Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 33: , 2015 Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka Early Star-of-Bethlehem (Gagea bohemica subsp. bohemica) in the basin of the Zákolanský Brook Michal Štefánek 1 a Lukáš Krinke 2 1 Katedra botaniky PřF UK a Herbářové sbírky UK, Benátská 2, CZ Praha; stefim@seznam.cz 2 Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, p. o., Huťská 1375, CZ Kladno; krinke@omk.cz K článku patří obrázky č zařazené v barevné příloze na str Abstract. One of the almost forgotten areas, where the endangered species Gagea bohemica occurrs, is an area northwest of Prague in the Zákolanský Brook basin. Recent data about the species occurrence in the region are more or less lacking. The area has in recent years been thoroughly studied and there were found many as yet unknown Gagea bohemica localities. The article provides an overview of the above sites and they are discussed possible threats to populations. There is also mentioned what was carried out to support the species (mowing, moss and old grass removal, elimination of bushes). There are a total of 19 Early Star-of-Bethelem localities, which are new or more or less unknown. Key words: Central Bohemia, Gagea bohemica subsp. bohemica, monitoring, management Úvod Poněkud opomíjenou oblastí, kde se křivatec český (Gagea bohemica (Zauschn.) Schult. et Schult. f. subsp. bohemica) vyskytuje či v minulosti vyskytoval, je oblast severozápadně od Prahy (orientačně vymezená povodím Zákolanského potoka). V relevantní literatuře (zejména Hrouda 1989; případně Hrouda in Štěpánková et al. 2010) jsou obvykle uváděny poslední údaje o výskytu křivatce v tomto území ze třicátých let 20. století (Švejda : Roste hojně v údolí od Zákolan k Okoři. ). Jediný recentní literární údaj o výskytu křivatce českého v tomto území 277

2 BOHEMIA CENTRALIS 33 pochází od P. Špryňara a Z. Münzbergerové, kteří nalezli křivatec český na jaře roku 2006 na hraně Otvovické skály (Špryňar & Münzbergerová 2006). Zaznamenali zde 12 kvetoucích rostlin. Po znovuobjevení početné populace na skále ve Velkých Přílepech (viz Štefánek et al. 2010) jsme se rozhodli, že nebude od věci systematicky prozkoumat vhodné lokality v širším okolí, zejména jednotlivé, často izolované buližníkové suky (tzv. kamýky). Hlavní část mapování proběhla v roce 2011, nicméně některé nové populace křivatce českého byly nalezeny i v letech pozdějších, naopak populace na Kolečské stráni a Otvovické skále jsou Lukášem Krinkem sledovány již od roku 2008, resp Metodika Území bylo orientačně vymezeno údolím Únětického potoka mezi Tuchoměřicemi a Statenicemi na jihu, údolím Knovízského potoka u Kralup nad Vltavou na severu, silnicí R7 na západě a silnicí č. 240 Praha-Kralupy nad Vltavou na východě. Samotné údolí Vltavy s některými bočními přítoky s řadou známých lokalit křivatce českého už do tohoto mapování zahrnuto nebylo. Předem vytipovány (podle geologické mapy, ortofotomapy či podrobnější základní mapy) byly izolované vršky na plošině nad údolím Zákolanského potoka, opuštěné menší lomy či výchozy skal tvořené převážně kyselými substráty. Samotné údolí Zákolanského potoka bylo procházeno podrobněji, zejména prudké svahy mezi Okoří a Zákolany s výchozy skal (i jiného složení, než jsou buližníky). Vedle toho byla procházena i některá výrazněji zařízlá boční údolí (např. údolí od Svrkyně k Novému mlýnu, údolí Rusavky). Mapování proběhlo v roce 2011, některé nálezy jsou ovšem staršího, nebo naopak mladšího data. Byly spočítány jednotlivé kvetoucí rostliny (u velkých populací byla početnost stanovena kvalifikovaným odhadem) a zároveň byla zaznamenána i plocha, kterou pokrývaly sterilní rostliny křivatce (v textu také označovány jako sterilní trávníčky ). Většina lokalit byla v následujících letech ( ) opakovaně navštívena (nikoliv nutně každoročně) v době, kdy křivatec český obvykle kvete (zhruba polovina března až počátek dubna), a byl zde opětovně zaznamenán počet jedinců (kvetoucí jedinci + rozloha sterilních listů), aby se zachytily trendy v početnosti jednotlivých populací (zejména s ohledem na provedená ochranářská opatření, která byla realizována především v roce 2012). Opakované sčítání rostlin mělo sloužit především právě k vyhodnocení úspěšnosti provedených zásahů. Střed lokality s křivatcem českým byl zaměřen navigačním přístrojem Garmin GPSmap 62s (v souřadnicovém systému WGS 84). V případě nalezení nových populací (pokud tedy byly dostatečně bohaté, to znamená, že se zde vyskytovalo několik desítek kvetoucích jedinců) byly sebrány herbářové doklady křivatce

3 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka českého (které byly uloženy v Herbářových sbírkách UK zkratka PRC, případně ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně). Na jednotlivých lokalitách byla zaznamenána i případná přítomnost dalších zajímavějších druhů (především druhů zvláště chráněných a druhů červeného seznamu, sensu Grulich 2012). Jména taxonů jsou uvedena podle Klíče ke Květeně ČR (Kubát et al. 2002). Geologické podmínky území i jednotlivých lokalit jsou uvedeny podle Geologických map ČGS v měřítku 1: (podle map.geology.cz). Fytogeografické členění je uvedeno podle Skalického (1988). Jména společenstev jsou sjednocena podle Vegetace České republiky (Chytrý 2007, 2013). Přírodní podmínky Území je geologicky pestré, najdeme zde širokou škálu hornin, od těch extrémně kyselých (silicity) až po horniny bazické (bazalty, opuky či biodetritické vápence). Nejběžnějším typem jsou ovšem droby a břidlice (resp. fylitické droby a břidlice), které pokrývají převážnou část svahů údolí Zákolanského potoka. Na horních hranách svahů se pak objevují spraše a sprašové hlíny. Na plošinách nad údolím sprašové hlíny dominují a z nich se ostrůvkovitě vynořují silicitové vršky či hřbety. Mnohem vzácněji se v okolí Okoře a Kovár objevují i vložky porfyritů. Ve střední a dolní části údolí Zákolanského potoka (zhruba od Kovár směrem k Minicím) jsou droby a břidlice nahrazeny karbonskými horninami (včetně pískovců a slepenců), v nichž se posléze objevují vložky magmatických hornin: bazalty, andezitobazalty a spility (v okolí Otvovic a Minic, sem patří i PP Otvovická skála a PP Minická skála, ale další výchozy najdeme i v okolí Mikovic a v údolí Turského potoka mezi Debrnem a Minicemi). Studované území je dlouhodobě ovlivněno silným antropickým vlivem. Skalní výchozy jsou jedním z mála přírodě blízkých stanovišť, která v území můžeme nalézt. Bezlesou vegetaci skalních výchozů a strání lze zařadit do následujících společenstev Alysso-Festucion pallentis, Festucion valesiaceae, Koelerio-Phleion phleoidis, Euphorbio cyparissiae-callunion vulgaris (velmi vzácně, větší plochy vřesovišť lze nalézt asi jen na Kolečské stráni), Sedo-Scleranthetalia (např. Festuco-Veronicetum dillenii, syn. Gageo bohemicae-veronicetum dillenii) a na hlubších půdách Cirsio-Brachypodion pinnati (např. Kovárské stráně). V území místy najdeme fragmenty suchých acidofilních doubrav, velmi vzácně přecházejících do teplomilných acidofilních doubrav (Sorbo torminalis- Quercetum) či teplomilných bazifilních doubrav. Ojediněle se vyskytují zbytky dubohabřin (údolí Rusavky, okolí Blevic). V údolí Zákolanského potoka lze nalézt fragmenty údolních jasenin s výskytem Gagea lutea, Corydalis cava a dalšími běžnějšími druhy jarního aspektu. Je nutno říct, že podstatná část lesních porostů je 279

4 BOHEMIA CENTRALIS 33 druhotná se silným podílem stanovištně nebo geograficky nepůvodních dřevin (hojné jsou například boro-modřínové lesy, nezřídka se vyskytují akátiny). Zachovalejší luční vegetaci v území nejspíše nenajdeme, vlhké typy luk jsou buď intenzivně obhospodařované, nebo naopak (a mnohem častěji) nejsou po delší dobu obhospodařované vůbec a postupně zarostly ruderální vegetací, dominují zde kopřivy (Urtica dioica) a velmi často také štětička větší (Virga strigosa). Potenciální přirozenou vegetací sledované oblasti jsou podle Neuhäuslové (2001) dubohabřiny (Melampyro-Carpinetum), minoritně v jižní části (okolí Tuchoměřic) mochnové doubravy (Potentillo albae-quercetum). Naopak v nejsevernější části (okolí Minic) jsou to střemchové jaseniny (Pruno- Fraxinetum). Fytogeograficky území spadá do termofytika, fyt. okresů (resp. podokresů): 7d Bělohorská tabule (ta zabírá největší část území od Zákolan na jih), 7c Slánská tabule (západní část území v okolí Kolče) a 9 Dolní Povltaví (SV část studovaného území, zejména Rusavky a údolí Turského potoka u Debrna). Nalezené lokality křivatce českého v tomto území leží v nadmořských výškách od 220 m n. m. (Otvovická skála) po 330 m n. m. (Kněživka, vrch Hájnice u Velkých Přílep, Číčovický Kamýk). Správně území spadá do okresů Praha západ (největší část), Kladno a Mělník. Podstatná část údolí Zákolanského potoka patří do přírodního parku Okolí Okoře a Budče (Cílek et al. 2010). Při nahlédnutí do historických leteckých snímků (kontaminace.cenia.cz) zjistíme, že ještě v padesátých letech 20. století byly svahy a jednotlivé kamýky z velké části holé, bez lesní vegetace či jen s přítomností roztroušených dřevin. To bylo samozřejmě dáno zejména intenzivním využíváním krajiny. V území existovala řada menších lůmků na kámen (zejména buližník), ale především se zde intenzívně páslo. V údolí Zákolanského potoka se historicky vyskytovala řada mlýnů (od mlýna v Okoři, přes Nový mlýn atd.). Mnoho pozemků bylo ale obecních a byly využívány chudými zemědělci k pastvě. Intenzivní pastva pravděpodobně podmínila bohatý výskyt křivatce českého v oblasti (viz Švejda ). Řada výchozů buližníků či buližníkových hřbítků v průběhu času zanikla, častokrát byly skalky odtěženy menšími lomy a následně byly lůmky zavezeny skládkami (například buližníkový hřbet mezi Velkými Přílepy a Lichocevsí nebo mezi Velkými Přílepy a Svrkyní, částečně tento osud potkal i lokalitu s křivatcem na kamýku mezi Lichocevsí a Pazdernou či na vrchu Hájnice u Velkých Přílep. Případně byly lomy po zavezení zeminou využity k vybudování průmyslových nebo zemědělských areálů (například areál na jižním okraji Svrkyně). 280

5 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka Přehled lokalit (viz mapa) Lokality jsou řazeny od jihu k severu (případně od západu k východu), tj. podle toku Zákolanského potoka. Obr. 1. Mapa studovaného území s vyznačením jednotlivých lokalit. Zdroj mapového podkladu: mapy.cz. Fig. 1. Map of the study area with localities of Gagea bohemica. Source of the map base: mapy.cz. 1) Tuchoměřice Kněživka Souřadnice: 50 07'41,2''N, 14 16'27,7''E, nadmořská výška 325 m n. m. Popis lokality: trávníky s vystupujícími skalkami na soukromém, částečně oploceném pozemku domu č. p. 227 v ulici V Kněžívce, SZ orientované svahy. V zahradě jsou vysázeny dřeviny, které lokalitu zastiňují, například ořešák, při okrajích se šíří křoviny. Substrát: silicity (buližník) 281

6 BOHEMIA CENTRALIS 33 Stav populace křivatce českého: v roce 2010 nejméně 50 kvetoucích jedinců ( ), v roce 2011 pouze tři kvetoucí jedinci a porost sterilních trávníků na ca 2 dm 2 ( ). V roce 2012 bylo nalezeno 36 kvetoucích jedinců a porosty sterilních rostlin na několika dm 2 ( ). V pozdějších letech lokalita navštívena nebyla. Další významné druhy: Jovibarba globifera, Potentilla arenaria. Poznámky k managementu: vhodné by bylo především lokalitu pravidelně kosit či přepásat (ovce, kozy), třeba je také odstranit starou biomasu. Žádoucí je lokalitu také částečně prosvětlit (odstranit některé stromy) a proředit křoviny při okrajích. 2) Tuchoměřice PP Kněživka Souřadnice: 50 07'46,0''N, 14 16'37,2''E, nadmořská výška: 330 m n. m. Popis lokality: fragmenty suchých trávníků při pěšince na hraně opuštěného lomu, místy vystupující buližníky, lokalita je značně ruderalizovaná (sousedí s polem a jsou zde venčeni psi) a postupně zarůstá dřevinami. Na nejvyšším bodě území (triangulační bod 342,5, kóta Nad skálou) je příležitostné ohniště (pálení čarodějnic). Substrát: silicity (buližník). Stav populace křivatce českého: malá, živořící populace, v roce 2010 celkem 12 kvetoucích jedinců ( ), v roce 2011 pouhé dva kvetoucí jedince a porost sterilních trávníčků na ca 1 dm 2 ( ), v roce 2012 pak sedm kvetoucích jedinců a sterilní rostliny roztroušeně na 1 dm 2 ( ). V následujících letech lokalita navštívena nebyla. Další významné druhy: Potentilla arenaria, Jovibarba globifera, Veronica dillenii, Achillea pannonica, Veronica spicata. Poznámky k managementu: vhodné je zejména proředění křovin a pastva menších hospodářských zvířat (koz a ovcí), jako alternativa pastvy kosení a vyhrabání stařiny. V úvahu je třeba vzít možnost doplnění předmětu ochrany MZCHÚ o křivatec český a patřičnou úpravu příštího plánu péče. Území je obhospodařováno podle plánu péče, který je ovšem logicky zaměřen na zachování předmětu ochrany, tj. ochranu geologického fenoménu (buližníkový hřbet se stopami mořské abrazní činnosti a s uloženinami křídového moře v příbojové fácii, stěny opuštěného buližníkového lomu a jeho okolí). Křivatce českého se týká především občasné vyřezání náletu dřevin, naopak s pastvou nebo kosením hran lomu se ve stávajícím plánu péče nepočítá. 3) Velké Číčovice PP Číčovický Kamýk Souřadnice: 50 08'38,9''N, 14 14'57,7''E, nadmořská výška: 330 m n. m. Popis lokality: výrazný buližníkový suk SZ od osady Černovičky, suk je z velké části zalesněn (převážně nepůvodními dřevinami akátem a jehličnany), na západním svahu jsou fragmenty acidofilních doubrav, podrost je značně ruderalizován, hojně je vedle nitrofilních druhů přítomen také ostružiník. Fragmenty suchých trávníků se vyskytují pouze v okolí lůmků na jihozápadním a jižním úpatí. Nicméně i tyto trávníky jsou značně ruderalizované a zarůstají křovinami. Substrát: silicity (buližník), po obvodu kamýku křemenné pískovce a opuky. Stav populace křivatce českého: dvě subpopulace 1) při hraně lůmku na jižním úpatí v roce 2010 celkem 18 kvetoucích jedinců ( ), v roce 2011 tři kvetoucí exempláře ( ), v roce 2012 to bylo 20 kvetoucích jedinců ( ), 2013 ( ) 282

7 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka pouze čtyři kvetoucí, 2014 žádný kvetoucí ( ), 2015 žádný kvetoucí ( ); 2) na hraně lůmku na JZ svahu bylo v roce 2010 celkem sedm kvetoucích jedinců, v roce 2011 pět kvetoucích jedinců a porosty sterilních trávníčků na 1 dm 2, v roce 2012 jeden kvetoucí a několik (sedm) drobných sterilních trsů, rok 2013 jen tři kvetoucí, v roce 2014 žádný kvetoucí, jen čtyři sterilní trsy (celkem 25 cm 2 ) a konečně v roce 2015 jeden kvetoucí exemplář a čtyři sterilní trsy. Data sledování druhé subpopulace jsou shodná jako u první subpopulace. Další významné druhy: Veronica dillenii, Carex humilis, Festuca valesiaca, Melampyrum arvense, Achillea pannonica, Ulmus minor. Poznámky k managementu: v prvé řadě je třeba odstranit nepůvodní dřeviny (akát) a prořezat křoviny, následně je vhodné zavést pastvu ovcí a koz. Možné je i kosení s následným vyhrabáním stařiny. Autory článku byla v roce 2010 vyhrabána stařina v plochách s výskytem křivatce českého a v jejich nejbližším okolí, zároveň byly částečně redukovány dřeviny. Zřejmě v souvislosti s realizací plánu péče byly redukovány dřeviny v okolí lomu na jižním svahu. Vzhledem k tomu, že předmětem ochrany přírodní památky je ochrana geologického fenoménu (buližníkový kamýk, významný geomorfologický fenomén, dominanta v krajině a paleontologické naleziště), nelze významnější zásahy na podporu křivatce českého v rámci platného plánu péče předpokládat. Doporučujeme předmět ochrany tohoto chráněného území rozšířit o ochranu populace křivatce českého a v příštím plánu péče doplnit také opatření na ochranu tohoto druhu. 4) Pazderna PP Pazderna Souřadnice: 50 08'38,4''N, 14 15'57,0''E, nadmořská výška: 320 m n. m. Popis lokality: menší buližníkový suk SSV od obce, na Z, J a V svazích jsou suché trávníky svazu Festucion valesiaceae, severní část kamýku je zarostlá křovinami. Místy jsou vystupující skalky a v minulosti zde byl pravděpodobně menší lůmek na buližník. Substrát: fylitické droby a břidlice, silicity. Stav populace křivatce českého: několik subpopulací na SV, J a JZ svazích kamýku, v roce 2010 celkem ca 120 kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky na 5 m 2 ( ), v roce 2011 celkem 28 kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky do 0,5 m 2 ( ), v roce 2012 bylo nalezeno přibližně 150 kvetoucích jedinců a roztroušeně sterilní rostliny ( ), v roce 2013 přes 160 kvetoucích rostlin a sterilní porosty na 3,5 m 2 ( ). V roce 2014 nastal výrazný pokles, zaznamenáno bylo pouze ca 40 kvetoucích jedinců a drobné trsy sterilních jedinců ( ). Propad populace pokračoval i v roce 2015, kdy bylo nalezeno pouze sedm kvetoucích jedinců ( ). Další významné druhy: Stipa capillata, Potentilla arenaria, Veronica dillenii, Festuca valesiaca, Achillea pannonica, Trifolium alpestre, Elytrigia intermedia, Thymus pannonicus, Veronica prostrata Poznámky k managementu: S ohledem na plán péče o PP Pazderna (Bratka 2004) zde byl v minulých letech (zima ) proveden asanační zásah spočívající v postupném odstranění dřevin na jižním svahu kamýku. Vyřezání křovin proběhlo i v zimě 2013/2014 i na severních svazích kamýku, nicméně v místech výskytu křivatce nebyla posečena ani vyhrabána stařina. Vhodné je zásahy následně doplnit pastvou ovcí/koz či kosením, s čímž se v plánu péče počítá. Ačkoliv je prioritou zachování předmětu ochrany, tj. silicitový kamýk skýtající možnosti komplexního studia jevů spjatých s existencí křídového moře 283

8 BOHEMIA CENTRALIS 33 (jde o lokalitu s velkým vědeckým potenciálem v oblasti geologie a paleontologie), doporučujeme do předmětů ochrany doplnit i vegetaci mělkých půd s výskytem křivatce českého a dalších vzácnějších druhů. To je potřeba zohlednit i v přípravě dalšího plánu péče. Autory článku provedené zásahy: v místech výskytu křivatce českého byla v uplynulých letech (2012, 2014, 2015) opakovaně vyhrabána a odstraněna stařina a částečně i mechové patro, celkově na ploše několika desítek metrů čtverečních. K redukci dřevin zde došlo v rámci realizace plánu péče, pozornost doplňkového managementu prováděného autory byla soustředěna jen na výmladky dřevin, například na jaře roku 2015 (redukce části zmlazujících dřevin, zejména jasanů a růží). 5) Pazderna buližníkový suk severně od PP Pazderna Souřadnice: a) 50 08'40,8''N, 14 15'58,7''E, b) 50 08'40,2''N, 14 15'57,3''E, c) 50 8'41,6"N 14 15'59,3"E, nadmořská výška: 325 m n. m. Popis lokality: menší buližníkový suk severně PP Pazderna, SV od obce Pazderna, suk je převážně zarostlý křovinami (jak původními například Rosa canina, tak i nepůvodními například výsadba pámelníku), pouze na jižních svazích jsou místy otevřené suché trávníky (Festucion valesiaceae) s vystupujícími silicitovými skalkami (viz obr. 25 v barevné příloze na str. 493). Substrát: silicity (buližník), fylitické droby a břidlice Stav populace křivatce českého: tři malé subpopulace, vzdálené od sebe asi 50 m, a) severnější populace v roce 2010 s 15 kvetoucími jedinci a sterilními trávníčky na 1 m 2 ( ), v roce 2011 ( ) pouze dva kvetoucí jedinci, ale hojně sterilní (ca 1 m 2 ); v roce 2012 ( ) osm kvetoucích, 20 kvetoucích ( ), osm kvetoucích a několik dm 2 sterilních ( ), žádný kvetoucí + ojediněle sterilní listy ( ); b) jižnější populace v roce 2010 s 30 kvetoucími jedinci a porostem sterilních trávníčků na 0,5 m 2, v roce 2011 čtyři kvetoucí jedinci a 0,5 m 2 sterilních trávníčků, v roce 2012 čtyři kvetoucí jedinci a ca 1 m 2 sterilních listů, sedm kvetoucích v roce 2013, v roce 2014 žádný kvetoucí a 2 3 dm 2 sterilních listů, žádný kvetoucí a jen ojediněle sterilní listy (2015); c) nejvýchodnější populace dva kvetoucí ex. (2010), 0 kvet. 0 sterilních (2011), žádný kvetoucí a roztroušeně několik sterilních trsů (2012), žádný kvetoucí (2013), 0 kvet. (2014), 0 (2015). Data monitoringu jsou shodná u všech subpopulací. Další významné druhy: Stipa capillata, Potentilla arenaria, Veronica dillenii, Elytrigia intermedia, Thymus pannonicus, Achillea pannonica, Festuca valesiaca Poznámky k managementu: nutné je pravidelně kosit nebo pást (okolní plochy jsou koňskými pastvinami, nicméně vhodnější by byla pastva ovcí nebo koz), vyhrabat stařinu a odstranit křoviny, zejména ty nepůvodní, a některé vyšší stromy. Provedená opatření: V zimě 2011/2012 a 2012/2013 byly v rámci plánu péče o PP Pazderna (byť tato lokalita není její součástí) na kamýku razantně vyřezány dřeviny, dřevní hmota byla spálena na lokalitě. Zároveň byla autory článku průběžně odstraňována stařina v bezprostředním okolí dílčích populací. 6) Malé Číčovice trávníky na jižním úpatí kóty 339 m (Sv. Salvátor) JV obce Souřadnice: 50 08'55,1''N, 14 16'06,8''E, nadmořská výška: 325 m n. m. 284

9 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka Popis lokality: trávníky na jižním úpatí kóty 339 m (Sv. Salvátor) na výchozech buližníků, obklopené křovinami, při polní cestě vedoucí od Pazderny k vrcholu. Substrát: silicity (buližník). Stav populace křivatce českého: menší populace, v roce 2010 nalezeno 25 kvetoucích exemplářů a porost sterilních trávníčků asi na 1 m 2 ( ), v roce 2011 Gagea bohemica nalezena nebyla ( ). V roce 2012 bylo nalezeno deset kvetoucích jedinců a sterilní rostliny na ca 1 m 2 ( ), zároveň byla nalezena nová subpopulace rostoucí na skalkách v okolí posedu při okraji lesíka vzdáleného ca 50 SV od výše uvedené populace, zde se vyskytovalo sedm kvetoucích jedinců. V roce následujícím ( ) bylo nalezeno 70 kvetoucích rostlin, v okolí posedu pak pět kvetoucích jedinců a ca 1,5 dm 2 sterilních jedinců. V roce 2014 bylo nalezeno pouze 13 kvetoucích jedinců ( ), v okolí posedu nebyl nalezen žádný. V roce 2015 zde rostlo celkem 20 kvetoucích jedinců ( ), v okolí posedu opět nebyl nalezen žádný. Další významné druhy: Festuca valesiaca, Potentilla arenaria, Achillea pannonica, Carex humilis. Poznámky k managementu: poblíž populace křivatce bylo vysypáno krmivo pro zvěř, nutno odstranit. Vhodné je zavedení pastvy ovcí/koz (nebo kosení, dochází zde k expanzi vytrvalých trav, například ovsíku), odstranění stařiny a průběžné odstraňování náletu dřevin. Při realizaci projektu Ochrana biodiverzity (č ) Management některých lokalit křivatce českého v povodí Zákolanského potoka byla na podzim 2012 razantně vyhrabána a odstraněna stařina a mechové patro (částečně), lokalita byla posečena na celkové ploše asi 120 m 2 a zároveň zde byly mírně redukovány křoviny a nálet dřevin (stromů). 7) Malé Číčovice malá skalka na západním úpatí kóty 339 (Sv. Salvátor) JV obce Souřadnice: 50 08'57,6''N, 14 16'02,3''E, nadmořská výška: 320 m n. m. Popis lokality: malá skalka na západním úpatí kóty 339 m (Sv. Salvátor), poblíž červeně značené turistické cesty, skalka je zarostlá křovinami, podrost je značně ruderalizovaný a suché trávníky se vyskytují jen velmi fragmentárně. Substrát: silicity (buližník). Stav populace křivatce českého: zbytková populace, v roce 2010 nalezena jediná kvetoucí rostlina ( ), v roce 2011 a v dalších letech zde již křivatec český nalezen nebyl. Další významné druhy: Festuca valesiaca. Poznámky k managementu: vzhledem k tomu, že populace křivatce je zde na pokraji existence, zřejmě není potřeba žádná opatření realizovat. Případně lze uvažovat o odstranění dřevin. 8) Velké Přílepy vrch Hájnice Souřadnice: 50 9'18,8"N 14 18'29,7"E, nadmořská výška: 330 m n. m. Popis lokality: fragmenty suchých trávníků v druhotném lese na hraně zrekultivovaného buližníkového lomu na JZ úpatí vrchu Hájnice (kóta 337) na JZ okraji Velkých Přílep. Substrát: buližník (silicity). Lokalita byla objevena v roce 2013, kdy bylo nalezeno 27 kvetoucích jedinců a ca 0,8 m 2 sterilních jedinců ( ). V dalších letech nebyl výskyt ověřován. 285

10 BOHEMIA CENTRALIS 33 Z dalších významných druhů zde byly nalezeny např. Ranunculus illyricus (několik bohatých populací v prostoru vrchu Hájnice, celkově stovky jedinců), Spergula morissonii, Veronica dillenii, Potentilla arenaria. Poznámky k managementu: žádoucí je prosvětlení okolních porostů dřevin, zejména keřů. Žádné zásahy na podporu populace křivatce zde provedeny nebyly. 9) Velké Přílepy skála ve Velkých Přílepech O této lokalitě jsme již referovali v minulosti (viz Štefánek et al. 2010), proto přidáváme pouze recentní informace (stav populace křivatce českého v letech a proběhlá managementová opatření). Při popisu stavu jednotlivých populací se držíme označení, které bylo použito ve výše uvedeném článku. Celkově bylo na celé lokalitě nalezeno v roce kvetoucích ( ), o rok později přes 1100 kvetoucích rostlin ( ). Viz obr. 23 a 24 v barevné příloze na str Populace 1 (mělký lůmek při hraně svahu ve východní části, 50 9'40,5"N, 14 18'48,9"E): v roce 2014 bylo nalezeno sedm kvetoucích jedinců, o rok později pak 38 kvetoucích jedinců. Populace 2 (okraj akátiny na jižním svahu skály, 50 9'39,7"N 14 18'46,0"E): křivatec zde v letech 2014 a 2015 už nalezen nebyl. Populace 3 (izolovaná populace v lůmku v severozápadní části lokality, 50 9'41,8"N 14 18'43,7"E): v roce 2014 zde bylo nalezeno celkem 240 kvetoucích jedinců a hojně sterilní trávníky (několik metrů čtverečních), v roce 2015 dokonce 836 kvetoucích jedinců a sterilní trávníky na několika metrech čtverečních. Populace 4 (skalky nad domy u silnice v dolní části jižního svahu, 50 9'39,8"N, 14 18'48,7"E): dříve středně bohatá populace s desítkami kvetoucích jedinců, v roce 2014 a 2015 zde ovšem nebyly zaznamenány žádné kvetoucí exempláře, ani sterilní porosty. Populace 5 (skalní terasy a skalnaté svahy nad lomem ve východní části lokality, 50 9'40,7"N, 14 18'49,4"E): v roce 2014 bylo zaznamenáno 65 kvetoucích jedinců, v roce následujícím pak celkem 232 kvetoucích jedinců a sterilní trávníky na několika metrech čtverečních. Populace 6 a 7 (podél pěšiny na hraně svahu v západní části lokality 50 9'40,0"N, 14 18'45,7"E a ve vrcholové části skály, poblíž lavičky 50 9'40,0"N, 14 18'46,4"E): v roce 2014 žádný, resp. dva kvetoucí exempláře, v roce 2015 zde křivatec český nalezen nebyl. Poznámky k managementu: na podzim roku 2014 byly v rámci projektu Ochrana biodiverzity (Management lokality křivatce českého skála ve Velkých Přílepech) provedeny ve spolupráci s Obecním úřadem Velké Přílepy zásahy na podporu křivatce českého, které se týkaly zejména populací 1, 3 a 5. Výrazně byly redukovány křoviny v okolí jednotlivých populací, zároveň byly posekány trávníky, vyhrabána byla i stařina a místy i dosti zapojené mechové patro. Tyto zásahy se pravděpodobně pozitivně projevily v téměř čtyřnásobném zvýšení počtu kvetoucích jedinců (z 310 kvetoucích v roce 2014 na 1100 kvetoucích rostlin v roce 2015). 10) Okoř skála u rybníka Souřadnice: 50 9'44,9"N, 14 15'33,9"E, nadmořská výška: 280 m n. m. 286

11 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka Popis lokality: skála (břidlice) nad rybníkem na východním okraji obce nad silnicí do Noutonic (Lichocevsi), zčásti porostlá dřevinami (směs různých dřevin zejména akátu, dubu a keřů), expandující Rosa canina, Fraxinus excelsior a další. Substrát: fylitické droby a břidlice. Stav populace křivatce českého: velmi vitální populace, v roce 2010 i 2011 bohatě kvetoucí: 2010 několik tisíc kvetoucích jedinců na celkem dvou až třech arech, další stovky jedinců na trávníku za plotem zahrady patřící k Family Hotelu Okoř ( ), 2011 celkem ca 900 kvetoucích exemplářů, porosty sterilních trávníčků ca 20 metrů čtverečních ( ), 2012 ca 1000 kvetoucích jedinců ( ). V roce 2013 bylo na skále nalezeno 500 kvetoucích jedinců ( ), naopak v zahradě patřící k hotelu nebyly zaznamenáni žádní kvetoucí jedinci neboť zde došlo zde k jakýmsi terénním úpravám, část materiálu (břidlice) byla vyházena i na plošinu skály. V roce 2014 lokalita navštívena nebyla, v roce 2015 byla lokalita navštívena poněkud později ( ), zaznamenáno bylo pouze ca 100 uschlých rostlin. Další významné druhy: Alyssum murale, Taraxacum danubium, Achillea pannonica, Festuca valesiaca, Potentilla arenaria, Gagea villosa, Teucrium botrys, Melica transsylvanica, Lactuca perennis, Seseli hippomarathrum. Poznámky k managementu: prioritou je průběžné vyřezávání šířících se dřevin (zejména růží) a zabránit šíření akátu. Trávníky na oplocené části s bohatou populací křivatce českého jsou pravidelně koseny ( anglický trávník ), na místě části populace byl v zimě 2010/2011 vybudován jakýsi dřevěný objekt. Dosud zde žádné významnější zásahy (s výjimkou menšího proředění náletu dřevin) ve prospěch křivatce provedeny nebyly. Plánované zásahy je třeba projednat s vlastníky pozemků a je třeba zabránit případně přímé likvidaci lokality (například zavezením zeminou). Za úvahu jistě stojí (vzhledem k velikosti populace křivatce českého) i případné vyhlášení jako zvláště chráněné území. 11) Okoř skála s vyhlídkou SV od hradu na pravém břehu Zákolanského potoka Souřadnice: 50 9'54,9"N, 14 15'28,7"E, nadmořská výška: 295 m n. m. Popis lokality: plošina vyhlídkové skály na horní hraně svahu údolí potoka naproti hradu, lokalita je poměrně intenzivně sešlapávána (pohyb turistů) a uprostřed plošiny je založeno ohniště, okraje skály zarůstají křovinami (zejména skalníkem celokrajným, ale i jinými). Substrát: porfyr/fylitické droby a břidlice. Stav populace křivatce českého: v roce 2010 ca 30 kvetoucích exemplářů při okraji plošiny a v křovinách ( ), v roce 2011 byl nalezen jediný kvetoucí exemplář ( ), v roce 2012 pak 22 kvetoucích ( ). Vrcholu dosáhla populace v roce 2013, kdy bylo zaznamenáno celkem ca 80 kvetoucích jedinců ( ). Poté došlo k poklesu, v roce 2014 ( ) bylo nalezeno 13 kvetoucích rostlin a v roce 2015 při poněkud opožděné návštěvě byly nalezeny pouze tři uschlé rostliny ( ). Další významné druhy: Cotoneaster integerrima, Festuca valesiaca, Potentilla arenaria, Achillea pannonica, Melica transsylvanica, Hieracium schmidtii. Poznámky k managementu: lokalita je ohrožena především zarůstáním křovinami a hromaděním stařiny. Proto je třeba alespoň občasné kosení a vyřezávání dřevin. Provedené zásahy na podporu populace křivatce opakovaně (jaro a podzim 2012) zde byly vyřezány křoviny, razantní zásah byl realizován v rámci projektu Ochrana biodiverzity 287

12 BOHEMIA CENTRALIS 33 (č ), kdy travinná vegetace byla posečena (biomasa byla následně odstraněna), razantně byla vertikutačními hráběmi vyhrabána stařina a mechové patro, to vše na ploše ca 150 m 2. Vedle toho byly redukovány křoviny zasahující do nejbližšího okolí populací a také dřeviny vyskytující se po obvodu plošiny (s výjimkou skalníku celokrajného, Cotoneaster integerrima). Terasy skály, kde se křivatec český nevyskytuje, byly ponechány bez zásahu. 12) Noutonice skalka nedaleko mostku přes Zákolanský potok poblíž Nového mlýna (mezi Novým a Dolským mlýnem) Souřadnice: 50 10'12,6"N, 14 16'5,3"E, nadmořská výška: 255 m n. m. Popis lokality: Lesem (převážně akátem a jasanem) zarostlá skalka nad cestou (červená turistická značka) mezi Okoří a Novým mlýnem, nedaleko mostku přes Zákolanský potok (křižovatka výše zmíněné cesty a cesty vedoucí bočním údolím do Noutonic), JJV od Nového mlýna, podrost výrazně ruderální (Chelidonium majus), fragmenty skalní vegetace pouze na hřbetu skalky a jejích hranách. Substrát: fylitické břidlice a droby. Stav populace křivatce českého: zbytková populace kvetoucích a sterilní trávníčky na jednom metru čtverečním ( ); 2011 osm kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky do 25 cm 2 ( ), v roce 2012 nebyla lokalita navštívena. V roce 2013 ( ) byli nalezeni tři kvetoucí jedinci a sterilní trávníky na 30 cm 2, v roce 2014 pak celkem sedm kvetoucích rostlin a sterilní trávníky na ca 20 cm 2 ( ). V roce 2015 ( ) bylo zaznamenáno celkem devět kvetoucích rostlin. Další významné druhy: Festuca valesiaca, Festuca pallens, Gagea villosa (sterilní), Potentilla arenaria, Melica transsylvanica. Poznámky k managementu: žádoucí je vyřezání okolních dřevin, prosvětlení porostu a odstranění opadu. V nejbližším okolí populace byly opakovaně částečně vyřezány zmlazující akáty a další dřeviny a také byla v nejbližším okolí vyhrabána stařina a opad z dřevin (v roce 2010, 2013 a 2014). 13) Svrkyně Nový mlýn, Šípkovic vrch Souřadnice: 50 10'20,3''N, 14 16'06,6''E, nadmořská výška: 260 m n. m. Popis lokality: zarůstající výslunná stráň (J až JZ orientovaná) na svahu pod železniční tratí v rozšířené části údolí Zákolanského potoka, SV od Nového mlýna. Stráň zarůstá křovinami (Prunus spinosa, Rosa canina, Crataegus sp.) a travinami (Arrhenatherum elatius). Substrát: fylitické droby a břidlice. Stav populace křivatce českého: středně bohatá populace, 2010 ( ) 50 kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky roztroušeně na 5 m 2, 2011 ( ) ca 20 kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky na 2 dm 2. V roce 2012 nebyla lokalita navštívena a v roce 2013 bylo nalezeno 27 kvetoucích jedinců, trávníčky sterilních listů nebyly zaznamenány ( ). V roce 2014 proběhla návštěva vzhledem k pokročilé fenologii křivatce již pozdě, bylo nalezeno jen pět uschlých kvetoucích jedinců (žádné sterilní trávníčky již nebyly nalezeny). V roce 2015 nebyli žádní jedinci křivatce českého (jak kvetoucí, tak sterilní) nalezeni ( ). 288

13 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka Další významné druhy: Potentilla arenaria, Festuca valesiaca, Veronica dillenii, Seseli hippomarathrum. Poznámky k managementu: nutné je vyhrabání stařiny. Po něm by mělo následovat alespoň občasné kosení, či ještě lépe pastva, to vše spojené s průběžnou redukcí šířících se dřevin. Proběhlé zásahy: lokalita byla opakovaně posečena (např a 2012) a byla zde vyhrabána hustá vrstva stařiny vertikutačními hráběmi v bezprostředním okolí rostlin křivatce českého (na ploše ca 50 m 2 ). V rámci realizace projektu Ochrana biodiverzity zde bylo na podzim 2012 výrazně redukováno množství dřevin, zejména keřů (Rosa canina). Mimo to zde byla vyhrabána stařina a částečně bylo vyhrabáno i mechové patro. Zásahy proběhly na celkové ploše okolo 150 m 2. 14) Svrkyně Podholí (U kamenných volů) Souřadnice: 50 10'26,9''N, 14 16'17,9''E, nadmořská výška: 265 m n. m. Popis lokality: nevelká mez pod sadem na jižně orientovaných svazích při cestě od Nového mlýna ke Svrkyni, západně od obce, roztroušeně jsou přítomny keře, místy vystupují drobné skalky. Substrát: porfyrit/fylitické droby a břidlice. Stav populace křivatce českého: dvě subpopulace, vzdálené od sebe asi 15 m, v roce 2010 celkem 105 kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky roztroušeně na 15 m 2 ( ), v roce 2011 pouze jediný kvetoucí jedinec a sterilní trávníčky na 0,5 dm 2 ( ). V následujícím roce ( ) bylo zaznamenáno celkem 95 kvetoucích jedinců. V roce 2013 ( ) se zde vyskytovalo celkem 115 kvetoucích jedinců a sterilní trávníky na rozloze ca 5 dm 2. O rok později ( ) byli nalezeni pouze tři kvetoucí jedinci a ca 3 dm 2 sterilních trávníků. V roce 2015 se zde vyskytovalo 11 kvetoucích rostlin a pouze 1 dm 2 sterilních listů. Další významné druhy: Stipa capillata, Potentilla arenaria, Festuca valesiaca, Veronica dillenii, Nonea pulla, Seseli hippomarathrum, Thymus pannonicus, Bothriochloa ischaemum. Poznámky k managementu: zavést vyhrabání stařiny, kosení a nebo pastvu ovcí či koz. Protože tato stráň byla dlouhou dobu bez jakéhokoliv managementu (pastvy, kosení), došlo zde k významné akumulaci stařiny. Proto byl zásah v roce 2012 (v programu Ochrana biodiverzity) zaměřen na pokosení trávníku (Festucion valesiaceae) a zejména razantní vyhrabání stařiny vertikutačními hráběmi na ploše okolo 300 m 2. K vyřezávání křovin došlo především v okrajových částech lokality, přičemž byly ponechány některé v ploše roztroušené vzrostlé hlohy. Drobnější zásahy proběhly opakovaně (vyhrabání stařiny v nejbližším okolí výskytu jednotlivých rostlin křivatce). 15) Hole ostroh při ústí bočního údolí nad mlýnem Podholí Souřadnice: 50 10'33,4''N, 14 15'28,9''E, nadmořská výška: 260 m n. m. Popis lokality: JZ a J svahy ostrohu při ústí bočního údolí nad mlýnem Podholí, prosvětlená borová doubrava, v dolní části břidličnatá suť, na temeni ostrohu světlina zarůstající křovinami. Substrát: fylitické droby a břidlice. Stav populace křivatce českého: malá populace, kvetoucích ex. ( ), 2011 osm kvetoucích jedinců a sterilní rostliny na jednom dm 2 ( ). V roce

14 BOHEMIA CENTRALIS 33 ( ) jsme zde nalezli šest kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky o velikosti 1 dm 2. V roce 2013 zde rostlo 27 kvetoucích jedinců ( ). Další rok ( ) zde rostly pouze dvě kvetoucí rostliny a několik drobných sterilních trsů. V roce 2015 byla lokalita navštívena pozdě (až ) a nebyli nalezeni žádní jedinci křivatce českého. Další významné druhy: Veronica dillenii, Carex humilis, Achillea pannonica, Potentilla arenaria, Anthericum cf. liliago. Poznámky k managementu: potřebné je vyřezání křovin, prosvětlení korun borovic. Realizované zásahy: managementový zásah v roce 2012 realizovaný autory v rámci programu Ochrana biodiverzity (na ploše 150 m 2 ) spočíval především ve vyhrabání stařiny a zapojeného mechového patra, částečně byl posekán řídký podrost travin a v okrajových částech byly vyřezány keře (především Prunus avium, Ribes grossularia a Rosa sp.), ponechány byly semenáčky stromů (zejména dubů). Padlé kmeny, které zasahovaly do ploch s výskytem křivatce českého, byly odstraněny (přesněji odsunuty do míst, kde se křivatec nevyskytuje). 16) Hole lom na kótě Skalka Souřadnice: 50 10'59,4"N, 14 15'50,5"E, nadmořská výška: 325 m n. m. Popis lokality: opuštěný menší buližníkový lom na návrší severně obce, po okrajích neprostupné křoviny, nedaleko populace křivatce je ohniště. Viz obr. 26 v barevné příloze na str Substrát: silicity (buližník). Stav populace křivatce českého: v roce 2011 zde byla nalezena malá populace ve střední části lůmku, 11 kvetoucích ex. a sterilní trávníčky na 2 dm 2 ( ). Lokalita byla poté navštívena pouze jednou, v roce 2013 ( ), kdy zde bylo nalezeno celkem 282 kvetoucích jedinců a ca 3 dm 2 roztroušených trávníčků sterilních jedinců. Další významné druhy: Carex humilis, Achillea pannonica, Pseudolysimachion spicatum, Potentilla arenaria. Poznámky k managementu: zavést pravidelnou pastva (jako alternativu kosení), proředit křoviny (zejména trnky a šípky) Realizované zásahy: v roce 2012 provedené zásahy na ploše okolo 180 m 2 zahrnovaly zejména posekání lokality s následným vyhrabáním stařiny a výraznou redukci křovin (ponechány byly rozptýlené hlohy a třešně). Lůmek je využíván jednak k myslivecké činnosti: mimo plochu zásahu je umístěno krmiště pro zvěř (lůmek slouží jako úkryt zvěře v rozsáhlých polních lánech) a poblíž je posed. Okrajové části lůmku byly v minulosti využívány pro černé skládky domovního odpadu. Bezprostředně v nejbližším okolí ploch s výskytem křivatce českého je umístěno ohniště, které je využíváno především při oslavách filipojakubské noci. Pokud nebude ohniště přemístěno do míst s výskytem křivatce, netvoří podstatné riziko pro přežití populace. Naopak krátkodobý intenzivní sešlap poněkud rozvolňuje zatažený travní drn a svým způsobem umožnil přežití populace. 17) Zákolany tzv. Kolečská stráň (též U katovky ) Souřadnice: 50 12'1,6"N, 14 14'27,8"E, nadmořská výška: 265 m n. m. Popis lokality: vřesoviště a suché trávníky s vystupujícími pískovcovými a slepencovými skalkami na západně až jihozápadně orientované stráni nad silnicí do Blevic. Substrát: pískovce (valounové). 290

15 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka Stav populace křivatce českého: lokalita je sledována od roku 2008, kdy zde bylo nalezeno sedm kvetoucích jedinců ( ). V roce 2009 zde rostlo 16 kvetoucích exemplářů a 2 m 2 sterilních trávníčků ( ). Následující rok (2010) bylo nalezeno 24 kvetoucích jedinců a velmi roztroušené sterilní trávníčky ( ). V roce 2011 ( ) bylo při poněkud opožděné návštěvě vzhledem k pokročilé vegetační sezóně zastiženo jen 10 kvetoucích jedinců a sterilní trávníčky roztroušeně na 1 m 2. V roce 2012 bylo dohledáno 23 kvetoucích rostlin a přibližně 1 m² sterilních trávníků ( ). Během roku 2013 byla lokalita navštívena až v polovině dubna ( ) a nalezeno bylo jen 13 suchých, odkvetlých jedinců. V roce 2014 bylo zastiženo též 13 kvetoucích jedinců a sterilní trávníky na přibližně jednom metru čtverečním ( ). A konečně, v roce 2015 byly na lokalitě zaznamenány pouze čtyři kvetoucí jedinci a sterilní trávníčky roztroušeně na ca 2 m² ( ). Další významné druhy: Anthericum liliago, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Silene otites, Stipa capillata, Trifolium alpestre, Carex humilis, Achillea pannonica, Thymus pannonicus. Poznámky k managementu: lokalitu je nutno pravidelně kosit nebo spásat (až do konce osmdesátých let minulého století zde byly pravidelně paseny ovce a ještě v nedávné minulosti se zde sporadicky pásly kozy), průběžně odstraňovat expandující křoviny, vřesoviště postupně stárne a keře vřesu odumírají, je nutné provést zimní vypálení. Na Kolečské stráni byly (na části plochy) provedeny některé managementové zásahy již v letech 2010 a 2011 posekání lokality, vyhrabání stařiny, pokus o zimní vypálení vřesoviště po dohodě s místní samosprávou a za asistence místních dobrovolných hasičů, který byl ovšem díky čerstvě napadlému sněhu neúspěšný. Tyto zásahy se zřejmě pozitivně projevily jak ve zlepšení stavu populace koniklece lučního (Pulsatilla pratensis), tak i křivatce českého (Gagea bohemica). V září 2012 byly v rámci realizace projektu Ochrana biodiverzity na ploše ca 800 m 2 provedeny managementové zásahy spočívající v posekání a vyhrabání trávníků, vyřezání některých náletových keřů (Rubus sp. div., Prunus spinosa, Rosa canina) a částečném razantním vyhrabání stařiny a narušení porostu trav a mechorostů vertikutačními hráběmi. Zároveň zde byly ponechány neposečené části nepravidelného tvaru (mozaikovitá seč pro dokončení vývoje hmyzu) v místech, kde nebyl travní drn úplně zapojený a kde kumulace stařiny nebyla tak výrazná. V následujícím roce (říjen 2013) byl zásah opakován (projekt č Management Kolečské stráně lokality vzácných druhů rostlin). Těžiště projektu spočívalo v podzimním managementu lokality, které proběhlo koncem října (20. a 26. října). Trávníky byly posekány křovinořezem, zároveň byla vyřezána křovinořezem a pilkou většina dřevin v ploše (růže, menší hlohy, jasany, trnky a zplanělé třešně či nálet jasanu, ostružiníky). Ponechány byly vzrostlejší dřeviny (statnější hlohy), ponechány byly i některé menší skupinky růže šípkové. Aby se zabránilo zmlazení (resp. obrážení) růží, byly také vykopány i jejich podzemní orgány. Posečená vegetace byla shrabána a menší plochy s větším množství stařiny a zapojením mechorostů byly vyhrabány i vertikutačními hráběmi. Biomasa byla nazeleno z lokality odklizena. Přibližně 1/5 plochy zůstala neposečena (v menších nepravidelných plochách), aby sloužila jako živné plochy pro bezobratlé živočichy. Posledním typem zásahu, který byl v roce 2013 proveden, bylo ruční vytrhání menšího porostu Calamagrostis epigeios (kosení třtiny křovištní v pozdějším termínu po vymetení klásků spíše způsobuje zahuštění porostu a tento druh podporuje). V okrajových částech navazujících na polní kultury byl 291

16 BOHEMIA CENTRALIS 33 ponechán několik metrů široký pás, aby se zabránilo splachu živin (a jiných chemikálií) z pole do trávníků. 18) Otvovice PP Otvovická skála Souřadnice: 50 12'56,4"N, 14 16'42,9"E, nadmořská výška: 220 m n. m. Popis lokality: výrazný skalní ostroh tvořený bazalty nad bývalým meandrem Zákolanského potoka, křivatec se zde vyskytuje na hraně skály nad železniční tratí a hřbetu skály. Substrát: prekambrické bazalty (čedič), fylitické droby a břidlice, na úpatí skály spraše. Stav populace křivatce českého: populace byla nalezena Pavlem Špryňarem a Zuzanou Münzbergovou v roce 2006, kdy bylo zaznamenáno asi 12 jedinců (viz Špryňar & Münzbergová 2006). V roce 2009 rostlo na hraně skalního ostrohu 11 kvetoucích jedinců a ca 1,5 m 2 sterilních trávníků, v jiných částech křivatec nalezen nebyl ( ). V roce 2010 bylo zaznamenáno přibližně 120 kvetoucích jedinců na třech mikrolokalitách hrana ostrohu, plošina skály i její temeno ( ). V roce 2011 jsme nalezli celkem 105 kvetoucích jedinců, ovšem pouze na hraně ostrohu, v ostatních částech skály druh nalezen nebyl ( ). O rok později v roce 2012 zde rostlo celkem ca 200 kvetoucích jedinců (jak na hraně ostrohu, tak i v ostatních zmíněných částech, ). Lokalita pak byla navštívena až koncem dubna v roce 2015 ( ) za jiným účelem, v té době samozřejmě již nebylo možné zjistit přesně počet kvetoucích jedinců, nicméně výskyt byl potvrzen nalezením několika již zcela uschlých odkvetlých rostlin. Další významné druhy: podrobnosti o flóře viz například Molíková 1978, Ložek et al. 2005, Špryňar & Münzbergová Poznámky k managementu: je nutné opakovat managementový zásah, který zde proběhl v nedávné minulosti, tj. vyřezat část křovin pokrývajících hrany skály a skalní terasy (včetně částečné redukce porostů skalníku celokrajného), dále je třeba odstranit akát na hraně skály, vhodné je zavedení pravidelné pastvy ovcí a koz. Provedené zásahy: lokalita je kosena (v rámci realizace plánu péče, Bratka 2005), spíše nepravidelně a nikoliv každoročně, zároveň je v okrajových částech postupně redukován nálet křovin. V bezprostředním okolí plochy s výskytem křivatce českého byl v roce 2011 autory tohoto pojednání odstraněn vzrostlý akát (a postupně jsou odstraňovány i jeho výmladky) a redukovány byly i menší plochy skalníku celokrajného zasahující do míst s výskytem křivatce. Občas je v nejbližším okolí populace křivatce vyhrabána stařina. 19) Minice údolí Turského potoka mezi Debrnem a Minicemi 1 Souřadnice: 50 13'14,7"N 14 18'41,2"E, nadmořská výška: 250 m n. m. Popis lokality: JZ orientovaný svah (resp. jeho část pod horní hranou) na pravém břehu Turského potoka nad hrází rybníka, asi 970 m ZSZ od kaple v Debrně. Substrát: zejména bazalty a andezitobazalty; droba, prachovec, břidlice; při horním okraji svahu spraše a sprašové hlíny. Stav populace křivatce českého: lokalita byla objevena v roce 2013, kdy zde bylo nalezeno 21 kvetoucích a sterilní jedinci na 1 dm 2 ( ). V následujících letech nebyla ověřována. Další zajímavější druhy: Veronica dillenii, Potentilla arenaria, Melica transylvanica, v širším okolí se vyskytuje řada dalších ohrožených druhů, například Pulsatilla pratensis 292

17 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka subsp. bohemica, Stipa pulcherrima, Biscutella laevigata a další (viz též Martinovský, sine dat., zajímavostí je, že Martinovský křivatec český v okolí Debrna nenalezl). Poznámky k managementu: zavést pastvu či alespoň lokalitu občas pokosit, lokalita je ohrožená také eutrofizací z přilehlých polí a také náletem dřevin (především akátu). Žádné zásahy na podporu populace křivatce realizovány nebyly. 20) Minice údolí Turského potoka mezi Debrnem a Minicemi 2 Souřadnice: 50 13'10,6"N 14 18'58,0"E, nadmořská výška: 250 m n. m. Popis lokality: asi 600 m ZSZ od kaple sv. Václava v Debrně. Jižně až JJZ orientovaný skalnatý ostroh na pravém břehu Turského potoka, pod křížením vedení vysokého napětí. Substrát: zejména bazalty a andezitobazalty; droba, prachovec, břidlice; při horním okraji svahu spraše a sprašové hlíny. Stav populace křivatce českého: lokalita byla nalezena v roce 2013 ( ). Nalezeny zde byly dva kvetoucí exempláře a porost sterilních listů na 0,5 m 2. Poté již nebyla ověřována. Další zajímavější druhy: Seseli hippomarathrum, Spergula morissonii. V širším okolí se vyskytuje řada dalších ohrožených druhů, viz výše (Martinovský, sine dat.). Poznámky k managementu: zavést pastvu či alespoň lokalitu občas pokosit, vyřezat křoviny. Lokalita je ohrožena také eutrofizací z přilehlého pole a také náletem dřevin (především akátu). Přímo přes ostroh s výskytem křivatce českého je plánována jedna z variant obchvatu Kralup nad Vltavou, zde by měl stát most překonávající údolí Turského potoka. Závěr Nelze samozřejmě vyloučit nalezení dalších populací křivatce českého v území. Důvodem je především snadná přehlédnutelnost menších populací, zejména pokud se vyskytují ve sterilním stavu. Dále je nutné zmínit meziroční fluktuace ve velikosti a zejména v množství kvetoucích jedinců. Vhodných stanovišť je v území stále poměrně hodně, zejména větších či menších skalních výchozů. Na některých poměrně zachovalých lokalitách křivatec navzdory předpokladům nalezen nebyl. Jde například o tyto lokality: buližníková Žákova skála u Běloků, lom nedaleko Kalingrova mlýna jižně od Velkých Číčovic, lůmky při západním úpatí Číčovického kamýku, stráně na levém břehu Únětického potoka mezi Tuchoměřicemi a Statenicemi, velký buližníkový amfiteátr u Kovár (naproti Budči), skála s křížem v Kamýku (část Velkých Přílep) při silnici do Lichocevsi, buližníkový hřbítek severně od Velkých Přílep, výrazný buližníkový hřbet nad údolím Rusavky, břidličnaté stráně v údolí Rusavky nebo několik výchozů spilitů při železniční trati mezi Minicemi a Míkovicemi. Většina lokalit křivatce, které byly nalezeny, byla tvořena jen menším počtem (zejména kvetoucích) jedinců. Zaznamenaná velikost populace (kvetoucí a sterilní rostliny) se často meziročně výrazně lišila. 293

18 BOHEMIA CENTRALIS 33 Za perspektivní lze považovat především následující lokality skála nad rybníkem v Okoři (lokalita č. 10), skála ve Velkých Přílepech (lokalita č. 9) či populace v okolí Pazderny (lokality č. 4 a 5), zvláště pokud budou jednotlivé vršky nadále průběžně zbavovány náletu dřevin a bude zde docházet (alespoň k občasnému) kosení a vyhrabání stařiny. V případě některých populací byly realizovány managementové zásahy pro zlepšení stavu populací. Zásahy na podporu druhu spočívaly zejména v redukci dřevin v nejbližším okolí a ve vyhrabání a odstranění stařiny a posečení trávníků. Tyto zásahy mohly být v krátkodobém horizontu prospěšné, v roce následujícím po zásahu se počet kvetoucích jedinců zvýšil. Nicméně efekt byl krátkodobý, díky následujícím chladným a zejména vlhkým jarům došlo k velmi výraznému zvýšení množství stařiny a počet jedinců opět poklesl. Na některých lokalitách se dokonce neobjevily žádné kvetoucí rostliny. Z hlediska dlouhodobějšího udržení křivatce je samozřejmě pravidelná pastva ovcí a koz mnohem vhodnější než jednorázové zásahy, které vyřeší jen aktuální bezprostřední ohrožení (nehledě na to, že tyto zásahy jsou do značné míry závislé na zajištění alespoň minimálního pokrytí nákladů). Snad se v tomto případě blýská na lepší časy, například v případě Kolečské stráně (lokalita č. 17) je poměrně reálné zavedení pravidelné pastvy zajištěné vlastníkem pozemku obcí Zákolany. Jiné lokality jsou pro změnu ohroženy plánovanou či dokonce realizovanou výstavbou či jinými terénními úpravami (jak se tomu stalo v případě části populace na skále nad rybníkem v Okoři lokalita č. 10). To se týká především plánovaného budování silniční spojky vedoucí od ruzyňského letiště do Kralup nad Vltavou. Touto stavbou jsou ohroženy pravděpodobně populace v okolí Tuchoměřic a především v údolí Turského potoka u Debrna (přímo přes jednu z lokalit je plánováno přemostění údolí Turského potoka). Součástí území je i několik zvláště chráněných území: PP Kněživka, PP Pazderna, PP Číčovický kamýk, PP Kovárské stráně, PP Otvovická skála a PP Minická skála. První tři jsou spíše geologického charakteru, zbývající naopak botanické. (Částečně) překvapivé je, že navzdory tomu, že u řady z těchto chráněných území je zpracován i botanický inventarizační průzkum, tak ze žádné z nich křivatec český uváděn není, ačkoliv se tam recentně vyskytuje Kněživka, Pazderna, Číčovický kamýk a Otvovická skála, která je nadto dobře známou botanickou lokalitou (viz např. Bratka 2004, Pivničková 1992, Molíková 1978, Bratka 2005). Z důvodu výskytu křivatce českého je při tvorbě příštích plánů péče o tato chráněná území velmi vhodné počítat i s plánováním a realizací zásahů, které by populace tohoto silně ohroženého druhu podpořily. Zároveň je žádoucí doplnit do předmětů ochrany u primárně geologických chráněných území (Kněživka, Pazderna a Číčovický kamýk) ochranu populací křivatce českého. Některé z bohatých populací křivatce českého by si zcela jistě zasloužily územní ochranu, jde především o skálu u rybníka v Okoři (lokalita č. 10) a skálu ve Velkých Přílepech (lokalita č. 9). Dále je vhodné uvažovat i ochraně lokalit, kde se 294

19 Michal Štefánek a Lukáš Krinke: Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) v povodí Zákolanského potoka kromě křivatce českého vyskytují i další zvláště chráněné a ohrožené druhy. To se týká Kolečské stráně (lokalita č. 17) se zachovalým vřesovištěm s Anthericum liliago a výskytem Pulsatilla pratensis. Další lokalitou s hojnou přítomností ohrožených druhů jsou stráně nad pravým břehem Turského potoka mezi Debrnem a Minicemi (lokality 19 a 20) s výskytem Stipa pennata, Stipa pulcherrima, Pulsatilla pratensis a řadou dalších mizejících druhů skalních stepí. Je též vhodné uvažovat o rozšíření stávajícího chráněného území PP Pazderna o buližníkový suk severně od přírodní památky (lokalita č. 5). Poděkování V prvé řadě je potřeba poděkovat Českému svazu ochránců přírody, který prostřednictvím programu Ochrana biodiverzity podpořil jak mapování křivatce českého v tomto území, tak i provedené zásahy na podporu tohoto druhu (konkrétně šlo o projekty č Mapování výskytu křivatce českého v povodí Zákolanského potoka, č Management některých lokalit křivatce českého v povodí Zákolanského potoka, č Management Kolečské stráně lokality vzácných druhů rostlin a konečně projekt č Management lokality křivatce českého skála ve Velkých Přílepech). Poděkování patří všem, kteří se na mapování a ochranářských opatřeních svou účastí a fyzickou prací podíleli: především Jan Albert Šturma, Tereza Chýlová, Dominika Havlová, Ivana a Sofie Štefánková. Poděkování patří i vlastníkům pozemků, kteří dali laskavé svolení k realizaci zásahů na jejich pozemcích, mezi ně patří Lesy ČR s.p. a obce Svrkyně, Zákolany a Velké Přílepy. První z autorů byl při psaní tohoto článku podpořen institucionálními prostředky PřF UK, druhý autor byl podpořen institucionálními prostředky SVMK. Literatura Bratka J. [ed.] (2004): Plán péče o přírodní památku Pazderna na období Ms. Depon. in Depon. in AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy, Praha-Podbaba (též: drusop.nature.cz). Bratka J. [ed.] (2005): Plán péče o přírodní památku Otvovická skála na období Ms. Depon. in AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy, Praha-Podbaba (též: drusop.nature.cz). Cílek V., Sádlo J. & Zavadil V. (2010): Návrh na vyhlášení přírodního parku Okolí Budče. Bohemia centralis 30: Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: Hrouda L. (1989): Křivatec český Gagea bohemica (Zauschn.) J. A. et. J. H. Schult subsp. bohemica. Studie ČSAV 89/10: Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, p Chytrý M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, p Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, p Ložek V., Kubíková J. & Špryňar P. [eds] (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. & Sedláček M. [eds], Chráněná území ČR XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 461 p. 295

20 BOHEMIA CENTRALIS 33 Martinovský J. O. (sine dat.): Zpráva o výsledcích botanického inventarizačního výzkumu I. širšího okolí Velkoveského vrchu, II. prostoru dolního toku Zákolanského potoka, III. orientačního průzkumu údolí Minice Debrno. Ms. Depon. in AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy, Praha-Podbaba. Molíková M. (1978): Botanická inventarizace návrhu CHN Otvovická skála. Ms. Depon. in AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy, Praha-Podbaba (též: drusop.nature.cz). Neuhäuslová Z. [eds] (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha Pivničková M. (1992): Botanický inventarizační průzkum CHPV Číčovický kamýk. Ms. Depon. in AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy, Praha-Podbaba. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky. Vol. I., Academia, Praha, p Špryňar P. & Münzbergová Z. (2006): Přírodovědná vycházka do údolí Zákolanského potoka. In: Štorchová H. et al. (red.): Budeč 1100 let / /. II. Příroda, krajina, člověk: Štefánek M., Krinke L. & Štefánková I. (2010): Lokalita křivatce českého (Gagea bohemica) ve Velkých Přílepech (okr. Praha-západ). Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 25: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. [eds] (2010): Květena České republiky. Vol. 8. Academia, Praha. Štorchová, H., Dobeš, V., Krinke, L., Štorch, P. (eds) (2006): Budeč 1100 let, II, Příroda krajina člověk. Občanské sdružení Budeč, Sládečkovo muzeum v Kladně, 304 p. Švejda J. ( ): Rostliny úředně chráněné. Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského 12: Recenzovali: RNDr. Jiří Brabec Doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. 296

21 BOHEMIA CENTRALIS 33 K článku M. Štefánka a L. Krinkeho na str Obr. 23. Detail bohatých porostů křivatce českého (Gagea bohemica) na skále ve Velkých Přílepech (lokalita č. 9). Foto L. Krinke. Fig. 23. Detail of rich population of Gagea bohemica on the rock in Velké Přílepy (site No. 9). Photo by L. Krinke. Obr. 24. Pohled na dílčí část populace křivatce českého (Gagea bohemica) na skále ve Velkých Přílepech (lokalita č. 9). Foto L. Krinke. Fig. 24. View at the part of the population Gagea bohemica on the rock in Velké Přílepy (site No. 9). Photo by L. Krinke. 492

22 K článku M. Štefánka a L. Krinkeho na str BOHEMIA CENTRALIS 33 Obr. 25. Buližníkové vršky u Pazderny (lokalita č. 5), severně od přírodní památky Pazderna. Foto M. Štefánek. Fig. 25. Siliceous (lyditic) hills near Pazderna (site No. 5), north of the Pazderna Nature Monument. Photo by M. Štefánek. Obr. 26. Hole, lom na kótě Skalka (lokalita č. 16). Foto M. Štefánek. Fig. 26. Hole, quarry at the elevation called Skalka (site No. 16). Photo by M. Štefánek. 493