VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Porodní asistentky a komunitní péče v šestinedělí

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Porodní asistentky a komunitní péče v šestinedělí Bakalářská práce Autorka: Sabina Menšíková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová, PhD. Jihlava 2017

2

3 Anotace Porodní asistentky znamenají pro ženu v šestinedělí největší pomoc a oporu. Nejdůležitějším faktorem pro ženu v šestinedělí je mimo jiné psychický stav. Kvalitní péče je podmíněna znalostmi porodních asistentek a jejich praxí. Cílem práce je zjistit zájem o komunitní péči v šestinedělí a zmapování jejich názoru na potřebu a přínos porodních asistentek. Prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření na oddělení šestinedělí a v gynekologické ambulanci budou zjišťovány názory žen o požadované péči v šestinedělí. Zvolenou technikou sběru dat bude dotazník vlastní konstrukce určený ženám maximálně do půl roku po porodu. Získané informace by pak měly přispět ke zkvalitnění péče. Klíčová slova Šestinedělí, porodní asistentka, péče. Annotation Midwives mean for a woman at puerperium greatest help and support. The most important factor for woman at puerperium is among other psychological state. Quality of care is conditioned by the knowledge of midwives and their practice. The objective of this bachelor thesis is to determine interest in community care at puerperium and the mapping of opinion on the need and benefit of midwives. Through a quantitative research survey at the puerperium department and also at gynecological ambulance it will be find out women s opinions on the required care at the puerperium. The selected technique for data collection will be questionnaire (own designed) intended for women a few days after childbirth and six months after childbirth. Received information should contribute to improving the quality of care. Keywords Puerperium, midwife, care

4 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní PhDr. Lence Görnerové, PhD. za ochotu, odborný dohled a velice užitečné rady při vedení mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat Nemocnici Jihlava konkrétně oddělení šestinedělí a všem zúčastněným mého výzkumu za jejich spolupráci a také těm, kteří mi byli nápomocni při psaní této práce.

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah Úvod Současný stav problematiky Definice porodní asistentky Komunitní péče Šestinedělí Celkové změny v organismu šestinedělky Děloha Očistky Cervix Adnexa Břišní stěna Hormonální změny Kojení Výhody kojení pro dítě Výhody kojení pro matku Fyziologie laktace Složení mateřského mléka Stravování v období kojení Správná technika kojení Základní polohy při kojení Nejčastější problémy při kojení Ragády Zánět prsu Ploché a vpáčené bradavky Alternativní způsoby kojení... 18

7 1.10 Ošetřovatelská péče porodních asistentek o ženy s pravidelným šestinedělím Ošetřovatelská péče porodní asistentky o epiziotomii v šestinedělí Ošetřovatelská péče o zavinování dělohy v šestinedělí Ošetřovatelská péče o vyprazdňování moče a stolice v šestinedělí Ošetřovatelská péče u žen s patologickým šestinedělím Cvičení po porodu Cviky k posílení pánevního dna Péče o jizvu po císařském řezu Psychické změny Poporodní blues Prevence a léčba Poporodní deprese Prevence a léčba Poporodní psychóza Výzkumná část Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného přostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam tabulek... 53

8 Seznam příloh... 54

9 Úvod Porodní asistentka je pro ženu oporou nejen v průběhu hospitalizace, ale tato péče pokračuje i v domácím prostředí. Téma jsem si vybrala proto, že mě zajímá, zda jsou ženy dostatečně edukované o péči o nejen o sebe sama, ale také o péči novorozence po propuštění z porodnice nebo zda potřebují pomoc porodní asistentky i v domácím prostředí. Edukace porodní asistentkou je hlavní a důležitou součástí ošetřovatelské péče. Je nezbytné správně poučit ženy o péči, aby byla schopná se o sebe postarat doma v době šestinedělí. Tím můžeme předejít mnoha komplikacím. Nejen, že se lépe hojí porodní poranění, ale také si ženy osvojí techniky kojení a ujistí se v mnoha činnostech, které jsou pro ně nové jako je péče o novorozence nebo hygiena. Myslím, že toto téma je stále aktuální, dostatečná péče porodní asistentkou je důležitá i pro psychiku ženy. Dává jí pocit jistoty, že vše nové zvládne a může se na ní kdykoli obrátit i v domácím prostředí. Bakalářská práce se zaměřuje na porodní asistentky a komunitní péči v šestinedělí. Současný stav problematiky popisuje celé šestinedělí, kdo je to porodní asistentka a co znamená komunitní péče. Dále se zaměřuje na jednotlivé změny, ke kterým dochází na těle rodiček po porodu, jako je involuce děložní, odchod očistků, hojení porodního poranění, hormonální změny a další. Dále popisuje ošetřovatelskou péči na oddělení šestinedělí. Z ošetřovatelské péče je zmíněna nejdůležitější edukace, o kterých by žena měla vědět při hospitalizaci od porodních asistentek. Výzkumná část uvede výsledky dotazníkového šetření. Cílem je zjistit, zda by ženy měly zájem o komunitní péči v šestinedělí. 9

10 1 Současný stav problematiky 1.1 Definice porodní asistentky,,porodní asistentka je osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentkyuznávaného v dané zemi, která úspěšně ukončila daný vzdělávací program pro porodní asistentky a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky. (Štromerová, 2010, s. 7) Porodní asistentka by měla ve svém profesním vývoji pracovat na získání některých vlastností, které jsou například zodpovědnost, nezávislost, otevřená mysl a vlastní názor, schopnost naslouchat, schopnost utvořit si celistvý pohled na danou situaci, odvaha, víra a pokora nebo znalost alespoň některého z jazyků, které se používají na konferencích (Štromerová, 2010). V práci porodní asistentky je zodpovědnost brána jako klíčová vlastnost. V první řadě jsou porodní asistentky zodpovědné za své studium a ukončení vzdělání. Po letech praxe pak převezmou zodpovědnost za všechny své postupy. Porodní asistentky mají ve svých rukách i zodpovědný preventivní přístup k informování mladých maminek o zdravém životním stylu a důležitém vztahu rodiče a dítě. V neposlední řadě je porodní asistentka zodpovědná za to, že svým chováním a přístupem k lidem nepoškodí ty, o které pečuje. Pokud se porodní asistentka vydá na cestu samostatné činnosti potřebuje k tomu dostatečnou odvahu. Samostatná činnost zahrnuje samostatné rozhodování, samostatné tvoření vlastního názoru a samostatné prosazování. Výuka ošetřovatelství ve školách je něco jiného než samotná praxe, a tak je zapotřebí odvahy pustit se do této činnosti (Štromerová, 2010). 1.2 Komunitní péče Komunitní péče není zaměřená na jednotlivce, ale na celou komunitu. Pojem komunita je často definovaná jako geografické území nebo vztahy mezi lidmi a jako místo kde žije skupina lidí a sociální systém. Nejdůležitějšími prvky komunity jsou lidé, sociální interakce, základní vazby a území. Můžeme říci že komunita se skládá ze tří dimenzí: lidé, místo a funkce. Lidé kteří se setkali v komunitě, místo je v geografické nebo časové dimenzi a funkce se projevuje v cílech lidí v komunitě (Hanzlíková, 2007). 10

11 1.3 Šestinedělí Čas po porodu je dynamické období, kdy změny vytvořené v těhotenství mizí a žena začíná žít nový život s miminkem. Dítě ženě přináší nové citové prožitky a vytváří se nové citové vazby a vztahy. Mateřství mohou však provázet i specifické problémy jak už zdravotní tak i psychické (Feyereisl, Křepelka 2015). Jak už napovídá název Šestinedělí (puerperium) toto období trvá přibližně šest neděl. Dělí se na rané to je prvních 7 dní po porodu a pozdní které končí 42. dnem po porodu. Začíná porodem placenty a ukončení šestinedělí je individuální, převážně se za konec považuje ukončení poporodních involučních změn organismu matky. Ke konci šestinedělí patří i navrácení menstruačního cyklu, což ve velké míře závisí na laktaci a frekvenci kojení. Díky tomu se může konec šestinedělí pohybovat mezi týdnem po porodu (Roztočil, 2008; Koudelková 2013). V průběhu tohoto období dochází ke změnám involučním a progresivním. Involuční změny znamenají navrácení funkční a anatomické kondice v jaké byly před porodem. Progresivní změny, kde dochází k rozvoji orgánů, které byly v těhotenství v klidovém stavu (Roztočil, 2008; Koudelková 2013). 1.4 Celkové změny v organismu šestinedělky Během těhotenství se močový měchýř rozpíná a po porodu v něm zůstává zbytkové reziduum. Během prvního týdne po porodu je z organismu vyloučeno přebytečné množství extracelulární tekutiny. Ledviny se v průběhu šestinedělí involují pomaleji (Koudelková, 2013). Trávicí ústrojí se po porodu rychle vrací do původního stavu a střevní kličky zpět na své místo. Často však zůstává obleněná peristaltika a šestinedělky tak mohou trpět zácpou (Koudelková, 2013). Hemodynamické změny se také vracejí k normálu. Klesá srdeční výdej, snižuje se počet tepů i dechů. V šestinedělí poklesne bránice, tím se více rozpínají plíce a prohlubuje se dech ženy. Celkový objem krve klesá z pěti litrů na 4 litry. Po porodu mírně stoupá počet leukocytů. Přetrvává zvýšená funkce koagulačních faktorů, která vzniká 11

12 v těhotenství jako pomoc při krevních ztrátách při porodu. Zvýšená aktivita však může způsobovat trombembolické komplikace v šestinedělí. Po ústupu tlumivého účinku placentárních činitelů se začně produkovat prolaktin, který je důležitý pro mléčnou žlázu a pro kojení (Koudelková, 2013). Šestinedělkám jsou doporučovány cviky na zpevnění pánevního dna a ke zpevnění přímých břišních svalů. Příčinou zvětšování břicha v průběhu vznikají pajizévky (strie), které u žen přetrvávají celý život, ale postupně mění svůj vzhled (Koudelková, 2013) Děloha Děloha váží v netěhotném stavu g. V termínu porodu váží samotná děloha přibližně 1000 g. Involuce dělohy je individuální cca za 6 týdnů po porodu má normální velikost. Aby se děloha vrátila do původního stavu musí projít retrakcí, kontrakcemi a involucí. Děložní involuci lze v šestinedělí dobře pozorovat. Těsně po porodu sahá její fundus k pupku. Třetí den po porodu dosahuje děložní fundus cca 3 prsty pod pupek, šestý den je hmatný 2 prsty nad sponou stydkou a koncem prvního týdne šestinedělí již není fundus hmatný. Během kojení, dochází automaticky k děložním kontrakcím, které urychlují involuci dělohy (Kobilková, 2005; Procházka, Pilka 2016; Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014) Očistky S involucí dělohy souvisí sekret, který se nazývá očistky (lochia). Jde převážně o hojení místa, kde byla usídlena placenta. Povrchová vrstva endometria nekrotizuje a je odlučována a vypuzena ve formě očistků z těla ven. První a druhý den po porodu jsou očistky krvavé (lochia rubra), třetí a čtvrtý den ubývá erytrocytů a nazýváme je lochia sanguinolenta. Během čtvrtého a pátého dne očistky připomínají konec menstruace (Kobilková, 2006; Stadelman, 2009). Sedmý až osmý den po porodu dostávají očistky bělavý vzhled, protože obsahují mnoho leukocytů (lochia alba). Vypuzování očistků z dělohy trvá asi 14 dnů. Očistky se musí denně sledovat kvůli možné přítomnosti mikrobů (Kobilková, 2006; Stadelman, 2009). 12

13 1.4.3 Cervix Po porodu dochází na povrchu děložního čípku k laceracím a prokrvácení tkání. Návrat tkáně do původního stavu začíná 4. poporodní den a koncem prvního týdne po porodu je otok hrdla minimální. Šest týdnů po porodu mizí většina předporodních a poporodních změn na čípku. Mírný edém cervixu však může přetrvávat i několik měsíců po porodu (Roztočil, 2008) Adnexa Vejcovody a vaječníky po porodu klesají zpět do pánve. Postupně mizí jejich prosáknutí a vrací se do vodorovné polohy. Vaječníky se zmenšují, ale neprobíhá v nich dále ovariální cyklus. Po porodu placenty se spustí sekrece prolaktinu z hypofýzy, což je hormon důležitý pro tvorbu mateřského mléka. Po ukončení kojení dochází ke krvácení, které však není,,pravou menstruací, neboť první cyklus po ukončení kojení bývá anovulační (Binder, 2011) Břišní stěna Během těhotenství je břišní stěna velmi namáhána a proto je po porodu ochablá. Vzniká zde takzvaná diastáza (rozestup přímých břišních svalů). Tento stav je vystupňovaný u vícerodiček, rodiček s vicečetným těhotenstvím nebo u polyhydramnia. Navrácení do původního stavu může trvat až několik týdnů (Binder, 2011) Hormonální změny Po porodu placenty dochází k poklesu všech placentárních hormonů jako jsou estrogeny, progesteron, placentární laktogen (hpl) a choriový gonadotropin (hcg). Hladina hcg klesá k nulovým hodnotám mezi dnem po porodu, hladiny estrogenů a progesteronu klesají během několika dnů. Kojením se v těle vyvolává výdej oxytocinu, který podporuje involuci dělohy a urychluje transport mléka mlékovody (Binder, 2011). 1.5 Kojení,,Dítě má právo na mateřeské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před i po porodu včetně 13

14 podmínek, které usnadňují kojení. (Roztočil, 2008, str. 134). Kojení v dřívějších dobách bylo důležité pro dítě neboť na něm záviselo jeho přežití. Schopnost rodit a kojit dítě byla už v historii brána jako dar z nebes. Mnoho pozornosti se věnovalo výrobě umělé výživy, kdy v 50. letech převládal názor že i umělá výživa dokáže plně nahradit mateřské mléko (Roztočil, 2008) Výhody kojení pro dítě Mateřské mléko se přizpůsobuje potřebám dítěte po celé období kojení. V mateřském mléce jsou přítomny látky, které ničí bakterie nebo zpomalují jejich růst. Dále jsou v něm obsaženy látky které dítě ochraňuje před některými nemocemi. Dokazuje to i výzkum ze kterého víme, že kojené děti mají nižší počet infekcí trávicího traktu, průjmů, zánětů dýchacích cest, močových cest a dalších (Roztočil, 2008). Kojené děti taky mívají méně alergií, jsou méně často obézní. Kojení je i prevence aterosklerózy a dochází méně často k syndromu náhlého úmrtí dítěte. Díky kojení a dotekům při něm mezi matkou a dítětem vzniká silný citový vztah. Také se uvádí, že mléko má dobrý vliv na mozek dítěte a jeho funkce (Roztočil, 2008) Výhody kojení pro matku Kojení není dobré jen pro novorozence ale také pro kojící matku. Při kojení se děloha rychleji vrací do původního stavu. Ztráty krve po porodu jsou menší a ženy méně trpí chudokrevností. Kojení je také ochránce před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou. Díky častému kojení se rychleji vrací postava ženy do stavu před těhotenstvím. Při krmení novorozence vzniká citová vazba mezi matkou a dítětem. Mateřské mléko je hned připraveno ke konzumaci a je levnější než umělá výživa (Laktační liga, 2003) Fyziologie laktace Mateřské mléko se tvoří v buňkách mléčné žlázy. Vytvořené mléko prochází do vývodů a hromadí se pod dvorcem prsu. Odtud je pomocí sání vystřikováno a dítě jej pije. Laktace je děj na který se tělo matky připravuje současně s vývojem plodu. Nejdůležitější hormony pro kojení jsou oxytocin a prolaktin. Hormon oxytocin je produkován v zadním hypotalamu a prolaktin v předním laloku hypofýzy. Oba tyto hormony jsou vylučovány z hypofýzy (Roztočil, 2008). 14

15 Mléko se začně tvořit přibližně den po porodu, pokud není dítě přikládáno a kojeno může jít i o velmi bolestivé nalití prsou. Množství mléka závisí na četnosti přikládání novorozence k prsu. Čím častěji je dítě kojeno, tím se více mléka tvoří. Úspěšné kojení začíná už do 30 minut na porodním sále. Kojit by se mělo často, kdykoli to dítě vyžaduje (Roztočil, 2008) Složení mateřského mléka Mateřské mléko se v průběhu času mění a přizpůsobuje potřebám dítěte. Lidské mléko obsahuje ze všech mlék nejméně bílkovin. Hlavní bílkoviny mateřského mléka jsou laktalbumin a kasein. Množství tuků se mění v průběhu dne nejvíce jich je v pozdních odpoledních hodinách. Při sání mléká novorozencem tuky přibívají a ke konci kojení jich je nejvíce. Laktóza je hlavním cukrem v mléce, ve zralém mléce je více cukru než v mlezivu (Roztočil, 2008). Vitaminy v mateřském mléce jsou z velké míry podmíněné stravou matky. Novorozenec po porodu potřebuje vitamin K, E. Vitamin D je tvořen v kůži dítěte vlivem slunečních paprsků. Dostatek vitaminu A je v mléce. V mateřském mléce jsou také obsaženy minerální látky jako je vápník, fosfor, hořčík, sodík nebo draslík. Obsah železa závisí na stravě matky. Nedostatek způsobuje u novorozenců chudokrevnost (Roztočil, 2008) Stravování v období kojení Jednou z výhod kojení je i to, že se žena nemusí tolik starat o svou postavu. Častým kojením se ženě vrátí rychleji původní váha jako tomu bylo před těhotenstvím. Během kojení je spotřeba energie vyšší, část tukových polštářků tvořená v těhotenství je spotřebovávána na tvorbu mléka. Podle vědeckých studií se nedá množství mateřského mléka ovlivnit jídlem a pitím. Jediné, na co má strava matky vliv jsou vitaminy a tuky, proto se vyplatí dát ve stravě přednost vysoce hodnotným tukům před těmi méně hodnotnými jako jsou například živočišné tuky a ztužené rostlinné tuky. Vysoce hodnotné tuky jsou obsaženy například v zastudena lisovaných rostlinných olejích, v avokádu nebo tučných rybách. V době kojení se zvyšuje potřeba vitaminů řady B, kyselina listová, která je obsažená v celozrných výrobcích nebo ve špenátu a brokolici. 15

16 Důležitým prvkem pro zdravý růst dítěte je i jód, který je v mořských rybách a mořské soli (Weigert, 2006). 1.6 Správná technika kojení Správná technika při kojení je důležitá součást správné výživy novorozence. V první fázi novorozenec uchopí prs ústy, přitlačí tvář a bradu, aby mezi nimi nezůstal volný prostor. Dítě je vždy natočeno bříškem k matce, dolní ret je ohnutý ven a jazyk je vysunutý přes dolní dáseň. Mateřské mléko je vypuzováno aktivním sáním novorozence ( Pařízek, Honzík, 2015; Laktační liga, 2003). 1.7 Základní polohy při kojení Správná technika přisátí a sání novorozence je při kojení velmi důležitá. Při sání dítěte je nezbytné aby bradavka byla v úrovni úst dítěte, ústa široce rozevřená a prs je nabídnut tak, aby novorozenec uchopil bradavku s co největší částí dvorce. Jazyk dítěte nesmí přesahovat spodní ret a bradavka s dvorcem je položená na jazyku. Při sání nesmí tváře novorozence vpadávat dovnitř a je znatelný pohyb spánků a uší. Důležitá je také správná poloha matky a dítěte při kojení. Poloha musí být pohodlná pro oba dva. Matka drží tělo novorozence rukou a přitahuje ho k sobě (Koudelková, 2013; Laktační liga, 2013). Poloha vleže je nejčastější polohou při kojení po porodu. Matka i dítě ležína boku, matka má podloženou hlavu polštářem a dítě leží v ohbí paže na které žena leží. Častá je také poloha vsedě, kdy novorozenec má hlavu opřenou v ohbí paže matky a předloktí matky podpírá dítěti záda. Druhá ruka drží prs, spodní ruka dítěte je kolem pasu matky (Koudelková, 2013). Pro ženy s velkými prsy, ženami s plochými bradavkami a ženami po císařském řezu je vhodná takzvaná fotbalová poloha, kdy dítě leží na předloktí matky, které je podepřeno polštářem. Nohy dítěte jsou podél matčina boku. Vhodná poloha pro nedonošené děti je poloha tanečníka, kdy dítě leží na předloktí matky a ruka podpírá prs téže strany. Vzpřímená vertikální poloha je také vhodná pro nedonošené děti. Matka jednou rukou drží dítě, které sedí obkročmo na dolní končetině matky. Při kojení z levého prsu jej podpírá levá ruka a pravá podpírá dítě (Koudelková, 2013). 16

17 Náročnější je pak kojení dvojčat nebo trojčat. U dvojčat se využívají různé polohy například boční fotbalová poloha nebo kojení vleže, poloha do kříže, kde každé dítě má svůj prs. U kojení trojčat je nejčastější poloha, kdy dvě děti jsou kojeny v boční fotbalové poloze a třetí dítě je poté kojeno samostatně (Koudelková, 2013). V některých případech je kojení kontraindikováno. Tento stav platí u žen, které jsou závislé na drogách a alkoholu, u žen, které jsou HIV pozitivní, nebo u žen s aktivní tuberkulózou. Kojit by neměla ani žena, která podstupuje chemoterapii nebo bere léky, které jsou nebezpečné pro dítě při kojení (Dutton, Densmore, Turner, 2010). 1.8 Nejčastější problémy při kojení Při kojení někdy dochází k poranění bradavek a to zejména při špatné technice přikládání k prsu. Častěji mají problém s přikládáním prvorodičky. Na bradavce vznikají oděrky, které pokryjí stroupky, jež se při dalším kojení odloupnou. Mohou také vzniknout trhlinky na bradavce, které jsou bolestivé při kojení a mohou i krvácet. U takto poraněných bradavek je nutné kojit přes pomůcku tzv. klobouček (Feyeresl, Křepelka, 2015) Ragády Mezi opatření při bolesti bradavek patří například: správná technika kojení, odstříkání cca mililitrů mléka před vlastním kojením, kojení z méně bolestivého prsu, potření bradavky mateřským mlékem (Pařízek, Honzík, 2015) Zánět prsu Puerperiální mastitis (zánět prsu v šestinedělí) postihuje asi 1-5 % kojících žen. Zánět vznikne proniknutím bakterií z infikovaných trhlin na kůži bradavek do mléčné žlázy. Zdrojem bakterie je nosohltan kojence. Původcem je zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus). Zánět se může objevit třeba i pět měsíců po porodu. Při zánětu vzniká silné a bolestivé zduření a zarudnutí jednoho kvadrantu prsu, které je doprovázeno pocitem plnosti mlékem. Přítomna je i horečka vyšší než 38 C (Pařízek, Honzík, 2015). 17

18 Prevence spočívá ve správné technice kojení a ve správné péči o bradavky. Zánět prsu se léčí antibiotiky, kdy známky infekce mizí do pěti dnů. Zánět není kontraindikací kojení, ale naopak kojení pomáhá vyprázdnění prsu lépe než odstříkávání (Pařízek, Honzík, 2015) Ploché a vpáčené bradavky Plochá bradavka je taková, která nejde vytáhnout ven a která se neprodlužuje ani po stimulaci nebo chladu. Pokud se zatlačí na dvorec a bradavka se zatáhne jedná se o vpáčenou bradavku. První pomocí je stimulace prsty k vytažení bradavky. V těžších formách je dobré použít takzvané formovače. Formovače jsou pomůcky, které se vkládají do podprsenky a jemným tlakem vtahují bradavky do otvoru v pomůcce ( Pařízek, Honzík, 2015). 1.9 Alternativní způsoby kojení Pokud není normální kojení možné, je nezbytné odstříkávání mateřského mléka. Mezi situace ve kterých je doporučováno odstříkávat patří: oddělení matky a novorozence po porodu, bolestivost a nalévání prsů, přebytek nebo naopak nedostatek mateřského mléka, darování mateřského mléka. Hned v prvních dnech je preferováno odstříkávání rukou místo odsávačky, kdy tímto způsobem hrozí menší riziko bakteriální kontaminace mléka. Odstříkávání rukou nebo manuální odsavačkou je vhodné pro krátkodobé využití. Pro dlouhodobější odstříkávání se pak používá elektrická odsavačka, kde platí obecné zásady odstříkávání: odstříkávání by mělo co nejvíce napodobit kojení, mléko by tedy mělo být odstříkáváno nejméně tak často a tak dlouho jako kdyby bylo dítě kojeno, prs není nutné před samotným odstříkáváním dezinfikovat nebo umývat, odstříkávání by se mělo dělat na klidném tichém místě, všechny pomůcky musí být pravidelně myty ( Pařízek, Honzík, 2015). Mateřské mléko lze uložit na později nejlépe ve skleněných nebo plastových lahvích. Mléko lze uchovat v lednici nebo při pokojové teplotě do 15 stupňů Celsia maximálně 24 hodin. Při pokojových teplotách je nutné mléko spotřebovat do 2 hodin. Zamrazené mléko vydrží až 3 měsíce. Zmrazené mléko se rozmrazuje pomocí proudu teplé vody, nebo ponecháním v lednici přes noc. Po rozmrazení je nutné mléko jemně promíchat ( Pařízek, Honzík, 2015). 18

19 1.10 Ošetřovatelská péče porodních asistentek o ženy s pravidelným šestinedělím Žena po porodu zůstává na oddělení šestinedělí obvykle 3 dny. Jiné to je když je žena po císařském řezu. V takovém případě jde domů za 5 až 7 dnů. V rámci porodnice se využívá tzv. rooming-in, což znamená že matka je pořád se svým miminkem a dětské sestry a porodní asistentky učí matky péči o dítě a o sebe (Koudelková, 2013). Těsně po porodu tráví maminka na porodním sále přibližně dvě hodiny, kdy se sleduje celkový stav ženy, poporodní krvácení a zavinování dělohy. Po uplnynutí dvou hodin je maminka i s dítětem odvezena na oddělení šestinedělí. Starost o ženu přebírají porodní asistentky a dětské sestry. Porodní asistentka z porodního sálu předá veškeré informace o matce a průběhu porodu a předá dokumentaci (Koudelková, 2013) Ošetřovatelská péče porodní asistentky o epiziotomii v šestinedělí Při porodu vznikají porodní poranění u většiny žen. Řádně ošetřená porodní poranění se však hojí velmi rychle. Při provedení epiziotomie je potřeba udělat suturu s lokální anestezií. Hojení je nutné každý den kontrolovat na oddělení a dodržovat správnou hygienu. Edukace porodní asistentky je taková, aby žena často sprchovala oblast šití, zejména po každé toaletě a kojení intimním mýdlem, tuto oblast řádně vysušila popřípadě vyměnila prodyšné vložky (Koudelková, 2013). Důležité je šití sprchovat, sušit, chladit, větrat, nosit prodyšné kalhotky a měnit vložky. Porodní asistentka musí každý den sledovat suturu epiziotomie, krvácení, známky zánětu, popřípadě hematom a bolestivost. Je nutné edukovat ženu o správném zacházení o epiziotomii i po propuštění z porodnice. Po skončení šestinedělí by žena měla navštívit svého gynekologa při potížích hned (Koudelková, 2013) Ošetřovatelská péče o zavinování dělohy v šestinedělí Involuce (zavinování) je návrat dělohy do původního stavu před těhotenstvím. Zavinování dělohy je podmíněno stahováním děložní svaloviny, stlačením cév a snížením přívodu krve do dělohy. Na tento proces má vliv i vícečetné těhotenství, 19

20 polyhydramnion (velké množství plodové vody) nebo po protrahovaném porodu, kdy se děloha zavinuje pomaleji. Pomalejší involuce je možná i při plném močovém měchýři a nevyprázdněném konečníku (Koudelková, 2013). Proces zavinování se dá urychlit častým kojením dítěte, kdy se vyplavuje hormon oxytocin, který zavinování podporuje. Děložní činnost je hlavně u vícerodiček intenzivní a bolestivá. Kontrolu involuce provádí porodní asistentka pohmatem na fundus a sledováním očistků. Těsně po porodu sahá fundus k pupku a každý den by měl klesnout v průměru o 1 cm k symfýze. Pokud se děloha správně nezavinuje, porodní asistentka informuje lékaře. Šestinedělka se edukuje o poloze na břiše s podloženým polštářem a o cvičení v šestinedělí (Koudelková, 2013) Ošetřovatelská péče o vyprazdňování moče a stolice v šestinedělí Problémy s vyprazdňováním moče můžou nastat například u sutury po epiziotomii, kdy dojde k otoku rodidel. Příčinou ztíženého močení může být také hypotonie močového měchýře. Pro ženu po porodu je nutné dostatečné množství tekutin. Porodní asistentka musí vědet kdy žena močila poprvé od porodu, jak často močí, musí kontrolovat barvu a zápach moči. Porodní asistentka poučí ženu o nácviku močení tím, že si žena sedne na toaletu a pustí si vodu z kohoutku, nebo zkouší močení ve sprše (Koudelková, 2013). Poruchy střevní pasáže a projevy zácpy (obstipace) souvisí s dilatací střevních kliček, které se vracejí do původní polohy. Po větším porodním poranění může mít žena strach se vyprázdnit a tak může obstipace vzniknout. Při dostatečném množství tekutin, pohybu a správné výživě dochází ke spontánnímu odchodu plynů hned po porodu a odchod stolice přibližně den po porodu. Pokud se žena nevyprázdní naordinuje jí lékař glycerinový čípek, dále pak lehká laxantia, která zmekčí stolici, popřípadě klyzma (Koudelková, 2013) Ošetřovatelská péče u žen s patologickým šestinedělím Mezi poruchy v šestinedělí řadíme subinvoluci děložní, lochiometra, krvácení v šestinedělí, infekce v šestinedělí, tromboembolická nemoc, psychózy v šestinedělí, poruchy laktace (Slezáková, 2011). 20

21 Subinvoluce dělohy neboli pomalé až žádné stahování dělohy zpět do původního stavu je způsobeno například nedokonalým uzávěrem uteroplacentárních cév. Subinvolucí mohou trpět i ženy, které mají velký plod, mnohočetné těhotenství, polyhydramnion nebo multipary. Mezi příznaky řadíme měkkou dělohu, děložní fundus je vysoko, odchází masivní množství očistků díky neuzavřenému hrdlu děložnímu. Léčba spočívá v podání uterotonik a zevní masáži dělohy (Slezáková, 2011). Lochiometra = hromadění očistků a krevích sraženin v dutině dělohy. Vznik je způsoben například uzavřením vnitřní branky, nebo následkem zánětu endometria. Příznaky jsou městnání krve v dutině děložní, bolest v podbřišku a známky zánětu. Lochiometra se léčí jako u subinvoluce podáním uterotonik nebo dilatací děložní branky a evakuace krevních sraženin a lochií (Slezáková, 2011). Infekce v šestinedělí se častěji objevují u porodu císařským řezem než po spontánním porodu. Rizikovými faktory jsou obezita, anémie, chronické onemocnění, vaginální infekce, předčasný odtok plodové vody nebo častá vaginální vyšetření (Slezáková, 2011). V těhotenství je u žen zvýšená srážlivost krve aby chránila před možnými krevními ztrátami při porodu. Trombotické stavy postihují zejména dolní končetiny. Při trombóze vznikají tzv. vmetky (embolus), které můžou krevním řečištěm dojít až do plic a způsobí jejich embolizaci. Léčba spočívá v bandážování dolních končetin, jejich uložení do zvýšené polohy, podání antibiotik, a léků snižující srážlivost krve. Nejúčinnější prevence je cvičení od prvních dnů po porodu (Feyereisl, Křepelka, 2015) Cvičení po porodu S některými cviky je dobré začít už v prvních dnech po porodu. Toto platí jak u spontánního porodu tak u porodu císařským řezem. Ještě v porodnici je dobré provádět vtahování břišní stěny a pánevního dna. Tato oblast je těsně po porodu hodně citlivá, ale cvičení pomáhá k lepšímu prokrvení a lepšímu hojení. Po porodu je důležitá i chůze, která zamezuje žilní trombóze až embolii ( Vitíková, 2007). Během těhotenství má až 60 % žen problémy s inkontinencí. U některých žen se tento problém po porodu dostane do normálu, u některých přetrvává. Těmito nepříjemnými 21

22 problémy jsou postiženy zejména prvorodičky. Ochablé svalstvo pánevního dna a vazivových tkání jsou rizikovými faktory pro vznik úniku moči. Podle výsledků nejrůznějších studií se cíleným posilováním svalstva pánevního dna dají příznaky inkontinence pozitivně ovlivnit až uzdravit jak během těhotenství tak i po porodu (Cantieni, 2007) Cviky k posílení pánevního dna Prvním cvikem je takzvaná poloha,,hory.toto cvičení se provádí na břiše, kdy se místo mezi podbřiškem a stydkou kostí podloží například ručníkem. Tím se vyvine tlak na dělohu, která se lépe vrací do původního stavu. Je dobré v této poloze vydržet ležet až několik minut v prvních dnech po porodu (Wessels, Oellerich, 2006). Další cvik spočívá ve stahování svalů kolem močové trubice a konečníku. Toto cvičení se dá dělat kdekoli. Stahovaní těchto svalů není až tak viditelné, proto můžete takto posilovat prakticky kdekoli a kdykoli. Napětí svalů by mělo trvat asi 10 sekund a po uvolnění znovu opakovat (Wessels, Oellerich, 2006) Péče o jizvu po císařském řezu Po císařském řezu zůstává v podbřišku několik centimetrů dlouhá jizva, o kterou je nutné se starat, aby došlo k rychlejšímu hojení. Cílem je prokrvit jizvu a její okolí aby nedošlo ke srůstům. Po zahojení by měla být jizva volně posunutelná. V prvních dnech je dobré jizvu masírovat krouživými pohyby nejlépe sádlem nebo neparfémovanými oleji. Další masáží je masáž tlakem, kdy prstem tlačíte na jizvu, držíte několik vteřin a potom tlak uvolníte. Poslední masáží je masáž takzvanými esíčky, kdy jeden ukazováček položíte nad jizvu, druhý pod jizvu a pohybem prstů proti sobě zahnete jizvu do tvaru písmene S. Tímto se pokračuje po celé délce jizvy. Masáže by se měli provádět alespoň jednou denně ( Vitíková, 2007) Psychické změny Společenský mýtus vede lidi k myšlence že mateřství je období plné pocitu štěstí, ale mnohé ženy jsou v šestinedělí zaskočeny svými náladami a obavami ze zvládání mateřských povinností. Předpokladem k rozvoji poporodní deprese je i vrozená dispozice. Maminky, které prošly psychoprofylaktickou přípravou na předporodních 22

23 kurzech jsou schopnější po porodu zvládat stresové situace, lépe komunikují se zdravotnickým personálem a mají větší pocit bezpečí a jistoty (Feyereisl, Křepelka, 2015) Poporodní blues Tento psychický stav je v šestinedělí velmi častý. Je to nejllehčí a nejmírnější forma psychické poruchy. Přibližně postihuje % všech žen po porodu. Poporodní blues se projevu v prvním týdnu šestinedělí. Typické příznaky jsou přechodné stavy pláče, úzkosti, nepokoje, podrážděnosti, psychické lability, poruchy komunikace s okolím nebo poruchy spánku. Tyto příznaky většinou mizí kolem desátého dne po porodu, mohou se však vrátit. Ve velké míře za to můžou obavy o novorozence. Mohou se objevit i doprovodné somatické potíže jako je bolest hlavy nebo zad. Vzácně dochází k negativním pocitům vůči dítěti (Feyereisl, Křepelka, 2015) Prevence a léčba Poporodní blues nepotřebuje žádnou léčbu, jelikož se jedná o mírnou formu psychického problému. S prevencí by se mělo žačít už na předporodním kurzu, kdy se na tuto možnost poruchy budoucí maminky upozorní a jsou na ni připraveny. Je důležitý vstřícný postoj zdravotnického personálu a tolerance od blízkých a rodiny (Feyereisl, Křepelka, 2015) Poporodní deprese Tento psychický stav postihuje % žen po porodu. Může se objevit v kterémkoli období nejčastěji to však bývá do třetího měsíce po porodu. Poporodní depresí můžou trpět ženy i po spontánním nebo umělém potratu nebo po mimoděložním těhotenství. Příznaky jsou vážnější než u poporodního bluesu. Objevují se depresivní až sebevražedné sklony. K rizikovým faktorům patří špatná sociální situace ženy nebo nízký věk. Ve většině případů vyvolá poporodní depresi ztráta chtěného těhotenství. Tuto poruchu doprovází ztráta hmotnosti, nespavost, neschopnost prožívat láskyplné vztahy nejen k dítěti ale i k rodině. Poporodní deprese se může objevit i u dalšího těhotenství (Feyereisl, Křepelka, 2015). 23

24 Prevence a léčba Prevence poporodní deprese je zase dána včasnou informovaností o problému, která snižuje strach ženy z nezvládnutí šestinedělí. Důležitým faktorem je podpora od blízkých či rodiny a od zdravotnického personálu. U léčby poporodní deprese je důležité včasné rozpoznání příznaků. Léčba spočívá v psychoterapii a psychiatrické péči. Léčba nesmí probíhat na standardním oddělení šestinedělí, ale spadá pod psychiatrické zařízení. Podle výzkumu zde nejsou žádné rozdíly mezi dětmi jejichž matky užívaly během těhotenství antidepresiva, ve srovnání s dětmi jejichž matky léky neužívaly. Neléčená poporodní deprese má negativní dopad na vztah matky a dítěte (Feyereisl, Křepelka, 2015) Poporodní psychóza Poporodní psychóza postihuje pouze 0,1-0,2 % žen v šestinedělí. Často postihuje ženy které mají v anamnéze psychózy nebo u člena v její rodině se objevují psychické potíže, se ktrými se léčil na psychiatrickém oddělení. Poporodní psychóza se nejčastěji projeví mezi druhým a třetím dnem po porodu. Probíhá zde rychlá změna úrovně vědomí, dezorientace, úzkostné stavy s maniodepresivními atakami provázenými zrakovými i sluchovými halucinacemi (Feyereisl, Křepelka, 2015). Vznik poporodní psychózy postihuje nejvíce ženy, které nějakou psychickou poruchou již dřívě trpěly. K rizikovým faktorům také patří přerušení udržovací léčby, toxikománie, porucha osobnosti, podvýživa, špatná sociální situace, větší počet dětí, problémy například s manželem nebo přítelem nebo rozporuplný vztah k těhotenství. Vznik poporodní deprese může způsobit i porod císařským řezem, kdy si žena myslí, že selhala když neumí porodit,,normálně (Feyereisl, Křepelka, 2015). Studie o průběhu těhotenství a porodu v závislosti na sociálních podmínkách (rodinný stav, partnerský vztah, vzdělání, finanční situace, zátěž v domácnosti) prokázaly, že ženy žijící vě špatných sociálních podmínkách prodělávají více psychických problémů. Příchod nového člena do rodiny mění organizaci rodinných povinností a ovlivňuje i psychologickou strukturu rodiny. Odpovědný muž přenechá ženě lehčí práce a sám vykonává těžší práce. Žena by měla cítit podporu a pomoc od svého muže (Feyereisl, Křepelka, 2015). 24

25 2 Výzkumná část Cíl práce: Zjistit zájem žen o komunitní péči v šestinedělí. Výzkumné otázky: 1. Uvítaly by ženy v ranném šestinedělí pomoc porodní asistentky v domácím prostředí? 2. Uvítaly by ženy v pozdním šestinedělí pomoc porodní asistentky? 3. V jaké oblasti péče v šestinedělí by ženy nejvíce potřebovaly pomoc? 4. Má vzdělání vliv na zájem žen o péči porodní aistentky v domácím prostředí? 5. Má parita vliv na zájem žen o péči poordní aistentky v domácím prostředí? 2.1 Metodika výzkumu Pro získání dat k výzkumu bakalářské práce bylo využito kvantitativního výzkumu v podobě dotazníku. Dotazníky byly distribuovány rodičkám na oddělení šestinedělí v jihlavské nemocnici a v gynekologické ambulanci MUDr. Fikera. Každou rodičku jsem osobně oslovila. Dotazník byl anonymní a jeho vyplnění trvalo pár minut. Skládal se ze 14 otázek a všechny jsou uzavřené. První tři otázky zjišťovaly o respondentce základní informace jako je věk, dosažené vzdělání a zda je z města nebo vesnice (viz příloha č. 1). Nejprve byl určen cíl práce, tak aby bylo možné zjistit zájem rodiček o komunitní péči v šestinedělí. Dále bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Ke každé z nich se vztahují minimálně tři otázky z dotazníku. 2.2 Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného přostředí O distribuci dotazníků byla požádána vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Mgr. Alena Valová v jihlavské nemocnici a MUDr. Radek Fiker v gynekologické ambulanci (viz příloha č. 2). Polovina dotazníků byla rozdána na oddělení šestinedělí a druhá polovina v gynekologické ambulanci. Ze 100 distribuovaných 25

26 dotazníků se mi všechny vrátily vyplněné. Na oddělení šestinedělí byly osloveny rodičky od dne po porodu a v gynekologické ambulanci rodičky v pozdním šestinedělí. 2.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od listopadu 2016 do února 2017 na oddělení šestinedělí v jihlavské nemocnici a v gynekologické ambulanci v Jihlavě. Celkem bylo distribuováno 100 dotazníku a všechny se bez problémů vrátili vyplněné zpět. 2.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat bylo využito programů Microsoft Word a Microsoft Excel. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tabulkách a grafech. 2.5 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1: Kolik Vám je let? Tabulka 1Věk žen Věk absolutní četnost relativní četnost (%) Méně než 20 let až 30 let Více jak 31 let Celkem Méně než 20 let odpovědělo 14 žen (14 %). Žen ve věku 21 až 30 let bylo 48 (48 %), a žen starších 31 let bylo 38 (38 %). 26

27 Relativní četnost Otázka číslo 2: Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání? 60% 50% 49% 40% 38% 30% 20% 13% 10% 0% Základní Středoškolské Vysokoškolské Graf 1 Nejvyšší dosažené vzdělání Nejméně žen 13 (13 %) má základní vzdělání, 38 žen (38 %) má nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské a 49 žen (49 %) má vzdělání vysokoškolské. 27

28 Relativní četnost Otázka číslo 3: Jste z města nebo z vesnice? 70% 66% 60% 50% 40% 34% 30% 20% 10% 0% město vesnice Graf 2 Místo bydliště Ve městě žije 66 žen (66 %) a ve vesnici 34 žen (34 %) ze 100 dotázaných. 28

29 Relativní četnost Otázka číslo 4: Pokolikáté rodíte? 60% 50% 51% 40% 30% 20% 27% 22% 10% 0% poprvé podruhé potřetí a více Graf 3 Počet porodů Z celkového počtu 100 žen jich poprvé rodilo 51 (51 %), podruhé 27 (27 %) a potřetí a více rodilo 22 žen (22 %). 29

30 Otázka číslo 5: Kolikátý den jste po porodu? Tabulka 2 Den po porodu Den po porodu absolutní četnost relativní četnost (%) 1. až 7. den den a více Celkem Dotazníky jsem distribuovala 50 ženám (50 %) v časném šestinedělí a 50 ženám (50 %) v pozdním šestinedělí. 30

31 Relativní četnost Otázka číslo 6: Odkud čerpáte informace o péči v šestinedělí? 60% 50% 52% 40% 30% 32% 20% 16% 10% 0% z knih a letáků od porodní asistentky z internetu Graf 4 Zdroje čerpání informací Nejméně žen 16 (16 %) se dozvídá informace o šestinedělí převážně z knih a letáků, 32 žen (32 %) tyto informace získávají přímo od porodní asistentky na oddělení šestinedělí a 52 žen (52 %) informace o šestinedělí získají z internetových stránek. 31

32 Relativní četnost Otázka číslo 7: Jste po propuštění z oddělení dostatečně informovaná o péči v šestinedělí? 40% 35% 30% 25% 37% 31% 20% 15% 10% 5% 18% 14% 0% ano ano, částečně ne nedokáži posoudit Graf 5 Informovanost o péči Nejvíce žen 37 (37 %) odpovědělo ano, že jsou dostatečně informované o péči v šestinedělí, ano částečně odpovědělo 31 žen (31 %), dostatečně informováno nebylo 18 žen (18 %) a 14 žen (14 %) toto nedokáže posoudit. 32

33 Relativní četnost Otázka číslo 8: Uvítala byste pomoc porodní asistentky doma po propuštění z oddělení šestinedělí? 40% 35% 30% 25% 29% 26% 35% 20% 15% 10% 10% 5% 0% ano, uvítala bych ano, zvládla bych to i bez ní ne, nepotřebuji pomoc ne, nikdy Graf 6 Pomoc porodní asistentky doma Z grafu je patrné, že 29 rodiček (29 %) by uvítaly pomoc porodní asistentky i po propuštění z šestinedělí, 26 rodiček (26 %) by také uvítaly pomoc porodní asistentky, ale zvládly by to i bez ní, nejvíce žen 35 (35 %) nepotřebuje pomoc porodní asistentky v domácím prostředí a pouze 10 rodiček (10 %) by tuto možnost nevyužily. 33

34 Relativní četnost Otázka číslo 9: V jaké oblasti byste uvítala pomoc porodní asistentky v domácím prostředí? 35% 30% 31% 25% 20% 23% 21% 17% 15% 10% 8% 5% 0% péče o hráz péče o novorozence kojení cvičení v šestinedělí psychická podpora Graf 7 Oblast péče Graf znázorňuje oblasti šestinedělí, kde by ženy potřebovaly pomoc. Pouze 8 žen (8 %) by uvítaly pomoc v péči o hráz, 23 žen (23 %) v péči o novorozence, nejvíce, a to 31 žen (31 %) v oblasti kojení, 21 žen (21 %) by uvítaly pomoc se cvičením v šestinedělí a 17 žen (17 %) by uvítaly pomoc s psychickým stavem. 34

35 Relativní četnost Otázka číslo 10: V jaké oblasti kojení byste uvítala pomoc v domácím prostředí? 60% 50% 50% 40% 30% 20% 21% 29% 10% 0% polohy při kojení péče o prsa v žádné Graf 8 Oblasti kojení Polovina respondentek 50 žen (50 %) by uvítala pomoc s polohami při kojení, 21 respondentek (21 %) v péči o prsa a 29 žen (29 %) by neuvítaly pomoc v žádné z těchto oblastí. 35

36 Relativní četnost Otázka číslo 11: V jaké oblasti péče o novorozence byste uvítala pomoc v domácím prostředí? 45% 40% 35% 41% 34% 30% 25% 25% 20% 15% 10% 5% 0% hygiena kojení v žádné Graf 9 Oblast v péči o novorozence Tento graf znázorňuje, že 25 žen (25 %) by uvítalo pomoc v péči o novorozence co se týče hygieny, 41 žen (41 %) by uvítalo pomoc v oblasti kojení a 34 žen (34 %) by neuvítalo pomc v žádné oblasti v péči o novorozence. 36

37 Relativní četnost Otázka číslo 12: V jaké oblasti cvičení po porodu byste uvítala pomoc v domácím prostředí? 40% 35% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 23% 22% 20% 0% posílení pánevního dna zamezení rozestupu břišních svalů zlepšení celkové kondice v žádné Graf 10 Oblast cvičení po porodu V jaké oblasti cvičení by ženy uvítaly pomoc v domácím prostředí odpovědělo 23 respondentek (23 %) že by uvítaly pomoc v posílení pánevního dna, 22 respondentek (22 %) by potřebovalo pomoc v zamezení rozestupu břišních svalů, 35 respondentek (35 %) by chtěly pomoc ke zlepšení celkové kondice po porodu a nejméně respondentek 20 (20 %) by nepotřebovaly pomc v žádné oblasti cvičení. 37

38 Relativní četnost Otázka číslo 13: Uvítala byste podporu co se týče psychického stavu od porodní asistentky v domácím prostředí? 34% 34% 34% 34% 33% 33% 33% 33% 33% 32% 33% 34% 33% ano, uvítala bych ne, nepotřebuji nevím, nedokáži posoudit Graf 11 Podpora psychiky Z grafu vyplývá, že 33 žen (33 %) by uvítalo pomoc co se týče psychického stavu, 34 žen (34 %) nepotřebuje pomoc v této oblasti a zbylých 33 žen (33 %) neví, nebo nedokáže posoudit. 38

39 Relativní četnost Otázka číslo 14: Proč byste si přála, aby Vás porodní asistentka v šestinedělí navštívila? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 16% nemám dostatek informací z porodnice 13% mám strach, že sama nic nezvládnu 43% cítím se lépe v domácím prostředí 28% nevyužila bych tuto návštěvu Graf 12 Důvod návštěvy por. asistentky Z grafu vidíme proč by ženy uvítaly návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí. Kvůli nedostatku informací z porodnice by tuto pomoc uvítalo 16 rodiček (16 %), ze strachu, že rodička sama nic nezvládne by návštěvu porodní asistentky uvítalo 13 žen (13 %), nejvíce žen a to 43 (43 %) se v domácím prostředí cítí lépe a 28 žen (28 %) by nevyužilo vůbec návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí. 39

40 Výzkumná otázka číslo 1: Uvítaly by ženy v ranném šestinedělí pomoc porodní asistentky v domácím prostředí? Tabulka 3 Ženy v ranném šestinedělí absolutní četnost relativní četnost (%) Ano, uvítala bych % Ano, zvládla bych to i bez ní % Ne, nepotřebuji pomoc % Ne, nikdy 3 6 % Celkem % Z padesáti dotazovaných žen v ranném šestinedělí odpovědělo 18 (36 %) že by uvítalo pomoc porodní asistentky v domácím prostředí, 15 žen (30 %), by uvítalo pomoc porodní asistentky, ale zvládlo by to i bez ní, 14 žen (28 %) nepotřebuje pomoc a 3 ženy (6 %) by nikdy neuvítaly tuto pomoc. 40

41 Výzkumná otázka číslo 2: Uvítaly by ženy v pozdním šestinedělí pomoc porodní asistentky? Tabulka 4 Ženy v pozdním šestinedělí absolutní četnost relativní četnost (%) Ano, uvítala bych % Ano, zvládla bych to i bez ní % Ne, nepotřebuji pomoc % Ne, nikdy 7 14 % Celkem % Z padesáti žen v pozdním šestinedělí odpovědělo 11 (22 %) že by uvítalo pomoc porodní asistentky v domácím prostředí, 11 žen (22 %) by uvítalo pomoc, ale zvládlo by to i bez ní, nejvíce žen 21 (42 %) nepotřebuje pomoc porodní asistentky v domácím prostředí a 7 žen (14 %) by nikdy tuto pomoc neuvítalo. 41

42 Výzkumná otázka číslo 3: V jaké oblasti péče v šestinedělí by ženy nejvíce potřebovaly pomoc? Tabulka 5 Oblast péče absolutní četnost relativní četnost (%) Péče o hráz 8 8 % Péče o novorozence % Kojení % Cvičení v šestinedělí % Psychická podpora % Celkem % Ve třetí výzkumné otázce odpovídaly ženy v šestinedělí takto: 8 žen (8 %) by uvítalo pomoc v domácím prostředí v péči o hráz, 23 žen (23 %) v péči o novorozence, nejvíce žen a to 31 (31 %) v oblasti kojení, 21 žen (21 %) by uvítalo pomoc se cvičením a 17 žen (17 %) by uvítalo porodní asistentku v domácím prostředí jako psychickou podporu. 42

43 absolutní hodnota Výzkumná otázka číslo 4: Má vzdělání vliv na zájem žen o péči porodní asistentky v domácím prostředí? ano, uvítala bych ano, zvládla bych to i bez ní ne, nepotřebuji pomoc ne, nikdy 0 základní středoškolské vysokoškolské Graf 13 Vliv vzdělání na zájem o péči Žen se základním vzděláním bylo celkem 13 (100 %) z toho 8 žen (61,5 %) by uvítalo pomoc porodní asistentky v domácím prostředí, 2 ženy (15,3 %) by uvítaly pomoc, ale zvládly by to i bez ní stejně tak odpověděly 2 ženy (15,3 %), že nepotřebují pomoc porodní asistentky a pouze 1 žena (7,6 %) by nikdy neuvítala pomoc porodní asistentky v domácím prostředí. Žen se středoškolským vzděláním bylo celkem 38 (100 %) a z toho 9 žen (23,6 %) by uvítalo pomoc, 14 žen (36,8 %) by to zvládlo i bez pomoci, 11 žen (28,9 %) nepotřebuje pomoc porodní asistentky a 4 ženy (10,5 %) by nikdy neuvítalo pomoc porodní asistentky. Žen s vysokoškolským vzděláním bylo celkem 49 (100 %) a z toho 12 žen (24,4 %) by uvítalo pomoc, 10 žen (20,4 %) by to zvládlo i bez pomoci, 22 žen (44,8 %) nepotřebuje pomoc porodní asistentky a 5 žen (10,2 %) by nikdy neuvítalo pomoc. 43

44 absolutní hodnota Výzkumná otázka číslo 5: Má parita vliv na zájem žen o péči porodní asistentky v domácím prostředí? ano, uvítala bych ano, zvládla bych to i bez ní ne, nepotřebuji pomoc ne, nikdy 0 poprvé podruhé potřetí a více Graf 14 Vliv parity na zájem o péči Graf znázorňuje vliv parity na zájem žen o péči porodní asistentky v domácím prostředí. Žen, které rodily poprvé bylo celkem 51 (100 %) z toho 16 žen (31,3 %) by uvítalo pomoc, 10 žen (19,6 %) by to zvládlo i bez ní, 23 žen (45 %) nepotřebuje pomoc a 2 ženy (3,9 %) by nikdy neuvítalo pomoc. Žen, které rodily podruhé bylo celkem 27 (100 %) z toho 6 žen (22,2 %) by uvítalo pomoc porodní asistentky, 12 žen (44,4 %) by to zvládlo i bez ní, 6 žen (22,2 %) nepotřebuje pomoc a 3 ženy (11,1 %) by neuvítalo tuto pomoc nikdy. Žen, které rodily potřetí a více bylo 22 (100 %) z toho 7 žen (31,8 %) by uvítalo pomoc, 4 ženy (18,1 %) by to zvládlo i bez ní, 6 žen (27,2 %) nepotřebuje pomoc a 5 žen (22,7 %) by nikdy neuvítalo pomoc. 44

45 2.5.1 Diskuze Pro výzkumnou část bakalářské práce byl určen jeden cíl a pět výzkumných otázek. Cílem práce je zjistit zájem o komunitní péči v šestinedělí. Výzkumná otázka 1: Uvítaly by ženy v ranném šestinedělí pomoc porodní asistentky v domácím prostředí? K této výzkumné otázce byly určeny otázky: Kolikátý den jste po porodu? Uvítala byste pomoc porodní asistentky doma po propuštění z oddělení šestinedělí? Získaná data jsou zobrazena v tabulce 3. Žen v ranném šestinedělí byla polovina z celkového počtu dotazovaných tj. 50 (100 %). Z těchto žen by jich 18 (36 %) uvítalo pomoc porodní asistentky a pouze 3 (6 %) by nikdy tuto pomoc neuvítalo. Z těchto odpovědí vyplývá, že by ženy v ranném šestinedělí spíše pomoc porodní asistentky uvítaly. Žena v ranném šestinedělí je více choulostivá na různé podněty ať už se týkají fyzické nebo psychické stránky, a proto potřebuje více času k získání jistoty. Doba hospitalizace trvá přibližně 3-5 dnů, kdy se musí žena naučit spoustu nových věcí a co nejrychleji si je osvojit. Myslím si, že by ženám po porodu pomohla delší hospitalizace v porodnici k naučení péče v šestinedělí. Pro tuto otázku jsem nenašla vhodný výzkum, se kterým by jsem mohla výsledky porovnat. Výzkumná otázka 2: Uvítaly by ženy v pozdním šestinedělí pomoc porodní asistentky? Jako u předchozí výzkumné otázky byly uřčeny tyto otázky z dotazníku: Kolikátý den jste po porodu? Uvítala byste pomoc porodní asistentky doma po poropuštění z oddělení šestinedělí? Výsledky jsou zobrazeny v tabulce 4. Z celkového počtu 50 žen (100 %) odpovědělo 11 (22 %), že by uvítalo pomoc porodní asistentky v domácím prostředí a 7 žen (14 %) by nikdy tuto pomoc neuvítalo. Z tohoto zjištění vyplývá, že by pomoc uvítaly spíše ženy v ranném šestinedělí než v pozdním. Po propuštění z porodnice ženy každým dnem víc a víc získávají jistotu v péči v šestinedělí a tak zájem o komunitní péči klesá. Ženy v pozdním šestinedělí si jsou jistější v péči než ženy v ranném šestinedělí. Pro tuto otázku jsem nenašla vhodný výzkum k porovnání. 45