KOSTNÍ DŘEŇ - ZAČÁTEK I KONEC VŠEHO DIVIŠKA ŠIKOVÁ 9. A 1

Transkript

1 KOSTNÍ DŘEŇ ZAČÁTEK I KONEC VŠEHO DIVIŠKA ŠIKOVÁ 9. A 1

2 I ÚVOD II TEORETICKÁ ČÁST 1 Kostní dřeň 2 Výzkum kostní dřeně 2.1 Spolupráce s NASA 2.2 Vědci 3 Dárcovství 3.1 Registr 3.2 Podmínky vstupu 3.3 Překážky vstupu 4 Onemocnění 4.1 Leukémie Příznaky Průběh Léčba III PRAKTICKÁ ČÁST 1 Anketa IV ZÁVĚR V SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

3 I ÚVOD Již šest let navštěvuji zdravotnický kroužek na naší škole. Přihlášku jsem si podávala na střední zdravotnickou školu v Trutnově a v Hradci Králové, tudíž jsem od začátku měla jasno z jakého oboru má absolventská práce bude. S kostní dření a jejími onemocněními jsem se poprvé setkala v dětském seriálu Byl jednou jeden život. Později jsem četla knihu Než umřu, která vypráví příběh šestnáctileté dívky s leukémií, která chce před svou smrtí zažít spoustu věcí, které si píše na seznam. Tato kniha mě uchvátila a navedla na toto téma. 3

4 II TEORETICKÁ ČÁST 1 Kostní dřeň Kostní dřeň, neboli morek, je jedním z největších orgánů v lidském těle. Váží přibližně 2,6 kilogramů a za čtyři vteřiny vyrobí zhruba tolik červených krvinek, jako je počet obyvatel České republiky. Je to rosolovitá měkká tkáň, jejíž vzhled a stavba se mění podle toho, zda se jedná o červenou, žlutou nebo šedou dřeň. Červená kostní dřeň je u novorozence, ještě v prvních letech života, obsažena ve všech kostech. V dospělosti přetrvává pouze v plochých kostech (v hrudní kosti, žebrech, lebečních kostech, pánvi a stehenní kosti). V našem těle má dvě základní funkce: produkuje prakticky všechna krevní tělíska erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky) a trombocyty (krevní destičky) a účastní se odbourávání červených krvinek. Žlutá kostní dřeň vzniká z červené, během života ji postupně nahrazuje a tvoří ji tukové vazivo. lidí. Šedá kostní dřeň degradovaná (poničená) kostní dřeň je u starých nebo podvyživených 4

5 2 Výzkum kostní dřeně 2.1 Spolupráce s NASA Když dnes mluvíme o kostní dřeni, je to většinou ve spojitosti s její transplantací. Jejího výzkumu se však neúčastnili pouze lékařští vědci, ale například i vědci z NASA. V sedmdesátých letech se zaměstnanec NASA Tom Williams, inženýr pracující na vesmírném komunikačním systému, ujal výzvy, kterou představují Národní instituty zdraví zmrazení kostní dřeně. Kostní dřeň představuje jedinečnou výzvu lékařským výzkumníkům. Aby byl vzorek životaschopný pro transplantaci, buňky musí být chlazeny na teploty nedosažitelné v tradičních mrazácích, musí být chladnější než nejnižší přírodní teplota země. 2.2 Vědci V roce 1963 prof. E. Donnall Thomas v Seattlu jako první transplantoval kostní dřeň. Už v polovině 70. let 20. století provedl více jak 100 transplantací u nemocných s leukémií. Zpočátku byly prováděny jen transplantace od pokrevně příbuzných dárců. Jenže ti se hodí jen v menšině případů. K vyššímu počtu úspěšně provedených transplantací proto došlo až s rozvojem registrů nepříbuzných, tedy dobrovolných dárců kostní dřeně. Za své dlouholeté úsilí a mimořádné transplantační úspěchy obdržel v roce 1990 Nobelovu cenu za medicínu. 5

6 3 Dárcovství 3.1 Registr V ČR máme dva registry dárců kostní dřeně: Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) a Český registr dárců krvetvorných buněk. Český registr dárců krvetvorných buněk je součástí Institutu klinické a experimentální medicíny. V Praze vznikl v roce Český národní registr dárců dřeně má své působiště v Plzni a vznikl zhruba v roce Obě pracoviště vzájemně spolupracují stejným způsobem jako se všemi ostatními registry na celém světě. Podle sídla registru podstupuje dárce odběr kostní dřeně v Praze nebo Plzni, podle toho, kam to má blíže. K je v ČNRDD zaregistrováno potencionálních dárců. Ve světovém registru jich je

7 3.2 Podmínky vstupu Dárcem se může stát každý ve věku od 18 do 40 let, který váží nad 50 kg, je ochoten pomoci jakémukoli pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Má výborný zdravotní stav (žádné závažné onemocnění - ani v minulosti). Je bez trvalé medikace a léčby. Výjimkou je antikoncepce. Musí být ochoten podstoupit odběry krve a případná další vyšetření, věnovat svůj čas a pohodlí. Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné, bezplatné a anonymní. novych-lidi_ _ako 3.3 Překážky vstupu Dárcem se nemůžete stát, pokud máte alergii, která vyžaduje trvalou léčbu, astma, revmatické choroby, kolagenózy, vaskulitidu, cukrovku, chronická zánětlivá onemocnění střev, toxikomanie a alkoholismus, trvale užíváte léky (antikoncepce nevadí). Další překážkou je závažná obezita (BMI>40, BMI dle rozhodnutí lékaře), závažné onemocnění jater a ledvin. Nesmíte mít neurologická onemocnění (epilepsie a jiná záchvatovitá onemocnění, migrénu, roztroušenou sklerózu), lupénku, onemocnění krve (anémie, trombofilní mutace, hemofilie), onemocnění srdce a cév (vysoký krevní tlak, prodělaná trombóza, myokarditida, endokarditida), onemocnění štítné žlázy, oční onemocnění, psychiatrická onemocnění, prodělanou infekční žloutenku typu B nebo C, prodělanou onkologickou léčbu a nevolnost při 7

8 běžných odběrech krve. Pokud je u vás zvýšeno riziko nákazy HIV nebo jiným infekčním onemocněním (užívání injekčních drog - i v minulosti); pohlavní styk s osobou, která drogy užívá; sexuální praktiky zvyšující riziko přenosu infekčního onemocnění, časté střídání sexuálních partnerů. 8

9

10 4 Onemocnění 4.1 Leukémie Leukémie je nádorové onemocnění postihující bílé krvinky neboli leukocyty. Toto onemocnění vychází z lymfatického systému (kostní dřeně). Bílé krvinky postihne mutace a způsobí jejich nekontrolovatelné dělení. Pokud imunitní systém včas nezasáhne a zmutované krvinky nezlikviduje, začnou se zmutované klony bílých krvinek rozšiřovat krevním oběhem do celého těla. htps:// 10

11 4.1.1 Příznaky Pokud zmutované buňky utlačí kostní dřeň, ta potom nemůže pracovat a postižený se stane anemickým, protože má málo červených krvinek, je více ohrožen infekcemi, jelikož nemá dost funkčních zdravých bílých krvinek, a snadno krvácí, protože má málo krevních destiček a krev se mu hůře sráží. Občas nemocný člověk krvácí z neobvyklých míst, jako například z dásní. Varovnými příznaky je také krvácení při běžných lehkých poraněních nebo opakovaná silná krvácení z nosu. Leukemické buňky rostou v lymfatických uzlinách, slezině a v játrech, které se kvůli tomu zvětšují a dají se snadno nahmatat. U zdravého člověka jsou ukryté za žebry a nemůžeme je nahmatat Průběh Průběh bývá rozdělen do počáteční chronické fáze a následné transformace, tzn. do více agresivní a akutní fáze onemocnění. Chronická fáze obvykle trvá řadu let. V minulosti při užívané léčbě perorální chemoterapii 5 i více let. V průběhu tohoto období jsou příznaky dobře zvládnutelné léky a krevní obraz zůstává téměř v normálním rozmezí. Počty bílých krvinek u zdravého člověka se pohybují od 4 do 10 tisíc buněk v jednom kubickém mm krve. V průběhu nemoci tato hodnota klesá Léčba Léčba moderními léky umožňuje leukémii zcela vyléčit, anebo alespoň výrazně prodloužit délku života pacientů. Až 95% lidí se uzdraví docela. Při leukémii se používají dva léčebné režimy (chemoterapie). Prvním je útočná léčba, která probíhá vždy v nemocnici a jejímž cílem je zabít co nejvíce bílých krvinek a zbavit tělo zmutovaných, leukémických buněk. Po ukončení léčby mohou buňky normální kostní dřeně opět růst a produkovat funkční bílé krvinky. Druhý léčebný režim se nazývá udržovací. Léčba probíhá doma a jejím účelem je udržení nemoci v remisi. V poslední době se k léčbě leukémie stále více využívá transplantace kostní dřeně. Výsledky těchto operací se stále zlepšují. 11

12 III PRAKTICKÁ ČÁST 1 Anketa Anketu jsem rozdala mezi 80 žáků 2. stupně ze ZŠ Úpice-Lány. Ankety se zúčastnili žáci od sedmé do deváté třídy. Anketa byla anonymní a obsahovala 5 otázek. Jakou barvu nemá kostní dřeň? A B C 7. A 8. A 9. A 9. B Správná odpověď byla B- hnědou. Správně odpovědělo 39 žáků. Nejvíce správných odpovědí bylo v 7. A, kde tuto možnost zvolilo 13 žáků. 12

13 Jakou hlavní funkci plní kostní dřeň? 7. A 8. A 9. A 9. B A B C Správná odpověď byla C- vytváří se zde krevní tělíska. Správně odpovědělo 33 žáků. Nejvíce správných odpovědí bylo v 8. A, kde tuto možnost zvolilo 11 žáků. 13

14 80 70 Víš, jak se lidově říká kostní dřeni? nevím morek jinak žáků neví, jak se říká lidově kostní dřeni. Že se kostní dřeni lidově říká morek, věděly pouze 2 žákyně. Jedna z 8. A a druhá z 9. A. 6 žáků napsalo jinou odpověď, která však nebyla správná. 14

15 Dcera, kterého zpěváka umřela na leukémii? 7.A 8.A 9.A 9.B A B C Správná odpověď byla B- Michala Davida. Správně odpovědělo 34 žáků. Nejvíce správných odpovědí bylo v 8. A, kde tuto odpověď zvolilo 11 žáků. 15

16 IV ZÁVĚR Zprvu jsem se do psaní této práce musela nutit, ale nakonec jsem se překonala a šlo to rychle. Zjistila jsem, že o kostní dřeni toho lidé, včetně mě, moc nevědí. Díky této práci jsem se dozvěděla něco nového. Také mě to utvrdilo v mém přesvědčení, že chci něco darovat. Bohužel mi nebylo ještě osmnáct let, a tak kostní dřeň ani krev darovat nemohu. Nechávám si ale dorůst vlasy, které daruji na paruky pro děti po chemoterapii. Doufám, že po přečtení mé absolventské práce jste se o kostní dřeni dozvěděli něco nového. Také bych chtěla poděkovat paní učitelce Janečkové, která mi s prací hodně pomohla. 16

17 V SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ( ) ( ) ( ) ( ) 95-procent-lidi ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) s-present.html ( ) ( ) s/about_blood_and_bone_marrow_cancers/history.html ( ) ( ) BREUSS, Rudolf a Miroslav HOURA. Rakovina, leukémie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci, které jsou léčitelné přírodními prostředky. Přeložil Walter ENDLER. Praha: Erika, ISBN STRUNZ, Ulrich. Krev: tajemství našeho tekutého orgánu". Přeložil Jiří PONDĚLÍČEK. Praha: Euromedia, Esence. ISBN

18 NOUZA, Karel. Rouby života. Ilustroval Jana LEDVINOVÁ. Praha: Mladá fronta, Kolumbus, sv

19

20 20