje na zvýšení podílu domácností s přístupem ke zdravotně vyhovující pitné vodě a k adekvátní kanalizaci. Hodnocení jakosti pitné vody Každoročně jsou získávány údaje o kvalitě pitné vody ve vodovodech zásobujících 9,8 milionů spotřebitelů, což prokazuje, že jsou sledovány téměř všechny veřejné vodovody v České republice. V období let docházelo k nedodržení limitních hodnot zdravotně významných ukazatelů jakosti pitné vody pouze ojediněle ve větších i menších vodovodech, četnost překročení se v současné době pohybuje ve větších vodovodech okolo 0,05 %, v menších zhruba 0,7 % provedených stanovení. Celkem 83 % obyvatel (8,1 milionu) bylo v roce 2013 zásobováno pitnou vodou, která při všech stanoveních splňovala kvalitativní parametry zdravotně významných ukazatelů dané příslušnou vyhláškou. Překročení limitní hodnoty pro dusičnany (50 mg/l) bylo celkově zjištěno ve 2,5 % případů stanovení, pro chloroform (30 µg/l) v 1,1 % případů. Z údajů získaných v rámci monitoringu vyplývá, že dochází k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody. To platí pro celorepublikové zpracování výsledků a nevylučuje, že v některých vodovodech nemohlo dojít k výraznému zhoršení nebo (spíše) zlepšení stavu. Zdroj dat Informační systém PiVo provozovaný Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Zpracování dat: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, SZÚ Popis dat Do informačního systému jsou průběžně vkládány výsledky rozborů vzorků pitné vody minimálně v rozsahu a četnosti předepsané platnou legislativou osobám, které pitnou vodu veřejnosti dodávají. Geografické pokrytí Veřejné vodovody České republiky Perioda Frekvence aktualizace Ročně Kvalita dat V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví mohou být do informačního systému PiVo vloženy výsledky rozborů provedených v laboratoři, která je na danou činnost akreditována, autorizována nebo má platné osvědčení o správné činnosti laboratoře.

7 Citace 1. Guidelines for Drinking-water Quality (Doporučení pro kvalitu pitné vody). 3.vydání. Díl 1 Recommendation. Vydala WHO, Ženeva International Water Association: The Bonn Charter for Safe Drinking Water. September Česky vyšlo (Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu) v časopise SOVAK č. 7-8/2005, str Protokol o vodě a zdraví: 4. Zdraví 21 -Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století, dlouhodoby-program-zlepsovani-zdravotniho-stavu-obyvatelstva-cr-zdravi-pro- vsechny-v-21-stoleti-projednan-vladou-ceske-republiky-dne-30-rijna usneseni-vlady-c-1046 Další informace Státní zdravotní ústav, Stránky vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR Státní zdravotní ústav Praha