Co přinesl projekt. Priority druhové ochrany cévnatých rostlin. Výzkum a dokumentace
|
|
- Jaroslava Staňková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výzkum a dokumentace Hvězdnice alpská (Aster alpinus) Foto Jindřich Prach Co přinesl projekt Priority druhové ochrany cévnatých rostlin Lucie Černá, Jarmila Gabrielová, Zuzana Münzbergová, Tereza Mináriková, Tomáš Dostálek Ztráta biodiverzity je v současnosti jedním z nejvýznamnějších negativních jevů, kterým se snaží lidská společnost čelit v oblasti ochrany přírody. Jedná se o celosvětový problém, který je dobře zdokumentován i ve střední a západní Evropě. Zastavit její pokles do roku 2020 je jedním z hlavních cílů Evropského společenství a prioritou všech 168 států, které ratifikovaly světovou Úmluvu o ochraně biologické rozmanitosti. Je to však nelehký úkol. Faktorů, které stojí za ztrátou biologické rozmanitosti, je celá řada a často působí velmi rozdílně. V řadě případů obecná ochrana ekosystémů nestačí k jejich záchraně bez bližšího zaměření na biologii konkrétních ohrožených druhů. Chceme-li tedy našim ohroženým druhům skutečně pomoci, musíme je lépe poznat. Se zvyšujícím se počtem ohrožených nebo zranitelných druhů (v červených seznamech ČR je v současnosti uvedeno více než druhů cévnatých rostlin a přes bezobratlých) začíná být navíc zřejmé, že není možné se všem těmto druhům aktivně věnovat. V druhové ochraně je třeba stanovit priority a vybrat druhy, které je nezbytné cíleně chránit. Příkladem může být výběr druhů pro záchranné programy. Ten je prováděn na základě objektivních kritérií (viz rámeček Kritéria výběru druhů pro záchranné programy na str. 18), jejich aplikace je však bez kvalitních dat velmi obtížná. Pro hlubší posouzení skutečné ohroženosti druhu je třeba znát jeho minulost musíme umět odlišit vymírající druhy od těch, které jsou přiroze 2011 číslo 6 17
2 Kritéria výběru druhů pro záchranné programy Druh je v ČR aktuálně ohrožen, jedná se o kriticky či silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v aktuálním znění. Druh byl do červeného seznamu zařazen z důvodu pozorovaného nebo předpokládaného úbytku početnosti nebo zmenšování areálu. Druh v ČR není na okraji areálu. Pokud ano, musí být ohrožený v rámci areálu rozšíření, případně je výskyt druhu na okraji areálu významný z hlediska ochrany celého druhu (zachování genetické variability atp.). V minulosti v ČR prokazatelně existovala stálá životaschopná populace druhu. Příčiny ohrožení druhu jsou odstranitelné. Charakter příčin ohrožení je takový, že je lze odstranit pouze rozsáhlými, centrálně koordinovanými, aktivními, druhově specifickými opatřeními. ně vzácné. To lze provést pouze na základě znalostí o historickém rozšíření druhu a početnosti jeho populací v minulosti. Významnou informací je také areál a ohrožení druhu v rámci celého tohoto areálu: Ubývají populace druhu v ČR z přirozených příčin (např. při oscilaci areálu populace na okrajích areá lu vymírají a znovu vznikají vlivem klimatických podmínek), nebo se jedná o druh masivně ubývající ve všech oblastech svého výskytu? Poslední, ale pravděpodobně nejvýznamnější informací jsou příčiny ohrožení druhu: Je druh ohrožen antropogenními faktory, kterým není schopen čelit? Nebo existují nevhodné biologické vlastnosti, které mají vymírající druhy společné a které zvyšují jejich ohroženost bez ohledu na podmínky prostředí? Cílem představeného projektu Priority druhové ochrany cévnatých rostlin bylo najít odpověď alespoň na část uvedených otázek pro kriticky ohrožené druhy rostlin české květeny (kategorie C1 dle červeného seznamu, Procházka 2001) a shromáždit podklady pro rozhodování, které druhy cévnatých rostlin navrhnout pro záchranné programy. Projekt byl podpořen v rámci národního programu Výzkum a Vývoj (VaV) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a na jeho řešení se společně podílely Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (jako hlavní koordinátor), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Sagittaria. Metodika a výsledky hlavních částí projektu Projekt sestával ze dvou hlavních částí (1) shromáždění a vyhodnocení informací o biologii, ekologii a stanovištních nárocích C1 druhů, areálech jejich rozšíření, ohrožení v ostatních evropských zemích a o historickém a současném rozšíření v České republice a (2) z podrobné studie populační biologie a genetiky vybraných C1 druhů. Analýza spektra kriticky ohrožených druhů Ze souboru C1 druhů jsme z praktických důvodů vyloučili taxonomicky problematické rody kontryhel, jestřábník, ostružiník a pampeliška a podrobněji se zaměřili na zbývajících více než 400 C1 druhů. V první řadě jsme chtěli zjistit, zda se vzácné a ohrožené druhy vyznačují nějakými specifickými vlastnostmi, které je odlišují od druhů hojných a mohou tak být příčinou jejich vzácnosti a ohrožení. Provedli jsme srovnání vegetativních, generativních a ekologických charakteristik C1 druhů s vlastnostmi druhů, které jsou jim blízce příbuzné, ale co do rozšíření hojné. Údaje o druhových vlastnostech jsme získali z literatury a databází. Ukázalo se, že ve srovnání s druhy blízce příbuznými hojnými dosahují C1 druhy menší výšky, kvetou kratší dobu a je mezi nimi větší zastoupení autokompatibility. Pro řadu našich C1 druhů dále platí, že se jedná o kompetičně slabé taxony raných sukcesních stadií, které v průběhu sukcese ustupují silnějším konkurentům. Jsou to také druhy extrémnějších typů stanovišť (otevřená, živinami chudá), která jsou v rámci celé Evropy ohrožena zarůstáním a eutrofizací (Gabrielová et al. 2011a). Pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii) Foto Tomáš Vymyslický V rámci projektu byla shromažďována data o evropském areálu rozšíření C1 druhů za použití již publikovaných map areálů. Získali jsme tím informaci o celkové velikosti evropského areálu rozšíření a pozici České republiky v rámci tohoto areálu. Díky tomu tak můžeme např. identifikovat druhy, které jsou v ČR na okraji areálu rozšíření, a možná právě proto jsou zde tak vzácné a jejich populace nestabilní (např. bezobalka sivá, hadinec červený, kozinec písečný, třezalka pěkná). Se znalostí areálů rozšíření C1 druhů úzce souvisí i informace o tom, jak jsou druhy v rámci tohoto areálu ohrožené. V rámci projektu jsme se proto zaměřili na stav ohrožení našich C1 druhů v dalších 31 evropských zemích. Informaci o stupni ohrožení v ostatních státech jsme získali z národních červených seznamů a červených knih. Rovněž bylo důležité zjistit, zda skutečnost, že český C1 druh není v červeném seznamu dané země uveden, znamená, že je zde běžný a není ohrožen, nebo zde vůbec neroste. To jsme ověřovali pomocí checklistů nebo flór daných států. Analýza údajů ukázala, že české C1 druhy jsou relativně běžné v Itálii, Francii, Chorvatsku, Rumunsku a na Ukrajině, naopak značně ohrožené jsou ve státech sousedících s Českou republikou na Slovensku, v Rakousku a Německu. Mezi druhy, které jsou v ČR vzácné, ale mají velký areál a v řadě ostatních zemí jsou relativně běžné, patří např. bika klasnatá, kuřinka solná, lipnice alpská, ostřice tmavá nebo řepeň durkoman. Jejich ochrana by proto z celoevropského hlediska neměla být velkou prioritou. Na druhou stranu byly identifikovány druhy, které jsou sice široce rozšířené, ale zároveň i vysoce ohrožené v řadě zemí svého výsky Třezalka pěkná (Hypericum pulchrum) Foto Petr Bauer číslo 6
3 tu, a proto by jim i ze strany České republiky měla být věnována náležitá pozornost (např. hlízovec Loselův, rosnatka anglická, sklenobýl bezlistý, šášina rezavá nebo vratička heřmánkolistá); Gabrielová et al. 2011b. Znalost aktuálního rozšíření jednotlivých C1 druhů na území ČR je dalším významným hodnotícím kritériem, neméně důležitá je také informace o změnách rozšíření druhů v čase. Proto jsme se v rámci další části projektu intenzivně věnovali sběru dat o historickém a současném rozšíření C1 druhů na území ČR, abychom mimo jiné dokázali odlišit druhy přirozeně vzácné od druhů skutečně ohrožených (tj. v čase ubývajících). Za tuto část projektu byla zodpovědná Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která sběr nálezových dat koordinovala. Údaje o lokalitách výskytu v současné době i v minulosti byly získány rozsáhlou excerpcí odborné botanické literatury, herbářových sbírek, floristických databází a kartoték. Bylo získáno přes 70 tisíc nálezových údajů různé kvality, které musely nejprve projít časově i technicky náročnou úpravou (nemalou část z nich bylo nutné přesněji lokalizovat i datovat) a poté byly importovány do Nálezové databáze ochrany přírody spravované AOPK ČR (tzv. NDOP). Hlavní zdroje nálezových dat, metodika jejich excerpce i úprav jsou podrobně popsány v článku Če r n á et al. (2011). V prostředí NDOP pak byly pro vybrané C1 druhy sestrojeny síťové mapy rozšíření, a to ve třech časových periodách rozšíření druhu do roku 1949, v letech a po roce 2000 (stanoveno jako aktuální rozšíření). Počet obsazených mapových polí (o velikosti základního pole síťového mapování, tj. 10 zeměpisné délky 6 zeměpisné šířky, přibližně 12 11,1 km) příslušným druhem byl následně porovnáván mezi jednotlivými časovými vrstvami. Z výsledků vyplývá, že mezi kriticky ohroženými druhy můžeme nalézt taxony, které byly na území ČR vždy vzácné a početnost jejich populací se v průběhu času příliš neměnila (např. kuřička krkonošská, psineček alpský, razilka smrdutá, třezalka pěkná), i druhy, které byly v minulosti relativně hojné a v důsledku různých změn prostředí se dnes ocitly na pokraji vyhynutí (např. koukol polní, lebeda růžová, stozrník lnovitý, svízel trojrohý). Byly rovněž identifikovány druhy v minulosti zřejmě vzácné, Má včelník šanci na přežití i ve 21. století? které se v současné době začaly šířit (např. šťovík bahenní). Většina analyzovaných taxonů však spadá do kategorie druhů v různém stupni ubývajících, a to zejména v průběhu 2. poloviny 20. století (Če r n á et al. 2011). S vyhodnocením změn rozšíření C1 druhů v ČR byla získána také informace o tom, zda se C1 druhy vyskytují v rámci stále stejných mapových polí, nebo mají tendenci lokality svého výskytu obměňovat. Výše zmíněné studované charakteristiky C1 druhů jsme v závěru projektu propojili, což nám umožnilo klasifikovat druhy do různých skupin. Např. na základě zkou U kriticky ohroženého včelníku rakouského (Dracocephalum austriacum L.) jsme srovnávali populační dynamiku ve dvou vzdálených územích. Studovali jsme kompletní životní cyklus druhu ve třech populacích v Českém krasu a třech populacích ve Slovenském krasu. Pomocí populačních maticových modelů jsme pak predikovali jejich další vývoj a sledovali, zda studované populace za současných podmínek mají tendenci růst, vymírat nebo jsou stabilní. Dále jsme také počítali, jaká je pravděpodobnost vymření jednotlivých populací včelníku do 20, 50 a 100 let. Zjistili jsme, že největší vliv na populační růstovou rychlost má přežívání ve fázi semen a přežívání ve fázi malých a velkých dospělých rostlin. Tyto přechody jsou však relativně stabilní mezi jednotlivými populacemi a roky, což ukazuje na to, že nejsou příliš citlivé ke změnám na lokalitách. Části životního cyklu, které jsou nejvíce variabilní mezi studovanými populacemi včelníku a které by měly být cílem managementových opatření, jsou produkce semen a vzcházení semenáčků (Dostálek & Münzbergová 2011). Tyto přechody jsou pravděpodobně nejvíce ovlivněny výkyvy počasí a postupnou expanzí dřevin na lokalitách. Sledování dále ukazuje, že populace včelníku v Českém a Slovenském krasu, které mají více než 50 jedinců, v současné době početně neklesají a jejich pravděpodobnost vymření i do 100 let je velice malá. Malé populace jsou však ohroženy mnohem více a jejich další přežívání může být velice ovlivněno i mnoha náhodnými procesy. Celkové výhledy pro přežívání populací včelníku jsou tedy dobré. Je však nutné udržet alespoň současný stav jejich stanovišť a omezit zarůstání lokalit křovinami a stromy. semenáček semena malá dospělá rostlina velká dospělá rostlina Rohatec růžkatý (Glaucium corniculatum) Foto Michal Štefánek Životní cyklus včelníku rakouského s možnými přechody mezi jednotlivými fázemi životního cyklu 2011 číslo 6 19
4 mání míry úbytku druhu a obměny lokalit bylo vymezeno několik podskupin C1 druhů s podobnými biologickými vlastnostmi a ekologickými nároky (Ga b r i e l o v á et al. 2011c). Jasně charakterizované jsou zejména tyto dvě skupiny: 1) druhy masivně ubývající, obměňující lokality svého výskytu jedná se většinou o jednoleté druhy vázané na biotopy ovlivněné nebo vytvořené člověkem, druhy s vysokými nároky na živiny a druhy, jejichž semena jsou šířena člověkem (patří sem např. dříve běžné plevele extenzivních polních kultur a další ruderální archeofyty jako jablečník obecný, lebeda růžová, rohatec růžkatý, sveřep stoklasa); 2) stabilní druhy vytrvávající na svých lokalitách sem patří převážně druhy alpínského bezlesí a lesů, fanerofyty a anemochorní druhy (např. jalovec obecný nízký, kopyšník tmavý, lomikámen vstřícnolistý, psineček alpský). Mezi druhy v ČR silně ubývající, výrazně ohrožené v ostatních evropských zemích a vyskytující se na stále stejných lokalitách, tedy druhy, které by u nás měly být prioritně chráněny, patří např. hořeček ladní pobaltský, koniklec otevřený či měkkyně bažinná. Druhy, jako např. masnice vodní, vratička heřmánkolistá a zvonek hadincovitý, jsou ohrožené do stejné míry jako druhy zmíněné výše, ochrana jejich stanovišť je však komplikována faktem, že své lokality v čase obměňují (Gabrielová et al. 2011c). Veškeré údaje o C1 druzích, které byly v rámci této části projektu nasbírány, jsou přehledně shromážděny ve veřejně přístupné Databázi C1 rostlin (viz obr. na této straně). populací a tedy i jejich ohroženost za předpokladu stabilních podmínek prostředí (viz rámeček Má včelník šanci na přežití i ve 21. století?). U vybraných modelových druhů jsme také studovali vnitro- a mezipopulační genetickou variabilitu českých i zahraničních populací, což nám umožnilo zhodnotit riziko ztráty genetické variability, které je vysoké zejména u malých populací. Současně jsme mohli zhodnotit stanovištní podmínky, za kterých dochází k poklesu početnosti populací druhu, a identifikovat tak vhodný management lokalit. Zajímavým modelovým druhem byl pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii), který je ukázkou druhu, u něhož se antropogenně podmíněné faktory ohrožení setkaly s biologickými vlastnostmi, které ještě více zvýšily jeho ohroženost. Jde o panonský endemit, silně ohrožený ve všech oblastech svého malého areálu, jeho ochrana by proto měla mít i přes svou obtížnost velkou prioritou. V ČR má tento druh pět populací. V minulosti u nich došlo vlivem řady faktorů ke ztrátě a zmenšení stanovišť a následně k poklesu počtu jedinců. Dosud se předpokládalo, že naše populace jsou schopny pouze vegetativního rozmnožování rozrůstáním podzemních oddenků. V roce 2011 však byla v laboratorních podmínkách zjištěna klíčivost semen 0,72 % (Gi l l o v á et al. 2011). Generativní reprodukce druhu je tedy pravděpodobně možná, na lokalitách je ale značně limitovaná. Druh kvete velmi omezeně v pozdním létě a na podzim, recentně bylo kvetení zaznamenáno pouze Studie modelových druhů Druhou část projektu představovaly studie populační dynamiky, genetické diverzity a stanovištních nároků vybraných kriticky ohrožených druhů rostlin. Jako modelové druhy byly vybrány: hořeček mnohotvarý český, hrachor hrachorovitý, kuřičky hercynská, krkonošská a hadcová, lněnka bezlistenná, mateřídouška vejčitá kraňská, matizna bahenní, mečík bahenní, pelyněk Pančićův, plavín štítnatý, popelivka sibiřská, sleziník nepravý, švihlík krutiklas, včelník rakouský a vstavač trojzubý. Tyto druhy byly vybrány jako reprezentanti různých skupin v rámci značně heterogenní skupiny C1 druhů, liší se tedy řadou biologických vlastností, stanovištních nároků a životní strategií. Studium populační dynamiky modelových druhů bylo založeno na podrobném popisu životního cyklu vybraných jedinců v populaci. Díky tomu jsme mohli identifikovat kritické fáze životního cyklu, které mohou mít na budoucí vývoj populací největší vliv a na něž je vhodné se při ochraně daného druhu zaměřit. Pro vybrané druhy byla dynamika populací modelována v čase, což nám umožnilo předpovědět další vývoj Náhled veřejně přístupné Databáze C1 rostlin na stránkách Portálu informačního systému ochrany přírody AOPK ( Filtr, karta druhu, okénko nápovědy, mapy areálu druhu, ohrožení v okolních evropských zemích a rozšíření v ČR ve třech časových vrstvách do r. 1949, a po r číslo 6
5 na třech z pěti populací. K dozrání nažek navíc dochází pouze v případě dlouhé vegetační sezony. Omezená generativní reprodukce druhu byla potvrzena i výsledky studie genetické variability, které ukazují nízké hodnoty heterozygotnosti a polymorfismu populací (Ki t n e r et al., in prep). Vyšší hodnota indexu genetické variability byla v ČR zjištěna pouze u populace Liščí kopec I (v Dunajovických kopcích na jižní Moravě). Z toho lze usuzovat, že alespoň na této lokalitě omezeně dochází k pohlavnímu rozmnožování. Druh je tedy zafixován ve stavu, kdy jeho populace dobře přežívají při vhodné péči o lokality (sečení, odstraňování nahromaděné stařiny, občasné vypalování), větší nárůst početnosti populací je však vyloučen a stejně tak je bez generativní reprodukce vyloučeno osídlení nových lokalit. Navíc jakákoliv větší disturbance lokalit může vést k zániku populací. Praktické výstupy projektu Výsledky obou částí projektu byly zpracovány do podoby 16 samostatných odborných článků, které jsou publikovány v monotematickém čísle časopisu Příroda 31, které je věnováno projektu Priority druhové ochrany cévnatých rostlin. V čísle naleznete jak podrobné metodiky sběru a zpracování dat týkajících se vlastností C1 druhů, tak i výsledky populačních studií ve formě samostatných článků pro konkrétní modelové druhy. Dalším praktickým výstupem projektu jsou metodiky AOPK ČR, které byly zpracovány pro vybrané kriticky ohrožené druhy vstavač trojzubý (Do s ta l í k et al. 2011), sinokvět chrpovitý (Klaudisová et al. 2011) a kuřička hadcová (Pá n k o vá 2011). Obsahují shrnutí dosavadních znalostí o biologii, ekologii, rozšíření a příčinách ohrožení těchto druhů a navrhují vhodný typ péče o ně a jejich lokality. Slouží tak jako praktické vodítko. Hlavním praktickým výstupem projektu je však již zmíněná Databáze charakteristik C1 rostlin (viz obr. na str. 20). Obsahuje veškeré v rámci projektu shromážděné údaje o charakteristikách C1 druhů. Funguje na principu vyhledávání dle českého/latinského jména druhu nebo je možné použít filtr pro zadávání konkrétních charakteristik, a tím vyhledávat skupiny C1 druhů s podobnými vlastnostmi. Ke každému konkrétnímu C1 druhu je pak vygenerována tzv. karta druhu, která obsahuje fotografii, podrobný výpis biologických vlastností, ekologické a stanovištní nároky, informace o evropském areálu rozšíření včetně mapy, o ohrožení druhu v okolních evropských zemích včetně mapy přehledně zobrazující situaci ohrožení a nakonec také mapy rozšíření druhu v rámci ČR ve třech časových vrstvách (do r. 1949, v letech a po r. 2000). Na tomto místě je však třeba upozornit, že zmiňované charakteristiky nemusejí být u všech C1 druhů kompletní, stejně tak mohou u řady druhů chybět mapy areálů či ohrožení. Tato skutečnost je způsobena faktem, že pro některé C1 druhy zkrátka nebyly některé informace dostupné nebo vůbec neexistují. Součástí databáze je i podrobná nápověda, která obsahuje popis jednotlivých vlastností a informace o zdrojích, ze kterých byla data získána. Databáze C1 rostlin je součástí datového skladu AOPK ČR a je veřejně přístupná na webových stránkách Závěr V rámci projektu Priority druhové ochrany cévnatých rostlin bylo shromážděno významné množství informací o biologii, ekologii, areálech a změnách rozšíření kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR. Tyto informace mohou být použity pro řadu účelů pro výběr druhů do záchranných programů, sestavování červených seznamů, praktickou ochranu těchto druhů i pro jejich další výzkum. Databáze C1 rostlin je veřejně přístupná a i další data získaná v rámci projektu rádi poskytneme za účelem výzkumu nebo ochrany našich C1 druhů. Doufejme, že lepší poznání přispěje i k jejich lepší ochraně do budoucna. L. Černá, J. Gabrielová a T. Mináriková pracují v Sekci výzkumu a dokumentace AOPK ČR, Z. Münzbergová a T. Dostálek pracují v Botanickém ústavu AV ČR, v.v.i. Literatura ČERNÁ L., GABRIELOVÁ J., MÜNZBERGOVÁ Z. & RYBKA V. (2011): Změny v rozšíření kriticky ohrožených druhů rostlin v České republice na základě síťových map. Příroda, Praha, 31 (v tisku). Dostálek T. & Münzbergová Z. (2011): Populační dynamika a genetická diverzita kriticky ohroženého druhu, Dracocephalum austriacum L. Příroda, Praha, 31 (v tisku). DOSTALÍK S., RYBKA V. & ZMEŠKALOVÁ J. (2011): Vstavač trojzubý. Orchis tridentata. Péče o druh a jeho lokality. AOPK ČR. Praha. Dostupné z: GABRIELOVÁ J., MÜNZBERGOVÁ Z., HUSÁKOVÁ I. & CHRTEK J. (2011a): Kriticky ohrožené druhy rostlin České republiky: Jak se odlišují svými biologickými a ekologickými vlastnostmi od hojných druhů? Příroda, Praha, 31 (v tisku). GABRIELOVÁ J., FIALOVÁ T. & MÜNZBERGOVÁ Z. (2011b): Jak je to s ohrožením kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky v jiných evropských zemích? Příroda, Praha, 31 (v tisku). GABRIELOVÁ J., ČERNÁ L. & MÜNZ BERGOVÁ Z. (2011c): Jak souvisí změny v rozšíření kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky s jejich biologickými vlastnostmi a ekologickými nároky? Příroda, Praha, 31 (v tisku). GILLOVÁ L., KITNER M., MAJESKÝ L., SKÁLOVÁ D. & VYMYSLICKÝ T. (2011): Nové poznatky o druhu pelyněk Pančićův (Artemisia pancicii). Příroda, Praha, 31 (v tisku). KLAUDISOVÁ A., KŘÍŽ M. & ŠLECHTOVÁ A. (2011): Sinokvět chrpovitý. Jurinea cyanoides. Péče o druh a jeho lokality. AOPK ČR. Praha. Dostupné z: webportal.nature.cz. Pánková H. (2011): Kuřička hadcová. Minuartia smejkalii. Péče o druh a jeho lokality. AOPK ČR. Praha. Dostupné z: PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: SUMMARY Černá L., Gabrielová J., Münzbergová Z., Mináriková T. & Dostálek T.: What the Project Prioritization of Vascular Plants for Species Conservation Has Revealed The number of species threatened with extinction due to human activities has been increasing and it is hardly possible to reverse the trend and to prevent further reduction in all endangered species numbers. It is thus necessary to set clear priorities in species protection and to select species that are necessary to be protected, e.g. through action plans. For detailed assessment of actual vulnerability of species, we need very good knowledge of factors, which are connected with their rarity and endangerment (drivers). Within the project Prioritization of vascular plants for species conservation, the authors focused on critically endangered vascular plant species of the Czech Republic (category C1 according to the Red List, Procházka 2001) to establish a basis for informed decision making, which plant species should be suggested for action plans. The project consisted of two main parts (1) collecting and evaluating the information on biology, ecology, habitat requirements of the C1 species, their distribution range, endangerment in other European countries and their past and current distribution within the Czech Republic and (2) detailed studies on population biology and genetics of selected C1 species. Analysis of information on all C1 species allowed evaluation of the causes of their rarity and the identification of the species deserving priority protection. Detailed study on the life cycle in the model C1 species has brought much new knowledge applicable for their effective conservation. The data on C1 species obtained in the project are accessible to the public in the Database of C1 plants within the Nature Conservancy Information System ( číslo 6 21
LIFE15 NAT/CZ/ Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i.
LIFE15 NAT/CZ/000818 Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i. Projekt je realizován s finančním příspěvkem Evropské unie, programu Life a Ministerstva životního prostředí. Kuřička hadcová (Minuartia
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceLIFE15 NAT/CZ/ Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i.
LIFE15 NAT/CZ/000818 Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i. Projekt je realizován s finančním příspěvkem Evropské unie, programu Life a Ministerstva životního prostředí. LIFE15 NAT/CZ/000818 Realizace:
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
VíceNATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA Dle materiálů M. Banaše
NATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA 2000 Dle materiálů M. Banaše Legislativní podklady Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících
VíceOchrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK
Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny
VíceTomáš Kuras 1 & Adéla Lepková 2
Tomáš Kuras 1 & Adéla Lepková 2 1 PřF UP v Olomouci a 2 HBH Projekt s. s.r.o., Brno Seminář 6. 10. 2017, KÚ v Pardubicích Nové technologie vegetačních úprav svahů dálničních a silničních koridorů pro zvýšení
VíceZáchranné programy, ex-situ ochrana rostlin a živočichů. Tereza Mináriková, ALKA Wildlife
Záchranné programy, ex-situ ochrana rostlin a živočichů Tereza Mináriková, ALKA Wildlife Definice ZP Záchranný program je projekt složený z koordinovaných, vědecky podložených aktivit, jejichž cílem je
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceMapování a monitoring evropsky významných druhů cévnatých rostlin v soustavě Natura 2000 Finanční zdroj - EHP fondy a Norské fondy
Mapování a monitoring evropsky významných druhů cévnatých rostlin v soustavě Natura 2000 Finanční zdroj - EHP fondy a Norské fondy Dana Turoňová Sekce ochrany přírody a krajiny, odbor monitoringu biodiverzity
VíceUniverzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Populační ekologie, stanovištní nároky a generativní reprodukce kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (Adenophora liliifolia,
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
VíceTEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
VíceRybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí
MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný
VíceDlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce
Dolní Lomná, Návstěvnické centrum URSUS - 4.12.2018 Dlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce Miroslav Kutal 1,2, Martin Duľa 1,2 & Michal Bojda 2 1 Ústav ekologie lesa,
VíceZákladní pojmy I. EVOLUCE
Základní pojmy I. EVOLUCE Medvěd jeskynní Ursus spelaeus - 5 mil. let? - 10 tis. let - 200 tis. let? Medvěd hnědý Ursus arctos Medvěd lední Ursus maritimus Základní otázky EVOLUCE Jakto, že jsou tu různé
VíceCHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY
THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 135 138. ISSN 1212-3560 CHLUPATKA SRSTNATÁ (ERIOCHLOA VILLOSA) NOVÝ DRUH FLÓRY ČESKÉ REPUBLIKY ERIOCHLOA VILLOSA NEW SPECIES OF FLORA OF THE CZECH REPUBLIC Radim P a u l i
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceS t u d y P l a n W M TS
Czech University of Life Sciences in Prague (CULS Prague) S t u d y P l a n W M TS Credits: Every student needs at least 120 ECTS for the whole study (about 0 ECTS in every year). Student has 66 ECTS for
VíceHořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)
Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) rozšíření a management v Bílých Karpatech Zpracovali Eva Hettenbergerová & Karel Fajmon 2014 Obsah Úvod... 3 Metodika průzkumu... 3 Výsledky... 5 Závěr a poznámky
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceVytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár
Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro udržitelný rozvoj dopravy Tomáš Libosvár TA02031259 Vytvořen ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR k využit ití pro
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
VíceBiomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č
VíceFisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).
Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128
VíceNabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí OBSAH: Úvod... 3 Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí... 4 Potenciální ohroženost orné
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ OHROŽENÉ ROSTLINY
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 OHROŽENÉ ROSTLINY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 OHROŽENÉ ROSTLINY V této
VíceDetailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL. Radek Hejda, AOPK ČR
Detailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL Radek Hejda, AOPK ČR 6.12.2016 Detailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL Cíl: aktualizace
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceFormy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
VíceDRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceVýznam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť
Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Markéta Šantrůčková, Katarína Demková, Jiří Dostálek, Tomáš Frantík Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceLesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit
Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit Praha, 23. 11. 2017 Česká veřejnost vnímá lesy v širokých souvislostech ochrany životního prostředí, současně si je vědoma
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/KOGEN Konzervační genetika Dana Šafářová, Petr Smýkal Milan Navrátil Konzervační
VíceModrá kniha biodiverzita
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Modrá kniha biodiverzita Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.36 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš Hruzík
VíceMonitoring eroze zemědělské půdy
Monitoring eroze zemědělské půdy Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala, Ing. Ivan Novotný Monitoring eroze zemědělské půdy (http://me.vumop.cz) vznikl jako společný projekt Státního pozemkového úřadu (SPÚ),
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
Více- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů)
- produkují taxonomickou diverzitu hybridizací uvnitř skupiny - taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - hlavní příčina taxonomické obtížnosti: relativně běžná hybridizace
VíceROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
VíceJan S u d a Přehled pedagogické činnosti
Jan S u d a Přehled pedagogické činnosti 1. Pedagogická činnost Výuka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze: Bakalářský studijní program Biologie přednášky: Anatomie a morfologie rostlin (B120C107); 1 hod.,
VíceMgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
VíceZáchranné programy programy péče ve Zlínském kraji
Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji Základní dokumenty záchranných programů - Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janerio 1992 - Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY
ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY zapsaná jako pobočný spolek pod sp. zn. L 49350 ve spolkovém rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze - člen Krajského sdružení ZO ČSOP Pardubického kraje
VíceVÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
VíceDruhová ochrana v ČR. Přednáška KGG/UOZP
Druhová ochrana v ČR Přednáška KGG/UOZP Typy ochrany Územní Druhová Obecní Druhová ochrana zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů: druhy živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky nebo kulturně
VíceZkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:
Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Hodnocení projektů v PO 6 2007-2013 Hodnotící kritéria rozdělena na dvě skupiny
VíceZpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health
VíceProblémy malých populací
Problémy malých populací Rozložení velikostí populací Velikost populace Pocet pripadu 1 2 3 4 5 6 7 3 52 12 151 21 25 3 349 399 448 497 547 596 646 695 745 794 843 893 942 992 141 191 114 119 1239 1288
VíceMetody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta lesnická a dřevařská Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky Methods for inventory and biodiversity evaluation of tree layer SBORNÍK ZE
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
VíceTHE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA
THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné
VíceMAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)
Hydrochemický monitoring vod MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS) Michal Straka, Denisa Němejcová, Marek Polášek Výzkumný ústav vodohospodářský TGM,
VícePřírodní památka Tesařov
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název
VíceMetodická podpora regionálního rozvoje Shrinking Cities (Zmenšující se města)
17. zasedání Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) Metodická podpora regionálního rozvoje Shrinking Cities (Zmenšující se města) Cíle a výstupy
VíceProgram CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu
Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech
VíceB. Analýza podpory VaV z veřejných prostředků
38 B. Analýza podpory VaV z veřejných prostředků Rada pro výzkum a vývoj podle zákona č. 13/22 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, zpracovává m.j. návrhy střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje a návrhy
VíceVypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová
Endemity ČR Vypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová Endemit Endemit, respektive endemicky se vyskytující organismus, je organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném
VíceVážení přátelé přírody,
RNDr. Lukáš Spitzer Muzeum regionu Valašsko, p.o. entomolog, vedoucí Přírodovědného oddělení Vsetín http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/lukas-spitzer/ Vážení přátelé přírody, při Vašich terénních
VíceTrocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
Víceanalýzy dat v oboru Matematická biologie
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Komplexní přístup k výuce analýzy dat v oboru Matematická biologie Tomáš Pavlík, Daniel Schwarz, Jiří Jarkovský,
VíceROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016 Úvod: Monitoring početnosti volajících samců chřástala polního čeleď (Rallidae). je pokračováním dlouholetého sledování populační dynamiky
VíceTomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).
Populační studie Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Biological Conservation 109: 249 258.
VíceObyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park?
Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 matejka@infodatasys.cz V souvislosti s diskusí nad ochranou přírody na Šumavě (KINDLMANN
VícePlán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
VíceProkazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů
Genetika a šlechtění lesních dřevin Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů Ing. R. Longauer, CSc. Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů
VíceSoučasný stav přípravy nových ZP a RAP pro vybrané rostlinné druhy Barbora Čepelová & Eliška Blažejová
Současný stav přípravy nových ZP a RAP pro vybrané rostlinné druhy Barbora Čepelová & Eliška Blažejová Sekce ochrany přírody a krajiny, Oddělení druhové ochrany rostlin Vápenky, 11. 4. 2019 Přehled druhů
VíceLesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky
Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceDlouhodobý ekologický výzkum
Dlouhodobý ekologický výzkum ve fotografii Petr Znachor Martina Čtvrtlíková Galerie Nahoře DK Metropol České Budějovice 19. října 27. listopadu 2016 Dlouhodobý ekologický výzkum ve fotografii Petr Znachor
VíceS = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship
Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie equilibrium theory of island biogeography Robert MacArthur & Edward Osborne Wilson (1963, 1967) proč druhů přibývá s plochou ostrova? proč druhů ubývá s izolovaností
VíceHistorie botanického výzkumu Českého krasu. Jarmila Kubíková
Historie botanického výzkumu Českého krasu Jarmila Kubíková Čtyři období výzkumu Prvé období: Floristika v 18. a 19. století a počátky fytocenologie v první polovině 20.století Druhé období: 1950 až 1970
VíceOptimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny
Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné
VíceEkologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana
VícePosudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000.
Posudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000. Hodnocení je zpracováno podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v září 2006 Prof. RNDr. Vladimírem
VíceMatizna bahenní vyhodnocení záchranného programu po 12 letech
12 Péče o přírodu a krajinu 2 /2014 Ochrana přírody Matizna bahenní vyhodnocení záchranného programu po 12 letech Eliška Horodyská, Jana Zmeškalová V roce 2013 bylo dokončeno vyhodnocení záchranného programu
VíceTrendy globální diverzity Jak jsme na tom s biologickou rozmanitostí. David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK
Trendy globální diverzity Jak jsme na tom s biologickou rozmanitostí David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK Mammalia Case: 59 long: 133.5 lat: 68.25 Mammalia: 28
VíceKATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ
KATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ Soubor map Vladimír Bejček, Petra Šímová, Karel Šťastný
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceLesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
Více(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020
(ESIF) Česká verze x=7a Česká verze - zkrácený text x=7a B A Česká Anglická verze verze - zkrácený x=7a text x=7a Česká verze x=7a EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy OP Operační Životní
VíceVýsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 Malá Strana TISKOVÁ ZPRÁVA odbor vnějších vztahů a komunikace Výsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007 Praha,
VíceDůsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů Zuzana Münzbergová Katedra botaniky, PřF UK Botanický ústav AV ČR Ex-situ kultivace Možnost záchrany druhu pro případ jeho ztráty in-situ Materiál
VíceEkologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
VíceSamovysvětlující pozemní komunikace
Samovysvětlující pozemní komunikace Ing. Petr Pokorný, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, duben 2013 Abstrakt Dopravní inženýři v ČR se stále častěji, ve shodě s vývojem v zahraničí, setkávají s termínem
VíceVÝBĚR A JEHO REPREZENTATIVNOST
VÝBĚR A JEHO REPREZENTATIVNOST Induktivní, analytická statistika se snaží odhadnout charakteristiky populace pomocí malého vzorku, který se nazývá VÝBĚR neboli VÝBĚROVÝ SOUBOR. REPREZENTATIVNOST VÝBĚRU:
VíceCo je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin
Co je populační biologie Specifika populační biologie rostlin Co je populační biologie? Disciplína studující změny velikosti populace v čase. N t+1 = N t + N t+1 = N t + B Birth N t+1 = N t + B - D Birth
VíceZP a PP. Spolupráce s KÚ a ORP. Koordinace ZP a PP. Financování ZP a PP. Strategické dokumenty. Záchranné programy a programy péče v ČR
ZP a PP Záchranné programy a programy péče v ČR záchranný program je.. schválen pro 9 druhů projekt z koordinovaných a vědecky podložených opatření, jehož cílem je obnovit a dlouhodobě stabilizovat populace
VíceDopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků
Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků Petr Voříšek Česká společnost ornitologická Pan-European Common Bird Monitoring Scheme Proč běžné druhy ptáků? common birds shape
Více