Botanicky zajímavé lokality Kladenska

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 33: , 2015 Botanicky zajímavé lokality Kladenska Some botanical remarkable localities in the Region of Kladno (Central Bohemia) Lukáš Krinke 1 a Michal Štefánek 2 1 Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, p. o., Huťská 1375, CZ Kladno; krinke@omk.cz 2 Katedra botaniky PřF UK a Herbářové sbírky UK, Benátská 2, CZ Praha; stefim@seznam.cz Abstract. There are several sites of quite high botanical richness in the District of Kladno (Central Bohemia), which have not been protected yet. The paper presents seven localities, where some endangered plant species occur and the authors suggest them to protect. One of them is a former marlstone quarry. Other localities are balks or other dry grassland types, which have been remained to these days because of grazing. Lack of such a management in further times can cause downfall of presented sites. Key words: Central Bohemia, flora, endangered species Úvod Rádi bychom na tomto místě připomněli několik botanických lokalit, které v současné době nepožívají žádné zvláštní územní ochrany, ale svým druhovým složením a zachovalostí rostlinných společenstev výrazně převyšují kladenský průměr. Výběr lokalit jistě není vyčerpávající a spíše odráží akční rádius obou autorů. Co není náhodné, je koncentrace prezentovaných lokalit do dvou vzájemně izolovaných oblastí (viz obr. 1), které lze přiřadit k blízkému okolí potoka Kačáku a jeho přítoků (částečně přírodní park Povodí Kačáku) na straně jedné a k území přírodního parku Okolí Okoře a Budče na straně druhé. Všechny lokality jsou tvořeny bezlesím a nacházejí se v okrese Kladno v územní působnosti ORP Kladno. Část z nich již byla zahrnuta do dřívějších floristických průzkumů širších území a v jejich rámci publikována. Domníváme se ovšem, že na hodnotu těchto lokalit je potřeba výslovně upozornit samostatným příspěvkem. 309

2 BOHEMIA CENTRALIS 33 Přírodní podmínky Kladenska Krajina Kladenska je značně různorodá a nabízí několik typů od mírně teplého a nepatrně vlhčího Křivoklátska s převahou lesů na jihozápadě přes krajinu urbanizovanou a postindustriální v bezprostředním okolí Kladna či krajinu zemědělskou v návaznosti na sousední Slánsko až po teplý a suchý severovýchod území s lokálním výskytem stepních formací na kontaktu s Dolním Povltavím (Ložek et al. 2005). Zdejší krajina je osídlena již od paleolitu, hojnější doklady o přítomnosti člověka pocházejí z neolitu. Přibližně až do poloviny 19. století šlo o krajinu převážně využívanou zemědělsky, byť zejména v SV části (okolí Zákolan a Otvovic) již tehdy existovala řada menších dolů na černé uhlí. Spolu s prudkým rozmachem těžby v druhé polovině 19. století v Kladně a blízkém okolí došlo k výraznému nárůstu průmyslu. Přesto pastva zůstala významným krajinotvorným činitelem až do poloviny 20. století. Lesní komplexy se dodnes zachovaly v Z a JZ části Kladenska (Křivoklátsko, Džbán). Území je geologicky poměrně pestré, najdeme zde jak horniny extrémně kyselé (silicity), tak i horniny bazické (různé typy vyvřelých hornin, jílovce). Nejvíce rozšířené jsou druhohorní křídové horniny (jílovce a slínovce) a prvohorní svrchně karbonské až permské horniny (pískovce, slepence). Plošiny nad údolími jednotlivých vodních toků (zejména v SV části území) jsou překryty sprašemi a sprašovými hlínami (Ložek et al. 2005). Fytogeograficky leží Kladensko na rozhraní mezofytika (fyt. okr. 32 Křivoklátsko) a termofytika (fyt. okr. 6 Džbán a 7 Středočeská tabule) (Skalický 1988). Stručná historie botanického výzkumu v regionu První písemné zprávy o stavu květeny v okolí Kladna přinášejí studie Albina Wildta (1884, 1885, 1886). Později se zdejší florou a vegetací zabývali Adolf Kožíšek, Josef Švejda a především Josef Šindelář (např. 1941). V období po druhé světové válce botanizoval na Kladensku zejména Antonín Roubal (např. 1979, 1980). Právě jeho poznatky byly na počátku osmdesátých let 20. století zahrnuty do Inventarizace a zmapování ekologických prvků okresu Kladno (Lorenc, Studnička et al. 1982). Některé z lokalit prezentovaných v předkládaném příspěvku figurují již v tomto přes třicet let starém seznamu. Floristický průzkum kladenských hald po těžbě černého uhlí provedl v letech 2004 až 2005 Jiří Sádlo (Gremlica et al. 2005). Květena středního Kačáku byla zmapována v letech 2006 až 2011 (Brabec et al. 2012). Kromě výše uvedených systematických výzkumů existuje řada dílčích prací dalších autorů. 310

3 Lukáš Krinke a Michal Štefánek: Botanicky zajímavé lokality Kladenska Obr. 1. Botanicky zajímavé lokality Kladenska (č. 1 7). Fig. 1. Interesting botanical localities in the Kladno region (no. 1 7). 311

4 BOHEMIA CENTRALIS 33 Metodika Prezentované lokality byly vybrány na základě výsledků terénních průzkumů v území vymezeném hranicemi ORP Kladno, které oba autoři uskutečnili v letech 2006 až 2015 (konkrétní data uvádíme u jednotlivých lokalit). Kritériem pro výběr byla přítomnost vzácných a ohrožených druhů rostlin (sensu Procházka 2001) a příslušných rostlinných společenstev na lokalitě a naopak dosavadní absence jakéhokoliv typu zvláštní územní ochrany (registrovaný VKP, MZCHÚ, CHKO). Nejvýznamnější uváděné druhy jsou doplněny údajem o početnosti či velikosti populace. V práci uváděné názvosloví je sjednoceno podle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Vegetační jednotky jsou uvedeny podle Vegetace České republiky (Chytrý 2007, 2013). Informace o geologických podmínkách jednotlivých území vycházejí z geologické mapy v měřítku 1: České geologické služby ( Zeměpisné souřadnice jsou uvedeny v souřadném systému WGS-84 a byly získány buď odečtením z ortofotomapy (na nebo zaměřením příručním navigačním přístrojem Garmin. V textu jsou použity následující zkratky: 2, 3 taxon silně ohrožený, resp. ohrožený dle vyhl. MŽP 395/1992 Sb. C1, C2, C3, C4a taxon kriticky ohrožený, resp. silně ohrožený, resp. ohrožený, resp. vzácnější vyžadující další pozornost dle červeného seznamu (Procházka 2001) CHKO chráněná krajinná oblast k. ú. katastrální území MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR ORP obec s rozšířenou působností PR Herbářové sbírky botanického oddělení Národního muzea v Praze S, SV, SSV atd. severním, severovýchodním, severoseverovýchodním směrem a obdobně k dalším světovým stranám VKP významný krajinný prvek Vybrané lokality: 1. Srby lom na severním okraji obce Opuštěný opukový lom s fragmenty suchých trávníků svazu Cirsio- Brachypodion pinnati (hrany lomu a trávníky na dně lomu) a jeho nejbližší okolí (při hranách lomu a přilehlých svazích se dají zařadit nejspíše do ochuzenějších typů svazu Quercion pubescenti-petraeae, směrem k plošině pak přecházející do subxerofilních doubrav asociace Potentillo albae-quercetum), ve stráni nad 312

5 Lukáš Krinke a Michal Štefánek: Botanicky zajímavé lokality Kladenska železniční tratí S obce Srby, ca 400 m SSV od motorestu Racek a ca 300 m SZ od železničního přejezdu na SV okraji obce Srby. Zeměpisné souřadnice: 50 8'50"N, 14 1'16"E (střed lokality) Data exkurzí: , , , , Antennaria dioica C2 (ojediněle nad lomem), Anthericum ramosum C4a (jediný trs nad lomem), Asperula tinctoria C3, Berberis vulgaris C4a, Centaurea triumfettii C3, 3 (stovky rostlin na skalní hraně), Cirsium acaule C4a, Cirsium eriophorum C3, Coronilla vaginalis C2, 2 (roztroušeně až hojně na cca 10 m²), Gentianopsis ciliata C3 (cca 2 desítky rostlin), Sorbus aria C4a, Sorbus danubialis C3, Thymus praecox C4a, Viscum album subsp. austriacum C4a. Běžné druhy viz Brabec et al. (2012) lokalita č Velká Dobrá spilitové výchozy u doberské vodárny Dvojice malých spilitových lomů a přilehlých mezí na jižním okraji pole poblíž staré vodárny u Velké Dobré (severně od vrchu Hora). Vegetačně jde o suché trávníky někde na pomezí mezi svazy Koelerio-Phleion phleoidis a Festucion valesiaceae. A) ca 400 až 450 m ZJZ od stavení vodárny (č. p. 162) a ca 1150 m JJZ od žel. zast. Kladno Rozdělov; B) bezprostředně Z silnice z Kladna-Rozdělova na Velkou Dobrou a ca 1050 m JJV od žel. zast. Kladno Rozdělov. Zeměpisné souřadnice: 50 7'17,5"N, 14 3'56"E (A); 50 7'22"N, 14 4'15"E (B) Data exkurzí: , , , , , Lycopsis arvensis C4a, Potentilla arenaria C4a, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica C2, 2 (2009: 3 trsy), Trifolium alpestre C4a, Veronica dillenii C4a, Veronica prostrata C3, Veronica verna C4a. Běžné druhy viz Brabec et al. (2012) lokality č. 115 a Velká Dobrá koniklecová mez u dálnice na Karlovy Vary JZ orientovaná travnatá mez s výskytem trávníků svazu Koelerio-Phleion phleoidis v blízkosti tělesa dálnice (stráň jižně dálnice sevřená borovým lesíkem a polem), podkladem jsou fylitické břidlice a částečně také bazalty (spility), ca 1000 m VSV od kostela v Družci a ca 410 m SSV od kóty Veselov (429,3 m n. m.). Zeměpisné souřadnice: 50 6'30"N, 14 3'30"E Data exkurzí: , , Carex umbrosa C3 (leg. O. Šída, , PR), Potentilla filiformis C4a, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica C2, 2 (do 10 trsů), Trifolium alpestre C4a. Běžné druhy viz Brabec et al. (2012) lokalita č

6 BOHEMIA CENTRALIS Unhošť meze U Boudaře Jižně orientovaná výslunná stráň s vyvinutými xerotermními společenstvy svazu Festucion valesiaceae na mělkých půdách a výchozech proterozoických břidlic, na levém břehu potoka Čeperka mezi bezejmenným rybníčkem a samotou U Boudaře, ca 200 až 450 m VJV od spodního konce ČOV na Čeperce a ca 340 m JJZ až 380 m JJV od křižovatky silnic v osadě Amerika ZJZ od města Unhošť. Zeměpisné souřadnice: 50 4'36,5"N, 14 6'0"E (střed lokality) Data exkurzí: , , Centaurea cyanus C4a, Gagea villosa C2, Lycopsis arvensis C4a, Potentilla arenaria C4a, Potentilla filiformis C4a, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica C2, 2 (cca 20 až 30 trsů), Veronica dillenii C4a, Veronica prostrata C3, Veronica verna C4a. Běžné druhy viz Brabec et al. (2012) lokalita č Zákolany tzv. Kolečská stráň, též U katovky Rozlehlejší území mezi polem a zarůstající strání východně od silničky ze Zákolan do Blevic. Zahrnuje vřesoviště (Euphorbio cyparissiae-callunion vulgaris), terasu bývalého políčka využívanou donedávna k pastvě ovcí a koz a přilehlé meze (jemnozrnná mozaika společenstev Koelerio-Phleion phleoidis, Festucion valesiaceae a Cirsio-Brachypodion pinnati), převážně J, JZ a Z orientované, na pískovcích a slepencích svrchně karbonského a permského stáří, ca 1000 až 1100 m SSZ od rotundy na Budči a ca 160 m S až 260 m SSZ od pomníku obětem květnové revoluce 1945 na křižovatce silnic Koleč-Blevice- Otvovice. Území zmíněno již v inventarizaci kladenské zeleně (Lorenc, Studnička et al. 1982) lokalita č Zeměpisné souřadnice: 50 12'2"N, 14 14'28"E (střed lokality) Data exkurzí: , , , , Achillea pannonica C3, Anthericum liliago C3, 3 (stovky až tisíce rostlin), Carex humilis C4a (hojně), Festuca valesiaca C4a, Gagea bohemica subsp. bohemica C2, 2 (cca 20 kvetoucích rostlin na 2 m²), Potentilla arenaria C4a, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica C2, 2 (v posledních letech od 70 do 30 trsů nelegální vyrýpávání!), Silene otites C3, Spergula morisonii C4a, Stipa capillata C4a (cca 10 trsů), Thymus pannonicus C4a, Trifolium alpestre C4a, Veronica dillenii C4a. Běžné druhy viz Kolbek et Černý (2006). Podrobnosti viz Štefánek et Krinke (2015). 314

7 Lukáš Krinke a Michal Štefánek: Botanicky zajímavé lokality Kladenska 6. Otvovice stráň nad úvozovou cestou SV od obce Výslunná, J orientovaná stráň s trávníky svazu Festucion valesiaceae nad štěrkovou cestou vedoucí k obci Zeměchy, tvoří ji fylitické droby a břidlice, v horních částech svahu překryté sprašemi a sprašovými hlínami, ca 400 až 450 m SV od kaple sv. Prokopa a ca 130 až 70 m JZ od betonového stožáru GSM nad obcí. Území zmíněno již v inventarizaci kladenské zeleně (Lorenc, Studnička et al. 1982) lokalita č. 237 a též v práci Martinovského (sine dat.). Jde o historickou lokalitu Glaucium corniculatum C1 (leg. A. Roubal, , PR). Výskyt tohoto druhu se zde ovšem nepodařilo recentně ověřit. Zeměpisné souřadnice: 50 12'54"N, 14 16'22,5"E (střed lokality) Data exkurzí: , Astragalus austriacus C3, 2 (cca 5 rostlin), Astragalus exscapus C2, 2 (desítky trsů), Caucalis platycarpos subsp. platycarpos C2, Elytrigia intermedia C4a, Euphorbia seguieriana subsp. seguieriana C2 (vzácně, jednotlivé exempláře), Papaver argemone C4a, Potentilla arenaria C4a, Seseli hippomarathrum C3 (roztroušeně), Thymus pannonicus C4a. Běžné druhy viz Špryňar et Münzbergová (2006) lokalita č Otvovice stráň nad silnicí do Kralup nad Vltavou Skalnatá, J orientovaná stráň s teplomilnou květenou (vegetace svazu Festucion valesiaceae, v partiích s hlubší půdou přecházejících do širokolistých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati) nad silnicí při SV okraji obce, tvořená fylitickými drobami a břidlicemi, ca 250 m SV až 520 m VSV od kaple sv. Prokopa a ca 280 m JZ až 140 m JJV od betonového stožáru GSM nad obcí. Území zmíněno již v inventarizaci kladenské zeleně (Lorenc, Studnička et al. 1982) lokalita č. 238 a též v práci Martinovského (sine dat.). Zeměpisné souřadnice: 50 12'52"N, 14 16'27"E (střed lokality) Data exkurzí: , Anthericum liliago C3, 3 (stovky až tisíce rostlin), Astragalus austriacus C3, 2 (jediná rostlina), Astragalus exscapus C2, 2 (ojediněle), Euphorbia seguieriana subsp. seguieriana C2 (hojně, desítky jedinců), Oxytropis pilosa C3, Potentilla arenaria C4a, Seseli hippomarathrum C3 (roztroušeně), Stipa capillata C4a (ojediněle). Závěr Krajinu Kladenska do padesátých let 20. století dotvářely četné meze, skalní výchozy a pastviny. Situace se v druhé polovině století dramaticky změnila, takže obdobná stanoviště jsou v současnosti vzácná a bezprostředně ohrožená. 315

8 BOHEMIA CENTRALIS 33 Předložený seznam lokalit upozorňuje na nečetné fragmenty těchto pastevních biotopů s dochovanými společenstvy suchých trávníků. K jejich zachování by bylo žádoucí zajistit vhodnou legislativní ochranu (přinejmenším formou registrace významného krajinného prvku) a zejména pravidelnou péči spočívající v odstraňování nadzemní biomasy (kosení, ideálně pastva). Managementové zásahy je však nutné časově přizpůsobit podle typu biotopu, případně dle biologie nejvýznačnějších druhů dané lokality. Na některých lokalitách je v současnosti péče zajišťována ZO ČSOP Silvatica, ať už na bázi zcela dobrovolnické (obě lokality v k. ú. Velká Dobrá) či v rámci programu Ochrana biodiverzity (Kolečská stráň). Poděkování V textu tohoto příspěvku se často opíráme o data získaná ve spolupráci s dalšími kolegy. Za spolupráci děkujeme zejména Jiřímu Brabcovi, Otovi Šídovi, Lence Pleskové, Michalu Ducháčkovi a Jindřichu Chrtkovi jun. Za připomínky k rukopisu článku děkujeme všem třem recenzentům. Průzkum květeny středního Kačáku byl podpořen grantem Ministerstva kultury ČR č. DE06P04OMG006. V rámci programu Ochrana biodiverzity byl management Kolečské stráně podpořen projektem č : Management Kolečské stráně lokality vzácných druhů rostlin a projektem č Management některých lokalit křivatce českého v přírodním parku Okolí Okoře a Budče. Autoři byli při psaní tohoto článku podpořeni institucionálními prostředky Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně a PřF UK v Praze. Literatura Brabec J., Krinke L., Šída O., Štefánek M. (2012): Květena středního Kačáku. Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 27: Gremlica T. et al. (2005): Analytická studie stavu krajiny Kladenska v částech narušených těžbou černého uhlí. Doplněná a upravená verze ke Ms. Depon. in Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. a MŽP ČR. Chytrý M. [red.] (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace / Vegetation of the Czech Republic 1. Grassland and Heathland Vegetation. Academia, Praha. Chytrý M. [red.] (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace / Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and Scrub Vegetation. Academia, Praha. Kolbek J. et Černý T. (2006): Fytocenologická charakteristika nelesní polopřirozené vegetace okolí Budče. In: Štorchová H., Dobeš V., Krinke L. et Štorch P. (red.): Budeč 1100 let / /. II. Příroda, krajina, člověk. O. s. Budeč, Kováry, s Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J et Štěpánek J. [red.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 s. Lorenc J., Studnička J. et al. (1982): Inventarizace a zmapování ekologických prvků okresu Kladno. Ms. Depon. in Odbor životního prostředí Magistrátu města Kladna. Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. et Sedláček M. (red.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 904 s. 316

9 Lukáš Krinke a Michal Štefánek: Botanicky zajímavé lokality Kladenska Martinovský J. O. (sine dat.) [po r. 1967]: Zpráva o výsledcích botanického inventarizačního výzkumu I. širšího okolí Velkoveského vrchu, II. prostoru dolního toku Zákolanského potoka, III. orientačního průzkumu údolí Minice Debrno. Ms. Depon. in AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy, Praha-Podbaba. Procházka F. [red.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: Roubal A. (1979): Zpráva o exkurzi do povodí středního Kačáku. Zprav. Středočes. Poboč. Čs. Bot. Společ. při ČSAV, Praha, 18: Roubal A. (1980): Příspěvek ke květeně okresu Kladno. Studie ČSAV, Praha, 1/80: Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena ČSSR 1: , Academia, Praha. Šindelář J. (1941): Studie květeny v okolí Kladna. Okresní osvětový sbor na Kladně, Kladno, 55 s. Špryňar P. et Münzbergová Z. (2006): Přírodovědná vycházka do údolí Zákolanského potoka. In: Štorchová H., Dobeš V., Krinke L. et Štorch P. (red.): Budeč 1100 let / /. II. Příroda, krajina, člověk. O. s. Budeč, Kováry, s Štefánek M. et Krinke L. (2015): Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka. Bohemia centralis, Praha, 33: Wildt A. (1884): Aus der Flora von Kladno und dessen Umgebung. Lotos 33: Wildt A. (1885): Aus der Flora von Kladno und dessen Umgebung. Lotos 34: Wildt A. (1886): Aus der Flora von Kladno und dessen Umgebung. Lotos 35: 1 2. Recenzovali: RNDr. Jiří Brabec Mgr. Barbora Čepelová RNDr. Daniel Hrčka 317