Právní režim oceánů. Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 2. Úvod základní pojmy a údaje

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právní režim oceánů. Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 2. Úvod základní pojmy a údaje"

Zdeněk Pospíšil
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Mořské a vodní právo Právní režim oceánů Karolina Žákovská Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 2 Úvod základní pojmy a údaje pojmosloví - (světový) oceán - oceány (4+1) - moře > 97% světových zásob vody > 70% povrchu planety Země > 90% biosféry (1,3 miliardy km 3 vody) 1

Světové oceány Úvod význam oceánů význam oceánů a/ ekologický základ pro koloběh uhlíku, vody, pro celkovou energetickou bilanci Země, s tím související

2 Světové oceány Úvod význam oceánů význam oceánů a/ ekologický základ pro koloběh uhlíku, vody, pro celkovou energetickou bilanci Země, s tím související zásadní vliv na klima (v globálním i lokálním měřítku) prostředí pro život mnoha organismů (největší relativně stabilní a homogenní životní prostor na planetě) 2

Globální koloběh uhlíku Zdroj: CASA-CQUEST http://geo.arc.nasa.gov/sge/casa/cquestwebsite/overview.

3 Globální koloběh uhlíku Zdroj: CASA-CQUEST Úvod význam oceánů b/ ekonomický a sociální podíl mořských organismů na výživě světové populace (cca 15% globální spotřeby živočišných proteinů) ložiska surovin (minerálů a fosilních paliv) námořní doprava (90% zboží ve světovém obchodu je přepravováno po moři) energetické využití (energie větru, vln, slapových jevů) 3

4 Podíl mořských ryb na příjmu živočišných proteinů Zdroj: FAO Fisheries: The State of World Fisheries and Aquaculture, 2008 Ložiska nerostných surovin na mořském dně a pod ním Zdroj: Encyclopedia of Earth, USGS, Oceanflore, Encyclopedia of New Zealand 4

5 Úvod právní souvislosti homogenní charakter mořského prostředí (neexistence nepropustných ekologických hranic) umožňuje takřka neomezený pohyb živých mořských zdrojů, ale i znečištění rezervoár zdrojů x nemožnost faktického ovládnutí význam pro lidstvo (viz výše + význam jako spojnice mezi lidmi a národy ) potřeba mezinárodní právní úpravy spravedlivého využívání moří a jejich ochrany Historický vývoj právního režimu oceánů využívání člověkem od starověku (námořní plavba, rybolov) do pozdního středověku absence významnějších konfliktů o ovládnutí moří x 17. století krystalizace a střet dvou protichůdných tendencí - volné moře (Mare liberum, Hugo Grotius, 1609) x snaha o podřízení mořského prostoru, resp. jeho části, suverénní státní moci (Mare clausum, John Selden, 1635) kompromisní řešení dva pilíře mezinárodního mořského práva: princip svobody volného moře a suverenita pobřežního státu nad tzv. teritoriálním mořem, resp. vodami (De dominio maris dissertatio, Cornelius Van Bynkershoek 1703) x sporná zůstávala otázka šíře teritoriálních vod ( terrae potestas finitur ubi finitur armorum vis ) 5

6 Historický vývoj právního režimu oceánů Konference OSN o mořském právu První: 1958 Ženeva Úmluva o teritoriálních vodách a přilehlé zóně Úmluva o pevninské mělčině Úmluva o volném moři Úmluva o rybolovu a ochraně biologických zdrojů volného moře x nesouhlas a v důsledku toho malá účast pobřežních států Druhá: 1960 Ženeva x neúspěšná Třetí: New York, Ženeva Úmluva OSN o mořském právu (United Nations Convention on the Law of the Sea) Úmluva OSN o mořském právu přijata dne 10. prosince 1982 v Montego Bay na Jamajce ústava pro oceány úprava většiny významných otázek mořského práva, 320 článků, 9 příloh práva a povinnosti států v mořském prostoru: - pobřežní stát (+ specifická práva souostrovních států) - stát vlajky - stát přístavu + některé další (např. rozvojové státy, vnitrozemské státy, geograficky znevýhodněné státy) 6

7 Úmluva OSN o mořském právu základní otázky: - právní režim mořského prostoru - ochrana mořského prostředí - mořský vědecký výzkum - pomoc rozvojovým zemím - řešení sporů (Příloha VI Tribunál pro mořské právo, International Tribunal for the Law of the Sea, sídlo v Hamburku) Úmluva OSN o mořském právu Struktura UNCLOS Preambule Část I: Úvodní ustanovení Část II: Teritoriální vody a přilehlá zóna Část III: Průlivy využívané pro mezinárodní námořní plavbu Část IV: Souostrovní státy Část V: Výlučná ekonomická zóna Část VI: Pevninská mělčina Část VII: Volné moře Část VIII: Právní režim ostrovů Část IX: Uzavřená nebo polouzavřená moře Část X: Právo vnitrozemských států na přístup k moři a svoboda tranzitu Část XI: Oblast Část XII: Ochrana a uchování mořského prostředí Část XIII: Mořský vědecký výzkum Část XIV: Vývoj a převod mořských technologií Část XV: Řešení sporů Část XVI: Obecná ustanovení Část XVII: Závěrečná ustanovení 7

8 Právní režim oceánů (UNCLOS) Výchozí pojem právní úpravy mořského prostoru: tzv. základní linie (baseline(s) ) - normální linie - přímé linie Právní režim oceánů (UNCLOS) 8

Právní režim oceánů (UNCLOS) Oblasti spadající pod jurisdikci pobřežních států vnitřní vody (internal waters) režim pevninského území (suverenita) teritoriální vody (territorial sea) - max.

9 Právní režim oceánů (UNCLOS) Oblasti spadající pod jurisdikci pobřežních států vnitřní vody (internal waters) režim pevninského území (suverenita) teritoriální vody (territorial sea) - max. 12 nm od základních linií (baselines) kvazi-suverenita, resp. suverenita omezená právem pokojného průjezdu (right of innocent passage), možnost pobřežního státu předepsat plavební trasy a systémy oddělení dopravy (sea lanes and traffic separation schemes) přilehlá zóna (contiguous zone) - max. šířka 24 nm speciální pravomoc pobřežního státu v oblasti celních, fiskálních, imigračních a hygienických předpisů 9

suverenita omezená právem pokojného průjezdu (viz teritoriální vody) - další mořské prostory spadající pod národní jurisdikci

10 Oblasti spadající pod jurisdikci pobřežních států souostrovní vody (archipelagic waters) = vody mezi ostrovy souostrovního státu vymezené tzv. souostrovními základními liniemi (archipelagic baselines) kvazi-suverenita souostrovního státu, resp. suverenita omezená právem pokojného průjezdu (viz teritoriální vody) - další mořské prostory spadající pod národní jurisdikci souostrovního státu jsou vymezovány vně souostrovních základních linií Souostrovní vody Zdroj: Pacific Islands Applied Geoscience Commission 10

Souostrovní vody Zdroj: Pacific Islands Applied Geoscience Commission Oblasti spadající pod jurisdikci pobřežních států výlučná ekonomická zóna (exclusive economic zone, EEZ) = prostor sui generis,

11 Souostrovní vody Zdroj: Pacific Islands Applied Geoscience Commission Oblasti spadající pod jurisdikci pobřežních států výlučná ekonomická zóna (exclusive economic zone, EEZ) = prostor sui generis, max. 200 nm od základních linií jurisdikce pobřežního státu ve věcech hospodářského využití, mořského vědeckého výzkumu, ochrany mořského prostředí a živých mořských zdrojů x práva ostatních států (plavba, přelet, pokládání podmořských potrubí a kabelů a činnosti související) 11

Právní režim oceánů (UNCLOS) Oblasti spadající pod jurisdikci pobřežních států kontinentální šelf (continental shelf), též pevninská mělčina = mořské dno a podzemí za hranicemi teritoriálních vod po

12 Právní režim oceánů (UNCLOS) Oblasti spadající pod jurisdikci pobřežních států kontinentální šelf (continental shelf), též pevninská mělčina = mořské dno a podzemí za hranicemi teritoriálních vod po přirozenou vnější hranici pevninské mělčiny, považována za přirozené prodloužení pevninského území pobřežního státu suverénní práva na využívání přírodních zdrojů, POZOR, existují ipso facto et ab initio (nemožnost jiných států využívat zdroje bez výslovného svolení pobřežního státu)! Rozšířený, resp. vnější kontinentální šelf (extended, outer continental shelf) = za hranicí EEZ, nárokován téměř 50 státy. 12

Vnější kontinentální šelf Zdroj: UNEP GRID Arendal, www.grida.

hranicemi národní jurisdikce oblast svobody, stejná práva všech států

potrubí a kabelů, rybolov, umisťování umělých ostrovů a zařízení -

13 Vnější kontinentální šelf Zdroj: UNEP GRID Arendal, Mezinárodní prostory volné moře (high seas) = vodní sloupec za hranicemi národní jurisdikce oblast svobody, stejná práva všech států světa - příkladmo vyjmenovány: plavba, přelet, pokládání podmořských potrubí a kabelů, rybolov, umisťování umělých ostrovů a zařízení - jurisdikce státu vlajky x v určitých směrech překonáno (např. pirátství, částečně rybolov) 13

14 Mezinárodní prostory Oblast (Area) = dno a podzemí za hranicemi národní jurisdikce právní režim společného dědictví lidstva (common heritage of Mankind), spravována Úřadem pro mořské dno (International Seabed Authority) x vztahuje se pouze na neživé zdroje (tj. minerály a fosilní paliva) a činnosti, které se jich týkají Viz čl. 133 UNCLOS For the purposes of this Part: (a) ʽresourcesʼ means all solid, liquid or gaseous mineral resources in situ in the Area at or beneath the seabed, including polymetallic nodules Mezinárodní prostory Konec 20. st. - objev biologických společenstev na hlubokomořském dně, za hranicemi národní jurisdikce, zejm. ekosystémůhydrotermálních vývěrů (hydrothermal vents) x biologické zdroje nespadají pod právní režim Oblasti (tj. společné dědictví lidstva), ale pod právní režim volného moře Budoucnost? (V současné době jedna z nejzajímavějších otázek mezinárodního mořského práva). 14

15 Mezinárodní prostory Zdroj: Van Dover, C.L. (2011), Tighten regulations on deepsea mining, Nature, 470, s. 33 Mezinárodní prostory Zdroj: Deep-Sea News, National Science Foundation 15

16 Děkuji za pozornost. 16

Podobné dokumenty

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu Námořní právo Historie mořské právo - zásady se původně utvářely jako právo obyčejové - vliv námořních mocností teritoriální vody vzdálenost, která se dala chránit pobřežním dělostřelectvem 3 námořní míle