RÁMCOVÁ POZICE RÁMCOVÁ POZICE ČR K UNIJNÍMU A MEZIVLÁDNÍMU DIALOGU K ROZVOJOVÉ AGENDĚ PO ROCE 2015 (TZV. POST-2015 ) 1

Transkript

1 Gestor: ORS/MZV Schválila: H. Ševčíková, Ř ORS Zpracovali: J. Muchka, K. Pavone Datum: , tel.: l l Verze: 4 RÁMCOVÁ POZICE Projednávaná věc: RÁMCOVÁ POZICE ČR K UNIJNÍMU A MEZIVLÁDNÍMU DIALOGU K ROZVOJOVÉ AGENDĚ PO ROCE 2015 (TZV. POST-2015 ) 1 Přípravný orgán Rady EU: - Společné zasedání tří pracovních skupin Rady EU ve formátu CODEV/CONUN/WPIEI; - Rada EU pro zahraniční věci ve formátu ministrů pro rozvoj; - Rada EU pro životní prostředí; - Koordinační jednání EU při OSN, New York. Stupeň priority pro ČR: Důležitá problematika 1) Popis problematiky, včetně stádia projednávání: 1. Rok 2015 s sebou přináší zatím bezprecedentní historickou příležitost přijmout rozsáhlá a doposud odkládaná globální opatření pro zajištění budoucí kvality života na Zemi. To vyžaduje inovativní, inkluzivní, rozhodný a koordinovaný přístup při vytváření nové agendy, která v mnohém naváže na končící Rozvojové cíle tisíciletí ( MDGs, ). Toto volání po globální udržitelné rozvojové agendě na období spustilo dosud nevídaně rozsáhlý proces konzultací, jejichž cílem je nalézt řešení aktuálních globálních výzev, před kterými lidstvo stojí, a to bez ohledu na stupeň rozvoje či hospodářské vyspělosti jednotlivých zemí. 2. Se zahájením mezivládních jednání k rozvojové agendě po roce 2015 (dále jako post-2015 ) vedou různé složky státní správy, místní samosprávy, neziskové organizace a podnikatelský sektor v ČR intenzivní debatu o své vizi dalšího rozvoje světa i ČR. Současně očekávají, že ČR bude v tomto významném globálním procesu připravena sehrát svou aktivní a pozitivní roli. Ve snaze prosadit své národní priority do výsledné podoby post-2015 je důležité včas identifikovat svá očekávání a hranice. 3. Cílem této rámcové pozice je poskytnout ucelený pohled ČR na jednotlivé fáze mezivládních negociací tak, jak byly navrženy a schváleny Valným shromážděním OSN, tzn. i) politická deklarace; ii) cíle udržitelného rozvoje; iii) prostředky implementace a globální partnerství pro udržitelný rozvoj; a iv) monitorovací a hodnotící rámec nové agendy. 4. Rámcová pozice shrnuje priority státní správy 2, jak byly od roku 2013 projednávány Radou pro zahraniční rozvojovou spolupráci a od podzimu 2014 i pracovní skupinou při Radě vlády 1 Rámcová pozice se omezuje na vztah ČR vůči zahraničí, přičemž je plně respektována role Rady vlády pro udržitelný rozvoj při průmětu post do podmínek ČR. 2 Včetně odkazu na Programové prohlášení vlády. 1

2 pro udržitelný rozvoj, s přihlédnutím ke stanoviskům ostatních zájmových skupin, především pak nevládního sektoru (FoRS 3 a Zelený kruh) a soukromé sféry (PPZRS 4 a CBCSD 5 ). 5. V prosinci 2014 zveřejnil generální tajemník OSN svou souhrnnou zprávu k post-2015 s názvem The Road to Dignity by 2030: Ending Poverty, Transforming All Lives and Protecting the Planet. Tato zpráva v zásadě otevřela a vymezila prostor mezinárodního diskurzu k post-2015, který bude završen Summitem OSN ( , New York). Tomuto summitu bude předcházet klíčová konference k financování rozvoje ( , Addis Abeba). Současně bylo odsouhlaseno, že základem integrace udržitelného rozvoje do post-2015 bude zpráva Otevřené pracovní skupiny OSN k cílům udržitelného rozvoje z pol. roku 2014, která vymezila 17 cílů a 169 podpůrných dílčích cílů. 6. Na úrovni EU byly přijaty závěry Rady EU k post , které jsou doplněny o dílčí sdělení EK 7 ; k tématu se vyjádřil rovněž i EP 8. Z pohledu ČR obsahuje dosavadní pozice EU pouze obecné priority, které bude třeba dále konkretizovat, aby mohl zaznít skutečně silný a jednotný hlas EU v mezivládním dialogu a rozhodujících fázích negociací. ČR jednoznačně preferuje vůdčí vystupování EU opírající se o společný a dostatečně ambiciózní mandát, který bude odpovídat reálným možnostem donorů. 2) Pozice ČR: A. Politická deklarace 7. Post-2015 představuje významný impuls pro řešení řady zásadních globálních otázek, kterým je svět dnes ve své propojenosti a dynamice vystaven. ČR bude podporovat prosazovaní nového paradigmatu rozvojové spolupráce, které vychází z odpovědnosti zemí za svůj rozvoj; a dále globální partnerství, které tomuto rozvoji bude všestranně napomáhat. Za tímto účelem hodlá ČR podpořit systémovou transformaci při i) budování funkčních, efektivních a hodnověrných institucí, které budou garantovat dobrou správu věcí veřejných; ii) změně přístupu podnikatelského a neziskového sektoru k udržitelnému rozvoji; a iii) změně pravidel a podmínek souvisejících politik a strategií, vč. vzdělávání a myšlení. 3 České fórum pro rozvojovou spolupráci 4 Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci 5 Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj 6 A Transformative Post Agenda (doc /14); The Overarching Post Agenda (doc /13); Financing Poverty Eradication and Sustainable Development beyond 2015 (doc /13). 7 A Global Partnership for Poverty Eradication and Sustainable Development after 2015 (COM/2015) 44 Final); A Decent Life for All: From Vision to Collective Action (COM(2014) 335 Final); A Decent Life for All: Ending Poverty and Giving the World a Sustainable Future (COM(2013) 92 Final); Beyond 2015: Towards a Comprehensive and Integrated Approach to Financing Poverty Eradication and Sustainable Development (COM(2013) 531 Final). 8 Report on the EU and the Global Development Framework after 2015 (2014/2143(INI)). 2

3 8. ČR uznává nutnost propojeného úsilí o odstranění chudoby s dosažením udržitelného rozvoje ve všech jeho třech dimenzích, tj. environmentální, sociální a ekonomické. Ve snaze řešit tyto výzvy koordinovaně a koherentně je nutné přijmout ambiciózní, inovativní a inkluzivní ( leaving no-one behind ) agendu. Agendu, která bude veskrze globální a univerzální, a ve které všechny státy (rozvojové i vyspělé) a zájmové skupiny budou mít své místo při naplnění společné vize světa, kde všichni lidé mají stejné právo na bezpečný, důstojný a plnohodnotný život, aniž by docházelo k narušování limitů naší planety a ohrožení její samotné existence. 9. ČR podporuje akceleraci úsilí při dosažení Rozvojových cílů tisíciletí ( MDGs ) a návaznost agendy post-2015 na proces Rio+20 9 a na řešení strukturálních příčin chudoby, nerovností, klimatické změny a degradace životního prostředí. 10. Dosavadní vstupy a kroky na úrovni OSN, EU, mezinárodních organizací či občanské společnosti vytvořily dostatečný základ pro mezivládní jednání. ČR je v zásadě spokojena s obsahem klíčových dokumentů, kterými jsou: i) zpráva Otevřené pracovní skupiny OSN k cílům udržitelného rozvoje; ii) zpráva Mezivládního výboru OSN k financování udržitelného rozvoje; a iii) souhrnná zpráva generálního tajemníka OSN. Dohromady tyto dokumenty formulují celistvou vizi eradikace chudoby a nastolení udržitelného rozvoje, a současně zahrnují některé velmi důležité průřezové cíle jako mírová společnost, řádná správa věcí veřejných či lidská práva. 11. ČR se ztotožňuje s návrhem generálního tajemníka OSN založit utváření výsledné a konsensuální podoby post-2015 na šesti prvcích, které podtrhují univerzální, integrační a transformativní rozměr agendy udržitelného rozvoje. Jedná se o: i) důstojnost ukončení chudoby a boj proti nerovnostem; ii) člověka zajištění zdravého života, vzdělanost a začlenění žen a dětí; iii) prosperitu růst silné, inkluzivní a transformativní ekonomiky; iv) planetu ochrana ekosystémů pro celou společnost a naše potomky; v) spravedlivost podpora bezpečných a mírumilovných společností, vč. výkonných a funkčních institucí; a vi) spolupráci vyvolání globální solidarity pro udržitelný rozvoj. 12. ČR bude v průběhu mezivládního jednání k post-2015 aktivně prosazovat následující priority: i) lidskoprávní přístup k rozvoji; ii) prevenci konfliktů a budování míru; iii) zohledňování environmentální udržitelnosti napříč cíli udržitelného rozvoje, snižování emisí skleníkových plynů, prevenci i řešení dopadů změny klimatu a snižování rizika katastrof; iv) řádnou správu věcí veřejných a podporu místních samospráv; v) posílení role žen 10 a dívek v novém rozvojovém rámci; vi) zapojení soukromého sektoru do rozvoje 11 a podporu partnerství všech rozvojových aktérů, vč. podpory inovativních forem mobilizace potřebných zdrojů (finančních i nefinančních); vii) podporu zdravé populace; a v neposlední řadě viii) důraz na vyšší vzdělávání jako důležitý předpoklad dalšího rozvoje společnosti. 9 Konference OSN o udržitelném rozvoji ( červen 2012, Rio de Janeiro) 10 Rovněž s ohledem na stále potlačovaná reprodukční a sexuální práva. 11 Podpora soukromého sektoru je myšlena ve dvou rovinách: i) jeho intenzivnější zapojení do rozvojově- ekonomické spolupráce; a ii) při mobilizaci nových zdrojů financování rozvoje z řad soukromého kapitálu. Z hlediska oboustranného zapojení soukromého sektoru do post bude ČR pokračovat v koherenci české politiky zahraniční, obchodní a rozvojové spolupráce; a v prohlubování synergií mezi státní správou, neziskovým a soukromým sektorem. 3

4 13. Míra úspěchu implementace post-2015 se bude odvíjet i od stupně koherence jednotlivých sektorových politik v kontextu udržitelného rozvoje. ČR se bude zasazovat o to, aby koherence politik pro udržitelný rozvoj byla nedílnou a důležitou součástí nového rozvojového rámce. 14. Jednou z prvních globálních implementačních akcí OSN agendy post-2015 bude třetí celosvětová konference OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst Habitat III, a to ve vazbě na Cíl. č. 11 otevřené pracovní skupiny OSN ( Make cities and human settlements inclusive, safe, resilient and sustainable ). ČR se do implementačního procesu post-2015 aktivně zapojí 12 uspořádáním konference Evropský Habitat jako regionální akce Evropské hospodářské komise OSN 13 v rámci přípravného procesu konference Habitat III. B. Cíle udržitelného rozvoje 15. Rozhodnutím Valného shromáždění OSN se zpráva Otevřené pracovní skupiny OSN k cílům udržitelného rozvoje stala základem pro začlenění cílů udržitelného rozvoje do post-2015, přičemž budou zohledněny také další vstupy. 16. ČR v principu souhlasí s navrženými cíli a záměry udržitelného rozvoje, byť je jejich šíře značná. V národním kontextu bude proto nutná jejich prioritarizace 14, která může napomoci efektivnější komunikaci vůči veřejnosti a získání širší podpory. 17. Z rozvojového hlediska považuje ČR za důležité nejprve úspěšně završit naplnění dosavadních Rozvojových cílů tisíciletí ( MDGs ) a dále, že zpráva pracovní skupiny na tyto cíle vhodně navazuje (Cíl č. 1 až 6) a doplňuje k nim dosud chybějící aspekty; jako je zejména dodržování lidských práv, rovnost pohlaví, řádná správa věcí veřejných nebo mír a bezpečnost (Cíl č. 16). ČR dále vysoce oceňuje odkazy vztahující se ke snižování nerovností na národní a mezinárodní úrovni (Cíl č. 10), podpoře vzorců udržitelné spotřeby a výroby (Cíl č. 12) a konečně ke strategiím mitigace změny klimatu a adaptace na její dopady (Cíl č. 13). Dále je vítán i návrh na zajištění přístupu k udržitelným zdrojům energie (Cíl č. 7), priorita udržitelného hospodářského rozvoje a zaměstnanosti (Cíl č. 8) a podpora globálního partnerství (Cíl č. 17). 18. ČR bude usilovat, aby v jádru post-2015 byl položen důraz na lidskou důstojnost, společenskou soudržnost a podmínky pro smysluplnou a aktivní účast při rozhodování a při kontrole výsledků správy věcí veřejných zejména těch skupin, které jsou nyní z toho procesu předem vylučovány. Nediskriminace, vláda práva a respektování mezinárodních dohod musí vést ke zmírnění nerovnosti ve všech zemích a mezi nimi navzájem. ČR současně uznává, že jedním z nejsilnějších prostředků dlouhodobě udržitelného rozvoje je přístup k informacím a vzdělávání, které je základním parametrem prostředí, v němž se odehrává růst každého 12 Pokud bude přijata nabídka ČR, která byla OSN podána na základě Usnesení vlády č. 93 ze dne 9. února 2015, a která reaguje na výzvu Programu OSN pro lidská sídla (UN- Habitat) ze dne 8. ledna Evropská hospodářská komise OSN je jednou z pěti regionálních komisí OSN a sdružuje celkem 56 členských států severní polokoule. 14 Není myšleno oslabování relevance cílů ze zprávy Otevřené pracovní skupiny OSN k cílům udržitelného rozvoje, nýbrž jejich logická provázanost či praktický význam a dopad s ohledem na specifika, potřeby a možnosti ČR. 4

5 oboru, každé země, každého občana. Rovnost v přístupu ke vzdělávání je pak zárukou distribuce akumulovaného sociálního bohatství. 19. ČR nepodporuje, aby se v průběhu mezivládních jednání opakovala diskuze o cílech ( goals ) udržitelného rozvoje, jelikož souhrnná zpráva generálního tajemníka adekvátně zohledňuje všechny předchozí vstupy, tzn. především zprávu již zmiňované otevřené pracovní skupiny OSN. Přijaté dílčí cíle ( targets ) na podporu udržitelného rozvoje by pak měly mít transformativní charakter, neměly by se vzájemně překrývat a měly by být v souladu se standardy OSN a mezinárodním právním rámcem. 20. ČR podporuje, aby mezivládní negociace pověřily stanovením konkrétních ukazatelů měření vynaloženého úsilí při prosazování vytýčených cílů udržitelného rozvoje vhodnou expertní skupinu, např. pod záštitou Statistické komise OSN (UNSC). C. Prostředky implementace a globální partnerství 21. ČR upřednostňuje přístup jdoucí nad rámec samotné rozvojové pomoci ( beyond aid ) při zdůraznění odpovědnosti každé země za svůj rozvoj a potřeby mobilizace nejrůznějších forem a zdrojů rozvoje domácích i mezinárodních, soukromých i veřejných. Rozvoj každé země se primárně odvíjí od řádné vlády, kontroly řádné správy věcí veřejných, správného fungování místního tržního a podnikatelského prostředí, úspěšného zapojení země do mezinárodního obchodu, tvorby investic a férových investičních podmínek, environmentálních aspektů, bezpečnosti, dostupnosti technologií, inovací atd. 22. V kontextu mobilizace domácích zdrojů (zejména daní) není důležitý jen odpovědný přístup národních vlád, ale rovněž globální rámec pravidel. V tomto směru ČR vítá reformu globálních daňových pravidel a standardů, které významně ovlivňují schopnost vlád vybírat daně, a které zároveň povedou k zamezení účelového přesouvání zisků do zemí s výhodnějším zdaněním. ČR vítá zapojení všech zemí (vč. rozvojových) do vyjednávání o těchto nových pravidlech, avšak nepodporuje snahu povýšit a rozšířit stávající mandát Výboru daňových expertů OSN ( UN Committee of Tax Experts ). Způsob výkonu činnosti tohoto výboru tak, jak je v současnosti nastaven, ČR vyhovuje. 23. Globální partnerství by mělo být nedílnou součástí nového rozvojového rámce. Jde o závazek ke společnému globálnímu úsilí o naplnění agendy post-2015, což zahrnuje spolupráci na globální, regionální i národní úrovni a partnerství mezi hlavními společenskými skupinami: i) veřejným sektorem; ii) občanskou společností; a iii) soukromým sektorem. ČR shledává za velmi relevantní a využitelné i zkušenosti nabyté s fungováním Globálního partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci (GPEDC), které je komplementární vůči činnosti jiných organizací usilujících o zvýšení efektivnosti rozvojové spolupráce. 24. Finanční opatření pro implementaci post-2015 by měla zahrnovat u středně příjmových rozvojových zemí ( MICs ) prioritně domácí zdroje financování (veřejné i soukromé), a to zejména na podporu: i) budování kapacit pro účinnou mobilizaci domácích veřejných zdrojů a jejich spravedlivou redistribuci (fiskální management, správa daní a přírodních zdrojů, boj proti korupci a ilegálním finančním tokům apod.); ii) budování příznivého prostředí pro posílení soukromého podnikání a soukromých investic (budování kapacit, podpora malých/středních firem, mikro-financování apod.) a na podporu občanské společnosti 5

6 a řádné správy věcí veřejných; iii) udržitelné zaměstnanosti a tvorby nových kvalitních pracovních míst; a iv) likvidace pozůstatků války skrze aktivity spojené s demilitarizací, odminováváním a dekontaminací zamořených oblastí. V této kategorii opatření je pro ČR prostor pro přenos transformačních zkušeností ve spolupráci s dalšími tranzitivními zeměmi při budování kapacit partnerských zemí. 25. Z pohledu ČR bude významnou součástí mezinárodních zdrojů financování rozvoje i nadále oficiální rozvojová pomoc ( ODA ). Tuto pomoc je však třeba chápat v širším kontextu mezinárodní spolupráce pouze jako jeden z katalyzátorů rozvoje. Rozhodující budou synergické efekty dosažené mobilizací veřejných a soukromých zdrojů na národní, regionální a multilaterální úrovni. 26. V rámci ODA bude stěžejní její cílenější zaměření na nejméně rozvinuté ( LDCs ) a křehké země, které mají problémy s financováním svého rozvoje z jiných zdrojů než ODA, a její efektivnější využití pro dosažení dlouhodobě udržitelných výsledků. Za předpokladu, že se dohoda o post-2015 bude odvíjet od cíle OSN poskytovat 0,7 % ODA/HND a nejméně 0,15-0,20 % ODA/HND pro nejchudší země světa, bude třeba v rámci EU hledat přijatelné řešení. 27. Z hlediska kredibility vyspělých zemí uznává ČR potřebu dosáhnout společnou pozici, která bude deklarovat kolektivní úsilí EU 15. Cíl zaměřit rozvojovou pomoc výslovně do nejméně rozvinutých zemí by měl být vyjádřen minimálním podílem z celkového objemu bilaterální ODA. Zároveň se ČR ztotožňuje s návrhem, aby se číselný závazek poskytování rozvojové pomoci nevztahoval pouze na hospodářsky vyspělé země, ale i na vyspělejší rozvojové země. 28. S využitím inovativních forem financování rozvoje blending (kombinace grantů, půjček, garancí, kapitálových účastí a sdílení rizik), zvýhodněné půjčky, PPP apod. má ČR omezenou zkušenost. Na druhé straně je tento koncept podporován jak na úrovni EU, tak při spolupráci EU s mezinárodními finančními institucemi ( IFIs ) a bilaterálními rozvojovými institucemi ( EDFIs ). Podporu rovněž získal i v Radě EU a Evropském parlamentu. 29. V zásadě je proto využívání inovativních forem financování možné podpořit za předpokladu jejich dostatečně průkazné transparentnosti, sdílené odpovědnosti a přidané hodnoty k rozvoji. Při přímých finančních transferech do rozvojových zemí nesmí docházet ke zbavování se odpovědnosti dárce za skutečné rozvojové využití této formy pomoci. Jako další důležitá opatření v této kategorii ČR vnímá: i) podporu přímých zahraničních investic s pozitivním rozvojovým přínosem; ii) odbourávání překážek pro remitence a jejich celkovou transparentnost; a iii) ostatní inovativní formy financování rozvoje (dlouhodobé rámcové smlouvy, programové a provozní financování, sdružené financování apod.). 30. Nefinanční (politická) opatření pro implementaci post-2015 by z pohledu ČR měla zvláště zahrnovat tyto okruhy: i) nastavení politického a regulačního rámce na národní úrovni posílení veřejné správy, podpora při zavádění legislativy a tvorbě strategií (rovněž i v této kategorii opatření vidíme prostor pro přenos transformačních zkušeností ČR), snaha 15 Podle stanoviska Ministerstva financí ČR při jednáních v rámci EU nemůže ČR souhlasit se stanovením numerických závazků ODA/HND pro členské státy EU; zejména s ohledem na rozpočtové možnosti. Tyto závazky nelze paušalizovat bez ohledu na rozdílnou ekonomickou situaci jednotlivých členských států EU. 6

7 o koherenci politik pro udržitelný rozvoj; a ii) podpůrné mezinárodní prostředí fungující mezinárodní správa věcí veřejných usilující o koherenci globálních politik pro udržitelný rozvoj, péče o globální veřejné statky, stabilní finanční trhy, regionální integrace a ekonomická spolupráce. Další relevantní opatření ČR spatřuje v sektorech: i) obchod (otevřenější mezinárodní obchodní systém, preferenční přístupy, nástroj Aid for Trade apod.); ii) technologie a inovace (cílená podpora vývoje a výzkumu v partnerských zemích, transfer know-how za využití existujících globálních mechanismů apod.); a iii) řízená migrace (zjednodušení mobility a jejích nákladů, posílení ochrany práv legálních migrantů apod.). D. Monitorovací a hodnotící rámec 31. ČR je toho názoru, že za plnění cílů udržitelného rozvoje by měly nést hlavní odpovědnost národní vlády, které by měly promítnout tyto cíle do svých národních priorit a stanovit indikátory a odpovědnost jednotlivých aktérů v tomto procesu. Globální vyhodnocení plnění post-2015 by mělo být svěřeno Politickému fóru OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF), které bylo vytvořeno při Hospodářské a sociální radě (ECOSOC). 32. Podle ČR musí být skutečně efektivní systém monitoringu implementace post-2015 : i) postaven na existujících mechanismech a pragmatickém přístupu 16 ; ii) transparentní, srozumitelný, obsahovat motivační prvky (pobídky), nabízet podporu při budování kapacit; a iii) založen na víceúrovňovém vykazování za účasti všech zájmových skupin 17. Nastavení indikátorů pro měření pokroku při plnění nových rozvojových cílů by mělo být založeno jak na kvantitativních, tak kvalitativních ukazatelích. Kromě globální a státní úrovně bude potřeba indikátory zaměřit i na místní (lokální) úroveň, a to s ohledem na strukturální nerovnosti v řadě států. Zároveň by měl být nastaven jasný časový rámec pro revizi těchto indikátorů, který by umožnil případné korigování implementace post-2015 a její solidní evaluaci. 33. ČR vnímá systém monitoringu a výkaznictví post-2015 v širším kontextu, optikou skutečné odpovědnosti ( accountability ). Takové, která činí státy odpovědné za jejich vlastní závazky při naplňování cílů udržitelného rozvoje či mobilizaci finančních a nefinančních prostředků na jejich implementaci. Integrální součástí monitoringu zůstává statistické výkaznictví ODA a financování ochrany klimatu ( climate financing ). Je zájmem ČR, aby do svého výkaznictví zahrnovala oprávněné výdaje v souladu s metodikou OECD/DAC, jejíž revizi a modernizaci podporuje. 34. Současně by měli mít občané právo vystavovat své vlády otevřené kritice, pokud se trajektorie plnění post-2015 odchyluje od očekávaného trendu. To však vyžaduje prostředí, ve kterém budou garantována občanská a politická práva jako svoboda projevu, svoboda shromažďování či právo na informace. Obdobný mechanismus zpětné kontroly by měl fungovat i na mezinárodní úrovni, mezi státy navzájem, a to v kontextu vzájemné propojenosti světa a tudíž i společného úsilí a bytostného zájmu na úspěchu post Včetně toho, že bude monitoring realistický a proveditelný, aby vykazování akce nebylo náročnější než její vlastní provedení. 17 Zahrnuje podporu datové revoluce OSN, tj. alternativních a více nuancovaných/disagregovaných statistik. 7

8 35. ČR bude usilovat o zavedení robustního a nezávislého rámce kontrolních mechanizmů odpovědnosti, který bude srozumitelně popisovat kdo, za co a jak bude odpovědný od lokální po globální úroveň. 3) Dopad na právní řád ČR: 36. Bez přímého dopadu. 4) Dopad na státní rozpočet: 37. V případě politického rozhodnutí o potvrzení mezinárodních závazků zejména pokud by se jednalo o numerické vyjádření poměru ODA/HND bude nutné zohlednit finanční implikace pro státní rozpočet. 38. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje nastavit postupné systematické navyšování objemu prostředků vyčleněných na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc ČR (nejméně o ekvivalent 0,01-0,05 % HND/rok), a to při zohlednění absorpčních kapacit české pomoci a stěžejního předpokladu kontinuálního zvyšování rozvojových dopadů a efektivity vynakládání prostředků, které jsou pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc v ČR k dispozici. 39. Ministerstvo financí ČR však upozorňuje, že zavázáním se poskytovat vyšší desetiny procent hrubého národního důchodu ročně by vznikly vyšší mandatorní výdaje státního rozpočtu, a že uvedené politické deklarace musí být v praxi provázány s rozpočtovými možnostmi ČR. 5) Další relevantní dopady (např. na život. prostředí, hospodářské, sociální apod.): 40. Příspěvek k udržitelnému rozvoji na globální a národní úrovni. 8