Strategický plán rozvoje města Opočna Situační analýza, SWOT analýza, PESTLE analýza, Vnější strategický rámec

Transkript

1 Strategický plán rozvoje města Opočna Situační analýza, SWOT analýza, PESTLE analýza, Vnější strategický rámec Květen 2016

2 Obsah 1 Situační analýza Analýza sociogeografických a demografických jevů a procesů Analýza ekonomických jevů a procesů Analýza environmentálních jevů a procesů a dopravní a technické infrastruktury SWOT analýza Ekonomika a cestovní ruch Kvalita života a bydlení Infrastruktura a životní prostředí PESTLE analýza Politické prostředí Ekonomické prostředí Sociální prostředí Technologické prostředí Legislativní prostředí Environmentální prostředí Vnější strategický rámec Národní strategický rámec Národní program reforem (NPR) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (SRUR) Rámec strategie konkurenceschopnosti a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Strategie regionálního rozvoje ČR pro období (SRR) Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje

3 1 Situační analýza Opočno je město ležící v příznivých klimatických podmínkách Královéhradeckého kraje a disponuje výhodnou geografickou polohou na hlavním tahu z krajského města a celých Čech do severní části Orlických hor. Nachází se ve vzdálenosti 5 km jihozápadně od Dobrušky a přibližně 16 km severozápadně od okresního města Rychnov nad Kněžnou. Z tohoto důvodu je Opočno však dle spádovosti nevyhraněný region, který je ovlivněn blízkostí většího regionálního centra Dobrušky. 1.1 Analýza sociogeografických a demografických jevů a procesů Město Opočno je populačně relativně stabilní, v poslední době počet obyvatel stagnuje a má spíše mírně klesající tendence. Obyvatel přibývá spíše jen migrací, přirozený přírůstek je kladný v základní sídelní jednotce Podzámčí. Významným problémem opočenské populace je velmi vysoký průměrný věk v porovnání s okolními řádově stejně velkými obcemi i s vyššími územními celky. Navíc populace v Opočně i nadále stárne, narůstá počet obyvatel v důchodovém věku a klesá obyvatel středního věku, což vede i k poklesu ekonomicky aktivního obyvatelstva. V posledních letech dochází v Opočně k posunu ve vzdělanosti obyvatelstva k vyšším stupňům vzdělání, roste i počet vysokoškolsky vzdělaných absolventů. Problémem v otázce bydlení je v Opočně fakt, že průměrné stáří bytových domů ve městě je vyšší, než je tomu v průměru za Královéhradecký kraj, technická vybavenost budov je také pod krajským a republikovým průměrem a městský urbanismus je zatížen dlouhodobě nedokončenou výstavbou bytových domů. Kladem je menší podíl neobydlených domů a bytů než je průměrná hodnota za Královéhradecký kraj a okres Rychnov nad Kněžnou. Možnou komplikaci může také přinést připravovaný obchvat města, který povede jeho intravilánem. Město Opočno disponuje velmi kvalitní občanskou infrastrukturou. Mateřská škola má v současnosti dostatečnou kapacitu, která byla mezi lety 2015 a 2016 navýšena, pouze zde hrozí riziko v případě zvýšení porodnosti a naplnění kapacit připravovaného bydlení, že by její kapacity nemusely stačit i nadále. Problémem je poměrně nedostatečná provozní doba mateřské školy, která v týdnu zavírá v 16:00 a také dlouhé letní prázdniny. Základní škola v současnosti zaznamenává zvýšení počtu žáků, pro které má v současnosti dostatečné kapacity a vyhovující pedagogický personál. Základní škola navíc vlastní dostatečné zázemí (kapacitně dostačující školní družina, školní jídelna v hlavní budově školy, tělocvičny) a některé vlastní prostory nechá využívat i dalšími subjekty. ZŠ je rozmístěna ve třech od sebe vzdálených budovách a má vysoké výdaje na energie, bohužel nedisponuje odpovídajícími venkovními prostory pro povinnou tělesnou výchovu. ZUŠ poskytuje možnost hudebního, výtvarného a dalšího uměleckého vzdělání 350 žákům, což je v současnosti její maximální využitelná kapacita. ZŠ a ZUŠ jsou významnými subjekty mimoškolních aktivit dětí v Opočně i okolí a nenahraditelně se podílejí na sportovním a kulturním životě města. V Opočně i přes jeho nevelkou populační velikost je jedna Střední škola s internátem, sportovní halou a venkovními kurty. Bohužel v současnosti škola zaznamenává úpadek, jak už po stránce zájmu potenciálních studentů o nabízené studijní obory, což vede k poklesu počtu žáků, tak i v otázce její prestiže. I přesto, že je v současnosti v Opočně zajištěna základní lékařská péče, je nejenom dle místních obyvatel vybavenost města zdravotnickými zařízeními nedostatečná. Ve městě se nachází řada ordinací praktických lékařů, lékařů specialistů, gynekologické ordinace, lékárny, optiky, výjezdové středisko rychlé záchranné služby a další. V posledních letech ale došlo k rušení některých významných oddělení v areálu nemocnice (pohotovostní ambulance, chirurgie) a celkově je provozní doba některých zdravotnických zařízení nedostatečná a navíc jsou zařízení nerovnoměrně rozptýlená 3

4 po městě. Kvalita sociálních služeb ve městě Opočně je na vysoké úrovni, ve městě je zřízen Domov pro seniory, zajištěna pečovatelská služba a další subjekty. Město je spádovou oblastí i pro obce České Meziříčí, Králova Lhota, Mokré, Očelice, Přepychy, Rohenice, Semechnice a Trnov, což vzhledem k stárnoucí populaci města i přilehlých oblastí vede k obavám o nedostatek sociálních zařízení. Již v současnosti je kapacita Domova pro seniory Jitřenka nedostatečná. Otázka bezpečnosti obyvatel města Opočna je poměrně ožehavá. Ve městě působí denní služba Policie ČR, pro posílení bezpečnosti ve městě působí bezpečnostní agentura hrazená městem. Ve městě chybí činnost městské policie s pravidelnou noční službou, činnost agentury není plně vyhovující. Bezpečnost dále podporuje kamerový systém. Ve městě je také přítomna jednotka požární ochrany a výjezdové středisko Zdravotnické záchranné služby KHK. Problémem je existence bezpečnostně problémových míst (horní část zámeckého parku, Kupkovo náměstí, v okolí zvonice Mariánského kostelíka a další) a působení part mladistvých s občasným výskytem sociálně patologických jevů. Město Opočno má dlouhou a velmi zajímavou historii, bohatou kulturní tradici a koná se zde velké množství tradičních kulturních akcí. Dobrou vizitkou je i vysoká návštěvnost těchto akcí a také spolupráce s neziskovými organizacemi. Na pořádání kulturních a dalších společenských akcích se významně podílejí základní škola a hlavně základní umělecká škola Opočno. Nabídka kulturních aktivit pro určité segmenty obyvatel pro mládež, mladé dospělé, nebo naopak seniory je nedostatečná. Ve městě Opočně se nachází kvalitní knihovna, turistické informační centrum a také kulturní dům. Oproti tomu město postrádá např. kino, muzeum, pěvecký sbor. Velkým problémem je také nedořešený restituční spor o Státní zámek Opočno a o bývalý klášter. Opočno je městem s dobrými možnostmi pro provozování mnoha sportovních aktivit a velká část místních obyvatel (přibližně 20 %) se také organizovanému sportu aktivně věnuje. Některé sportovní aktivity mají díky své jedinečnosti význam nejenom pro občany Opočna, ale i pro obyvatele okolních obcí. Zázemí pro sportovní aktivity je v Opočně na dobré úrovni, nachází se zde dokonce koupaliště i zimní stadion. Místní škola má vysoký podíl žáků, kteří se pravidelně zapojují do nepovinných sportovních aktivit. Ve městě působí významné organizace TJ Spartak, T.J. Sokol a HC Opočno, které reprezentují město na okresní až republikové úrovni. Základní i střední škola poskytují svoje sportoviště pro organizovanou i neorganizovanou veřejnost. Spolky a další neziskové organizace se významně podílejí na sportovním životě města a zároveň se zasluhují o jeho další rozvoj. Na druhou stranu v Opočně chybí některé prvky sportovní vybavenosti, je zde nedostatek volně přístupných hřišť, sportovní infrastruktura pro seniory není na dostačující úrovni. Sportoviště základní školy a některá další hřiště již nesplňují dnešní standart. Pro vyznavače rekreační cyklistiky zde není dostatečná síť cyklostezek, které navíc nejsou plně propojeny s regionální sítí cyklostezek. 1.2 Analýza ekonomických jevů a procesů V Opočně je vysoký počet ekonomických subjektů, navíc má vývoj počtu ekonomických subjektů ve sledovaném období rostoucí tendenci. Na druhou stranu se v Opočně nachází málo velkých ekonomických subjektů, které by výrazně ovlivnily míru zaměstnanosti ve městě. Největšími zaměstnavateli jsou firmy BOHEMILK, a.s. a DUO CZ s.r.o., přičemž počet zaměstnanců těchto firem ani u jedné nepřekračuje 250 osob. V současnosti roste počet ekonomických subjektů v odvětvích Peněžnictví a pojišťovnictví a Vzdělávání, naopak klesá počet ekonomických subjektů v odvětví Informační a komunikační činnosti a celkově Opočno zaostává v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti. Míra nezaměstnanosti v Opočně je v současnosti nižší, než je průměr za Českou republiku i okres Rychnov nad Kněžnou, ale v porovnání s některými okolními obcemi je stále vyšší. 4

5 Plochy pro podnikání jsou v Opočně situovány převážně do západní části území, mimo zastavěné plochy a budou dobře dostupné z nově připravovaného obchvatu a navíc je možnost v okolí těchto výrobních ploch vystavět nové podniky. Celkovou vizáž města zatěžují i brownfields - areály bývalého podniku Tesla, bývalé výrobny nábytku TINS a část areálu bývalé nemocnice. Město Opočno v současnosti hospodaří transparentně a plní ukazatele monitoringu hospodaření dle usnesení Vlády ČR č z Podíl skutečných příjmů na jednoho obyvatele je vyšší než průměr z vybraných měst v regionu a v posledních letech se stabilizoval na cca 22 tis. Kč. V současnosti výrazně zatěžuje rozpočet města zaznamenaný nárůst rozpočtových výdajů organizačních složek města a vysoké finanční požadavky na opravy a údržbu k zajištění potřebné péče o majetek Města. Ve městě je v současnosti relativně široká nabídka komerčních služeb a maloobchodů a řada stravovacích zařízení. Problémem je kvalita některých zařízení a velmi omezená nabídka maloobchodů, dále pak absence většího nákupního střediska nebo marketu. Také možnosti ubytování v Opočně nejsou zdaleka dostačující, když vezmeme v potaz turistickou atraktivitu města. Město Opočno má velmi silný historicko-památkový potenciál pro cestovní ruch, který nejvíce ovlivňuje existence opočenského zámku s jeho rozsáhlým areálem a parkem, existence Městské památkové zóny Opočno s mnoha památkově chráněnými objekty a také koncentrace církevních staveb (kapucínský klášter s kostelem Narození Páně, zámecký kostel Nejsvětější Trojice a Kostel Panny Marie) v centru města. Přírodní potenciál města a jeho okolí není zdaleka takový jako v případě kulturního potenciálu, nenachází se zde žádné významné přírodní atraktivity. Nachází se zde 2 přírodní památky a jedna naučná stezka. Kladně působí také přítomnost a činnost turistického informačního centra. Celkově má Opočno dobrou image pro potenciální další rozvoj cestovního ruchu. Podpora cestovního ruchu sebou nese značné finanční nároky na rozpočet města. Negativně na rozvoj cestovního ruchu působí nedořešený restituční spor mezi NPÚ a Kristinou Colloredo- Mansfeldovou o Státní zámek Opočno a jeho rozsáhlé příslušenství. 1.3 Analýza environmentálních jevů a procesů a dopravní a technické infrastruktury Opočno leží v klimaticky příznivých podmínkách pro rozvoj zemědělské činnosti, velkou část rozlohy města tvoří zemědělská půda. Lesní hospodaření je na dobré úrovni, nachází se zde lesní hospodářský celek Colloredo Opočno. Dále na území města působí pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště Strnady, tzv. Výzkumná stanice Opočno, která se zabývá aplikovaným výzkumem, poradní a expertizní činností v oboru pěstování lesa, a to s celostátní působností a pro všechny uživatele, správce a vlastníky lesa. Významnou složkou krajiny je rybník Broumar, který s plochou 63 ha a objemem m 3 plní i významnou protipovodňovou funkci a navíc je využíván k chovu ryb i k rekreačním účelům. V Opočně se nachází pouze jeden zdroj tuhých znečišťujících látek kategorie velkých zdrojů evidovaných v databázi REZZO 1 (BOHEMILK, a.s.), dále je významným znečišťovatelem intenzivní automobilová doprava, včetně intenzivní nákladní dopravy. V posledních letech dochází u velkých stacionárních zdrojů znečištění ke snižování emisního zatížení a celkově se kvalita ovzduší lepší. Ve městě se vyskytují pouze 3 rizikové ekologické zátěže: DUO, V Třešinkách a v lokalitě Pod kruhovkou, navíc nenesou vysoké riziko pro širší okolí. Na území Opočna se navíc nenachází žádné těžební plochy nerostných surovin, žádné poddolované lokality ani sesuvná území akumulačních materiálů. Na území města zasahuje Přírodní památka Opočno a byly zde vymezeny regionální územní systémy 5

6 ekologické stability. Největším přírodním rizikem ohrožujícím Opočno jsou povodně, jakost vody Zlatého potoka je nejhorší v povodí Orlice. V Opočně je funkční systém sběru různých druhů odpadů ve městě, bohužel návyky dodržování zásad třídění odpadů občany města nejsou prozatím na dostatečné úrovni. Od roku 2011 došlo k růstu množství vyprodukovaného komunálního odpadu. Město Opočno má výhodnou dopravní polohu s dobrou dostupností do okresního města Rychnova nad Kněžnou a krajského města Hradce Králové. Dostupnost hromadnou dopravou je pro Opočno dostačující pouze v případě autobusové dopravy, v případě železniční rozhodně dostačující není, i přesto, že Opočnem vede významná celostátní železniční trať 026 Týniště nad Orlicí Otovice. Železniční stanice se nachází mimo zástavbu města, oproti tomu autobusové zastávky vytvářejí hustou síť v zástavbě města. Problémem je malý počet spojů o víkendech a napojení na dálkové autobusové linky. Největším problémem Opočna v otázce dopravy je její vysoká intenzita, která je velmi negativně ovlivněna především tranzitní dopravou na silnici II/298 vedoucí centrem města. Tuto situaci by měla řešit připravována výstavba obchvatu města. Vysoká intenzita dopravy (která navíc stále roste) centrem města je také ohrožením pro účastníky nemotorizované dopravy a chodce. V některých částech Opočna je nedostatečná kapacita parkovacích míst. Pěší zóna v centru města je výhodná pro volný pohyb a bezpečnost chodců, na druhou stranu omezuje dostupnost objektů Trčkova náměstí. Opočno disponuje kvalitní vodohospodářskou infrastrukturou s dostatečnou kapacitou včetně ČOV, která je navíc ve vlastnictví města a její provoz zajišťují Technické služby města Opočna. Na centrální zásobování pitnou vodou jsou napojeny všechny městské části vyjma Dobříkovce. Město má jeden zdroj pitné vody, ve výhledu je další zdroj s dostatečnou vydatností a kapacitou. Urbanizované území města je plynofikováno a to včetně městských částí Čánka a Dobříkovec a kapacita sítě je dostačující pro pokrytí stávajících i plánovaných potřeb. Ve městě chybí úpravna vody, městské části Čánka a Dobříkovec nejsou osazeny veřejnou kanalizací. 6

7 2 SWOT analýza SWOT analýza je syntetickou částí tvorby Strategického plánu města Opočna na období Vychází z analytické části strategie (profilu města Opočna), dále se opírá o názorový průzkum veřejnosti, průzkum neziskového sektoru a průzkum podnikatelského prostředí. Zároveň je propojujícím článkem mezi analytickou částí a návrhovou částí strategického dokumentu. O jednotlivé výroky SWOT analýzy se opírají konkrétní opatření strategického plánu. SWOT analýza byla zevrubně prodiskutována, upravena a doplněna odbornými pracovními skupinami. Její dodatečné rozčlenění bylo provedeno dle prioritních oblastí strategické části. 2.1 Ekonomika a cestovní ruch Silné stránky zvýšený zájem o věci veřejné a aktivnější účast obyvatel na dění města, zvyšující se informovanost obyvatel transparentní, přehledné a v souladu s účetními předpisy vedené účetnictví města ve sledovaném období ukazatele monitoringu hospodaření dle usnesení Vlády ČR č z jsou plněny pozitivní hodnocení ochoty a rychlosti při jednání podnikatelů na MěÚ a spolupráce města s NNO přítomnost významných zaměstnavatelů BOHEMILK, a. s. a DUO CZ, s. r. o. rostoucí počet registrovaných ekonomických subjektů zastoupení registrovaných subjektů v odvětví vědecké a technické činnosti vyšší přepočtený počet registrovaných ekonomických subjektů na počet obyvatel v porovnání s okolními městy a okresem Rychnov nad Kněžnou nižší míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem za Českou republiku a Královéhradecký kraj existence národní kulturní památky Státního zámku Opočno a jeho areálu s doprovodnými budovami a prostory (nádvoří, letohrádek, zámecký park se Zlatým potokem, obora atd.) existence koupaliště a kempu na Broumaru existence Městské památkové zóny Opočno s vysokou koncentrací památkově chráněných a významných objektů existence TIC opočenští rodáci, významné osobnosti image kultivovaného města s přírodními zajímavostmi a bohatými kulturními tradicemi existence Opočenské naučné stezky a přírodních památek Slabé stránky vysoké finanční požadavky na opravy a údržbu k zajištění potřebné péče o majetek Města z důvodu nárůstu běžných výdajů a poklesu kapitálových výdajů při současných rozpočtovaných výdajích na provoz, opravy, údržbu, splátky úroků z úvěrů zbývá (bez dofinancování) malý prostor pro kapitálové výdaje, tj. investice nárůst rozpočtových výdajů pro většinu organizačních složek a pro Technické služby města Opočna částí občanů vnímaná nejednotnost a nekoncepčnost vedení města špatné možnosti pracovního uplatnění, nedostatek pracovních příležitostí nepříznivá struktura uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce z hlediska vzdělání a kvalifikace nedostatečná dostupnost města např. z hlediska dostupnosti z vlakového nádraží nižší možnosti ubytování ve městě, zejména velkokapacitní 7

8 malá nabídka produktů cestovního ruchu nedostatečná parkovací kapacita pro autobusy (zájezdy) v centru města nedostatečná komunikační strategie pro podporu cestovního ruchu nevyužitý potenciál Trčkova náměstí a dalších částí památkové zóny vysoké odborné a organizační nároky na péči o památky Příležitosti analýza využitelnosti a přínosnosti významných položek majetku pro potřeby města snížení rozdílů mezi rozpočtovanými čerpáním finančních prostředků při jejich realizaci zkvalitnění informací z hlavních komunikačních kanálů města (web, Opočenské noviny) zpřesnění interní legislativní základny (organizační řád MěÚ, systém správy a provozu webových stránek, atp.) snížení výše krátkodobých pohledávek a dlouhodobých závazků města rozvoj malých a středních firem jako nositelů ekonomických aktivit a zaměstnanosti pravidelná komunikace s podnikatelskými subjekty ve městě s důrazem na spolupráci s největšími zaměstnavateli a zjišťování jejich aktuálních potřeb s ohledem na jejich rozvojové plány (jasnější vyjednávací pozice pro případný odkup / prodej pozemků od soukromých vlastníků) využití ploch pro podnikání v lokalitách Podzámčí, za areálem bývalé Tesly, v oblasti Lišťovina, v oblasti podél ulice Na Olivě a využití bývalých průmyslových areálů (areál Tesly, areál nemocnice) využití připravovaného obchvatu a blízkosti průmyslové zóny Kvasiny spolu s místním potenciálem zastavitelných ploch (výrobních i k bydlení) pro rozšíření pracovních příležitostí ve městě a zvýšení počtu obyvatel růst soukromých investic (podnikatelských, občanských) členství města v několika regionálních uskupeních (mikroregion, místní akční skupina, partnerská města, ) využití potenciálu města z pohledu cestovního ruchu ve vazbě na okolí a jeho atraktivity rozšiřování nabídky aktivit na zámku a v zámeckém parku, Letohrádku a dalších vhodných objektech ve spolupráci s jejich vlastníky spolupráce marketingu cestovního ruchu s velkými podnikatelskými subjekty využití archeologického potenciálu území města Hrozby zadlužování města v případě dlouhodobě příjmově a výdajově nevyváženého rozpočtu rozšiřování majetku města bez zajištění jeho efektivního využívání nad rozpočtové možnosti města v oblasti jeho oprav a údržby snížené čerpání dotací, grantů, příspěvků atp. a nutnost dodatečných rozpočtových výdajů v případě nekvalitně připravených a schválených projektů, akcí a opatření nedostatek finančních prostředků na zajištění rozvojových projektů v případě přetrvávajícího podílu výše běžných výdajů v celém rozpočtu odchod ekonomicky aktivních obyvatel z důvodu nedostatku velkých zaměstnavatelů do ekonomicky silnějších okolních obcí také v návaznosti na rozvoj průmyslové zóny Solnice-Kvasiny zánik nebo odchod dominantních zaměstnavatelů zpomalení rozvoje města v důsledku omezených veřejných a soukromých investic nedostatek kvalifikované pracovní síly ve specializovaných oborech pokles zájmu turistů o město nedořešený restituční spor mezi NPÚ a Kristinou Colloredo-Mansfeldovou o Státní zámek Opočno 8

9 nedořešený spor o určení vlastnictví mezi KHK a kapucíny o areál kláštera ztráta podpory vedení města a zájmu občanů o dění ve městě v případě nedostatku informací či jejich neúplnosti a neobjektivnosti 2.2 Kvalita života a bydlení Silné stránky existence vlastního kamerového systému ve městě je policejní stanice státní policie s pravidelnou denní službou, v noční době krátká dojezdová vzdálenost z OO PČR v Dobrušce rostoucí počet obyvatel a dobrá věková struktura v lokalitě Podzámčí značící rozvoj této lokality obytné části bez větších průmyslových provozoven menší podíl neobydlených domů a bytů v porovnání s okolními městy zabezpečená pečovatelská služba pro obyvatele, vlastní domov pro seniory, pravidelné příspěvky města na jejich provoz existence vlastní jednotky požární ochrany a výjezdového střediska Zdravotnické záchranné služby KHK dostatečná nabídka a kapacita ZŠ a nabídka služeb pro žáky (jídelna, mimoškolní aktivity) rostoucí počet žáků ZŠ, růst počtu pedagogů ZŠ a zvyšování počtu tříd, úspěšné využívání dotačních programů existence střední školy s internátem a Domov mládeže se sportovní halou včetně venkovních kurtů městská knihovna poskytuje kvalitní služby a má vysoký počet čtenářů některé aktivity jsou v blízkém okolí jedinečné a mají dlouhodobý vliv i na obyvatele okolních obcí (např. kondiční kulturistika a posilovací cvičení žen, hokej, beach volejbal, plavání, bowling) výdaje na tělovýchovu a kulturu z rozpočtu města jsou o více než 3 mil. Kč ročně vyšší než průměr srovnatelných měst, město ze svého rozpočtu zajišťuje vysoký podíl výdajů na kulturní, společenské, sportovní a pohybové aktivity, organizuje významné kulturní akce a podporuje spolky, ZŠ i ZUŠ se významně podílí na mimoškolních aktivitách do organizovaného sportu a pohybových aktivit je zapojena pětina všech obyvatel, v akcích převládají vlastní dlouhodobé a systematické aktivity s hlavními účinkujícími z Opočna včetně dětí, mládeže a seniorů (na rozdíl od pouhého pasivního sledování) spolky ve městě jsou nositeli především organizovaného neprofesionálního sportu, volnočasového pohybu a zájmů, mají tradici a i v současnosti jsou vnímány jako specifická součást místního života bohatá kulturní tradice a množství kulturních tradičních akcí dostatek vhodných prostorů města pro stávající kulturně společenské aktivity a potenciál pro vyšší využití všech zařízení v případě potřeby Slabé stránky negativní působení skupin mladistvých s občasným výskytem sociálně patologických jevů stížnosti na volně pobíhající psy bez náhubku a na neuklizené psí exkrementy absence městské policie, bezpečnostní agentura nemá preventivní vliv na vznik patologických jevů vzhledem ke svojí nepřítomnosti v ulicích města zhoršování demografické struktury: snižující se míra porodnosti, postupné stárnutí obyvatelstva, pokles počtu obyvatel, odchod mladých lidí a rodin z města nedostatečná kapacita sociálních služeb - do Domova pro seniory Jitřenka a do Domu s pečovatelskou službou jsou na Městě evidovány neuspokojené žádosti 9

10 špatná dostupnost některých zdravotnických zařízení, jejich prostorová roztříštěnost špatná kvalita služeb České pošty (krátká pracovní doba, pomalá obsluha, problémy s doručením zásilek, není bezbariérová) snížený zájem o nabízené vzdělávání SŠ a pokles počtu žáků mezi sledovanými školními roky budova knihovny není majetkem Města a má omezené prostory činnosti v některých případech nevyhovující brzký konec pracovní doby MŠ (16.00 hod.) a dlouhé uzavření MŠ v době letních prázdnin (5 týdnů) počet žádostí do MŠ převyšuje kapacitu MŠ ZŠ je rozmístěna ve třech od sebe vzdálených budovách a má vysoké výdaje na energie (vytápění jedné z budov akumulačními kamny) kapacita Internátu a Domova mládeže v Opočně je využívána na cca 50 % nedostatečný výběr komerčních služeb, málo široký sortiment obchodů s potravinami, špatná kvalita zboží a absence supermarketu nedokončená dostavba zimního stadionu není zde dostatek herních prostor pro děti, veřejně přístupných hřišť a prostorů pro další pohybové vyžití mládeže, případně neodpovídající současným normám nedostatek dobrovolných pracovníků u některých spolků roztříštěnost v organizaci kulturních aktivit nespokojenost části občanů s možnostmi trávení volného času budova knihovny není majetkem Města a má omezené prostory pro činnost nízká návštěvnost výstav ve výstavní síni v podpoře města chybí zaměření na povzbuzení iniciativ obyvatel a na podporu aktivit seniorů, chybí organizace seniorů ZŠ nemá plně vyhovující hřiště a sportoviště z Plánu podpory sportovních aktivit stávajícího Strategického plánu nebylo dosud realizováno žádné opatření chybí kino a velký společenský sál s možností konání větších a častých společenských akcí zvýšené nároky na opravy kulturních památek v majetku města Příležitosti zvážení pokračování spolupráce s bezpečnostní agenturou či zřízení vlastní městské policie příprava lokalit pro výstavbu nových rodinných domů nárůst počtu obyvatel způsobený migrací v případě výstavby nových bytů v návaznosti na průmyslovou zónu Solnice-Kvasiny a dosídlení bytových domů v Severním sektoru revitalizace opuštěných či málo využívaných areálů pro bytovou výstavbu prodej bytových domů v lokalitě Severní sektor, které jsou v konkurzním řízení, a jejich následná dostavba rozšíření ordinačních hodin zdravotnických zařízení, navýšení kapacit nejvíce přetížených lékařů specialistů, otevření specializovaných ordinací, snížení prostorové roztříštěnosti zdravotnických služeb realizace připravované změny způsobu vytápění budovy ZŠ - čp. 313 udržení střediska RZS v Opočně řešení nároků na bezbariérové přístupy z důvodu demografického stárnutí populace a tím i vyšší potřeby pro pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace rekonstrukce kapucínského kláštera a jeho případné využití pro občany města navýšení kapacit ZUŠ a zřízení lekcí pro děti předškolního věku rozšíření kapacity MŠ (rozšíření pracovní doby, kratší uzávěrka o prázdninách, zvýšení počtu dětí) naplnění ubytovacích kapacit Internátu a Domova mládeže pro potřeby města vybudování nových volně přístupných dětských hřišť a multifunkčních sportovišť 10

11 růst vzájemné spolupráce mezi městem a spolky, stanovení transparentních pravidel pro podporu prvků volnočasového vyžití městem zařazení či vyškolení odborníka, který by byl schopen řešit otázky efektivního využití místního potenciálu v oblasti volnočasového vyžití a cestovního ruchu efektivní využití sportovního areálu (kurtů a haly) Střední školy pro sportovní aktivity identifikace potenciálu a potřeb v oblasti kultury a volnočasových aktivit vyšší využití dárcovské aktivity nestátních a soukromých subjektů a angažovanosti obyvatel města při organizaci akcí na dobrovolnické a neziskové bázi, podpora činnosti dobrovolníků posílení akcí pro společné setkávání všech generací rozšíření spektra, podpory a zaměření aktivit města i spolků na oblasti společných pohybových akcí dětí a dospělých, aktivit provozovanými ženami, pohybově aktivními seniory a sportovci "po skončení výkonnostní kariéry" Hrozby ztráta zájmu mládeže o kulturu a sport povede k nárůstu sociálně patologických jevů zrušení policejní stanice či omezení její služby možný negativní dopad novely stavebního zákona možné vyčerpání zainteresovaných rozvojových ploch v majetku města pro výstavbu nových domů rasantní zvýšení nároků na úroveň a kapacitu sociálních služeb v důsledku stárnutí obyvatelstva obsazení městských bytů osobami bez trvalého příjmu omezení výstavby severním směrem navrženým komunikačním obchvatem města - připravovaný obchvat města povede intravilánem města snížení kvality výuky na základní škole; náročnost výuky ve třech budovách rušení oddělení Polikliniky Opočno zánik stravovacích zařízení další pokles počtu žáků střední školy a hrozba jejího následného uzavření ukončení či utlumení činnosti spolků z důvodu nedostatečného financování ztráta zájmu obyvatel o konkrétní aktivitu z důvodu chybějící či nedostatečné infrastruktury 2.3 Infrastruktura a životní prostředí Silné stránky Pěší zóna v historickém jádru města umožňuje chodcům bezpečný pohyb Výhodná poloha zastávek hromadné dopravy - zastávka autobusové přepravy do Hradce Králové (s návazností na dálkové spoje) v centru města Územím města vede významná železniční trať, stanice se nachází mimo zástavbu a v blízkosti průmyslové zóny lesnická tradice a šetrné lesní hospodářství minimum starých ekologických zátěží rybnikářská tradice zámecký park relativně kvalitní životní prostředí a čisté ovzduší přítomnost zákonem chráněných území (PP, památné stromy, NATURA 2000) město disponuje vlastním vodovodem, kanalizací i ČOV (vlastník i provozovatel) s dostatečnou kapacitou urbanizované území obce je kompletně plynofikováno 90 % obyvatel města je napojeno na vodovod 11

12 existence veřejného rozhlasu s propojením s varovným systémem protipovodňové ochrany Slabé stránky velmi intenzivní automobilová doprava vedená středem města, která je nebezpečná pro občany, snižuje průjezdnost městem a je zdrojem emisí a hluku (chybí obchvat města) nevyhovující cyklodoprava chybí napojení na další obce a místní části Čánka a Dobříkovec špatný stav místních komunikací (v některých částech neopravené překopy, propadlé kanály) špatný stav chodníků (neopravená dlažba v některých částech, chybějící nájezdy pro kočárky a vozíčkáře) nedostatečné kapacity parkovacích míst v centru města, špatně řešené parkování v některých částech města, zejména v ulicích Pitkova, Tyršova a Palackého rozsáhlá pěší zóna omezuje dostupnost Trčkova náměstí z hlediska automobilové dopravy značná vzdálenost železniční stanice od centra města, nutná návaznost na autobusovou doprava nedostatečná intenzita dopravního spojení hromadnou autobusovou dopravou o víkendech, nedostatek dálkových spojů do Prahy, pomalé spojení s Hradcem Králové lokální topeniště topení nevhodnými druhy paliva chybí sběrný dvůr špatný technický stav rybníku Broumar poloha části města v záplavovém území Zlatého potoka nedostatečná péče technických služeb o místní zeleň a čistotu na komunikacích, především na chodnících, zvláště po zimě nedostatečný počet a malá frekvence vyvážení kontejnerů na tříděný odpad od roku 2012 zvyšující se produkce tuhého komunálního odpadu a tím i zvyšující se výdaje města na likvidaci odpadů, zvyšující se poplatky za odpady špatná jakost vody ve Zlatém potoce špatný technický stav vodovodů a kanalizací Dobříkovec není napojen na centrální zásobování vodou, Čánka a Dobříkovec nejsou osazeny veřejnou kanalizací Příležitosti dobudování cyklostezky mezi Opočnem a Dobruškou, napojení na další obce a místní části Čánka a Dobříkovec vybudování obchvatu města za účelem snížení intenzity automobilové dopravy přes centrum města řešení nebezpečných křižovatek a přechodů pro chodce obzvláště na hlavním silničním tahu centrem města zvýšení počtu parkovacích míst v centru města a Severním sektoru navýšení počtu kontejnerů na tříděný odpad v lokalitách, kde je občané postrádají vyšší osvěta v oblasti třídění (hlavně bioodpad) a minimalizace odpadů, spolupráce se ZŠ a MŠ v této oblasti, zvýhodnění třídění bioodpadu atd. realizace protipovodňových a protierozních opatření snížení emisí škodlivých látek do ovzduší využitím tzv. kotlíkových dotací (případně výměna topných zařízení v objektech města, propagace mezi občany města atd.) a snížením intenzity automobilové dopravy přes město možnost spolupráce Výzkumné stanice Opočno s majiteli lesů a subjekty hospodařícími na lesní půdě zřízení náhradního vodního zdroje instalace solárních zařízení na střechy domů v rámci snižování energetické závislosti na vnějším 12

13 prostředí plynofikace rozvojových území města pokrytí celého území města vysokorychlostním internetem Hrozby zvyšování finančních nároků na rekonstrukci komunikací snižování počtu autobusových a železničních spojů narůstající nároky na bezbariérové přístupy z důvodu demografického stárnutí populace zrušení železničního spojení s Dobruškou dlouhotrvající sucho či nevhodné hospodaření a následné eroze na zemědělských a lesních pozemcích zvyšující se emisní a hluková zátěž z narůstající automobilové dopravy povodně v záplavovém území Zlatého potoka vznik nových černých skládek v důsledku rostoucích poplatků za odpad nadměrná eutrofizace vody v rybníku Broumar znehodnocení zdrojů pitné vody znečištěnou vodou ze Zlatého potoka růst energetické náročnosti 13

14 3 PESTLE analýza PESTLE analýza neboli analýza vnějších vazeb/vztahů slouží k posouzení a vyhodnocení okolních vlivů jak na konkrétní projekty, tak na ucelenou rozvojovou strategii. Tyto vlivy jsou rázu politického (P), ekonomického (E), sociálního (S), technologického (T), legislativního (L) a environmentálního (E). 3.1 Politické prostředí Česká republika je parlamentní demokracií. Na úrovni národního parlamentu, krajských a obecních zastupitelstev funguje systém poměrného zastoupení, výsledkem čehož je trvalé prosazování principů reprezentativnosti na úkor principů vládní stability. Od poloviny devadesátých let u nás nevznikají dostatečně konzistentní většinové vlády. Česká republika v Evropě patří spolu s Itálií do skupiny zemí s nejkratší průměrnou udržitelností vlády. Často je připomínáno, že současný nevyhovující volební systém vede k trvalému politickému patu, nemožnosti sestavit funkční vládu a cokoli prosadit, stejně jako k alibismu a rozředění následné odpovědnosti. Tato situace velmi komplikuje koncepční a dlouhodobé kroky. Prostřednictvím průzkumů a mediální reflexe je pravidelně sledována vůle občanů, což se zpětně a poměrně rychle do politiky promítá. Následkem toho jsou nedostatečně zřetelné zájmy, ztráta kontur a labilita mínění voličů. Je zapotřebí dosáhnout systémových změn, obnovit přirozený střet zájmů a idejí, rozbít existující vazby a posílit přímou zodpovědnost politiků. Jestliže současný politický a volební systém zůstane v hlavních rysech zachován, zůstanou zachovány i příčiny nestability politického prostředí spolu se všemi negativními dopady na ekonomický a morální stav společnosti. Politické prostředí ve vedení Královéhradeckého kraje je oproti národní úrovni jedno z nejstabilnějších v ČR. Od založení krajů a zřízení funkce hejtmana v roce 2000 se ve vedení Královéhradeckého kraje vystřídali pouze dva hejtmani, stejná situace nastala už jen v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Po zrušení okresních úřadů převzaly většinu jejich působnosti tzv. obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP). Po zrušení okresu Rychnov nad Kněžnou v roce 2003 získalo město Opočno status obce s pověřeným obecním úřadem, status obecního úřadu obce s rozšířenou působností byl přidělen městu Dobruška. Základním cílem reformy územní veřejné správy byla decentralizace a dekoncentrace kompetence veřejné správy na samosprávné celky. Problémem tohoto rozdělení je fakt, že obce vykonávají rozšířenou přenesenou působnost současně jak pro území, jehož obyvatelé zastupitelstvo této obce volili, tak pro území, jehož obyvatelé na jeho složení nemají vliv, což může vést ke střetů zájmů v dotčeném území. Z bezprostředně ekonomického hlediska se regionu mohou nejvíce dotknout navrhované změny rozpočtového určení daní. U všech obcí v Královéhradeckém kraji má dojít ke zvýšení příjmů. Základní principy navrhovaných změn spočívají v tom, že sdílené daně budou posíleny ze státního rozpočtu o 7 mld. Kč, o které budou sníženy dotační programy obcím financované z národních zdrojů. Dále se změní uplatňovaná kritéria a jejich váhy při výpočtu daňových podílů pro jednotlivé obce nově se zavádí kritérium počet žáků (váha 7 %), váha kritéria prostého počtu obyvatel bude zvýšena z 3 % na 10 %, kritérium rozlohy katastrálního území zůstává beze změny, na kritérium postupných přechodů tedy zbývá váha 80 % (nyní činí 94 %). Dalším negativním jevem je skutečnost, že nastolení konkurenčních či partnerských vztahů mezi centrem (Královéhradeckým krajem) a lokálními samosprávami (obcemi) nevychází z té či oné (věcné) interpretace veřejných zájmů, nýbrž je podřízeno stranickým hlediskům. 14

15 3.2 Ekonomické prostředí Ekonomická krize uvrhla většinu vyspělých ekonomik v roce 2009 do recese. ČR reagovala hlubším propadem, než byl průměr EU-27. V roce 2010 došlo ve většině ekonomik EU, včetně ČR, k mírnému oživení a jejich ekonomická výkonnost dále roste. Ve stejném roce bylo v Královéhradeckém kraji vytvořeno 4,5 % HDP České republiky při podílu 5,3 % obyvatelstva ČR. Hrubý domácí produkt na obyvatele je základním indikátorem ekonomické výkonnosti a jeho hodnota v PPS (virtuální jednotka parity kupní síly) je využíván jako kritérium pro využívání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V roce 2010 dosahoval regionální HDP na 1 obyvatele Královéhradeckého kraje v PPS 68,5 % HDP na 1 obyvatele EU-27, což by kraj stále řadilo do Cíle 2 kohezní politiky Evropské unie. Pro období navrhla Evropská komise zjednodušený rámec se dvěma cíli, kterými jsou Investice do růstu a zaměstnanosti v členských státech a regionech a Evropská územní spolupráce. Nová kategorie financování je určena pro regiony, jejichž HDP na hlavu se pohybuje mezi 75 a 90 % průměru zemí EU. Tyto přechodové regiony budou mít prospěch ze speciální podpory při plnění cílů strategie Evropa 2020 týkajících se úspory energií, inovace a konkurenceschopnosti. Region soudržnosti NUTS II Severovýchod, jehož je součástí i Královéhradecký kraj, spadá do kategorie méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na hlavu nedosahuje 75 % průměru zemí EU. Maximální míra spolufinancování v těchto regionech je stanovena na %. V České republice existuje tržní ekonomika a heterogenita ekonomického prostředí, která se projevuje jak na úrovni celostátní, tak na úrovni regionální a lokální. Předností a zároveň rizikem je mimořádná otevřenost české ekonomiky, což má výrazný vliv i na ekonomickou situaci v regionech. Ekonomická výkonnost regionů a prosperita je obecně ovlivněna odvětvovou strukturou, rozsahem a úrovní oborových činností z hlediska kvality výstupů, technologické úrovně výroby a mírou zavádění inovací. Z ekonomického hlediska lze Královéhradecký kraj v současnosti charakterizovat jako průmyslově-zemědělský region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. V oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti vykazuje Královéhradecký kraj velmi pozitivní statistiky. V lednu 2015 byl podíl nezaměstnaných osob (6,45 %) v Královéhradeckém kraji třetí nejnižší v České republice. V tomtéž období dosáhl celé v České republice podíl nezaměstnaných hodnoty 7,66 %, v Královéhradeckém kraji tak byl podíl nezaměstnaných o 1,21 procentního bodu nižší. Nižší nezaměstnanost vykázaly už jen hlavní město Praha (5,08 %) a Plzeňský kraj (5,90 %). Z hlediska okresů Královéhradeckého kraje se dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost drží v okrese Trutnov (7,60 %). Nejnižší nezaměstnanost dlouhodobě vykazuje okres Rychnov nad Kněžnou (4,63 %), který se v lednu 2015 řadil na pátou příčku s nejnižší nezaměstnaností mezi okresy ČR. V lednu 2015 evidovaly úřady práce v kraji celkem volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 7,9 uchazečů o zaměstnání, v okrese Rychnov nad Kněžnou 7,4. Největší vliv na tento pozitivní stav v okrese Rychnov nad Kněžnou má jeho dominantní zaměstnavatel a to firma Škoda auto a.s. se závodem v Kvasinách. Na tento závod je navázaný celý ekosystém firem, tzv. hodnotový řetězec automotive, a je tak jedním z hlavním nositelů zaměstnanosti v celém okrese Rychnov nad Kněžnou a jeho okolí. Synergický efekt dovytváří další z poboček Škoda auto a.s. a to závod ve Vrchlabí. 3.3 Sociální prostředí Z demografického hlediska bude budoucí vývoj silně ovlivněn současnými trendy, jako jsou stárnutí populace a migrace, které se kromě samotné České republiky dotýkají i Evropské unie, potažmo všech zemí vyspělého světa. Změny demografického prostředí lze do určité míry předvídat pomocí statistických metod, tj. zpracováním projekcí a prognóz vývoje počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel. Tyto metody však nikdy nemohou reagovat na náhlé či nepředvídatelné události jako jsou např. ekonomické krize, politické převraty, válečné stavy, změny v sociálních systémech, epidemie nemocí apod. 15

16 Největším problém je v České republice a vyspělé části Evropy stárnutí populace. Předpokládá se, že v roce 2065 bude v ČR počet obyvatel starších 65 let tvořit až třetinu populace, tzn., že jejich podíl se více než zdvojnásobí. Nejrychleji bude přibývat osob nad 85 let. Prodlužovat se bude naděje dožití při narození. Tento fakt s sebou nese nutnost sociálně-ekonomických reforem na státních úrovních (např. důchodová reforma, zdravotní reforma). Předpokládaný nárůst počtu obyvatel bude především díky migračním pohybům a bude silně regionálně diferencovaný. Růst populace lze očekávat jen v cca polovině regionů NUTS 2. Předpokládá se i dočasné zvýšení úrovně plodnosti a zlepšení úmrtnostních poměrů. S demografickým stárnutím populace a s nárůstem podílu seniorů ve společnosti kontinuálně narůstají potřeby na zdravotní a sociální systém. Současné nastavení těchto systémů není připraveno na nárůst podílu seniorů a je nutné provést příslušné reformy těchto systémů. Královéhradecký kraj je v České republice věkově nejstarším krajem. Průměrný věk zde v roce 2011 dosáhl 42,3 let, zatímco v celé České republice to bylo 41,7 let. Nad průměrem kraje je podíl seniorů v okresech Hradec Králové a Náchod, nejnižší podíl je v okrese Rychnov nad Kněžnou. Z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností dosáhly pětinový podíl seniorů na populaci správní obvody Nová Paka, Hradec Králové a Nové Město nad Metují. Naopak nejnižší podíl seniorů měly správní obvody Rychnov nad Kněžnou, Jaroměř a Vrchlabí. V kraji vzrostl počet osob, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba, v roce 2014 to bylo klientů. V přepočtu na tisíc obyvatel kraje to byl po Plzeňském kraji druhý nejvyšší počet. Po revolučních změnách v roce 1989 došlo v ČR k výrazné změně životního stylu a chápání životních hodnot. Obyvatelstvu a především mladé generaci se otevřely nové možnosti ve vzdělávání, cestování a sociálním a volnočasovém vyžití. Tyto možnosti ale postupně vedou ke změnám v sociální struktuře populace. Především je možné hovořit o degradaci rodiny jako základního prvku společnosti. Velký vliv na životní styl hlavně mladých lidí má výchova a vzdělávání, které by měly být jednou z prevencí vzniku sociálně patologických jevů. Vzdělávání provázejí na lokální, regionální i celostátní úrovni bariéry, mezi něž patří například nesoulad mezi požadavkem trhu práce a nabídkou pracovních sil, respektive strukturou studijních oborů. České školství lze v mezinárodním srovnání charakterizovat jako finančně zanedbávané. Lze očekávat pokračování existujícího trendu změn ve vzdělanostní struktuře (ovšem vzhledem ke slabým populačním ročníkům v nejmladší generaci pomalejší), s akcentem na zvyšování podílu osob s vysokoškolským vzděláním. Rovněž tak je možné předpokládat růst vlivu obcí na podobě základního a středního školství. V posledních letech dochází k optimalizaci a integraci školské soustavy. Cílem je především úspora finančních prostředků na školy a zároveň zvýšení efektivity jednotlivých škol. Vzdělanostní struktura obyvatelstva se v Královéhradeckém kraji dle výsledků SLDB 2011 trvale zlepšuje, přesto stále nedosahuje průměru ČR. Celkový podíl vysokoškolsky vzdělaných zde činil 10,2 % ze všech obyvatel nad 15 let (8. 9. místo v rámci ČR, celkem v ČR 12,4 %, nejvíce hl. m. Praha 22,5 %, nejméně Karlovarský kraj 7,2%). 3.4 Technologické prostředí V České republice je stále velmi omezená poptávka po inovacích, a to jak v soukromém, tak i veřejném sektoru. Česká republika se počtem zaměstnaných ve vědě a výzkumu na 1000 zaměstnanců pohybuje mírně pod průměrem EU. Z hlediska struktury je patrná snížená poptávka po technických oborech, které jsou ovšem paradoxně důležité pro rozvoj průmyslové základny. Na základě analýzy inovačního prostředí byla vytipována odvětví, která jsou považována v rámci regionu za progresivní a kam by bylo efektivní nasměrovat větší pozornost a prostředky co se týče oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V rámci tvorby RIS KHK byla z tohoto důvodu Radou pro VVI Královéhradeckého kraje stanovena následující odvětví: medicína, farmacie, textil, technické plasty, ICT, strojírenství, zemědělství, potravinářství, stavebnictví, automobilový průmysl, lesnictví a dřevozpracující průmysl, energetika a obnovitelné zdroje. 16

17 Důležitý aspekt hospodářsko-sociálního růstu regionů představují v současnosti průmyslové a obchodně-správní zóny, které přispívají k vytváření nových pracovních míst, rozvoji subdodavatelských činností, rozvoji stávajících drobných výrob, přílivu kapitálu a nových progresivních technologií za plného respektování a vztahu k ochraně životního prostředí. Problematika regenerace a revitalizace dosud nevyužívaných a chátrajících zemědělských nebo průmyslových objektů a jiných areálů, je stále aktuální. Jedná se ve velké míře o nefunkční, často rozlehlé a zdevastované, většinou i ekologicky zatížené objekty a prostory bývalých továrních celků, vojenských areálů, apod. Regenerace a revitalizace těchto areálů a objektů za účelem jejich nabídky potenciálním investorům vyžaduje nemalé finanční částky, které jsou víceméně nad finančními možnostmi jejich vlastníků. V roce 2015 se v Královéhradeckém kraji nacházelo 47 rozvojových ploch pro výrobu, z toho 2 ve SO ORP Dobruška a to Podzámčí I a II v Opočně a Plocha pro výrobu Dobruška. 3.5 Legislativní prostředí Právo na samosprávu obcí je zakotveno v Ústavě České republiky, která vytváří právní základ pro existenci obcí a vyšších územních samosprávných celků, přičemž podrobněji je vymezeno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Nosnou normou regionální politiky je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který specifikuje oblasti podpory regionálního rozvoje, vybrané nástroje a působnosti hlavních subjektů. Z hlediska usměrňování rozvojových procesů je důležitá i Politika územního rozvoje ČR dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K rozvíjení cílů a úkolů územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje slouží zásady územního rozvoje (ZÚR) krajů, konkrétně ZÚR Královéhradeckého kraje. ZÚR Královéhradeckého kraje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. 3.6 Environmentální prostředí Antropogenní činnosti trvale znečišťují životní prostředí a devastují přírodní hodnoty. Před rokem 1990 v České republice pojem ochrana životního prostředí de facto neexistoval, důsledky masívního znehodnocování krajiny byly zamlčovány a vše bylo směřováno ve prospěch těžkého průmyslu a hutnictví. Po roce 1990 nastal v ČR výrazný zvrat. Poprvé bylo zřízeno Ministerstvo životního prostředí a především v první polovině 90. let nastala doslova legislativní smršť a kampaň za zkvalitnění životního prostředí. Dopady těchto legislativních úprav mají dlouhodobě velmi pozitivní vliv na zkvalitnění životního prostředí v Česku a jeho krajích. Státní politiku a formu ochrany přírody v České republice určuje Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Mezi orgány ochrany přírody a krajiny patří i obecní úřady a pověřené obecní úřady. V rámci ochrany životního prostředí a ochrany přírody a krajiny jsou v současné době stále častější střety mezi ochranářskými a ekonomickými zájmy. V České republice i v Královéhradeckém kraji za posledních 25 let signifikantně narostl počet chráněných území různého druhu. Vybudován byl nově systém NATURA Antropogenním narušováním přírodních procesů může docházet ke vzniku řady přírodních katastrof. V České republice jsou nejčastější povodně, které mohou být intenzívnější právě v důsledku nevhodného hospodaření v krajině (vymýcení remízků, nevhodná orba) či cíleným narušením záplavových územím (např. výstavbou). Dále mají negativní vliv na přirozené odtokové poměry krajiny meliorace a umělé úpravy vodních toků. Významným problémem v krajině je v posledních letech nadměrný zábor mnohdy kvalitní zemědělské půdy. V rámci České republiky patří Královéhradecký kraj k regionům s relativně kvalitním životním prostředím. Regionálně se na území kraje diferencují lokality se zhoršenou kvalitou životního prostředí až prostředí narušená (hřebenové partie hor, průmyslové oblasti Polabí), pro něž jsou typické sektorově platné ekologické problémy a regionální problémy v důsledku hospodářského 17

18 využití území modifikované sídelní strukturou. Kvalita životního prostředí je kromě antropogenních vlivů v kraji modifikována rovněž rozmanitostí krajinného reliéfu a místními podmínkami. Královéhradecký kraj se řadí k regionům s relativně čistým ovzduším. V kraji nejsou lokalizovány velké zdroje znečištění s výrazným negativním vlivem na kvalitu ovzduší. Na kvalitu ovzduší má nepříznivý vliv především významný nárůst silniční dopravy a lokální topeniště. Mezi možnosti řešení dopravní situace patří vybudování obchvatů, protihlukových bariér a výsadba zeleně. Změny v oblasti snížení nečistot vypouštěných do ovzduší z lokálních topenišť lze docílit intervencemi v podobě tzv. Kotlíkových dotací. Naprostá většina domácností je již napojena na veřejný vodovod a kanalizaci. Znečištění místních toků komunálními výpustěmi je dnes již minimální. Velký rozmach zaznamenávají domácí čističky vody, starší domy mají zbudované alespoň septiky a jímky. Masivní plynofikací obcí od 90. let minulého století bylo dosaženo výrazně vyššího podílu domácností napojených na plyn. V České republice sice dlouhodobě narůstá podíl separovaného odpadu, ale celková produkce komunálních odpadů a průmyslových odpadů se zvyšuje. V rámci nakládání s odpady stále jednoznačně převažuje skládkování. Kapacity některých skládek jsou již vyčerpány a musejí být neustále rozšiřovány nebo budovány nové skládky. Důležitá je v oblasti ochrany životního prostředí prevence, která se týká každého jedince individuálně. Běžný občan zodpovídá za vlastní vlivy na kvalitu životního prostředí. Každý člověk může zvýšit separaci odpadů, snížit znečišťování kanalizačních vod, snížit spotřebu vody, elektřiny, nepoužívat fosilní paliva k vytápění, nevhazovat do kotlů PET láhve a jiné nevhodné předměty, vhodně upravit okolí svého domu, nebudovat nepřirozené bariéry v krajině (např. vysoké betonové ploty), nechodit mimo vyznačené cesty v chráněných oblastech a dbát o čistotu svého prostředí. 18