Inventarizace krajiny CzechTerra

Transkript

1 Inventarizace krajiny CzechTerra Vybrané výsledky šetření z let 2008/2009 a 2014/2015 Landscape inventory CzechTerra Selected inventory results 2008/2009 and 2014/2015 Výsledky zpracovali (v abecedním pořadí) Emil Cienciala, Martin Černý, Radek Russ, Vladimír Zatloukal Technická spolupráce Šárka Holá (vedoucí skupiny hodnotitelů leteckých snímků, grafické zpracování) Štěpán Palán (vedoucí skupiny terénních pracovníků) Koordinace projektového týmu Jana Beranová Abstrakt Tento příspěvek shrnuje hlavní výsledky opakovaného šetření Inventarizace krajiny CzechTerra, které bylo realizováno v letech 2008/2009 () a 2014/2015 (). Jedná se o multizdrojové šetření prováděné ve znáhodněné 7x7 km síti 1599 lokalit statisticky reprezentujících Českou republiku. Rozlohy územních kategorií určených na základě rastrové analýzy leteckých snímků dosáhly 35,6 % v případě lesa a 7,3 % u přírodě blízkých prvků (PBP), přičemž opakovaná inventarizace provedená s periodou 5,757 roku neukázala statisticky významné změny. V dřevinné skladbě plošně dominuje smrk s 42,6 %, podíl listnáčů je 40,6 %. dokládá výši zásob hroubí bez kůry 917 mil. m3, oproti 853 mil. m3 zjištěným v. Hektarové zásoby vzrostly z 303 m3/ha v na 329 m3/ha v. Celkový běžný přírůst zjištěný na základě měřených dat dosahuje 28,7 mil. m3/rok, tj. 10,3 m3/ha/rok. Z opakovaného zjištění zásob a běžného přírůstu vyplývá skutečná výše realizovaných těžeb na úrovni 17,6 mil. m3/rok. V kombinaci inventarizačních dat s matematickými modely tvaru kmene, kvality kmene a algoritmy rozřezu byla odvozena sortimentní skladba a cenové ohodnocení porostních zásob. Objem souší a ležícího tlejícího dřeva je v průměru 5,2 a 5,5 m3/ha. Obsah uhlíku v nadzemí biomase je průměrně 113 t/ha, z toho v živých stromech je 111 t/ha. Údaje obnovy z opakované inventarizace indikují zvyšující se podíl listnáčů, který dosahuje téměř 62 %, což je výrazně víc, než jejich celkové zastoupení v porostech bez rozdílu věku. Zvěří je poškozeno 8,1 % zásoby hroubí, u smrku to je 15 %. Plné spektrum výsledků je uvedeno na Abstract This contribution summarizes the main results of the repeated Landscape inventory CzechTerra, with the surveys conducted in 2008/2009 () and 2014/2015 (). It is a multisource inventory performed in randomized 7x7 km grid of 1599 localities that statistically represent the Czech Republic. Areas of land use categories estimated using raster analysis of aerial photos reached 35.6 % for forest land and 7.3 % for close-to-nature elements. The repeated inventory with inventory period years did not show statistically significant changes in areas. Tree species composition is dominated by Norway spruce with 42.6 %, share of broadleaved species is 40.6 %. Growing stock estimated by reached 917 mil. m3 as compared to 853 mil. m3 in. Average growing stock increased from 303 m3/ha in to 329 m3/ha in. current increment estimated from the measured data reached 28.7 mil. m3/year, i. e., 10.3 m3/ha/year. The consecutive estimates of growing stock and current increment permits assessment of real size of harvested wood volume, which reached 17.6 mil. m3/year. Combining inventory data and mathematical models of stem shape, stem quality and cutting algorithms gives potential assortment output and its financial value. Standing dead tree and lying deadwood volume reached in average 5.2 and 5.5 m3/ha, respectively. Carbon content in aboveground biomass is in average 113 t/ha, which is dominated by living trees with 111 t/ha. Data on tree regeneration from repeated inventory indicate increasing share of broadleaves, which reached almost 62 %. This is significantly more than their share in stands regardless age. Game damage affects 8.1 % of growing stock volume, for Norway spruce it is 15 %. The full set of results is available at IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. Tel.: , Korespondenční autor: jana.beranova@ifer.cz

2 inventarizace krajiny czechterra Inventarizace krajiny CzechTerra byla financována Ministerstvem životního prostředí ČR v letech (součást projektu VaV SP/2d1/93/07). Opakované venkovní šetření v letech bylo realizováno v rámci řešení projektu Dopady měnících se růstových podmínek na přírůst dřevin, produkci porostů a vitalitu - nebezpečí či příležitost pro středoevropské lesnictví?, který podpořila Grantová Agentura ČR (GA ČR S)i. Úvod Krajina České republiky je národním bohatstvím a předpo kladem existence společnosti. Industrializace, urbani zace a demografický vývoj zvyšují tlak na využívání krajiny a ovlivňují její funkčnost. Pro strategické plá nování udržitelného rozvoje krajiny jsou zásadní aktuální a průběžné informace o změnách využívání krajiny a stavu prostředí. Ambicí inventarizace krajiny CzechTerra je poskytnout spektrum klíčových informací o využití území, speci ficky o stavu lesa a rozptýlené zeleni v krajině. Je koncipována jako efektivní a otevřený systém, který umožní všestranné využití údajů a je schopen pojmout nové informační a metodické požadavky. Cílem tohoto materiálu je představit základní výsledky opakovaného šetře ní Inventarizace krajiny CzechTerra za období let 2008/2009 (dále ) a 2014/2015 (). Výstu py jsou zveřejněny na Česká republika Lokalita 7x7 km Plocha 10x10 m Plocha 12,6 m 500 m2 Lokalita 450x450 m Obr. 1: Schéma inventarizačního systému CzechTerra CzechTerra inventory system set-up - localities and plots Metodika Inventarizační systém CzechTerra je tvořen základní sítí 7x7 km pokrývající celé území České republiky (Obr. 1). Hustota sítě je volena tak, aby hlavní šetřené veličiny byly na úrovni republiky zjištěny s dostatečnou statistickou průkazností. V rámci každého čtverce základní sítě je náhodným výběrem umístěn bod, který je středem tzv. lokality a inventarizační plochy. Inventarizační systém tedy tvoří -- lokality - čtvercové interpretační plochy o rozloze 450x450 m (20,25 ha) -- inventarizační plochy - kruhové plochy o poloměru 12,62 m (500 m2) V České republice je takto umístěno lokalit. Lokality jsou pokryty rastrem 10x10 m. Na každé lokalitě je takto vylišeno (45x45) pixelů, na nichž probíhá vizuální klasifikace leteckých snímků. Cílem klasifikace je zjistit rozlohu územních kategorií a typů pokryvu, včetně tzv. přírodě blízkých prvků (dále PBP) představujících vegetaci rostoucí mimo les a zemědělskou půdu. Některé typy pokryvu (např. liniové prvky) je nutné na snímku hodnotit v kontextu bezprostředního okolí. Cílem projektu GA ČR S je analyzovat a kvantifikovat příspěvek aktuálních a nedávných změn růstového prostředí na přírůst a vitalitu dřevin a porostu, a identifikovat relativní příspěvek depozice dusíku, teploty a vláhové bilance v rámci výškového gradientu sítě statistické inventarizace krajiny ČR. Na řešení projektu se spolupodílí Český hydrometeorologický ústav, Botanický ústav AV ČR, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích i 2 Ve středu lokality (interpretačního čtverce) je umístěna jedna kruhová inventarizační plocha o výměře 0,05 ha, tj. o poloměru 12,62 m. Venkovní šetření probíhá pouze na inventarizačních plochách s výskytem stromové vegetace v dimenzích hroubí. Ta se vyskytuje v lese nebo jako roztroušená vegetace na PBP. V lese se šetří indikátory stavu a vývoje porostu včetně obnovy, objem a charakter tlejícího dřeva, kvalita těžebního fondu a základní údaje o stanovišti. V kategorii Přírodě blízké prvky (mimo les) se stromovou vegetací se šetří indikátory stavu a vývoje porostu, objem a charakter tlejícího dřeva a základní údaje o stanovišti. Pro účely interpretace dat a pro zpřesnění výsledků statistické inventarizace se využila stratifikace vybraných dat podle pásem nadmořské výšky. Zvolena byla tři výšková pásma -- do 400 m n.m., tj. území s přirozenou dominancí dubu m n.m., tj. území s přirozenou dominancí buku -- nad 700 m n.m., tj. území s přirozeným výskytem smrku Z celé rozlohy ČR připadá na polohy do 400 m n.m. 41,2 %, na polohy m n.m. 50,8 % a na polohy nad 700 m n.m. 8,0 %. a Centrum výzkumu globální změny AV ČR. Koordinátorem projektu je IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů. ii Laboratorní analýzu půd zajišťovala Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, textura byla řešena na pracovišti Botanického ústavu v Průhonicích. Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015

3 Plochy s lesním pokryvem zahrnují půdní šetření zaměřené na chemismus (ph, kvantitativní obsah C a N), zrnitost (texturu) a obsah živin (K, Mg, Ca, Mg, bazická saturace) ii. Kvantitativní výsledky odpovídají půdnímu profilu 0 až 30 cm, obsah uhlíku a dusíku je navíc vyjádřen zvlášť pro organickou hmotu a jemnou půdní frakci. Ke zpracování údajů byl použit nástroj Field-Map Inventory Analyst ( Statistické výstupy pro tuto zprávu jsou připraveny na hladině významnosti α=0,10. To znamená, že očekávané skutečné střední hodnoty leží s 90-ti procentní pravděpodobností uvnitř intervalu spolehlivosti, který je uveden u každé sledované hodnoty. Interval spolehlivosti je měřítkem přesnosti zjištění daného čísla; to je důležité i pro posouzení statistické významnosti rozdílu opakovaných inventarizací. Při výpočtu objemu stromů se použily matematické modely tvaru kmene (Černý a Pařez, 2005) parametrizované na rozsáhlém empirickém materiálu změřených profilů stojících i ležících kmenů. Pro vyjádření sortimentní skladby jsou použity třídy jakosti podle Doporučených pravidel (Anonymous, 2002), s aktuálním cenovým ohodnocením sortimentů (LP 8/2015). Pro stanovení nadzemní biomasy byly využity alometrické vztahy odvozené pro Českou republiku a středoevropský region, konktrétně pro smrk (Wirth et al., 2004), borovici (Cienciala et al., 2006), buk (Wutzler et al., 2008) a dub (Cienciala et al., 2008). Přepočet na množství uhlíku využil doporučené faktory podle posledních empirických údajů (Thomas and Martin, 2012). Pro kvantifikaci běžného přírůstu byl použit klasický postup porovnání objemových změn na úrovni jednotlivých stromů, přičemž se metodou nejbližších sousedů (knn) odhadl přírůst dorostlíků (stromů dorostlých do registrační tloušťky v opakované inventarizaci) a příspěvek souší (přírůst za polovinu intervalu mezi inventarizacemi). Délka časového intervalu mezi a byla specifická na úrovni inventarizačních ploch podle toho, kdy bylo provedeno terénní šetření. Za celý soubor je průměrný interval 5,757 roku. Z rozdílu zásob opakovaných inventarizací a zjištěného přírůstu je odvozena skutečná roční republiková těžba. Komentované hlavní výsledky Rozloha územních kategorií Podle výsledků inventarizace připadalo na les (včetně bezlesí) 35,6 % rozlohy republiky. Podle Zelené zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky k roku 2013 (MZe 2014) byla lesnatost (porostní půda a bezlesí) 33,9 %. Rozdíl vyplývá ze způsobu zjištění dat a aktuálnosti použitých dat (údaje Zelené zprávy vychází ze sumárních dat lesních hospodářských plánů a katastrálních údajů). Přírodě blízké prvky (PBP) a les, jako území kategorie relativně méně dotčených lidskou činností, zaujímají necelých 43 % území ČR. Zbývající část, tj. 57 %, představuje antropicky silně pozměněnou krajinu. Srovnání územních rozloh šetření a uvádí Tab 1. Vzhledem k relativně krátké době mezi šetřeními (6 let), inventarizační síť CzechTerra nedokládá statisticky významné změny u žádné z hlavních územních kategorií. Změna je přesto poměrně zřetelná u zástavby, jejíž podíl na rozloze České republiky stoupá zhruba o 7 tisíc ha ročně. Les - stav a vývoj Lesnatost podle výškových pásem Rozloha lesa je základní ukazatel stavu krajiny. Lesnatost podle výškových pásem (Tab. 3) vypovídá o rozšíření lesa v rámci České republiky. V nejnižších polohách do 400 m n.m., které jsou přirozenou doménou dubu, se nachází 25 % z celkové rozlohy lesů. Lesnatost (plošné zastoupení lesa) v těchto polohách však dosahuje pouze 21 %. Největší rozloha lesů, téměř 59 %, se nachází ve středním výškovém pásmu, tj. v nadmořské výšce 401 až 700 m n.m., kde v přirozené skladbě lesů převládal buk. Lesnatost v tomto výškovém pásmu dosahuje 41 %. V nadmořské výšce nad 700 m, kde se přirozeně vyskytuje a ve vyšších polohách převládá smrk, se nachází necelých 17 % z celkové rozlohy lesů. Lesnatost zde však dosahuje téměř 74 %. Tyto plošné údaje se v rámci šestiletého období opakovaného cyklu inventarizace krajiny CzechTerra změnily statisticky nevýznamně, ačkoli především v nižších polohách je indikován úbytek lesa. Tab. 1: Rozlohy územních kategorií v opakovaných inventarizacích CzechTerra Areas of land-use categories in repeated inventories of CzechTerra Územní kategorie Rozloha, ha Interval spol., % Podíl rozlohy, % Rozloha, ha Interval spol., % Podíl rozlohy, % Land-use categories Area, ha Confidence interval, % Share of area, % Area, ha Confidence interval, % Share of area, % Les - porostní půda ±4,0 35, ±4,0 35,4 Forest - timberland Les - bezlesí ±13,4 0, ±13,4 0,2 Forest - unstocked areas Vegetace mimo les (PBP) ±6,3 7, ±5,5 7,3 Near-natural elements Trvalé travní porosty ±7,0 11, ±6,8 11,3 Grassland Orná půda ±4,1 34, ±4,0 34,9 Cropland Ostatní zemědělské pozemky ±32,0 0, ±36,0 0,5 Other agricultural land Zástavba ±9,0 8, ±8,7 8,9 Settlements Vodní plochy ±23,0 1, ±22,8 1,5 Water Areas , ,0 Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015 3

4 Zastoupení dřevin a smíšení Zastoupení dřevin (Tab. 2) a jejich smíšení je základní informací o stavu lesních ekosystémů a míře jejich antropogenního ovlivnění. Jehličnaté dřeviny mají v lesích České republiky zastoupení 59,1 %. Jejich zastoupení s nadmořskou výškou roste - ze 30,3 % v polohách do 400 m n.m. na 74,6 % v polohách nad 700 m n.m. Celkové zastoupení listnatých dřevin je 40,6 % iii. Doménou listnatých dřevin jsou nízké polohy do 400 m n.m., ve vyšších polohách zastoupení listnáčů výrazně klesá a v polohách nad 700 m n.m. dosahuje 25,4 %. V dřevinné skladbě lesů České republiky dominuje smrk ztepilý. Vyjádřeno plochou, jeho současné zastoupení je 42,6 %. Rekonstruované přirozené zastoupení smrku v našich podmínkách je však jen kolem 12 % (MZe 1997). Nepřirozeně vysoké zastoupení smrku vynikne při jeho vyhodnocení podle výškových pásem. Ve výškovém pásmu do 400 m n.m., které je doménou dubu, je současné zastoupení smrku 12 %. V těchto polohách smrk obecně nemá přirozené zastoupení a z hospodářského hlediska je vysoce rizikovou dřevinou. Ve výškovém pásmu 401 až 700 m n.m. je zastoupení smrku 48 %. V těchto polohách přirozeně převládal buk. Smrk se zde v nízkém zastoupení vyskytoval pouze v inverzních polohách, na vodou ovlivněných půdách a při horní hranici tohoto pásma. Nejvyšší zastoupení má smrk ve výškovém pásmu nad 700 m n.m., a to 43 %. V tomto pásmu je smrk zastoupen přirozeně a v jeho vyšších polohách je dřevinou dominantní. Druhou nejvíce zastoupenou jehličnatou dřevinou je borovice lesní. Její podíl na dřevinné skladbě dosahuje 9,8 %. Podíl borovice s rostoucí nadmořskou výškou klesá, a to z 12 % v polohách do 400 m n.m. na 2 % v pásmu nad 700 m n.m. Následují modříny, které jsou zastoupeny 4,2 %. V polohách do 700 m n.m. je zastoupení modřínů cca 5 %, v polohách nad 700 m n. m klesá na necelé 1 %. Na ostatní, tj. na jedli bělokorou, jedli obrovskou, douglasku, vejmutovku, borovici černou, smrk pichlavý a další introdukované a na kosodřevinu, blatku a tis připadá 2,4 % plošného zastoupení. Z toho jedle bělokorá tvořila zhruba polovinu, tj. 1,3 % celkového zastoupení. Její přirozené zastoupení je však kolem 20 %. Z listnáčů má nejvyšší zastoupení buk lesní, a to 9,1 %. Jeho rekonstruované přirozené zastoupení je zhruba 40 %. Skutečné zastoupení buku roste s nadmořskou výškou, a to ze 7 % v polohách do 400 m n.m. na téměř dvojnásobek v polohách nad 700 m n.m. Největší deficit zastoupení buku je ve středním výškovém pásmu ( m n.m.), kde je jeho podíl pouze necelých 9 %, ale v přirozených lesích tam převládal. Původní druhy dubů mají zastoupení 7,8 %. Jejich přirozené zastoupení v současné rozloze lesů by dosahovalo cca 17 %. Nejvyšší podíl (21 %) dubů se zjistil v pásmu do 400 m n.m., které je jejich přirozenou doménou. Ve středním výškovém pásmu ( m n.m.) dosahuje zastoupení dubů necelých 5 %. V pásmu nad 700 m n.m. se duby již téměř nezjistily. Na introdukované duby připadá 0,2 % rozlohy porostní půdy. iii Malou část porostní plochy (0,3 %) tvoří porostní mezery Tab. 2: Rozloha porostní půdy podle skupin dřevin Area of timberland broken down by tree species groups Skupina dřevin Species group Smrk ztepilý Norway spruce Borovice lesní Scots pine modříny larch spp. Jedle bělokorá silver fir ostatní other Buk lesní European beech duby (původní) oaks (indigenous) břízy birch spp. Habr obecný European hornbeam javory maple spp. Jasan ztepilý European ash jilmy elm spp. lípy linden spp. Jeřáb ptačí European mountain ash topoly poplar spp. vrby willow spp. olše alder spp. ostatní tvrdé list. other hardwoods ostatní listnáče other softwoods porostní mezera forest gap ha (α=0,10) % ha (α=0,10) % ± , ± ,1 Rozloha Area ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± Javory zaujímají 3,6 %, habr 2,8 %, jasan ztepilý 2,5 %, lípy 2,2 %, a jilmy 0,3 %. Břízy se na druhové skladbě lesů podílejí 4,9 %, a jsou zhruba rovnoměrně zastoupeny ve všech výškových pásmech. Na jeřáb ptačí připadá 1,7 %, na olše 1,4 %, na topoly celkem 1,2 %, na vrby 1,0 %. Na ostatní listnáče s minoritním zastoupením připadá celkem 2,2 % rozlohy porostní půdy. Zastoupení všech dřevin uvádí Tab. 2 a Tab. 3 pro oba cykly inventarizačního šetření. Rozdíly v zastoupení dřevin v rámci šestiletého cyklu obou inventarizačních šetření nejsou statisticky průkazné. Věkovou strukturu lesů v České republice shrnuje Tab. 4. Zhruba pětina rozlohy porostní půdy (21,2 %) připadá na stromy ve věku do 20 let. Stromy ve II. až IV. věkové třídě, tj. v rozmezí 21 až 80 let, mají mírně klesající podíl rozlohy. Porosty nad 80 let jsou již 2, ± , ± , ± , ± , ± , ± , ± , ,0 4 Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015

5 Tab. 3: Rozloha porostní půdy podle kategorií dřevin a výškových pásem Area of timberland broken down by species category and altitudinal zone Kategorie dřevin Species category Výškové pásmo / Rozloha Altitudinal zone / Area m m >700 m tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % listnáče broadleaves porostní mezera forest gap listnáče broadleaves porostní mezera forest gap 221,7 ±34,4 31, ,9 ±52,0 67,8 353,5 ±25,1 76, ,1 ±67,0 60,2 481,2 ±34,5 68,3 527,0 ±48,3 32,0 107,3 ±24,3 23, ,6 ±64,0 39,6 2,3 ±3,6 0,3 3,6 ±2,3 0,2 5,9 ±4,3 0,2 705,2 100, ,5 100,0 460,8 100, ,6 100,0 209,8 ±34,0 30, ,0 ±51,8 66,9 342,5 ±25,6 74, ,3 ±66,9 59,1 481,8 ±34,2 69,7 533,5 ±48,3 32,6 116,6 ±24,9 25, ,9 ±64,0 40,6 8,6 ±5,3 0,5 8,6 ±5,3 0,3 691,5 100, ,1 100,0 459,2 100, ,8 100,0 Tab. 4: Rozloha porostní půdy podle věkových tříd Area of timberland broken down by age class Věková třída Age Class plocha bez stromů unstocked area 1-20 let 1-20 years let years let years let years let years let years 121 let years + tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % 5,9 ±4,3 0,2 649,9 ±54,4 23,2 493,5 ±53,2 17,5 481,9 ±54,5 17,1 460,7 ±55,7 16,4 327,3 ±48,6 11,6 248,9 ±40,8 8,8 146,4 ±32,6 Rozloha 498,3 ±54,5 17,9 ±53,1 251,1 ±41,9 9,0 v mýtním věku, tomu odpovídá výraznější pokles rozlohy stromů od V. věkové třídy výše. Z porovnání údajů obou inventarizačních šetření je indikován pokles podílu nejmladší věkové třídy a nárůst rozlohy stromů v mýtním věku (nad 80 let). Tyto rozdíly však nejsou statisticky průkazné. Zajímavou informaci podává věková struktura jehličnanů (viz v porovnání s listnatými. Podíl jehličnatých dřevin prakticky převažuje v celém věkovém spektru vyjma nejmladších porostů do 20 let, kde výrazně převládají listnáče. To dokumentuje poměrně výrazné změny 5, ,6 100,0 Area 8,6 ±5,3 0,3 592,2 ±51,0 21,3 440,3 ±52,0 15,8 438,8 15,7 369,4 ±48,8 13,2 189,9 ±35,4 6, ,8 100,0 ve skladbě obnovy v posledních cca 20 letech, kdy se začalo uplatňovat závazné ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin (Vyhláška 83/1996 Sb.). Zásoba hroubí Zásoba hroubí je základním produkčním ukazatelem, ze kterého lze odvodit i další biologické údaje. Celková zásoba hroubí bez kůry v lesích činí 917 mil. m 3. Největší podíl připadá na smrk (52,2 %). Borovice se na zásobě hroubí podílí 12,2 %, modříny 5,0 % a podíl ostatních jehličnanů na zásobě je menší (Tab. 5). Jehličnaté dřeviny celkem se na zásobě hroubí b. k. podílí 73 %. Z listnatých dřevin má největší podíl zásoby hroubí buk (7,8 %), následují ostatní dlouhověké listnáče se 6,9 % a duby se 6,6 % z celkové zásoby hroubí. Na listnaté dřeviny připadá 27 % z celkového objemu hroubí. Mezi inventarizacemi je patrný nárůst zásob (Tab. 5). Ačkoliv jsou tyto rozdíly statisticky neprůkazné, nárůst je indikovaný napříč celým spektrem dřevin. Podle je zhruba 53 % celkové zásoby v mýtních porostech, tj. ve věku nad 80 let. Při šetření byl tento podíl pouze cca 48 %. To koresponduje s obecně vysokým podílem nahodilých těžeb v posledních letech, které vedou k nedotěžování mýtních porostů. Průměrná zásoba lesů České republiky v současné době činí 329 m 3 /ha. Nejvyšší průměrné zásoby hroubí jsou ve středním výškovém pásmu ( m n.m.), kde dosahují 349 m 3. Nejnižší jsou v polohách do 400 m n.m., a to 275 m 3 /ha (Tab. 6). Mezi inventarizacemi a jsou indikovány největší rozdíly v průměrné zásobě hroubí v polohách nad 700 m. Průměrná hektarová zásoba dřevin vztažená k ploše dřeviny odpovídá nesmíšeným porostům dané dřeviny či skupiny dřevin. Nejvyšší průměrné zásoby 498 m 3 /ha hroubí bez kůry vykazují ostatní (Tab. 7). Ovlivňuje to především rozhodující Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015 5

6 podíl jedle a douglasky v této skupině dřevin. Vysoké průměrné zásoby 425 m 3 /ha má rovněž borovice. To je dáno především její věkovou skladbou, kdy 50 % plochy borovice připadá na jedince starší 80 let. Naše nejrozšířenější dřevina smrk má průměrnou zásobu 401 m 3 /ha. Z listnáčů má nejvyšší průměrnou zásobu buk, a to 280 m 3 /ha. Naše druhá nejvýznamnější listnatá dřevina dub má průměrnou zásobu 233 m 3 /ha. Nejnižší průměrné zásoby mají ostatní krátkověké listnáče, a to 167 m 3 /ha. Opakovanou inventarizací 2015 je indikován nárůst celkových průměrných zásob o 26 m 3 /ha. Tento rozdíl je na hranici statistické průkaznosti. Zvýšení zásob na hranici statistické průkaznosti je indikováno také pro duby. Tab. 5: Celková zásoba hroubí b.k. podle skupin dřevin merchantable volume of growing stock u.b. (DBH >= 7 cm) broken down by species group Skupina dřevin Species group Smrk ztepilý Norway spruce Borovice lesní Scots pine modříny larch spp. ostatní other Buk lesní European beech duby (původní) oaks (indigenous) břízy birch spp. ost.dlouhověké list. other long-lived broadleaves ost. krátkověké list. other short-lived broadleaves Tab. 6: Hektarová zásoba hroubí b.k. (průměr vztažený k ploše dřeviny) podle výškového pásma Mean merchantable volume of growing stock u.b. (DBH >= 7 cm) per hectare (based on tree area) by altitudinal zone Výškové pásmo Altitudinal zone pod 400 m n.m. < 400 m AMSL m n.m m AMSL přes 700 m n.m. > 700 m AMSL Vše All mil. m³ (α=0,10) % mil. m³ (α=0,10) % 453,4 32,7 53,1 109,8 12,9 12,9 42,8 7,7 5,0 27,1 9,9 3,2 61,8 11,2 7,2 53,6 7,7 6,3 21,0 3,4 2,5 58,0 8,4 6,8 26,0 4,8 3,0 853,6 37,6 100,0 Objem broubí b.k. Merchantable volume u.b. m³/ha (α=0,10) m³/ha (α=0,10) 257 ± ± ± ±14 Objem hroubí b.k. Merchantable volume u.b. 479,6 33,3 111,7 12,9 12,2 45,6 8,2 5,0 32,9 11,5 3,6 71,9 12,8 7,8 60,3 52,2 8,7 6,6 23,0 3,7 2,5 63,4 9,1 6,9 29,1 5,5 3,2 917,4 38,8 100,0 275 ± ± ± ±15 Tab. 7: Hektarová zásoba hroubí b.k. (průměr vztažený k ploše dřeviny) podle skupin dřevin Mean merchantable volume of growing stock u.b. (DBH >= 7 cm) per hectare (based on tree area) by species group Skupina dřevin Species group Smrk ztepilý Norway spruce Borovice lesní Scots pine modříny larch spp. ostatní other Buk lesní European beech duby (původní) oaks (indigenous) břízy birch spp. ostatní dlouhověké listnáče other long-lived broadleaves ostatní krátkověké listnáče other short-lived broadleaves Vše All Objem hroubí b.k. Merchantable volume u.b. m³/ha (α=0,10) m³/ha (α=0,10) 375 ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±23 Sortimentace - zásoba a hodnota Sortimentací dřevní hmoty se rozumí její rozdělení do výřezů podle tříd kvality. To umožňuje efektivní posouzení potenciální finanční hodnoty zásoby hroubí. Pro posouzení sortimentní skladby těžeb byla zpracována také zásoba sortimentů v porostech nad 80 let. Celková zásoba sortimentů dosahuje 903,7 mil m 3 (Tab. 8). Rozdíl zásoby sortimentů oproti celkové zásobě hroubí bez kůry je dán zohledněním nadměrků, prořezů apod. v algoritmu sortimentace. Největší podíl ze zásoby sortimentů (téměř 41 %) připadá na III. A/B třídu jakosti. Následují třídy jakosti III.C a V. (vláknina), obě s podílem zhruba 16 %. Palivo, tj. VI. třída jakosti, se na zásobě sortimentů podílí cca 3 %. Nejkvalitnější sortimenty (I. a II. třída jakosti) jsou zastoupeny pouze necelými dvěma procenty z celkové zásoby sortimentů. Sortimentní skladbu porostů nad 80 let uvádí Tab. 9. V těchto porostech je vidět mírný posun k cennějším sortimentům. Malý rozdíl ve srovnání se sortimentací porostní zásoby všech porostů je ovlivněn věkovou strukturou porostu s vysokým podílem zásoby porostů v mýtním věku. Potenciální finanční hodnota veškeré zásoby sortimentů (nejen mýtních porostů) počítaná podle aktuálních cen je 1 665,5 mld Kč. Z toho 51,4 % bylo v sortimentech III. A/B třídy jakosti. Významný podíl mají rovněž třídy III.C s 17,4 % a III.D s 12,7 % (Tab. 10). Jehličnany se na celkové hodnotě zásoby sortimentů podílely 78 % (listnáče 22 %), zatímco jejich objemový podíl na zásobě sortimentů je necelých 73 % (listnáče 27 %). 329 ±15 6 Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015

7 Tab. 8: Celkový objem sortimentů podle kategorií dřevin a podíl sortimentů assortment volume and share of assortments broken down by species category Kategorie dřevin Species category listnáče broadleaves Celkový objem sortimentů assortment volume mil. m³ (α=0,10) % I. II. III. III. III. III. IV. V. VI. odpad Sortiment / Podíl z objemu, % Assortment / Volume share, % Třída jakosti / Quality class 657,6 40,5 72,8 0,0 1,1 2,4 51,0 16,6 13,9 2,1 7,9 2,4 2,6 100,0 246,1 21,7 27,2 0,4 2,9 0,0 14,6 15,2 16,8 0,0 37,5 903,7 39,2 100,0 0,1 1,6 1,7 41,1 16,2 14,7 1,5 15,9 3,2 5,4 7,1 100,0 3,8 100,0 Tab. 9: Objem sortimentů v porostech nad 80 let a podíl sortimentů Assortment volume in forests older than 80 years and share of assortments Zásoba sortimentů nad 80 let Sortiment / Podíl ze zásoby, % Assortment volume over 80 years Assortment / Share of volume, % / mil. m³ (α=0,10) I. II. III. III. III. III. IV. V. VI. odpad Třída jakosti / Quality class 472,4 ±41,6 0,2 2,3 1,3 44,3 18,7 17,6 0,4 10,1 2,8 2,2 100,0 Tab. 10: Hodnota sortimentů a podíl sortimentů na této hodnotě assortment value and share of assortments on this value Hodnota sortimentů celkem Sortiment / Podíl z hodnoty sortimentů celkem, % assortment value Assortment / Share of total assortment value, % / mld. kč (α=0,10) I. II. III. III. III. III. IV. V. VI. odpad Třída jakosti / Quality class 1 665,5 ±84 0,6 2,9 2,8 51,4 17,4 12,7 1,1 9,6 1,6 0,0 100,0 je tvořena především stromy, které byly již v době života napadeny primární hnilobou (např. václavkou, kořenovníkem, hnědákem aj.). Na zcela ztrouchnivělé ležící dřevo připadá 16 % z celkového objemu ležícího dřeva ponechaného k zetlení. Nejvyšší podíl se zjistil v polohách nad 700 m n. m. V průměru je v lesích České republiky 5,5 m 3 /ha ležícího tlejícího dřeva (Tab.12). Značné rozdíly jsou mezi jednotlivými výškovými pásmy: zatímco v polohách do 400 m n.m. leží 3,7 m 3 /ha, v polohách nad 700 m n.m. je 12,8 m 3 /ha ležícího dřeva ponechaného k zetlení. Opakovaná inventarizace indikuje úbytek ležícího tlejícího dřeva napříč všemi výškovými pásmy. Souše a tlející dřevo Souše a ležící tlející dřevo jsou přirozenou součástí lesních ekosystémů. Jejich výskyt a skladba podmiňují diverzitu lesa, podílejí se na koloběhu živin a tvorbě humusu, ovlivňují vlastnosti lesních půd a vážou významné zásoby uhlíku. V lesích připadá na 1 ha průměrně 5,2 m 3 hroubí s.k. stojících souší (Tab. 11). Z toho je cca 0,6 m 3 čerstvých souší a 4,5 m 3 souší starých. Největší objem souší na 1 ha se zjistil v polohách nad 700 m n. m. (11,9 m 3 ). Nejnižší hektarový objem souší (3,6 m 3 ) se zjistil ve středních polohách. Celkový objem hroubí stojících souší činil 14,6 mil. m 3 a podílelo se na něm 81 mil. kusů souší. Tomu odpovídá průměrná hmotnatost souší 0,18 m 3. Opakovaná inventarizace indikuje nárůst podílu souší v polohách nad 700 m n.m. Nárůst objemu hroubí ve výškovém pásmu nad 700 m n.m. doprovázený zvětšením intervalu spolehlivosti je ovlivněn úplným odumřením stromů na několika inventarizačních plochách s vysokou zásobou. Šetření zjistilo 15,4 mil. m 3 ležícího dřeva v různých fázích rozkladu. Z celkového objemu ležícího tlejícího dříví připadá 46 % na dosud tvrdé dřevo v počátečním stádiu rozkladu. Jeho největší podíl je v polohách do 400 m n. m. Podíl ležícího dřeva s periferní vrstvou ve stádiu měkké hniloby a s dosud tvrdým středem činil v průměru 27 %. Podíl ponechaného ležícího dřeva s periferní vrstvou tvrdou a středem ve stádiu měkké hniloby je 11 %. Tato kategorie tlejícího dřeva Z hlediska biodiverzity je rovněž důležitá tloušťková skladba tlejícího dřeva. Na tenké ležící tlející dřevo (7 až 11 cm) připadá 24 % objemu, tlející dřevo středních dimenzí (12 až 21 cm tloušťky) tvoří 36 % celkového objemu, silné ležící tlející dřevo (22 až 31 cm) více než 12 % a na velmi silné ležící tlející dřevo (nad 31 cm) připadá zbývajících cca 27 % objemu. V průměru se v lesích České republiky nachází 10,7 m 3 /ha dřeva ponechaného k zetlení, kde podíl souší a ležícího tlejícího dřeva je zhruba objemově vyrovnaný. Průměrný objem hroubí (souší a ležícího dřeva) ponechaného v lesích tedy nedosahuje v České republice množství doporučené standardem FSC (Anonymous, 2006), tj. 30 m 3 /ha, ani objem doporučený WWF (Anonymous, 2004), tj m 3 /ha. Množství hroubí ponechaného v lesích se dlouhodobě snižuje. Např. v roce 1987 dosahoval v ČR objem souší a ležícího tlejícího dřeva 17,1 m 3 /ha (Zatloukal et al., 1991). zjistila 12,1 m 3 /ha veškerého hroubí ponechaného k zetlení. Větší podíl souší a tlejícího dřeva se obecně nachází ve vyšších nadmořských výškách (Tab. 11, Tab. 12). V celkovém objemu souší a ležícího tlejícího dřeva došlo mezi inventarizacemi a k úbytku ve výši 4,2 mil. m 3. Kompletní výstupy Inventarizace krajiny CzechTerra ( zahrnují rovněž charakter rozmístění tlejícího dřeva a jeho další komponenty (pařezy, klest). Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015 7

8 Tab. 11: Hektarový objem hroubí s.k. stojících souší (aritmetický průměr) podle výškových pásem Mean volume (arithmetic) of standing dead trees o.b (DBH >= 7 cm) per hectare by altitudinal zone Inventarizace Inventory Výškové pásmo / Objem hroubí s.k. stojících souší Altitudinal zone / Merchantable volume o.b. of dead trees pod 400 m n.m m n.m. přes 700 m n.m. Vše < 400 m AMSL m AMSL > 700 m AMSL All m 3 /ha (α=0,10) m 3 /ha (α=0,10) m 3 /ha (α=0,10) m 3 /ha (α=0,10) 4,6 ±1,2 4,0 ±0,8 6,5 ±2,2 4,5 ±0,6 4,4 ±1,9 3,6 ±0,8 11,9 ±11,4 5,2 ±2,0 Tab. 12: Hektarový objem ležícího tlejícího dřeva (aritmetický průměr) podle výškových pásem Mean volume (arithmetic) of lying deadwood per hectare by altitudinal zone Inventarizace Inventory Výškové pásmo / Objem ležícího tlejícího dřeva s.k. (Huber) Altitudinal zone / Lying deadwood volume o.b. pod 400 m n.m m n.m. přes 700 m n.m. Vše < 400 m AMSL m AMSL > 700 m AMSL All m 3 /ha (α=0,10) m 3 /ha (α=0,10) m 3 /ha (α=0,10) m 3 /ha (α=0,10) 5,0 ±1,1 5,8 ±1,2 17,9 ±6,8 7,6 ±1,3 3,7 ±0,9 4,3 ±0,8 12,8 ±5,6 5,5 ±1,1 středních polohách, které jsou obecně pro přírůst klimaticky příznivé. Údaje celkových zásob z inven tarizací a, společně se zjištěným běžným přírůstem, umožňují spočítat skutečnou výši realizovaných těžeb s využitím následující bilanční rovnice: V1 + CBP - T - V2 = 0 kde V1 a V2 jsou celkové zásoby hroubí b.k. v a, CBP je zjištěný běžný přírůst hroubí b.k. za periodu inventa rizace zahrnující modelovaný přírůst dorostlíků a díl z přírůstu souší, T je výše provedených těžeb v době mezi inventarizacemi. Z této rovnice vyplývá, že T = V1+ CBP - V2 Skutečná roční výše těžeb vypočtená z dat CZT 2009 a dosahuje 17,6 mil. m 3. Průměrná oficiálně vykazovaná roční těžba (ČSÚ, MZe) za období je 15,6 mil. m 3. Celkový běžný přírůst a bilance zásob Opakování statistické inventarizace umožňuje rigorózní stanovení běžného přírůstu na základě přímo měřených dat. To zatím v České republice nebylo možné a běžný přírůst dříve vykazovaný musel být stanoven na základě modelu nebo růstových tabulek. CzechTerrou zjištěný běžný přírůst dosahuje 28,6 mil. m 3 /rok (Tab. 13). Je to o 6,9 mil. m 3 /rok více, než uvádí poslední údaje Zelené zprávy na základě souhrnných údajů lesních hospodářských plánů (MZe 2014). Průměrný běžný přírůst dosahuje 10,3 m 3 /ha/rok (Tab. 14). Jeho výši ovlivňuje především přírůst jehličnanů. Nejvyšší přírůst je ve Tab. 13: Celkový běžný přírůst hroubí b.k. podle kategorií dřevin current increment of merchantable volume u.b. by species category listnáče broadleaves Kategorie dřevin Species category Běžný přírůst hroubí b.k. Current volume increment u.b. mil. m³/rok (α=0,10) % 20,61 ±1,09 71,9 8,04 ±0,55 28,1 28,65 ±1,09 100,0 Tab. 14: Průměrný běžný přírůst hroubí b.k. na ha a rok (normalizovaný průměr) podle kategorií dřevin a výškového pásma / Mean current increment of merchantable volume u.b. per hectare and year by species category and altitudinal zone Kategorie dřevin Species category listnáče broadleaves Vše All Stratum / Běžný přírůst hroubí b.k. Stratum / Current volume increment u.b. pod 400 m n.m m n.m. přes 700 m n.m. Vše < 400 m AMSL m AMSL > 700 m AMSL All m³/ha/rok (α=0,10) m³/ha/rok (α=0,10) m³/ha/rok (α=0,10) m³/ha/rok (α=0,10) 10,7 ±1,0 12,2 ±0,6 11,8 8,6 ±0,6 10,9 ±0,6 10,7 ±1,3 11,7 ±0,5 7,5 ±0,6 7,9 ±0,6 7,0 ±0,9 7,7 Zásoba uhlíku v nadzemní biomase živých stromů, souší a tlejícím dřevě Lesy obsahují významné množství uhlíku a aktivně se podílejí na globálním cyklu oxidu uhličitého. Z těchto důvodů je v inventarizacích terestrických ekosystémů důležitá kvantifikace uhlíkových zásob. Současné lesy v České republice obsahují v nadzemí biomase stromů celkem 308 mil. tun uhlíku, což představuje mil. tun CO 2. Průměrná zásoba uhlíku v lesích činí 111 t/ha a je zhruba vyrovnaná napříč výškovými pásmy (Tab. 15). Data opakovaného cyklu indikují, že za období posledních šesti let množství uhlíku v nadzemní biomase stouplo ze 102 na 111 t/ha (rozdíl na hranici statistické průkaznosti). Ačkoliv podíl souší a ležícího tlejícího dřeva je objemově zhruba vyrovnaný (Tab. 11, Tab. 12), dřevní hmota je v různé fázi dekompozice. To se odráží v podílu vázaného uhlíku, který s pokračující dekompozicí klesá. U souší je v průměru vázáno 1,2 t C/ha (Tab. 16), zatímco v ležícím tlejícím dřevě je v průměru 0,4 t C/ha (Tab. 17). Množství uhlíku v ležícím tlejícím dřevě podle průkazně kleslo v porovnání s, což koresponduje s objemovými údaji a posunu ve stupních rozkladu. je tedy v nadzemní v biomase (živé stromy, stojící souše, ležící tlející dřevo) průměrně vázáno 113 t uhlíku na hektar. ±0,4 ±1,1 10,3 ±0,4 V polohách do 400 m n. m. je 106 t C/ha, ve středních polohách 115 t C/ha a v polohách nad 700 m n. m. 111 t C/ha. Obnova lesa Obnovou se rozumí jedinci mladých stromů od 0,1 m výšky do 7 cm výčetní tloušťky (měřeno ve výšce 1,3 m). Výskyt, druhové složení a rozsah poškození obnovy do značné míry předurčují skladbu a kvalitu příští generace lesa. Pro budoucí stav lesních ekosystémů má zásadní význam druhová skladba dřevin v obnově (Tab. 18). Podíl rozlohy smrku 8 Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015

9 Tab. 15: Hektarová zásoba uhlíku v nadzemní biomase stromů (průměr vztažený k ploše dřeviny) podle výškových pásem (stromy od 1,3 m výšky Mean carbon stock in aboveground tree biomass (height >= 1,3 m) per hectare (based on tree area) by altitudinal zone Inventarizace Inventory Výškové pásmo / Uhlík nadzemní biomasy Altitudinal zone / Carbon stock in aboveground biomass pod 400 m n.m m n.m. přes 700 m n.m. Vše < 400 m AMSL m AMSL > 700 m AMSL All t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) 98 ± ±7 98 ± ±5 104 ±8 114 ±6 108 ± ±5 Tab. 16: Hektarová zásoba uhlíku v nadzemní biomase stojících souší (aritmetický průměr) podle výškových pásem / Mean carbon stock (arithmetic) in aboveground biomass of dead standing trees per hectare by altitudinal zone Inventarizace Inventory Výškové pásmo / Uhlík nadzemní biomasy stojících souší Altitudinal zone / Carbon stock in standing dead trees pod 400 m n.m m n.m. přes 700 m n.m. Vše < 400 m AMSL m AMSL > 700 m AMSL All t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) 1,2 ±0,3 1,0 ±0,2 1,6 ±0,5 1,1 ±0,2 1,2 ±0,5 0,9 ±0,2 2,5 ±2,1 1,2 ±0,4 Tab. 17: Hektarová zásoba uhlíku v ležícím tlejícím dřevě (aritmetický průměr) podle výškových pásem Mean carbon stock (arithmetic) per hectare in lying deadwood by altitudinal zone Inventarizace Inventory Výškové pásmo / Uhlík v ležícím tlejícím dřevě Altitudinal zone / Carbon stock in lying deadwood pod 400 m n.m m n.m. přes 700 m n.m. Vše < 400 m AMSL m AMSL > 700 m AMSL All t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) t/ha (α=0,10) 0,7 ±0,2 0,8 ±0,2 2,2 ±0,8 1,0 ±0,2 0,3 ±0,1 0,3 ±0,1 0,8 ±0,3 0,4 ±0,1 v obnově dosahuje necelých 32 %, tj. oproti jeho celkovému zastoupení (míněno v celém věkovém spektru dřeviny) cca o 10 pro centních bodů méně. Vytváří to předpoklady pro postupný pokles celkového zastoupení smrku v budoucnu. Borovice má v obnově podíl 3,1 %, což je zhruba 1/3 celkového zastoupení. S ohledem na velkou ekologickou amplitudu borovice jistě není vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám žádoucí její zastoupení dále snižovat. Modříny se na obnově podílejí 0,9 %, což je také zhruba 1/4 jejich současného celkového zastoupení. Vzhledem ke stabilizační funkci modřínu je takto nízký podíl modřínů v obnově problematický. Ostatní, do nichž je v obnově zahrnuta i naše významná domácí dřevina jedle, se na obnově podílejí 2,2 % rozlohy. To je téměř hodnota jejich současného celkového zastoupení. Vypovídá to zejména o nedostatečném rozsahu obnovy jedle, který negarantuje ani udržení jejího současného zastoupení. Buk v obnově zaujímá 15 %, což je o 6 procentních bodů více než jeho celkové zastoupení. Ačkoliv zastoupení buku vzrůstá, je jeho podíl v obnově stále pod cílovým zastoupením, které je téměř 18 % (MZe 1997). Původní duby mají v obnově podíl 6,9 %, což přibližně odpovídá jejich současnému celkovému zastoupení, je to podstatně méně než přirozené zastoupení. Tab. 18: Rozloha obnovy podle skupin dřevin Area of tree regeneration broken down by species group Skupina dřevin Species group Smrk ztepilý Norway spruce Borovice lesní Scots pine modříny larch spp. ostatní other Buk lesní European beech duby (původní) oaks (indigenous) břízy birch spp. ostatní dlouhověké list. other longleaved broadleaves ostatní krátkověké list. other shortleaved broadleaves Vysoký podíl na rozloze obnovy mají ostatní dlouhověké listnáče, a to necelých 24 %. Na krátkověké listnáče včetně břízy připadá necelých 16 %. Průměrný počet jedinců obnovy v lesích České republiky je zhruba 11,4 tis./ha (Tab. 19). Z toho více než 25 % jedinců připadalo na obnovu nad 0,5 m výšky. O dalším vývoji druhové skladby rozhoduje velikostní skladba obnovy a její odrůstání. V kategorii obnovy nad 0,5 m výšky, v níž je již značná pravděpodobnost na další přežití obnovy, se nachází 28 % jedinců z obnovy smrku, 31 % z obnovy borovice, 79 % z obnovy modřínů, ale jen 11 % z obnovy ostatních jehličnanů. Z listnáčů činí podíl obnovy nad 0,5 m téměř 34 % u buku, 8 % u dubů, 21 % ostatních dlouhověkých listnáčů a 27 % ostatních krátkověkých listnáčů. Nejvyšší podíl obno vy (58 %) nad 0,5 m výšky měly břízy s vysokou dynamikou odrůstání. Les a zvěř Na odrůstání obnovy a vývoj jejího druhového složení mají zásadní vliv škody působené zvěří. Rozsah a charakter poškození obnovy zvěří se liší jednak podle dřeviny, jednak podle rozměrové třídy obnovy. V rozměrové třídě obnovy od 0,1 do 0,5 m výšky je podle zvěří poškozeno 38 % jedinců obnovy (Tab. 20). V rozměrové třídě obnovy od 0,5 do 1,3 m výšky je podíl jedinců poškozených zvěří nejvyšší a dosahuje téměř 52 %. V rozměrové třídě obnovy nad 1,3 m výšky je zvěří poškozeno téměř 20 % jedinců. Rozloha obnovy Area of regeneration tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % 196,5 16,7 ±8,1 5,3 ±2,6 61,8 43,8 ±29,4 34,5 169,6 ±26,6 32,1 2,9 16,6 ±8,9 3,1 0,9 4,8 ±5,0 0,9 6,8 ±3,6 1,2 11,7 39,6 ±10,0 142,8 571,2 ±17,0 10,8 79,7 ±18,9 ±13,1 7,7 36,8 ±11,4 ±8,6 2,2 15,0 6,9 6,9 26,8 ±10,1 5,1 ±20,0 25,0 126,5 ±20,0 57,9 ±12,7 10,1 57,0 ±10,8 23,9 10,8 ±44,5 100,0 529,5 ±42,9 100,0 Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015 9

10 Tab. 19: Hektarový počet jedinců obnovy podle rozměrových tříd Mean number of trees in regeneration per hectare by dimension class Inventarizace Inventory Výšková třída / Počet Height class / Number 0,1-0,5 m 0,51-1,3 m > 1,3 m 1/ha (α=0,10) 1/ha (α=0,10) 1/ha (α=0,10) 1/ha (α=0,10) ± ± ± ± ± ± ± ±1 163 Tab. 20: Procento jedinců obnovy poškozených zvěří (aritmetický průměr) podle rozměrových tříd a skupin dřevin / Percentage of damaged trees in regeneration by dimension class and species group Rozměrová třída obnovy Skupina dřevin Regeneration dimension class Species group 0,1-0,5 m 0,51-1,3 m > 1,3 % (α=0,05) % (α=0,05) % (α=0,05) Smrk ztepilý Norway spruce 18,9 ±2,9 20,9 ±4,5 14,2 ±6,4 Borovice lesní Scots pine 14,7 ±7,2 42,6 ±49,2 12,5 ±15,4 modříny larch spp. 65,2 ±22,0 56,6 ±56,2 0,3 ±0,1 ostatní 56,4 ±9,0 8,3 ±21,9 20,9 ±203 other Buk lesní European beech 38,1 ±4,9 40,7 ±13,9 15,2 ±6,1 duby (původní) oaks spp. (indigenous) 57,3 ±4,8 74,0 ±18,7 18,9 ±11,1 břízy birch spp. 41,0 ±11,7 41,4 ±9,8 6,9 ±4,1 ostatní dlouhověké list. long-lived broadleaves 44,6 ±4,0 79,1 ±8,0 32,7 ±7,3 ostatní krátkověké list. short-lived broadleaves 57,5 ±3,9 80,8 ±6,5 34,1 ±10,2 Vše All 38,1 ±2,2 51,5 ±3,8 19,5 ±3,0 Nejzávažnějším poškozením obnovy je okus vrcholového prýtu. Obnova do 0,5 m výšky je téměř výhrad ně poškozena právě tímto okusem, a to na 38 % jedinců. Nejvíce jsou poškozovány modříny, krátkověké listnáče a duby. Ve střední rozměrové třídě obnovy (0,5 až 1,3 m výšky) je zvěří poškozeno 50 % obnovy. Okus vrcho lového prýtu je i v této výškové třídě nejčastějším typem poškození - vyskytuje se u poloviny obnovy. Ojediněle se v této rozměrové třídě obnovy již vyskytuje vytloukání, ohryz a loupání. V nejvyšší rozměrové třídě obnovy (nad 1,3 m výšky) je zvěří poškozeno cca 19 %. Spektrum poškození se zde mění, ubývá okusu vrcholového prýtu a přibývá vytloukání a loupání. Škody zvěří na obnově zjištěné v nejsou z metodických důvodů srovnatelné s. Rozsah poškození obnovy však koresponduje s údaji Inventarizace škod zvěří v lesích České republiky za rok 2010 (Beranová et al., 2011). Poškození kůry stromů ohryzem a loupáním jelení zvěří působí nejen znehodnocení dřeva jako suroviny, ale je vstupní branou houbové infekce. Současně narušuje pevnost kmene a zvyšuje riziko rozpadu porostů vlivem bořivého větru a celkově snižuje vitalitu stromu a potenciální věk jeho dožití. Celkově je loupáním poškozeno více než 234 milionů stromů, tj. 11 % z celkového počtu stromů s výčetní tloušťkou 7 cm a více. Nejpostiženější dřevinou je smrk, který má loupáním a ohryzem poškozeno 21 % jedinců. Průměrná hmotnatost poškozeného stromu byla zhruba 0,3 m 3. Podíl loupání a ohryzu na zásobě hroubí je 8,1 % (Tab. 21), tzn. je nižší než podíl z počtu stromů. Příčinou je skutečnost, že loupáním jsou postihovány především mladší stromy s jemnou kůrou, které mají podprůměrnou hmotnatost. U smrku, který je loupáním a ohryzem postižen nejvíce, je takto postiženo 15 % zásoby hroubí, u ostatních krátkověkých listnáčů je takto poškozeno 1,2 % zásoby. U dalších skupin dřevin je podíl zásoby poškozené loupáním ve zlomcích procenta. Tab. 21: Celková zásoba hroubí b.k. podle charakteru loupání kmene a skupin dřevin volume of growing stock u.b. (DBH >= 7 cm) broken down by game bark stripping type and species group Vše All Loupání Peeling bez poškození no damage kmen poškozen do 1/8 obvodu stem damage up to 1/8 of perimeter kmen poškozen nad 1/8 obvodu stem damage more than 1/8 of perimeter bez poškození no damage kmen poškozen do 1/8 obvodu stem damage up to 1/8 of perimeter kmen poškozen nad 1/8 obvodu stem damage more than 1/8 of perimeter Kategorie dřevin / Objem broubí b.k. Species category / Merchantable volume i.b. Smrk ztepilý ostatní dřeviny Norway spruce other species mil. m³ (α=0,10) % mil. m³ (α=0,10) % mil. m³ (α=0,10) % 389,7 30,8 86,0 398,7 23,6 99,6 788,4 36,4 92,4 24,1 4,1 5,3 0,7 0,3 0,2 24,8 4,1 2,9 39,6 7,1 8,7 0,8 0,3 0,2 40,4 7,1 4,7 453,4 32,7 100,0 400,2 23,6 407,7 31,6 85,0 435,7 25,9 100,0 853,6 28,2 4,8 5,9 0,9 0,3 0,2 29,1 43,7 7,0 9,1 1,2 0,3 0,3 44,9 479,6 33,3 100,0 437,9 25,9 100,0 917,4 37,6 100,0 99,5 843,4 38,1 91,9 4,9 3,2 7,1 4,9 38,8 100,0 10 Příloha IFER v Lesnické Práci 10/2015

11 Přírodě blízké prvky - stav a vývoj Přírodě blízké prvky jsou tvořeny jak bylinnou, tak dřevinnou vegetací, která není intenzivně lesnicky nebo zemědělsky obhospodařována. Jejich výskyt přispívá k diverzitě a zvyšuje tak ekologickou hodnotu krajiny. je v České republice 572 tisíc ha přírodě blízkých prvků (PBP), což představuje 7,3 % rozlohy země (Tab. 22). Oproti lesu Tab. 22: Rozloha přírodě blízkých prvků podle kategorií dřevin a výškových pásem Area of near-natural elements, broken down by species category and altitudinal zone Kategorie dřevin Species category dlouhověké list. long-lived broadl. krátkověké list. short-lived broadl. plocha bez stromů unstocked area dlouhověké list. long-lived broadl. krátkověké list. short-lived broadl. plocha bez stromů unstocked area Výškové pásmo / Rozloha Altitudinal zone / Area m m >700 m tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % tis. ha (α=0,10) % to je cca pětina rozlohy. Podíl plochy bez stromů a zastoupení jehličnanů stoupá s výškovým pásmem. Přibližně 2/3 rozlohy PBP zaujímá plocha bez stromů, tzn. plocha tvořená bylinnou a keřovou vegetací. V rozloze PBP s výskytem stromů výrazně převažují listnáče. Podíl dlouhověkých listnáčů v této kategorii je 40 %, podíl krátkověkých listnáčů dosahuje 55 %, zatímco podíl jehličnanů je 5 %. 2,4 6,3 ±7,2 2,6 1,4 ±0,8 0,5 2,1 ±1,4 3,8 9,8 ±7,3 1,7 43,8 ±13,2 17,9 19,7 ±8,2 7,1 1,3 ±1,1 88,7 64,8 ±15,5 11,2 44,1 ±12,1 18,0 49,6 ±13,7 17,8 2,8 ±1,6 5,1 96,5 ±18,1 16,7 150,3 ±24,4 61,5 208,5 ±23,4 74,6 49,2 ±8,2 244,5 100,0 279,2 100,0 55,5 0,8 ±0,6 0,3 2,0 ±0,9 0,7 55,9 ±13,0 22,1 27,5 ±9,7 10,2 60,7 ±13,2 24,1 54,1 ±12,8 20,1 135,0 ±23,6 53,5 186,0 ±23,1 69,0 252,4 100,0 269,6 100,0 408,0 ±34,2 70,4 100,0 579,2 100,0 8,2 ±7,2 16,5 11,0 ±7,3 1,9 1,3 ±1,0 2,7 84,7 ±16,0 14,8 1,9 ±0,9 3,9 116,7 ±18,2 20,4 38,5 ±10,0 76,9 359,5 ±33,9 62,9 50,0 100,0 572,0 100,0 V období mezi inventari zacemi došlo k nárůstu podílu rozlohy se stromy o 40 tisíc ha, což předsta vuje nárůst o 7 procentních bodů. Aktuální podíl plochy se stromovou vegetací podle je 37 %. Kmenová zásoba stromů na PBP dosahuje téměř 29 mil. m 3 (Tab. 23). Téměř 70 % této zásoby je soustředěno v polohách do 400 m, s nadmořskou výškou pak strmě klesá. Největší podíl na zásobě mají krátkověké listnáče, a to zhruba 59 %. V období mezi inventarizacemi je indikován nárůst kmenové zásoby stromů na PBP o 4,7 mil. m 3, tj. o 20 % vzhledem k. Zásoba uhlíku v nadzemní biomase stromů na PBP podle činí cca 13 mil. tun a s nadmořskou výškou strmě klesá (Tab. 24). Indikovaný nárůst mezi šetřeními a o 23 % kores ponduje s nárůstem zásob. Tab. 23: PBP - Celková zásoba kmenová s.k. podle kategorií dřevin a výškových pásem (stromy od 7 cm výč. tl.) volume of stem o.b. (DBH >= 7 cm) broken down by species category and altitudinal zone Výškové pásmo / Objem kmene s.k. Altitudinal zone / Stem volume o.b. Kategorie dřevin Species category m m >700 m dlouhověké list. long-lived broadl. krátkověké list. short-lived broadl. dlouhověké list. long-lived broadl. krátkověké list. short-lived broadl. mil. m³ (α=0,10) % mil. m³ (α=0,10) % mil. m³ (α=0,10) % mil. m³ (α=0,10) % 0,2 ±0,4 1,3 0,1 1,6 0,2 ±0,5 23,5 0,5 ±0,3 2,1 6,5 ±2,7 39,3 1,6 ±0,9 27,1 0,0 16,5 ±5,3 100,0 6,0 ±1,0 100,0 0,7 ±0,3 100,0 0,2 1,1 0,5 ±0,2 6,4 8,4 ±2,4 42,2 2,3 ±0,8 29,0 11,3 ±4,5 56,7 5,2 ±0,8 64,6 20,0 ±4,6 100,0 8,0 ±1,1 100,0 8,1 ±2,8 35,1 9,8 ±4,7 59,4 4,3 ±0,7 71,3 0,5 ±0,3 71,9 14,6 ±4,7 62,8 4,6 23,2 ±5,4 100,0 0,5 ±0,6 47,8 1,2 ±0,5 4,1 0,1 7,5 10,8 ±2,5 37,4 0,4 ±0,2 44,7 16,9 ±4,5 58,5 1,0 ±0,3 100,0 28,9 ±4,8 100,0 Příloha IFER v Lesnické Práci 10/