MIGRACE II. STRANA 1 METODIKA PRO UČITELE. Klíčová slova kulturní šok, kulturní specifika cizinců, integrace

Transkript

1 STRANA 1 Klíčová slova kulturní šok, kulturní specifika cizinců, integrace Cíle kur zu Podpora integrace dětí cizinců do českého školního prostředí. V rámci kurzu jde především o předávání zkušeností pedagogických pracovníků s žáky-migranty a vzájemnou reflexi různých způsobů řešení potenciálně problematických, problémových či konfliktních situací s ohledem na kulturně-společenská, jazyková a jiná specifika žákůcizinců a jejich vnímání ze strany českých spolužáků i učitelů samotných. V průběhu kurzu jsou účastníkům poskytnuty rovněž praktické informace o opatřeních, která jsou při začleňování dětí cizinců používána v zemích Evropské unie, přehled legislativního rámce vzdělávání cizinců v ČR a kontakty na nevládní organizace působící v oblasti. Teoretické a legislativní zakotvení: Právní řád ČR umožňuje bez ohledu na státní občanství všem osobám, které podléhají povinné školní docházce, stejná práva na vzdělání jako občanům ČR. Základními právními normami jsou zejména: Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, čl. 33, odst. 1, článek 10 Ústavy ČR, podle níž jsou ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž jsou ČR vázány; jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem. Úmluva o právech dítěte (publikovaná pod č. 104/1991 Sb.) v čl. 28 odst. 1 zavazuje ČR činit základní vzdělání povinným a bezplatně dostupným pro všechny. Od 1. ledna 2000 ukládá MŠMT ČR povinnost zajistit podmínky pro vzdělávání cizinců i zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Pobyt cizinců v České republice včetně všech aspektů, které se tohoto pobytu týkají (lékařská péče, vzdělávání...) upravují dva hlavní zákony s ohledem na status cizince. Jedná se o: Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Příslušné pokyny a právní výklady MŠMT pak případně upravují situaci cizinců ve školách dle druhu jejich pobytu (Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice). Podle druhu pobytu rozlišujeme tyto základní skupiny cizinců (viz. podrobnější popis jednotlivých statusů): Žadatelé o mezinárodní ochranu (dříve žadatelé o azyl) Azylanti Cizinci s doplňkovou ochranou Cizinci s povolením k pobytu (tzv. trvalý pobyt) Cizinci s dlouhodobým pobytem (vízem nad 90 dnů) Nezletilí žadatelé o mezinárodní ochranu bez doprovodu dospělé osoby Podle školského zákona ( 20) mají všichni cizinci oprávněně pobývající na území České republiky přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Pokud zde pobývá cizinec legálně, z hlediska přístupu ke vzdělání není tedy jeho právní status podstatný. Jde spíše o subjektivní rozlišování, protože jednotlivé typy pobytu otevírají cizincům větší či menší možnosti studia

2 STRANA 2 a následného pracovního uplatnění. Dle nejnovější novely školského zákona má na základní vzdělání nárok i cizinec, jehož rodiče na území pobývají nelegálně. Nejhorší je v tomto případě asi postavení žadatele o mezinárodní ochranu. Pokud nemá dítě dokončenou povinnou školní docházku, je sice stát povinen mu tuto zaručit, dokonce ho připravit na výuku v českém jazyce (metodický pokyn ke školní docházce žadatelů o azyl). Nicméně pokud se na území ocitne mladý žadatel o mezinárodní ochranu, který prokazatelně povinnou školní docházku dokončil (nebo nedokončil, ale dosáhl již 17. roku věku, viz. 36 školského zákona), má velmi omezené možnosti. Nemá nárok na doučování českého jazyka (tento je bezplatně vyučován v rozsahu 150 hodin pouze v rámci státního integračního programu pro azylanty a cizince s doplňkovou ochranou) a pokud jeho zákonní zástupci neopustili pobytové středisko a nepřestěhovali se do většího města, jsou jeho možnosti omezeny i z finančních důvodů, protože případné náklady např. na dopravu do školy z tábora či školní obědy si musí hradit sám. Jeho zdroje informací jsou ve většině případů totiž značně omezené. Nejedná se ale o právní omezení, žadatelé o mezinárodní ochranu mohou např. i bezplatně studovat vysokou školu, pokud, stejně jako všichni ostatní cizinci, vykonají přijímací zkoušky v českém jazyce a předloží doklad o ukončeném středním vzdělání, příp. vykonají tzv. nostrifikační zkoušky. (Vyhláška MŠMT ČR o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, dále 108 školského zákona.) 16 školského zákona řeší vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných. Podle odstavce 1 je tímto osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním, přičemž sociálním znevýhodněním odstavec 4 a) definuje pro potřeby tohoto zákona rovněž postavení azylanta a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami řeší Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ale o cizincích, azylantech a účastnících řízení se vůbec nemluví. Existuje vyhláška, která kvalifikuje neznalost českého jazyka na stejné úrovni jako například dyslexii a škola bere od státu dotace na žáky/studenty, kteří mají toto znevýhodnění. Při přijímacím řízení na střední či vyšší odbornou školu může ředitel (dle 20 školského zákona) cizincům prominout zkoušku z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky a znalost nezbytnou pro vzdělávání v daném oboru ověří pouze pohovorem. V praxi to vždy závisí na vstřícnosti ředitele. Aktivita 1 Kulturní šok Cíl: Simulace prožitku šoku z naprosto neznámého prostředí - pobytu ve třídě, kde nový žák ničemu nerozumí a neví, co se po něm chce. Reflexe praktického cvičení, zamyšlení se nad symptomy kulturního šoku. Doba trvání: 55 minut Počet účastníků: min Věk: bez omezení Pomůcky: flipchart, fixy Popis aktivity: 1. Vietnamská spolupracovnice představuje učitelku matematiky, účastníci kurzu jsou její žáci, učitelka komunikuje ve vietnamštině, chce po žácích informace, píše s nimi písemnou práci (vše ve vietnamštině). 2. Rozdělte účastníky do 2-3 skupin (ideálně po čtyřech, záleží samozřejmě na celkovém počtu účastníků). 3. Lektor účastníky požádá o reflexi pocitů ze cvičení,

3 STRANA 3 sdělení vlastní zkušenosti s radikální změnou prostředí. 4. Účastníci mají za úkol vypsat symptomy kulturního šoku. Co vše se může podílet a přispívat ke kulturnímu šoku cizinců ve škole. 5. Následuje prezentace výstupů práce ve skupinkách a výklad teorie kultury a kulturního šoku (literatura, odkazy atp.). Aktivita 2 Kulturní specifika a nedorozumění Cíl: Uvědomění si/rekapitulace situací/problémů a jejich důvodů, které cizincům komplikují jejich začleňování do českého vzdělávacího systému. Doba trvání: 45 minut IK rozdíly mezi učiteli, v jejich stylech výuky a pedagogické komunikace, v orientacích na určité hodnoty a cíle vzdělávání. Učitelská angažovanost. Sebehodnocení. Edukační klima (vyjadřuje to, co subjekty edukace žáci, studenti, učitelé) vnímají a prožívají jakožto vzájemné psychosociální vztahy a interakce v konkrétním životě třídy a školy. Pozn.: Na aktivitu navazuje diskuse s hosty s někým, kdo má přímou zkušenost cizince navštěvujícího českou školu a je schopen s odstupem posoudit, co mu v jeho začleňování pomáhalo a naopak (doba trvání 90 minut). Otázky k diskusi: Co komplikuje vzdělávání cizinců na škole? Jaké jsou problémy cizinců na českých školách? Jaké jsou důvody těchto problémů? Atd. Počet lidí: min Věk: bez omezení Pomůcky: flipchart, post-it Popis aktivity: 1. Účastníci jsou požádáni, aby se snažili přemýšlet o tom, na čí straně tyto problémy jsou - perspektiva UČITEL / DÍTĚ (psaní na lepící papírky). 2. Prezentace výstupů práce ve skupinách, kdy účastníci nalepí post-it na flipchart (rozdělený na sloupec učitel a žák). 3. Teoretické doplnění. Interkulturní rozdíly (IK) v rodinné výchově, v postojích rodičů k vzdělávání, postoje rodičů k výkonu dětí. Rodičovská angažovanost. IK rozdíly v žákovské a studentské populaci, rozdílné styly učení u dětí a mládeže, rozdílné postoje ke škole a učitelům. Aktivita 3 Migranti na českých školách Cíl: Informovat o legislativním rámci a současném stavu. Doba trvání: 30 minut Počet lidí: 8-12 Věk: bez omezení Pomůcky: žádné Popis aktivity: 1. Účastníci se pokusí vyplnit kvízové otázky (viz. přílohy); zpracovaný za statistických údajů, otázka - tři možnosti - jedna správná). 2. Účastníci obdrží popis, seznam právních norem, popis jednotlivých druhů pobytu na území ČR. 3. Lektor během kurzu shrne obsah dokumentů. 4. Následuje diskuse na téma: ilegálové a jejich školní docházka, pojištění, školské služby, zkušenosti z uprchlických táborů.

4 STRANA 4 Aktivita 4 Nástroje ke zvládání kulturního šoku, opatření při začleňování dětí cizinců do škol Cíl: Informační Doba trvání: 85 minut Počet lidí: min Věk: bez omezení Pomůcky: flipchart, fixy Popis aktivity: 1. Účastníci se rozdělí do skupin po čtyřech. Zamýšlí se nad otázkami: Jakých systémových opatření by bylo třeba, aby...? - vlastní zkušenosti. Co Vám fungovalo, a co naopak ne?, odpovědi zapisují na flipchart. 2. Následuje prezentace práce ve skupinkách. 3. Lektoři se věnují výkladu modelů integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě; uvádí příklady podpůrných opatření (účastníci dostávají písemné podklady). 4. Účastníci zůstávají ve skupinkách a opět se snaží odpovědět na dotazy kladené lektorem, zaznamenávají na flip. Možné otázky: Jaká mohou být kulturní specifika cizinců, která jim mohou způsobovat praktické komplikace v běžném provozu školy? (např.: společné stravování, tělocvik převlékání, plavání, rozdílný výklad historie, autorita učitele (popř. žena), hudební výchova, náboženství, svátky). Aktivita 5 Kasuistiky; z praxe sociálních pracovníků META o.s. Cíl: Informační Doba trvání: 30 minut Počet lidí: 8-12 Věk: bez omezení Pomůcky: žádné Popis aktivity: Při aktivitě jsou diskutována témata komunikace s rodinou bariéry komunikace, nástroje ke zlepšení komunikace, výběr vhodné školy atd. (vše na základě zkušeností s přímou prací s klienty cizinci). Aktivita 6 Diskuse, shrnutí, zpětná vazba Cíl: Zopakování, reflexe. Doba trvání: 30 minut Počet lidí: 8-12 Věk: bez omezení Pomůcky: žádné 5. Lektoři rozdají písemné materiály seznam neziskových organizací pracujících s cizinci a diskutují s účastníky o zkušenosti ze spolupráce neziskových organizací a vzdělávacích institucí (především základních a středních škol).

5 STRANA 5 Organizace a instituce působící v oblasti migrace META o.s. Sdružení pro příležitosti mladých migrantů Nezisková organizace poskytující odborné sociální poradenství orientované na vzdělávání a následné pracovní uplatnění. Doplňkovou službou centra jsou kurzy českého jazyka. Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUCCJ) AUČCJ je odborná zájmová organizace, která uskutečňuje pravidelná setkání a semináře, na kterých vystupují učitelé a odborníci z České republiky i ze zahraničí. Centrum pro integraci cizinců Občanské sdružení Centrum pro integraci cizinců poskytuje radu a pomoc imigrantům, tj. azylantům, cizincům s trvalým a dlouhodobým pobytem na území ČR a jejich rodinným příslušníkům. Centrum pro otázky migrace (COM) Centrum pro otázky migrace se ve své činnosti věnuje individuálnímu poradenství cizincům směřujícím k jejich integraci do české společnosti. Člověk v tísni Obecně prospěšná společnost, která pomáhá lidem v krizových oblastech (např. Irák, Afghánistán, Čečensko), realizuje humanitární a rozvojovou pomoc, zvyšuje zájem veřejnosti o dění v zahraničí, snaží se zabránit porušování základních lidských práv. Dům národnostních menšin Dům národnostních menšin je zařízením hl. m. Prahy, které má napomáhat k porozumění mezi národnostmi a překonávat možné předsudky občanů vůči některým etnikům a národnostem žijícím v ČR. Evropská kontaktní skupina Evropská kontaktní skupina je nezisková organizace, která prosazuje rovné příležitosti mezi muži a ženami, bojuje proti rasismu a diskriminaci cizinek a cizinců a mění zažité genderové stereotypy a předsudky v ČR i v Evropě. InBáze - Berkat InBáze je komunitní centrum pro migranty, cizince a všechny, kdo se chtějí navzájem poznávat. Nová škola, o.p.s. Obecně prospěšná společnost Nová škola podporuje vzdělávání menšin, především Romů, dospělých i dětí po celé republice. Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Organizace pro pomoc uprchlíkům je nevládní neziskovou organizací, která se zabývá právní, sociální a psychologickou pomocí uprchlíkům a ostatním cizincům na území ČR. Poradna pro integraci (PPI) Poradna pro integraci se zabývá integrací osob, jimž byl v České republice přiznán status uprchlíka a také dlouhodobě usazeným cizincům v České republice.

6 STRANA 6 Multikulturní centrum Praha (MKC Praha) Multikulturní centrum Praha je občanské sdružení, které zajímají otázky spojené se soužitím lidí z různých kultur v České republice a v jiných částech světa. MKC Praha mimo jiné nabízí širokou škálu vzdělávacích, kulturních a informačních aktivit. Poradna pro občanství/občanská a lidská práva Poradna pro občanství/občanská a lidská práva je občanským sdružením, které se zabývá otázkami státního občanství a práv cizinců, potíráním diskriminace, prosazováním rovných příležitostí a pomocí rodinám. Poradna pro uprchlíky (PPU) Poradna pro uprchlíky poskytuje právní, sociální a psychologickou pomoc těm osobám, které z různých příčin musely opustit zemi svého původu a žádají ochranu na území České republiky. Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) Tato nevládní nezisková organizace poskytuje bezplatné právní, sociální a psychologické poradenství uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců, přicházejícím do České republiky. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) UNHCR vykonává humanitární, sociální a zcela nepolitickou činnost. Poskytuje ochranu a pomoc uprchlíkům (pomáhá uprchlíkům navrátit se domů nebo integrovat se do společnosti v zemi azylu nebo usadit se ve třetí zemi). Zařízení pro děti - cizince a Středisko výchovné péče Zařízení pro děti cizince a Středisko výchovné péče poskytuje péči dětem - cizincům, které se ocitly v České republice bez doprovodu svých zákonných zástupců či jiných blízkých osob. Další užitečné odkazy: Amnesty International - Asociace uprchlíků - Česká rada dětí a mládeže - Diakonie Českobratrské církve evangelické - Dětské krizové centrum, linka důvěry Praktické informace pro cizince žijící v ČR - Mezinárodní organizace pro migraci - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, o integraci cizinců - Konsorcium nevládních organizací zabývajících se uprchlíky - Informace o vzdělávání v Evropě - Komplexní nástroj pro zavedení multikulturní výchovy do škol - Migrační asistenti ČKCH, azylové ubytování - Organizace na podporu menšin - La Strada - pomoc obětem obchodu s lidmi - Střediska integrace menšin - UNICEF -

7 STRANA 7 Vietnamská sdružení Občanské sdružení Klub Hanoi Společnost přátel Vietnamu. Klub Hanoi má zájem podílet se na kulturních a jiných akcích, které se nějakým způsobem dotýkají Vietnamu nebo jihovýchodní Asie, národnostních menšin v Evropě apod. Vydává Bulletin Klubu Hanoi. Svaz Vietnamců v České republice Česko-vietnamská společnost Společnost seznamuje širší veřejnost s kulturou, historií a ekonomickou situací ve Vietnamu formou různých akcí: výstavy fotografií, besedy a semináře. Občanské sdružení vietnamsky hovořících občanů ČR Klub Bambus Občanské sdružení, které vdává dvojjazyčný českovietnamský časopis pro žáky vietnamské národnosti žijící v ČR. Mimoto se zabývá výukou českého jazyka, organizuje divadelní kroužek, kroužek zabývající se vietnamským bojovým sportem atd. Libušská 319, Praha 4 se zaměřením na ukrajinskou komunitu v ČR, realizace projektů probíhá především pomocí tiskovin pro integrující se cizince ukrajinské národnosti a rozšiřováním informací mezi českou majoritou o ukrajinské kultuře, historii, a ukrajinské emigraci v ČR. Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny Sdružení je zaměřené na osvětu a pořádání kulturních akcí. Moravská 9, Praha 2 Sdružení Ukrajinek Sdružení poskytuje informace o kultuře a historii Ukrajiny: odborné semináře, kulturní akce, vydávání publikací. Bořivojova 98/754, Praha 3 Ukrajinská iniciativa v ČR Organizace vydává časopis Porohy, dále pořádá kulturní akce (koncerty, výstavy a jiné) a poskytuje poradenské a překladatelské služby. Organizace sdružuje občany ČR ukrajinské národnosti i občany Ukrajiny žijící na území České republiky. Ukrajinská sdružení Fórum Ukrajinců Organizace pořádá koncerty a jiné především kulturní akce, dále se podílí na pořadatelství sportovních akcí. RUTA Občanské sdružení, které se věnuje zachování kulturních hodnot, jazyka a identity osob ukrajinského původu, realizaci kulturních, výchovně vzdělávacích projektů

8 STRANA 8 Příloha Kvíz k aktivitě č. 3 Statistiky V období vzrost počet cizinců (včetně EU) studujících na území ČR: o 52% o 4% o 100% Největší nárůst v rámci ČR zaznamenalo ( ): primární vzdělávání sekundární vzdělávání terciální vzdělávání Nejvíce cizinců studuje na českých vysokých školách: technické vědy ekonomické vědy lékařské a farmaceutické vědy K bylo v ČR cizinců z tzv. třetích zemí: Naprostá většina dětí-cizinců v mateřských a základních školách v roce pocházela z: Číny Ukrajiny Vietnamu Jaké jsou kromě Prahy další 3 města, ve kterých studuje na VŠ nejvíce cizinců: Hradec Králové, Brno, Pardubice Brno, Ostrava, Olomouc Plzeň, Brno, Ústí nad Labem Ve školním roce 2006/2007 studovalo na všech stupních českých škol (MŠ-VŠ) cizinců (mimo EU): Ze které africké země pocházelo v loňském akademickém roce nejvíce studentů na VŠ? Súdán Keňa (22) Nigérie Druhá trojice nejfrekventovanějších národností na českých ZŠ ve školním roce 2006/2007 byla: Čína, Gruzie, Bělorusko Turecko, Bosna a Hercegovina, Moldavsko Rusko, Mongolsko, Kazachstán (913, 305, 227) Největší podíl žáků a studentů ve školním roce 2006/2007 tvořili cizinci (včetně EU): s přechodným pobytem s trvalým pobytem (15 096) s azylem Příloha Druhy pobytu k aktivitě č.3 Popis jednotlivých druhů pobytu Žadatelé o mezinárodní ochranu (dříve žadatelé o azyl) Cizinec, který požádá o mezinárodní ochranu se stává žadatelem o mezinárodní ochranu. Žádost se podává na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR (OAMP). Žadatelé stráví cca měsíc v karanténě v přijímacím středisku Vyšní Lhoty, poté jsou přemístěni do některého pobytového střediska, kde však nejsou povinni prodlévat, mohou odejít bydlet tzv. do soukromí. OAMP má zákonnou lhůtu

9 STRANA 9 90 dnů na vydání rozhodnutí, může ji ovšem nekonečně prodlužovat (musí to žadateli pouze oznámit). Zamítne-li OAMP žádost, může se žadatel odvolat ke krajskému soudu. Pokud OAMP vydá kladné rozhodnutí, žadateli je udělen azyl (viz. azylanti). Může rovněž nastat situace, že OAMP sice neudělí azyl, ale tzv. doplňkovou ochranu (viz. cizinec s doplňkovou ochranou). Krajský soud má dvě možnosti: žalobu proti OAMP uznat a vrátit případ odboru k novému projednání nebo žalobu zamítnout. Pokud krajský soud zamítne žalobu proti OAMP, může ještě žadatel podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Ten ji buď přijme a vrátí to ke krajskému soudu, nebo ji zamítne a tím končí azylová procedura. Cizinec dostane výjezdní vízum (max. na dva měsíce) a musí opustit území. Azylanti Azylanti mají fakticky stejné postavení jako cizinec s trvalým pobytem, má ovšem proti němu tu výhodu, že je zařazen do státního integračního programu, který zahrnuje kurz českého jazyka (s dotací 150 hodin) a může žádat o integrační byt. Pokud nemá azylant kam jít bydlet, může zůstat v integračním středisku MV ČR. Cizinci s doplňkovou ochranou V současnosti se týká např. Bělorusů nebo Kubánců. Jsou to lidé, kteří sice nemají žádné doklady o perzekuci vlastní osoby, tzn., že jim nemůže ministerstvo udělit azyl, ale zároveň, že by při návratu byli ohroženi už jenom proto, že někde žádali o azyl. Doplňková ochrana se uděluje na jeden rok, pak vždy musí doložit, že důvody pro její udělení trvají. Je to celkem výhodná situace, dokonce jsou i zařazeni do kurzů českého jazyka v rámci státního integračního programu. Nezletilí žadatelé o mezinárodní ochranu bez doprovodu dospělé osoby Jedná se o žadatelé o mezinárodní ochranu, kteří sem přišli bez rodičů, či jiného příbuzného a ještě jim nebylo 18 let. (Často se stává, že nějaký třicátník tvrdí, že je nezletilý, protože si myslí, že mu to pomůže v získání azylu.) Tyto děti jsou nejdříve umístěni do diagnostického ústavu (zařízení MŠMT ČR Modrá škola v Praze), cca po dvou měsících jsou přesunuti do výchovného ústavu (zařízení MŠMT ČR Permon u města Příbram). Jejich azylová procedura je shodná, jako u zletilých, pro proceduru mají speciálního zákonného zástupce, pak mají i nějakého pro to ostatní, většinou sociálního pracovníka z OSPODU. Cizinci s dlouhodobým pobytem (vízem nad 90 dnů)/ přechodným pobytem K pobytu nad 90 dní ( 30, vízum typu D, vydává se max. na jeden rok, žádost se podává na zastupitelském úřadě ČR, náležitosti: cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu, prostředky k pobytu 15 x životní minimum na osobní potřeby, za každý měsíc předpokládaného pobytu se částka zvyšuje o 2 x životní minimum/podnikatelé 50 x životní minimum na osobní potřeby, ubytování, výpis z Rejstříku trestů v ČR a zemi původu (či zemi předcházejícího pobytu), vízum za účelem zaměstnání nutno předložit povolení k zaměstnání či potvrzení o podání žádosti + příslib pracovní smlouvy, před označením víza doklad o cestovním zdravotním pojištění, důvody zrušení platnosti víza D 37). Přechodný/dlouhodobý pobyt ( 42, pokud zde cizinec pobývá na vízum typu D a trvá-li účel pobytu, může požádat o povolení k dlouhodobému pobytu, žádost se podává na cizinecké policii, 44 doba platnosti: cca 6 měsíců až 2 roky a její prodlužování, při změně účelu nutno požádat o nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze, pokud jde o dlouhodobý pobyt podle 33, důvody ke zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu 46a-c, žádost o povolení k dlouhodobému

10 STRANA 10 pobytu je cizinec podat nejdříve 120 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza D). Cizinci s povolením k pobytu (tzv. trvalý pobyt) Po pěti letech dlouhodobého pobytu (případně po čtyřech v azylové proceduře nebo sňatkem s občanem ČR) lze získat trvalý pobyt. Cizinec s trvalým pobytem má stejná práva a povinnosti jako občan ČR, pouze nemůže volit, být volen a pracovat ve státní správě. Cizinci s právním postavením rezidenta státu EU O toto lze požádat, má-li cizinec trvalý pobyt, ale zároveň splňuje podmínku pětiletého pobytu na území (což např. přiženivší splňovat nemusí, stejně jako azylanti). Příloha Integrace k aktivitě č. 4 Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě Země, kde je právo na vzdělání implicitně zaručeno, jestliže dětem, které v dané zemi nepobývají legálně, nebrání v přijetí do školy žádná právní překážka: Německo, Estonsko, Španělsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Slovinsko, Finsko, Spojené království, Bulharsko, Rumunsko. V těchto zemích buď není přijetí do školy explicitně vázáno na určitý typ pobytového statusu, nebo nejsou nijak vymezeny kategorie dětí, které mají právo a povinnost docházet do školy. Země, kde školy nejsou povinny přijmout děti, které na území nepobývají legálně: Dánsko, Litva, Polsko, Švédsko, Island. Tyto země před přijetím dětí do vzdělávacího systému vyžadují doložení pobytového statusu. Například v Polsku musí být děti přihlášeny k pobytu v určité obci, zatímco na Islandu musí mít trvalé bydliště na jeho území. Právo na vzdělání a podpůrná opatření Většina zemí přiznává právo na vzdělání všem dětem ve věku povinné školní docházky bez ohledu na to, jaký je jejich status přistěhovalce. Toto právo je vyjádřeno v řadě mezinárodních dokumentů (Všeobecná deklarace lidských práv OSN (čl. 26), Úmluva OSN o právech dítěte (čl. 28). Země, které výslovně povolují, aby děti nelegálních přistěhovalců byly přijaty do školy: Belgie, Česká republika, Řecko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko. Většinou mají toto právo zaručeno přímo v ústavě. Některé země vymezují právo (i z něho vyplývající povinnost) docházet do školy podle délky pobytu na území: Severské země (Dánsko jen u žadatelů o mezinárodní ochranu), Maďarsko (1 rok), Rakousko (6 měsíců). Podmínky využívání podpůrných opatření Ve většině zemí jsou poskytována všem dětem přistěhovalců, které mají právo na školní vzdělávání bez ohledu na jejich konkrétní pobytový status. Důraz kladen na pomoc při osvojování vyučovacího jazyka. Snaha docílit rovné příležitosti ke vzdělávání zaměření na zranitelné skupiny vymezené na základě sociálně-ekonomických ukazatelů než na přistěhovalce jako takové.

11 STRANA 11 Opatření na usnadnění orientace v novém prostředí od pomoci při vyřizování administrativních formalit po psychosociální péči o dítě v novém prostředí 5 typů podpůrných opatření: (vztahují se na všechny děti přistěhovalců bez ohledu na typ pobytu) Písemné informace o vzdělávacím systému. Zajištění tlumočníků. Zajištění dalších poradců/poradních orgánů/ styčných pracovníků. Mimořádné schůzky pořádané speciálně pro rodiny přistěhovalců. Informace o aktivitách na úrovni preprimárního vzdělávání. Určování vhodné úrovně školního vzdělávání (2 přístupy) Individuální posouzení jednotlivých případů. Opírá se o kritéria uplatňované v celém vzdělávacím systému při určování úrovně vzdělání dětí přistěhovalců poprvé vstupujících do systému. Modely integrace Model integrované výuky zařazení do běžných tříd, pomoc se jim poskytuje individuálně během normálního vyučování, po posouzení zběhlosti v jazyce a výkonu ve škole mohou být případně zařazeni do nižších ročníků. Model oddělené výuky Přechodná opatření vytvořena skupina dětí přistěhovalců, která je po omezenou dobu vzdělávána odděleně zvláštní péče přizpůsobená jejich potřebám; část výuky absolvují v běžných třídách s ostatními. Dlouhodobá opatření na jeden školní rok nebo více let vytvoření speciální třídy dětí-přistěhovalců zařazovaných dle znalosti vyučovacího jazyka, učivo i vyučovací metody přizpůsobeny jejich potřebám. Dva hlavní modely se navzájem nevylučují, často jsou v jedné zemi zavedeny oba. Podpůrná opatření zaváděná ve školním vzdělávání 3 kategorie podpůrných opatření: Opatření na kompenzaci jazykových nedostatků (výuka vyučovacího jazyka hostitelské země). Opatření zaměřené na vzdělávací potřeby žákůpřistěhovalců v určitých oblastech učiva (dodatečná podpora učení). Nižší počet žáků ve třídách. PROBLÉM předčasné zanechání školní docházky a absentérství z důvodu mnohdy nestabilních rodinných a sociálně-ekonomických poměrů potenciálně ohrožená skupina. Financování podpůrných opatření Převážně spadá do širšího rámce postupů financování školství jako celku. Ústřední orgány školské správy určí, jak velké mimořádné dotace se vyčlení na opatření ve prospěch dětí přistěhovalců, která jsou realizována ve školách. Za určitých podmínek mohou ústřední správní orgány rovněž přidělit účelově vázané dotace orgánům regionální či místní správy nebo samotným školám, jejichž manévrovací prostor při správě těchto prostředků se liší v závislosti na míře decentralizace daného vzdělávacího systému. Není nijak neobvyklé, že orgány místní správy nebo dokonce školy dostávají finanční prostředky, za jejichž spravování nesou veškerou zodpovědnost.

12 STRANA 12 Pracovníci odpovědní za realizaci podpůrných opatření Učitelé, kteří mají na starosti danou třídu ve spolupráci s pomocným učitelem či jiným zaměstnancem. Pomocní učitelé praktická realizace různých opatření pracují s žáky začleněnými do běžných tříd i s těmi, kteří byli zařazeni do oddělených či speciálních tříd. Možno využít i dalších aktérů v procesu začleňování dětí-migrantů spolužáky, učitele ovládající mateřský jazyk přistěhovalců. Tutorské programy učení pod vedením s dohledem spolužáků (starší pomáhá mladšímu), učením pod dohledem učitelů nebo pod dohledem dospělých z širší komunity (stejného etnického původu a kulturního prostředí). Příprava učitelů na práci s migranty Opatření na podporu jazyka a kultury země původu zvyklostem či náboženskému přesvědčení nebo požadavkům dětí přistěhovalců (např.: úlevy v souvislosti s náboženskými svátky, pravidla odívání či jídelníčkem nejčastěji rozhoduje sama škola nebo poskytovatelé vzdělání-obce) Úpravy vzdělávacích aktivit (tělesná a hudební výchova). Pravidla odívání. Stravování. Multikulturní výchova a vzdělávání. Integrace dětí přistěhovalců do škol Každý člověk má základní právo na vzdělání. Vyučovací jazyk jako záchytný bod ve vzdělávacím systému hostitelské země. Mateřský jazyk přistěhovalců jako most mezi dvěma kulturami. Autoři metodiky: Zuzana Vodňanská a Lukáš Radostný (2008) Diskuze o rozsahu podpory osvojování mateřského jazyka a vyučovacího jazyka. Řada evropských zemí nabízí přistěhovalcům výuku mateřského jazyka (často na úrovni povinného vzdělávání bez ohledu na druh pobytu). Základem pro výuku může být bilaterální dohoda. Výuka mateřského jazyka zahrnuje i předávání poznatků o kultuře nebo historii země původu. Výuka vyučovacího jazyka rodičů dětí cizinců většinou v rámci programů integrace dospělých bez ohledu, zda se jedná o rodiče dětí školního věku. Přizpůsobení běžného režimu školy V evropských zemích existuje jen několik centrálně stanovených předpisů, které řeší, zda a jak by se mohl běžný režim školy přizpůsobit kulturně podmíněným