Souhrnná zpráva hodnotící projekt Ovoce do škol za školní rok 2010/2011

Transkript

1 Souhrnná zpráva hodnotící projekt Ovoce do škol za školní rok 2010/2011 Ústav pro informace ve vzdělávání 2011

2 Obsah zprávy: ÚVOD ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU OVOCE DO ŠKOL NA ŠKOLÁCH Nejzajímavější zjištění Znění příslušných otázek Osoba zodpovědná za realizaci projektu Ovoce do škol Doba a místo rozdávání ovoce a zeleniny Osoba rozdávající ovoce a zeleninu dětem Doprovodné projekty a zapojení žáků 2. stupně SPOLUPRÁCE S DODAVATELEM OVOCE A ZELENINY Nejzajímavější zjištění Znění příslušných otázek Četnost a velikost dodávek ovoce a zeleniny Spokojenost škol s četností dodávek Výběr dodávaného ovoce a zeleniny a vliv školy Forma a původ dodávek Spokojenost škol s kvalitou, rozmanitostí a formou dodávaného ovoce a zeleniny, jako i celkově se spoluprací s dodavatelem Nabídka doprovodných aktivit od dodavatele INFORMOVANOST A ZDROJE INFORMACÍ K PROJEKTU OVOCE DO ŠKOL Nejzajímavější zjištění Znění příslušných otázek Obeznámenost s různými informačními zdroji a jejich využívání Obeznámenost s doporučenou frekvencí konzumace ovoce a zeleniny Zapojení školy do sítě Škol podporujících zdraví SPOLUPRÁCE S RODIČI, VLIV RODINNÉHO ZÁZEMÍ Nejzajímavější zjištění Znění příslušných otázek Informovanost a zapojení rodičů do projektu Zájem rodičů o projekt a důvody jeho nedostatku Stravovací návyky žáků HODNOCENÍ PROJEKTU A ZVAŽOVANÉ KROKY Nejzajímavější zjištění Znění příslušných otázek Celkové hodnocení projektu Ovoce do škol a zajímavé souvislosti Plány pro školní rok 2011/ Slovní hodnocení, komentáře, návrhy PŘÍLOHA Č.1 DOTAZNÍKY PŘÍLOHA Č.2 - NAŘÍZENÍ VLÁDY O STANOVENÍ NĚKTERÝCH PODMÍNEK PRO POSKYTOVÁNÍ PODPORY NA OVOCE A ZELENINU A VÝROBKY Z OVOCE, ZELENINY A BANÁNŮ DĚTEM VE VZDĚLÁVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PŘÍLOHA Č.3 - POPIS PROVÁDĚNÍ PROJEKTU OVOCE DO ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

3 ÚVOD Tato zpráva předkládá vyhodnocení projektu Ovoce do škol za školní rok 2010/2011. Vychází z dotazníkového šetření, jehož respondenty byli ředitelé škol, které se do projektu zapojily, a dodavatelé, kteří jim dodávali ovoce a zeleninu pro žáky 1. stupně. Data k šetření byla sebrána v termínu od 18. do a z oslovených škol jich dotazník vyplnilo a odeslalo 2 541, což je 80,85 %. Z oslovených 16 dodavatelů zúčastněných v projektu jich dotazník vyplnilo a odeslalo 15, tedy 93,75 %. Respondentům z řad ředitelů byly položeny otázky na organizaci a realizaci projektu na škole, na spolupráci s dodavatelem ovoce a zeleniny a hodnocení této spolupráce, na informovanost a zdroje informací k realizaci projektu, na spolupráci s rodiči, zázemí dětí a nakonec měli zhodnotit celkový průběh projektu v tomto školním roce a uvést plánované kroky pro příští školní rok. Dodavatelé byli tázáni na frekvenci dodávek, množství a druhy dodávaného ovoce a zeleniny, na formu, v jaké je školám dodávají, původ dodávaného ovoce a zeleniny (geografický jako i zda se jedná o bio, integrovanou či konvenční produkci) a na doprovodné aktivity, které školám nabízeli jako i jejich využití školami. Následující text bude rozdělen do pěti kapitol. Nejprve se podíváme na organizaci a realizaci projektu Ovoce do škol na školách, dále na spolupráci škol s dodavatelem ovoce a zeleniny s přihlédnutím na výpovědi ředitelů i dodavatelů, dále na informovanost škol a školami využívané zdroje informací, na spolupráci s rodiči a vliv rodinného zázemí a nakonec na hodnocení projektu od ředitelů škol a jejich plány pro školní rok 2011/2012. V úvodu každé kapitoly uvedeme její hlavní zjištění a znění otázek z dotazníků, kterými se bude dále zabývat. Dotazníky pro ředitele a dodavatele uvedeme v plném znění též na konci této zprávy v příloze č.1. Přílohou č. 2 je dále citace znění Nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních a přílohou č. 3 pak Popis provádění projektu Ovoce do škol v České republice vypracovaný pracovníky Státního zemědělského intervenčního fondu, Odbor rostlinných komodit, Oddělení pro cukr, ovoce a zeleninu. Tuto zprávu vypracoval Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) s přispěním některých dalších institucí. Na přípravě dotazníků spolupracoval ÚIV s pracovníky Státního zemědělského intervenčního fondu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství. Státní zemědělský intervenční fond, který zajišťuje v ČR provádění projektu, též poskytl pro šetření seznam nejčastěji dodávaných produktů ve školním roce 2009/10, databázi dodavatelů a škol, které se do projektu zapojily ve školním roce 2010/2011, a oslovil stávající dodavatele se žádostí o vyplnění dotazníku. Všechny výše uvedené instituce rovněž dostaly příležitost se vyjádřit k výsledné zprávě a ta byla dle jejich připomínek upravena do finální podoby. 3

4 1. ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU OVOCE DO ŠKOL NA ŠKOLÁCH 1.1 Nejzajímavější zjištění V polovině škol byla osobou, která zodpovídala za realizaci projektu Ovoce do škol ve školním roce 2010/2011, ředitel, v další pětině pak jiný pedagogický pracovník. Tato situace je zejména typická pro školy s veřejným zřizovatelem a pro školy situované v méně lidnatých obcích. Většina škol využívala k rozdávání ovoce a zeleniny nejčastěji přestávky mezi vyučovacími hodinami a ovoce a zeleninu rozdávala převážně ve třídách, kde probíhá vyučování. V nadpoloviční většině škol (56,4 %) se ve školním roce 2010/2011 do rozdávání ovoce a zeleniny zapojili učitelé školy nevykonávající funkci ředitele či jeho zástupce, v dalších 14,6 % samotní ředitelé či jejich zástupci. V necelé pětině pak byli zapojeni zaměstnanci v oblasti správy a údržby školy a ve 12,4 % škol pak zaměstnanci v oblasti stravování žáků. Z podpůrných aktivit k projektu školy nejčastěji rozvinuly téma ovoce a zeleniny ve výuce (85,5 %), dvě pětiny jich dále pořádalo projekty v oblasti environmentální výchovy (39,6 %), 26,9 % školní projektové dny a 22,3 % soutěže. Osvětové přednášky a programy, exkurze či zapojení do celostátního projektu již uvedla méně než desetina škol. Celkem 45 % ze škol s druhým stupněm zapojilo alespoň některé žáky 2. stupně do aktivit spojených s projektem, dalších 11 % mělo ještě v plánu do konce školního roku některé žáky 2. stupně zapojit. Přitom téměř dvě pětiny škol s druhým stupněm (tj. 39 %), ve kterých žáci 2. stupně byli do projektu zapojeni, uvedly, že tyto doprovodné aktivity byly pro žáky 2. stupně zcela povinné, na dalších 8,3 % pak většinou povinné. Naopak na téměř čtvrtině těchto škol byly zcela dobrovolné (23,6 %) a na další pětině (18,2 %) pak většinou dobrovolné. 1.2 Znění příslušných otázek Pro tuto kapitolu byly analyzovány odpovědi ředitelů škol na následující otázky z dotazníku: 1. Kdo je ve Vaší škole v tomto školním roce odpovědný za realizaci projektu Ovoce do škol? Pokud pod Vaše ředitelství spadá více pracovišť, z nichž každé má stanovenou osobu, která je odpovědná za realizaci projektu Ovoce do škol, uveďte všechny odpovídající možnosti. a) ředitel či jeho zástupce b) jiný pedagogický pracovník školy (např. učitel, asistent pedagoga, školní psycholog) c) zaměstnanec v oblasti ekonomiky či administrativy školy (např. hospodář/ka či sekretář/ka) d) zaměstnanec v oblasti správy a údržby školy (např. školník/ice) e) zaměstnanec v oblasti stravování žáků školy (kuchař/ka) f) zaměstnanec v jiné oblasti uveďte jaké: 4

5 2. Ve kterou denní dobu ovoce či zeleninu žákům rozdáváte? Uveďte, zda následující situace nastaly v tomto školním roce zatím vždy, většinou, asi v polovině případů, občas či nikdy: a) před začátkem vyučování b) v průběhu některé vyučovací hodiny c) o přestávkách mezi vyučovacími hodinami d) po skončení vyučování 3. Kde jsou žákům ovoce či zelenina vydávány? Uveďte, zda následující situace v tomto školním roce nastaly zatím vždy, většinou, asi v polovině případů, občas či nikdy: a) ve třídách, kde probíhá vyučování b) ve školním bufetu c) ve školní jídelně d) na chodbě či ve vestibulu školy e) jinde 4. Jakým způsobem jsou v tomto školním roce ovoce či zelenina žákům předávány? Uveďte všechny možnosti, o kterých víte, že v tomto školním roce dosud nastaly: a) rozdává je ředitel či zástupce školy b) rozdává je učitel či jiný pedagogický pracovník školy (včetně školního psychologa) c) rozdává je zaměstnanec v oblasti ekonomiky či administrativy školy (např. hospodář/ka, sekretář/ka) d) rozdává je zaměstnanec v oblasti správy a údržby školy (např. školník/ice) e) rozdává je zaměstnanec v oblasti školního stravování dětí (kuchař/ka) f) rozdává je vybraný žák/žáci 2. stupně g) žáci se sami obslouží u automatu h) žákům je k dispozici automat a dozorující služba (např. učitel či žák 2. stupně) i) jiným způsobem uveďte jakým: 5. Jaké podpůrné aktivity spojené s projektem jste na škole v tomto školním roce dosud realizovali nebo se je chystáte do června ještě realizovat? Zatrhněte všechny odpovídající možnosti: a) Rozvinutí tématu ovoce a zeleniny ve výuce (v rámci jednotlivých předmětů či průřezového tématu) b) Školní projektové dny se zaměřením na šíření informací o ovoci a zelenině a významu jejich konzumace c) Projekty v rámci environmentální výchovy se zaměřením na ochranu a péči o životní prostředí, ekologické produkty, bioprodukty apod. d) Soutěže s využitím tematiky ovoce a zeleniny e) Osvětové přednášky a programy realizované externími odborníky (na zdraví, výživu, bezpečné zpracování a konzumaci ovoce a zeleniny atd.) f) Návštěvy, exkurze do podniků, závodů a farem zabývajících se pěstováním a zpracováním ovoce a zeleniny g) Zapojení do některého celostátního projektu uveďte do kterého: 6. Jsou/byli do některých doprovodných aktivit k projektu Ovoce do škol v tomto školním roce zapojeni též žáci 2. stupně? a) ano, všichni žáci 2. stupně jsou/byli nějakým způsobem zapojeni b) ano, většina žáků 2. stupně je/byla nějakým způsobem zapojena c) ano, asi polovina žáků 2. stupně je/byla nějakým způsobem zapojena d) ano, ale jen někteří (menšina) e) ne, ale plánujeme alespoň některé žáky 2. stupně ještě v tomto školním roce zapojit f) ne a ani nemáme v plánu je zapojit 5

6 7. Je/byla účast žáků 2. stupně v těchto aktivitách v tomto školním roce dobrovolná? a) ano, zcela b) většinou ano c) asi tak napůl d) většina aktivit nebyla/není dobrovolná e) ne, všechny aktivity byly/jsou povinné (např. zakomponované do vyučování) f) žáci 2. stupně do aktivit v tomto školním roce dosud nebyli zapojeni Odpovědi na některé otázky byly též dány do souvislosti s některými charakteristikami škol, např. s druhem zřizovatele škol, s identifikací, zda se jedná o školu výhradně se třídami pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami či ne, s krajem a velikostmi obcí, ve kterých se školy nacházejí, a také s identifikací, zda je škola zapojena do sítě Škol podporujících zdraví či nikoliv (vyplývá rovněž z dotazníku pro ředitele, konkrétně z otázky č.13). Tato kapitola tedy též prezentuje některé statisticky významné rozdíly mezi školami různých charakteristik. 1.3 Osoba zodpovědná za realizaci projektu Ovoce do škol V polovině škol byla osobou, která zodpovídala za realizaci projektu Ovoce do škol ve školním roce 2010/2011, ředitel, v další pětině pak jiný pedagogický pracovník. Realizace výchovy ke zdravé výživě na škole tak byla svěřena ponejvíce kompetentním osobám s pedagogickým vzděláním. Dále byla tato funkce svěřena ve srovnatelné míře zaměstnancům ekonomiky a administrativy (14,6 %) jakož i zaměstnancům z oblasti stravování (13,7 %), o něco méně pak zaměstnancům správy a údržby školy (11,4 %). Přitom ve školách s veřejným zřizovatelem (tj. kraj, obec, ústřední orgán a MŠMT) byla tato situace naprosto typická, kdežto ve školách s neveřejným zřizovatelem (tj. soukromý či církevní subjekt) byla realizace projektu Ovoce do škol ve srovnatelné míře svěřována řediteli či zástupci ředitele školy (37,8 %), jakož i zaměstnancům v oblasti ekonomiky a administrativy (33,3 %). Rovněž si lze všimnout, že v menších obcích byla tato funkce častěji svěřována ředitelům, jejich zástupcům a dalším pedagogickým pracovníkům na úkor zaměstnanců v oblasti ekonomiky a administrativy a v menší míře též na úkor zaměstnanců v oblasti stravování: ředitel či zástupce jiný ped. pracovník zaměstnanec ekon./admin. zaměstnanec správy/údržby zaměstnanec stravování jiný zaměstnanec Odpovědná osoba: Celkem 49,9 19,8 14,6 11,4 13,7 0,2 Dle zřizovatele školy: veřejný zřizovatel 50,1 19,9 14,3 11,6 13,7 0,2 Neveřejný zřizovatel 37,8 15,6 33,3 2,2 15,6 Dle velikosti obce, ve které se škola nachází: Nad 50 tis. obyvatel 41,4 16,7 24 9,9 17,8 0, tis. obyvatel 41,2 17,1 22, , tis. obyvatel 52,5 20,5 14,4 12,2 12,2 0, tis. obyvatel 55,8 21,2 12,2 10,1 11,5 do 5 tis. obyvatel 52,5 20,9 10,5 11,8 12 6

7 Šetření se zúčastnilo 7,2 % škol, které mají výhradně speciální třídy, tedy vyučují pouze žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (pro přehled: ze všech základních škol v ČR je takových škol 10,5 % a ze základních škol pouze se speciálními třídami v ČR se jich šetření účastnilo 41,7 %). Ostatní šetřené školy mají alespoň některé nebo všechny běžné třídy pro žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb. Přitom ve školách s pouze speciálními třídami byli zodpovědnou osobou ve větší míře řadoví učitelé (tedy ne ve funkci ředitele či zástupce) a naopak v menší míře zaměstnanci správy a údržby: ředitel či zástupce jiný ped. pracovník zaměstanec ekon./admin. zaměstnanec správy/údržby zaměstnanec stravování jiný zaměstnanec jen se spec. třídami 47,3 29,7 15,9 4,4 9,9 (i) s běžnými třídami 50,1 19,1 14, ,2 Celkem 49,9 19,8 14,6 11,4 13,7 0,2 Dále na školách, které jsou zapojené do sítě Škol podporujících zdraví, se této funkce ujaly o něco častěji jiné osoby než ředitel či jeho zástupce a/či učitel či jiný pedagogický pracovník (v grafu je pro stručnost použito zástupných termínů ředitelé a učitelé ): 7

8 1.4 Doba a místo rozdávání ovoce a zeleniny Naprostá většina škol v projektu využívala k rozdávání ovoce a zeleniny nejčastěji přestávky mezi vyučovacími hodinami: Školy zároveň v naprosté většině případů ovoce a zeleninu rozdávaly ve třídách, kde probíhá vyučování: 8

9 Podíly škol, které v uvedené míře využívají tu kterou část školy k rozdávání ovoce a zeleniny žákům v projektu ve třídách, kde probíhá vyučování ve školním bufetu ve školní jídelně na chodbě či ve vestibulu školy na jiném místě, než je výše uvedeno 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% vždy většinou asi v polovině případů občas nikdy Zde lze nalézt statisticky významné rozdíly mezi školami z různých krajů. Rozdávání ovoce a zeleniny ve třídách, kde probíhá vyučování, je zejména typické pro školy z kraje Libereckého a dále Karlovarského, Ústeckého a Jihočeského. Jiná místa jsou naopak relativně častější v Praze: 9

10 Zároveň se v tomto ohledu mezi sebou liší školy v menších a větších obcích, kdy v obcích s více než 50 tisíci obyvateli se ovoce a zelenina ve školním roce 2010/2011 rozdávala ve třídách, kde probíhá vyučování, o poznání méně často (zřejmě z důvodu větší kapacity zdejších škol): 10

11 Podívejme se na rozdíly mezi školami s pouze speciálními třídami a školami (též či pouze) s běžnými třídami. Co se doby rozdávání ovoce a zeleniny týče, neexistují mezi nimi významné rozdíly. Školy pouze se speciálními třídami však častěji ovoce a zeleninu rozdávaly ve třídách, kde probíhá vyučování: 11

12 1.5 Osoba rozdávající ovoce a zeleninu dětem V nadpoloviční většině škol (56,4 %) se ve školním roce 2010/2011 do rozdávání ovoce a zeleniny zapojili běžní učitelé školy (tj. ne ve funkci ředitele či jeho zástupce), v dalších 14,6 % samotní ředitelé či jejich zástupci. V necelé pětině pak byli zapojeni zaměstnanci v oblasti správy a údržby školy (17,7 %) a ve 12,4 % škol pak zaměstnanci v oblasti stravování žáků. Vedení školy nebo jiní pedagogičtí pracovníci byli do rozdávání zapojeni nejčastěji v kraji Libereckém, na Vysočině a v kraji Jihočeském (po zaokrouhlení 79 %) a naopak nejméně často v Praze (57,3 %). V pražských školách pak bylo v porovnání s ostatními kraji častější, že byla zelenina a ovoce rozdávána (mj.) zaměstnanci v oblasti ekonomiky a administrativy (11,6 %) či vybranými žáky školy (4,3 %), nebo že se žáci sami obsloužili u automatu (16,7 %). Ve školách s veřejným zřizovatelem bylo oproti školám s neveřejným zřizovatelem častější, že se rozdávání ovoce a zeleniny chopilo vedení školy (14,7 %) či zaměstnanci správy a údržby (17,8 %). Naopak ve školách s neveřejným zřizovatelem byla častější situace, že ovoce a zeleninu rozdávali zaměstnanci v oblasti stravování žáků (31,1 %) či ekonomiky a administrativy (15,6 %). Co se členění dle velikosti obce týče, se stoupajícím počtem obyvatel se zmenšuje podíl škol, ve kterých se této činnosti ujalo vedení školy, a naopak roste podíl škol, kde tuto činnost ve školním roce 2010/2011 vykonávali zaměstnanci ekonomiky či administrativy, a také podíl škol, ve kterých se žáci sami obsloužili u automatu: 12

13 rozdává ředitel či zástupce rozdává jiný pedagogický pracovník rozdává zaměstnanec ekon./admin. rozdává zaměstnanec správy/údržby rozdává zaměstnanec stravování rozdává vybraný žák samoobsluha u automatu celkem 14,6 56,4 6,1 17,7 12,4 1,6 6,8 1,1 1 v členění na kraje: Praha 8,0 49,3 11,6 8,7 14,5 4,3 16,7 0,7 3,6 Středočeský 18,4 56,5 7,7 14,2 14,8 1,9 5,8 0,6 Jihočeský 16,8 61,9 9 14,8 9 1,3 0,6 3,2 Plzeňský ,4 20,6 13,7 1,5 5,3 Karlovarský 14,7 60 6,7 22,7 16 1,3 1,3 Ústecký 7,3 58,3 5, ,6 3,6 1 1,6 Liberecký 13,8 65,1 6,4 19,3 12,8 0,9 0,9 Královéhradecký 18,2 50,4 4,4 21,9 9,5 0,7 8,8 2,2 0,7 Pardubický 15,5 61,9 2,6 18,7 7,7 0,6 3,9 2,6 Vysočina 18,2 60,6 5,9 18,2 12,9 1,8 1,2 0,6 Jihomoravský 17,4 57,6 4,6 17,8 11,8 1,6 8,2 1,3 0,7 Olomoucký 15,9 52,8 4, ,3 1 11,3 0,5 1 Zlínský 13,4 52,9 5,2 14,5 16,9 1,2 11 0,6 0,6 Moravskoslezský 10,7 52,7 5,4 18,1 11,7 2 10,1 4,7 0,3 V členění dle druhu zřizovatele školy: veřejný 14,7 56,4 5,9 17,8 12,1 1,6 6,8 1,2 1 neveřejný 6,7 55,6 15,6 11,1 31,1 4,4 2,2 V členění dle velikosti obce školy: nad 50 tis. 6,0 50,6 7,9 14,6 14,8 3,6 14,6 3,4 2, tis. 10,6 56 6, ,6 3,7 13,9 1, tis. 13,3 58,9 6,5 16,7 12,5 1,1 6,8 0,4 1, tis. 14,4 59,7 5,8 16,2 10,8 0,4 7,2 0,7 0,7 do 5 tis. 18,5 57,3 5,3 19,1 12,1 0,9 2,7 0,8 0,6 automat a dozor jiný způsob Lze dodat, že ve školách s výhradně speciálními třídami se při rozdávání ovoce a zeleniny nevyužívaly automaty, avšak výrazně častěji (74,2 %) ovoce a zeleninu rozdávali běžní učitelé (tedy ne ve funkci ředitele či jeho zástupce), než jak tomu bylo ve školách i (či pouze) s běžnými třídami (55 %): Škola rozdává ředitel či zástupce rozdává ped. pracovník rozdává zaměstnanec ekon./admin. rozdává zaměstnanec správy/údržby rozdává zaměstnanec stravování rozdává vybraný žák samoobsluha u automatu automat a dozor jiný způsob jen se spec. třídami 12,6 74,2 7,1 12,1 9,3 0,5 0,5 i s běžnými třídami 14,7 55,0 6,0 18,1 12,7 1,7 7,3 1,2 1,1 Celkem 14,6 56,4 6,1 17,7 12,4 1,6 6,8 1,1 1,0 13

14 1.6 Doprovodné projekty a zapojení žáků 2. stupně V souvislosti s projektem mohly školy v roce 2010/2011 přistoupit k realizaci různých podpůrných aktivit. Celkově nejčastější situací přitom bylo, že rozvinuly téma konzumace ovoce a zeleniny ve výuce (85,5 %), dvě pětiny jich pak také zorganizovaly projekty v oblasti environmentální výchovy (39,6 %). Školy s veřejným zřizovatelem přistoupily častěji než školy s neveřejným zřizovatelem k pořádání soutěží, naopak školy s neveřejným zřizovatelem pořádaly častěji než školy s veřejným zřizovatelem osvětové přednášky a programy nebo exkurze: rozvinutí tématu ve výuce školní projektové dny projekty v environmentální výchově soutěže osvětové přednášky a programy exkurze zapojení do celostátního projektu celkem 85,5 26,9 39,6 22,3 9,4 5,6 3,2 Dle druhu zřizovatele: veřejný 85,4 26,9 39,6 22,5 9,3 5,5 3,2 neveřejný 91,1 24,4 37,8 8,9 17,8 13,3 4,4 Zároveň školy pouze se speciálními třídami statisticky významně častěji pořádaly školní projektové dny, soutěže a exkurze: rozvinutí tématu ve výuce školní projektové dny projekty v environmentální výchově soutěže osvětové přednášky a programy exkurze zapojení do celostátního projektu Škola jen se spec. třídami 81,9 37,4 44,5 28,6 13,2 9,9 1,6 i s běžnými třídami 85,8 26,1 39,2 21,8 9,2 5,3 3,3 Celkem 85,5 26,9 39,6 22,3 9,4 5,6 3,2 Míra realizace některých aktivit se ve školním roce 2010/2011 lišila mezi školami, kde bylo za projekt odpovědné vedení školy a/či jiný pedagogický pracovník, a školami, kde tuto funkci zastávali zaměstnanci z jiných oblastí (tj. správy a údržby, ekonomiky a administrativy či z oblasti stravování žáků). Jedná se o rozvinutí tématu ovoce a zeleniny ve výuce, pořádání školních projektových dnů a také pořádání soutěží s tématem ovoce a zeleniny. Ve všech těchto případech se tyto projekty častěji realizovaly na školách, kde projekt obstarával ředitel a/či jiný pedagogický pracovník než na těch, kde byl za projekt zodpovědný někdo jiný: 1 1 V grafu níže je pod termín ředitel zahrnut i zástupce ředitele a pod termín učitel všichni ostatní pedagogičtí pracovníci (tj. 1. a 2. položka v 1. otázce ředitelského dotazníku). Pojmem jiný pracovník jsou vyjádřeny jiné než pedagogické profese (tedy 3. až 6. položka v 1. otázce ředitelského dotazníku). 14

15 Jak již bylo uvedeno, projekt Ovoce do škol byl primárně zaměřen na žáky 1. stupně základního vzdělávání. Přesto však ve školách s 2. stupněm mohlo dojít k rozšíření některých aktivit spojených s projektem též na tuto cílovou skupinu. Z šetření vyplynulo, že celkově 45 % škol s druhým stupněm alespoň některé žáky 2. stupně do aktivit spojených s projektem zapojilo, dalších 11 % mělo ještě v plánu do konce školního roku některé žáky 2. stupně zapojit. V pohledu na rozložení odpovědí škol z různých krajů lze říci, že v Libereckém kraji pouze 36,5 % žádné žáky nezapojilo a ani neplánovalo zapojit do projektu, naopak v Královéhradeckém kraji tak uvedla téměř polovina škol s druhým stupněm (49,5 %). Ještě výraznější rozdíl najdeme v členění dle zřizovatele. Celkem 58,9 % škol s neveřejným zřizovatelem alespoň některé žáky 2. stupně do projektu zapojily, pětina dokonce uvedla, že zapojily všechny žáky 2. stupně. Přitom pouze čtvrtina (26,5 %) žádné žáky 2. stupně do aktivit spojených s projektem Ovoce do škol dosud nezapojila a ani již neměla ve školním roce 2010/2011 v plánu je zapojit. Naopak 44,4 % škol s veřejným zřizovatelem uvedlo, že žáci zatím nebyli zapojeni a ani nemají v plánu je ve školním roce 2010/2011 zapojit, další 11,1 % je v době šetření zatím nezapojila, ale měla v plánu tak ještě do konce školního roku učinit: 15

16 ano, všichni ano, většina ano, asi polovina ano, ale jen menšina ne, ale plánujeme ne a ani neplánujeme Celkem celkem 14,1 12,8 4,6 13,2 11,1 44,1 100 Dle kraje: Liberecký 13,5 14,9 1, ,8 36,5 100 Jihočeský 17,8 14 3,7 9, ,2 100 Ústecký 13,1 13,8 6,2 13,8 12,5 40,6 100 Jihomoravský 16,7 10,2 3,8 12,4 16,1 40,9 100 Zlínský 14,8 10,4 5,2 16,5 9,6 43,5 100 Moravskoslezský 12,9 12,4 4,3 13,8 12,9 43,8 100 Olomoucký 12,5 9,2 7,5 11, ,2 100 Pardubický 12,4 12,4 6,7 12,4 11,2 44,9 100 Plzeňský 15,1 14 3,5 7 15,1 45,3 100 Středočeský 14,4 18 6,2 8,2 7,7 45,4 100 Praha 8,9 13,7 3,2 16,9 8,9 48,4 100 Vysočina 18,7 13,1 3,7 12,1 3,7 48,6 100 Karlovarský 11,9 10,2 5,1 13,6 10,2 49,2 100 Královéhradecký 13,2 11 2,2 20,9 3,3 49,5 100 Dle druhu zřizovatele: veřejný 13,9 13 4, ,1 44,4 100 neveřejný 20,6 5,9 5,9 26,5 14,7 26,5 100 Celkem 14 12,9 4,8 13,2 11,

17 Zapojení žáků 2. stupně do aktivit spojených s projektem Ovoce do škol (jen školy, které mají 2. stupeň) celkem Liberecký Jihočeský Ústecký Jihomoravský Zlínský Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Praha Vysočina Karlovarský Královéhradecký veřejný neveřejný 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano, všichni ano, většina ano, asi polovina ano, ale jen menšina ne, ale plánujeme ne a ani neplánujeme Školy s pouze speciálními třídami zároveň zapojovaly do projektu žáky 2. stupně významně častěji: 17

18 Téměř dvě pětiny škol s druhým stupněm (tj. 39 %), ve kterých žáci 2. stupně byli do projektu zapojeni, uvedly, že tyto doprovodné aktivity byly pro žáky 2. stupně zcela povinné, na dalších 8,3 % pak většinou povinné. Naopak na téměř čtvrtině těchto škol byly zcela dobrovolné (23,6 %) a na další pětině (18,2 %) pak většinou dobrovolné: Podíl škol dle toho, do jaké míry bylo zapojení žáků 2. stupně dobrovolné (pouze školy s 2. stupněm, kde tito žáci byli zapojeni do doprovodných aktivit k projektu Ovoce do škol) 0% 20% 40% 60% 80% 100% ano, zcela dobrovolná většinou dobrovolná asi tak napůl většinou povinná zcela povinná Jak již bylo řečeno, školy s výhradně speciálními třídami zapojovaly žáky 2. stupně do projektu častěji. Navíc lze říci, že pro ně byla častěji účast v projektu povinná: 18

19 19

20 2. SPOLUPRÁCE S DODAVATELEM OVOCE A ZELENINY 2.1 Nejzajímavější zjištění Celkem čtyři dodavatelé z patnácti uvedli, že ovoce a zeleninu školám ve školním roce 2010/2011 dodávali v průměru jednou měsíčně, dalších pět pak dvakrát do měsíce, čtyři třikrát do měsíce a dva čtyřikrát do měsíce. Celkově dostal jeden žák v březnu 2011 v průměru cca 410 gramů ovoce či zeleniny v jedné dávce. Přitom jedna dávka se nejčastěji skládala z jednoho kusu ovoce a/či zeleniny, popř. dvou. Většina škol je názoru, že projekt má při stávající četnosti dodávek ovoce a zeleniny význam, přestože mnohé z nich by si přály, aby dodávky byly častější. Přitom nejméně spokojené jsou školy v Praze, kde téměř polovina škol pochybuje při stávající frekvenci dodávek o smyslu celého projektu. Nejčastěji doručovaným ovocem a zeleninou byla jablka, velmi častými však byly i mandarinky a dále pomeranče, hrušky a kiwi. Zelenina byla do škol doručována o poznání méně často než ovoce. Školy v převážné většině uváděly, že neměly možnost ovlivnit, jaké ovoce a zeleninu dodavatel žákům v projektu doručí. Mezi časté způsoby doručování ovoce a zeleniny patřilo dodávání samostatných celých kusů ovoce či zeleniny např. v přepravkách a dodávky celých kusů ovoce a zeleniny zabalených např. do kelímku, ve vaničce či v pytlíku. Jen tři dodavatelé uvedli, že část dodávaného ovoce a zeleniny pocházela z jejich vlastní zemědělské produkce (v jednom případě to byla většina dodávaného ovoce a zeleniny, v dalším asi polovina a v posledním menšina). Jiní tři dodavatelé uvedli, že alespoň menší část ovoce a zeleniny, kterou ve školním roce 2010/2011 školám dodali, může být charakterizována jako bioprodukce (ve zbytku se jednalo výhradně o integrovanou a/či konvenční produkci). Školy byly v naprosté většině víceméně spokojené jak s kvalitou dováženého zboží, tak s jeho rozmanitostí, formou, v jaké jim bylo dodáváno, ale i celkově s dodavatelem. Přitom nejméně spokojení byli opět ředitelé pražských škol. Kromě samotného dodávání ovoce a zeleniny mohli dodavatelé nabídnout školám i některé doprovodné aktivity. Mezi nimi byla nejčastější nabídka informační podpory (11 dodavatelů) a dále spoluúčast na školních projektech a akcích (6 dodavatelů). 2.2 Znění příslušných otázek Pro tuto kapitolu byly analyzovány jak odpovědi dodavatelů, tak i ředitelů. Otázky, na které odpovídali, jsou tyto: z dotazníku pro dodavatele byly použity všechny otázky v dotazníku: 1. Jak často ovoce a zeleninu v tomto školním roce do škol dodáváte? Pokud se míra dodávání mezi školami liší, uveďte průměr na jednu školu či zaškrtněte situaci, která významně převažuje nad ostatními. a) 1krát měsíčně b) 2krát do měsíce c) 3krát do měsíce 20

21 d) 4krát do měsíce e) 5krát do měsíce f) 6krát do měsíce g) 7krát do měsíce či vícekrát 2. Pokud dodáváte ovoce a zeleninu do různých škol v odlišných časových intervalech, uveďte, prosím, na čem jsou tyto rozdíly založeny: Zatrhněte všechny odpovídající možnosti, nebo poslední možnost: a) na vzdálenosti školy b) na počtu žáků ve škole, kteří jsou do projektu zapojeni c) na osobní dohodě se školou d) na něčem jiném upřesněte: e) do všech škol dodáváme ovoce a zeleninu ve stejných intervalech 3. Jaké množství ovoce či zeleniny dostává v tomto školním roce jeden žák v jedné dávce? Uveďte, zda následující situace nastaly zatím vždy, většinou, asi v polovině případů, občas či nikdy: a) méně než polovina 1 kusu ovoce či zeleniny b) polovina 1 kusu ovoce či zeleniny c) více necelých kusů ovoce či zeleniny d) 1 kus ovoce či zeleniny e) 2 kusy ovoce či zeleniny f) 3 kusy ovoce či zeleniny g) 4 kusy ovoce či zeleniny h) 5 kusů ovoce či zeleniny i) Více než 5 kusů ovoce či zeleniny 4. Odhadněte, kolik z celkové hmotnosti Vámi distribuovaného ovoce a zeleniny v rámci projektu Ovoce do škol v minulém měsíci (tj. březnu) připadlo na jednu dávku pro jednoho žáka: 5. Jaké všechny druhy ovoce či zeleniny jste v tomto školním roce dosud školám v rámci projektu dodali? U každého níže uvedeného druhu uveďte, jak často jste jej v tomto školním roce v porovnání s ostatními druhy do škol doručovali: Škála: jsou nejčastěji doručovaným druhem, patří mezi několik nejčastěji doručovaných, poměrně často doručovaný druh, méně často doručovaný, zřídka doručovaný, dosud nevyužitý. a) jablka b) hrušky c) broskve d) hrozny e) pomeranče f) mandarinky g) kiwi h) banány i) ostatní druhy ovoce j) ředkvičky k) okurky l) rajčata m) papriky n) mrkev o) melouny p) ostatní druhy zeleniny 6. Pokud jste zaškrtl/a ostatní druhy ovoce či ostatní druhy zeleniny, prosím, vypište je: 21

22 7. V jaké formě ovoce či zeleninu do škol v tomto školním roce dodáváte? Uveďte, zda ta která varianta nastává ve školách vždy, většinou, v polovině případů, občas či nikdy: a) samostatné celé kusy ovoce či zeleniny (např. v přepravkách) b) krájenou zeleninu či ovoce zabalené např. do kelímku, vaničky či pytlíku c) celou zeleninu či ovoce zabalené např. do kelímku, ve vaničce či v pytlíku d) balené ovocné či zeleninové šťávy (tzv. pitíčka ) e) v jiné formě 8. Uveďte, jaký podíl z ovoce a zeleniny, které do škol v tomto školním roce dodáváte, je vypěstován: Škála: všechny kusy, většina, polovina, menšina, žádný a) v ČR b) v jiných státech EU c) ve státech mimo EU 9. Jaký podíl ovoce a zeleniny, které v tomto školním roce školám rozvážíte, pochází přímo z Vaší zemědělské produkce? a) veškeré ovoce a zelenina je z naší zemědělské produkce b) většina c) asi polovina d) menšina e) žádné ovoce ani zelenina není z naší zemědělské produkce 10. Uveďte, jaký podíl ovoce a zeleniny, které školám v tomto školním roce v rámci projektu dodáváte, je charakterizován jako: Škála: všechny kusy, většina, polovina, menšina, žádný a) bioprodukce b) integrovaná produkce c) konveční produkce 11. Dodáváte do všech škol v tomto školním roce stejný sortiment? a) ano, zcela b) většinou ano, ale někdy vyhovíme přáním té které školy c) spíše ne, záleží na domluvě s tou kterou školou d) ne, záleží na něčem jiném uveďte na čem: 12. Jaká podpůrná opatření či doprovodné programy jste v tomto školním roce nabídli školám, kterým ovoce a zeleninu dodáváte? Uveďte všechny odpovídající možnosti, nebo poslední možnost. a) nabídka exkurzí b) informační podpora c) spoluúčast na školních projektech a akcích d) jiné aktivity uveďte jaké: e) žádné aktivity či programy jsme nenabízeli 13. Pokud jste školám v tomto školním roce nabídli doprovodné aktivity, využily toho školy? a) ano, všechny školy alespoň některou z nabízených aktivit využily b) ano, většina škol využila alespoň některou z nabízených aktivit c) ano, asi polovina škol využila alespoň některou z nabízených aktivit d) ano, ale jen méně než polovina škol e) nabízenou aktivitu (či aktivity) školy vůbec nevyužily f) žádné doprovodné aktivity jsme nenabízeli 22

23 a dále z dotazníku pro ředitele byly vybrány následující otázky: 8. Měla dosud Vaše škola v tomto školním roce možnost ovlivnit výběr ovoce a zeleniny, které Vám dodavatel doručuje? a) ano, vždy b) většinou ano c) ano, ale jen občas d) ne, nikdy e) nevím 9. Myslíte si, že četnost dodávek ovoce a zeleniny, kterou Vaší škole dodavatel v tomto školním roce zajišťuje, plní svoji výchovnou funkci? a) určitě ano, pro tento účel by stačila i menší četnost b) určitě ano, tuto četnost považuji za optimální c) spíše ano, ale uvítal/a bych vyšší četnost dodávek d) spíše ne, dodávky by měly být častější e) určitě ne, za stávající četnosti dodávek je výchovný efekt zanedbatelný či nulový f) nemám na to názor 10. Uveďte, nakolik je Vaše škola v tomto školním roce v rámci projektu spokojená: Škála: určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, neumím posoudit a) s rozmanitostí druhů dodávaného ovoce a zeleniny b) s kvalitou dodávaného ovoce a zeleniny c) s formou, v jaké jsou ovoce a zelenina dodávány (např. v kelímku, v přepravce, jakožto náplň do automatu) d) celkově s dodavatelem ovoce a zeleniny U některých odpovědí byly sledovány též statisticky významné rozdíly v odpovědích škol různých charakteristik, např. dle velikosti obce a dle kraje, ve kterém se škola nachází. 2.3 Četnost a velikost dodávek ovoce a zeleniny Dodavatelé byli tázáni, jak často školám ve školním roce 2010/2011 v průměru dodávali ovoce a zeleninu. Celkem čtyři uvedli, že tak činili v průměru jednou měsíčně, dalších pět pak dvakrát do měsíce, čtyři třikrát do měsíce a dva čtyřikrát do měsíce. Přitom jen čtyři z patnácti dodavatelů dodávali do všech škol, které měly ve školním roce 2010/2011 na starosti, ovoce a zeleninu ve stejných intervalech. Ostatní dodavatelé frekvenci dodávek upravovali nejčastěji dle osobní domluvy se školami (6), popř. přizpůsobili frekvenci dodávek vzdálenosti školy (5). Dva dodavatelé uvedli, že frekvence jejich dodávek záležela (mj.) na počtu žáků ve škole a další dva jiný důvod (jeden zde uvedl, že kvůli omezenému počtu míst v automatu se do škol s větším počtem žáků muselo ovoce a zelenina dodávat vícekrát; další uvedl, že ovoce a zeleninu dodávají zpravidla do všech škol ve stejných intervalech, pouze v případě prázdnin, mimořádného ředitelského volna apod. dle dohody se školou v náhradním termínu): 23

24 Dodavatelé byli dále tázáni, kolik z celkové hmotnosti jimi distribuovaného ovoce a zeleniny v rámci projektu Ovoce do škol v minulém měsíci (tj. březnu 2011) připadlo na jednu dávku pro jednoho žáka. Jejich odpovědi se dosti lišily: průměrná váha 1 dávky na 1 žáka v měsíci březnu 2011 průměrná frekvence dodávek za školní rok 2010/ g třikrát do měsíce g třikrát do měsíce g čtyřikrát do měsíce 200g jednou měsíčně 250g třikrát do měsíce 300g dvakrát do měsíce 300g jednou měsíčně 130 g + 250ml džusu dvakrát do měsíce 400g dvakrát do měsíce 490g dvakrát do měsíce 500g třikrát do měsíce 600g jednou měsíčně 600g čtyřikrát do měsíce 800g jednou měsíčně 800g dvakrát do měsíce Jeden žák dostal v březnu 2011 v průměru cca 410g ovoce či zeleniny v jedné dávce. V druhém sloupci tabulky je pro přehled uvedena i odpověď konkrétních dodavatelů na frekvenci, v jaké dodávali ovoce a zeleninu do škol ve školním roce 2010/2011. Je však třeba přihlédnout k tomu, že v tomto ohledu mohl být březen výjimečným měsícem, kdy byla dodávka ovoce a zeleniny méně či více častá a méně či více objemná. Následující graf dále ukazuje rozložení odpovědí dodavatelů na otázku, jak často ve školním roce 2010/2011 dodávali školám v jedné dávce uvedený počet kusů ovoce či zeleniny: 24

25 Jak je zřejmé, dávka se nejčastěji skládala z jednoho kusu ovoce či zeleniny, popř. dvou. Jeden dodavatel však dokonce uvedl, že většinou dodával žákům v jedné dávce více než 5 kusů ovoce a zeleniny a další dva tuto dávku dodávali do škol občas. 2.4 Spokojenost škol s četností dodávek Ředitelé pak odpovídali na otázku, zda si myslí, že stávající četnost dodávek ovoce a zeleniny plní svou výchovnou funkci. Následující graf ukazuje odpovědi těch ředitelů, kteří dokázali situaci posoudit (tj. 96,6 %): 25

26 Jak je z grafu patrné, dvě třetiny škol jsou názoru, že projekt má ve své stávající podobě význam, přestože mnohé z nich by si přály, aby dodávky byly častější. V členění na kraje si lze všimnout, že nejméně spokojené jsou školy v Praze, kde téměř polovina škol pochybuje při stávající frekvenci dodávek o smyslu celého projektu. 2.5 Výběr dodávaného ovoce a zeleniny a vliv školy Pojďme se nyní podívat, v jaké míře doručovali dodavatelé do škol jednotlivé druhy ovoce a zeleniny: 26

27 Jak je z grafu patrné, nejčastěji doručovaným ovocem a zeleninou byla jablka. Z patnácti dodavatelů je čtyři uvedli jakožto nejčastěji doručované a dalších šest jako patřící mezi více nejčastěji doručovaných druhů. Zároveň je do projektu začlenili všichni dodavatelé, kteří se zúčastnili šetření. Velmi častými byly i mandarinky a dále pomeranče, hrušky a kiwi. Zelenina byla oproti ovoci do projektu zahrnována méně často. Tam, kde dodavatelé zatrhli, že dodávali kromě uvedeného i další druhy ovoce a zeleniny, měli vypsat, o jaké se jednalo. Přitom pět jich uvedlo blumy, po dvou uvedli švestky, čínské hrušky nashi, kedlubny, kaki churmy, liči a po jednom dodavateli uvedli meruňky, hrášek, granátové jablko, ananas a nektarinku. Tři zde vypsali ovocné šťávy bez uvedení, z jakého ovoce byly vyrobeny. Školy v převážné většině uváděly, že neměly možnost ovlivnit, jaké ovoce a zeleninu dodavatel žákům v projektu doručí. Přesto existují znatelné rozdíly mezi jednotlivými kraji a mezi různě lidnatými obcemi. Větší možnost výběru měly školy v kraji Zlínském a dále Libereckém. Kromě toho byla situace, kdy školy mohou ovlivnit výběr dodávaného ovoce a zeleniny, častější ve školách z velkých obcí než z malých. 27

28 Tyto rozdíly mohou pochopitelně souviset s tím, jakého dodavatele škola využívá a jak se s ním škola domluvila. V tomto ohledu byli dodavatelé tázáni, zda dodávají do všech škol stejný sortiment. Sedm jich uvedlo, že tak činí výhradně, dalších šest tak činí většinou, ale někdy vyhoví přáním konkrétní školy, a zbylí dva pak uvedli, že sortiment spíše není stejný, neboť záleží na domluvě s jednotlivou školou. 2.6 Forma a původ dodávek Dodavatelé byli též tázáni, v jaké formě školám ve školním roce 2010/2011 ovoce a zeleninu dodávali. Přitom mezi časté způsoby patřilo doručování samostatných celých kusů ovoce či zeleniny např. v přepravkách (pět dodavatelů tuto formu ve školním roce 2010/2011 využívalo vždy a čtyři většinou) a dodávky celých kusů ovoce a zeleniny zabalených např. do kelímku, ve vaničce či v pytlíku (sedm dodavatelů uvedlo, že tyto způsoby využívalo vždy, a šest občas). Mezi spíše doplňkové způsoby pak patřilo doručování ovocných a/či 28

29 zeleninových šťáv v podobě pitíček (jeden dodavatel je dodával vždy, jeden většinou a devět občas) a krájené ovoce či zelenina zabalená např. do kelímku, vaničky či pytlíku (tento způsob využíval jen jeden dodavatel a to pouze občas): Dodejme, že někteří dodavatelé využívali některé způsoby vždy a jiné jen občas (např. mohl žák v projektu dostat vždy kus ovoce a zeleniny a někdy ještě pitíčko, popř. mohl dodavatel dovézt do školy do automatů vždy jak kusy ovoce a zeleniny, tak i pitíčka). Celkem dvanáct z patnácti dodavatelů, kteří vyplnili dotazník, dále uvedlo, že žádné ovoce ani zelenina, kterou ve školním roce 2010/2011 školám doručili, nepocházela z jejich vlastní zemědělské produkce. Po jednom se pak vyskytly případy, kdy většina, asi polovina a menšina dodávaného ovoce a zeleniny pocházela ze zemědělské produkce dodavatele. Přitom dodavatel, který uvedl, že většina dodávaného ovoce a zeleniny pocházela z vlastní zemědělské produkce, si mezi ostatními dodavateli, kteří vyplnili dotazník, získal druhé nejlepší průměrné ocenění kvality dodávaného ovoce a zeleniny, nicméně zároveň nejhorší průměrné ocenění co se rozmanitosti druhů týče. Zároveň jen tři dodavatelé uvedli, že alespoň menší část ovoce a zeleniny, kterou ve školním roce 2010/2011 školám dodali, může být charakterizována jako bioprodukce (nejedná se však o ty samé dodavatele, kteří dodávali do škol v jisté míře i vlastní ovoce či zeleninu): 29

30 V grafu si lze všimnout, že integrovaná produkce byla již o poznání častěji užívanou a vítězila konvenční produkce. Přitom dodavatelé, kteří alespoň menšinově zapojili do projektu bioprodukci, byli z hlediska kvality dodávaného ovoce a zeleniny řediteli hodnoceni na 1., 9. a místě (mezi ostatními 12 dodavateli), tedy zde nebyl patrný vliv. Následující graf dále dokládá, že mezi dodávanými produkty převažovalo ovoce a zelenina původem z jiných států v rámci Evropské unie. Jen čtyři dodavatelé uvedli, že většina ovoce a zeleniny, kterou školám dodávali, pocházela z České republiky: 30

31 2.7 Spokojenost škol s kvalitou, rozmanitostí a formou dodávaného ovoce a zeleniny, jako i celkově se spoluprací s dodavatelem Školy měly dále uvést, zda jsou spokojené s rozmanitostí druhů dodávaného ovoce a zeleniny, s kvalitou dodávaného ovoce a zeleniny, s formou, v jaké jsou ovoce a zelenina dodávány (např. v kelímku, v přepravce, jakožto náplň do automatu), a také jak jsou celkově spokojené s dodavatelem ovoce a zeleniny. Jak graf níže ukazuje, školy byly v naprosté většině víceméně spokojené: Přitom opět lze říci, že relativně méně spokojenými byli ředitelé z větších obcí a také z Prahy, jak ukazuje následující graf (odpovědi neumím posoudit byly vynechány): 31

32 O něco spokojenější byli též ředitelé s neveřejným než s veřejným zřizovatelem. Přitom nelze vysledovat evidentní souvislost mezi tím, jak ředitelé škol hodnotili formu dodávání ovoce a zeleniny a tím, do jaké míry tu kterou formu dodavatel využíval: Průměrná míra spokojenosti ředitelů s formou dodávek (1 4, kde 1=určitě ano, 4=určitě ne) krájené zabalené kusy celé kusy v přepravce celé kusy zabalené pitíčka dodavatel s průměrným hodnocením 1 vždy Nikdy nikdy nikdy dodavatel s průměrným hodnocením 1,31 většinou Nikdy občas nikdy dodavatel s průměrným hodnocením 1,32 nikdy Nikdy vždy občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,33 většinou Nikdy nikdy občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,37 vždy Nikdy občas většinou dodavatel s průměrným hodnocením 1,39 nikdy nikdy vždy nikdy dodavatel s průměrným hodnocením 1,45 většinou nikdy občas občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,47 většinou nikdy občas občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,53 nikdy nikdy vždy občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,62 nikdy nikdy vždy nikdy dodavatel s průměrným hodnocením 1,64 nikdy nikdy vždy vždy dodavatel s průměrným hodnocením 1,67 vždy nikdy vždy občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,72 vždy nikdy občas občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,72 nikdy nikdy vždy občas dodavatel s průměrným hodnocením 1,87 vždy občas občas občas Hodnocení ředitelů je tak spíše založeno na subjektivním postoji (např. občasné dodávky neekologicky baleného ovoce a zeleniny může vzbuzovat v různých školách různé reakce). V následujícím grafu je 16 svislých přerušovaných čar, které ústí do vodorovné osy a představují 16 v projektu zúčastněných dodavatelů ovoce a zeleniny. Na svislé ose vlevo pak najdeme škálu 1 4, na které měli ředitelé vyjádřit spokojenost s tím kterým dodavatelem 32

33 z hlediska formy a kvality dodávaného zboží, rozmanitosti sortimentu, ale i celkově (1 = určitě ano, 2 = spíše ano, 3 = spíše ne, 4 = určitě ne). Barevné body v grafu pak ukazují, jaké průměrné hodnocení toho kterého aspektu si jednotlivých 16 dodavatelů získalo. Celkové hodnocení je přitom propojeno žlutou čarou, aby lépe vyniklo, jaké body se nacházejí pod ním (položky s horším průměrným hodnocením) a nad ním (položky s lepším průměrným hodnocením): Číslo dodavatele s uvedením, kolik škol se zúčastnilo šetření z počtu, kolik škol zásobuje rozmanitost kvalita forma celkově dodavatel č.1 (30 škol z 37) 1,76 1,45 1,45 1,41 dodavatel č.2 (43 škol z 51) 1,84 1,65 1,53 1,56 dodavatel č.3 (35 škol z 44) 1,49 1,37 1,31 1,18 dodavatel č.4 (230 škol z 286) 2,18 2,00 1,72 1,86 dodavatel č.5 (37 škol z 48) 2,27 1,43 1,67 1,62 dodavatel č.6 (16 škol z 21) 1,93 1,80 1,87 1,69 dodavatel č.7 (29 škol z 31) 1,66 1,55 1,62 1,48 dodavatel č. 8 (1 škola ze 2) 1,00 2,00 1,00 1,00 dodavatel č. 9 (8 škol z 8) 2,13 1,88 2,00 2,63 dodavatel č.10 (1613 škol z 2017) 1,81 1,78 1,64 1,62 dodavatel č.11 (89 škol ze 105) 1,53 1,47 1,32 1,30 dodavatel č.12 (106 škol ze 131) 1,59 1,58 1,47 1,42 dodavatel č.13 (146 škol ze 179) 1,66 1,64 1,39 1,47 dodavatel č.14 (84 škol z 97) 1,74 1,56 1,72 1,49 dodavatel č.15 (68 škol z 80) 1,67 1,54 1,37 1,39 dodavatel č.16 (6 škol z 6) 1,67 1,50 1,33 1,67 33

34 Jak je z grafu a tabulky patrné, nejlepší průměrné celkové hodnocení si získal dodavatel č. 8, který však dodával ovoce a zeleninu jen do dvou škol a v šetření byl hodnocen jen jednou školou. Nejhůře byl naopak celkově ohodnocen dodavatel č. 9, na kterého si v závěru dotazníku jedna škola stěžovala, že v průběhu projektu náhle přestal v lednu dodávat ovoce a zeleninu bez udání důvodu. Byl také jediným dodavatelem, který nevyplnil hodnotící dotazník. Relativně hůře byl celkově hodnocený také dodavatel č Nabídka doprovodných aktivit od dodavatele Kromě samotného dodávání ovoce a zeleniny mohli dodavatelé nabídnout školám i některé doprovodné aktivity. Celkem jedenáct jich uvedlo, že nabídlo školám informační podporu, dalších šest spoluúčast na školních projektech a akcích, dva dodavatelé nabídli školám exkurze a další dva jiné aktivity. Mezi jinými aktivitami jeden dodavatel uvedl, že nabídli rozvrhy hodin s tématikou Ovoce do škol a další poznamenal, že školám nabídl či hodlá nabídnout aktivitu pro příští školní rok poutavou poznávací soutěž Cestujeme s Happíkem..za ovocem po Evropě, kde se budou postupně děti seznamovat s různými druhy ovoce a tradicemi států Evropy. Jen tři dodavatelé uvedli, že žádné doprovodné aktivity či programy školám nenabízeli. Přitom jen jeden dodavatel uvedl, že všechny školy využily alespoň nějakou z nabízených aktivit. U dvou dodavatelů tak učinila většina škol, u dalších dvou polovina, u pěti méně než polovina a jeden dodavatel uvedl, že žádná ze škol jím nabízenou informační podporu nevyužila: 34

35 3. INFORMOVANOST A ZDROJE INFORMACÍ K PROJEKTU OVOCE DO ŠKOL 3.1 Nejzajímavější zjištění Z informačních zdrojů a pomůcek byli ředitelé v době šetření nejčastěji obeznámeni s existencí portálu Evropské Unie o veřejném zdraví (70 %), nicméně pro projekt Ovoce do škol nejčastěji užívali CD Všecky švestky mají pecky (třetina), o jehož existenci vědělo jen 60 % z nich. S doporučením o konzumaci ovoce a zeleniny alespoň pětkrát denně bylo seznámeno jen 15,4 % ředitelů šetřených škol. Přitom mezi školami s pouze speciálními třídami je situace o něco pozitivnější než mezi školami (i) s běžnými třídami. Celkem 15,9 % škol bylo v době šetření zapojených do sítě Škol podporujících zdraví. Školy, které byly zapojené v síti Škol podporujících zdraví, byly o něco častěji seznámeny s doporučením, kolikrát za den by měl člověk sníst porci ovoce či zeleniny. Zároveň byly těmto školám bližší všechny uvedené informační zdroje k projektu Ovoce do škol, vyjma CD Všecky švestky mají pecky, o kterém vědělo a užívalo jej srovnatelné procento škol ze sítě Škol podporujících zdraví a ostatních škol. 3.2 Znění příslušných otázek Pro tuto kapitolu byly použity odpovědi ředitelů na následující otázky v dotazníku: 11. Uveďte, nakolik jsou Vaší škole blízké tyto informační zdroje k projektu Ovoce do škol: Škála: známe a používáme známe, ale nepoužíváme známe jen z doslechu vůbec neznáme a) b) c) 5 klíčů k bezpečnému stravování (tj. projekt WHO d) Portál Evropské unie - e) Portál EU o veřejném zdraví f) CD Všecky švestky mají pecky 12. Uveďte podle toho, co je Vám známo, kolikrát za den bychom měli sníst porci ovoce či zeleniny: a) alespoň 1krát denně b) alespoň 3krát denně c) alespoň 5krát denně d) alespoň 7krát denně e) s tímto doporučením nejsem obeznámen/a 35

36 13. Je Vaše škola zapojena do sítě Škol podporujících zdraví? a) ano b) ne Některé z těchto otázek budou dále dány do souvislosti s krajem velikostí obce, ve které se školy nachází, dále s identifikací, zda se jedná o školu výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami či nikoliv a také s identifikací, zda je na škole odpovědnou osobou nějaký pedagogický pracovník či někdo jiný. 3.3 Obeznámenost s různými informačními zdroji a jejich využívání V rámci šetření měly školy uvést, zda a do jaké míry jsou obeznámeny s níže uvedenými zdroji informací pro projekt Ovoce do škol: Jak lze z grafu vyčíst, téměř 70 % škol se alespoň doslechlo o portálu Evropské Unie o veřejném zdraví, nicméně pouze 12,7 % tento zdroj informací využilo při výuce. O CD s názvem Všecky švestky mají pecky se naproti tomu vůbec nedozvědělo 40,7 % škol, avšak z těch, co se o něm dozvěděli, jej nadpoloviční většina využila (tj. 33,5 % ze všech šetřených škol). 36

37 Následující graf ukazuje, jak byly jednotlivé zdroje využívány v jednotlivých krajích: Z grafu je patrné, že zatímco v Ústeckém kraji využívalo portál více než pětina škol, v Karlovarském a Královéhradeckém kraji jich byla jen necelá desetina. Pomůcku CD Všecky švestky mají pecky využily ve Středočeském kraji dvě pětiny škol; oproti tomu v Praze to byla pouhá pětina. V Ústeckém a Libereckém kraji bylo využití uvedených zdrojů pestřejší (průměr překročil jeden zdroj na jednu školu). Naopak v součtu nejméně zdrojů na školu připadlo v kraji Karlovarském. Jak je zřejmé z následujícího grafu, CD s názvem Všecky švestky mají pecky využívaly nejméně školy v obcích s více než 50 tisíci obyvateli. Naopak častěji než v menších obcích se ve větších obcích s více než 20 tisíci obyvateli využíval portál : 37

38 V míře obeznámenosti a využívání uvedených zdrojů se školy s pouze speciálními třídami významně neliší od škol, jejichž součástí jsou alespoň zčásti či zcela běžné třídy. Dále lze říci, že na školách, kde byli ve školním roce 2010/2011 za realizaci projektu odpovědní ředitelé a/či učitelé (tj. ve větší míře v menších obcích), se ve větší míře využívalo zejména CD Všecky švestky mají pecky. Tam, kde byli odpovědnou osobou jiní pracovníci (tj. ve větších obcích), naopak o něco častěji využívali informací z projektu WHO 5 klíčů k bezpečnému stravování : 2 2 V grafu níže jsou pod termín ředitelé zahrnuti ředitelé a jejich zástupci a pod termín učitelé všichni ostatní pedagogičtí pracovníci (tj. 1. a 2. položka v 1. otázce ředitelského dotazníku). Pojmem ostatní pracovníci školy jsou vyjádřeny jiné než pedagogické profese (tedy 3. až 6. položka v 1. otázce ředitelského dotazníku). 38

39 Není však jasné, zda se rozdíly v obeznámenosti a využití těchto zdrojů odvíjejí více od toho, v jak velké obci se škola nachází, nebo od toho, jaká osoba je za projekt na škole odpovědná, příp. zda zde nepůsobí v pozadí ještě nějaký další faktor. 3.4 Obeznámenost s doporučenou frekvencí konzumace ovoce a zeleniny V rámci projektu bylo mj. šířeno doporučení odborníků, aby lidé konzumovali alespoň pět porcí ovoce či zeleniny denně. V šetření pak bylo sledováno, do jaké míry jsou s tímto doporučením ředitelé obeznámeni: 39

40 Šetření ukázalo, že ředitelé s tímto doporučením v době šetření z valné většiny obeznámeni nebyli. Správnou odpověď (pětkrát denně) uvedlo jen 15,4 % škol. Přitom lze říci, že školy s pouze speciálními třídami věděly o doporučení konzumovat ovoce a zeleninu alespoň 5krát denně ve větší míře než školy (i) s běžnými třídami, jejichž ředitelé častěji odpovídali, že s tímto doporučením nejsou seznámeni: 40

41 3.5 Zapojení školy do sítě Škol podporujících zdraví V rámci sledování zdrojů informací byli ředitelé též tázáni, zda je jejich škola zapojena do sítě Škol podporujících zdraví. Kladně odpovědělo celkem 15,9 % škol, přičemž statistická významnost byla shledána jen v členění dle velikosti obce, ve které se škola nachází. Zatímco v obcích s tisíc obyvatel je do sítě Škol podporujících zdraví zapojena pětina škol, v obcích s tisíci obyvateli činí tento podíl 12,9 %: Přitom školy, které byly zapojené v síti Škol podporujících zdraví, byly častěji seznámeny s doporučením, kolikrát denně bychom měli sníst porci ovoce či zeleniny. To znamená, že o něco častěji volily správnou odpověď (celkem 18,1 % z nich oproti 14,9 % ředitelů ze škol, které do sítě Škol podporujících zdraví nejsou zapojeny) na úkor odpovědi, že s tímto doporučením nejsou seznámeny (odpovědělo tak 1,7 % ředitelů škol zapojených do sítě Škol podporujících zdraví oproti 4,9 % ředitelů nezapojených škol): 41

42 Zároveň byly školám v síti Škol podporujících zdraví bližší všechny uvedené informační zdroje k projektu Ovoce do škol, kromě CD Všecky švestky mají pecky, o kterém vědělo a užívalo jej srovnatelné procento škol ze sítě Škol podporujících zdraví, jakož i ostatních škol: 42

43 4. SPOLUPRÁCE S RODIČI, VLIV RODINNÉHO ZÁZEMÍ 4.1 Nejzajímavější zjištění Školy spolupracovaly s rodiči nejčastěji tak, že jim předaly základní organizační informace k projektu, zveřejnily informace na webových stránkách školy či rodiče informovaly o poslání projektu a stanovených cílech. Na třetině škol vnímali ředitelé u některých rodičů nedostatek zájmu o projekt. Ten byl dle jejich názoru způsobený jak vytížeností některých rodičů, tak i jejich pocitem, že se nejedná o důležité téma a že jejich děti konzumují ovoce a zeleninu v dostatečné míře. Nezájem některých rodičů o projekt bývá také spojován s jejich celkovým nízkým socioekonomickým statusem, což platí zejména pro školy výhradně se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. K bylo do školní jídelny na obědy zapsáno 62,8 % žáků 1. stupně, zásadní vliv na stravování žáků však mají rodiče. Dle posudku ředitelů škol mají žáci 1. stupně největší problémy s konzumací zeleninových polévek a naopak nejmenší problémy jim činí vypít 100% nepřislazovanou ovocnou či zeleninovou šťávu. 4.2 Znění příslušných otázek Tato kapitola vychází z analýzy následujících otázek v dotazníku pro ředitele: 14. Jakým způsobem byli/jsou o projektu Ovoce do škol v tomto školním roce informováni či do tohoto projektu zapojeni rodiče? Zatrhněte všechny odpovídající možnosti, nebo poslední možnost: a) informace o projektu jsme zveřejnili na webových stránkách školy, ke kterým mají rodiče přístup b) rodičům byly předány základní organizační informace k projektu c) rodičům byla předána doporučení ohledně správné životosprávy dětí d) rodičům byly nabídnuty doprovodné aktivity pro děti, které škola připravila/vybrala e) rodiče byli informováni o poslání projektu a stanovených cílech f) rodiče byli zapojeni do rozhodování o výběru aktivit, které škola v rámci projektu podnikne g) rodiče byli seznámeni se sortimentem dodavatele a mohli/mohou se vyjádřit k výběru doručovaného ovoce a zeleniny h) rodičům byla nabídnuta aktivní účast na některých doprovodných aktivitách (projektech, soutěžích atd.) i) rodiče byli/jsou informováni/zapojeni (ještě) jinak uveďte jak: j) kromě povinného vylepení plakátu na školu jsme další kroky k informování či zapojení rodičů zatím nepodnikali FILTR pro otázky 15 a 16: Ze strany (alespoň některých) rodičů NEVNÍMÁM v tomto školním roce dostatečný zájem či podporu projektu Ovoce do škol. 43

44 15. U jakého podílu rodičů vnímáte tento deficit? a) u všech b) u většiny c) u poloviny d) u menšiny 16. Uveďte, nakolik si myslíte, že jsou jejich nízký zájem a podpora zapříčiněny: Škála: ve všech případech ve většině případů v polovině případů v několika málo případech nikdy nevím a) nízkým socioekonomickým statusem rodičů b) jejich celkovou vytížeností c) rodiče tématu spotřeby ovoce a zeleniny nepřikládají důležitost d) rodiče jsou názoru, že spotřeba ovoce a zeleniny je u jejich dětí dostatečná 17. Pokud je Vám známo, odhadněte na základě zkušeností ze školní jídelny, jaký podíl žáků 1. stupně jeví následující známky špatných stravovacích návyků: Škála: všichni většina asi polovina menšina nikdo nebo téměř nikdo nedokáži odhadnout: a) má problém sníst čerstvý kus ovoce či zeleniny b) má problém sníst ovoce či zeleninu ve formě salátů c) má problém sníst tepelně upravenou zeleninu či ovoce (např. uvařenou či dušenou zeleninu, ovocné kompoty či přesnídávky) d) má problém sníst zeleninové polévky e) má problém vypít 100% nepřislazované ovocné či zeleninové šťávy Kromě toho budou odpovědi dány do souvislosti s tím, zda je daná škola zaměřena pouze na výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či nikoliv. 4.3 Informovanost a zapojení rodičů do projektu Ředitelé byli v šetření tázáni, jakým způsobem byli o projektu Ovoce do škol ve školním roce 2010/2011 informováni či do tohoto projektu zapojeni rodiče. Zde jsou jejich odpovědi: 44

45 Způsoby, jakými školy zapojily rodiče do projektu Ovoce do škol informace o projektu jsme zveřejnili na webových stránkách školy, ke kterým mají rodiče přístup rodičům byly předány základní organizační informace k projektu rodičům byla předána doporučení ohledně správné životosprávy dětí rodičům byly nabídnuty doprovodné aktivity pro děti, které škola připravila/vybrala rodiče byli informováni o poslání projektu a stanovených cílech rodiče byli zapojeni do rozhodování o výběru aktivit, které škola v rámci projektu podnikne rodiče byli seznámeni se sortimentem dodavatele a mohli/mohou se vyjádřit k výběru doručovaného ovoce a zeleniny rodičům byla nabídnuta aktivní účast na některých doprovodných aktivitách (projektech, soutěžích atd.) rodiče byli/jsou informováni/zapojeni (ještě) jinak kromě povinného vylepení plakátu na školu jsme další kroky k informování či zapojení rodičů zatím nepodnikali 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % Nejčastější situací tedy bylo, že školy rodičům předaly základní organizační informace k projektu, zveřejnily informace na webových stránkách školy či rodiče informovaly o poslání projektu a stanovených cílech. Přitom školy s výhradně speciálními třídami zveřejňovaly informace pro rodiče na webových stránkách školy významně méně často (39,6 %) než školy (i) s běžnými třídami (54,7 %). Školy s výhradně speciálními třídami také častěji nepodnikaly k informování rodičů kromě povinného vylepení plakátu žádné kroky (9,9 %) než školy (i) s běžnými třídami (4,6 %). 45

46 4.4 Zájem rodičů o projekt a důvody jeho nedostatku Ředitelé škol měli dále vyznačit, zda vnímají ze strany některých rodičů nedostatečný zájem o projekt Ovoce do škol a u jakého podílu rodičů jej vnímají. Pozitivní je, že dvě třetiny ředitelů žádný deficit nepociťovaly: Podívejme se nyní pouze na školy, kde nějaký deficit v tomto ohledu zaznamenán byl. Lze říci, že školy s výhradně speciálními třídami se s tímto deficitem potýkaly u většího podílu rodičů, než ostatní školy: 46

47 Školy, které zaznamenaly nedostatek zájmu některých rodičů o projekt, měly dále uvést, čím si myslí, že je tento nedostatečný zájem zapříčiněn. Vynecháme-li odpověď nevím, získáme takovéto rozložení odpovědí: Ve školách jsou tedy v různé míře přítomny všechny nabídnuté důvody, včetně pocitu rodičů, že spotřeba ovoce a zeleniny není důležité téma, které by se mělo na školách řešit. Přitom jsou znatelné rozdíly mezi názory ředitelů škol s pouze speciálními třídami a škol (i) s běžnými třídami. Ředitelé škol pouze (i) s běžnými třídami považují za důvod nedostatečného zájmu o projekt ve větší míře než ředitelé škol s pouze speciálními třídami celkovou vytíženost rodičů a v menší míře zejména jejich nízký socioekonomický status a pocit, že spotřeba ovoce a zeleniny není důležité téma, které by se na školách mělo řešit: 47

48 4.5 Stravovací návyky žáků Kromě přímého zapojení a postojů rodičů školy byly skrze ředitele škol zjišťovány i stravovací návyky žáků, které si děti přinášejí ponejvíc z domova. K bylo sice do školní jídelny na obědy zapsáno 62,8 % žáků 1. stupně, hlavní vliv na stravovací návyky těchto dětí mají však stále jejich rodiče. Ředitelé škol byli požádáni, aby na základě svých zkušeností např. ze školní jídelny odhadli, jaký podíl žáků 1. stupně vykazuje různé negativní stravovací návyky co se konzumace zeleniny a ovoce týče. Vynecháme-li odpovědi těch ředitelů, kteří situaci na své škole nedokázali posoudit (v průměru 7,5 % ředitelů), získáme následující rozložení výskytu problémů u žáků: 48

49 Největší problémy mají tedy žáci 1. stupně dle ředitelů škol s konzumací zeleninových polévek a naopak nejmenší problémy jim činí vypít 100% nepřislazovanou ovocnou či zeleninovou šťávu. Přitom školy (i) s běžnými třídami vykázaly u svých žáků častější problémy s konzumací tepelně upraveného ovoce a zeleniny a zeleninových polévek než ředitelé škol s pouze speciálními třídami: 49

50 5. HODNOCENÍ PROJEKTU A ZVAŽOVANÉ KROKY 5.1 Nejzajímavější zjištění Školy daly projektu Ovoce do škol průměrnou známku 2,1. Ač se známkování ve školách s různou charakteristikou liší, zpravidla vždy vychází po zaokrouhlení na celá čísla průměrná známka 2. Výjimkou je hodnocení projektu dle celkové spokojenosti ředitelů s dodavatelem ovoce a zeleniny, kdy ovšem určitě či spíše spokojených ředitelů s dodavatelem bylo podstatně více (2 387) než těch spíše či určitě nespokojených (115). Celkem 86,9 % škol uvedlo, že jsou již téměř či zcela rozhodnuti, že pokud bude projekt Ovoce do škol pokračovat i v příštím roce tak, jak je nastavený, projeví opět zájem o účast. Naproti tomu jen 1,7 % škol nemá zájem o pokračování v projektu. Ze škol, které mají zájem pokračovat v projektu, 44,4 % uvedlo, že neuvažují o žádných změnách, neboť jsou se stávající situací vcelku spokojeni. Ze škol, které o změnách uvažují, by jich nejvíce rádo přistoupilo k dohodě se stávajícím dodavatelem o změně frekvence, množství či sortimentu dováženého zboží v rámci stávajícího rozpočtu. Školy se zájmem o pokračování v projektu měly též uvést, jak by se zachovaly, kdyby jim projekt již nebyl v příštím školním roce nabídnut. Z jejich odpovědí je jasné, že většina škol by neměla finance, čas ani energii na jeho samostatné udržení. Školy, které zájem o pokračování v projektu nemají, uvedly jako hlavní důvody nedostatek peněz, personálu a času spolu s přesvědčením, že zdravá výživa je již beztak zakomponovaná do ŠVP dané školy. 5.2 Znění příslušných otázek Tato kapitola bude vycházet z analýzy odpovědí ředitelů na tyto otázky v dotazníku: 18. Na škále 1 5 uveďte, jak byste projekt Ovoce do škol v tomto školním roce oznámkoval/a: Škála: 1 = nejlepší, 2, 3, 4, 5 = nejhorší hodnocení; 0 = neumím posoudit FILTR pro otázku 19 a 20: Jsme již (téměř) rozhodnuti, že pokud bude projekt Ovoce do škol v příštím školním roce pokračovat tak, jak je nyní nastaven, naše škola opět PROJEVÍ zájem o účast. 19. Jaké případné změny v realizaci projektu Ovoce do škol v příštím roce byste pravděpodobně zvažovali? Uveďte všechny odpovídající možnosti, nebo poslední možnost: a) změnu dodavatele b) dohodu se stávajícím dodavatelem o změně frekvence, množství či sortimentu dováženého zboží v rámci stávajícího rozpočtu c) žádost rodičů o finanční spoluúčast a podporu rozšíření projektu (frekvence či množství dodávaného zboží, nabízených doprovodných aktivit atd.) 50

51 d) hledání sponzora, který by svým příspěvkem pomohl projekt rozšířit (zvýšit četnost či množství dodávaného zboží, nabízených doprovodných aktivit atd.) e) změnu nabídky doprovodných aktivit na škole f) zvýšení časového prostoru pro doprovodné aktivity na škole g) snížení časového prostoru pro doprovodné aktivity na škole h) zapojení do některého celostátního projektu, popř. více takových projektů i) omezení účasti v celostátních projektech či vystoupení z některého celostátního projektu j) jiné změny uveďte jaké: k) pravděpodobně žádné, se stávající situací jsme vcelku spokojeni 21. Pokud by projekt Ovoce do škol v příštím roce již nebyl škole nabídnut, jak byste se zachovali? Uveďte, nakolik souhlasíte s následujícími výroky: Určitě souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím určitě nesouhlasím nevím Snažili bychom se jednat s dodavatelem ovoce a zeleniny o možnostech další samostatné spolupráce. a) Snažili bychom se najít sponzora, abychom mohli v projektu pokračovat sami. b) Víme o sponzorovi, který by pravděpodobně pomohl projekt finančně udržet. c) Věřím, že by nám zřizovatel finančně pomohl projekt udržet. d) Věřím, že by nám zřizovatel pomohl najít sponzora či jiný způsob (alespoň částečného) financování projektu. e) Věřím, že rodiče jsou projektu dostatečně nakloněni, aby byli ochotni rozumnou částkou na ovoce či zeleninu dětem přispívat sami a pomoci tím projekt udržet. f) Neměli bychom zájem jakkoliv usilovat o samostatné udržení tohoto projektu. g) Neměli bychom energii a čas usilovat o samostatné udržení tohoto projektu a/či následně projekt samostatně spravovat. FILTR pro otázku 21: Jsme již (téměř) rozhodnuti, že pokud bude projekt Ovoce do škol v příštím školním roce pokračovat tak, jak je nyní nastaven, naše škola již NEPROJEVÍ zájem o účast. 21. Uveďte, prosím, důvod Vašeho nezájmu o pokračování v projektu: Zatrhněte všechny odpovídající možnosti: a) Nemáme na zajištění projektu (včetně doprovodných aktivit) dostatek času b) Nemáme na zajištění projektu (včetně doprovodných aktivit) dostatek personálu c) Nemáme na zajištění projektu (včetně doprovodných aktivit) dostatek peněz (pro zaplacení přesčasů, potřebných studijních materiálů atd.) d) Učitelé školy nejeví o projekt zájem e) Žáci nejeví o projekt zájem f) Rodiče žáků nejeví o projekt zájem g) Výchově ke konzumaci ovoce a zeleniny věnujeme již dostatečný prostor v rámci našeho ŠVP h) Máme v plánu realizovat či již realizujeme projekt s podobným cílem sami, účast školy by tedy byla v příštím školním roce zbytečná. i) Projekt s tímto zaměřením nepovažuji na naší škole za důležitý (např. žáci školy se stravují dostatečně zdravě) j) jiný důvod jaký: 22. Máte-li nějaké připomínky či poznámky k projektu Ovoce do škol, můžete je napsat zde: 51

52 Některé odpovědi ředitelů na tyto otázky budou dále dány do poměru s krajem, ve kterém se škola nachází, a jejím zřizovatelem a dále budou představeny některé zajímavé souvislosti mezi celkovým hodnocením projektu a vybranými dalšími otázkami v ředitelském dotazníku. 5.3 Celkové hodnocení projektu Ovoce do škol a zajímavé souvislosti V poslední části dotazníku byli ředitelé požádáni, aby projekt Ovoce do škol oznámkovali a uvedli, jaké kroky v budoucnu jejich škola zvažuje. Průměrná známka od všech ředitelů byla 2,1, zde je rozložení ředitelů dle volby známky: Podíly škol, které hodnotily projekt Ovoce do škol tou kterou známkou 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% neumím posoudit V průměru nejlépe projekt ohodnotili ředitelé škol z kraje Libereckého (1,85), nejhůře naopak ředitelé z Prahy (2,4). Ředitelé ze škol s neveřejným zřizovatelem dále projekt ohodnotili o něco lépe (tj. známkou 1,98) než ředitelé škol s veřejným zřizovatelem (2,08). O něco lépe projekt v průměru hodnotili též ředitelé škol s výhradně speciálními třídami (1,97) než ředitelé škol (i) s běžnými třídami (2,09). Podívejme se nyní na některé zajímavé souvislosti. Projekt byl hodnocen lépe na školách, kde je odpovědnou osobou za projekt ředitel a/či učitel a kde je ředitelem a/či učitelem ovoce a zelenina rozdávána: 3 3 V grafu níže je pod termín ředitel zahrnut i zástupce ředitele a pod termín učitel všichni ostatní pedagogičtí pracovníci (tj. 1. a 2. položka v 1. otázce ředitelského dotazníku). Pojmem jiný pracovník jsou vyjádřeny jiné než pedagogické profese (tedy 3. až 6. položka v 1. otázce ředitelského dotazníku). 52

53 To může být dáno větším nadšením více zaangažovaných ředitelů respondentů, jakož i rozdílným pojetím celého projektu. Výše v textu bylo předvedeno, že na školách, kde je za projekt odpovědný ředitel, jeho zástupce a/či jiný učitel, častěji v rámci projektu rozvinuli téma ovoce a zeleniny ve výuce, pořádali tématicky laděné školní projektové dny o ovoci a zelenině, jakož i různé soutěže. Následující graf znázorňuje, jak se liší průměrné hodnocení škol, které pořádaly a nepořádaly projektové dny a které pořádaly a nepořádaly soutěže: 53

54 Kromě toho souvisí hodnocení projektu také s tím, jestli škola podnikla nějaké kroky k informovanosti a zapojení rodičů do projektu. Školy, které žádné kroky nad rámec povinného vylepení plakátu nepodnikaly, hodnotí též projekt o něco hůře než školy, které iniciovaly některé další aktivity: Lépe je také projekt hodnocen na školách, ve kterých žáci 1. stupně nemají problémy s konzumací čerstvého ovoce a zeleniny: 54

55 Hodnocení projektu pak ještě výrazněji souvisí se spokojeností s dodavatelem ovoce a zeleniny: 55

56 Je však třeba poznamenat, že určitě či spíše spokojených ředitelů s dodavatelem bylo podstatně více (2387) než těch nespokojených (115). Do jisté míry záleží též na tom, zda mohla škola ovlivnit výběr ovoce a zeleniny: 56

57 5.4 Plány pro školní rok 2011/2012 Celkem 86,9 % škol uvedlo, že jsou již téměř či zcela rozhodnuti, že pokud bude projekt Ovoce do škol pokračovat i v příštím roce tak, jak byl ve školním roce 2010/2011 nastavený, projeví opět zájem o účast. Přitom 44,4 % z nich uvedlo, že neuvažují o žádných změnách, neboť jsou se stávající situací vcelku spokojeni. Z těch, kteří o změnách uvažují, by jich nejvíce rádo přistoupilo k dohodě se stávajícím dodavatelem o změně frekvence, množství či sortimentu dováženého zboží v rámci stávajícího rozpočtu (37,6 % z celku): 57