Ovoce a zelenina do škol

Transkript

1 Souhrnná zpráva hodnotící projekt Ovoce a zelenina do škol za školní rok 2015/2016 1

2 Obsah zprávy: ÚVOD ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU OVOCE A ZELENINA DO ŠKOL VE ŠKOLÁCH... 6 Shrnutí hlavních zjištění... 6 Znění příslušných otázek... 7 Osoba zodpovědná za realizaci projektu Ovoce a zelenina do škol... 9 Doba a místo rozdávání ovoce a zeleniny Osoba rozdávající ovoce a zeleninu dětem Doprovodné aktivity Další zdroje ovoce a zeleniny ve škole Možnosti škol uskladnit ovoce a zeleninu ve škole SPOLUPRÁCE S DODAVATELEM OVOCE A ZELENINY Shrnutí hlavních zjištění Znění příslušných otázek Počet a velikost porcí ovoce a zeleniny Spokojenost škol s četností dodávek Výběr dodávaného ovoce a zeleniny a vliv školy Forma a původ dodávek Spokojenost škol s kvalitou, rozmanitostí a formou dodávaného ovoce a zeleniny, jakož i celkově se spoluprací s dodavatelem Nabídka doprovodných aktivit od dodavatele a jejich využití školami INFORMOVANOST A ZDROJE INFORMACÍ K PROJEKTU OVOCE A ZELENINA DO ŠKOL Shrnutí hlavních zjištění Znění příslušných otázek Obeznámenost s různými informačními zdroji a jejich využívání Obeznámenost s doporučenou frekvencí konzumace ovoce a zeleniny Zapojení škol do Sítě škol podporujících zdraví SPOLUPRÁCE S RODIČI, VLIV RODINNÉHO ZÁZEMÍ Shrnutí hlavních zjištění Znění příslušných otázek Informovanost a zapojení rodičů do projektu Zájem rodičů o projekt Důvody zaznamenaného nezájmu rodičů o projekt Stravovací návyky žáků

3 5. DOMÁCNOSTI ŽÁKŮ A STRAVOVACÍ ZVYKY Nejzajímavější zjištění Znění příslušných otázek Stravovací zvyky v rodinách žáků - podrobná analýza KONZUMACE OVOCE A ZELENINY V RODINÁCH ŽÁKŮ A POZOROVANÉ ZMĚNY Nejzajímavější zjištění Znění příslušných otázek Konzumace ovoce a zeleniny v rodinách žáků Rodiči pozorované změny spojené s projektem HODNOCENÍ PROJEKTU ŠKOLAMI A ZVAŽOVANÉ KROKY Shrnutí hlavních zjištění Znění příslušných otázek Celkové hodnocení projektu Ovoce a zelenina do škol a zajímavé souvislosti Plány pro školní rok 2016/ Slovní hodnocení, komentáře, návrhy PŘÍLOHA Č. 1 - DOTAZNÍKY PŘÍLOHA Č. 2 POPIS PROVÁDĚNÍ PROJEKTU

4 ÚVOD Tato zpráva předkládá vyhodnocení projektu Ovoce a zelenina do škol za školní rok 2015/2016. Jako již v předešlých letech, analýza vychází z dotazníkového šetření, jehož respondenty byli ředitelé škol, které se do projektu zapojily, a dodavatelé, kteří jim dodávali ovoce a zeleninu pro žáky 1. stupně (v některých případech mohli místo ředitelů škol dotazník vyplnit jiní zástupci těchto škol, kteří jsou s realizací projektu na škole lépe seznámeni). Data za tyto dvě skupiny respondentů byla sebrána v termínu od do Do projektu Ovoce a zelenina do škol bylo ve školním roce 2015/2016 zapojeno základních škol (dle počtu ředitelství) a do dotazníkového šetření se jich zapojilo Návratnost tedy činí 87,9 %. Dotazník dále vyplnilo všech 16 dodavatelů zúčastněných v projektu. Návratnost odpovědí od škol i od dodavatelů odpovídá návratnosti v předchozích školních letech. Školám i dodavatelům byly položeny z důvodu sledování vývoje v čase zpravidla totožné otázky jako v předchozích letech, některé však doznaly úprav. Kromě toho bylo letos, obdobně jako ve školním roce 2012/13, realizováno šetření též mezi rodiči žáků 1. stupně a přípravných tříd základní školy, kteří byli do projektu zapojení, a také žáků 6. ročníku na těchto školách, kteří již projektem prošli. Sběr dat od rodičů žáků proběhl od do Ve školách zapojených do projektu dotazník vyplnilo rodičů žáků. Vezmeme-li v potaz, že do projektu bylo ve školním roce 2015/16 zapojeno žáků 1. stupně, byla jich rodiči v šetření zastoupena cca tři procenta. Složení respondentů lze považovat za reprezentativní podle zastoupení jednotlivých krajů ČR, obcí různých velikostí i pohlaví žáků. Velmi nízké je však zastoupení rodičů žáků přípravných tříd a 6. ročníků. Rovněž jsme získali jen několik stovek dotazníků od rodičů žáků z tzv. speciálních tříd. Proto se v této zprávě zabýváme jen údaji z dotazníků za žáky ročníku běžných tříd. Dotazník měl vyplnit pokud možno ten z rodičů, který se více stará o výživu svého dítěte. V naprosté většině případů vyplňovala dotazník matka dítěte, resp. opatrovnice (90 %). Otcové, resp. opatrovníci, se na odpovědích podíleli jen z 12,7 %. Zastoupení ostatních osob z domácnosti dítěte bylo zanedbatelné. Díky tomu, že složení vzorku respondentů bylo v letech 2013 a 2016 podobné jak v absolutních počtech, tak ve struktuře, můžeme u opakovaně položených otázek provést srovnání odpovědí v čase. Respondentům z řad ředitelů byly položeny otázky na organizaci a realizaci projektu ve škole, na spolupráci s dodavatelem ovoce a zeleniny, využívání doprovodných opatření od dodavatele a hodnocení spolupráce s dodavatelem, na informovanost a zdroje informací k realizaci projektu, na spolupráci s rodiči a vliv rodinného zázemí a nakonec měli zhodnotit celkový průběh projektu ve školním roce 2015/16 a uvést plánované kroky pro příští školní rok. Dodavatelé byli tázáni na množství dodávaného ovoce a zeleniny (v kusech a gramech), na formu, v jaké je školám dodávají, na původ dodávaného ovoce a zeleniny (zda se jedná o bio, integrovanou či konvenční produkci a zda se jedná o vlastní produkci), na čem jsou založeny případné rozdíly v intervalech dodávek a v sortimentu ovoce a zeleniny, které dovážejí do různých škol, na doprovodné aktivity, které školám nabízeli, případný důvod nenabízení a plány nabízet doprovodná opatření v dalším školním roce. Jako již minulý rok, ani letos nebyli dodavatelé tázáni na frekvenci dodávek, druhy dodávaného ovoce a zeleniny a jejich geografický původ tato data byla sbírána výkazy od dodavatelů a do této zprávy byly výstupy z těchto výkazů zapracovány (místo počtu dodávek je zde sledován průměrný počet porcí na jednoho žáka za jeden měsíc v uvedeném školním roce). Rodiče odpovídali na otázky ohledně stravovacích návyků v rodině, konzumace ovoce a zeleniny a byli též požádáni, aby uvedli změny u dětí, které zaznamenali od jejich vstupu do projektu. 4

5 Analýza výsledků výše uvedených sběrů dat je rozdělena do sedmi kapitol. Nejprve se podíváme na organizaci a realizaci projektu Ovoce a zelenina do škol na školách, dále na spolupráci škol s dodavatelem ovoce a zeleniny s přihlédnutím k výpovědím ředitelů i dodavatelů, na informovanost škol a školami využívané zdroje informací a na spolupráci s rodiči a vliv rodinného zázemí. Následně zaměříme pozornost na výpovědi rodičů žáků o stravovacích návycích, o konzumaci ovoce a zeleniny a o vlivu, který projekt na konzumaci ovoce a zeleniny u dětí dosud měl. Nakonec ukážeme hodnocení projektu Ovoce a zelenina do škol od ředitelů škol a jejich plány pro školní rok 2015/2016, jakož i závěrečné poznámky k projektu Ovoce a zelenina do škol od rodičů žáků a ředitelů, které uvedli na konci dotazníku. V úvodu každé kapitoly uvádíme její hlavní zjištění a znění otázek z dotazníků, kterými se zabývá. Součástí zprávy je i porovnání realizace projektu ve školních letech 2010/11až 2015/16. Dotazníky pro ředitele, dodavatele i rodiče uvádíme v plném znění též na konci této zprávy v příloze č. 1. Přílohou č. 2 je dále Popis provádění projektu Ovoce a zelenina do škol v České republice vypracovaný pracovníky Státního zemědělského intervenčního fondu, Oddělení školních programů a intervenčních opatření. Tato zpráva byla vypracována externími pracovníky (bývalými zaměstnanci Ústavu pro informace ve vzdělávání) pro Státní zemědělský intervenční fond. Na přípravě dotazníků spolupracovali bývalí zaměstnanci Ústavu pro informace ve vzdělávání a dále zaměstnanci Státního zemědělského intervenčního fondu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství. Státní zemědělský intervenční fond, který zajišťuje v ČR provádění projektu, též poskytl pro šetření data k porcím ovoce a zeleniny dodávaným do škol, databázi dodavatelů a škol, které se do projektu zapojily ve školním roce 2015/2016, a oslovil školy, stávající dodavatele a rodiče žáků v zapojených do projektu se žádostí o vyplnění dotazníku. 5

6 1. ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU OVOCE A ZELENINA DO ŠKOL VE ŠKOLÁCH Shrnutí hlavních zjištění V 60 % škol byl za projekt odpovědnou osobou pedagogický pracovník (popř. více pracovníků), ve 36,6 % škol jiný než pedagogický pracovník (popř. více pracovníků) a ve 3,4 % škol odpovědnost sdíleli zástupci pedagogických i ostatních profesí. Školy ve velkých sídlech s více než 50 tisíci obyvateli si do pozice odpovědné osoby volily pedagogického pracovníka nejméně často a školy v sídlech do 10 tisíc obyvatel naopak nejčastěji. Obdobně platí, že školy s menším počtem žáků si do pozice odpovědné osoby za projekt volily pedagogického pracovníka častěji než školy s vyšším počtem žáků. Co se rozdělení dle krajů týče, v Praze byl podíl škol s pedagogickým pracovníkem jako odpovědnou osobou nejnižší a v Královéhradeckém, Pardubickém a Plzeňském kraji nejvyšší. Zdaleka nejčastější situací v tomto školním roce (jakož i v předešlých) bylo, že se ovoce a zelenina rozdávala o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, a sice ve třídách, kde probíhá vyučování. Téměř ve třech pětinách škol žákům ovoce a zeleninu ve školním roce 2015/16 rozdával pedagogický pracovník (59,1 %), ve dvou pětinách škol jím pak byl zaměstnanec v jiné oblasti (40,2 %). V 6,6 % škol pak ovoce a zeleninu rozdávali (též) vybraní žáci 1. stupně a v 1,4 % škol žáci 2. stupně. V 6,2 % škol se žáci obsloužili sami (tj. vyzvedli si ovoce a zeleninu z určeného místa či automatu) a jen 0,2 % škol uvedly, že ovoce a zeleninu rozdávali rodiče či jiná externí osoba. Ve školách, kde byl odpovědnou osobou za projekt pedagogický pracovník, nastávala oproti školám, ve kterých za projekt odpovídal někdo jiný, častěji situace, že také pedagogický pracovník ovoce a zeleninu rozdával. Obdobně ve školách, ve kterých byl za projekt odpovědný zaměstnanec působící v jiné než pedagogické oblasti, nastávala oproti školám, ve kterých za projekt odpovídal pedagogický pracovník, častěji situace, že ovoce a zeleninu rozdával zaměstnanec v jiné než pedagogické oblasti. Ve školách, ve kterých byl za projekt odpovědný jiný než pedagogický pracovník, se také častěji stávalo, že si někdy žáci ovoce či zeleninu vyzvedli sami z určeného místa či z automatu. Pedagogický personál byl také častěji zapojen do rozdávání ovoce a zeleniny ve školách v menších sídlech a s menším počtem žáků v projektu, ale také ve školách určených výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Naopak ve školách ve větších sídlech a s vyšším počtem žáků v projektu, resp. ve školách běžných častěji nastávalo, že si žáci ovoce a zeleninu sami vyzvedli. Co se týče doprovodných aktivit, nejčastější bylo, že školy přistoupily k rozvinutí tématu ovoce a zeleniny ve výuce (uvedlo tak 88,6 % škol), že realizovaly projekty v rámci environmentální výchovy (41 %), popř. školní projektové dny (36,6 %) a že pěstovaly ovoce a zeleninu na školním pozemku (33,3 %). Ostatní doprovodné aktivity uvedla čtvrtina a méně škol. Mezi školami s maximálně 50 žáky v projektu byl nejvyšší podíl těch, které uvedly, že realizovaly příslušně zaměřené školní projektové dny a že pěstovaly ovoce a zeleninu na školním pozemku. Osvětové přednášky a programy naopak v největší míře realizovaly školy s více než 200 žáky a se snižujícím se počtem žáků ve škole se tento podíl snižuje. Také projekty v rámci environmentální výchovy měly tendenci realizovat spíše školy s více žáky, tj. se žáky a s více než 200 žáky v projektu, než školy s menším počtem žáků v projektu. 6

7 Mezi školami běžnými a školami určenými výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami byl shledán statisticky významný rozdíl v podílu uvedení, že realizovaly školní projektové dny se zaměřením na šíření informací o ovoci a zelenině a významu jejich konzumace a že pěstovaly ovoce a zeleninu na školním pozemku. Obojí realizoval vyšší podíl škol určených výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami než škol běžných. Mezi školami, ve kterých byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník, bylo oproti školám, ve kterých byl odpovědnou osobou zaměstnanec v jiné oblasti, vyšší podíl těch, které rozvinuly téma ovoce a zeleniny ve výuce, realizovaly školní projektové dny se zaměřením na šíření informací o ovoci a zelenině a významu jejich konzumace a které pořádaly soutěže s využitím tematiky ovoce a zeleniny. Mezi školami zapojenými do sítě Škol podporujících zdraví byl oproti školám v této síti nezapojeným vyšší podíl těch, které pořádaly školní projektové dny se zaměřením na šíření informací o ovoci a zelenině a významu jejich konzumace, projekty environmentální výchovy, soutěže s využitím tematiky ovoce a zeleniny a osvětové přednášky a programy realizované externími odborníky zaměřené na zdraví, výživu, bezpečné zpracování a konzumaci ovoce a zeleniny atd., které pořádaly návštěvy a exkurze do podniků, závodů a farem zaměřených na pěstování a zpracování ovoce a zeleniny a které se zapojily do nějakého celostátního projektu. Mezi školami do této sítě nezapojenými byl zase o něco vyšší podíl těch, které rozvinuly téma ovoce a zeleniny ve výuce. Školní jídelnu měli dle odpovědí v tomto šetření k dispozici žáci na 87,2 % škol zapojených do projektu Ovoce a zelenina do škol. Oproti tomu školní bufet či kantýna byly žákům k dispozici na 21 % těchto škol a automatem (kromě projektového) disponovalo pouze 12,7 % škol v projektu. Zatímco 92,8 % škol, které měly školní jídelnu, uvedlo, že žákům tato jídelna nabízela mj. ovoce a zeleninu, ve školní kantýně či bufetu byly ovoce a zelenina nabízeny jen ve 40,5 % škol, které školní bufet či kantýnu mají, a v automatu v 9,5 % škol, které nějakým automatem disponují (vyjma automatů, ve kterých se rozdává ovoce a zelenina v rámci Ovoce a zelenina do škol). Ve školním roce 2015/16 byla ředitelům škol navíc položena otázka, zda by v případě, že by dodavatel zavezl do školy pro žáky ovoce a zeleninu na více dní, mohli ve škole uskladnit ovoce a zeleninu bez újmy na kvalitě a příp. jaké množství. Čtvrtina z nich uvedla, že na otázku neumí odpovědět. Z těch, co situaci posoudit dokázalo, jich pak 52 % uvedlo, že minimálně 1 porci pro každého žáka v projektu by uskladnit mohli, 7 % škol uvedlo, že by mohly uskladnit méně než 1 porci pro každého žáka v projektu a 41 % označilo, že nemohou ve škole uskladnit žádné ovoce a zeleninu distribuovanou v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol. Oproti minulému školnímu roku nedošlo v organizaci a realizaci projektu Ovoce a zelenina do škol, jak ji sleduje tato kapitola, k výraznějším změnám (dílčí méně významné rozdíly viz jednotlivé části této kapitoly). Znění příslušných otázek Pro tuto kapitolu byly analyzovány odpovědi ředitelů škol na následující otázky v dotazníku: Organizace a realizace projektu na škole 1. Kdo je ve Vaší škole v tomto školním roce odpovědný za realizaci projektu Ovoce a zelenina do škol? Pokud pod Vaše ředitelství spadá více pracovišť, z nichž každé má stanovenou osobu, která je odpovědná za realizaci projektu Ovoce a zelenina do škol, uveďte všechny odpovídající možnosti. a) ředitel, jeho zástupce, učitel či jiný pedagogický pracovník školy (např. školní psycholog) b) osoba zaměstnaná ve škole na jiné pozici než pedagogické (např. školník/ice, kuchař/ka 7

8 2. Ve kterou denní dobu ovoce či zeleninu žákům rozdáváte? Uveďte, zda následující situace nastaly v tomto školním roce zatím vždy, většinou, asi v polovině případů, občas či nikdy: a) před začátkem vyučování b) v průběhu některé vyučovací hodiny c) o přestávkách mezi vyučovacími hodinami d) po skončení vyučování 3. Kde jsou žákům ovoce či zelenina vydávány, popř. kde si je mohou vyzvednout? Uveďte, zda následující situace v tomto školním roce nastaly zatím vždy, většinou, asi v polovině případů, občas či nikdy: a) ve třídách, kde probíhá vyučování b) ve školní jídelně či školním bufetu c) jinde 4. Jakým způsobem jsou v tomto školním roce ovoce či zelenina žákům předávány? Uveďte všechny možnosti, o kterých víte, že v tomto školním roce dosud nastaly: a) rozdává je ředitel, jeho zástupce, učitel či jiný pedagogický pracovník školy (např. školní psycholog) b) rozdává je osoba zaměstnaná ve škole na jiné pozici než pedagogické (např. školník/ice, kuchař/ka) c) rozdává je vybraný žák/žáci 1. stupně d) rozdává je vybraný žák/žáci 2. stupně e) rozdávají je rodiče žáků či jiná externí osoba f) žáci v projektu si ovoce a zeleninu vyzvedávají sami (z určeného místa či automatu) 5. Jaké podpůrné aktivity spojené s projektem jste na škole v tomto školním roce dosud sami realizovali nebo se je chystáte do června ještě realizovat? Zatrhněte všechny odpovídající možnosti: a) Rozvinutí tématu ovoce a zeleniny ve výuce (v rámci jednotlivých předmětů či průřezového tématu) b) Školní projektové dny se zaměřením na šíření informací o ovoci a zelenině a významu jejich konzumace c) Projekty v rámci environmentální výchovy se zaměřením na ochranu a péči o životní prostředí, ekologické produkty, bioprodukty apod. d) Soutěže s využitím tematiky ovoce a zeleniny e) Osvětové přednášky a programy realizované externími odborníky (na zdraví, výživu, bezpečné zpracování a konzumaci ovoce a zeleniny atd.) f) Návštěvy, exkurze do podniků, závodů a farem zabývajících se pěstováním a zpracováním ovoce a zeleniny g) Pěstování ovoce či zeleniny na školním pozemku h) Zapojení do některého celostátního projektu uveďte do kterého: i) Jiné podpůrné aktivity uveďte jaké: 6. Uveďte, zda je ve Vaší škole školní jídelna, bufet/kantýna či automat (kromě projektového) a zda je zde žákům nabízeno (mj.) ovoce a/či zelenina: Škála: máme a nabízí máme, ale nenabízí na naší škole nemáme a) školní jídelna b) školní bufet/ kantýna c) automat (kromě projektového) 7. V případě, že by dodavatel zavezl do školy pro žáky ovoce a zeleninu na více dní, jaké množství byste mohli ve škole uskladnit bez újmy na kvalitě? a) minimálně jednu porci ovoce či zeleniny pro každého žáka v projektu b) méně než jednu porci ovoce či zeleniny pro každého žáka v projektu c) žádné 8

9 U některých odpovědí uvádíme též statisticky významné rozdíly mezi školami různých charakteristik, např. dle velikosti obce a dle kraje, ve kterém se škola nachází. Osoba zodpovědná za realizaci projektu Ovoce a zelenina do škol Základní tabulka a komentář za školní rok 2015/2016 Realizaci projektu si ve škole mohli vzít na starost zaměstnanci, kteří působí v různých oblastech. Ač se jedná o výchovný projekt, tedy v kompetenci pedagogických pracovníků, souvisí též se stravováním a ke kontaktu s dodavatelem může být také vhodné zvolit osobu působící např. v ekonomické či administrativní oblasti. Stejně jako v minulém roce, i letos byla zjišťována informace, zda za projekt odpovídal pedagogický pracovník (tj. ředitel, jeho zástupce, učitel, školní psycholog apod.), nebo zastánce jiného povolání (např. zaměstnanec v oblasti stravování žáků, správy a údržby, administrativy atd.). Kromě celkových podílů jsou zde poskytnutá členění odpovědí dle třídících proměnných, u kterých se prokázaly statisticky významné rozdíly: pedagogický pracovník 9 jiná osoba Celkem (v %) 63,4 40 dle kraje (v %): Praha 46 56,1 Středočeský 63,7 40 Jihočeský 66,4 37,4 Plzeňský 70,4 32 Karlovarský 54,4 48,9 Ústecký Liberecký 65 39,4 Královéhradecký 70,8 30,7 Pardubický 70,4 32,4 Vysočina 67 37,3 Jihomoravský 63,7 39,3 Olomoucký 65,6 38,1 Zlínský 59,5 43,2 Moravskoslezský 63 41,5 dle velikosti sídla (v %): do 5 tis. 66,6 36, tis. 66,8 36, tis. 62,9 40, tis. 58,4 44,6 nad 50 tis. 55,5 48,3 dle počtu žáků v projektu (v %): do 50 žáků 76 26, žáků 63, žáků 57,6 46,3 nad 200 žáků 55 49,6

10 Celkově byl v 60 % škol za projekt odpovědnou osobou pedagogický pracovník (popř. více pracovníků), v 36,6 % nepedagogický pracovník (popř. více pracovníků) a ve 3,4 % odpovědnost sdíleli zástupci pedagogických i ostatních profesí. Co se dělení dle kraje týče, nejvyšší podíl škol, ve kterých byl za projekt odpovědnou osobou pedagogický pracovník, byl v Královéhradeckém kraji (70,8 %), v kraji Pardubickém (70,4 %) a Plzeňském (70,4 %); nejmenší naopak jednoznačně v Praze (46 %). Nejvyšší podíl škol, kde byla za projekt odpovědná osoba vykonávající jiné než pedagogické povolání, bylo pak v Praze (56,1 %), nejnižší naopak v kraji Královéhradeckém (30,7 %). Nejvyšší podíl škol, kde tuto profesi sdíleli pracovníci vykonávající pedagogické i nepedagogické povolání, bylo v kraji Ústeckém (5 % škol) a naopak nejmenší v kraji Královéhradeckém (1,5 % škol). Přesuňme pozornost na různě lidnaté obce. Nejvyšší podíl škol (tj. dvě třetiny), kde byl za projekt odpovědnou osobou pedagogický pracovník, byl v obcích s 5 10 tisíci obyvateli (66,8 %) a s maximálně 5 tisíci obyvateli (66,6 %). Nejmenší podíl byl naopak zjištěn v obcích s více než 50 tisíci obyvateli (55,5 %). V souladu s tím byl pak v obcích s 5 10 tisíci obyvateli a s maximálně 5 tisíci obyvateli nejmenší podíl škol, kde za projekt odpovídal zastánce jiné než pedagogické profese (36,2 %, resp. 36,9 %) a nejvyšší byl tento podíl mezi školami v obcích s více než 50 tisíci obyvateli (48,3 %). Pokud jde o počet žáků, který byl ve škole do projektu zapojen, nejvyšší podíl škol, kde byl za projekt odpovědnou osobou pedagogický pracovník, bylo mezi školami s maximálně 50 žáky zapojenými do projektu (76 %), spolu se zvyšujícím se počtem žáků zapojených do projektu se tento podíl ve sledovaných kategoriích škol snižoval a nejmenší byl mezi školami s více než 200 žáky zapojenými do projektu (55 %). V souladu s tím pak byl mezi školami s maximálně 50 žáky zapojenými do projektu nejmenší podíl škol, kde za projekt odpovídal zastánce jiné než pedagogické profese (26,6 %), spolu se zvyšujícím se počtem žáků zapojených do projektu se tento podíl ve sledovaných kategoriích škol zvyšoval a nejvyšší byl mezi školami s více než 200 žáky zapojenými do projektu (49,6 %). 80% 70% 60% 63,4% Podíl škol, ve kterých byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník - celkem a dle kraje, velikosti sídla a počtu žáků v projektu 70,4% 63,7% 66,4% 54,4% 57,0% 70,8%70,4% 67,0% 65,0% 63,7% 65,6% 59,5%63,0% 66,6%66,8% 62,9% 58,4% 55,5% 76,0% 63,5% 57,6% 55,0% 50% 46,0% 40% 30% 20% 10% 0% 10

11 1.3.2 Doplnění o některá srovnání s jinými částmi dotazníku Mezi školami zapojenými do sítě Škol podporujících zdraví byl nižší podíl těch, ve kterých byl za projekt odpovědnou osobou pedagogický pracovník (58,8 %) než mezi školami do této sítě nezapojenými (64,4 %). V souladu s tím pak bylo mezi školami zapojenými do sítě Škol podporujících zdraví více těch, kde byl za projekt odpovědný zastánce jiné profese (46,3 %) než mezi školami v této síti nezapojenými (38,8 %). 70,0% Podíl škol, ve kterých byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník, a škol, ve kterých za projekt odpovídal zastánce jiné profese - dle zapojení školy v síti Škol podporujících zdraví 60,0% 50,0% 64,4% 58,8% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 38,8% 46,3% 0,0% nezapojena zapojena pedag. pracovník nepedag. pracovník Srovnání mezi školními roky 2010/2011 až 2015/16 Při srovnávání situace v jednotlivých školních rocích se omezíme na sledování podílu škol, ve kterých za projekt odpovídal pedagogický pracovník (tj. ředitel, jeho zástupce, učitel či jiný pedagogický pracovník školy, např. školní psycholog), ať již sám, nebo v součinnosti s jiným pedagogickým pracovníkem či osobou vykonávající jiné povolání: 11

12 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíl škol, ve kterých za projekt alespoň částečně odpovídal pedagogický pracovník - srovnání školních roků 2010/11 až 2015/16 67,7% 65,0% 64,7% 65,0% 64,4% 63,4% 2010/ / / / / /16 Jak je z grafu patrné, jednotlivé školní roky se v tomto ohledu téměř neliší. Doba a místo rozdávání ovoce a zeleniny Základní grafy a komentáře za školní rok 2015/2016 Začněme dobou rozdávání ovoce a zeleniny. Ač má projekt Ovoce a zelenina do škol výchovný charakter, samotné rozdávání produktů ve vyučovací hodině může narušit výuku. To potvrzují odpovědi škol v naprosté většině z nich se ovoce a zelenina ve školním roce 2015/16 nejčastěji rozdávala o přestávkách mezi vyučovacími hodinami a nejméně často naopak právě v některé z vyučovacích hodin: Podíly škol, které uvedly, že žáci dostávají ovoce a zeleninu rozdávanou v rámci projektu v uvedenou dobu po vyučování 2,1% 1,6% 1,4% 14,7% 80,2% o přestávkách 55,2% 25,4% 4,5% 8,9% 5,9% v průběhu některé hodiny 2,9% 1,5% 1,4% 12,6% 81,7% před vyučováním 4,3% 6,5% 2,0% 15,1% 72,0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% vždy většinou v polovině případů občas nikdy 12

13 Celkem 55,2 % škol zapojených do projektu uvedlo, že ovoce a zeleninu žáci dostávají o přestávkách mezi vyučovacími hodinami vždy, a dalších 25,4 % poznamenalo, že k tomu dochází většinou. Naopak v 81,7 % škol žáci ovoce a zeleninu nikdy nedostávali během vyučovací hodiny, v 80,2 % škol nikdy nenastala situace, že by žáci ovoce a zeleninu dostali (či si ji vyzvedli) po vyučování, a v 72 % škol v době před vyučováním. Co se týče rozdávání (či vyzvedávání) ovoce a zeleniny před vyučováním, nebyly mezi školami v různě lidnatých sídlech, s různým počtem žáků v projektu, ani mezi školami s veřejným a neveřejným zřizovatelem či školami běžnými a školami určenými výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami shledány statisticky významné rozdíly. Pokud se jedná o dělení dle kraje, ve kterém se škola nachází, v době před vyučováním dostávali žáci ovoce a zeleninu v největší míře v kraji Jihočeském (vždy či většinou se tak dělo v 15,1 % škol a v 61,1 % škol k tomu nikdy nedocházelo) a Olomouckém (vždy či většinou se tak dělo v 15,9 % škol a v 70,5 % škol k tomu nikdy nedocházelo). Naopak nejméně často se tak dělo v kraji Ústeckém (v 80,4 % škol nikdy a pouze v 8,3 % vždy či většinou) a v Praze (vždy či většinou k tomu docházelo v 8,1 % škol a v 77,8 % škol k tomu nedocházelo nikdy). V průběhu vyučovací hodiny dostávali ovoce a zeleninu nejčastěji žáci v kraji Moravskoslezském, kde k této situaci docházelo v 1,9 % škol vždy, v 6,7 % škol většinou a naopak nikdy v 76,3 % škol. Naopak v Královéhradeckém kraji bylo ovoce a zelenina rozdáváno v průběhu vyučovací hodiny v 0,5 % škol vždy, v 1,9 % škol většinou a v 85,6 % škol nikdy. Také je vhodné poznamenat, že v Karlovarském kraji nedocházelo ani v jedné škole vždy či většinou k situaci, že by bylo ovoce a zelenina rozdáváno v průběhu vyučovací hodiny. Pokud se jedná o různě lidnatá sídla, pak k situaci, že žáci dostávali ovoce a zeleninu během vyučovací hodiny, docházelo nejčastěji ve školách v obcích s více než 50 tisíci obyvateli. V 2,8 % těchto škol se tak dělo vždy, v 3,6 % škol většinou a v 79,5 % nikdy. Nejméně často pak k této situaci docházelo ve školách s maximálně 5 tisíci obyvateli, kde 3,5 % škol uvedlo, že k této situaci docházelo vždy (1,1 %) či většinou (2,4 %), a 84 % škol uvedlo, že k této situaci nedocházelo nikdy. S ohledem na počet žáků zapojených do projektu ve škole platí, že se zvyšujícím se počtem žáků zapojených do projektu docházelo častěji k situaci, že žáci ovoce a zeleninu dostávali během vyučovací hodiny. V běžných školách dále docházelo k situaci, že se ovoce a zelenina rozdávala během vyučovací hodiny, častěji než ve školách určených výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. U ostatních třídících proměnných se neprokázaly statisticky významné rozdíly. O přestávkách mezi vyučovacími hodinami dostávali žáci ovoce a zeleninu nejčastěji ve školách v kraji Ústeckém (69,5 % uvedlo, že k tomu docházelo vždy, a jen 4,5 %, že nikdy) a nejméně často v kraji Olomouckém (52,2 % škol uvedlo, že k tomu docházelo vždy, 11,3 %, že se tak děje občas, a 9,7 %, že nikdy) a Jihočeském, ve kterém polovina škol (50,2 %) uvedla, že se tak děje vždy, 13,4 %, že se tak děje občas, a 5,7 %, že se tak neděje nikdy. Pokud se jedná o velikost obce, dostávali žáci o přestávkách mezi vyučovacími hodinami ovoce a zeleninu nejčastěji v obcích s tisíci obyvateli (82,9 % uvedlo, že se tak dělo vždy či většinou a jen 11,3 % uvedlo, že se tak dělo jen občas či nikdy). Naopak v obcích s maximálně 5 tisíci obyvateli se tak dělo nejméně často (6,5 % škol uvedlo, že nikdy, 8,9 % jich označilo, že je občas, a 79,5 % škol uvedlo, že vždy či většinou). U ostatních třídících proměnných se neprokázaly statisticky významné rozdíly. Po vyučování dostávali žáci ovoce a zeleninu nejčastěji v kraji Olomouckém (ve 2,9 % škol se tak dělo vždy a jen v 74,6 % nikdy) a na Vysočině (ve 2,4 % škol se tak dělo vždy a jen v 74,6 % nikdy). Naopak nejméně častý byl tento jev v kraji Ústeckém, kde 88,1 % škol uvedlo, že se tak nedělo nikdy a žádná škola neuvedla, že by se tak dělo vždy. Po vyučování 13

14 rozdávaly žákům ovoce a zeleninu také častěji školy s neveřejným než veřejným zřizovatelem. Pokud se jedná o velikost obce, ve které školy sídlí, po vyučování dostávali ovoce a zeleninu nejčastěji žáci v sídlech s maximálně 5 tisíci obyvateli (jen v 77,1 % škol se tak nedělo nikdy a v 3,1 % vždy či většinou). Naopak méně častý byl tento jev v sídlech s více než 20 tisíci obyvateli (v obou sledovaných kategoriích, tj. s 20 až 50 tisíci obyvateli a s více než 50 tisíci obyvateli, cca 84 % škol uvedlo, že se tak nedělo nikdy, a 3 % uvedly, že vždy či občas). Z hlediska počtů žáků zapojených do projektu na škole docházelo k rozdávání ovoce a zeleniny po vyučování nejčastěji ve školách s maximálně 50 žáky a nejméně často ve školách se žáky. Následující graf uvádí odpovědi škol na otázku, do jaké míry docházelo k rozdávání ovoce a zeleniny na uvedených místech školy: Podíly škol, které uvedly, že žáci dostávají ovoce a zeleninu ve škole na uvedeném místě ve třídách 72,2% 1,1% 7,6% 4,0% 15,1% ve šk. jídelně/bufetu 0,8% 10,7% 4,2% 2,1% 82,2% jinde 0,5% 5,9% 6,2% 1,9% 85,6% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% vždy většinou v polovině případů občas nikdy Zdaleka nejčastější situací bylo, že žáci ovoce a zeleninu dostávali ve třídách, kde probíhá vyučování v 72,2 % škol se tak dělo vždy a pouze v 15,1 % škol nikdy. Školní bufet či jídelna byly pro tyto účel alespoň někdy využívány jen v 17,8 % škol (v 10,7 % vždy, v 2,1 % většinou, v 0,8 % v polovině případů a v 4,2 % občas). Jiné prostory k rozdávání ovoce a zeleniny alespoň občas využilo 14,4 % škol (5,9 % vždy, 1,9 % většinou, 0,5 % v polovině případů a 6,2 % občas). Ve třídách, kde probíhá vyučování, byly ovoce a zelenina rozdávány (resp. žáky vyzvedávány) nejméně často ve školách v obcích s více než 50 tisíci obyvateli a naopak nejčastěji ve školách v obcích s tisíci obyvateli. Statisticky významné rozdíly byly shledány též v třídění dle počtu žáků zapojených do projektu ve škole. Zatímco pětina škol s maximálně 50 žáky v projektu (18,8 %), jakož i pětina škol s více než 200 žáky v projektu (18,2 %) uvedla, že žáci nikdy nedostávali ovoce a zeleninu ve třídách, kde probíhá vyučování, a jen 60,5 %, resp. 71,9 % škol v těchto kategoriích uvedlo, že k této situaci docházelo vždy, mezi školami zařazenými v prostředních dvou kategoriích (tj. s žáky v projektu a se žáky v projektu) byla pouze desetina (11,4 %, resp. 9,3 %) takových, ve kterých žáci ovoce a zeleninu nikdy nedostávali ve třídách, kde probíhá vyučování, a naopak 77 %, resp. 84,2 % takových, kde k této situaci docházelo vždy. Ve školách určených výhradně pro žáky se 14

15 speciálními vzdělávacími potřebami docházelo k situaci, že žáci dostávali ovoce a zeleninu ve třídách, kde probíhá vyučování, častěji než ve školách běžných. K situaci, že žáci dostali (nebo si vyzvedli) ovoce či zeleninu ve školní jídelně či bufetu, docházelo ve školách s neveřejným zřizovatelem častěji než ve školách s veřejným zřizovatelem. Situace, že žáci dostávali ovoce a zeleninu jinde než ve třídách, kde probíhá vyučování, a/nebo ve školní jídelně či bufetu, byla z hlediska velikosti sídla školy nejčastější ve školách v sídlech s více než 50 tisíci obyvateli a nejméně častá ve školách v sídlech s maximálně 5 tisíci obyvateli. Statisticky významné rozdíly lze nalézt též v dělení dle počtu žáků zapojených do projektu. Tato situace byla nejčastější mezi školami s více než 200 žáky v projektu a nejméně častá mezi školami se žáky v projektu. Také ve školách běžných byla situace, že žáci dostali ovoce a zeleninu jinde než ve třídách, kde probíhá vyučování, a/nebo ve školní jídelně či bufetu, častější než ve školách určených výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Doplnění o některá srovnání s jinými částmi dotazníku Následující graf ukazuje statisticky významné rozdíly v odpovědích škol, které měly ve školním roce 2015/16 v roli odpovědné osoby za projekt pedagogického pracovníka, a škol, kde byl za projekt odpovědný někdo jiný, na otázku, kdy žáci dostávají (nebo kdy si vyzvedávají) ovoce a zeleninu rozdávanou v rámci projektu. Prověřena byla i souvislost se zapojením škol do sítě Škol podporujících zdraví na otázku, ta se však neukázala být statisticky významná. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíly škol, které uvedly, že žáci ovoce a zeleninu dostávají v uvedenou dobu - dle odpovědné osoby za projekt a zapojení do sítě Škol podporujících zdraví 69,2% 73,6% 14,5% 15,5% 2,2% 8,3% 1,9% 5,5% 5,8% 3,4% 6,8% 5,4% 10,4% 3,8% 8,1% 5,0% 22,9% 26,9% 56,1% 54,7% 83,1% 12,0% 78,5% 16,3% 1,9% 2,1% 0,8% 1,4% 2,0% 1,8% jiná osoba ped. pracovník jiná osoba ped. pracovník jiná osoba ped. pracovník před vyučováním o přestávkách po vyučování vždy většinou v polovině případů občas nikdy Ve školách, ve kterých byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník, docházelo k situaci, že bylo ovoce a zelenina rozdáváno (popř. že si je žáci vyzvedávali) před vyučováním, méně často než ve školách, kde byl za projekt odpovědný zastánce jiné profese. Naopak mezi školami, 15

16 kde za projekt odpovídal pedagogický pracovník, bylo o něco častější, že žáci dostávali ovoce a zeleninu o přestávkách mezi vyučovacími hodinami (jen občas či nikdy se tak nedělo ve 13,5 % škol s odpovědnou osobou v roli pedagogického pracovníka oproti 17,2 % škol s jinou odpovědnou osobou). Mezi školami, ve kterých za projekt odpovídal pedagogický pracovník, jich také vyšší podíl (21,5 %) uvedl, že žáci dostávali (nebo si vyzvedávali) alespoň občas ovoce a zeleninu po vyučování, než mezi školami, kde byl za projekt odpovědný jiný než pedagogický pracovník (16,9 %). V míře rozdávání ovoce a zeleniny v průběhu vyučovací hodiny nebyly mezi těmito dvěma skupinami škol zjištěny statisticky významné rozdíly. Následující graf se zaměřuje na místo ve škole, kde žáci dostávali (příp. kde si vyzvedávali) ovoce a zeleninu rozdávanou v rámci projektu a opět ukazuje statisticky významné rozdíly v odpovědích škol, které měly ve školním roce 2015/16 v roli odpovědné osoby za projekt pedagogického pracovníka, a škol, kde byl za projekt odpovědný někdo jiný. Opět lze konstatovat, že prověřena byla i souvislost se zapojením škol do sítě Škol podporujících zdraví na otázku, ta se však neukázala být statisticky významná. 100% 90% 80% 70% 4,8% 0,9% 6,5% Podíl škol, které uvedly, že žáci dostávají ovoce a zeleninu v uvedených prostorách školy - dle osoby odpovědné za projekt 20,6% 11,9% 3,5% 1,2% 8,3% 60% 50% 76,4% 85,5% 85,3% 85,8% 40% 30% 67,2% 75,1% 20% 10% 0% 4,7% 0,7% 2,8% 4,0% 4,9% 0,8% 15,4% 1,8% 0,4% 6,9% 1,8% 0,5% 1,9% 8,0% 7,6% 4,9% jiná osoba ped. pracovník jiná osoba ped. pracovník jiná osoba ped. pracovník ve třídách ve školní jídelně či bufetu jinde vždy většinou v polovině případů občas nikdy Ve školách, kde byl za projekt odpovědnou osobou pedagogický pracovník, docházelo oproti školám, kde byl za projekt odpovědný někdo jiný, častěji k situaci, že žáci dostávali ovoce a zeleninu ve třídách, kde probíhá vyučování. Ve školách, ve kterých byl za projekt odpovědný pracovník působící v jiné než pedagogické oblasti, byla zase oproti školám, kde byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník, častější situace, že žáci dostali ovoce a zeleninu ve školní jídelně či bufetu a také jinde než ve třídách, kde probíhá vyučování, a/nebo ve školní jídelně či bufetu. 16

17 2010/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / Srovnání odpovědí ve školním roce 2010/11 až 2015/16 Mezi sledovanými školními roky se míra, v jaké žáci dostávali (příp. si vyzvedávali) ovoce a zeleninu v různé denní době, lišila jen zanedbatelně: 100% 90% 80% Podíly škol, kde žáci dostávají ovoce a zeleninu v uvedenou dobu - meziroční srovnání (kvůli čitelnosti jsou popisky zaokrouhleny na celá čísla) % 60% % 40% 30% 20% % 0% před vyučováním ve vyuč. hodině o přestávce po vyučování vždy většinou asi v 1/2 případů občas nikdy Při meziročním srovnání místa, na kterém žáci dostávali ovoce a zeleninu, se omezíme pouze na frekvenci uvedení, že tímto místem byly třídy, ve kterých probíhá vyučování, a dále školní bufet či školní jídelna (tyto dvě možnosti byly od školního roku 2014/15 sledovány v jedné položce). Vynecháme možnost uvedení, že žáci dostávali ovoce a zeleninu někde jinde. 17

18 2010/ / / / / / / / / / / / / / / /16 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíly škol, ve kterých žáci dostávají ovoce a zeleninu v uvedených prostorách - srovnání mezi jednotlivými školními roky třídy školní bufet školní jídelna školní bufet vždy většinou asi v polovině případů občas nikdy či jídelna Jak je z grafu patrné, od školního roku 2012/13 se postupně stávala častější situace, že žáci dostávali ovoce a zeleninu ve třídách, ve kterých probíhá vyučování. Ve školním roce 2011/12 však byla častější než ve školním roce 2012/13 a 2013/14. Osoba rozdávající ovoce a zeleninu dětem Základní tabulka a komentáře za školní rok 2015/2016 Dále byly školy tázány, kdo rozdává ovoce a zeleninu žákům, popř. zda dochází k jejich distribuci pomocí automatu. Školy měly označit všechny osoby a způsoby, jakými jsou ovoce a zelenina žákům předávány: Odpověď pedagog. pracovník jiný pracovník vybraný žák 1. st. 18 vybraný žák 2. st. rodiče/externí osoba žáci sami Celkem 59,1 40,2 6,6 1,4 0,2 6,2 dle zřizovatele (v %): veřejný 59,5 40 6,7 1,4 0,2 6 neveřejný dle kraje: Praha 43,9 42,2 9,1 1,6 15,5 Středočeský 60,4 40,3 6,9 2,8 4,9 Jihočeský 65,4 34,6 7,6 1,4 0,5 4,3 Plzeňský 62,7 36,7 5,3 0,6 4,7 Karlovarský 55,6 45,6 5,6 1,1 2,2 Ústecký 54,3 44,3 8,6 1,8 7,2 Liberecký 68,1 33,1 8,1 0,6 8,1 Královéhradecký 61,8 37,3 3,3 2,8 0,5 6,1 Pardubický 59,4 39,2 6,1 0,5 0,5 6,6

19 Vysočina 63,3 33,8 9,5 7,6 Jihomoravský 59,4 39,8 6,5 1 6 Olomoucký 57,5 44,9 6,1 1,2 3,6 Zlínský 57,3 44,5 3,6 0,5 0,5 5,9 Moravskoslezský 57,1 43,7 6,3 2,1 0,5 5,3 dle velikosti sídla (v %): do 5 tis. 60,8 40,1 5,7 0,8 0,1 4, tis ,5 8,1 2,7 5, tis. 59,4 38,3 6,1 1,2 0,6 6, tis. 54,3 46,3 7,3 2,7 0,3 6,1 nad 50 tis. 51,1 42,8 8,4 1,8 0,3 11 dle počtu žáků v projektu: (v %) do 50 žáků ,1 0,6 3, žáků 58 41,2 4,6 1 0,1 4, žáků 62 38,6 7,2 1,4 0,1 4,6 nad 200 žáků 52,5 42,9 8,2 2,6 0,4 10,8 dle typu školy (v %): běžná 58,3 40,5 6,9 1,4 0,2 6,6 speciální 68,7 36,2 3,3 2,4 0,8 Téměř ve třech pětinách škol žákům ovoce a zeleninu ve školním roce 2015/16 rozdával pedagogický pracovník, tj. ředitel, jeho zástupce, učitel či např. školní psycholog (59,1 %), ve dvou pětinách škol jím pak byl zaměstnanec v jiné oblasti, např. školník/ice či kuchař/ka (40,2 %). V 6,6 % škol pak ovoce a zeleninu rozdávali (též) vybraní žáci 1. stupně a v 1,4 % škol žáci 2. stupně. V 6,2 % škol se žáci obsloužili sami (tj. vyzvedli si ovoce a zeleninu z určeného místa či automatu) a jen 0,2 % škol uvedly, že ovoce a zeleninu rozdávali rodiče či jiná externí osoba. Velká část škol (87,7 %) uvedla pouze jeden způsob, jakým žáci dostávali ovoce a zeleninu. Ze škol, které uvedly více způsobů distribuce ovoce a zeleniny žákům, jich největší podíl označil, že ovoce a zeleninu rozdává jak pedagogický pracovník, tak i pracovník v jiné oblasti (4,6 %). Celkem 2,6 % škol dále uvedlo, že ovoce a zeleninu rozdává žákům pedagogický pracovník spolu s žáky 1. stupně. Další 1,2 % škol označily, že ovoce a zeleninu částečně rozdává pracovník v jiné než pedagogické oblasti a částečně si je žáci vyzvedávají sami a 1,1 % škol označila, že ovoce a zeleninu částečně rozdává pracovník v pedagogické oblasti a částečně si je žáci vyzvedávají sami. Ostatní kombinace více odpovědí již uvedlo méně než 1 % škol. Školy s různým druhem zřizovatele se liší v míře uvedení, že ovoce a zeleninu rozdává pedagogický pracovník a že se žáci obslouží sami. Situace, že ovoce a zeleninu rozdává pedagogický pracovník, byla častější u škol s veřejným než neveřejným zřizovatelem (59,5 % oproti 46 %). Naopak sami se žáci obsluhovali častěji ve školách s neveřejným než veřejným zřizovatelem (12 % oproti 6 %). Statisticky významné rozdíly mezi školami v různých krajích byly shledány v míře uvedení, že ovoce a zeleninu rozdává pedagogický pracovník a že se žáci obsluhují sami (tj. vyzvednou si ovoce a zeleninu z určeného místa či z automatu). Variantu, že ovoce a zeleninu rozdává pedagogický pracovník, uvedl nejvyšší podíl škol v kraji Libereckém (68,1 %) a nejmenší v Praze (43,9 %). Situace, že se žáci obsluhovali sami, byla nejčastější mezi školami v Praze (15,5 %), naopak v kraji Karlovarském byly takových škol jen 2,2 %. 19

20 Statisticky významné rozdíly mezi školami v různě lidnatých obcích byly shledány v míře uvedení, že ovoce a zeleninu rozdává pedagogický pracovník, že je rozdává pracovník jiné než pedagogické profese, že je rozdává vybraný žák či žáci 2. stupně a že se žáci obslouží sami (tj. vyzvednou si ovoce a zeleninu z určeného místa či z automatu). Variantu, že ovoce a zeleninu rozdává pedagogický pracovník, uvedl nejvyšší podíl škol v obcích s 5 10 tisíci obyvateli (68 %) a nejnižší podíl škol v obcích s více než 50 tisíci obyvateli (51,1 %). Variantu, že ovoce a zeleninu rozdával pracovník v jiné než pedagogické oblasti, uvedl nejvyšší podíl škol v obcích s tisíci obyvateli (46,3 %) a nejnižší podíl škol v obcích s 5 10 tisíci obyvateli (32,5 %). Odpověď, že ovoce a zeleninu rozdával vybraný žák či žáci 2. stupně, uvedl nejvyšší podíl škol v obcích s 5 10 tisíci obyvateli a s tisíci obyvateli (shodně 2,7 %) a nejnižší podíl škol v obcích s maximálně 5 tisíci obyvateli (0,8 %). Nakonec situace, že se žáci obsluhovali sami, byla nejčastější mezi školami v obcích s více než 50 tisíci obyvateli (11 %) a nejméně častá v obcích s maximálně 5 tisíci obyvateli (4,4 %). Mezi školami s maximálně 50 žáky v projektu byl nejvyšší podíl těch, ve kterých ovoce a zeleninu rozdával pedagogický pracovník (64 %). Naopak mezi školami s více než 200 žáky v projektu bylo takových škol nejméně (52,5 %). Školy s více než 200 žáky v projektu však oproti ostatním kategoriím škol (tj. školám s menším počtem žáků v projektu) ve vyšší míře uváděly, že ovoce a zeleninu rozdával vybraný žák 1. stupně (8,2 %) i vybraný žák 2. stupně (2,6 %) a také, že se žáci sami obsloužili a vyzvedli si ovoce a zeleninu z určeného místa či automatu (10,8 %). V míře odpovědi, že ovoce a zeleninu rozdával zaměstnanec v jiné než pedagogické oblasti, se školy s různým počtem žáků v projektu statisticky významně nelišily a uvedly tak ve všech kategoriích zhruba dvě pětiny škol (38 42,9 %). Zanedbatelné byly též rozdíly v míře, v jaké ovoce a zeleninu rozdávali rodiče či jiné externí osoby (k takovým situacím obecně docházelo jen velmi zřídka). Mezi školami běžnými a školami určenými výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami byly zjištěny statisticky významné rozdíly v podílu odpovědi, že ovoce a zeleninu rozdával pedagogický pracovník (uvedlo tak 58,3 % škol běžných oproti 68,7 % škol určených výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami), že je rozdával vybraný žák 1. stupně (uvedlo tak 6,9 % škol běžných oproti 3,3 % škol určených výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) a že si žáci ovoce a zeleninu vyzvedli sami z určeného místa či z automatu (uvedlo tak 6,6 % škol běžných a 0,8 % škol určených výhradně pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) Doplnění o některá srovnání s jinými částmi dotazníku Mezi školami, ve kterých za projekt odpovídal pedagogický pracovník, a školami, ve kterých za projekt odpovídal zaměstnanec v jiné oblasti, byl zaznamenán statisticky významný rozdíl v podílu uvedení odpovědi, že ovoce a zeleninu rozdával pedagogický pracovník (tuto odpověď označilo 74,8 % škol, ve kterých byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník, a 31,7 % škol, ve kterých za projekt odpovídal někdo jiný), zaměstnanec v jiné oblasti (uvedlo tak 25,3 % škol, ve kterých byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník, a 66 % škol, ve kterých za projekt odpovídal někdo jiný), a že si žáci sami vyzvedávali ovoce a zeleninu z určeného místa či automatu (uvedlo tak 5,3 % škol, ve kterých byl za projekt odpovědný pedagogický pracovník, a 7,9 % škol, ve kterých za projekt odpovídal někdo jiný): 20

21 80% Způsob, jakým žáci dostávali ovoce a zeleninu - dle osoby odpovědné za projekt 70% 74,8% 60% 66,0% 50% 40% 30% 20% 31,7% 25,3% 10% 0% 5,2% 7,9% ped. pracovník zaměstnanec v jiné oblasti žáci sami ped. pracovník jiná osoba Mezi školami zapojenými a nezapojenými do sítě Škol podporujících zdraví nebyl shledán statisticky významný rozdíl Srovnání odpovědí ve školním roce 2010/11 až 2015/16 Vzhledem ke změnám v dotazníku ve školním roce 2014/15 (tj. agregaci/redukci počtu variant) budeme mezi uvedenými školními roky srovnávat pouze čtyři údaje. Jedním je podíl škol, které uvedly, že ovoce a zeleninu alespoň zčásti rozdával ředitel, jeho zástupce, učitel či jiný pedagogický pracovník (příp. více takových pedagogických pracovníků), druhým je podíl škol, které uvedly, že žákům ovoce a zeleninu (alespoň zčásti) rozdával zaměstnanec (příp. více zaměstnanců) v jiné oblasti (dříve bylo zvlášť sledováno, o jakou jinou profesi se jedná, v letošním roce již nikoliv). Dále jsou v grafu níže znázorněny podíly uvedení, že ovoce a zeleninu rozdávali žáci prvního a druhého stupně. Můžeme si všimnout, že oproti minulému školnímu roku stoupl ve školním roce 2015/16 podíl škol, ve kterých se na rozdávání ovoce a zeleniny podíleli sami žáci 1. stupně. O 1 % se také navýšil podíl škol, ve kterých si žáci sami ovoce a zeleninu vyzvedávali z určeného místa či automatu (kvůli změnám v dotazníku však tuto odpověď nelze sledovat v delší časové perspektivě). Jinak nedošlo k výrazné změně. Pokud sledujeme vývoj od školního roku 2010/2011, pak poklesl podíl škol, ve kterých se na rozdávání ovoce a zeleniny podílel pedagogický pracovník, a stoupl podíl škol, které k tomuto účelu využily zaměstnance jiné profese a také žáky 1. stupně. Doplňme, že možnost odpovědi, že ovoce a zeleninu rozdávají žáci prvního stupně, byla do dotazníku přidána až ve školním roce 2012/13: 21

22 pedagogický pracovník zaměstnanec v jiné oblasti žáci 2. stupně Podíly škol, které uvedly, že ovoce a zeleninu rozdávají uvedené osoby - srovnání mezi uvedenými školními roky 1,6% 1,3% 1,2% 1,3% 1,4% 1,4% 31,0% 33,9% 38,5% 38,5% 40,2% 40,2% 66,8% 65,8% 65,4% 65,8% 59,0% 59,1% žáci 1. stupně 4,6% 4,5% 5,1% 6,6% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% školní rok 2010/11 školní rok 2011/12 školní rok 2012/13 školní rok 2013/14 školní rok 2014/15 školní rok 2015/16 Doprovodné aktivity Základní tabulka a komentáře za školní rok 2015/2016 Dále měli respondenti uvést, jaké doprovodné aktivity k projektu Ovoce a zelenina do škol ve své škole realizovali: Kraj téma ve výuce školní projektové dny projekty environmentální výchovy 22 soutěže osvět. přednášky a programy exkurze pěstování na školním pozemku celostátní projekt Celkem (v %) 88,6 36, ,6 22 9,1 33,3 2,7 2,3 0,3 dle kraje (v %): Praha 81, ,2 20,3 12,3 6,4 26,2 2,1 2,7 1,6 Středočeský 88,4 35,6 46,1 22,7 22 6,9 33,8 2,5 1,9 0,7 Jihočeský 89,1 28,9 44,1 21,8 22,3 4,7 44,1 2,8 2,8 Plzeňský 89,9 32,5 35, ,3 6,5 40,8 3,6 3,6 Karlovarský 88,9 31,1 35, ,4 12,2 21,1 2,2 2,2 Ústecký 84,2 43,9 42,1 25,8 31,7 6,8 33,9 3,2 2,7 0,5 Liberecký 89,4 41,2 41,2 22,5 27,5 6,2 32,5 2,5 1,9 jiné aktivity žádné aktivity

23 Královéhradecký 86,3 35,8 36,3 23,6 25,9 12,7 34,9 3,3 1,4 Pardubický 91,1 37,1 39,4 21,1 16,9 8 33,3 3,8 2,3 Vysočina 88,6 33, ,2 15,7 8,6 41 2,9 2,9 Jihomoravský 90,2 36,6 38,8 24,3 19,8 7 35,6 1,5 2,5 0,3 Olomoucký 91,5 37,2 41,3 28,3 25,9 11,7 26,7 3,2 0,8 Zlínský 90,5 40,9 38,6 26,4 19,1 21,8 35,5 2,7 2,3 0,5 Moravskoslezský 89,2 44,4 44, ,7 10,6 25,1 2,6 2,6 dle velikosti sídla školy (v %): do 5 tis. 89,3 38,1 40,6 24,4 22 9,6 34,5 2,2 1,9 0, tis. 89, ,8 25,2 22,3 9,7 38,6 2,7 2, tis. 88,6 34,2 35,7 24,9 20,8 12,3 36,3 4,4 1,8 1, tis. 88,4 38,7 43,9 22,3 21 7, ,4 nad 50 tis ,9 43,8 25,9 23,2 6,6 27,2 3,1 2,6 0,5 dle zřizovatele: veřejný 89 36,7 41,1 24,8 22,2 9,1 33,1 2,8 2,3 0,2 neveřejný dle počtu žáků v projektu (v %): do 50 žáků 89 43,3 37,4 26,7 16,7 8,8 38,4 2,3 2,7 0, žáků 88,9 35,3 38,1 24,8 21, ,8 2,4 1,8 0, žáků 88,5 33,9 45,6 21,1 24,4 9,3 31,3 1,9 1,7 0,1 nad 200 žáků 88,1 32,6 43,3 24,9 26,3 8 27,1 3,9 2,7 0,5 dle typu školy (v %): běžná 88, ,9 24,4 22,4 9 31,1 2,8 2,4 0,3 speciální 89,8 43,9 42,7 26,8 17,9 10,6 61,4 1,2 1,6 0,4 Celkem 88,6 % škol přistoupilo v rámci podpůrných aktivit k rozvinutí tématu ovoce a zeleniny ve výuce (v rámci jednotlivých předmětů či průřezového tématu), 41 % realizovalo projekty v rámci environmentální výchovy se zaměřením na ochranu a péči o životní prostředí, ekologické produkty, bioprodukty apod., 36,6 % školní projektové dny se zaměřením na šíření informací o ovoci a zelenině a významu jejich konzumace, 33,3 % pěstovalo ovoce a/či zeleninu na školním pozemku, 24,6 % pořádalo soutěže s využitím tematiky ovoce a zeleniny, 22 % osvětové přednášky a programy realizované externími odborníky (na zdraví, výživu, bezpečné zpracování a konzumaci ovoce a zeleniny atd.), 9,1 % návštěvy, exkurze do podniků, závodů a farem zabývajících se pěstováním a zpracováním ovoce a zeleniny a 2,7 % škol bylo zapojeno do některého celostátního projektu (pro jejich výčet viz zprávu za dotazník pro ředitele škol). Celkem 2,3 % škol pak realizovaly jiné podpůrné aktivity, a 9 škol (0,3 %) uvedlo, že nerealizovalo žádné podpůrné aktivity (pozn.: tuto možnost školy neměly v dotazníku na výběr, ale uvedly tak v textovém poli, kde mohli vypsat jiné podpůrné aktivity než uvedené v nabídce). V rámci možnosti popsat jiné podpůrné aktivity, než jaké byly v nabídce, celkem 39 škol uvedlo, že realizovalo (příp. se chystá v daném školním roce ještě realizovat) aktivity spojené s přípravou a konzumací zdravých pokrmů (včetně hry s ochutnávkovým košem, ochutnávek exotického ovoce a besedy o těchto druzích ovoce a zeleniny) nebo sběr jablek a organizace moštování (spolupráce se zahrádkáři). Dalších sedm uvedlo malování žáků a výstavu ovoce a zeleniny pro rodiče a veřejnost. Dvě školy uvedly vycházky do okolí, resp. výlet a exkurzi do zámku Lešná, další dvě třídění odpadu, bioodpad a kompostování, dvě 23