PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK V POUŽITÍ LETECKÝCH RÁDIOVÝCH KMITOČTŮ L 10/V

Transkript

1 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK V POUŽITÍ LETECKÝCH RÁDIOVÝCH KMITOČTŮ L 10/V Opatření Ministerstva dopravy 1285/ SP/1 ze dne

2

3 ÚVODNÍ ČÁST PŘÍLOHA 10/V - L 10/V ÚVODNÍ USTANOVENÍ K provedení 102 odst. 1, zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve zněních pozdějších předpisů, vydává ministerstvo dopravy ČR: PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK V - POUŽITÍ LETECKÝCH RÁDIOVÝCH KMITOČTŮ (L 10/V) Předpis stanoví technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky včetně odpovídajícího rádiového vybavení letadel. Tento předpis je závazný: a) pro všechny orgány zabývající se konstrukcí, výrobou a instalací zabezpečovací letecké techniky; b) pro všechny pracovníky civilního letectví a jiných organizací, kteří zajišťují provoz, údržbu a kontrolu činnosti zařízení a systémů zabezpečovací letecké techniky; c) pro všechny provozovatele telekomunikačních zařízení, která pracují na kmitočtových pásmech, vyhrazených civilnímu letectví. Technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky, které nejsou zahrnuty v tomto předpisu, jsou stanoveny jinými předpisy. Závazný výklad tohoto předpisu v případě potřeby vydává ředitel odboru civilního letectví Ministerstva dopravy a spojů. Tento předpis je českým textem Přílohy 10/V k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví včetně změny č. 77 (ANNEX 10/V). i

4 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V ÚVODNÍ ČÁST ZMĚNY A OPRAVY Změny Opravy Číslo změny Datum účinnosti Datum záznamu a podpis Číslo změny Datum účinnosti Datum záznamu a podpis zapracovány zapracovány ii

5 ÚVODNÍ ČÁST PŘÍLOHA 10/V - L 10/V OBSAH ÚVODNÍ USTANOVENÍ ZMĚNY A OPRAVY PŘEDMLUVA OBSAH HLAVA 1. Definice HLAVA 2. TÍSŇOVÉ KMITOČTY 2.1 Kmitočty používané nouzovými vysílači polohy (ELT) pro pátrání a záchranu 2.2 Kmitočty pro pátrání a záchranu HLAVA 3. POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ NIŽŠÍCH NEŽ 30 MHZ 3.1 Způsoby použití 3.2 Plánování kmitočtů pro NDB HLAVA 4. POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ VYŠŠÍCH NEŽ 30 MHZ 4.1 Používání pásma od 117,975 MHz do 137 MHz 4.2 Používání pásma od 108 MHz do 117,975 MHz 4.3 Používání kmitočtů v pásmu MHz pro DME 4.4 Používání kmitočtového pásma 5030,4 až 5150,0 MHz Doplněk k hlavě 4 Seznam přidělených kmitočtů DODATKY KE SVAZKU V DODATEK A: DODATEK B: DODATEK C: ÚVAHY O VYUŽITÍ VKV KMITOČTŮ PRO SPOJENÍ 1. Kritéria, používaná při stanovení geografických separací pozemními stanicemi na společném kanále VKV zařízení, která zajišťují provoz do radiového horizontu 2. Použitá kritéria pro rozmístění sousedních kmitočtových kanálů s ohledem na selektivnost přijímačů a ostatní charakteristiky užitých systémů 3. Kritéria pro rozložení sousedních kmitočtových kanálů VKV zařízení, která mají provozní dosah za rádiový horizont. 4. Kritéria pro stanovení geografických separací mezi pozemními stanicemi a mezi letadly a pozemními stanicemi při provozu na společných kanálech VKV zařízení, jejichž provozní dosah přesahuje rádiový horizont. 5. Kritéria použitá pro rozmístění kmitočtů VKV zařízení VOLMET na stejném kanálu 6. Kritéria použitá pro rozmístění kmitočtů VKV zařízení VOLMET na sousedních kanálech 7. Kmitočtové charakteristiky číslicových VKV systémů - útlum nežádoucího signálu ÚVAHY O ROZMÍSTĚNÍ DLOUHOVLNNÝCH A STŘEDOVLNNÝCH KMITOČTŮ A OCHRANĚ PŘED RUŠENÍM ZÁKLADNÍ PRINCIPY DÁLKOVÉHO SPOJENÍ OPERAČNÍCH KONTROL iii

6 PŘÍLOHA 10/IV - L 10/IV ÚVODNÍ ČÁST PŘEDMLUVA HISTORIE Standardy a Doporučené postupy (SARPs) pro leteckou telekomunikační službu byly poprvé přijaty Radou ICAO dne v souladu se závěry článku 37 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944) a začaly se nazývat Přílohou 10 k Úmluvě. Vstoupily v platnost Za základ Standardů a Doporučených postupů se vzaly doporučení Třetího speciálního zasedání o spojení z ledna Do sedmého vydání (včetně) se Příloha 10 publikovala v jednom svazku, který se skládal ze čtyř části s odpovídajícími dodatky, a to: část I část II část III část IV Vybavení a systémy Rádiové kmitočty Postupy Kódy a zkratky. V důsledku přijetí změny č. 42 byla část IV vypuštěna z Přílohy a v této části obsažené kódy a zkratky byly vydány jako nový dokument (Doc. 8400). V důsledku přijetí změny č. 44 dne bylo sedmé vydání Přílohy 10 publikováno ve dvou svazcích: - Svazek I (první vydání) obsahující část I Vybavení a systémy a část II Rádiové kmitočty - Svazek II (první vydání) obsahující Spojovací postupy. V důsledku přijetí změny č. 70 dne byl formát Přílohy 10 změněn a její obsah je publikován v pěti svazcích. Svazek I Radionavigační prostředky Svazek II Spojovací postupy Svazek III Komunikační systémy Svazek IV Sekundární radar a protisrážkový systém Svazek V Použití leteckých rádiových kmitočtů ČINNOST ČLENSKÝCH STÁTŮ Informovanost o rozdílech. Členské státy se upozorňují na povinnost, vyplývající z článku 38 Úmluvy, v souladu s kterým signatářský stát musí uvědomit ICAO o libovolných rozdílech mezi jejich národními pravidly a postupy a mezinárodními standardy obsaženými v dané Příloze a jejich změnách. Signatářským státům se navrhuje také vydat upozornění o libovolných rozdílech s Doporučenými postupy, uvedenými v dané Příloze a jejich změnách, jestliže upozornění o takových rozdílech je důležité pro bezpečnost letectví. Signatářským státům se také navrhuje současně informovat ICAO o libovolných rozdílech, které mohou následně vzniknout, případně o odstranění libovolných rozdílů, o kterých bylo ICAO informováno dříve. Po přijetí každé změny k této Příloze bude signatářským státům vyslán dotaz, týkající se informovanosti o rozdílech. Mimo povinnosti států, vyplývající z článku 38 Úmluvy, pozornost států se také obrací na ustanovení Přílohy 15, týkající se publikace zpráv Leteckou informační službou o rozdílech mezi jejich národními pravidly a praxi a odpovídajícími Standardy a Doporučenými postupy ICAO. Rozšiřování informací. Na základě ustanovení Přílohy 15, je nutno informovat o zavedení, zrušení a změně prostředků, obsluhy a pravidel, které ovlivňují provádění letů podle Standardů, Doporučených postupů a Pravidel uvedených v Příloze 10. Takový postup také platí podle usnesení Přílohy 15. Použití textu Přílohy v národních pravidlech Rada ICAO přijala rezoluci, ve které upozorňovala členské státy na nezbytnost, aby používaly ve svých národních pravidlech (maximálně jak je to prakticky možné), přesně stejných formulací, jako ve Standardech ICAO, které mají normativní charakter a také na nezbytnost upozornění o odchylkách od Standardů, včetně libovolných doplňkových národních pravidel, která mají důležitý význam pro bezpečnost a pravidelnost letů. Usnesení této Přílohy jsou podle možnosti úmyslně formulovány takovým způsobem, aby usnadnily jejich použití bez podstatných změn textu v národním zákonodárství. STATUT HLAVNÍCH ČÁSTÍ PŘÍLOHY Přílohy jsou tvořeny následujícími hlavními částmi, ovšem ne všechny jsou povinně v každé Příloze, které mají následující statut. 1. Materiály vytvářející vlastní Přílohu a) Standard - libovolný požadavek na fyzické charakteristiky, konfiguraci, hmotnou část, technické charakteristiky, personál nebo pravidla, jejichž jednoznačné použití je nutné pro zajištění iv

7 ÚVODNÍ ČÁST PŘÍLOHA 10/V - L 10/V bezpečnosti a pravidelnosti mezinárodního letectví a které budou dodržovat členské státy v souladu s Úmluvou. V případě nemožnosti dodržení standardu se Radě ICAO povinným postupem zasílá upozornění v souladu s článkem 38 Úmluvy. Doporučené postupy - libovolný požadavek na fyzické charakteristiky, konfiguraci, hmotnou část, technické charakteristiky, personál nebo pravidla, jejichž jednoznačné použití je žádoucí pro zajištění bezpečnosti, pravidelnosti nebo hospodárnosti mezinárodního letectví a které se budou snažit dodržovat členské státy v souladu s Úmluvou. b) Doplňky, obsahující materiál, který je seskupen samostatně pro snazší využití, ale je podstatnou částí Standardů a Doporučených postupů přijatých Radou ICAO c) Definice, použité v Standardech a Doporučených postupech, které nemají obecně přijatý slovní význam a jsou potřebné ve vysvětlování. Definice nemají samostatný statut, ale jsou důležitou části každého Standardu a Doporučených postupů, v kterých se daný termín vyskytuje, protože změna významu termínu může ovlivnit smysl požadavku. d) Tabulky a obrázky, které doplňují nebo vysvětlují Standard nebo Doporučené postupy, kde se na ně dělají odkazy, jsou části odpovídajícího Standardu nebo Doporučeného postupu a mají stejný statut. 2. Materiál, schválený Radou ICAO k publikování společně se Standardy a doporučenými postupy a) Předmluva, obsahující historickou informaci a objasnění k činnosti Rady ICAO a také objasnění povinností států při použití Standardů a doporučených postupů, které vyplývají z Úmluvy a rezolucí o přijetí. b) Úvod, obsahující objasnění na začátku Svazků, hlav nebo kapitol Přílohy s cílem zjednodušení pochopení textu. c) Poznámky, zařazované do textu, kde je to nezbytné s tím, aby se dala faktická informace nebo odkaz na odpovídající Standardy nebo doporučené postupy, ale není jejich základní části. d) Dodatky, obsahující materiál, který doplňuje Standardy a Doporučené postupy nebo slouží jako návod na jejich uplatnění. VÝBĚR JAZYKU Tato Příloha byla v ICAO přijata ve čtyřech jazycích: anglicky, francouzsky, rusky a španělsky. Každému členskému státu se navrhuje vybrat text v jednom z uvedených jazyků pro použití ve své zemi pro další cíle předpokládané Úmluvou a informovat ICAO o tom, zda plánuje použít bezprostředně jeden z textů nebo jeho překlad do jazyka své země. REDAKČNÍ ZVYKLOSTI Pro rychlé zjištění statutu libovolného usnesení jsou přijaty následující zvyklosti: Standardy se píší standardními písmem, Doporučené postupy - kurzívou, přitom statut usnesení se označuje slovem Doporučení, poznámky - kurzívou s označením statutu slovem Poznámka. Při formulaci technických požadavků v českém jazyku je přijato následující pravidlo: v textu Standardů se používá čas přítomný v dokonavém vidu (v angličtině shall ). V Doporučených postupech se používají slovesa podmiňovacího způsobu s infinitivem základního slovesa (v angličtině should ). V tomto dokumentu použité jednotky odpovídají Mezinárodnímu systému jednotek (SI), jak to předpokládá Příloha 5 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví. V těch případech, kdy Příloha 5 připouští použití alternativních jednotek (nepatřících do SI), se tyto jednotky uvádějí v závorkách za základními jednotkami. V těch případech, kdy se uvádí ty i druhé jednotky, nelze chápat, že dvojice hodnot jsou shodné a vzájemně zaměnitelné. Přesto je možno předpokládat, že stejná úroveň bezpečnosti bude zajištěna v tom případě, kdy libovolný systém jednotek bude použít. Libovolný odkaz na libovolnou kapitolu, odstavec tohoto dokumentu označenou čísly a/nebo názvem, se vztahuje ke všem jeho ustanovením v

8 ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

9 HLAVA 1 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 1 - DEFINICE Poznámka: Všechny odvolávky na Radiokomunikační řád se týkají Radiokomunikačního řádu publikovaného Mezinárodní Telekomunikační Unií. Radiokomunikační řád je čas od času doplňován usnesením obsaženým v Závěrečných aktech Světové rádiové konference, která se koná obvykle každé dva roky. Další informace o postupech ITU souvisejících s použitím kmitočtů leteckými radiovými systémy jsou v Manuálu požadavků na radiové kmitočtové spektrum civilního letectví včetně stanoviska odpovědných orgánů ICAO (Doc. 9718). Následující výrazy, použité v této části předpisu mají následující význam: Duplex Způsob spojení mezi dvěma stanicemi umožňující přenos současně v obou směrech. Dvoukanálový simplex (Double channel simplex) Simplexní způsob spojení, kde se pro přenos používá dvou kmitočtových kanálů, a sice pro každý směr jeden. Poznámka: Tento způsob bývá někdy nazýván dusimplex. Hlavní prostředky spojení (Primary means of communication) Prostředky spojení normálně používané letadlem a pozemními stanicemi jako první volba tam, kde existují pro spojení náhradní prostředky. Jednokanálový simplex (Single channel simplex) Simplexní způsob spojení, u něhož se užívá téhož kmitočtového kanálu pro oba směry. Kmitočtový kanál (Frequency channel) Souvislá část kmitočtového spektra určená k přenosu určitým druhem vysílání. Poznámka: Klasifikace vysílání a další informace týkající se části kmitočtového spektra určeného k danému druhu přenosu (šířky pásma) jsou obsaženy v Radiokomunikačním řádu, Článek S2 a Doplněk S1. Náhradní prostředky spojení (Alternative means of communication) Prostředky spojení existující vedle hlavních prostředků spojení a mající stejný charakter jako hlavní. Simplex Způsob spojení mezi dvěma stanicemi umožňující přenos střídavě v obou směrech, nikoliv však současně. Poznámka: V letecké pohyblivé službě se tento způsob spojení může dále dělit na: a) jednokanálový simplex b) dvoukanálový simplex c) simplex s posuvem kmitočtů Simplex s posuvem kmitočtů (Offset frequency simplex) Obdoba jednokanálového simplexu, kde se pro spojení dvou stanic v každém směru používá záměrně vzájemně nepatrně odlišných kmitočtů, které však spadají do části spektra určeného pro spojení. Spojení operační kontroly (Operation control communication) Spojení požadované pro uskutečnění dozoru nad zahájením, pokračováním, diverzí nebo ukončením letu v zájmu bezpečnosti letadla a pravidelnosti a efektivnosti letu. Poznámka: Tato spojení jsou požadována pro výměnu zpráv mezi letadly a leteckými provozovateli. VKV číslicový spoj (VHF digital kink - VDL) Pohyblivá podsíť letecké telekomunikační sítě (ATN), pracující ve VKV kmitočtovém pásmu, určeném pro leteckou pohyblivou službu. VDL může také zajišťovat funkce nesouvisející s ATN, jako např. digitalizace hlasu. 1-1

10 ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

11 HLAVA 2 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 2 - TÍSŇOVÉ KMITOČTY Úvod Poznámka: Článek S30 Radiokomunikačního řádu ITU obsahuje všeobecné podmínky pro tísňovou a pilnostní komunikaci všech pohyblivých služeb. Doplněk S13 stanovuje kmitočty pro použití v takových situacích. Letecká pohyblivá služba má také dovoleno v 1 Části A1 Doplňku S13, aby se řídila speciálními dohodami mezi státy tam, kde byly uzavřeny. ICAO Přílohy stanovují takové dohody. Ustanovení a doporučení, týkající se rádiových kmitočtů pro tísňová spojení, vychází z postupů, přijatých organizací ICAO a z některých ustanovení Radiokomunikačního řádu ITU. Pokud je letadlo za letu ve stavu tísně, má podle spojovacích postupů ICAO použít kmitočtu, který slouží pro normální spojení s pozemními stanicemi. Při nehodě nebo nouzovém přistání má být použito jednoho nebo více kmitočtů, které jsou pro tyto účely určeny jednotně v celosvětovém měřítku, aby bylo zajištěno bdění největším možným počtem zaměřovacích stanic a stanic pohyblivé námořní služby. Rovněž kmitočet 2182 khz lze užít pro účely spojení letadel se stanicemi pohyblivé námořní služby. Radiokomunikační řád ITU Doplněk S13, Část A2 stanoví, že kmitočet 2182 khz je mezinárodním tísňovým kmitočtem v radiotelefonii: k tomu účelu ho používají stanice lodní, letadlové a stanice záchranných plavidel, které pracují v povolených pásmech mezi 1605 a 4000 khz, jakmile tyto stanice žádají námořní služby o pomoc. Pokud jde o nouzové vysílače polohy (ELT), jejichž zjištění a určení polohy se zajišťuje družicemi, Radiokomunikační řád dovoluje použití těchto zařízení, která se v dokumentech ITU nazývají družicové havarijní majáky pro označení polohy (EPIRB). Radiokomunikační řád Doplněk S13, Část A2 předpokládá, že pásmo kmitočtů ,1 MHz se použije jenom družicovými havarijními majáky pro označení polohy s cílem zajištění přenosu ve směru "Země - kosmos". Pro zajištění spojení mezi stanicemi námořní pohyblivé služby a stanicemi letadel v tísní, ITU uvolnilo také použití kmitočtu 4125 khz. Ve stávajícím Radiokomunikačním řádu ITU (RŘ S5.130 a Doplněk S13) se uvádí, že nosný kmitočet 4125 khz se může použít stanicemi letadel pro námořní spojení se stanicemi mořské pohyblivé služby s cílem přenosu zpráv o tísni nebo zpráv, týkajících se bezpečnosti letů. Kmitočty pro leteckou pohyblivou (R) službu khz a khz mohou být použity pro koordinaci pátraní a záchrany s námořní pohyblivou službou podle RR S Podobně kmitočet 500 khz (RR S5.83) je mezinárodním tísňovým kmitočtem v Morzeově radiotelegrafii: k tomu účelu ho používají stanice lodní, letadlové a stanice záchranných plavidel, které pracují v povolených pásmech mezi 415 a 535 khz, jakmile tyto stanice žádají námořní služby o pomoc (RŘ Doplněk S13, Část A2). Pokud se týká stanic na záchranných prostředcích, Radiokomunikační řád předpisuje, že jejich stanice, mají-li možnost pracovat na kmitočtech v pásmech mezi 405 a 535 khz, 4000 a 2750 khz, 1605 a 2850 khz, 117,975 a 137 MHz, 235 a 328,6 MHz, musí dovolovat vysílání na kmitočtech 500 khz, 8364 khz, 2182 khz a 121,5 MHz a 243 MHz (Doplněk S13, Část A2). 2.1 Kmitočty používané nouzovými majáky určení polohy (ELT) pro pátrání a záchranu Nouzové majáky určení polohy, umístěné na palubě v souladu se Standardy částí I, II a III Přílohy 6, pracují buď na obou kmitočtech 406 MHz a 121,5 MHz nebo na kmitočtu 121,5 MHz. Poznámka 1: Radiokomunikační řád ITU (S5.256 a Doplněk S13) předpokládá použití kmitočtu 243 MHz, jako doplněk k výše uvedeným kmitočtům. Poznámka 2: Technické požadavky na ELT jsou obsaženy v hlavě 5 části II Svazku III Předpisu L Kmitočty pro pátrání a záchranu Kmitočty 3023 khz a 5680 khz musí být použity v případech, kdy je nezbytné, aby koordinace činnosti při pátrání a záchraně byla prováděna na KV Doporučení. V těch případech, kdy pro spojení koordinačních středisek pátrání a záchrany s pátracími letadly je potřebné použít KV, měly by se vybrat na oblastním základě z odpovídajících pásem letecké pohyblivé služby s uvážením charakteru opatření, přijatých při určení pátracích letadel. Poznámka: Pokud se pátrací a záchranné činnosti účastní civilní dopravní letadla, budou normálně ve spojení na obvyklých kmitočtových kanálech s příslušným stanovištěm řízení letového provozu, které spolupracuje s odpovídajícím koordinačním střediskem pátrání a záchrany. 2-1

12 ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

13 HLAVA 3 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 3 - POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ NIŽŠÍCH NEŽ 30 MHZ Úvod Pásma KV přidělená letecké pohyblivé službě (R) Kmitočtová pásma mezi 2,8 MHz a 22 MHz, určená pro leteckou pohyblivou (R) službu, jsou uvedena v článku S5 - Radiokomunikačního řádu ITU. Používání těchto pásem je možné při splnění příslušných ustanovení RŘ. Do jsou obsažena v závěrečných ustanoveních mimořádné správní konference ITU (Ženeva, 1966). Od vstoupila v platnost revidovaná opatření, o kterých jsou podrobné informace v závěrech světové správní radiové konference pro leteckou mobilní službu (R) (Ženeva 1978) a Doplňku 27 Aer 2 k Radiokomunikačnímu řádu s výjimkou kmitočtových přídělů, které platí od V radiokomunikačním řádu, verse 1998, založeném na Světové administrativní rádio konferenci pro mobilní služby (1987) Doplněk S27 byly nyní začleněny redakční dodatky do Doplňku 27 Aer2. Přitom je nutné věnovat pozornost možnostem rušení z neleteckých zdrojů a podle potřeby přijmout příslušná opatření k jejich minimalizaci. 3.1 Způsoby použití Pro spojení v letecké pohyblivé službě na kmitočtech nižších než 30 MHz, v pásmech vyhrazených výlučné letecké pohyblivé službě (R), musí být používán jednokanálový simplex s radiotelefonním spojením Přidělení kanálu pro provoz SSB Kanály s jedním postranním pásmem musí být přidělovány v souladu s odst. 2.4, Hlava 2, Svazek III Pro provozní využití kanálů příslušné úřady vezmou v úvahu ustanovení S27/19 Doplňku S27 Radiokomunikačního řádu ITU Doporučení. Používání kmitočtů pod 30 MHz určených pro mezinárodní použití leteckou pohyblivou službou (R) by se mělo koordinovat, jak je uvedeno v Doplňku S27 Radiokomunikačního řádu ITU následovně: S27/19 Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) koordinuje činnost letecké pohyblivé služby (R) v oblasti radiového spojení při uskutečňování mezinárodní letecké přepravy a s ICAO je nutné konzultovat všechny příslušné otázky provozního využití kmitočtů, uvedených v plánu Doporučení. Tam, kde mezinárodní provozní požadavky na spojení v pásmu krátkých vln nemohou být uspokojeny kmitočty v Plánu přidělení kmitočtů v Části 2 Doplňku S27 Radiokomunikačního řádu, příslušný kmitočet se smí určit tak, jak je uvedeno v Doplňku S27 následovně: S27/20 Předpokládá se, že v plánu přidělení kmitočtů, uvedeném v existujícím Doplňku, nejsou vyčerpány všechny možnosti společného používání kmitočtů. V důsledku toho pro uspokojení konkrétních provozních požadavků, kterým v opačném případě neodpovídá plán přidělení kmitočtů, úřady mohou určovat kmitočty z pásem letecké pohyblivé služby (R) v prostorech, které nemají vztah k prostorům, kde jsou takové kmitočty určeny v souladu s plánem. Přesto používání tímto způsobem určených kmitočtů nesmí snížit úroveň ochrany ve vztahu ke stejným kmitočtům v prostorech, kterým jsou v plánu určeny pod hranici určenou použitím procedury uvedené v Části I odstavec II B tohoto Doplňku. Poznámka: Část I odstavec II B Doplňku S27 se týká určení pásma poruch a přijetí pravidla (procedury) zabezpečuje úroveň ochrany proti rušení 15 db. S27/21 Když vznikne nutnost uspokojit požadavky mezinárodní letecké dopravy, mohou úřady využít postup k přidělení kmitočtů pro leteckou pohyblivou službu (R), tyto kmitočtové příděly je nutné předem mezi jednotlivými úřady odsouhlasit. S27/22 Koordinace, popsaná ve S27/21 se uskutečňuje tam, kde je to účelné a žádoucí pro efektivní využívání posuzovaných kmitočtů a zejména v těch případech, kdy postupy dle S27/19 nejsou dostačující Používání tříd vysílání J7B a J9B se určuje podle následujících ustanovení Doplňku S27: S27/12 Pro radiotelefonní vysílání se zvukové kmitočty ohraničují od 300 do 2700 Hz a zaujatá šířka pásma povoleného vyzařování nebude převyšovat horní hranici vyzařování J3E. Při uvedení těchto hranic se neuvažovalo žádné ohraničení rozšiřování jiných tříd vysílání mimo J3E za podmínky, že jsou přitom dodržena omezení, požadovaná pro nežádoucí vyzařování. (viz. S27/73 a S27/74). S27/14 Pro možnost vzniku rušení se přidělený kanál nesmí používat pro radiotelefonní vysílání i přenos dat datovým spojem v témž prostoru, pro který jsou příslušné kmitočty určeny. S27/15 Používání kanálů, kterým jsou dány kmitočty uvedené v S27/18 pro různé třídy vysílání mimo J3E a H2B bude záviset od speciálních opatření, přijatých příslušnými 3-1

14 PŘÍLOHA 10 - L 10 HLAVA 3 úřady proti rušení, které může vzniknout v důsledku používání téhož kanálu pro několik tříd vysílání současně Určování kmitočtů, používaných při spojení operačních kontrol Je nutné, aby celosvětově používané kmitočty používané při spojení operačních kontrol umožnily leteckým společnostem plnit povinnosti, předpokládané ve Svazku I, Předpisu L 6. Tyto kmitočty se určují v souladu s následujícími ustanoveními Doplňku S27: S27/9 Oblast s určením celosvětově používaných kmitočtů je prostor, ve kterém jsou kmitočty určeny pro zabezpečení dálkového spojení letecké (pozemní) stanice umístěné v daném prostoru a letadla v libovolném místě světa. 1 S27/217 Určené kmitočty pro celosvětové použití uvedené v tabulkách S27/213 a S27/218 až S27/231 mimo nosných kmitočtů 3023 khz a 5680 khz jsou rezervovány k tomu, aby je úřady určovaly stanicím pracujícím v souladu se zmocněními, které příslušné správy daly pro obsloužení jedné nebo několika leteckých společností. Tyto kmitočtové příděly jsou určeny k zabezpečení spojení mezi příslušnou leteckou stanicí s palubní stanicí v libovolném místě světa pro řízení s cílem zajištění pravidelnosti a bezpečnosti letů letadel. Kmitočty, určené pro celosvětové použití, neurčují úřady pro účely MWARA, RDARA a VOLMET. Když prostor letů letadel je plně v hranicích zóny nebo podzóny RDARA, používají se kmitočty určené pro takové zóny a podzóny. Poznámka 1: Tabulky S27/213 a S27/218 až S27/231 uvedené v Doplňku S27 k Radiokomunikačnímu řádu ITU se příslušně vztahují k plánu přidělení kmitočtů, kde jsou kmitočty uvedeny podle zón i k plánu přidělení kmitočtů, kde jsou kmitočty uvedeny v pořadí čísel. Poznámka 2: Podkladový materiál k přidělování celosvětově používaných kmitočtů je uveden v Doplňku C. 3.2 Plánování kmitočtů pro NDB Doporučení. Při sestavování kmitočtového plánu pro NDB by se mělo uvažovat: a) náležitá ochrana proti rušení v hranicích jmenovitého krytí, b) charakteristiky běžně používaných palubních radiokompasů ADF, c) geografické rozmístění a příslušné jmenovité krytí, d) možnost rušení nežádoucím vyzařováním jiného původu, než leteckými zařízeními (např. službami elektráren, sdělovacími systémy VN vedení, průmyslovým rušením atd.). Poznámka 1: Další údaje, týkající se těchto činitelů, jsou uvedeny v Doplňku B. Poznámka 2: Zvláštní pozornost nutno věnovat případům, kdy určitá část označeného pásma pro letecké radiomajáky je sdílena s ostatními službami Doporučení. Aby se čelilo problémům, vznikajícím z nahromadění kmitočtů v místech, kde dvě rozdílná zařízení ILS slouží stejné dráze v obou směrech, lze povolit použití společného kmitočtu pro oba vnější polohové radiomajáky, jakož i společného kmitočtu pro oba vnitřní polohové radiomajáky v případě, že: a) to umožňují provozní podmínky, b) bude každému z polohových radiomajáků přidělen rozdílný identifikační signál, c) budou vytvořeny takové podmínky, aby radiomajáky, pracující na stejném kmitočtu, nemohly vysílat současně. Poznámka: Ustanovení Svazku I specifikuje, jak by mělo být zařízení uspořádáno. 1 Typ spojení vztažený k S27/9 smí být regulován Úřadem 3-2

15 HLAVA 4 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 4 - POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ VYŠŠÍCH NEŽ 30 MHZ 4.1 Používaná pásma od 117,975 MHz do 137 MHz ÚVOD Pásmo od 118 MHz do 132 MHz bylo vyhrazeno výlučně pro leteckou pohyblivou službu (R) Radiokomunikační konferencí ITU v Atlantic City v roce 1947 a stejně tak Ženevskou konferencí v roce 1959, která pásmo rozšířila stanovením jeho začátku na 117,975 MHz místo 118 MHz. Radiokomunikační konference ITU (Ženeva 1959) stanovila opatření pro používání pásma 132 MHz až 136 MHz v letecké pohyblivé službě (R) v rozdílných podmínkách v různých ITU oblastech, zemích a kombinaci zemí. Používání tohoto pásma je shrnuto do tabulky obsažené v této hlavě. Radiokomunikační konference (1979) přijala opatření pro využití pásma MHz pro leteckou pohyblivou službu (R) podle S5.203, S5.203A a S5.203B Radiokomunikačního řádu. Použití kmitočtů v pásmu MHz musí odpovídat podmínkám uvedeným v těchto poznámkách. Při používání tohoto pásma je nutné věnovat pozornost možnému rušení z neleteckých radiových zdrojů a podle potřeby přijmout příslušná opatření k jeho minimalizaci. Tato hlava obsahuje Standardy a doporučené postupy (SARPs), vztahující se k těmto pásmům a pokyny pro výběr kmitočtů k různým účelům. Tato ustanovení jsou uvedena za předmluvou, která osvětluje principy celosvětového využívání VKV se zřetelem na ekonomické zásady plánování. PŘEDMLUVA Používání VKV v celosvětovém měřítku se zřetelem na ekonomické zásady a praktickou použitelnost vyžaduje sestavení plánu, který bude brát v úvahu: a) potřeby pravidelného rozvoje, směřujícího ke zvyšování provozu a k dosažení požadovaného stupně světové standardizace, b) zisk, představovaný ekonomickým přechodem od současného k optimálnímu využití použitelných kmitočtů za použití existujících zařízení v největší možné míře, c) nutnost koordinace mezi mezinárodním a národním využíváním použitelných kmitočtů k zajištění vzájemné ochrany proti rušení, d) potřeba rámcového zajištění koordinovaného sestavování oblastních plánů, e) požadavek sestavování kmitočtů do různých skupin kmitočtů tak, aby toto seskupení odpovídalo současnému a obvyklému použití v mezinárodním civilním letectví, f) nutnost zachovat celkový počet kmitočtů a jejich skupin v příslušném vztahu k palubnímu zařízení, které má široké použití v mezinárodním civilním letectví, g) potřeba jednotného kmitočtu pro celosvětové použití v případech tísně a pro určité oblasti dalšího kmitočtu, který by mohl být použit jako společný kmitočet pro zvláštní účely, h) nutnost stanovení dostatečně pružných zásad, dovolující rozdílnou aplikaci použití podle oblastních podmínek Všeobecné rozdělení kmitočtového pásma 117, MHz Poznámka: Rozdělení zahrnuje všeobecnou tabulku, která dále dělí celé pásmo 117, MHz, přičemž zásadní rozdělení je na pásma kmitočtů určených jak pro národní, tak mezinárodní služby a na pásma pro národní služby. Respektováním tohoto rozdělení by se měly snížit na minimum obtíže při koordinaci použití kmitočtů pro národní i mezinárodní služby Příděly kmitočtů v pásmu 117, MHz musí odpovídat rozdělení skupin, které je v následující tabulce Doporučení. Nové pásmo MHz nemá zatím určené mezinárodní použití a jeho kmitočty se mají užívat na regionálním základě, pokud je požadováno Kmitočtová separace a omezení přidělitelnosti kmitočtů 4-1

16 PRÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 4 Tabulka 4-1. Rozdělení kmitočtů Skupina kmitočtů (Mhz) Celosvětové použití Poznámka a) ,4 včetně Mezinárodní a národní letecké pohyblivé Mezinárodní příděly jsou určeny na základě služby oblastní dohody. Národní přidělování upravuje ust V EUR oblasti je tato skupina kmitočtů vyhrazena službám TWR a APP. b) 121,5 Tísňový kmitočet K zajištění ochranného pásma leteckého tísňového kmitočtu 121,5 MHz jsou nejblíže přidělitelné kmitočty 121,4 a 121,6 MHz kromě případů, kdy mohou být oblastní dohodou stanoveny nejblíže přidělitelné kmitočty 121,3 a 121,7 MHz. c) 121,6-121,9917 Spojení na ploše letiště mezinárodního i národního Vyhrazeno pro pohyby na zemi, předletové prověrky, povolení letových provozních služeb a související činnost d) včetně Národní letecká pohyblivá služba Vyhrazeno pro národní přidělování e) 123,1 Pomocný kmitočet pro účely pátrání a záchrany Viz f) 123,15-123,6917 včetně g) 123,7-129,6917 včetně h) 129,7-130,8917 včetně i) 130,9-136,875 včetně j) 136,9-136,975 včetně Národní letecká pohyblivá služba Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby Národní letecká pohyblivá služba Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby Vyhrazeno pro národní přidělování Mezinárodní příděly jsou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravuje ust Vyhrazeno pro národní přidělování, ale na základě oblastní dohody může být celá nebo část této skupiny použita k uspokojování požadavků podle ust Mezinárodní příděly jsou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravuje ust (Viz pozn. k úvodu k ust. 4.1 týkající se pásma MHz) Rezervováno pro VKV číslicový spoj Poznámka: Dále uváděná kanálová rozteč při určení kanálů 8,33 khz je definována 25 khz děleno 3, což je 8,33... khz V mezinárodní letecké pohyblivé službě (R) minimální rozestupy mezi přidělovanými kmitočty jsou 8,33 khz. Poznámka: Je známé, že v některých regionech a prostorech poskytuje kmitočtové dělení kanálů po 100 khz, 50 khz nebo 25 khz dostatečný počet kmitočtů pro příslušné mezinárodní i národní služby a že zařízení určená pro 100 khz, 50 khz nebo 25 khz kanály mohou být vyhovující pro služby pracující v takových regionech a prostorech. Kromě toho se předpokládá, že určování, založené na kmitočtové rozteči 25 khz a také na rozteči 8,33 khz se mohou současně použít v jednom regionu a prostoru V mezinárodní letecké pohyblivé službě (AM(R)S) je zaručena možnost použití zařízení DSB-AM s 25 khz dělením kanálů nejméně do 1.ledna 2005, s výjimkou těch regionů a prostorů, kde oblastní dohody povolují použití zařízení, speciálně určeného pro práci s 8,33 khz dělením kanálů nebo pro VDL Mode 3, kde se používá pro hlasové spojení letadlo země Požadavky, týkající se povinného palubního vybavení, speciálně určeného pro práci s 8,33 khz dělením kanálů, se vytvářejí na základě 4-2

17 HLAVA 4 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V oblastních leteckých dohod, ve kterých se stanovuje vzdušný prostor pro takové lety a také termíny zavedení zařízení včetně období osvojení. Poznámka: Žádné změny nejsou potřebné u palubních nebo pozemních systémů provozovaných pouze v regionech, které nepoužívají 8,33 khz dělení kanálů V mezinárodní letecké pohyblivé službě je zaručena možnost použití zařízení s 8,33 khz dělením kanálů nejméně do 1.ledna Požadavky týkající se povinného palubního vybavení, speciálně určeného pro práci s VDL Mode 3 a VDL Mode 4, se vytvářejí na základě oblastních leteckých dohod, ve kterých se stanovuje vzdušný prostor pro takové lety a také termíny zavedení zařízení včetně období osvojení Zařízení specificky navržené podle SARPs pro VDL Mode 3 musí mít zaručenou možnost použití v AM(R)S nejméně do 1. ledna V pásmu 117, MHz je nejnižší přidělitelný kmitočet 118 MHz a nejvyšší přidělitelný kmitočet 136,975 MHz V regionech, kde se používá dělení kanálů 25 khz (DSB-AM a VKV digitální spoj VDL) a dělení kanálů 8,33 khz (DSB-AM), publikovaný přidělený pracovní kmitočet nebo kanál odpovídá kanálu, uvedenému v tab. 4.1 (bis). Poznámka: V tabulce 4.1 (bis) je uveden plán párování kmitočtů / kanálů, ve kterém se předpokládá číslicové označení kanálů s dělením 25 khz DSB-AM a který zajišťuje jednoznačnou identifikaci kanálů s dělením 25 khz VDL a 8,33 khz Dohoda uvedená v ustanovení musí uvádět nejméně dvouleté upozornění na povinné vybavení palubních systémů. ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO 4-3

18 PRÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 4 TABULKA 4-1 (BIS). PÁROVÁNÍ KANÁLŮ / KMITOČTŮ Kmitočet Časový slot 2 Rozteč kmitočtů Kanál 118, , ,0000 A , ,0000 B , ,0000 C , ,0000 D , ,0000 8,33 118, ,0083 8,33 118, ,0167 8,33 118, ,0250 A , ,0250 B , ,0250 C , ,0250 D , , , ,0250 8,33 118, ,0333 8,33 118, ,0417 8,33 118, , , ,0500 A , ,0500 B , ,0500 C , ,0500 D , ,0500 8,33 118, ,0583 8,33 118, ,0667 8,33 118, ,0750 A , ,0750 B , ,0750 C , ,0750 D , , , ,0750 8,33 118, ,0833 8,33 118, ,0917 8,33 118, , ,100 atd Kmitočty pro zvláštní účely Tísňový kmitočet Tísňový kmitočet 121,5 MHz smí být používán pouze v případech tísně pro účely dále uvedené: a) k zajištění volného kanálu mezi letadlem ve stavu tísně nebo nouze a pozemní stanicí, když jsou ostatní kanály obsazeny jinými stanicemi, b) k zajištění spojovacího VKV kanálu v okamžiku vzniku tísně mezi letadlem a letištěm, které není normálně používáno pro letecké mezinárodní služby, c) k zajištění spojovacího VKV kanálu pro civilní i vojenská letadla, zúčastňující se společných pátracích a záchranných akcí a mezi těmito letadly s pozemními službami, dříve než se uskuteční provoz na příslušném kmitočtu, d) k uskutečnění spojení letadlo - země s letadly, kterým porucha palubního zařízení nedovolí použít normálního kmitočtu, e) k zajištění záchranných radiozařízení nebo palubních nouzových majáků polohy (ELT) a ke spojení mezi záchrannými plavidly a letadly, uskutečňujícími pátrací a záchranné akce, f) k zajištění společného VKV kanálu pro spojení mezi civilními letadly a stíhajícími letadly nebo 2 Poznámka: Indikace časového slotu je pro kanály VDL Mode 3 (viz Předpis L 10, Svazek III, Část I, Hlava 6) 4-4

19 HLAVA 4 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V orgány řídícími zákrok a mezi civilními a stíhajícími letadly a službami řízení letového provozu v případě stíhání civilního letadla. Poznámka 1: Použití kmitočtu 121,5 MHz pro účely popsané v odst.c) nesmí způsobit jakékoliv rušení tísňového provozu. Poznámka 2: Platný Radiokomunikační řád stanoví, že pohyblivé stanice námořní pohyblivé služby mohou rovněž používat leteckého tísňového kmitočtu 121,5 MHz s druhem provozu A3E pro navazování spojení se stanicemi letecké pohyblivé služby (S5.200 a Doplněk S13, Část A2) pro bezpečnostní účely Kmitočet 121,5 MHz musí být zaveden na: a) všech oblastních střediscích řízení letového provozu a střediscích letové informační služby, b) letištních řídících věžích a přibližovacích stanovištích řízení letového provozu na mezinárodních letištích a diverzních mezinárodních letištích, c) na stanovištích podle rozhodnutí příslušného orgánu letových provozních služeb, kde se zavedení tohoto kmitočtu považuje za nutné pro zajištění okamžitého příjmu tísňového volání nebo pro účely uvedené v ust Poznámka: V tom případě, kdy několik z výše uvedených požadavků se vyskytuje současně, použití kmitočtu 121,5 MHz pro jeden z nich, zajistí splnění daného účelu Kmitočet 121,5 MHz musí být k dispozici u jednotek řídících stíhání, kde se to považuje za nutné pro účely dle bodu f) Bdění na tísňovém kmitočtu musí být zajištěno trvale v průběhu provozní doby všech jednotek, kde je instalován Bdění na tísňovém kmitočtu se zajišťuje způsobem "jednokanálový simplex" Tísňový kanál (121,5 MHz) je dostupný pouze dle charakteristik uvedených Předpisu L 10, Svazek III, Část II, Hlava Komunikační kanál letadlo letadlo Na základě oblastní dohody má být určen komunikační kanál letadlo letadlo umožňující letadlu výměnu informací pro řešení provozních problémů za letu přes vzdálené nebo oceánské prostory mimo dosah pozemních stanic VKV. Poznámka: Přidělení kmitočtu pro VKV komunikační kanál letadlo letadlo je nutné koordinovat mezi přilehlými oblastmi pro zajištění efektivního a bezpečného užívání VKV kmitočtů Komunikační VKV kanál letadlo letadlo na kmitočtu 123,45 MHz je dostupný pouze dle charakteristik uvedených v Předpisu L 10, Svazek III, Část II, Hlava 2 pro lety přes vzdálené nebo oceánské prostory mimo dosah pozemních stanic VKV Společný signalizační kanál. Kmitočet 136,975 MHz je celosvětově reservován, s cílem zajistit společný signalizační kanál (CSC) pro VKV kanály číslicového přenosu (VDL) pro VDL Mode.. Tento CSC používá modulační schéma VDL Mode 2 a nosnou s vícenásobným přístupem (CSMA) Pomocné kmitočty pro účely "Pátrání a záchrany" Je-li požadováno ve smyslu ust c) používání pomocného kmitočtu k 121,5 MHz, musí se používat kmitočet 123,1 MHz Pomocný kanál (123,1 MHz) pro pátrání a záchranu je dostupný pouze dle charakteristik uvedených v Předpisu L 10, Svazek III, Část II, Hlava Zeměpisné rozmístění kmitočtů a ochrana proti škodlivému rušení Pro VKV zařízení, jehož obsah je ohraničen rádiovým obzorem (vyjma případů, kdy provoz vyžaduje použití společného kmitočtu pro skupinu zařízení), zeměpisná vzdálenost mezi zařízeními pracujícími na stejném kmitočtu má být taková, aby body ležící v ochranných výškách a v hranicích užitečného dosahu každého zařízení byly odděleny vzdáleností nejméně stejnou, jako je potřebná pro zajištění poměru požadovaný signál / nežádoucí signál 14 db. Tento požadavek se plní na základě oblastních leteckých dohod. V těch prostorech, kde problém nedostatku kmitočtů není vážný nebo se neočekává, že se stane vážným, se může použít kritérium odstupu 20 db (poměr vzdálenosti 10:1) nebo kritérium vzdálenosti (RLOS), uvažující dálku přímé viditelnosti radioprostředků (v závislosti na tom, která vzdálenost je menší). Poznámka: Podkladový materiál, týkající se stanovení minimální vzdálenosti při ochraně na základě poměru požadovaný signál / nežádoucí signál 14 db je obsažen v Dodatku A V případě zařízení VKV, jehož dosah překračuje rádiový obzor (kromě nutného použití společného kmitočtu skupiny zařízení), bude činnost na společném kanálu plánována tak, aby vzdálenost mezi body ležícími v ochranných výškách a hranicích užitečného dosahu každého zařízení, nebyla menší než je součet vzdáleností každého z těchto bodů k jeho rádiovému obzoru. Poznámka 1: Rádiový obzor letadlové stanice se běžně udává vzorcem: kde D = K h D = vzdálenost v námořních mílích, h = výška letadla nad zemí, K = (odpovídá 4/3 zemského poloměru) = 2,22 pro h udávané v metrech = 1.23 pro h udávané ve stopách Poznámka 2: Při výpočtu vzdálenosti rádiového obzoru mezi pozemní stanicí a letadlovou stanicí je třeba připojit ke vzdálenosti rádiového obzoru pozemní stanice vzdálenost rádiového obzoru letadlové stanice, 4-5

20 PRÍLOHA 10/V - L 10/V HLAVA 4 počítanou podle výše uvedené Poznámky 1. Pro výpočet rádiového obzoru pozemní stanice se použije stejný vzorec, ve kterém h je výška vysílací antény pozemní stanice. Poznámka 3: Kritérium, vyjádřené ustanovením , může být aplikováno při zavedení minimální geografické rozteče mezi zařízeními VKV za účelem vyvarování se rušení letadlo letadlo na společném kanálu. Oddíl 3 Dodatku A. obsahuje podkladový materiál, týkající se určení roztečí mezi pozemními stanicemi a mezi letadly a pozemními stanicemi při použití společného kanálu. Oddíl 2 Dodatku A přináší podkladový materiál, týkající se použití sousedních kanálů. Poznámka 4: Dodatek A obsahuje podkladový materiál k výkladu ust a Zeměpisná rozteč mezi zařízeními pracujícími na sousedních kanálech musí být taková, aby body ležící v ochranných výškách a v hranicích užitečného dosahu každého zařízení, byly odděleny vzdáleností, postačující k zajištění nerušené činnosti. Poznámka: Pokyny pro stanovení zeměpisných roztečí a charakteristiky příslušných systémů jsou uvedeny v Dodatku A tohoto předpisu Ochrannou výškou je výška, pod kterou v určených hranicích území, pokrývaného signálem určitého zařízení, je nepravděpodobný výskyt škodlivého rušení Ochranná výška, vztažená k činnosti nebo k určitému zařízení se stanovuje podle: a) charakteru zajišťované služby, b) uvažované letecké spojovací sítě, c) rozdělení komunikačního provozu, d) použitelnosti kmitočtových kanálů palubním vybavením, e) předpokládaného vývoje Doporučení. Jsou - li ochranné výšky nižší než výšky požadované z provozních důvodů, doporučuje se stanovit separační vzdálenost mezi zařízeními na stejném kmitočtu nejméně takovou, jaká je potřebná k zajištění, aby letadlo v hranicích užitečného dosahu a v provozně požadované ochranné výšce jednoho zařízení nepřekročilo rádiový obzor sousedního zařízení. Poznámka: Účelem tohoto doporučení je stanovení zeměpisné separace, za kterou je pravděpodobný výskyt rušení Stanovení zeměpisných separací mezi VKV stanicemi VOLMET se provádí uvnitř oblasti. Mají být takové, aby příjem stanic nebyl rušen ani v největších výškách používaných letadly v uvažované oblasti. Poznámka: Dodatek A tohoto předpisu přináší pokyny k provádění ust Kmitočty z VKV pásma letecké pohyblivé služby, používané pro národní služby, pokud nebyly přiděleny světovým ani regionálním plánem určitým účelům, mají být zeměpisně rozmístěny tak, aby bylo na minimum sníženo rušení zařízení, které v tomto pásmu pracuje pro mezinárodní letecké služby Doporučení. Vzájemné rušení stanic různých států na kmitočtech přidělovaných světovým nebo oblastním plánem pro národní služby, se řeší konzultacemi mezi zúčastněnými leteckými úřady Pro zamezení rušení ostatních stanic, musí být dosah VKV vysílačů udržován na minimu vyhovujícím požadavkům příslušné činnosti Doporučení. U pozemního řízení s prodlouženým dosahem by nemělo náhodné nebo harmonické vyzařování v jakémkoliv azimutu překročit 1 mw efektivního vyzařovaného výkonu vně pásma 250 khz od přiděleného nosného kmitočtu Charakteristiky zařízení Poznámka 1: Tolerance kmitočtů, které musí dodržet stanice, pracující v pásmu letecké pohyblivé služby (117,975 MHz až 137 MHz) jsou uvedeny v Dodatku 3 Radiokomunikačního řádu. Tolerance vysílačů, užívaných pro letecké služby, jsou uváděny v tomto předpisu pouze v těch případech, kdy jsou požadovány přísnější hodnoty, než uvádí Radiokomunikační řád (např. specifikace zařízení, které jsou obsaženy v Svazku II. tohoto předpisu). Poznámka 2: Kmitočtové tolerance jednotlivých částí systému s posunutými nosnými kmitočty nebo ostatních obdobných systémů mají být stanoveny podle charakteristik příslušného systému Doporučení. Zisk antény zařízení VKV s prodlouženým dosahem by neměl být vyšší než 3 db (oproti dipólu) v hranicích 2 na obě strany osy sektoru obsluhovaného prostoru. V každém případě má být zajištěna ochrana před nežádoucím rušením ostatními službami. Poznámka 1: Skutečný azimut, úhlová šířka obsluhovaného prostoru a efektivní vyzařovaný výkon by měl být posuzován v každém jednotlivém případě zvlášť. Poznámka 2: Podkladový materiál k výkladu ust je uveden v Dodatku A Způsob provozu Všechny stanice sloužící pro spojení s letadly, která provádějí mezinárodní lety, pracují ve VKV pásmu 117,975 MHz až 136 MHz způsobem provozu "jednokanálový simplex" Mimo to může být pro účely vysílání a (nebo) spojení používán jednosměrný radiotelefonní kanál země letadlo standardizovaného radionavigačního zařízení Rozdělení VKV kmitočtů pro mezinárodní leteckou pohyblivou službu Úvod Toto rozdělení určuje seznam kmitočtů, které je možno přidělovat, a zároveň obsahuje ustanovení pro používání všech kmitočtů s 25 khz kanálovými rozestupy a všech kmitočtů při šířce a kanálovém rozestupu 8,33 khz v mezinárodní letecké pohyblivé službě. Dále jsou zde ve skupině A uvedeny kmitočty, kterých se má nadále používat všude tam, kde jejich počet umožní splnění provozních požadavků. 4-6

21 HLAVA 4 PŘÍLOHA 10/V - L 10/V Celkový počet kmitočtů potřebných v oblasti má být stanoven regionálně. Kmitočty přidělitelné v určité oblasti tedy mohou být omezeny na určitý počet kmitočtů v seznamu, které mají být vybrány zde naznačeným způsobem. Aby mohly být příslušné kmitočty koordinovány co nejúčinněji mezi různými oblastmi, je nutno, pokud k pokrytí potřeb oblasti postačí počet kmitočtů, obsažený ve skupině A podle seznamu , aby byly použity kmitočty této skupiny v pořadí počínaje kmitočtem 118 MHz. Potom všechny oblasti budou využívat kmitočty užívané v oblasti, která má nejmenší počet kmitočtů a v případě dvou libovolných oblastí, bude oblast s větším počtem kmitočtů zahrnovat všechny kmitočty používané druhou oblastí. Skupina A umožňuje plánování kmitočtů založené na 100 khz dělení kanálů. Skupina B v seznamu obsahuje kmitočty v pásmu 117, MHz končící na 50 khz. Spolu s kmitočty ze skupiny A umožňují plánování kmitočtů založené na 50 khz dělení kanálů. Ve skupině C jsou uvedeny kmitočtové kanály v pásmu MHz s 50 khz rozestupy. Skupina D obsahuje kmitočtové kanály v pásmu MHz končící na 25 khz a skupina E podobně uvádí kmitočtové kanály v pásmu 117, MHz. Použití kanálů ze skupin B, C, D a E je vysvětleno dále. Skupina F v seznamu obsahuje kmitočty v pásmu 117, MHz, pro případ použití šířky kanálů 8,33 khz. Vysvětlení k použití kanálů dané skupiny se uvádí níže. Přesahuje-li počet kmitočtů požadovaných v určité oblasti počet ve skupině A, mohou být kmitočty vybírány z dalších skupin, přičemž je třeba brát v úvahu ust , která se týkají použití kanálů s 25 khz rozestupy, s přihlédnutím k ustanovení Radiokomunikačního řádu o používání pásma MHz (viz úvod 4.1). I když pro výběr kmitočtů ze skupin B, C, D a E není pořadí přednosti, může být s ohledem na zvláštní situaci v oblasti proveden pro účely oblastního plánování určitý výběr kmitočtů z těchto skupin. To se může uplatnit částečně pro používání pásma MHz z důvodů palubního vybavení a nebo použitelnost určitých kmitočtových kanálů pro leteckou pohyblivou službu (R). Může se ukázat, že v některých oblastech bude třeba volit kmitočty nejdříve ze skupiny B před volbou ze skupin C, D nebo E. V těch případech, kdy pro uspokojení potřeb regionu nestačí všechny kanály ve skupinách A, B, C, D a E v seznamu , část nebo části pásem lze převést pro kanály se šířkou 8,33 khz nebo pro podporu VDL Mode 3. Pro části pásem kanálů se šířkou 8,33 khz by se mohly použít odpovídající kmitočty ze skupiny F v souladu s ust a Je nutno poznamenat, že určení kmitočtů ve skupině F se liší od určování odpovídajících kmitočtů ve skupinách A - E, což zdůrazňuje rozdíly v šířce kanálů. Kmitočty ze skupin A, B, C, D a E jsou použitelné s časovým dělením pro části pásem podporující VDL Mode 3. Jednotlivé kmitočty podporují vícenásobné kanály, které používají kmitočty dle periodických časových rámců nebo časových slotů.specifické časové sloty pro VDL Mode 3 se identifikují podle identifikátoru z Tab. 4-1 (bis). Přestože pro skupinu F se předpokládaný způsob výběru neuvádí, oblastní plánování může vyžadovat použití speciálního výběru kmitočtů z této skupiny na základě konkrétních oblastních podmínek. V mnoha oblastech byly již přiděleny určité kmitočty některým účelům, např. službám řízení letištního provozu nebo přibližovacím službám. Rozdělení nepřináší taková konkrétní přidělení (s výjimkou tísňového kmitočtu a kmitočtů vyhrazených pozemní službě), taková opatření se přijmou, pokud se to požaduje, na oblastním základě Kmitočty v pásmu 117,975 MHz až 137 MHz, užívané v letecké pohyblivé (R) službě, mají být vybrány z kmitočtů, uvedených v seznamu Nepřekračuje-li počet potřebných kmitočtů pro danou oblast počet kmitočtů obsažených ve skupině A, budou vybrány, pokud je to možné, z kmitočtů skupiny A v pořadí seznamu Překročí-li počet potřebných kmitočtů pro danou oblast počet kmitočtů ve skupinách A - E seznamu , část pásma se převede pro kanály se šířkou 8,33 khz (hlas) a pro kanály VDL Mode 3. Odpovídající kmitočty se musí vybrat ze skupiny F seznamu z kanálů určených pro 8,33 khz nebo ze skupin A až E podle určených časových slotů v souladu s Tab. 4-1(bis) pro VDL Mode 3.. Zbývající část pásma se použije pro kanály se šířkou 25 khz, které se vybírají z odpovídajících částí skupin A - E. Poznámka 1: Kmitočty 121, ,575 MHz včetně, 123, ,125 včetně a 136, ,975 včetně se nepoužívají pro kanály s šířkou menší než 25 khz. Poznámka 2: Služby, pokračující v plnění svých funkcí s použitím přidělených 25 khz, budou chráněny v regionech, kde se zavádí rozstup kanálů 8,33 khz Seznam přidělitelných kmitočtů se uvádí v doplňku k této hlavě Doporučení. Jsou-li pro potřeby leteckých provozovatelů v souladu s dispozicemi Přílohy 6 Provoz letadel Svazek I., požadovány kmitočty určené operačním kontrolám, měly by být vybrány z pásma 128,825 MHz až 132,025 MHz. Je-li jejich zavedení nezbytné, má být výběr kmitočtů prováděn postupně z horního okraje pásma. Poznámka: Platí, že otázky přidělení takových kmitočtů a vydání povolení na provozování vysílacích stanic se řeší na národní úrovni. Přesto, v těch regionech, kde existují problémy s přidělením kmitočtů pro operační kontroly, může být užitečné, jestliže státy budou koordinovat požadavky operačních kontrol na takové kmitočty do svolání oblastní konference Počet kmitočtů, který může být přidělen v dané oblasti mezinárodní letecké pohyblivé (R) službě má být omezen na nejnutnější míru pro tu kterou oblast. Poznámka: Počet nezbytných kmitočtů pro danou oblast je zásadně určován Radou ICAO na základě doporučení oblastních letecko-navigačních zasedání. Při tom jsou brány v úvahu parametry palubního VKV zařízení, jehož používání je v oblasti nejvíce rozšířeno. 4-7