Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Na horách u Křešína CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Na horách u Křešína CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Na horách u Křešína Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 5355 Rozloha (ha): 4,7059 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 4,5313 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 96,3 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 1979 PP Na horách Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,1746 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 3,7 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Křešín Dotčená katastrální území Křešín 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Skalní podklad je tvořen staroprvohorními mořskými (střední kambrium jinecké a ohrazenické souvrství) horninami, tj. břidlicemi, droby a slepenci. Geomorfologie: Území leží při severním okraji Brdské vrchoviny poblíž okraje Hořovické pahorkatiny v nadmořské výšce m.

3 Reliéf: Jedná se o táhlý svah hřbítku v bočním údolí ústícím do geomorfologicky velmi výrazného údolí průlomu říčky Litavky. Pedologie: Půdy jsou velmi mělké; převládají skeletovité rankery, ve spodní části území jsou kambizemě. Krajinná charakteristika: Lokalita leží v otevřené členité krajině, která je tradičně využívána k chovu ovcí, v těsném sousedství rozlehlých brdských lesů. Ráz lokality je velmi silně ovlivněn údolním fenoménem Litavky, díky němuž se zde vyskytuje řada subxerotermních stanovišť. Biota Flóra a vegetace: Lokalita se nachází v mezofytiku v 35. fytogeografickém okrese Podbrdsko a je velice teplomilně laděna. Díky údolnímu fenoménu Litavky a poměrně extrémním stanovištním podmínkám oblasti se zde vyskytuje řada xerotermofytů, např. sesel sivý (Seseli osseum), mochna písečná (Potentilla arenaria), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), Cladonia foliacea. Nedaleko odtud již ale probíhá hranice brdského oreofytika. Hlavním typem vegetace jsou pionýrská bylinná společenstva a subxerotermní trávníky (svazů Hyperico perforati-scleranthion perennis a Koelerio-Phleion phleoidis), oba typy vegetace jsou zároveň předmětem ochrany. Ráz lokality dotvářejí solitérní borovice lesní (Pinus sylvestris) a jalovce obecné (Juniperus communis). Na místech s extrémně mělkou půdou rostou poléhavé trsy mochny písečné (Potentilla arenaria) s přimíšeným seselem sivým (Seseli osseum). Na velké ploše se vyskytuje společenstvo s dominantní kostřavou ovčí (Jasiono montanae-festucetum ovinae). Velmi významnou složku této vegetace tvoří keříčkovité a lupenité lišejníky, především dutohlávky (např. Cladonia arbuscula, C. furcata), pukléřky (Cetraria aculeata a C. islandica). Stanovištně příznivější místa zaujímají suchomilné acidofilní trávníky se smělky (svaz Koelerio-Phleion phleoidis) a s výskytem silně ohroženého vstavače kukačky (Orchis morio). Význačné jsou zejména porosty s hojným ovsířem lučním (asociace Pulsatillo pratensis-avenochloetum pratensis), kde je hlavní těžiště výskytu koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Z význačnějších druhů se zde kromě výše jmenovaných vyskytuje bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lněnka alpská (Thesium alpinum) a v přilehlém boru je hojný zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Kromě solitérních borovic se zde hojně vyskytují i další dřeviny, hojné jsou druhy habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub (Quercus sp.), třešeň ptačí (Prunus avium), za zvláště nebezpečný lze považovat trnovník akát (Robinia pseudacacia). Místy lze také narazit na ojedinělé pozůstatky starší výsadby ovocných dřevin. Fauna: Lokalita je rovněž významným refugiem stepních a petrofilních bezobratlých. Druhově početně zastoupeni jsou rovnokřídlí (ze vzácnějších např. saranče Stenobothrus stigmaticus) a mravenci. Prokázáno bylo hnízdění vzácného skřivana lesního (Lullula arborea) a ze savců se zde vyskytuje mj. myška drobná (Micromys minutus).

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6210 * Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště Rozloha (ha): 1,2503 Relativní rozloha (%): 26,57 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat v rozloze odpovídající době vyhlášení. Oproti době vyhlášení zlepšit stav - dosáhnout vyrovnané struktury společenstev. Zachovat populaci vstavače kukačky na úrovni v době vyhlášení či vyšší. Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Rozloha (ha): 0,4052 Relativní rozloha (%): 8,61 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat v rozloze odpovídající době vyhlášení. Oproti době vyhlášení zlepšit stav - dosáhnout vyrovnané struktury společenstev. Kód předmětu ochrany: 8230 Název předmětu ochrany: Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-veronicion dillenii) Rozloha (ha): 0,0961 Relativní rozloha (%): 2,04 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat v rozloze a kvalitě odpovídající době vyhlášení. * označuje prioritní stanoviště 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6210 * Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště suchých acidofilních trávníků s významným výskytem vstavačovitých se vyskytuje na výslunných svazích na kyselých silikátových horninách. Tyto porosty vznikly na místech teplomilných a acidofilních doubrav a byly využívány jako ovčí pastviny. Jsou to nízké zapojené trávníky dominované kostřavami (Festuca ovina, F. rupicola), ovsířem lučním (Avenula pratensis) nebo bojínkem tuhým (Phleum phleoides). Vyskytují se zde druhy suchých trávníků se širší ekologickou amplitudou a acidofyty. Pravidelně bývají zastoupeny také mechy a v místech s rozvolněným bylinným patrem i lišejníky. V porostech jsou zastoupeny druhy čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) - u lokality Na Horách se jedná o vstavač kukačku (Orchis morio) v hustotě nejméně 20 jedinců na 1000 m2. Trávníky bývaly udržovány sečí či pastvou a v současnosti je ohrožuje právě absence tradičního managementu, která vede k zapojování porostu a k ústupu citlivých druhů rostlin (včetně vstavačovitých) a postupnému převládnutí silných kompetitorů. V důsledku hromadění živin a zvýšených spadů dusíku může docházet k proměně suchých trávníků v nevyhraněné mezofilní porosty, popřípadě až k sukcesi k formacím dřevin.

5 Vhodným způsobem péče je odstraňování náletových dřevin a každoroční pastva či sečení, popřípadě jejich kombinace. Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště suchých acidofilních trávníků se vyskytuje na výslunných svazích na kyselých silikátových horninách. Tyto porosty vznikly na místech teplomilných a acidofilních doubrav a byly využívány jako ovčí pastviny. Jsou to nízké zapojené trávníky dominované kostřavami (Festuca ovina, F. rupicola), ovsířem lučním (Avenula pratensis) nebo bojínkem tuhým (Phleum phleoides). Vyskytují se zde druhy suchých trávníků se širší ekologickou amplitudou a acidofyty. Pravidelně bývají zastoupeny také mechy a v místech s rozvolněným bylinným patrem i lišejníky. Trávníky bývaly udržovány sečí či pastvou a v současnosti je ohrožuje právě absence tradičního managementu, která vede k zapojování porostu a k ústupu citlivých druhů rostlin (včetně vstavačovitých) a postupnému převládnutí silných kompetitorů. V důsledku hromadění živin a zvýšených spadů dusíku může docházet k proměně suchých trávníků v nevyhraněné mezofilní porosty, popřípadě až k sukcesi k formacím dřevin. Vhodným managementem je každoroční pastva či sečení, popřípadě jejich kombinace. Kód předmětu ochrany: 8230 Název předmětu ochrany: Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-veronicion dillenii) Popis nároků předmětu ochrany: Acidofilní vegetace efemér a sukulentů tvoří maloplošné porosty s převahou krátkověkých jednoletých rostlin (efemér) a rostlin přizpůsobených růstu v podmínkách trvalého nedostatku vody (sukulentů). Tato skupina biotopů se vyskytuje roztroušeně v sušších teplých pahorkatinách po celém území, vzácněji v podhůří. Vegetace, kde nalezneme mimo jiné zástupce rodů rozchodník (Sedum sp.), rozrazil (Veronica sp.), rožec (Cerastium sp.), chmerek (Scleranthus sp.) a netřesk (Jovibarba sp.), je obvykle vyvinutá na nevelkých plochách a obývá skalní plošiny, terásky a čelní svahy suchých strání, kde často dochází k mechanickému narušování. Na přirozených lokalitách (primární bezlesí) není vyžadován management žádný, na druhotných (sekundární bezlesí) je vhodná pastva ovcí a koz. Společenstva jsou ohrožena přirozeným náletem dřevin a ruderalizací. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - zemědělské hospodaření Lokalita byla odlesněna a zemědělsky využívána nejspíše již ve vrcholném středověku, kdy bylo okolí Jinců kolonizováno v souvislosti s těžbou železa, nejpozději v 18. století, kdy rozvoj průmyslu i zemědělství dosáhl v těchto místech vrcholu. Na počátku 19. století jinecké panství, do nějž spadá i Křešín, získal Rudolf hrabě z Vrbna. Za jeho panování se výrazně rozšířil chov ovcí, bylo zavedeno plemeno "Merino". Svahy mezi Jincemi, Rejkovicemi a Křešínem byly v té době pravděpodobně pokryty převážně pastvinami, k nimž nejspíše patřila i tato lokalita. Podobné využití lze předpokládat již v dřívějších dobách Na mapách stabilního katastru jsou v těchto místech vyznačeny suché louky, mnohem rozsáhlejší než dnes, ve výkazu stabilního katastru jsou na části uváděny pastviny s užitkovým dřívím, vyskytovaly se zde nejspíše solitéry nebo řídké porosty dřevin. Na počátku 20. století se zde nacházela obecní pastvina. V průběhu století se však od pastvy ustupovalo. Do roku 1948 poklesla rozloha pastvin v okolí Křešína na 40 % rozlohy z roku V 70. letech je pak v lokalitě udávána alespoň občasná senoseč pro zvěř. Odlesnění a pastva vytvořily a dlouhodobě udržovaly dnešní předměty ochrany. Hospodářské využití pozemků tedy mělo zřetelný pozitivní účinek. Do začátku 80. let však bylo hospodaření zcela ukončeno, lokalita postupně

6 zarostla nálety nebo byla vystavena jiným negativním vlivům (viz níže). Teprve v 90. letech a na počátku 21. století byla lokalita několikrát pokosena, motivem však již nebylo hospodaření, nýbrž ochranářská péče (viz níže). Zemědělské hospodaření mělo zásadní vliv na vznik i udržení zdejšího chráněného fenoménu - teplomilných trávníků s hojným výskytem ohrožených druhů rostlin. Poté, co byla lokalita opuštěna, docházelo k postupnému zapojování porostů, šíření náletů a slábnutí populací ochranářsky cenných druhů. - ochrana přírody, péče o lokalitu Návrh na vyhlášení CHÚ byl podán již v roce V té době byla také lokalita v nejhorším stavu. Velká část (hlavně na severozápadě) území byla zarostlá dřevinami, současně se projevovaly také negativní vlivy dalších činností (viz výše i níže). Třebaže návrh neuspěl, lokalita byla přesto dále sledována, v roce 1982 byl J. Rydlem vytvořen kvalitní botanický inventarizační průzkum. V téže době proběhla také razantní kácení, především borovice černé, a byly odstraněny černé skládky. V roce 1996 zde byla vyhlášena PP Na Horách a v následujícím roce byly zdejší trávníky pokoseny a byly vyřezány náletové dřeviny. Další kosení proběhlo v roce Od té doby se nálety, zvláště akátu, v lokalitě opět hojně rozšířily a znovu byly vyřezány až v letech 2003 a V letech se péče o lokalitu ujaly Lesy ČR s.p. a zajistily jedno částečné (bližší specifikace neznámá) a jedno úplné kosení, vyřezávky náletů s použitím herbicidu Roundup, a také odstranění odpadu z východní části území. I přes výše uvedené zákroky akát intenzivně zmlazuje a objevují se i výmladky jiných dřevin. Na některých místech zůstaly zachovány zapojené skupinky stromů a křovin, mnohdy až s ruderálním podrostem. Dosavadní péči nelze považovat za optimální. Především frekvence seče je velice nízká, pastvu, plánovanou již před vyhlášením PP, se doposud nepodařilo zavést (třebaže se v okolí vyskytují drobní zemědělci, kteří by se tohoto úkolu mohli případně zhostit). Od doby, kdy byla lokalita navržena na vyhlášení, lze zřetelně sledovat ústup zejména velice citlivého vstavače kukačky - v roce 1982 zde bylo nalezeno asi 400 jedinců, v roce jedinců, v pozdějších letech opakovaně pouze několik desítek jedinců. Pokles v početnosti postihl také koniklec luční, který se zde však i nadále vyskytuje v tisících jedinců. Díky péči se však podařilo alespoň zajistit zachování lokality jako takové a nejspíše také zpomalit ústup význačných druhů. - rekreace EVL se nachází na okraji obce. V současné době je lokalita hojně využívána k procházkám a občas i školním výletům. Návštěvníci působí v trávnících lehkou disturbanci, již lze považovat spíše za pozitivní jev. Není známo, že by návštěvníci trhali, vyrýpávali, či se jinak negativně projevovali na zdejších nejvýznamnějších (a nejnápadnějších) druzích - vstavači kukačce a konikleci lučním. Za mírně negativní lze považovat venčení psů, které by při zvýšené intenzitě mohlo vést k eutrofizaci trávníků. Pod EVL prochází od naučná stezka "Z Jinec na Olymp Brd", která zde má jedno zastavení s informační tabulí. Ve středu horního okraje území se nacházelo ohniště od 80. let využívané při "pálení čarodějnic", a také pro likvidaci vyřezaných dřevin. Po roce 2008 se toto ohniště přestalo používat a dnes jeho umístění prozrazuje jen zvýšený výskyt mezofilních druhů (zejména ovsíku vyvýšeného). Těsně za západní hranicí EVL se nachází rekreační chata. V 70. letech 20. století byla plánována i výstavba dalších objektů, pravděpodobně již na území EVL, mj. na místě lesíku, který je její součástí a kde se vyskytuje významná populace zimostrázku alpského. Právě plánovaná výstavba byla dle rezervační knihy PP Na horách hlavním důvodem, proč byl lesík v roce 1976 zahrnut jako součást navrhovaného CHÚ. Blízkost zahrad s sebou nese dva (spolu související) negativní jevy - depozice zahradního odpadu a šíření zahradních kultivarů. V lokalitě tak lze zaznamenat například rozchodník pochybný nebo kokořík mnohokvětý. Šíření těchto nepůvodních druhů naštěstí není natolik výrazné, aby ohrožovalo původní vegetaci. Mnohem významnější je ukládání zahradního odpadu, které zvyšuje množství živin v daném místě a urychluje degradaci chráněných trávníků. - lesnictví Na historických mapách je lokalita zobrazena jako bezlesí, pouze v případě I. vojenského mapování zde lze nalézt nevelký lesík. Změnu přinesla především 2. polovina 20. století. Významná část území byla osázena borovicí lesní, b. černou, akátem a v malé míře pravděpodobně též dubem. Na počátku 80. let dosahovala dřevinami zarostlá plocha historicky největšího rozsahu. Tehdy proběhla rozsáhlá asanace dřevin, po které se již zalesněná plocha nezvětšila. V současnosti se v území nachází malý borový lesík, který podrůstá habrem a dubem zimním. Mezi lety 2004 a 2005 byl tento les prosvětlen výřezem. Změny způsobené dočasným zalesněním se ukazují být relativně reverzibilními. Společenstva suchých trávníků se po odlesnění dokázala rychle obnovit. - skládky Skládka odpadu se v lokalitě nacházela již na začátku 80. let (pravděpodobně však pocházela z dřívějších dob). Obsahovala především organický odpad a zeminu a zarůstala ruderálními druhy, které se mohly šířit i do okolí. Do roku 1982 byla zlikvidována. Menší deponie byly občas z lokality odstraňovány i v následujících letech. Všechny škody po skládkách jsou dnes již jen sotva patrné.

7 - vojenské využití V roce 1981 zde byl umístěn vojenský tábor a po lokalitě přejížděla vojenská technika. Pojezdy způsobily nežádoucí nadměrnou disturbanci porostů (mírná disturbance je naopak vhodná). Kromě silných disturbancí mohlo docházet také k lokálnímu znečištění a přítomnost armády tak dle záznamu v rezervační knize PP Na horách působila zřetelně negativně. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Na Horách Autor: Karlík P. Schválil: KÚ Středočeského kraje Datum schválení: Platnost od-do:

8 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Trávníky je nezbytné pravidelně udržovat, v optimálním případě pastvou, přinejmenším však kosením. Pastva je oproti kosení výhodnější již tím, že při ní dochází k mělké disturbanci půdy, důležité pro přežití konkurenčně slabých druhů (disturbance dobře slouží kupříkladu vstavači kukačce). Péče by měla probíhat nejlépe každoročně, minimálně však jednou za 3-5 let (degradace trávníků probíhá díky extrémnímu charakteru lokality naštěstí poměrně pomalu). Pastva by měla proběhnout v období od začátku června do října a může nabývat jak krátkodobé intenzivní formy, se stádem čítajícím více než 50 zvířat, tak několikaměsíční extenzivní, se stádem o cca 15 kusech. Vhodné je využívat smíšené stádo ovcí a koz. Zvířata je třeba k nocování zahánět mimo lokalitu, aby byly živiny z trávníků spíše odstraňovány a nedocházelo k jejich hromadění. Dlouhodobou pastvu je vhodné provádět v ohradníku rozděleném do menších ploch, které by byly v průběhu sezóny střídány, čímž by bylo dosaženo rovnoměrného vypasení trávníků. Případné nedopasky by měly být na konci sezóny posekány. Problém při pastvě mohou činit porosty třtiny křovištní, které se ovce vyhýbají - mohlo by dojít až k tomu, že pastva bude v rozporu s původním cílem podporovat šíření tohoto nebezpečného expanzivního druhu. Proto je zapotřebí místa s třtinou zbavit stařiny a přepást je již brzy z jara (duben - květen) anebo alespoň před pastvou pokosit a nechat znovu vyrazit (mladé výhonky mívají ovce rády). Kosení je vhodné provádět od začátku července, optimálně do srpna, prakticky je možné kosit až do podzimu. Místa, kde se výrazněji šíří ovsík vyvýšený nebo třtina křovištní - jedná se o větší množství malých plošek rozmístěných po lokalitě - je doporučeno sekat dvakrát ročně, popřípadě zde v daném roce uskutečnit jak seč, tak pastvu. Vhodná je také dlouhodobá intenzivní pastva. Naopak extrémní stanoviště, kde lišejníky, skalnaté výchozy či holá půda převažují nad travinami, postačí kosit jen jednou za delší dobu (3-5 let), případně je není třeba kosit vůbec. Pokosenou biomasu je vždy nutné z lokality odstranit. Značné ohrožení pro xerotermní trávníky představuje šíření dřevin. Dřeviny je třeba odstraňovat jak výše zmíněnými zásahy (sečí a pastvou), tak cíleným vyřezáváním. Vyřezávání by měly být ušetřeny všechny jalovce, dále je vhodné ponechávat občasné vybrané solitéry borovice, dubu, ovocných dřevin a výjimečně též habru. Zachované dřeviny nesmí tvořit zapojené skupinky. Šípek, trnku, jasan a invazní akát je třeba odstraňovat vždy, pouze na rozhraní mezi polem a trávníkem je možné ponechat úzký pás křovin jako ochranu proti rozšiřování orné půdy na úkor travních společenstev. Výřezy je možné provádět již od konce srpna, což je vhodné zejména pro likvidaci akátu, který má tendenci vydatně zmlazovat. Výmladky, které vyžene na podzim, však již nestačí do zimy zdřevnatět a jsou tak citlivější na poškození mrazem. Na řezné plochy je vhodné bodově aplikovat herbicid, plošná aplikace je však vyloučena. Vyřezávky je třeba opakovat i v následujících letech (opět zvláště v případě akátu) a kombinovat je se sečí či pastvou, aby bylo zajištěna úplná eliminace vyřezávaných dřevin. Získanou dřevní hmotu je opět třeba z lokality důsledně odstraňovat. Všechny depozice (zahradního) odpadu musí být z lokality odstraněny (resp. opakovaně odstraňovány). Okolní zahrádkáře je vhodné upozornit na to, jak nevhodné ukládání zahradního odpadu je, kupříkladu formou informační tabule. Je také třeba zabránit vysazování nepůvodních druhů (zahradních kultivarů, což hrozí zejména na místě kontaktu se zástavbou) a případné výsadby je třeba zlikvidovat. Lesík na vrcholu není předmětem ochrany, a proto o hospodaření v něm není šířeji pojednáno. Je však významný svým přírodě blízkým charakterem a výskytem ohroženého zimostrázku alpského a jalovce obecného. Lze tedy doporučit, aby byl zachován jeho světlý charakter s převažující borovicí doplněnou dubem z přirozeného zmlazení. Ostatní dřeviny, hlavně stinné listnaté druhy (habr obecný, jasan ztepilý) a křoviny by měly být cíleně odstraňovány. Světliny v lesíku by neměly být dosazovány, nanejvýše by zde mělo být podporováno přirozené zmlazení borovice a dubu. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3, 4 Název managementového opatření Ruční kosení Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany 6210, 6210 Popis opatření seč teplomilných trávníků; zcela přípustné je též použití lehké mechanizace; v optimálním případě kosit v období od 1.7. do 1.8.; pokosenou biomasu odstraňovat; Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management

9 Poznámka kosení by mělo fungovat jako náhrada nebo doplněk pastvy; místa s převládajícím ovsíkem či třtinou kosit 2x ročně (viz kap. 3.1); extrémní stanoviště kosit s nižší frekvencí, či nekosit vůbec; na zásahových plochách 2, 3 a 4 zavést management až po výřezu dřevin Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3, 4 Název managementového opatření Extenzívní pastva ovcemi či kozami Kategorie opatření Pastva Cílový předmět ochrany 6210, 6210, 8230 Popis opatření extenzivní dlouhodobá pastva smíšeného stáda ovcí a koz, zcela přípustná je však i intenzivní krátkodobá; stádo je třeba na noc zahánět mimo lokalitu; nedopasky pokosit na konci sezóny Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management Poznámka pastvu je možné kombinovat se sečí; místa výskytu třtiny křovištní je možné spásat již od dubna, popřípadě je před pastvou pokosit; místa výskytu ovsíku spásat intenzivně po delší dobu nebo seč kombinovat s kosením; na zásahových plochách 2, 3 a 4 zavést management až po výřezu dřevin Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany 6210, 6210, 8230 Popis opatření likvidace jednotlivých dřevin a malých skupinek v hlavní ploše lokality; optimální termín je mezi a 30.9.; možno ponechat vybrané jedince; po výřezu možná aplikace herbicidu na řez; výřez je třeba opakovat (v následujících letech) do úplné likvidace; vyřezanou biomasu odstraňovat z lokality Vhodný interval 1 x za 5 let Kalendář pro management kdykoliv Poznámka Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Odstranění odpadků či skládky Kategorie opatření Odstranění odpadu Cílový předmět ochrany 6210, 6210, 8230 Popis opatření likvidace deponií zejména zahradního odpadu Kalendář pro management kdykoliv Poznámka v případě potřeby opakovat Číslo zákresu managementového opatření 2, 3, 4 Název managementového opatření Výřez náletových dřevin plošně Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany 6210, 6210, 8230 Popis opatření likvidace silně zapojených skupin stromů a křovin; optimální termín je mezi a 30.9.; možno ponechat vybrané jedince; po výřezu možná aplikace herbicidu na řez; výřez je třeba opakovat (v následujících letech) do úplné likvidace; vyřezanou biomasu odstraňovat z lokality Kalendář pro management kdykoliv Poznámka po výřezu zahájit kosení či pastvu vyřezaných ploch

10 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady BAUER, P. (2004). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Kód díla - A0459 (Jince). 12 s. Zpráva. Archivuje Sbírka listin ÚSOP, AOPK ČR, Praha. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA. XII, 8, s HLAVÁČEK, R.; KARLÍK, P. (2010). Příspěvek k poznání flóry a vegetace PP Na horách a poznámky k teplomilné květeně Podbrdska. Bohemia centralis. 30, s ISSN KARLÍK, P. (2001). Louky a příbuzné typy vegetace Brd a Podbrdska. 146 s., 11 příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. KARLÍK, P. (2005). PP Na horách - Plán péče. 16 s., 2 tabulky, 6 map. Manuskript. Archivuje KÚ Středočeského kraje. KARLÍK, P. (2005). Přírodovědný průzkum PP Na horách za účelem vypracování plánu péče. 23 s., fotografická příloha. Manuskript. Archivuje KÚ Středočeského kraje. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL CHÚ MZCHÚ OP ZCHÚ PP SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita chráněné území maloplošné zvláště chráněné území ochranné pásmo zvláště chráněného území přírodní památka Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

11 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Na_horach_u_Kresina_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ _Na_horach_u_Kresina_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Na_horach_u_Kresina_Koseni.pdf CZ _Na_horach_u_Kresina_Pastva.pdf CZ _Na_horach_u_Kresina_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU