Výbor pro ústavní záležitosti. o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014 (2012/2309(INI))

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro ústavní záležitosti /2309(INI) NÁVRH ZPRÁVY o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014 (2012/2309(INI)) Výbor pro ústavní záležitosti Zpravodajové: Roberto Gualtieri a Rafał Trzaskowski PR\ doc PE v02-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...5 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...8 PŘÍLOHA I...11 PŘÍLOHA II...16 PE v /21 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014 (2012/2309(INI)) Evropský parlament, s ohledem na čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, s ohledem na protokol (č. 36) o přechodných ustanoveních, s ohledem na Smlouvu o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, s ohledem na články 41, 48 a 74f jednacího řádu, s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o složení Evropského parlamentu 1, s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7 0000/2013), A. vzhledem k tomu, že na konci volebního období vyprší platnost ustanovení čl. 2 odst. 1 a 2 protokolu č. 36; B. vzhledem k tomu, že se očekává, že Chorvatská republika přistoupí k Unii před volbami do Evropského parlamentu, které se mají konat na jaře roku 2014, a vzhledem k tomu, že na konci volebního období vyprší platnost ustanovení čl. 19 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii; C. vzhledem k tomu, že by měly být zohledněny demografické změny, k nimž došlo od posledních voleb do Evropského parlamentu; 1. předkládá Evropské radě v příloze návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu na volební období , a to na základě svého práva na iniciativu v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii; 2. zdůrazňuje, že je naléhavě třeba toto rozhodnutí vyžadující jeho souhlas přijmout, jakmile vstoupí v platnost Smlouva o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, aby členské státy mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní opatření týkající se pořádání voleb do Evropského parlamentu na období ; 3. zavazuje se, že s dostatečným předstihem před začátkem volebního období předloží nový návrh rozhodnutí Evropské rady, aby bylo možné v budoucnu před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu v případě potřeby přidělovat křesla jednotlivým členským státům objektivním způsobem na základě zásady sestupné poměrnosti v souladu s článkem 1 rozhodnutí a s přihlédnutím k případnému zvýšení jejich počtu a k demografickému vývoji jejich obyvatelstva, které budou řádně potvrzeny, aniž by byla vyloučena možnost vyhradit určitý počet pro poslance zvolené na 1 Úř. věst. C 227 E, , s. 132 (Lamassourova-Severinova zpráva). PR\ doc 3/21 PE v02-00

4 základě nadnárodních seznamů; 4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a k němu připojený návrh rozhodnutí Evropské rady spolu s výše uvedenou zprávou Výboru pro ústavní záležitosti Evropské radě, vládě a parlamentu Chorvatské republiky a pro informaci rovněž Komisi a vládám a parlamentům členských států. PE v /21 PR\ doc

5 PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu EVROPSKÁ RADA, s ohledem na Smlouvu Evropské unii, a zejména na čl. 14 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na čl. 2 odst. 3 protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních, s ohledem na iniciativu Evropského parlamentu, s ohledem na souhlas Evropského parlamentu, vzhledem k těmto důvodům: (1) Na konci volebního období vyprší platnost ustanovení čl. 2 odst. 1 a 2 a protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. (2) Na konci volebního období vyprší platnost ustanovení čl. 19 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. (3) Ustanovení čl. 2 odst. 3 protokolu č. 36 je nezbytné neprodleně dodržet, a tudíž je zapotřebí přijmout rozhodnutí uvedené v čl. 14 odst. 2 druhém podstavci Smlouvy o Evropské unii, aby členské státy mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní opatření týkající se pořádání voleb do Evropského parlamentu na období (4) Toto rozhodnutí musí splňovat podmínky uvedené v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, a sice že celkový počet zástupců občanů Unie nesmí být vyšší než 750 poslanců a jeden předseda, přičemž toto zastoupení musí být poměrně sestupné s minimálním počtem 6 poslanců na členský stát a žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než 96, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Při uplatňování zásady sestupné poměrnosti, uvedené v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, jsou pokud možno dodržována následující pravidla: PR\ doc 5/21 PE v02-00

6 minimální a maximální počet, který Smlouva stanoví, musí být plně využit, aby rozdělení v Evropském parlamentu co nejlépe odráželo počty obyvatel členských států; čím lidnatější je určitý členský stát, tím vyšší počet má právo obsadit; čím lidnatější je určitý členský stát, tím vyšší počet obyvatel zastupuje každý z jeho poslanců v Evropském parlamentu. Článek 2 Celkový počet obyvatel členských států vypočítá Evropská komise (Eurostat) na základě údajů poskytnutých členskými státy podle metodiky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady. Článek 3 Na základě článku 1 je počet zástupců volených do Evropského parlamentu v jednotlivých členských státech s účinností od začátku volebního období stanoven následovně: Belgie 21 Bulharsko 17 Česká republika 21 Dánsko 13 Německo 96 Estonsko 6 Irsko 11 Řecko 21 Španělsko 54 Francie 74 Chorvatsko 11 Itálie 73 Kypr 6 Lotyšsko 8 Litva 11 Lucembursko 6 Maďarsko 21 Malta 6 Nizozemsko 26 Rakousko 19 Polsko 51 Portugalsko 21 Rumunsko 32 Slovinsko 8 Slovensko 13 Finsko 13 Švédsko 19 Spojené království 73 PE v /21 PR\ doc

7 Článek 4 Toto rozhodnutí bude revidováno s dostatečným předstihem před začátkem volebního období , aby bylo v budoucnu možné před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu přidělovat křesla jednotlivým členským státům objektivním způsobem na základě zásady sestupné poměrnosti v souladu s článkem 1 a s přihlédnutím k případnému zvýšení jejich počtu a k demografickému vývoji jejich obyvatelstva, které budou řádně potvrzeny. Článek 5 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. V [ ] dne [ ]. Za Evropskou radu předseda. PR\ doc 7/21 PE v02-00

8 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ V příštím volebním období, které začne v roce 2014, vyprší platnost stávající výjimky z čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a Evropský parlament bude sestávat ze 751 členů (750 a jednoho předsedy). Stávající počet v Evropském parlamentu (EP) je 754: 736 poslanců zvolených v souladu s Niceskou smlouvou, která byla v platnosti v době voleb v roce 2009, plus 18 jmenovaných v souladu s Lisabonskou smlouvou prostřednictvím změny článku 2 protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních, která rovněž stanovila dočasnou výjimku z čl. 14 odst. 2 SEU, umožňující do roku 2014 zachovat 99 přidělených Německu v souladu s Niceskou smlouvou (zatímco Lisabonská smlouva stanoví, že žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než 96 ). Jakmile vstoupí v platnost smlouva o přistoupení Chorvatska, dojde k přechodnému zvýšení počtu v EP na 766, neboť 12 bude přiděleno Chorvatsku (které má v současnosti 12 pozorovatelů), a to v souladu s čl. 19 odst. 1 aktu o přistoupení, kterým se opět mění článek 2 protokolu č. 36. Aby tudíž bylo dosaženo počtu 751 v souladu se Smlouvou, bude to znamenat snížení stávajícího počtu v Evropském parlamentu o 15. Tři z těchto musí být nutně odebrána z kvóty pro Německo, aby byl v souladu se Smlouvou dodržen maximální počet 96 namísto 99. Dalších 12 bude třeba získat odebráním jednoho či více (nejvýše však 12) dalším 24 členským státům (včetně Chorvatska), které mají vyšší než minimální počet 6 (pouze 6 mají v současnosti tyto členské státy: Malta, Lucembursko, Kypr a Estonsko). Z oblasti působnosti rozhodnutí, kterým se stanoví složení nového Evropského parlamentu, může rovněž vyplývat širší přerozdělení s cílem zohlednit případné změny v počtu obyvatel členských států nebo zlepšit výklad a provádění zásady sestupné poměrnosti stanovené Smlouvou. Podle čl. 14 odst. 2 SEU určuje složení Evropského parlamentu Evropská rada na základě jednomyslně přijatého rozhodnutí z podnětu Evropského parlamentu a s jeho souhlasem. Evropský parlament tudíž nese odpovědnost za to, že Evropské radě předloží svůj návrh. Návrh, který zpravodajové předkládají, vychází z následujících úvah. Jak uvádí čl. 14 odst. 2 SEU, zastoupení občanů v EP musí být poměrně sestupné. Podle Lamassourovy-Severinovy zprávy zásada sestupné poměrnosti znamená, že: 1) minimální a maximální počet, který Smlouva stanoví, musí být plně využit, aby se spektrum v Evropském parlamentu co nejméně odlišovalo od spektra obyvatel Evropské unie ; 2) čím lidnatější je určitý členský stát, tím vyšší počet má právo obsadit ; a 3) čím lidnatější je určitý členský stát, tím vyšší počet obyvatel zastupuje každý z jeho poslanců. Tato definice stanoví obecné zásady, nikoli matematická kritéria. Na jednu stranu se jejím druhým pravidlem nelze řídit absolutně (pokud by totiž bylo bráno doslova, nemohly by mít dva členské státy s různým počtem obyvatel stejný počet ). Na druhou stranu ji lze uplatnit několika způsoby, které nevedou ke stejnému výsledku. Stávající rozdělení každopádně v případě některých členských států neodpovídá třetímu pravidlu, jak dokládá tabulka 1 v příloze I. Naším prvním kritériem by tedy mělo být co nejdůslednější dodržování zásady sestupné poměrnosti. Avšak který z mnoha nejrůznějších způsobů zvolit? PE v /21 PR\ doc

9 Dřívější přerozdělování zašlo v zásadě sestupného rozdělení až do krajnosti, v důsledku čehož významně vzrostl poměr mezi počtem obyvatel a počtem pro velké členské státy ve srovnání se státy střední velikosti (viz příloha II), a vznikla tak potřeba tento trend vyvážit. První pravidlo uvedené v Lamassourově-Severinově zprávě (plné využití počtů stanovených Smlouvou) kromě toho brání dalšímu snižování počtu přidělených Německu pod hranici 96, což by bylo z politického hlediska pro celý Evropský parlament kontraproduktivní, a to s ohledem na všeobecně známý kritický postoj německého ústavního soudu vůči zásadě sestupné poměrnosti. To automaticky vylučuje snižování počtu velkých členských států, a naopak by to v případě přinejmenším u některých z nich logicky vedlo k jeho zvýšení. V poslední úmluvě navrhl Parlament takzvanou metodu pomocné opravy, která je v poslední době rozvíjena pod názvem kompromis z Cambridge : šest bude přiděleno každému členskému státu a ostatní křesla budou rozdělena poměrně (viz příloha I, tabulka 4). Tato metoda je nejproporcionálnějším mechanismem respektujícím zásadu sestupné poměrnosti a významně by přispěla ke zmírnění kritiky ze strany německého ústavního soudu (zejména ve spojení s revizí Smlouvy, která by zrušila horní hranici 96 ). Její použití by však vyvolalo drastické přerozdělování, jež by znamenalo závažné ztráty pro členské státy malé a střední velikosti a výrazný nárůst pro státy velké. Bez zrušení horní hranice 96 by navíc představovalo diskriminaci Německa oproti ostatním velkým členským státům, neboť by prudce vzrostl poměr počtu obyvatel a počtu mezi Francií a Německem. Z nejrůznějších možných matematických vzorců pro provádění zásady sestupné poměrnosti 1 je jednou z nejvíce sestupných parabolická metoda (viz příloha I, tabulka 3). Mohla by se stát dlouhodobým orientačním kritériem, aniž by došlo ke změně Smlouvy, avšak i tento model by znamenal příliš velké přerozdělování na to, aby byl politicky průchodný v jednom jediném kroku. Zpravodajové proto navrhují pragmatické řešení vycházející z jiného kritéria: minimalizovat ztráty jednotlivých členských států a současně co nejdůsledněji dodržet zásadu sestupné poměrnosti podle pravidla nikdo nezíská, nikdo neztratí víc než jedno (viz příloha I, tabulka 1). Tohoto pragmatického řešení lze dosáhnout ve dvou fázích. Prvním krokem (viz příloha I, tabulka 2) je přerozdělení plně v souladu se třemi pravidly sestupné poměrnosti, které bude současně znamenat co nejmenší změny v počtech. Výsledkem je ztráta 13 členských států, z nichž dva přijdou o 3 křesla (Maďarsko a Litva), šest o 2 (Rumunsko, Řecko, Belgie, Portugalsko, Česká republika a Lotyšsko) a pět o 1 křeslo (Švédsko, Bulharsko, Irsko, Chorvatsko a Slovinsko). Na druhou stranu Francie získá 4 křesla, Spojené království a Španělsko 3 a Itálie 1. Druhý krok spočívá v politické kompenzaci zisků (11 ) a ztrát více než jednoho křesla (10 ). Další zbývající křeslo připadne Slovinsku (které si ponechá svých 8 ) coby menší zemi mezi těmi, které přišly o křesla v první fázi. Výsledkem je výše zmíněná minimalizace ztrát, kdy pouze 12 členských států ztratí po jednom křesle a počet žádného státu se nezvýší. Takovéto zřeknutí se zisků samozřejmě znamená, že třetí pravidlo sestupné poměrnosti není zcela dodrženo, tento výsledek se však zakládá na jasné politické úvaze. Kromě toho má toto řešení mnohem blíž k respektování zásady sestupné poměrnosti než jakékoli z ostatních řešení založených na 1 Analýza a popis různých matematických vzorců viz zvláštní vydání časopisu Mathematical Social Sciences, 63 (2012), s , zejména tabulka 2 na s PR\ doc 9/21 PE v02-00

10 modelu nikdo nezíská, nikdo nezíská víc než jedno (například seškrtání 12, po jednom křesle každého státu, který při posledním přerozdělování získal). Zpravodajové se domnívají, že za stávajících okolností a na základě současného postupu rozhodování v této oblasti je navrhované řešení tím, které s největší pravděpodobností dosáhne většiny v Parlamentu a jednomyslnosti v Radě a současně bude co nejdůsledněji respektovat zásadu sestupné poměrnosti. Nový pokus o dosažení trvalejšího systému založeného na objektivních kritériích, který budou akceptovat všechny zúčastněné strany, by mohl být zahájen z nového podnětu Parlamentu v dostatečném předstihu před příštími volbami v roce Zároveň by bylo možné prostřednictvím zvláštního nařízení přijatého v souladu s řádným legislativním postupem vypracovat vhodnější metodiku stanovení počtu voličů, kteří mají být vzati v potaz na úrovni členských států. Přílohy: I. Tabulky popisující dopady různých metod výpočtu II. Historické souvislosti PE v /21 PR\ doc

11 PŘÍLOHA I TABULKA 1: PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ Členské státy Obyvatels tvo* Počet (stávající) Poměr počet obyvatel / počet Počet (nový) Rozdíl Poměr počet obyvatel / počet (nový) Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Polsko Rumunsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Bulharsko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Chorvatsko Litva Slovinsko Lotyšsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta CELKEM * ke dni 1. ledna 2012 PR\ doc 11/21 PE v02-00

12 TABULKA 2: PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ dvě fáze Členské státy Obyvatelstv o* Počet (fáze 1) Rozdíl Poměr počet obyvatel / počet (fáze 1) Počet (fáze 2) Rozdíl Poměr počet obyvatel / počet (fáze 2) Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Polsko Rumunsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Bulharsko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Chorvatsko Litva Slovinsko Lotyšsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta CELKEM * ke dni 1. ledna 2012 PE v /21 PR\ doc

13 TABULKA 3: PARABOLICKÁ METODA Členské státy Obyvatelst vo* Počet Rozdíl Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Polsko Rumunsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Bulharsko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Chorvatsko Litva Slovinsko Lotyšsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta CELKEM 751 * ke dni 1. ledna 2012 PR\ doc 13/21 PE v02-00

14 TABULKA 4: POMOCNÁ OPRAVA KOMPROMIS Z CAMBRIDGE Členské státy Obyvatelstvo* Počet Rozdíl Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Polsko Rumunsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Bulharsko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Chorvatsko Litva Slovinsko Lotyšsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta CELKEM 751 * vypočteno na základě údajů o počtu obyvatel z roku 2011 PE v /21 PR\ doc

15 PR\ doc 15/21 PE v02-00

16 PŘÍLOHA II TABULKA 1: 1979 Členské státy Obyvatelstvo Počet Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Nizozemsko Belgie Dánsko Irsko Lucembursko CELKEM 410 PE v /21 PR\ doc

17 TABULKA 2: 1986 Členské státy Obyvatelstvo Počet Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Nizozemsko Portugalsko Řecko Belgie Dánsko Irsko Lucembursko CELKEM 518 PR\ doc 17/21 PE v02-00

18 TABULKA 3: 1995 Členské státy Obyvatelstvo Počet Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Švédsko Rakousko Dánsko Finsko Irsko Lucembursko CELKEM 626 PE v /21 PR\ doc

19 TABULKA 4: 2004 Členské státy Obyvatelstvo Počet Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Polsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Litva Lotyšsko Slovinsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta CELKEM 732 PR\ doc 19/21 PE v02-00

20 TABULKA 5: 2009 Členské státy Obyvatelstvo Počet Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Polsko Rumunsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Bulharsko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Litva Lotyšsko Slovinsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta CELKEM 736 PE v /21 PR\ doc

21 TABULKA 6: POSLANCŮ NAVÍC Členské státy Obyvatelstvo Počet Rozdíl Poměr počet obyvatel / počet Německo Francie Spojené království Itálie Španělsko Polsko Rumunsko Nizozemsko Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko Bulharsko Dánsko Slovensko Finsko Irsko Litva Lotyšsko Slovinsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta CELKEM 754 PR\ doc 21/21 PE v02-00