Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Posouzení otvorových výplní z hlediska rozměrových variant vzorků pro určení rozsahu použití ve stavbě Bakalářská práce 2010 Tomáš Kocfelda

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Posouzení otvorových výplní z hlediska rozměrových variant vzorků pro určení rozsahu použití ve stavbě zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... podpis studenta:

3 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Prof. Ing. Josefu Poláškovi, Ph.D. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce a za cenné technické a realizační rady. Dále Ing. Miroslavu Zapletalovi a Ing. Petru Sláčíkovi za odborné konzultace.

4 Jméno / Name Tomáš Kocfelda Název práce Posouzení otvorových výplní z hlediska rozměrových variant vzorků pro určení rozsahu použití ve stavbě The title of work Assessment of hole fillings in terms of size variants of samples to determine the extent of use in construction Abstrakt Tato práce je zaměřena na návrh postupu stanovení minimálního potřebného počtu a rozměrů reprezentativních zkušebních vzorků oken a vnějších vchodových dveří pro počáteční zkoušky typu v předepsaných vlastnostech evropskou harmonizovanou normou ČSN EN tak, aby rozsahem použití pokryly celý výrobní sortiment. I když tato norma umožňuje výrobci deklarování jednoho výrobku, jako zástupce z celého sortimentu nebo jeho části, zajišťujícího nejnepříznivější kombinaci funkčních vlastností dle příslušných kritérií, není volba takového zástupce jednoznačná. Klíčová slova Okna, vnější vchodové dveře, nařízení vlády, evropská norma, počáteční zkouška typu, průvzdušnost, vodotěsnost, odolnost proti zatížení větrem, únosnost bezpečnostních zařízení, akustické vlastnosti, součinitel prostupu tepla Abstract This work focuses on the suggestion procedure for determining the minimum required number and size of representative samples of windows and external entrance doors for initial type testing in the prescribed properties harmonized European norm ČSN EN so that the range of uses covers the entire product range. Although this European norm allows manufacturers declaring a product as a representative of the entire range or part of ensuring the worst combination of functional properties according to relevant criteria, the choice of representative is not unequivocal. Key words Windows, exterior entry doors, Government Regulation, European Standard, initial type testing, air permeability, watertightness, resistance to wind load, load-bearing capacity of safety devices, acoustic performance, thermal transmittance

5 Obsah: 1. Úvod Cíl práce Metodika Analýza současných konstrukcí otvorových výplní v ČR Okna Rozdělení podle konstrukce Rozdělení oken podle materiálu Rozdělení oken podle tvaru a členění Rozdělení podle způsobu otevírání Vnější vchodové dveře Rozdělení vnějších vchodových dveří podle konstrukce křídel Rozdělení vnějších vchodových dveří podle materiálu Rozdělení vnějších vchodových dveří podle tvaru a členění Rozdělení vnějších vchodových dveří podle způsobu otevírání Analýza současných legislativních požadavků na otvorové výplně v ČR Základní předpisy pro posuzování shody Posuzování shody podle Nařízení vlády 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů Posuzování shody otvorových výplní Systémy prokazování shody dle ČSN EN Počáteční zkoušky typu Výběr vzorků Vlastní návrh postupu stanovení počtu a optimálních rozměrů zkušebních vzorků Metodický postup návrhu počtu a rozměrů vzorků Modelový příklad Závěr Resume Literatura...43

6 1. ÚVOD Otvorové výplně okna, dveře, zasklené stěny stavebních konstrukcí jsou nejexponovanějšími prvky obálek budov. Svými funkcemi se významnou mírou podílejí na tvorbě optimálního vnitřního prostředí a mají rozhodující vliv na energetické ztráty objektů. Otvorové výplně jsou nejen významné konstrukční prvky, ale i výrazové prostředky v architektuře, které se vždy spojovali se slohy jednotlivých historických období, a byly součástí celkové tektoniky stavby. V některých obdobích právě tektonika architektonického díla poznamenala otvorovou výplň natolik, že se stala charakteristickým znakem jednotlivých slohů. Převážnou část otvorových výplní tvoří sklo nebo plné výplně. V současnosti se používají skla resp. izolační systémy složené z více skel nebo plné výplně resp. izolační výplně převážně sendvičové konstrukce, které zabezpečují vysokou kvalitu a dobré fyzikální a mechanické vlastnosti. Kvalitu otvorových výplní výrazně ovlivňuje řešení jejich styků se stavební konstrukcí. Na tento detail se kladou vysoké nároky. Styky musí především bezpečně přenést zatížení z otvorové výplně do obvodové stěny, musí eliminovat objemové změny těchto konstrukcí, vyrovnat výrobní tolerance hrubé stavby a zabezpečit fyzikální celistvost obvodové stěny v tomto detailu. Tvorbu konstrukce otvorových výplní ovlivňují tvarové a estetické kritéria, funkční a technické kritéria a v neposlední řadě kritéria bezpečnosti a hospodárnosti. Okna jsou nejčastěji používaným transparentním systémem obvodových plášťů budov. Primární funkcí okna jsou přirozené denní osvětlení a insolace interiérů a přirozené větrání. Mimo to mají okna i další funkce vyplývající z požadavků na jejich fyzikální a mechanické vlastnosti jako tepelná a zvuková izolace, vzduchová propustnost, hydroizolace, mechanická odolnost proti účinku větru a provozního zatížení. Dveřní konstrukce jsou součástí obvodových nebo dělících vnitřních stěn a uzavírají komunikační otvor. Při navrhování se vychází z provozních poměrů a účelu místnosti. Požadavky kladené na dveře můžeme charakterizovat jako prostředek na dosáhnutí vhodné estetické, mechanické, statické, tepelně technické, akustické, bezpečnostní a protipožární konstrukce dveří, která zabezpečuje lepší pohodu a bezpečnost využití vnitřních prostorů. 1

7 2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je návrh postupu stanovení rozměrů reprezentativních zkušebních vzorků oken a vchodových dveří pro pěší pro počáteční zkoušky typu ve zkušebně dle požadavků harmonizované normy ČSN EN s ohledem na výrobní sortiment výrobce otvorových výplní. To znamená navrhnout postup stanovení potřebného počtu zkušebních vzorků takového typu a rozměrů, aby výrobci výsledky jejich zkoušek pokrývaly celý výrobní sortiment. 2

8 3. METODIKA Pro splnění zadaného cíle této práce je provedena analýza konstrukcí otvorových výplní, která je provedena pro dvě výrobkové skupiny, a to okna a vnější vchodové dveře. Výrobková skupina okna je rozdělena do kategorií v souladu s normou ČSN a výrobková skupina vnější vchodové dveře v souladu s normou ČSN Dále je provedena analýza platných legislativních předpisů v ČR v oblasti posuzování shody stavebních výrobků, které mají být uváděny na trh s označením CE, kde základním předpisem je Nařízení vlády 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a požadavky prokazování shody otvorových výplní jsou stanoveny evropskou harmonizovanou normou ČSN EN Na základě získaných informací je zpracován metodický postup stanovení reprezentativních vzorků pro jednotlivé výrobkové skupiny. 4. ANALÝZA SOUČASNÝCH KONSTRUKCÍ OTVOROVÝCH VÝPLNÍ V ČR 4.1 Okna V současné době používaná okna můžeme rozdělit do čtyř kategorií - podle konstrukce - podle materiálu - podle tvaru a členění - podle způsobů otevírání Rozdělení oken podle konstrukce Z konstrukčního hlediska se okna dělí na: - jednoduchá - jednoduchá s dvojsklem (trojsklem) - zdvojená - dvojitá - speciální 3

9 Jednoduché typy oken tvoří okenní rám a křídlo. Provedení může být s jednoduchým zasklením, s jednoduchým zasklením a s příložným křídlem a nebo zasklené dvojsklem, případně trojsklem. Zdvojené typy oken tvoří jednoduchý nebo zdvojený okenní rám přizpůsobený na zavěšení zdvojených křídel, která jsou navzájem spojena rozevíratelnými spojkami. Jedno křídlo (zpravidla vnitřní) plní nosnou funkci a druhé k němu může přiléhat jak ze strany exteriéru tak interiéru. Druhé křídlo zastává čistící funkci. Dvojité typy oken dělíme podle provedení na - deštěná mají dva jednoduché rámy vzájemně spojené deštěním a samostatně dovnitř, nebo ven a dovnitř otevíratelná křídla - fošnová mají jeden společný jednoduchý rám a ven a dovnitř otevíratelná křídla Speciální typy oken můžeme charakterizovat jako okna, která jsou předmětem obnovy v historických budovách při zachování původního vzhledu a provedení, ale současně vyhovující současným požadavkům převážně na tepelné a akustické vlastnosti. Takovým případem může být pohledová replika deštěného okna v provedení euro, kdy jeden rám je v původním jednoduchém provedení a druhý v jednoduchém euro provedení. 4

10 Obr. 1 Rozdělení oken podle konstrukce [1] (A jednoduché okno s jedním sklem, B jednoduché okno s přidruženým křídlem, C jednoduché okno s dvojsklem, D zdvojené okno, E dvojité okno) 5

11 4.1.2 Rozdělení oken podle materiálu Podle materiálu vlysů okenního rámu a křídla se okna dělí na - dřevěná - plastová - kovová - kombinovaná Dřevěná okna Dřevo jako jeden z nejstarších stavebních materiálů představuje klasickou bázi i na výrobu oken. Využití surovinové základny jakožto obnovitelného zdroje zaručuje tomuto materiálu širokou aplikaci na výrobu oken i v budoucnosti. Dřevo je dobrý tepelně izolační materiál a při svojí malé měrné hmotnosti má nízký součinitel tepelné vodivosti. Jeho nevýhodou jako organického materiálu je jeho nevyhnutná ochrana proti vlhkosti, plísni, škůdcům a ohni. Nejpoužívanější dřevinou pro výrobu oken je smrk, borovice, dub a exotické meranti. V současnosti se při výrobě dřevěných oken nejvíce uplatňuje tzv. unifikovaný EURO program, totožný s nástrojovou sadou na jejich výrobu. Obr. 2 Dřevěné okno jednoduché [1] 6

12 Plastová okna Základním materiálem pro výrobu plastových oken je polymer PVC. Tento materiál je charakteristický termoplast, který s narůstající teplotou měkne a mění své fyzikální vlastnosti z hlediska roztažnosti. Vzhledem k nízké statické tuhosti jsou rámy vyztužovány kovovými profilovými výztuhami. Od počátků 60. let, kdy se rozvinula výroba těchto oken, prošla plastová okna značným vývojem. V současné době se jejich konstrukce dělí zejména podle počtu komor ve směru tepelného toku zevnitř směrem ven, které mají zásadní podíl na tepelně izolační vlastnosti. Obr. 3 Konstrukce plastových oken [1] Kovová okna Kovy mají vysoký součinitel tepelné vodivosti, což způsobuje velké problémy při plnění tepelně izolačních požadavků na okenní konstrukce. Okenní vlysy představují na takových oknech výrazné tepelné mosty. V současné době je z hlediska tepelně technických vlastností kladen důraz na možnosti přerušení tepelného mostu, proto je nutné při použití ve vytápěných prostorech tyto tepelné mosty přerušit vloženým tepelným izolantem, který výrazným způsobem sníží tepelnou vodivost použitého kovového materiálu Mezi nerozšířenější patří konstrukce z hliníkových slitin, které se v převážné míře aplikují na objektech občanského charakteru jako např. výrobní haly, administrativní budovy. 7

13 Obr. 4 Konstrukce hliníkových oken s přerušeným tepelným mostem [1] Kombinovaná okna Nejčastější používanou variantou při výrobě oken je kombinace dřeva a slitin hliníku. Základním a nosným materiálem pro výrobu je pro své dobré materiálové vlastnosti dřevo, které také plní pohledovou funkci ze strany interiéru jakožto přírodní materiál. Ze strany exteriéru je oplášťování provedeno pomocí prvků z kovového materiálu, které tvoří ochrannou část dřevěné konstrukce a je vhodný pro svou vysokou odolnost proti povětrnosti, stálobarevnost a dlouhou životnost. Toto řešení je určeno jednak jako doplněk již existujících dřevěných oken, jednak přímo pro novou originální konstrukci dřevohliníkového okna. (Motyková, 2008) Velmi častým řešením je kombinace plastového profilu s odolnějším hliníkovým profilem na vnější straně okna, jež je vystavena exponovaným klimatickým podmínkám. Základem okenního profilu je masivní tuhé jádro vyrobené z recyklovatelných plastů (směs polyetylenu a polypropylenu) s příměsí rozvlákněné celulózy plnící roli rozptýlené výztuže. Toto masivní jádro vyrobené ze 100% recyklátu je obaleno pláštěm z polyetylenu, jenž je na jádro nanesen koextruzí. Poté jsou jako pohledové plochy profilů naválcovány a nataveny hliníkové plechy, předem povrchově upravené práškovým vypalovacím lakem. Předností tohoto systému je masivnost a odolnost základních profilů vůči povětrnostním vlivům, teplotě a UV záření i dlouhá životnost, která vyplývá 8

14 z vlastnosti použitých materiálů. Hliníkový plášť umožňuje dodatečné nalakování v jakémkoli barevném odstínu. (Motyková, 2008) Obr. 5 Konstrukce kombinovaného okna dřevo hliník [1] Obr. 6 Konstrukce kombinovaného okna plast hliník [2] 9

15 4.1.3 Rozdělení oken podle tvaru a členění Při rozdělení oken podle tvaru a členění jsou základními znaky sloupek, příčník, křídlová příklopka (štulp), počet křídel a větrací štěrbina. Tvar, poloha a počet okenních otvorů sehrávají podstatnou funkci také v technickém pojetí. Obr. 7 Rozdělení oken podle členění [1] (A jednokřídlové, B dvoukřídlové, C tříkřídlové s jedním sloupkem, D dvojdílné s horizontální příčlí, E trojdílné s horním větracím křídlem, F členěné s dvěma větracími křídly, G dvoukřídlové s horizontální příčlí, H trojdílné s dvěma větracími křídly, I sdružení oken) 10

16 4.1.4 Rozdělení podle způsobu otevírání Způsob otevírání je odrazem požadavků na větrání prostorů a je ovlivňován provozními hledisky (poloha křídla vzhledem k vnitřnímu prostoru), způsobu čištění a údržby okna. 1 pevné zasklení, 2 otevíravé, 3 otočné, 4 sklápěcí, 5 kyvné symetrické, 6 kyvné nesymetrické, 7 skládací horizontálně, 8 skládací vertikálně, 9 vyjímatelné, 10 vyklápěcí, 11 otevíravé a sklápěcí, 12 vyklápěcí a sklápěcí, 13 odsuvné, 14 svisle posuvné / výsuvné / zásuvné, 15 vodorovně posuvné / jedno posuvné křídlo / dvoukřídlové, 16 posuvné a sklápěcí Obr. 8 Rozdělení oken podle způsobu otevírání [1] 11

17 4.2 Vnější vchodové dveře V současné době používané vnější vchodové dveře můžeme rozdělit do čtyř kategorií - podle konstrukce křídel - podle materiálu - podle tvaru a členění - podle způsobů otevírání Rozdělení vnějších vchodových dveří podle konstrukce křídel - rámová jedná se o klasickou konstrukci dveří, dveřní křídlo je tvořeno rámem, který může být členěn příčkami. Do rámu dveřního křídla jsou vsazeny výplně, které mohou sestávat z hladkých sendvičových izolačních desek, ozdobných profilovaných kazet nebo izolačního zasklívacího systému v různých provedeních (PR, 2009). U současných moderních dřevěných konstrukcí jsou rám i výplň tvořeny vícevrstvým materiálem, který zaručuje lepší stabilitu křídla. Neopomenutelným pozitivem je historicky prověřená konstrukce, která je při dodržení všech zásad výroby těchto křídel funkční a spolehlivá (Ullmann, 2008). - sendvičová rám dveřního křídla je tvořen vícevrstvými lepenými hranoly, které jsou kryty vrstvami překližky a vrchní dýhou nebo masivem. Střed křídla je vyplněn polyuretanovou pěnou s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Dveřní křídlo může být zdobeno nalepenými lištami a mohou být vyříznuty otvory, do kterých se vloží izolační sklo (PR, 2009). Konečná kvalita takového dveřního křídla je tedy dána materiály použitými na jeho konstrukci. Pozitivní stránkou je tvarová stálost, široké možnosti designu a modifikování vlastností křídla pro speciální použití, jako jsou například požární dveře, dveře zvukoizolační apod. (Ullmann, 2008) 12

18 Obr. 9 Rozdělení vnějších vchodových dveří podle konstrukce křídel (rámové, sendvičové) [10] Rozdělení vnějších vchodových dveří podle materiálu Podle materiálu vlysů dveřního rámu a křídla můžeme vnější vchodové dveře dělit na - dřevěná - plastová - kovová - kombinovaná Rozdělení vnějších vchodových dveří podle tvaru a členění - jednokřídlová - dvoukřídlová - s bočními přísvětlíky - s nadsvětlíkem 13

19 4.2.4 Rozdělení vnějších vchodových dveří podle způsobu otevírání V současné době je u vchodových dveří nejběžnější a prakticky jedinou používanou variantou způsobu otevírání, a to otočnou okolo svislé osy. Dveře otočné okolo svislé osy můžeme dále rozlišit, zda jsou otevíravé dovnitř nebo ven. Jedná se o jeden z nejstarších způsobů otevírání dveří a díky svému neustálému vývoji dnes patří ke způsobům nejpropracovanějším. Umožňuje dokonalé těsnění dveřního křídla v zárubni a nabízí široké možnosti použití i v oblasti speciálních výrobků (Ullmann, 2008). K tradiční konstrukci otočných dveří patří u nás polodrážkové dveře. U vchodových nebo speciálních dveří se polodrážka využívá k osazení těsnění. Neustálé zvyšování a snaha dosáhnout lepších parametrů tepelné odolnosti, zvukové izolace či požární odolnosti vedly výrobce k vytvoření dvojité polodrážky, která má lepší předpoklady k dosažení požadovaných hodnot. Umožňuje vícestupňové těsnění dveřního křídla, a tím i efektivnější dotěsnění v zavřeném stavu (Ullmann, 2008). 14

20 5. ANALÝZA SOUČASNÝCH LEGISLATIVNÍCH POŽADAVKŮ NA OTVOROVÉ VÝPLNĚ V ČR 5.1 Základní předpisy pro posuzování shody Základním předpisem, který sjednocuje oblast stavebnictví v hospodářském sektoru EU je Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. V souladu s tímto právem Evropských společenství se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, které mají být uváděny na trh s označením CE a jež jsou od do české legislativy zavedeny prostřednictvím Nařízení vlády 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto data a dále po dobu tříletého přechodného období bylo možné posuzovat stavební výrobky dle Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Rámcovým předpisem k výše uvedenému nařízení vlády je zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů. 5.2 Posuzování shody podle Nařízení vlády 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví technické požadavky na stavební výrobky, které mají být uváděny na trh s označením CE. Toto nařízení se vztahuje na stavební výrobky, pokud požadavky pro ně jsou stanoveny - harmonizovanými českými technickými normami nebo zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu - evropskými technickými schváleními 15

21 - určenými normami vztahujícími se k tomuto nařízení, kterými jsou české nebo zahraniční technické normy, které byly oznámeny Komisí Evropských společenství v případě, že v příslušné oblasti neexistují harmonizované evropské normy nebo evropská technická schválení Stavebním výrobkem je každý výrobek určený výrobcem pro trvalé zabudování do staveb, pokud jeho vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, kdy trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku jsou stavebními nebo montážními činnostmi. Z podmínek uvádění stavebních výrobků na trh vyplývá, že výrobek může být uveden na trh pouze tehdy, je-li vhodný k určenému použití a splňuje-li požadavky stanovené ve výše uvedených legislativách. Výrobek je vhodný k určenému použití, má-li takové vlastnosti, které jsou předpokladem pro splnění základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, do nichž mají být tyto výrobky zabudovány nebo v nichž mají být sestaveny nebo instalovány, v případě, že jsou tyto stavby řádně navrženy a provedeny. Pokud výrobek splňuje požadavky stanovené ve výše uvedených legislativách a při posouzení jeho shody byl dodržen stanovený postup, umisťuje výrobce na výrobek označení CE, které může být ve formě štítku umístěném ve vhodné formě na výrobku nebo součástí průvodní dokumentace, a které mimo jiné obsahuje je-li to vzhledem k povaze výrobku vhodné, údaje o vlastnostech výrobku. Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Při posuzování shody výrobce provádí nebo zajišťuje posouzení shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými ve výše uvedených legislativách jedním z šesti způ- 16

22 sobů z nich každý, mimo jiné stanovuje, že výrobce provede nebo zajistí počáteční zkoušku typu. Základní požadavky tohoto zákona uvedené v příloze č. 1 stanovují, že výrobky musí být vhodné pro stavby, aby tyto byly (jako celek i jejich jednotlivé části) při respektování hospodárnosti vhodné k jejich určenému použití a zároveň plnily níže uvedené základní požadavky na stavby: - mechanická odolnost a stabilita - požární bezpečnost - hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí - bezpečnost při užívání - ochrana proti hluku - úspora energie a ochrana tepla 5.3 Posuzování shody otvorových výplní Pro okna a dveře v českém normalizačním systému nabyla platnosti v prosinci 2006 harmonizovaná norma ČSN EN Okna a dveře Norma výrobku, funkční vlastnosti Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti. Od data , kdy bylo ukončeno přechodné období pro stanovené posuzování shody, musí výrobce zajistit posouzení shody výrobku v souladu s Nařízením vlády č. 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů Systémy prokazování shody dle ČSN EN Systémy prokazování shody stavebních výrobků okna, dveře a střešní okna jsou uvedeny v tabulce č. 1 pro určená použití a příslušné úrovně a/nebo třídy, které byly v souladu s rozhodnutím Komise 99/93/ES a 98/436/ES stanoveny v příloze III mandátů M/101 Dveře, okna, okenice, vrata a příslušné stavební kování a M/122 Střešní krytiny, světlíky, střešní okna a přidružené výrobky. 17

23 Tabulka č. 1 Systémy prokazování shody (AoC) pro vnější dveřní sestavy pro pěší a okna [6] Výrobky Určené/á použití Úrovně nebo třída (y) Systém (y) prokazování shody Dveře a vrata (s Pro dělení na požární /kouřové úseky a na únikových 1 a bez příslušného kování) cestách Na únikových cestách 1 Jiná deklarovaná specifická použití a/nebo použití na které se vztahují jiné specifické požadavky, zejména na hluk, energii, těsnost a bezpečnost při používání 3 Pouze pro vnitřní komunikace 4 Okna (s a bez příslušného kování) Pro dělení na požární/kouřové úseky a na únikových cestách Všechna ostatní 1 3 Střešní okna Pro použití vtahující se na požární odolnost (např. požární všechny 3 úseky) Pro použití vztahující se k požadavkům na oheň A1(*), A2(*), B(*), 1 pozn. a C(*) A1(**), A2(**), B(**), C(**), D, E 3 (A1 do E)(***), F 4 Pro použití vztahující se k požadavkům na funkčnost při vnějším požáru pozn. b Výrobky vyžadující zkoušení Výrobky pokládané 3 4 za bezpečné bez zkoušení (CWFT seznamy) Pro použití přispívající k vyztužení střešní konstrukce - 3 Pro jiná použití než výše specifikovaná - 3 POZNÁMKA: Šedě stínované plochy jsou uvedeny pro úplnost mandátů. Nejsou zahrnuty v této evropské normě Systém 1: Viz bod i) oddílu 2 přílohy III ke směrnici 89/106/EHS, s auditními zkouškami vzorků Systém 3: Viz druhá možnost bodu ii) oddílu 2 přílohy III ke směrnici 89/106/EHS Systém 4: Viz třetí možnost bodu ii) oddílu 2 přílohy III ke směrnici 89/106/EHS * Výrobky/materiály, v nichž jasně stanovená etapa výrobního procesu vede k lepší klasifikaci reakce na oheň (např. přidáním retardérů hoření nebo omezením organických materiálů) ** Výrobky/materiály, které nejsou zahrnuty vysvětlivkou *) *** Výrobky/materiály, u kterých se nevyžaduje, aby byly zkoušeny na reakci na oheň (např. výrobky/materiály tříd A1 podle rozhodnutí Komise 96/603/ES, ve znění pozdějších předpisů) a Viz rozhodnutí Komise 2000/147/ES b Viz rozhodnutí Komise 2001/671/ES 18

24 Prokazování shody pro okna (včetně střešních oken) a vnější dveře pro pěší musí být založeno na vyhodnocování podle postupů shody uvedených v tabulce č. 2 a tabulce č. 3, vyplývající z použití článků uvedených v těchto tabulkách této evropské normy. Tabulka č. 2 Úkoly hodnocení shody určené pro výrobky podle AoC systému 1 [6] Základní vlastnosti Úkoly za které odpovídá certifikační orgán na výrobky (včetně vzorkování) Úkoly za které odpovídá výrobce (včetně vzorkování) Průběžný dohled, posuzování a schvalování FPC notifikovanou osobou Počáteční inspekce v místě výroby a FPC notifikovanou osobou Počáteční zkouška typu výrobku notifikovanou osobou, jak je popsáno v 7.2 Zkoušení vzorků odebraných v místě výroby podle předepsaného plánu výrobcem, jak je popsáno v 7.2 a 7.3 Počáteční zkouška typu výrobku výrobcem, jak je popsáno v 7.2 FPC výrobcem, jak je popsáno v 7.3 O D SO O D SO O D SO O D SO O D SO O D SO Odolnost proti - N N - N N - A N - N A - A A zatížení větrem Odolnost proti zatížení sněhem a - - N - - N - - N - - A - - A trvalému zatížení Reakce na oheň - - A - - A - - A - - N - - A Odolnost proti - - N - - N - - A Všechny vlastnosti - - N - - A vnějšímu požáru Vodotěsnost - N N - N N - A A vztažené k reakci na - N N - A A Nebezpečné látky - N - - N - - A - oheň (jen SO) a - N - - A - Odolnost proti - N N - N N - A A možnost úniku - A (jen N - A A nárazu (jen uzamčené dveře na únikových cestách) prosklené dveře s rizikem zranění) Únosnost bezpečnostních - N N - N N - A A - N N - A A zařízení Výška - N - - N - - N - - A - - A - Možnost úniku - A - - A - - A - - N - - A - Ovládací síly (jen - N - - N - - A - - N - - A - automatická zařízení) Akustické vlastnosti - N N - N N - A A - N N - A A Součinitel prostupu - N N - N N - A A - N N - A A tepla Radiační vlastnosti - - N - - N - - N - - A - - A Průvzdušnost - N N - N N - A A - N N - A A 19

25 Legenda: O: okna D: dveře SO: střešní okna FPC: řízení výroby u výrobce A: předepsaný úkol(y) musí být vykonán pro příslušné výrobky/vlastnosti N: předepsaný úkol(y) nemusí být vykonán pro příslušné výrobky/vlastnosti -: předepsaný úkol(y) není použitelný pro příslušné výrobky/vlastnosti Výrobky/materiály u nichž jasně stanovená etapa výrobního procesu vede k lepší klasifikaci reakce na oheň (např. přidáním retardérů hoření nebo omezením organických materiálů), viz tabulka ZA.2 normy ČSN EN POZNÁMKA Termín notifikovaná osoba je jen pro organizace notifikované podle článku 18 CPD (certifikační orgány, inspekční orgány a zkušební laboratoře. [6] Tabulka č. 3 Úkoly hodnocení shody určené pro výrobky podle AoC systému 3 Základní vlastnosti Úkoly za které odpovídá výrobce (včetně vzorkování) Počáteční zkouška typu výrobku notifikovanou osobou, jak je popsáno v 7.2 Počáteční zkouška typu výrobku výrobcem, jak je popsáno v 7.2 FPC výrobcem, jak je popsáno v 7.3 O D SO O D SO O D SO Odolnost proti A A N N N A A A A zatížení větrem Odolnost proti zatížení sněhem a - - N - - A - - A trvalému zatížení Reakce na oheň - - A - - N - - A Odolnost proti - - A - - N - - A vnějšímu požáru Vodotěsnost A A A N N N A A A Nebezpečné látky A A - N N - A A - Odolnost proti - N A - A (jen N - A A nárazu prosklené dveře s rizikem zranění) Únosnost bezpečnostních A A A N N N A A A zařízení Výška - N - - A - - A - Ovládací síly (jen - N - - A - - A - automatická zařízení) Akustické vlastnosti A A A N N N A A A Součinitel prostupu A A A N N N A A A tepla Radiační vlastnosti - - N - - A - - A Průvzdušnost A A A N N N A A A 20

26 Legenda: O: okna D: dveře SO: střešní okna FPC: řízení výroby u výrobce A: předepsaný úkol(y) musí být vykonán pro příslušné výrobky/vlastnosti N: předepsaný úkol(y) nemusí být vykonán pro příslušné výrobky/vlastnosti -: předepsaný úkol(y) není použitelný pro příslušné výrobky/vlastnosti Výrobky/materiály pro které se reakce na oheň během výrobního procesu nemění. POZNÁMKA Termín notifikovaná osoba je jen pro organizace notifikované podle článku 18 CPD (certifikační orgány, inspekční orgány a zkušební laboratoře. Stanovení vlastností spadajících pod kontrolu certifikačním orgánem pro výrobky nebo požadovaných notifikovanou zkušební laboratoří, za které odpovídá výrobce, jak ukazuje tabulka č. 2 a tabulka č. 3, může být provedeno výrobcem prostřednictvím tabulkových hodnot nebo výpočtů, ale podklady na základě kterých je stanovení prováděno musí být zkontrolovány stejnou osobou, která je identifikována pro vlastnosti v tabulce č. 2 a tabulce č. 3. Zkušební laboratoře schválené pro počáteční zkoušení typu pro systémy 1 a 3 by měly provádět jejich zkoušení použitím jejich vlastního zkušebního zařízení a kvalifikovaného personálu. Zkoušky mohou být také vykonány za použití zkušebních prostředků výrobce, tj. personálem a zařízením pro zkoušení v rámci prokazování shody, zajišťující že: - notifikovaná osoba odsouhlasí použití zkušebních zařízení výrobce s vědomím, že je jí ponechána odpovědnost za vykonání zkoušek; - zařízení výrobce pro zkoušení jsou kalibrována; - zkoušky na zkušebním zařízení výrobce jsou vykonány přesně ve shodě se zkušebními postupy podle příslušných zkušebních technických specifikací; - notifikovaná osoba je přítomná při zkouškách prováděných zaměstnanci výrobce a rozhoduje, zda výsledky zkoušek vezme v úvahu či nikoli Počáteční zkoušky typu Jak již bylo zmíněno, že výrobce provede nebo zajistí provedení počáteční zkoušky typu, které musí být provedeny k prokázání shody s harmonizovanou normou ČSN EN Pro účely zkoušení oken a vnějších dveří pro pěší mohou být tato 21

27 sloučena do skupin, kde je to možné a vybraná vlastnost je společná pro všechny výrobky v této skupině. Navíc počáteční zkoušky typu musí být vykonány pro začínající výrobu nového typu výrobku, jestliže není členem stejné skupiny nebo na začátku nové metody výroby, kde tato může ovlivnit stanovené vlastnosti. Vždy při změně konstrukce okna a vnějších dveří pro pěší, materiálů nebo dodavatele součástí, nebo výrobního procesu, které by mohly změnit jednu nebo více hodnocených vlastností konstrukce se mění musí být zkoušky opakovány pro příslušné vlastnosti. Podobná konstrukce, která se nemění, je modifikace výměnou součástí (např. zasklení, kování, těsnění proti povětrnosti) a/nebo změnou materiálové specifikace a/nebo rozměrovou změnou profilové části a/nebo způsobu montáže, která nezmění klasifikaci a/nebo deklarovanou hodnotu funkční vlastnosti Výběr vzorků Vzorky vybrané pro zkoušení musí být reprezentativní ze sortimentu výrobků podobné konstrukce a tabulky č. 4a nebo 4b, stejně tak jako popisů výrobku. Výrobce musí mít možnost deklarování jednoho výrobku ze sortimentu výrobků jako zástupce (představitele) z celého sortimentu nebo části zajišťujícího, že tento výrobek má nejnepříznivější kombinaci funkčních vlastností podle tabulky č. 5 a tabulky č. 6. Pokud je rozsah zkoušek prováděn na dostatečném počtu vzorků, musí být vybrány s ohledem na destruktivní charakter zkoušek (viz. tab. č. 4a, 4b). V tabulce č. 4a a 4b jsou specifikovány počty zkušebních vzorků požadovaných pro každou zkoušku a všechny změny rozměrů, které jsou dovoleny pro jednotlivé konstrukce. 22

28 Tabulka č. 4a Stanovení jednotlivých vlastností oken [6] Článe k normy Vlastnost Norma klasifikace Pozn. a Norma zkoušení nebo výpočtu Pozn. a Typ zkoušky Pozn. b Počet zkušební ch vzorků Rozměr zkušebního vzorku Rozsah použití (za předpokladu podobné konstrukce, viz článek č. 3.4 normy) 4.2 Odolnost proti zatížení větrem ČSN EN ČSN EN Destruktivní 1 nespecifikován -100 % šířky rámu a výšky zkušebního vzorku 4.3 Odolnost proti zatížení sněhem Údaje o výplni Národní předpisy a/nebo doporučení Výpočet - nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku Reakce na oheň ČSN EN Viz. ČSN EN Destruktivní Viz. ČSN EN Odolnost proti vnějšímu požáru ČSN EN ENV 1187 Destruktivní Viz. ENV Vodotěsnost ČSN EN ČSN EN Nebezpečné látky Nedestruktivní 1 Nespecifikován -100 % +50 % celkové plochy zkušebního vzorku Posouzení podle národních předpisů 4.7 Odolnost proti nárazu ČSN EN ČSN EN Destruktivní 1 nebo 2 Nespecifikován > celková plocha zkušebního vzorku 4.8 Únosnost bezpečnostních zařízení Mezní hodnota ČSN EN Nedestruktivní 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.11 Akustické vlastnosti Deklarované hodnoty ČSN EN ISO ČSN EN ISO Nedestruktivní nebo tabulkové hodnoty 1 - Viz příloha B normy ČSN EN Viz příloha B normy ČSN EN ČSN EN ISO :2000 Tabulka F.1 Tabulkové hodnoty - Nespecifikován Všechny rozměry Součinitel prostupu tepla Deklarovaná hodnota ČSN EN ISO ČSN EN ISO a ČSN EN ISO Výpočet - - 1,23 (±25%) m x 1,48 (-25%) m nebo 1,48 (+25%) m x 2,18 (±25%) m Celková plocha 2,3 m 2 Pozn. c, d Celková plocha > 2,3 m 2 Pozn. c ČSN EN ISO ČSN EN ISO Nedestruktivní 1 1 1,23 (±25%) m x 1,48 (-25%) m nebo 1,48 (+25%) m x 2,18 (±25%) m Celková plocha 2,3 m 2 Pozn. c, d Celková plocha > 2,3 m 2 Pozn. c 4.13 Radiační vlastnosti (výplň) Pozn. e Deklarované hodnoty ČSN EN 410 ČSN EN ČSN EN Všechny velikosti 4.14 Průvzdušnost ČSN EN ČSN EN 1026 Nedestruktivní 1 Nespecifikován -100 % +50 % celkové plochy zkušebního vzorku 23

29 4.16 Ovládací síly Pozn. f ČSN EN ČSN EN Nedestruktivní 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.17 Mechanická pevnost ČSN EN ČSN EN ČSN EN ČSN EN Destruktivní nebo nedestruktivní (záleží na výsledcích) 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.18 Výměna vzduchu větrání Deklarované hodnoty ČSN EN Nedestruktivní 1 Nespecifikován Stejná konstrukce a velikost větracího zařízení 4.19 Odolnost proti průstřelu ČSN EN 1522 ČSN EN 1523 Destruktivní 1 Nespecifikován Pozn. g 4.20 Odolnost proti výbuchu ČSN EN ČSN EN ČSN EN ČSN EN Destruktivní 1 Nespecifikován Pozn. g 4.21 Odolnost proti opakovanému otevírání a zavírání ČSN EN ČSN EN 1191 Destruktivní 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.22 Chování mezi rozdílnými klimaty bude připravována ENV Destruktivní 1 1,23 (±25%) m x 1,48 (-25%) m Všechny velikosti 4.23 Odolnost proti násilnému vniknutí ENV 1627 ENV 1628 ENV 1629 ENV 1630 Destruktivní Viz. ENV 1627 Nespecifikován Viz. ENV 1627 a b V některých případech je dostatečný údaj uveden v odpovídajících článcích, např. v odkazech Nedestruktivní zkouška: zkušební vzorek může být použit pro další zkoušku Destruktivní zkouška: zkušební vzorek nemůže být použit pro další zkoušku c d e f g Kde je požadován detailní výpočet tepelných ztrát budov, výrobce musí zajistit přesné a odpovídající, vypočítané nebo odzkoušené hodnoty součinitele prostupu (návrhové hodnoty) tepla zmíněné velikosti(í) Za předpokladu, že U g (viz. EN 673) 1,9 W/(m 2 x K), Celková plocha 2,3 m 2 je nahrazena všechny velikosti Celkový činitel prostupu energie (solární faktor, g-hodnota) a světelný činitel prostupu Jen pro ručně ovládaná okna Až do vydání příslušných norem nebo doporučení musí být nestanovené podmínky sjednány mezi výrobcem a zkušební laboratoří 24

30 Tabulka č. 4b Stanovení jednotlivých vlastností pro vnější dveře pro pěší [6] Článe k normy Vlastnost Norma klasifikace Pozn. a Norma zkoušení nebo výpočtu Pozn. a Typ zkoušky Pozn. b Počet zkušební ch vzorků Rozměr zkušebního vzorku Rozsah použití (za předpokladu podobné konstrukce, viz článek č. 3.4 normy) 4.2 Odolnost proti zatížení větrem ČSN EN ČSN EN Destruktivní 1 nespecifikován -100 % šířky rámu a výšky zkušebního vzorku 4.5 Vodotěsnost ČSN EN ČSN EN Nebezpečné látky Nedestruktivní 1 Nespecifikován -100 % +50 % celkové plochy zkušebního vzorku Posouzení podle národních předpisů 4.7 Odolnost proti nárazu ČSN EN ČSN EN Destruktivní 1 nebo 2 Nespecifikován > celková plocha zkušebního vzorku 4.8 Únosnost bezpečnostních zařízení Mezní hodnota ČSN EN 948 Nedestruktivní 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.9 Výška a šířka Deklarované hodnoty 4.10 Možnosti úniku Viz. EN 179, EN 1125, pren a pren Akustické vlastnosti Deklarované hodnoty ČSN EN ISO ČSN EN ISO Nedestruktivní 1 Minimálně přibližně 0,9 m x 2,0 m Pozn. c 4.12 Součinitel prostupu tepla Deklarovaná hodnota ČSN EN ISO nebo ČSN EN ISO a ČSN EN ISO Výpočet - - 1,23 (±25%) m x 2,18 (±25%) m nebo 2,00 (±25%) m x 2,18 (±25%) m Celková plocha 3,6 m 2 Pozn. d Celková plocha > 3,6 m 2 Pozn. d ČSN EN ISO Nedestruktivní 1 1 1,23 (±25%) m x 2,18 (±25%) m nebo 2,00 (±25%) m x 2,18 (±25%) m Celková plocha 3,6 m 2 Pozn. d Celková plocha > 3,6 m 2 Pozn. d 4.13 Radiační vlastnosti (výplň) Pozn. e Deklarované hodnoty ČSN EN 410 ČSN EN ČSN EN Všechny velikosti 4.14 Průvzdušnost ČSN EN ČSN EN 1026 Nedestruktivní 1 Nespecifikován Pozn. c 4.16 Ovládací síly Pozn. f ČSN EN ČSN EN Nedestruktivní 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.17 Mechanická pevnost ČSN EN 1192 ČSN EN 947 ČSN EN 948 ČSN EN 949 ČSN EN 950 Destruktivní nebo nedestruktivní (záleží na výsledcích) 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.18 Výměna vzduchu větrání Deklarované hodnoty ČSN EN Nedestruktivní 1 Nespecifikován Stejná konstrukce a velikost větracího zařízení 4.19 Odolnost proti průstřelu ČSN EN 1522 ČSN EN 1523 Destruktivní 1 Nespecifikován Pozn. g 25

31 4.20 Odolnost proti výbuchu ČSN EN ČSN EN ČSN EN ČSN EN Destruktivní 1 Nespecifikován Pozn. g 4.21 Odolnost proti opakovanému otevírání a zavírání ČSN EN ČSN EN 1191 Destruktivní 1 Nespecifikován -100 % celkové plochy zkušebního vzorku 4.22 Chování mezi rozdílnými klimaty ČSN EN ČSN EN 1121 Destruktivní nebo nedestruktivní (záleží na výsledcích) 1 1,23 (±25%) m x 2,18 (±25%) m Všechny velikosti 4.23 Odolnost proti násilnému vniknutí ENV 1627 ENV 1628 ENV 1629 ENV 1630 Destruktivní Viz. ENV 1627 Nespecifikován Viz. ENV 1627 a b c d e f g V některých případech je dostatečný údaj uveden v odpovídajících článcích, např. v odkazech Nedestruktivní zkouška: zkušební vzorek může být použit pro další zkoušku Destruktivní zkouška: zkušební vzorek nemůže být použit pro další zkoušku Těsnění proti povětrnosti na 4 stranách: -100 % až +50 % celkové plochy zkušebního vzorku Těsnění proti povětrnosti na 3 stranách: -100 % celkové plochy zkušebního vzorku Kde je požadován detailní výpočet tepelných ztrát budov, výrobce musí zajistit přesné a odpovídající, vypočítané nebo odzkoušené hodnoty součinitele prostupu (návrhové hodnoty) tepla zmíněné velikosti(í) Celkový činitel prostupu energie (solární faktor, g-hodnota) a světelný činitel prostupu Jen pro ručně ovládané dveřní sestavy Až do vydání příslušných norem nebo doporučení musí být nestanovené podmínky sjednány mezi výrobcem a zkušební laboratoří Tabulka č. 4c Extrapolační pravidla akustických vlastností pro rozdílné rozměry oken [6] Rozsah velikosti okna Hodnota zvukové izolace okna Výsledky zkoušky pro zkušební vzorek každé velikosti Tabulkové hodnoty Pozn. a -100% až +50% celkové plochy zkušebního vzorku Celková plocha 2,7 m 2 R w a R w + C tr podle B.2 a B.3 normy ČSN EN % až +100% celkové plochy zkušebního 2,7 m 2 < Celková plocha 3,6 m 2 R w a R w + C tr opravené o -1 db vzorku +100% až +150% celkové plochy zkušebního 3,6 m 2 < Celková plocha 4,6 m 2 R w a R w + C tr opravené o -2 db vzorku >+150% celkové plochy zkušebního vzorku 4,6 m 2 < Celková plocha R w a R w + C tr opravené o -3 db a Intervaly plochy uvedené pro tabulkové hodnoty jsou identické s intervaly pro výsledky zkoušek podle B.2 normy ČSN EN použitím doporučeného zkušebního vzorku rozměru 1,23 x 1,48 m 26

32 Tabulka č. 5 Vztah mezi vlastnostmi a součástmi [6] Vlastnost Součásti Kování Pozn. a Těsnění proti povětrnosti Pozn. b Rám (zárubeň), okenní křídlo, dveřní křídlo Materiál Pozn. c Profil Pozn. d Zasklení Pozn. e Odolnost proti zatížení větrem Odolnost proti zatížení sněhem (A) (A) A A A N N N N A Reakce na oheň (A) A A (A) N Odolnost proti vnějšímu požáru (A) (A) (A) (A) (A) Vodotěsnost (A) A (A) (A) N Nebezpečné látky (A) (A) (A) N (A) Odolnost proti nárazu Únosnost bezpečnostních zařízení (A) N (A) (A) A A N A A N Možnosti úniku A (A) (A) (A) N Akustické vlastnosti Pozn. f Součinitel prostupu tepla N (A) (A) A A N (A) (A) A A Radiační vlastnosti N N N N A Průvzdušnost (A) A (A) A N Ovládací síly A A (A) (A) (A) Mechanická pevnost A N (A) A (A) Výměna vzduchu větrání Odolnost proti průstřelu Odolnost proti výbuchu Odolnost proti opakovanému otevírání a zavírání Chování mezi rozdílnými klimaty Odolnost proti násilnému vniknutí N N N A N N N A A A A N A A A A (A) (A) (A) (A) N (A) A A N A N A A A Legenda A Změna součástí pravděpodobně změní příslušnou vlastnost (A) Změna součástí možná změní příslušnou vlastnost N Změna součástí pravděpodobně nezmění příslušnou vlastnost 27

33 a b c d e Počet, umístění, uchycení: jesiže existuje dokumentovaný seznam základních odpovídajících norem na kování, kde funkční vlastnosti kování odpovídají těmto předloženým kováním na výměnu (použitých při ITT) potom není přezkošení nutné Počet, materiál Youngovy moduly, tepelná vodivost, hustota (měrná hmotnost) Plocha a tvar příčného řezu, sestava (montáž), ventilační zařízení Typ, váha, povrchová úprava, vzduchová mezera, plyn, instalace, těsnění f Viz. příloha B normy ČSN EN Tabulka č. 6 Volitelný výběr reprezentativních zkušebních vzorků oken [6] Typy oken Pevné okno Jednoduché otevíravé okno (otevíravé dovnitř nebo ven) Otevíravé a sklápěcí okno Vyklápěcí okno Sklápěcí okno Reprezentativní zkušební vzorky (nejnepříznivější) Otevíravé a sklápěcí okno Okno se 2 a více otevíravými křídly (otevíravé dovnitř nebo ven) Okno s maximálním počtem otevíravých křídel všech otevíravých dovnitř Vodorovné jednoduché/dvojité posuvné okno(a) Vodorovné jednoduché/dvojité sklopné a posuvné okno(a) Svislé jednoduché/dvojité posuvné okno(a) Otočné/kyvné okno Lamelové okno se středními osami Skládací okno Vyklápěcí nebo sklápěcí otočné okno Okno s dvojitými vodorovně posuvnými křídly Okno s dvojitými vodorovně sklápěcími a posuvnými křídly Okno s dvojitými svisle posuvnými křídly Okno s otočným nebo kyvným křídlem Okno s maximálním počtem žaluzií se střední svislou nebo vodorovnou osou Okno s maximálním počtem skládacích křídel Okno s horním nebo postranním křídlem Použití tabulky 6 znamená, že zasklení a těsnění proti povětrnosti zkušebního vzorku jsou stejná jako ta z odpovídající skupiny typů oken a že posuvná/otevíravá křídla nejsou opatřena příčlí(emi). Zkušební vzorek by měl být použit jen pro následující vlastnosti: - odolnost proti zatížení větrem - vodotěsnost - akustické vlastnosti - součinitel prostupu tepla - radiační vlastnosti - průvzdušnost Další (nepovinné) vlastnosti by měly být stanoveny pomocí zkoušek a/nebo výpočtů na zmíněném typu okna nebo dveří. 28

34 6. VLASTNÍ NÁVRH POSTUPU STANOVENÍ POČTU A OPTIMÁLNÍCH ROZMĚRŮ ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ OKEN A VNĚJŠÍCH VCHODOVÝCH DVEŘÍ PRO PĚŠÍ 6.1 Metodický postup návrhu počtu a rozměrů vzorků Jak již bylo uvedeno, výrobce je povinen v souladu s Nařízením vlády č. 190/2002 provést nebo zajistit počáteční zkoušky typu výrobku dle požadavků evropské harmonizované normy ČSN EN V našem případě se jedná o výrobkovou skupinu okna (mimo střešní okna) a dveře pro pěší (mimo dveře na únikových cestách). Tyto výrobkové skupiny jsou zařazeny podle tabulky č. 3 do systému prokazování shody č. 3. V tomto systému jsou pro obě výrobkové skupiny předepsány stejné úkoly, t.j. zkoušky které musí být vykonány pro příslušné vlastnosti, a to: - odolnost proti zatížení větrem - vodotěsnost - nebezpečné látky (pouze posouzení) - únosnost bezpečnostních zařízení - akustické vlastnosti - součinitel prostupu tepla - průvzdušnost I když zkoušky mohou být vykonány za použití zkušebních prostředků výrobce, běžně výrobce nedisponuje příslušným kalibrovaným zařízením, a proto provádí počáteční zkoušky typu u notifikované osoby nebo v akreditované zkušební laboratoři způsobilé k těmto úkonům. Tyto zkoušky provede notifikovaná osoba na reprezentativních vzorcích pro danou výrobkovou skupinu. Vzorky jsou reprezentativní pro podobnou konstrukci, kde tyto mohou být navíc sloučeny do skupin (viz tabulka č. 6) a jejich představitel je nejnepříznivější variantou, a vyhovující rozsahu použití dle tabulky č. 4a nebo 4b. 29

35 Tabulka č. 7 Rozsah použití pro předepsané vlastnosti Vlastnost Okna Dveře Odolnost proti zatížení větrem do 100% šířka rámu a výšky zkušebního vzorku do 100% šířka rámu a výšky zkušebního vzorku Vodotěsnost do 150% celkové plochy zkušebního vzorku do 150% celkové plochy zkušebního vzorku Únosnost bezpečnostních zařízení do 100% celkové plochy zkušebního vzorku do 100% celkové plochy zkušebního vzorku Akustické vlastnosti do 150% celkové plochy zkušebního vzorku (pro větší plochu se přepočítá dle extrapolačních pravidel uvedených v tab. B.3 normy ČSN EN ) do 150% celkové plochy zkušebního vzorku (pro těsnění proti povětrnosti na 4 stranách) do 100% celkové plochy zkušebního vzorku (pro těsnění proti povětrnosti na 3 stranách) Součinitel prostupu tepla celková plocha 2,3 m 2 celková plocha > 2,3 m 2 celková plocha 3,6 m 2 celková plocha > 3,6 m 2 Průvzdušnost do 150% celkové plochy zkušebního vzorku do 150% celkové plochy zkušebního vzorku (pro těsnění proti povětrnosti na 4 stranách) do 100% celkové plochy zkušebního vzorku (pro těsnění proti povětrnosti na 3 stranách) Tabulka č. 8 Požadavky na rozměry zkušebního vzorku pro předepsané vlastnosti Vlastnost Okna Dveře Odolnost proti zatížení větrem nespecifikován nespecifikován Vodotěsnost nespecifikován nespecifikován Únosnost bezpečnostních zařízení nespecifikován nespecifikován Akustické vlastnosti 1,23 x 1,48 m nebo jiný, jestliže je vhodný * minimálně 0,9 x 2,0 m * Součinitel prostupu tepla 1,23 (±25%) x 1,48 (-25%) m nebo 1,48 (+25%) x 2,18 (±25%) m 1,23 (±25%) x 2,18 (±25%) m nebo 2,00 (±25%) x 2,18 (±25%) m Průvzdušnost nespecifikován nespecifikován * vhodný zkušební otvor o ploše menší než 10 m 2 (ČSN EN ISO 140 1, 1999) Pro stanovení potřebného počtu zkušebních vzorků a jejich rozměrů by měl být nejdříve proveden rozbor vyráběného sortimentu. Na základě výsledků tohoto rozboru mohou být jednotlivé typy sloučeny do skupin podobné nebo stejné konstrukce a v závislosti na požadavky rozsahu použití pro jednotlivé vlastnosti stanoveny optimální reprezentativní vzorky. Takový rozbor může být proveden do předem připraveného formuláře. 30

36 Formulář 1 Typy a specifikace vyráběných oken Materiál a konstrukce okna: Typ okna Pevné okno Jednokřídlové otevíravé okno (dovnitř nebo ven otevíravé) Otevíravé a sklápěcí okno Vyklápěcí okno Sklápěcí okno Okno se 2 a více otevíravými křídly (dovnitř nebo ven otevíravé) Okno vodorovně posuvné - jednokřídlové - dvojkřídlové Okno vodorovně posuvné a sklápěcí - jednokřídlové - dvojkřídlové Okno svisle posuvné - jednokřídlové - dvojkřídlové Otočné okno Kyvné okno Lamelové okno se středovými osami Skládací okno Vyklápěcí otočné okno Sklápěcí otočné okno Jiný typ: Max. vyráběný rozměr (šířka x výška mm) max. počet křídel: 31

37 Formulář 2 Typy a specifikace vyráběných balkónových dveří Materiál a konstrukce balkónových dveří: Typ okna Jednokřídlové otevíravé balkónové dveře (dovnitř nebo ven otevíravé) Otevíravé a sklápěcí balkónové dveře Balkónové dveře se 2 a více otevíravými křídly (dovnitř nebo ven otevíravé) Balkónové dveře vodorovně posuvné - jednokřídlové - dvojkřídlové Balkónové dveře vodorovně posuvné a sklápěcí - jednokřídlové - dvojkřídlové Jiný typ: Max. vyráběný rozměr (šířka x výška mm) max. počet křídel: 32

38 Formulář 3 Typy a specifikace vyráběných vnějších vchodových dveří Materiál a konstrukce vnějších vchodových dveří: Typ vchodových dveří Max. vyráběný rozměr (šířka x výška mm) Jednokřídlové otočné vchodové dveře - dovnitř otevíravé - ven otevíravé Dvoukřídlové otočné vchodové dveře - dovnitř otevíravé - ven otevíravé Jednokřídlové otočné vchodové dveře s bočním nebo horním zasklením - dovnitř otevíravé - ven otevíravé Dvoukřídlové otočné vchodové dveře s bočním nebo horním zasklením - dovnitř otevíravé - ven otevíravé Jiný typ: 33

39 Pro vyhodnocení reprezentativního vzorku jako nejnepříznivější varianty skupiny výrobků z provedeného průzkumu vyráběného sortimentu je použito doporučení uvedené v tabulce 6. Toto doporučení se vztahuje pouze na okna, nikoli však na vnější vchodové dveře. Pro stanovení nejnepříznivější varianty pro vnější vchodové dveře je použito doporučení pro okna a vlastních zkušeností. Při posouzení z hlediska členění je stanovena posloupnost nejnepříznivější varianty takto: 2 křídlové s bočními přísvětlíky a nadsvětlíky 2 křídlové s bočními přísvětlíky 2 křídlové s nadsvětlíky 1 křídlové s bočními přísvětlíky a nadsvětlíky 2 křídlové 1 křídlové s bočními přísvětlíky 1 křídlové s nadsvětlíky 1 křídlové Při posouzení z hlediska otevírání vnějších vchodových dveří nelze jednoznačně zvolit pouze dovnitř otevíravou variantu jako u oken. U dveří je třeba posoudit především konstrukční zpracování v oblasti prahu a spodního vlysu dveřního křídla, které bychom měli zohlednit při návrhu reprezentativních vzorků. Pro vyhodnocení rozměru vzorku je třeba vzít v úvahu rozměr zkušebního vzorku a rozsah použití uvedený v tabulce 4a a 4b pro příslušnou vlastnost pokud je specifikován a také rozměry, jež poskytuje modularita zkušebního zařízení. 34