DAŇOVÉ ZÁKONY. Aktualizační servis / Vydání za BŘEZEN

Transkript

1 DAŇOVÉ ZÁKONY Aktualizační servis / Vydání za BŘEZEN OBSAH: (1) Novela zákona o dani silniční zákonem č. 63/2017 Sb strana 03 (2) Evidence tržeb u neziskových organizací strana 04 (3) Dodatek k Pokynu GFŘ D 29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení strana 10 Základní shrnutí legislativního vývoje v roce Daňové zákony 2017 vyšly na konci ledna V publikaci jsou zařazeny novely zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu přijaté zákonem, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v Poslanecké sněmovně dne 13. ledna Legislativní proces není u tohoto zákona zcela dokončen (platí ke dni vydání publikace i ke dni vydání tohoto čísla aktualizačního servisu). Po vrácení zákona Senátem do Poslanecké sněmovny je očekáváno konečné schválení 4. dubna Účinnost novel se tak posune s tím, že některá ustanovení (zejména v novele zákona o daních z příjmů) budou použitelná zpětně pro celé zdaňovací období roku 2017, vybrané body mají naopak odloženou účinnost k 1. lednu Pro správnou orientaci v novelách je třeba pracovat jak se samotnými texty zákonů, tak s přechodnými ustanoveními a informacemi v aktualizačním servisu. V publikaci jsou také zařazeny tři novely, které byly ke dni uzávěrky sice definitivně schváleny, neměly však ještě přidělené číslo ve Sbírce zákonů. Tyto zákony mezitím již byly publikovány a informace o nich přinášíme níže v přehledu novel. 2. Dne 25. ledna 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/ Upozornění: Znění textů v této publikaci bylo prověřeno s veškerou dostupnou péčí, vydavatel ani prodejce však nepřebírají žádné záruky za eventuální škody vzniklé jejím použitím a neodpovídají tedy za to, pokud by na základě textů zveřejněných v této publikaci kdokoliv konal nebo se zdržel konání a v souvislosti s tím mu vznikla jakákoliv škoda materiální nebo nemateriální povahy. Jediným rozhodujícím zněním zákonů v případě pochybností a sporů jsou texty ve Sbírce zákonů. Autorská práva k této publikaci jsou předmětem ochrany podle zákonů ČR a SR a vykonává je výhradně vydavatel. Rozmnožování a šíření jakýmkoliv způsobem celku nebo části této publikace bez výslovného písemného svolení vydavatele je zakázáno. Nerespektování práv vydavatele může vést k soudnímu postihu včetně povinnosti náhrady škody a/nebo trestního stíhání. DAŇOVÉ ZÁKONY úplná znění platná v roce 2017 / Aktualizační servis / Vydání za BŘEZEN 2017 DonauMedia, s. r. o., Tallerova 4, Bratislava. Pište nám na newsletter@newsletter.cz

2 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon novelizuje částí pátou, článkem VI zákon o Finanční správě České republiky. Malá novela má věcný charakter. Novela je účinná od 1. září Dne 14. února 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 33/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon novelizuje článkem I zákon o dani z přidané hodnoty. Malá novela má věcný charakter, mění sazbu daně na noviny a časopisy. Novela je účinná od 1. března Číslo zákona 33/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 7 (komentáře) a 76 (úplný název zákona - nadpis) ve vydání s EAN na obálce Číslo zákona 33/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 110 (komentáře) a 112 (úplný název zákona - nadpis) ve vydání s EAN na obálce Dne 15. února 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 40/2017 Sb. nález Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016 sp. zn. Pl. ÚS 32/15 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon novelizuje v bodech II a III zákon o dani z přidané hodnoty. Novelizace má věcný charakter, ruší dvě ustanovení týkající se kontrolního hlášení. Novela je účinná částečně od 15. února 2017, částečně od 31. prosince Číslo nálezu 40/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 7 (komentáře) a 76 (úplný název zákona - nadpis). Číslo nálezu 40/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 110 (komentáře) a 112 (úplný název zákona - nadpis) ve vydání s EAN na obálce Dne 3. března 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/ 2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon novelizuje částí druhou článkem III zákon o dani silniční. Malá novela má legislativě technický charakter. Novela je účinná od 1. června Očekávané novelizace: V dubnu bude dokončen legislativní proces u novel zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu přijatých zákonem, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v Poslanecké sněmovně dne 13. ledna 2017 (viz bod 1.). Zákon byl vrácen s pozměňovácm návrhem ze Senátu do Poslanecké sněmovny a bude schvalován 4. dubna Jediný pozměňovací návrh se týká daně z přidané hodnoty a jeho přijetí je nepravděpodobné. Všechny novely jsou již zařazeny (bez čísla ve Sbírce zákonů) ve všech tištěných věrzích publikace Daňové zákony Posouvá se pouze jejich účinnost, o které budeme uživatele servisu obratem informovat. 7. Uživatele tištěné příručky upozorňujeme, že po definitivním ukončení legislativního procesu velkých novel (viz bod 1. a 6.) obdrží buď mailem nebo v tištěné podobě opravný list, v němž budou shrnuty informace o čísle, pod nímž budou novely publikovány ve Sbírce zákonů, účinnosti a příslušných stranách, na kterých byla čísla zákonů pouze vytečkována (týká se též novel publikovaných ve Sbírce zákonů až po uzávěrce tištěné publikace) a opravách v textech zákonů, které byly dosud zveřejněny v aktualizačním servisu. Nový e-book obdrží všichni uživatelé aktualizačního servisu obratem po publikování novel ve Sbírce zákonů. Důležité upozornění: Pokud jste se k odběru aktualizačního servisu přihlásili v průběhu roku a toto vydání aktualizačního servisu jste obdrželi později než 31. března 2017, platné a nejčerstvější informace o novelách v tomto úvodním přehledu obsahuje vždy výhradě přehled novel z posledního měsíce! Novinka v e shopu zakony.cz Daňové zákony 2017 XXL ProFi Komplet tištěné publikace, e booků v různých časových úrovních, aktualizačního servisu pro celý rok 2017 a speciální přílohy Kompendium EET Komplet obsahuje tištěnou publikaci v právním stavu pro rok 2017 (po všech novelách účinných pro rok 2017) + e-book v právním stavu k e-booky v právní stavech po dalších novelách + 12x aktualizační servis pro celý rok speciální tištěná příloha Kompendium EET. Verze pro náročné odborníky, daňové poradce, pracovníky Finanční správy - jediná tohoto typu na českém trhu. Pro denní použití v profesionální praxi. Dvoubarevný tisk pro lepší rozlišení novel, obsáhlejší komentáře novel. Šířka publikace cca 23 cm, přehledné uspořádání s výraznými orientačními prvky, kvalitní bílý papír. Servisní stránka Více zde:

3 Novela zákona o dani silniční zákonem č. 63/2017 Sb. Dne 3. března 217 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/ 2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon s účinností od 1. června 2017 novelizuje zákon o dani silniční. Jednotlivá ustanovení novely s komentářem uvádíme níže. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani silniční Čl. III Zákon 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/ 1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/ 2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se mění takto: 1. V 2 odst. 3 se slovo vozidla nahrazuje slovy nákladní automobily a slova určená výlučně k přepravě nákladů a se nahrazují slovy registrované v České republice a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Upřesnění reaguje na změny v oblasti vymezení jednotlivých kategorií a druhů vozidel přijaté v souvislosti se zákonem č. 239/2013 Sb., novou vyhláškou č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a novou vyhláškou č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel. Jde o legislativně technickou změnu, jejímž cílem je zachovat dřívější rozsah zdanění a zamezit případným výkladovým nejasnostem. 2. V 3 písm. a) se slova zpravidla s méně než čtyřmi koly zapsaná v technickém průkazu vozidla jako zrušují. Jde o legislativně technickou změnu. Část textu byla vypuštěna pro nadbytečnost. 3. V 3 písm. f) bodě 3 se slova označovaný jako LPG a slova označovaný jako CNG zrušují. 4. V 3 písm. f) bodě 4 se slova označovaného jako E85 zrušují. Úpravy v 3 písm. f) bodech 3. a 4. reaguje na změny týkající se zápisů o palivu zakotvené v nové vyhlášce č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel. Jde o zápisy uváděné v položce P.3 technického průkazu vozidla. Byl vypuštěn text konkrétního způsobu zápisu v technickém průkazu z toho důvodu, že u paliva stlačený zemní plyn již došlo ke změně způsobu zápisu v technickém průkazu a v nyní bude možné se setkávat s různými způsoby zápisu v technickém průkazu (např. CNG, NG). S ohledem na skutečnost, že nelze zcela vyloučit, že v budoucnu může dojít k obdobné změně i u dalších zákonem zmíněných druhů paliva, byl obdobný text vypuštěn i v případě ostatních druhů paliv. Novela umožňuje flexibilněji reagovat na další případnou změnu týkající se způsobu zápisu druhů palivu. Jednotlivé možnosti zápisu o druhu paliva v technickém průkazu budou pro poplatníky blíže specifikovány v pokynech k daňovému přiznání k dani silniční. Rozsah současného osvobození se nezměnil. Část textu byla vypuštěna pro nadbytečnost z důvodu eliminace případných výkladových nejasností. 5. V 6 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů nahrazují slovy a přípojných vozidel. 6. V 6 odst. 10 se slova vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů nahrazují slovy automobilů a přípojných vozidel. V 6 odst. 9 a 10 jde o legislativně technické změny. Upřesnění reaguje na změny přijaté v souvislosti se zákonem č. 239/2013 Sb., novou vyhláškou č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a novou vyhláškou č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel. Z hlediska věcného k žádné změně nedošlo. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 03 Zdroj: Sbírka zákonů, Poslanecká sněmova Parlamentu ČR

4 Evidence tržeb u neziskových organizací Finanční správa vydala souhrn vzorových typických příkladů, vysvětlujících pravidla aplikace zákona o evidenci tržeb pro poplatníky, kteří spadají do neziskového sektoru (právnické osoby, které nebyly založeny či zřízeny za účelem dosahování zisku). Evidenci tržeb podléhají pouze příjmy z činnosti, která je podnikáním. Pokud neziskové subjekty v rámci své vedlejší činnosti nevyvíjí činnost, která je podnikáním, evidence tržeb se jich netýká. Příjmy z příležitostných akcí, které nenaplní definici podnikání (například výroční ples), evidenci nepodléhají. Pokud neziskový subjekt (například spolek) přijímá cizí tržby na základě zastoupení nebo pověření, pak tržby eviduje za zastoupeného nebo pověřeného poplatníka. V případě, kdy veřejně prospěšný poplatník v rámci své vedlejší činnosti provozuje podnikatelskou činnost, pak může v některých případech uplatnit výjimku a tržby z drobné vedlejší činnosti neevidovat. Tržby z této drobné vedlejší činnosti však nesmí za uplynulý kalendářní rok překročit korun nebo nesmí činit pět a více procent všech jeho příjmů. 04 Povinnost evidovat tržby dle zákona o evidenci tržeb Povinnost evidovat tržby dle zákona o evidenci tržeb má poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Příjmy poplatníka podléhají evidenci tržeb pouze v případech, kdy naplňují tzv. formální a materiální znaky evidované tržby. Pokud jsou naplněny současně oba tyto znaky, je poplatník povinen tuto tržbu evidovat, a to za předpokladu, že se na ni nevztahuje výjimka dle ustanovení 12 zákona o evidenci tržeb. 1) Formální znaky evidované tržby splňují platby uskutečněné způsobem uvedeným v 5 zákona o evidenci tržeb. Především se jedná o platby (bez ohledu na jejich výši) v hotovosti, platby provedené prostřednictvím platebních karet (debetních i kreditních), šekem, směnkou a jinými obdobnými platebními prostředky jako jsou např. stravenky, dárkové poukázky nebo i virtuální měny. Evidenci tržeb naopak nepodléhají platby realizované přímo převodem z účtu na účet nebo inkasem. Materiální znaky evidované tržby jsou splněny v případě, že se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně z příjmů nebo je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo podléhá dani ze samostatného základu daně (blíže viz 6 zákona o evidenci tržeb). Za ojedinělý příjem lze považovat příjem, který je jednorázový či svou povahou zcela výjimečný. Příklad č. 1: Nezisková organizace zabývající se podporou vzdělávání menšin prodá vyřazený majetek. Jedná se svou povahou o ojedinělý příjem z činnosti, která je pro danou organizaci zcela výjimečná (nejedná se o situaci, kdy by k prodeji vyřazeného majetku docházelo pravidelně, např. každý rok). Příklad č. 2: Spolek rybářů prodává 1x ročně vždy v sezóně před Vánoci kapry. Zisk z prodeje kaprů používá k zajištění chodu spolku. Jedná se o pravidelnou sezónní činnost a příjem z této činnosti nelze klasifikovat jako ojedinělý. Příklad č. 3: Nezisková organizace přijímá platby pouze přímým převodem z účtu na účet, na přijetí platby v hotovosti není vůbec připravena a nepočítá s ním. Přes tuto skutečnost obdrží např. splátku dluhu v hotovosti, ačkoliv měla být tato platba původně dlužníkem bezhotovostně zaslána na bankovní účet neziskové organizace. Takovýto příjem lze považovat z hlediska formální realizace platby za jednorázový a svou povahou zcela výjimečný tedy za ojedinělý. Některé příjmy poplatníka nelze považovat za příjmy z činnosti, která je podnikáním (tyto příjmy nemají původ v činnosti poplatníka). Do této kategorie příjmů spadají např. různé příspěvky na činnost poplatníka (dotace či dary, ale též členské příspěvky). Za příjem z podnikání nelze považovat např. také výnos z veřejné sbírky dle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Subjekty spadající do neziskového sektoru Jedná se o subjekty, které na rozdíl od komerčních a ziskových subjektů jsou založeny či zřízeny nikoli za účelem podnikání, nýbrž za účelem vykonávání prospěšné činnosti. Primárně se tyto subjekty zabývají přímým generováním užitku (pro určitou zájmovou skupinu či pro společnost jako celek) a získáváním a přerozdělováním finančních prostředků pro účely dobročinné, sociální, kulturní, vzdělávací a další společensky prospěšně účely. Neziskové subjekty lze rozlišovat podle charakteru zřizovatele na: Státní neziskové subjekty jsou zřizovány státem 2) nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi); jedná se typicky o organizační složky či příspěvkové organizace, které primárně zabezpečují výkon státní správy resp. samosprávy a zajištění veřejných služeb (zdravotních, sociálních, vzdělávacích apod.). Může se jednat o různé veřejnoprávní instituce (např. veřejná výzkumná instituce), státní fondy a další subjekty, o kterých to stanoví zákon. Některé činnosti mohou zabezpečovat přímo územní samosprávné celky (kraje, obce příp. svazky obcí). Nestátní neziskové subjekty jsou zřizovány fyzickými osobami či právnickými osobami odlišnými od státu; jedná se o právnické osoby fungující jako zájmové soukromoprávní organizace zabezpečující dosažení účelu, pro který byly zřízeny. Přehled vybraných soukromoprávních neziskových subjektů Právní forma Právní úprava Spolek (dříve Zákon č. 89/2012 Sb., občanský občanské sdružení) zákoník ( 214 a násl.); dříve zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Ústav Nadace Nadační fond Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( 402 a násl.) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( 306 a násl.) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( 394 a násl.)

5 Politické strany a politická hnutí Církve a náboženské společnosti Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech Obecně prospěšná Zákon č. 248/1995 Sb., společnost (po o obecně prospěšných 2014 již nelze založit) společnostech a o změně a doplnění některých zákonů (zrušen bez náhrady) Zájmové sdružení právnických osob (po již nelze založit) Odborová organizace Profesní a jiné komory Společenství vlastníků jednotek Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, příslušný paragraf byl zrušen bez náhrady Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, obdobné užití ustanovení o spolku Jednotlivé zvláštní právní předpisy Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( 1194 a násl.) Honební společenstvo Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Hlavní a vedlejší činnost neziskových subjektů Hlavní činností se rozumí soubor aktivit, jimiž subjekt směřuje k naplňování účelu, pro který byl zřízen/založen. Účel existence tohoto subjektu a náplň jeho činnosti jsou zakotveny v zakladatelském právním jednání. Její limity vyplývají kromě omezení vyplývajících z ustanovení o zakázaném účelu právnických osob především ze základního principu fungování neziskového subjektu, tedy že hlavní činnost nesmí být prováděna soustavně za účelem dosažení zisku. Hlavní činnost tedy nesmí být činností podnikatelskou. Za předpokladu, že je dodrženo toto základní pravidlo, pak platí, že případné příjmy z hlavní činnosti evidenci tržeb nepodléhají (není naplněn materiální znak evidované tržby). Dosahuje-li nezisková organizace z hlavní činnosti zisk, který je spíše nahodilý, není plánovaný/kalkulovaný, a činnost, ze které je zisk dosahován, nemá znak soustavnosti, pak se nejedná o příjem z podnikání (podrobněji viz níže). Neziskový subjekt může vedle své hlavní činnosti provozovat i vedlejší (hospodářskou) činnost. Tato vedlejší činnost může být činností výdělečnou, není tedy vyloučeno, aby neziskový subjekt v rámci této vedlejší činnosti provozoval též podnikatelskou činnost. 3) Zisk plynoucí z této činnosti však může být použit pouze k zajištění dosažení účelu, pro který byl tento subjekt zřízen. V případě příjmů z vedlejší podnikatelské činnosti je materiální znak evidované tržby naplněn. Pro mnohé neziskové subjekty bude tedy klíčové posouzení, zda v rámci své činnosti provozují činnost, která je podnikáním. Pro účely určení základních znaků podnikání je nutné vycházet z definice pojmu podnikatel obsažené v 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Za podnikatele je považován ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Aby se jednalo o podnikání, musí být splněny všechny výše uvedené podmínky. Zvlášť důležitý je zejména prvek soustavnosti a záměr vykonávat činnost za účelem dosažení zisku. Prvek soustavnosti je jedním ze základních znaků podnikání. Za soustavnou činnost lze považovat i činnost sezónní či činnost provozovanou v určitých, byť nepravidelných intervalech. V případě, že neziskový subjekt v rámci své hlavní činnosti vyvíjí mimo jiné tzv. příležitostnou výdělečnou činnost, pak se i přesto, že tak tento subjekt činí za účelem dosažení zisku, nejedná o podnikání, neboť není naplněn prvek soustavnosti. Příklad č. 4: Spolek myslivců prodává vstupenky na myslivecký bál pro veřejnost pořádaný 2x ročně (při zahájení a ukončení sezóny). Zisk z prodeje vstupenek a tomboly hodlá použít na opravu krmelců. Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku nejedná se o podnikání. 4) Příklad č. 5: Spolek hasičů pořádá 1x ročně soutěž o nejlepšího hasiče, v rámci níž je vybíráno vstupné a je zajištěno občerstvení pro veřejnost formou stánků. Případný výtěžek z akce bude použit na rozvoj hlavní činnosti tohoto spolku. Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku nejedná se o podnikání. Příklad č. 6: Taneční spolek pořádá každý týden taneční hodiny pro veřejnost. Příjem z této činnosti využívá na pokrytí nákladů na zahraniční zájezdy a vystoupení. Nejedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, ale o soustavnou činnost, jejímž účelem je dosažení zisku, který slouží k pokrytí nákladů na provozování hlavní činnosti spolku jedná se o podnikání. Příklad č. 7: Fotbalový klub (spolek) zajišťuje při svých nedělních utkáních občerstvení pro fanoušky formou stánkového prodeje. Ze zisku z tohoto prodeje hradí klub část nákladů na údržbu hřiště. Nejedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, ale o soustavnou činnost, jejímž účelem je dosažení zisku jedná se o podnikání. Pro posouzení, zda je účelem činnosti, kterou poplatník soustavně vykonává, dosažení zisku, není rozhodující skutečný výsledek hospodaření, ale účel, k němuž výkon činnosti směřuje. To, zda poplatník měl záměr vykonávat činnost za účelem zisku, či nikoli, vyplývá např. z předběžné kalkulace příjmů a nákladů (poplatník by měl být schopen svůj záměr správci daně doložit). Z kalkulace ceny lze jednoduše a průkazně zjistit, zda subjekt předpokládá dosažení zisku, nebo zda chce službu či zboží poskytovat neziskovým způsobem. V situaci, kdy poplatník nastaví cenu za poskytnutí zboží či služby se záměrem dosáhnout zisku, jedná se o výdělečnou činnost (podnikání). To, že vlivem okolností ve výsledku není předpokládaný zisk generován, samo o sobě nepostačuje k tomu, aby byla činnost překlasifikována na nepodnikatelskou. V některých případech může být plánování dosažení/nedosažení zisku v daném konkrétním časovém období součástí podnikatelské strategie. Příklad č. 8: Spolek založený na podporu sportovních a jiných podobných aktivit svých členů (tělovýchovná jednota) poskytuje svým členům občerstvení. Ceny pro členy jsou nastaveny tak, že pokryjí náklady na pořízení zboží. V případě, že se akce tělovýchovné jednoty účastní veřejnost, je občerstvení poskytováno i jí, ovšem za ceny vyšší, tedy na komerční bázi (zisk z této činnosti je použit na podporu hlavní činnosti). Dané činnosti je třeba rozlišit. Provozování občerstvení pro členy, byť je činěno soustav- 05

6 ně, není podnikáním. Provozování občerstvení pro nečleny je vykonáváno soustavně za účelem dosažení zisku jedná se o podnikání. Příklad č. 9: Spolek založený na podporu sportovních a jiných podobných aktivit svých členů (tělovýchovná jednota) provozuje v domě jemu patřícím hospodu pouze pro občerstvení svých členů. Členem spolku se může stát každý, kdo o to požádá. Ceny jsou nastaveny tak, že spolek dosahuje zisk, tato činnost je provozována soustavně jedná se o podnikání. Obecně u spolků tohoto typu je nutný velice obezřetný postup při ověřování činnosti spolku. Je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že se může jednat o skrytou formu podnikání, ne o provozování bohulibé činnosti ve smyslu 146 a 217 občanského zákoníku. Příklad č. 10: Veřejná vysoká škola provádí rozbory vzorků pro podnikatelské subjekty, přičemž z této činnosti je generován pravidelný zisk. Z tohoto zisku financuje nekomerční výzkum, který provádí v rámci své hlavní činnosti. Jedná se o činnost, která je vykonávána soustavně za účelem dosažení zisku jedná se o podnikání. Příklad č. 11: Chráněná dílna má na tržišti stánek, ve kterém prodává hrnčířské výrobky lidí se zdravotním postižením. Z příjmů financuje např. údržbu hrnčířského kruhu, nákup materiálu pro výuku zdravotně postižených (nepodnikatelská činnost vykonávaná v rámci hlavní činnosti). V případě prodeje hrnčířských výrobků se jedná o činnost, která je vykonávána soustavně za účelem dosažení zisku jedná se o podnikání. V situaci, kdy není záměrem poplatníka dosahovat zisk, a poplatník proto nastaví cenu za poskytnutí zboží či služby tak, aby výnos nepřesahoval náklady, jedná se o činnost neziskovou (nepodnikatelskou). Pokud by došlo k tomu, že by byl ve výsledku přesto zisk dosažen a jednalo by se o ojedinělý případ, lze takovýto příjem považovat za příjem z nepodnikatelské činnosti. Pokud by však docházelo k soustavnému překračování kalkulace, je nutné činnost, z níž je zisk dosahován, překlasifikovat na činnost podnikatelskou. Vždy je třeba upřednostňovat obsah nad formou. Příklad č. 12: Výzkumná instituce pořádá vědeckou konferenci za účelem šíření osvěty v oblasti výzkumu a vědy. Výše poplatku za vstup je odvozena od předpokládané výše nákladů na zajištění této akce a není očekáván žádný zisk. Tato činnost je vykonávána za účelem podpory hlavní činnosti poplatníka bez záměru dosáhnout zisku - nejedná se o podnikání. To platí i v případě, že byl navzdory předpokladům zisk dosažen, neboť akce se zúčastnilo více účastníků, než bylo původně očekáváno. Příklad č. 13: Junáci pořádají letní dětský tábor. Jedná se o dobrovolnou činnost, jejímž účelem je rozvoj osobnosti dítěte a jeho mravních, intelektuálních, tělesných a sociálních schopností, vytvoření kladného vztahu k přírodě a k základním zásadám ekologie. Cena za pobyt je přizpůsobena tak, aby alespoň z části pokryla náklady na provoz tábora, zbytek je hrazen z dotace. Nejedná se o podnikání. Pro účely posouzení, zda se jedná o podnikatelskou, či nepodnikatelskou činnost, je vždy nutné vycházet z materiálního pojetí, tedy z toho, zda činnost, která je poplatníkem fakticky vykonávána, splňuje výše uvedená kritéria. Výsledek tohoto posouzení by měl korespondovat s údaji uvedenými ve statutu (zejména co do vymezení rozsahu hlavní činnosti). Příklad č. 14: Zájmové sdružení provozuje kavárnu, která je zaměřena na trénink pracovních dovedností lidí s mentálním postižením (sdružení je založeno za účelem pomoci při začleňování těchto osob do běžného života a zvýšení šancí na uplatnění na trhu práce). Je zde simulován běžný provoz kavárenského zařízení a tito lidé zde za podpory asistentů a terapeutů připravují kávu a drobné občerstvení, obsluhují zákazníky. Ceny v této kavárně jsou nastaveny tak, že nepokrývají náklady na provoz zařízení, velká část peněžních prostředků na provozování hlavní činnosti sdružení je získávána z dotací. Jedná se o soustavnou činnost, která však není provozována za účelem dosažení zisku nejedná se o podnikání. Příklad č. 15: Obecně prospěšná společnost provozuje kavárnu, ve které zaměstnává také několik pracovníků se zdravotním postižením. Ceny jsou nastaveny tak, aby kavárna dosahovala zisku. Výnosy z této činnosti jsou použity na další aktivity společnosti, zejména na vytváření skupinového programu napomáhajícího sociálnímu rozvoji osob s mentálním postižením. Provozování kavárny je výdělečnou činností, která je provozována soustavně za účelem dosažení zisku jedná se o podnikání. V případě, že je ve statutu uvedeno, že hlavní činností poplatníka je činnost, která je považována za podnikání, jedná se o údaj, který odporuje principům, na kterých je činnost neziskového sektoru založena. V případě, že poplatník provozuje podnikatelskou činnost, avšak tuto činnost vydává za činnost hlavní, jedná se o obcházení smyslu a účelu zákona. Vykonávání podnikání prostřednictvím hlavní činnosti může být důvodem pro zrušení daného subjektu. 5) Příklad č. 16: Na vesnici je zřízen klub, kde se jeho členové scházejí za účelem konzumace jídla a pití. Členům je jídlo a pití nabízeno prostřednictvím jídelního a nápojového lístku a je poskytováno za úhradu tzv. členského příspěvku (ten však odpovídá tržní ceně poskytovaného zboží). Uhrazená částka převyšuje náklady na přípravu jídla a pití (provozovatel klubu tedy dosahuje zisku). Přístup do objektu, kde je tato činnost klubu provozována, je umožněn i veřejnosti. Klub, ať již deklaruje jako svou hlavní činnost např. sdružování za účelem rozvoje sociálních vazeb občanů či utužení sousedských vztahů, případně výměny politických či jiných názorů, fakticky provozuje hostinskou činnost, a to soustavně a za účelem dosažení zisku. Jedná se o podnikání. Subjekt, který tržby z této činnosti přijímá, je povinen je evidovat. Příklad č. 17: Spolek kuchařů se sdružuje za účelem výměny svých zkušeností a kulinářských dovedností. Z vybraných členských příspěvků spolek financuje nákup surovin pro přípravu jídel. Členové spolku pořádají kulinářské večery, v rámci nichž vzájemně ochutnávají jimi připravené pokrmy. Tato činnost není provozována za účelem dosažení zisku nejedná se o podnikatelskou činnost. Z rozdělení činností poplatníka na hlavní (nepodnikatelskou) a vedlejší (podnikatelskou) se vychází rovněž při vedení účetnictví. 6) Pokud poplatník vykonává podnikatelskou činnost, ke které je nezbytné živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění, a poplatník takovýmto oprávněním nedisponuje, je tato činnost přesto považována za podnikání. 7) Příklad č. 18: Veřejná vysoká škola má ve svém statutu uvedeno, že ke splnění účelu, pro který byla zřízena, provádí ubytovací činnost pro veřejnost. Náplní této činnosti je pronájem internátu veřejnosti v době prázdnin. Zisk z provozování této činnosti je určen na opravy a provoz tohoto internátu. Byť je tato činnost uvedena ve statutu jako činnost, která směřuje ke splnění účelu, pro který byla zřízena, z materiálního hlediska se jedná o činnost, která je 06

7 provozována soustavně za účelem dosažení zisku jedná se o podnikání, a to bez ohledu na skutečnost, že škola nemá příslušné podnikatelské oprávnění, ačkoliv by jej mít měla. Příklad č. 19: Církev vykazuje jako příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti příjmy, které zcela evidentně nejsou podnikáním. Jsou vykonávány se zcela jiným záměrem, nežli za účelem dosažení zisku (např. poskytování stravování potřebným za symbolickou částku). Poplatník je držitelem živnostenského oprávnění a na základě této skutečnosti řadí příjmy z této činnosti mezi příjmy z podnikání. Jedná se přesto o nepodnikatelskou činnost, činnost je sice provozována soustavně, ale nikoli za účelem dosažení zisku. Tržby z této činnosti tak nebudou povinně podléhat evidenci tržeb. Plošné vyloučení tržeb vybraných veřejnoprávních subjektů neziskového sektoru Co se týče subjektů spadajících do neziskového sektoru, z povinnosti evidence tržeb jsou dle 12 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o evidenci tržeb zcela vyňaty příjmy státu (netýká se státních podniků), územních samosprávných celků (krajů a obcí) a příspěvkových organizací, a to bez ohledu na to, zda tyto příjmy naplňují materiální a formální znaky evidované tržby. Toto vynětí se vztahuje pouze na vlastní příjmy výše uvedených subjektů. Pokud tyto subjekty přijímají v zastoupení nebo na základě pověření platby, které jsou příjmem jiného subjektu, pak se na ně vynětí z evidence tržeb nevztahuje (za předpokladu, že tyto příjmy splňují náležitosti pro evidovanou tržbu a nejsou vyloučeny z evidence tržeb na základě obdobné výjimky dle 12 zákona o evidenci tržeb). Vyloučení z evidence tržeb dle výše uvedeného ustanovení rovněž nepřichází v úvahu v situaci, kdy se jedná o příjmy právnických osob, které byly zřízeny/založeny krajem či obcí, avšak jednají svým jménem na svůj účet, tedy zcela nezávisle na územním samosprávném celku. 8) Výjimka dle 12 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb se nevztahuje ani na svazek obcí, neboť svazek obcí je samostatnou veřejnoprávní korporací odlišnou od obce. 9) Příklad č. 20: Obec sama prostřednictvím svých zaměstnanců provozuje kino, restauraci, divadlo či vykonává jakoukoliv jinou obdobnou činnost za účelem dosažení zisku, který použije na rozvoj obce. Příjmy z této činnosti jsou inkasovány v hotovosti a jedná se o příjmy z podnikání. Tj. jsou splněny jak formální, tak materiální znaky evidované tržby, nicméně s odkazem na 12 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb jsou všechny tyto tržby z povinnosti evidence tržeb vyloučeny. Příklad č. 21: Obec vlastní plavecký bazén. Bazén pronajala spol. s.r.o., která na svůj účet a svým jménem pak vybírá vstupné, které lze hradit v hotovosti, platební kartou apod. V tomto případě jsou splněny formální a materiální znaky pro evidovanou tržbu a obchodní korporace je povinna tyto tržby evidovat. Příklad č. 22: Příspěvková organizace obce, která provozuje informační centrum v této obci, byla pověřena společností s r. o., která vyrábí propagační a upomínkové předměty, aby svým jménem a na účet této společnosti tyto propagační a upomínkové předměty ve svém informačním centru prodávala (komisní prodej). Příjmy z prodeje těchto výrobků budou podléhat evidenci tržeb (za předpokladu, že jsou hrazeny v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem a nejsou vyloučeny z evidence tržeb dle 12 zákona o evidenci tržeb - např. z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu), neboť pro tyto příjmy neplatí vyloučení dle 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci tržeb, jelikož se nejedná o tržby příspěvkové organizace, ale o tržby společnosti s. r. o. Případná odměna za tuto činnost, kterou příspěvková organizace přijme od společnosti s. r. o., evidenci tržeb nepodléhá (na tento příjem příspěvkové organizace se vyloučení dle daného ustanovení vztahuje). Příklad č. 23: Příspěvková organizace prodává v rámci komisního prodeje svým jménem a na účet České pošty poštovní známky. Vzhledem k tomu, že platba, kterou příspěvková organizace přijímá, je příjmem držitele poštovní licence, jehož tržby jsou vyloučeny dle 12 odst. 1 písm. e) zákona o evidenci tržeb, nemusí příspěvková organizace tuto platbu evidovat, byť by byla uhrazena v hotovosti. Evidenci tržeb nepodléhá ani případná odměna, kterou by přijímala tato příspěvková organizace od České pošty za jí poskytnuté služby v hotovosti, neboť příjem příspěvkové organizace je vyloučen z evidence tržeb dle 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci tržeb. U těch neziskových subjektů, jejichž příjmy nejsou plošně vyňaty dle 12 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o evidenci tržeb musí být pečlivě posouzeno, zda příjmy z jimi provozované činnosti evidenci tržeb podléhají či nikoli, a to podle výše uvedených pravidel posuzování existence příjmů z podnikatelské činnosti. Vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků dle 12 odst. 3 písm. h) zákona o evidenci tržeb Veřejně prospěšnou je v souladu s 146 občanského zákoníku právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Je nutné upozornit na skutečnost, že ne každý neziskový subjekt lze automaticky považovat za veřejně prospěšného poplatníka. Veřejně prospěšným poplatníkem je dle ustanovení 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. V odst. 2 tohoto ustanovení je negativně vymezeno, kdo veřejně prospěšným poplatníkem není. Jedná se o následující subjekty: Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek a nadace, která dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli. Dle 12 odst. 3 písm. h) zákona o evidenci tržeb jsou z evidence tržeb vyloučeny takové tržby veřejně prospěšných poplatníků, které plynou z jejich drobné vedlejší podnikatelské činnosti. 10) O příjem z drobné vedlejší činnosti se bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjmy/ výnosy z této činnosti vyšší než Kč, nebo tyto příjmy činily méně než 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období. Je třeba zdůraznit, že postačí, je-li splněna pou- 07

8 ze jedna z těchto podmínek (nejedná se o kumulativní podmínku). Za předpokladu, že poplatník vykonává více činností splňujících kritéria vedlejší podnikatelské činnosti, je třeba pro účely provedení výše uvedeného testu příjmy/výnosy ze všech těchto podnikatelských aktivit poplatníka sčítat. Není možné tento test provádět pro každou činnost zvlášť. 11) Příklad č. 24: Veřejně prospěšný poplatník provozuje sportovní klub. V rámci vedlejší podnikatelské činnosti má příjmy z provozu půjčovny sportovního náčiní veřejnosti (ročně Kč), dále příjmy z provozování stánku s občerstvením (ročně Kč) a navíc příjem z reklamy ( Kč). Pro účely provedení testu pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost je limit Kč překročen, neboť se sčítají příjmy ze všech uvedených činností. Poplatník však ještě může vyhovět druhé z podmínek. Pokud by výše uvedené příjmy představovaly méně než 5 % z celkových příjmů poplatníka, lze tyto příjmy považovat za příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti a platí pro ně vyloučení dle 12 odst. 3 písm. h) zákona o evidenci tržeb. Pokud by byl limit 5 % z celkových příjmů poplatníka překročen, byl by poplatník povinen evidovat tržby z těchto činností (za předpokladu, že by byly přijímány v hotovosti nebo obdobným způsobem). Do výše uvedeného testu je nezbytné zahrnout veškeré příjmy poplatníka bez ohledu na to, zda tyto příjmy splňují znaky evidované tržby či nikoli. Příklad č. 25: Veřejně prospěšný poplatník je vzdělávací institucí, která na svých internetových stránkách nabízí prodej odborné literatury. Nákup lze uhradit pouze převodem z účtu na účet. Příjmy z této činnosti dosahují ročně částky Kč. Poplatník tuto literaturu nabízí také v rámci jím pořádaných konferencí. Na těchto akcích přijímá platby v hotovosti. Ty ve svém ročním souhrnu představují částku Kč. Bez ohledu na skutečnost, že formální znaky evidované tržby splňují pouze platby přijaté v hotovosti, je třeba pro účely provedení testu pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost zahrnout do příjmů/výnosů z vedlejší podnikatelské činnosti sumu Kč. Limit Kč by tedy nebyl splněn. Poplatník však ještě může vyhovět druhé z podmínek. Pokud by výše uvedené příjmy představovaly méně než 5% z celkových příjmů poplatníka, lze tyto příjmy považovat za příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti a platí pro ně vyloučení dle 12 odst. 3 písm. h) zákona o evidenci tržeb. Za předpokladu, že by tato částka dosahovala 5 % a více z celkových příjmů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období, poplatník by byl povinen platby přijímané v hotovosti evidovat. Pro posouzení vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků je potřeba vždy k 1. lednu daného roku určit z výše příjmů/výnosů 12) z předcházejícího roku, zda jsou či nejsou splněna výše uvedená kritéria pro uplatnění vyloučení tržeb dle 12 odst. 3 písm. h) zákona o evidenci tržeb pro tento rok. Nově registrovaný veřejně prospěšný poplatník, který nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Splnění podmínek pro vyloučení tržeb z povinnosti evidence musí být poplatník správci daně schopen na vyžádání doložit. Co do určení výše příjmů/výnosů z podnikatelské a nepodnikatelské činnosti může veřejně prospěšný poplatník vyjít z účetních záznamů: Veřejně prospěšný poplatník sleduje pro účely určení příjmů, které nejsou předmětem daně (viz 18a odst. 1 zákona o daních z příjmů) zvlášť příjmy z nepodnikatelské a zvlášť příjmy z podnikatelské činnosti. 13) Tuto evidenci lze využít rovněž k určení výše výnosů z těchto činností pro účely zjištění splnění kritérií pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost. Veřejně prospěšní poplatníci s tzv. širokým základem daně, tedy veřejná vysoká škola, veřejná výzkumná instituce, poskytovatel zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotní služby podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšná společnost a ústav (viz 18 odst. 5 zákona o daních z příjmů) sice zahrnují do předmětu daně všechny své příjmy s výjimkou investičních dotací, nicméně to neznamená, že by nemuseli vůbec členit svou činnost na jednotlivé druhy činností. Stále musí být schopni vykazovat hlavní a hospodářskou činnost ve výkazu zisku a ztráty, a navíc musí být schopni prokázat, že splňují definici veřejně prospěšného poplatníka, tj. že v hlavní činnosti nevyvíjejí podnikání. To lze doložit pouze rozpočtem na jednotlivé činnosti a jasnou evidencí příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů) vztahujících se k jednotlivým činnostem. Nepřímé, režijní náklady, které se vztahují k více či ke všem činnostem, musí poplatník pečlivě alokovat k jednotlivým činnostem na základě skutečnosti nebo za použití předem stanoveného alokačního klíče. Na základě takové evidence lze následně doložit, že se nejedná o podnikatelskou činnost poplatník nemá záměr dosahovat zisku ( nulový rozpočet) a v dlouhodobém horizontu v zásadě zisku nedosahuje. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost, pak nemá poplatník povinnost v roce následujícím platby z této činnosti evidovat. V případě, že uvedené podmínky splněny nejsou a tržby z dané konkrétní činnosti veřejně prospěšného poplatníka tedy nelze zahrnout do kategorie tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti, nejsou naplněny zákonné podmínky pro vyloučení z evidence tržeb a poplatník je povinen takové tržby (za předpokladu, že se jedná o tržby hrazené v hotovosti či jiným obdobným způsobem a nevztahuje se na ně nějaká jiná obdobná výjimka dle 12 zákona o evidenci tržeb) evidovat. Závazné posouzení o určení evidované tržby V případě, že má poplatník pochybnosti o tom, zda příjem z činnosti, kterou vykonává, je evidovanou tržbou či nikoli, může místně příslušného správce daně požádat o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby dle 32 zákona o evidenci tržeb. V žádosti poplatník uvede detailní a přesný popis platby, která má podléhat posouzení, a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Žádost podléhá poplatkové povinnosti (je vybírán poplatek ve výši Kč). 08 1) Toto ustanovení obsahuje systémové výjimky z povinnosti evidence tržeb. Týká se např. takových podnikatelských segmentů, u nichž již jsou zavedeny mechanismy, které jsou považovány za dostatečné k uskutečnění transparentní kontroly pro účely správy daně i bez uvalení režimu evidence tržeb. Dále se jedná o subjekty se zvláštním veřejnoprávním statusem, u nichž je z povahy věci vyloučeno obcházení zákonem uloženého režimu daňových povinností. Z evidenční povinnosti jsou dále vyňaty také takové tržby, jejichž evidence, ať už běžným či zjednodušeným způsobem, by znemožňovala či zásadně ztěžovala plynulý a hospodárný výkon činnosti (jejich taxativní výčet je uveden v 12 odst. 3 zákona o evidenci tržeb). K vybraným aspektům daného ustanovení viz níže.

9 09 2) Některé veřejnoprávní subjekty nejsou zřizovány přímo státem nebo jeho organizační složkou, nýbrž jsou zřizovány zákonem (např. veřejná vysoká škola). Tyto subjekty jsou však zakládány rovněž ve veřejném zájmu k plnění státem požadovaných úloh. 3) Z tohoto pravidla mohou existovat výjimky, např. dle 1194 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Už z tohoto důvodu je vyloučeno, aby příjmy z činnosti tohoto subjektu podléhaly evidenci tržeb (není naplněn materiální znak evidované tržby). 4) Blíže viz Výkladové stanovisko č. 8 Expertní skupiny Komise pro aplikace nové civilní legislativy nový občanský zákoník - k výdělečné činnosti spolku. K dispozici na 5) Například pokud spolek vyvíjí činnost v rozporu s 217 občanského zákoníku, jedná se dle 268 občanského zákoníku o jeden z důvodů, pro který soud tento spolek na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu zruší s likvidací. 6) Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu, sestavují účetní závěrku. Ve výkazu zisku a ztráty, která je součástí účetní závěrky, se uvádějí náklady a výnosy a výsledek hospodaření v rozdělení na hlavní a hospodářskou činnost (viz 6 odst. 1 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví). Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehled o příjmech a výdajích obsahuje příjmy a výdaje dle peněžního deníku, který organizace v průběhu roku vedla, a to v rozdělení na hlavní a hospodářskou činnost (viz 2 odst. 2 vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví). 7) Dle Výkladového stanoviska č. 22 Expertní skupiny Komise pro aplikace nové civilní legislativy nový občanský zákoník nečiní rozdíl mezi oprávněným a neoprávněným podnikatelem. Podnikatel podnikající bez podnikatelského oprávnění, je-li zákonem vyžadováno, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele podle 420 odst. 1 občanského zákoníku. 8) Územní samosprávný celek může v souladu s 23 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů založit obchodní společnost (s. r. o. nebo a. s.) nebo se stát spolu s jinými osobami jejím účastníkem (společníkem). Příjmy takovéto společnosti nejsou považovány za příjmy územního samosprávného celku. 9) Právní úprava svazku obcí je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 10) Drobná vedlejší podnikatelská činnost je neurčitým právním pojmem, který bylo nutné v zájmu předvídatelnosti, zajištění stálosti a stability rozhodovací praxe orgánů finanční správy vyložit a zabezpečit tak v souladu se základními zásadami řádného daňového i správního řízení účastníkům těchto řízení, aby ve stejných případech dosáhli stejného výsledku. Podrobný výklad k nastavení parametrů pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost je uveden v Metodickém pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb. 11) Blíže viz důvodová zpráva k zákonu č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (k ustanovení 12 odst. 3 písm. h)). 12) Pro účely posouzení vyloučení tržeb z evidence se příjmem/výnosem rozumí příjmy nebo výnosy definované v 27 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. V případě, že veřejně prospěšný poplatník vede jednoduché účetnictví, posuzuje se příjem dle 5 vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. 13) Dle 18a odst. 4 zákona o daních z příjmů je veřejně prospěšný poplatník povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna organizační složkou státu nebo obcí u jejich jednorázových rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. Zdroj: Generální finanční ředitelství

10 010 Dodatek k Pokynu Generálního finančního ředitelství D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení Dne 8. srpna 2016 publikovalo Generální finanční ředitelství pokyn D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Pokyn obsahuje přesnou metodiku k promíjení pokut za nepodání kontrolního hlášení podle 101k zákona o dani z přidané hodnoty v návaznosti na příslušná ustanovení daňového řádu. Definuje závažné porušení daňových a účetních předpisů, jejich druhy a procentuální ohodnocení závažnosti, ospravedlnitelné důvody porušení a procesní zásady, podle nichž se vede řízení o prominutí pokut. Pokyn je účinný od 8. srpna Od 6. března 2017 byly možnosti prominutí pokut rozšířeny dodatkem k výše uvedenému pokynu. Plátci daně z přidané hodnoty, kteří v roce 2016 pochybili v souvislosti s podáním kontrolního hlášení a vznikla jim tudíž povinnost uhradit některou z fixních pokut ve výši , nebo korun, mají nyní možnost požádat svého správce daně o prominutí dvou pokut, a to bez ohledu na příčinu pochybení. Za rok 2017 bude možné za obdobných podmínek prominout nanejvýš jednu pokutu. Již dříve bylo možné v určitých případech podle Pokynu GFŘ D-29 prominout pokuty za nepodání kontrolního hlášení. V reakci na dosavadní praktické dopady sankčního systému kontrolního hlášení byl Pokyn rozšířen o další ospravedlnitelné důvody, za kterých je možné částečně nebo úplně udělené sankce prominout. Kromě plošného prominutí jedné pokuty ročně je například možné prominout pokutu ( korun), když se plátce s reakcí na výzvu k podání kontrolního hlášení opozdí maximálně o pět dní a pokud mu povinnost podat ze zákona skutečně nevznikla. Nebo vzniká možnost prominout pokutu ( korun), když plátce reaguje na výzvu k odstranění nesrovnalostí nejdéle pět dní po zákonném termínu u od počátku bezchybně podaných kontrolních hlášení. Finanční správa dále aktualizovala uvedený Pokyn v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu, které se týká fikce doručení u písemností odesílaných prostřednictvím u. Textový obsah novelizovaného pokynu (změněné pasáže jsou vyznačeny tučným červeným tiskem) Čl. I. Obecná ustanovení S účinností od 29. července 2016 byla přijata právní úprava týkající se individuálního prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle 101k zákona č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z přidané hodnoty ). Vzhledem ke skutečnosti, že mezi příslušenství daně ve smyslu 2 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ) patří i pokuty, bude se na prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení aplikovat obecná právní úprava individuálního promíjení příslušenství daně upravená v 259 a 259c daňového řádu. Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle 101k zákona o dani z přidané hodnoty v návaznosti na příslušná ustanovení daňového řádu. Pokuta za nepodání kontrolního hlášení Pokutou za nepodání kontrolního hlášení se pro účely tohoto pokynu rozumí pokuta vzniklá dle 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o dani z přidané hodnoty: Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši: b) Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, c) Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo d) Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě. Generální finanční ředitelství vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout pokutu. Tímto je Generálním finančním ředitelstvím též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím tak, aby byla i při aplikaci předmětné zákonné pravomoci založené na kombinaci obecně formulovaných právních pojmů v maximální možné míře šetřena veřejná práva daňových subjektů spočívající v zákazu diskriminace a v právu na řádný proces. Tento pokyn se nevztahuje na prominutí jiných pokut, než pokut za nepodání kontrolního hlášení. Z tohoto důvodu se tento pokyn také nevztahuje na pokuty související s nesplněním povinností sankcionovaných pokutou dle 101h odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty nebo dle 101h odst. 2 a 3 zákona o dani z přidané hodnoty. Pokyn GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně č. j. 4260/15/ ze dne (dále jen Pokyn GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně ) se při prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení použije jen v případech výslovně uvedených níže v textu tohoto pokynu. Správní poplatek Poplatková povinnost Žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení (dále také žádost o prominutí pokuty ) podléhá správnímu poplatku ve výši Kč podle přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správních poplatcích ), Sazebníku, části I, položky 1, bodu 1, písm. c). Kumulace poplatku Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost daňového subjektu týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Každá daň Pod pojmem každá daň je nutné chápat každý jednotlivý druh daně, v daném případě daň z přidané hodnoty, a to bez ohledu na skutečnost, zda se žádost týká pokuty za nepodání kontrolního hlášení za jedno nebo více zdaňovacích období či zda předmětem žádosti je i prominutí jiných příslušenství vztahujících se k danému druhu daně.