Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /2079(INI) NÁVRH ZPRÁVY ke zprávě o provádění za rok 2013: vývoj a uplatňování technologie na zachycování a ukládání uhlíku v Evropě (2013/2079(INI)) Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Zpravodaj: Chris Davies Navrhovatel (*): Vicky Ford, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (*) Přidružený výbor článek 50 jednacího řádu PR\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...7 PE v /9 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ke zprávě o provádění za rok 2013: vývoj a uplatňování technologie na zachycování a ukládání uhlíku v Evropě (2013/2079(INI)) Evropský parlament, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (směrnici o C) 1, s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2013 o budoucnosti zachycování a ukládání CO 2 v Evropě (COM(2013)0180), s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. března 2013 nazvanou Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (COM(2013)0169), s ohledem na balíček opatření EU v oblasti klimatu a energetiky z prosince 2008, s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 o plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku , s ohledem na článek 48 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0000/2013), A. vzhledem k tomu, že zachycování a ukládání uhlíku (C) je vyzkoušená technologie, která může významně snížit emise CO 2 z průmyslových zdrojů a z elektráren na fosilní paliva, ale pro podporu inovací a bezpečného snižování nákladů je třeba demonstrovat její možnosti v průmyslovém měřítku; B. vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura předpovídá v příštích 20 letech celosvětové zvýšení využívání fosilních paliv a domnívá se, že C je nezbytné pro dosažení alespoň 20% snížení CO 2 vyžadované do roku 2050; C. vzhledem k tomu, že v roce 2007 hlavy vlád EU doufaly, že v roce 2015 bude v provozu až 12 demonstračních zařízení C, ale protože se jejich finanční udržitelnost odvíjela od tehdejší vysoké ceny uhlíku, není tyto ambice v současnosti možné uskutečnit; D. vzhledem k tomu, že EU ztrácí svoji technickou vůdčí roli v oblasti C a s pouze jediným projektem, který se nyní projednává pro financování z NER300, a s projekty Evropského programu oživení energetiky (EEPR), které byly zastaveny nebo pozastaveny, nemá nyní žádnou účinnou politiku na podporu rozvoje stěžejních projektů C; 1 Úř. věst. L140, , s Úř. věst. C 251 E, , s. 75. PR\ doc 3/9 PE v01-00

4 Zvýšení ambicí 1. uznává, že rozvoj C je nezbytný k tomu, aby mohla EU splnit své představy o snížení emisí uhlíku do roku 2050 za nízké náklady; potvrzuje, že je naléhavě třeba rozvíjet celou řadu kompletních stěžejních projektů C; považuje tento nástroj spolu s systém obchodování s emisemi EU za nezbytný pro další rozvoj; 2. vyzývá Komisi, aby navrhla cíle rozvoje C do roku 2020, které by zahrnovaly výrobu energie z uhlí a plynu a celou řadu průmyslových odvětví; navrhuje ambice mít v provozu a ve výstavbě dostatečné množství projektů na zachycování a ukládání uhlíku ve výši 10Mt CO 2 ročně; Vedoucí úloha členských států 3. uznává, že k rozvoji C nemůže dojít bez podpory členských států; lituje že používání této technologie se dosud dostalo tak malé podpory; 4. připomíná Komisi, že Parlament vyzval k přijetí právních předpisů požadujících, aby každý členský stát přijal nízkouhlíkovou strategii do roku 2050; navrhuje, aby byla tyto vnitrostátní pracovní plány aktualizovány každých pět let; očekává, že v nich bude uvedeno, zda a jaká C mají být v daném členském státě zbudována; 5. zdůrazňuje, že členské státy hrají klíčovou úlohu při zajišťování transparentního toku příjmů, jako jsou výkupní ceny, na podporu výstavby a provozu stěžejních projektů, přičemž zároveň umožní provozovatelům zajistit návratnost jejich investice, a při zavádění regulačních požadavků, jako jsou záruky, že elektrárny dodávající uhlík do prvních zařízení k záchytu a ukládání uhlíku budou poskytovat výrobu elektřiny pro pokrytí základního výkonu; Regulace a financování ze strany EU 6. vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření fondu EU pro průmyslové inovace z prodeje 600 milionů povolenek z prodeje EU ETS na podporu rozvoje vůdčích projektů C, jiných inovativních nízkouhlíkových technologií a opatření na snížení emisí CO 2 z energeticky náročných odvětví; 7. domnívá se, že dlouhodobá podpora C by se měla odvíjet zejména od výroby a dovozu fosilních paliv odpovědných za uvolňování CO 2 ; vyzývá Komisi, aby navrhla pro období po roce 2020 zavedení systému požadujícího obstarání osvědčení o C prokazujícího ukládání CO 2 v míře úměrné CO 2 generovanému příslušnými výrobky; 8. bere na vědomí rozhodnutí Evropské investiční banky zakázat půjčky na výstavbu uhelných elektráren emitujících více než 550g CO 2 /kwh; zdůrazňuje, že bez finanční podpory na rozvoj C bude zavedení přísnějších limitů pro emisní výkonnost zásadní; Doprava a ukládání 9. uznává, že je možné dosáhnou podstatných finančních úspor tím, že budou upřednostněny clustery průmyslových zařízení C obsluhovaných sdílenými produktovody; navrhuje, že vzhledem k tomu, že nelze očekávat, že provozovatelé elektráren budou zohledňovat PE v /9 PR\ doc

5 budoucí požadavky dalších zařízení, měly by být v mnoha případech prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru budovány produktovody, které by mohly případně odvádět CO 2 z mnoha zdrojů; zdůrazňuje, že členské státy mají přímou úlohu při zajišťování transportu do C a stanovení dostupnosti infrastruktury pro ukládání; 10. bere na vědomí informaci, že uzel Severní moře by mohl zajišťovat ukládání 100 Mt CO 2 ročně do roku 2030 a 500 Mt ročně do roku 2050; podporuje využívání prostředků EU na stanovení společné definice charakteru lokality pro ukládání, stanovení geologického potenciálu lokalit pro ukládání v Evropě, rozvoj pilotních projektů a přípravu lokalit pro ukládání v komerčním měřítku; 11. vyzývá Komisi, aby podpořila a financovala výrobu evropského atlasu lokalit pro ukládání CO 2 ; Odpovědnost za ukládání 12. uznává obavy potenciálních developerů C, že se požadavky směrnice o C jeví jaké jednostranné, mohou požadovat po soukromých společnostech přehnanou odpovědnost za ukládání CO 2 přesto, že jejich činnost schvalují příslušné orgány členských států, a mohly by významných způsobem odrazovat od investování; 13. plně akceptuje, že je třeba předcházet jakémukoli náhodnému úniku CO 2 z lokalit, v nichž je uložen, ale domnívá se, že členské státy musí sdílet právní odpovědnost, jakmile ukládací zařízení povolí a schválí podmínky pro jeho používání; zdůrazňuje, že o podrobnostech této odpovědnosti za škodu je třeba jednat mezi potenciálními provozovateli a příslušným orgánem; 14. poukazuje na tom, že směrnice o C dává členským státům velkou pružnost stanovit finanční záruku ze strany provozovatelů C a délku období, než odpovědnost za uzavřenou lokalitu přejde na příslušný orgán; navrhuje, aby členské státy usilující o rozvoj C přistupovaly ke věci podnikavějším způsobem a přijaly větší podíl odpovědnosti, než je tomu v současnosti, 15. uvádí, že požadavek směrnice o C, aby v případě úniku CO 2 museli provozovatelé vrátit příspěvek, nezohledňuje nákladná opatření na nápravu; obává se, že tato povinnost bude představovat další překážku rozvoji C; žádá Komisi, aby ve svém posouzení směrnice o C navrhla revizi toto ustanovení; Status připravenosti k zachycování a ukládání uhlíku 16. zdůrazňuje, že nadále není přijatelné investovat do elektráren nebo průmyslových zařízení s pravděpodobnými vysokými emisemi CO 2 bez přehlédnutí k jejich omezení v budoucnu; 17. bere na vědomí, že členské státy mohou hodnotit různými způsoby ustanovení směrnice o C požadující posouzení schopnosti zachycování, transportu a ukládání předtím, než obdrží elektrárny příslušné povolení k provozu; 18. vyzývá Komisi, aby navrhla jako podmínku pro výstavbu odpovídající přípravu na C pro všechny nové elektrárny na fosilní paliva a pro průmyslová zařízení nad schválenou PR\ doc 5/9 PE v01-00

6 velikost s výjimkou případů zařízení pro pokrytí poptávky po elektřině ve špičce nebo pokud daný členský stát splnil legislativní požadavek na zveřejněné pracovního plánu ukazujícího, jak splní své cíle na snížení emisí CO 2 do roku 2050 bez použití C; Zachycování a ukládání uhlíku 19. vítá různé iniciativy na využití CO 2 tak, aby došlo ke snížení celkových emisí do atmosféry; vyzývá zejména naléhavě Komisi, aby posoudila potenciál využívání CO 2 na posílení těžby ropy a zemního plynu v EU, o o o 20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. PE v /9 PR\ doc

7 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Před pěti lety panovala vysoká očekávání, že Evropská unie zaujme celosvětově vedoucí úlohu v rozvoji zachycování a ukládání uhlíku (C). Evropská rada nejen přijala myšlenku, že v roce 2015 bude v provozu 12 demonstračních zařízení C ale podpořila i návrh Evropského parlamentu na zřízení příslušného mechanismu financování (NER300), který se zdálo, že přinese dostatečnou podporu veřejného sektoru pro zajištění uskutečnění této myšlenky. Vše bylo dobře míněno. Pokud mají celosvětové emise CO 2 do roku 2050 dramaticky klesnout za co nejnižší náklady, je rozvoj technologií C zásadní podmínkou. Je třeba snížit emise z významných průmyslových zařízení a umožnit určité kontinuální využívání fosilních paliv se sníženým dopadem na globální oteplování. Z původního nadšení bohužel mnoho nezůstalo. Mezi původními žadateli o první fázi financování z nástroje NER300 bylo třináct významných projektů v šesti zemích, ale nakonec jich byla většina stažena nebo nesplnila přísné a nezměnitelné požadavky, jež byly stanoveny. Ve druhé fázi probíhá pouze jediný projekt ( White Rose ve Spojeném království), ale není nadále jisté, zda požadavky tohoto členského státu budou odpovídat požadavkům Komise natolik, aby se mohlo přistoupit k přijetí závazku. Většina z 1 miliardy EUR prostředků vyčleněných na pilotní projekty C v roce 2009 prostřednictvím programu evropské hospodářské obnovy zůstává nevyužito a nebudou znovu přiděleny. Technologie na separaci a záchyt CO 2 existují od 30. let 20. století. Potrubní přeprava CO 2 je ve světě běžná. Byla prokázána bezpečnost zařízení na podzemní ukládání CO 2 v neposlední řadě ve Sleipneru v Norsku, kde probíhá od roku 1996 injektáž 1 milionu tun CO 2 ročně do skalního položí pod Severním mořem bez jakýchkoli známek nečekaného pohybu. Řada studií ukazuje, že C jsou levnější na 1 tunu odkloněného CO 2 než offshorové větrné elektrárny a sluneční energie, a nastoluje otázku, proč nebyla tato technologie přijata s větším nadšením. Zdaleka největším důvodem je to, že ani Evropská unie ani členské státy nevytvořily obchodní model, který by podpořil soukromé investice. Zatímco developeři v oblasti obnovitelných energií získali dotace v hotovosti od spotřebitelů elektřiny, podpora C závisela téměř zcela na uhlíkových povolenkách, jejichž cena byla tak vysoká, že investoři hledali alternativu k jejich nákupu a snažili se vyhnout emisím CO 2. Hodnota mechanismu financování NER300 rovněž přímo závisela na ceně uhlíku, jejíž pád tak představoval dvojí úder pro naděje na rozšíření C. Bezpochyby cena emisí uhlíku ve výši EUR na tunu by silně snížila potřebu dotací do obnovitelných energií a podpořila investice do C, ale je nepravděpodobné, že jí bude dosaženo v řadě nadcházejících let. Je třeba hledat alternativní přístup. Zpravodaj v této zprávě poukazuje na možné směr a nutná opatření. Zdůrazňuje, že pro rozvoj C bude rozhodující politická a finanční podpora ze strany členských států. I když není žádný členský stát nucen přijmout tuto technologii proti své vůli, nelze se podle zpravodaje domnívat, že všechny vlády zemí EU vědí, jak dosáhnout svého PR\ doc 7/9 PE v01-00

8 cíle snížení na CO 2 do roku 2050 nebo že provedly hodnocení toho, jaký podíl v tom může hrát C. Částečně z tohoto důvodu zdůrazňuje, že by právní předpisy EU měly po každém z členských států požadovat, aby zveřejnil svoji orientační strategii vysvětlující, jakým způsoben hodlá dosáhnout cílů pro rok Není možné vše ponechat na soukromém sektoru. Členské státy by měly zhodnotit jaké potenciální zařízení pro C by měly být připraveny a hrát aktivní úlohu v jeho rozvoji. Je zapotřebí, aby členské státy zajistily finanční mechanismy, jako jsou garantované výkupní ceny stejného řádu jako dotace na podporu obnovitelné energie. Mohou rovněž pomáhat při výstavbě sítě produktovodů a pomoci při stanovení a přípravě lokalit pro ukládání. Mohou rovněž hrát vedoucí úlohu při přesvědčování skeptické veřejnosti, že ukládání CO 2 přináší menší rizika než mnoho dalších průmyslových činností. Budou muset přijmout sdílení finanční odpovědnosti v případě problémů, k nimiž dojede na lokalitách pro ukládání, jež samy schválily. I když hlavní úlohu by měly hrát členské státy, bylo vždy přijímáno, že EU by se měla kolektivně zapojit do rozvoje C a zajistit, že dojde ke sdílení znalostí v této oblasti ku prospěchu všech. Za současného stavu věcí nemá již EU v této oblasti žádnou účinnou politiku. Zpravodaj navrhuje, aby byl schválen cíl EU na koncentraci úsilí a podporu využívání některých z omezených stávajících prostředků, jež mohou být k dosažení tohoto cíle k dispozici. Uvádí, že bychom měli prostě podpořit rozvoj řady stěžejních projektů C, pokud má dojít k podpoře inovací, omezení výdajů a tato technologie má být přijata jako udržitelná volba. Jako skromný cíl navrhuje mít do roku 2020v provozu nebo ve výstavbě dostatečný počet projektů C, jež umožní roční ukládání 10 milionů tun CO 2. Je to jedna pětina celkového ročního cíle navrhovaného Mezinárodní energetickou agenturou. Vbrzku bude potřeba dalšího zdroje financování. Zpravodaj podporuje vytvoření průmyslového inovačního fondu z prodeje uhlíkových povolenek. Zdroje by měly být dostupné nejen na podporu C, ale rovněž na rozvoj inovativních projektů v oblasti obnovitelné energie a prostředků na snížení emisí CO2 z energeticky náročných odvětví. Evropská komise očekává, že C budou samostatně životaschopné do roku 2035, ale pro předkomerční stadium po roce 2020 se zpravodaj domnívá, že zdrojem finanční podpory by měla být fosilní paliva, z nichž emise CO 2 pocházejí. Doporučuje vytvoření systému osvědčení pro C v souladu s pokyny Renewables Obligation Spojeného království nebo švédsko-norského certifikačního systému. Doporučuje, aby se povinnost držet řadu osvědčení C vztahovala zvláště na výrobce a dovozce fosilních paliv. Pokud se pro C nepodaří zajistit finanční podporu, jeví se jako možná alternativa regulativní přístup. Zpravodaj by se raději vyhnul zavádění přísných norem v oblasti emisní výkonnosti, ale akceptuje, že mohou také hrát svoji úlohu. Evropský parlament získal uznání v roce 2008 za to, že navrhl finanční mechanismus na podporu C, který obdržel podporu Rady a Komise. Zpravodaj doufá,že poslanci EP budou moci znovu převzít iniciativu a že v této zprávě navrhne Parlament prostředky pro zajištění používání technologie, která hraje v boji proti hrozbě globálního oteplování klíčovou úlohu. PE v /9 PR\ doc

9 PR\ doc 9/9 PE v01-00