ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 663 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech CS CS

2 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech 1. ÚVOD Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech 1 (dále jen nařízení ) zavedlo společný rámec pro sběr údajů, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů. Článek 10 nařízení stanoví následující: Komise předloží do 31. prosince 2013 Evropskému parlamentu a Radě a poté jim předkládá každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě se vyhodnotí zejména kvalita předávaných údajů, metody shromažďování údajů, administrativní zátěž pro členské státy a respondenty, jakož i proveditelnost a efektivnost těchto statistik. Ke zprávě budou ve vhodných případech a s přihlédnutím k závěrům podle čl. 4 odst. 2 připojeny návrhy: na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou například výdaje a výnosy spojené s ochranou životního prostředí (EPER)/účty výdajů na ochranu životního prostředí (EPEA), sektor environmentálního zboží a služeb (EGSS), účty energií, dotace související s životním prostředím, účty výdajů za využívání, správu a řízení přírodních zdrojů (RUMEA), účty vody (kvantitativní a kvalitativní), účty odpadů, účty lesů, účty ekosystémových služeb, účty materiálových zásob na makroekonomické úrovni (EW-MSA) a měření nevyužitých vytěžených zemních materiálů (včetně zeminy), zaměřené na další zvyšování kvality údajů a metod jejich shromažďování, čímž se zlepší pokrytí a srovnatelnost údajů a sníží administrativní zátěž pro podniky a správní orgány. První zpráva vypracovaná na základě tohoto článku byla zveřejněna v roce Toto je druhá zpráva. Oddíl 2 poskytuje přehled environmentálních hospodářských účtů. Oddíl 3 informuje o vývoji, ke kterému došlo od poslední zprávy. Oddíl 4 se věnuje opatřením, která byla přijata za účelem zlepšení provádění nařízení

3 2. ENVIRONMENTÁLNÍ HOSPODÁŘSKÉ ÚČTY Environmentální hospodářské účty jsou statistický systém, který spojuje hospodářské informace a informace o životním prostředí za účelem změřit na jedné straně přínos životního prostředí pro hospodářství a na straně druhé vliv hospodářství na životní prostředí. Představují nástroj pro monitorování tlaků, jimiž působí hospodářství na životní prostředí, a pro zkoumání toho, jak by tyto tlaky mohly být zmírněny. Environmentální hospodářské účty organizují environmentální údaje z velkého počtu různých oblastí, přičemž používají stejné pojmy a terminologii jako národní účty. Poukazují tudíž na vzájemné působení faktorů hospodářství, domácností a životního prostředí, a poskytují tak v důsledku více informací než národní účty samotné. Environmentální hospodářské účty poskytují informace ohledně širokého spektra hospodářských otázek a otázek týkajících se životního prostředí. Zejména mohou být použity k vyhodnocování trendů ve využívání přírodních zdrojů, úrovní emisí a znečištění životního prostředí v důsledku ekonomické činnosti a míry ekonomické činnosti věnované ochraně životního prostředí. Environmentální hospodářské účty ukazují množství znečištění vytvořeného průmyslem a domácnostmi a umožňují je hodnotit v souvislosti se zaměstnaností a hodnotou výroby těchto sektorů a jejich výdaji na snížení znečištění. Environmentální hospodářské účty poskytují integrovaný rámec pro zpracování údajů, výpočet ukazatelů a provádění analýzy. Integrace údajů týkajících se životního prostředí do rámce národních účtů zlepšuje konzistentnost vypočítaných ukazatelů a umožňuje, aby byly do analýzy zahrnuty sociální aspekty udržitelného rozvoje a aspekty zaměstnanosti zeleného růstu. Nařízení zakotvuje evropské environmentální hospodářské účty a dělí účty do modulů. Původně vytvořilo tyto tři moduly (přílohy I až III nařízení): Účty emisí do ovzduší: emise šesti skleníkových plynů (včetně mimo jiné CO 2 a CO 2 z biomasy použité jako palivo) a sedmi látek znečišťujících ovzduší, s rozdělením zahrnujícím 64 hospodářských odvětví, která produkují emise, a domácnosti. Daně související s životním prostředím podle ekonomických činností: daně související s životním prostředím pro čtyři široké skupiny: energie, doprava, znečištění a přírodní zdroje, s rozdělením zahrnujícím 64 platících hospodářských odvětví a domácnosti a nerezidenty. Všechny údaje o daňových příjmech jsou v souladu s národními účty a mohou být srovnány s HDP, celkovými daněmi a sociálními příspěvky a dalšími souhrnnými ekonomickými ukazateli. Účty materiálových toků na makroekonomické úrovni: množství fyzických vstupů do hospodářství, akumulace materiálu v hospodářství a výstupy do jiných hospodářství nebo zpět do životního prostředí. Evropské environmentální účty jsou sestaveny podle mezinárodního standardu centrálního rámce Systému environmentálních hospodářských účtů z roku Tento rámec byl 3 3

4 vytvořen a zveřejněn pod záštitou Organizace spojených národů, Evropské komise (Eurostat), Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky. 3. VÝVOJ OD POSLEDNÍ ZPRÁVY 3.1 PRÁVNÍ RÁMEC Důležitým vývojem od poslední zprávy o plnění byla změna nařízení a jeho doplnění o tři další moduly (Přílohy IV až VI) 4, které jsou následující: Účty výdajů na ochranu životního prostředí: výdaje vynaložené hospodářskými jednotkami (soukromé subjekty, veřejné subjekty a domácnosti) na ochranu životního prostředí. Účty sektoru environmentálního zboží a služeb: informace ohledně výroby a vývozu zboží a služeb, které byly navrženy a vyrobeny za účelem ochrany životního prostředí nebo hospodaření s přírodními zdroji. Jsou také poskytovány informace o zaměstnanosti spojené s těmito činnostmi. Účty fyzických energetických toků: energetické toky z životního prostředí do hospodářství (těžba přírodních zdrojů), uvnitř hospodářství (výroba a využívání energetických produktů) a z hospodářství do životního prostředí (vypouštění energetických reziduí). Údaje požadované podle příloh IV až VI budou zaslány Komisi (Eurostatu) poprvé v roce 2017 (s časovými řadami, které mají být poskytovány od roku 2014) 5. V rámci přípravy na tuto činnost podporuje Komise (Eurostat) pilotní studie a dobrovolné shromažďování údajů. 3.2 DALŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY S ÚČELEM ZLEPŠENÍ KVALITY V roce 2015 přijala Komise jedno prováděcí nařízení a jedno nařízení v přenesené pravomoci pro doplnění obecného rámce stanoveného v nařízení. Obě nařízení byla navržena, aby zajistila možnost srovnání mezi zeměmi a prosazovala standardy kvality. Jedná se o následující nařízení: Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2174 ze dne 24. Listopadu 2015 o orientačním přehledu environmentálního zboží a služeb, formátu pro předávání údajů pro evropské environmentální hospodářské účty a o způsobu zpracování, struktuře a periodicitě zpráv o kvalitě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech 6. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 619/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, , s. 113). 5 Řada členských států využívá výjimky podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/335 ze dne 7. března 2016, kterým se povolují výjimky z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních účtech, pokud jde o Španělsko, Francii, Itálii a Kypr (

5 Tento akt stanoví pravidla pro provádění nařízení ve vztahu ke třem rozdílným tématům: orientační přehled environmentálního zboží a služeb (v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení), technický formát, ve kterém budou údaje posílány Komisi (v souladu s článkem 6 nařízení) a způsoby zpracování, struktura a periodicita zpráv o kvalitě (v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení). Pokud jde o první ze tří témat, akt vymezuje rozsah účtů environmentálního zboží a služeb (příloha V nařízení), aby se umožnilo, že tato příloha bude použitelná stejným způsobem ve všech zemích. Druhé a třetí téma jsou relevantní pro všechny moduly v nařízení. Zavedení standardů ohledně technického formátu, ve kterém budou údaje pro evropské environmentální hospodářské účty zasílány Komisi (Eurostatu) (druhé téma), povede k úsporám z důvodu vyšší efektivity a sníží administrativní zátěž pro vnitrostátní orgány. Stejné standardy pak mohou být rovněž použity v případě zasílání statistických údajů pro mezinárodní účely, např. Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a agenturám Organizace spojených národů. Tyto standardy vedou k úsporám z důvodu vyšší efektivity, např. předávání údajů mezi orgány může být provedeno strojově bez nutnosti lidského zásahu. Zavedení specifikací pro zprávy o kvalitě (způsob zpracování, struktura a periodicita) (třetí téma) zajistí Komisi (Eurostatu) prvky k monitorování kvality statistických údajů. Zprávy o kvalitě, vyžadované článkem 7 nařízení, mají zásadní význam pro schopnost Komise (Eurostat) hodnotit kvalitu údajů poskytnutých členskými státy. Jsou také nezbytné pro potvrzení platnosti údajů a určení oblastí, kde je zapotřebí dalšího zlepšení kvality. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/172 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011, pokud jde o specifikaci energetických produktů 7. Tento akt stanoví, které energetické produkty mají být použity pro účty fyzických energetických toků (příloha VI nařízení). Seznam energetických produktů určuje rozsah a klasifikaci, které mají být použity, což zabezpečuje mezinárodní srovnatelnost údajů. 3.3 METODY SBĚRU DAT A ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽ Environmentální ekonomické účty obecně nevyžadují sběr nových údajů, ale namísto toho využívají již existujících údajů. Kromě údajů národních účtů totiž shromažďují a porovnávají údaje z velkého množství zdrojů, např. ze statistických údajů o energetice, dopravě, zemědělství, výdajích vládních institucí a zdanění a z dalších nestatistických zdrojů. Členské státy mohou přizpůsobit stávající údaje, aby byly v souladu s pojmy užívanými v národních účtech, a tak splnit požadavky stanovené v nařízení. Skutečnost, že environmentální hospodářské účty opětovně využívají stávající údaje, znamená, že dodatečné zatížení respondentů připadající na společnosti a domácnosti je 7 5

6 drženo na nízké úrovni, jestliže existují a jsou uchovávány zdroje údajů. Země se také mohou rozhodnout provádět zvláštní sběry údajů pro účely environmentálních hospodářských účtů, což pomůže zlepšit kvalitu údajů. To bylo provedeno například u účtů sektoru environmentálního zboží a služeb (příloha V nařízení), pro který některé země zavedly menší specializované průzkumy pro doplnění jejich ostatních zdrojů údajů. Tyto průzkumy mají roční nebo několikaletou periodicitu a zátěž kladená na podniky je nízká. Práce spojená s vytvářením účtů je z velké části prováděna vnitrostátními orgány (obvykle vnitrostátními statistickými úřady) a zahrnuje zpracování stávajících údajů a zlepšování jejich analytického potenciálu. Počet zaměstnanců potřebných k sestavení účtů v každém vnitrostátním orgánu je odhadován na průměrně čtyři až šest plných pracovních úvazků pro všech šest příloh nařízení. Tyto náklady na zaměstnance přidávají značnou hodnotu základním údajům a zvyšují potenciál pro analýzu vzájemných interakcí. Několik vnitrostátních orgánů použilo pilotní studie (spolufinancované Komisí) za účelem vytvoření metod pro zpracování a analýzu údajů. 3.4 PROVEDITELNOST A EFEKTIVNOST Předtím, než Komise navrhne právní rámec, jsou moduly stanovené v nařízení testovány a zkušebně zavedeny, a tak je zajištěna jejich proveditelnost (viz oddíl 4.2 dole). Testování je prováděno ve spolupráci s členskými státy, aby bylo možné využít jejich odborných poznatků a zajistit, že proveditelnosti modulů je vnímána stejně. V současné době probíhají pilotní studie dalších potenciálních nových modulů. Efektivnost environmentálních hospodářských účtů zaleží na dvou faktorech: zaprvé, jak mohou být stávající informace reorganizovány do společného rámce; a zadruhé, jakým způsobem a v jaké míře jsou účty používané. Co se týče prvního faktoru, příkladem způsobu reorganizace stávajících informací jsou účty emisí do ovzduší (příloha I nařízení). Účty pro emise do ovzduší používají informace již shromážděné pro inventury emisí do ovzduší, které jsou vyžadovány pro podávání zpráv podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). Další informace jsou pak přidány k údajům za účelem souladu s klasifikací a pojmy tabulek dodávek a užití a tabulek vstupů a výstupů používaných v národních účtech. Mohou pak být použity společně s podobnými účty např. pro energetiku, environmentální daně a hospodářská odvětví. Tyto informace mohou být použity v kauzálních rámcích pro popis vzájemného působení mezi společností a životním prostředím, jako je rámec DPSIR (hnací síly, tlaky, stav, dopad a reakce) převzatý Evropskou agenturou pro životní prostředí. Co se týče druhého faktoru, environmentální účty tvoří základ sedmého akčního programu EU pro životní prostředí, kterým se má řídit politika EU v období do roku 2020, Spokojený život v mezích naší planety 8. Jsou také použity ve stěžejní iniciativě strategie Evropa

7 Evropa účinněji využívající zdroje 9, neboť hlavní ukazatel produktivity zdrojů je brán z účtů materiálových toků (příloha III nařízení). Tato příloha může také hrát roli v akčním plánu EU pro oběhové hospodářství 10, obzvláště pro výpočet míry recyklace. Environmentální daně (příloha II nařízení) jsou využity ve studiích ohledně ekologické daňové reformy v souvislosti s ozeleněním evropského semestru 11. Očekává se, že environmentální hospodářské účty budou použity k monitorování cílů udržitelného rozvoje OSN 12. Ačkoliv environmentální účty již v současné době přispívají k řadě iniciativ k vytváření politik, nedosáhly zatím svého plného potenciálu. Účty jsou nové a mezi institucionálními uživateli stále poměrně málo známé. Statistici mohou urychlit nárůst povědomí ohledně účtů lepší komunikací a propagací údajů, které jsou již k dispozici. Součástí iniciativ, které jsou v současnosti zaváděny, je rovněž vysvětlování analytické síly environmentálních hospodářských účtů. Snahy o zvýšení povědomí jsou vyvíjeny současně s opatřeními pro konsolidaci účtů a poskytnutí záruky jejich kvality. 3.5 KVALITA POSKYTOVANÝCH ÚDAJŮ Tento oddíl se stručně věnuje kvalitě údajů předložených členskými státy pro účely přílohy I až III nařízení od poslední zprávy o provádění, tj. v letech 2013 až Od členských států bude požadováno, aby předkládaly údaje pro přílohy IV až VI nařízení od roku Rok 2015 byl prvním rokem, kdy údaje podle nařízení předložilo všech 28 členských států. Norsko a Švýcarsko údaje poskytly také, ale Island nikoli (nařízení s významem pro EHP). Kromě toho řada kandidátských a potenciálně kandidátských zemí pro členství v EU také zaslala některé údaje. Eurostat tyto údaje uveřejňuje na svých internetových stránkách 13 společně s technickými vysvětleními (metadaty) a zvláštní sekcí 14 s podkladovými informacemi. Kvalita obdržených údajů zaznamenala mezi lety 2013 a 2015 značné zlepšení. Je tomu tak ze dvou důvodů: zaprvé skončila platnost dočasných odchylek 15 přiznaných šesti členským státům, pokud jde o předávání údajů podle příloh I až III. Údaje byly tudíž v roce 2015 dostupné pro všechny členské státy, což zjednodušilo vytváření souhrnů pro EU. Zadruhé určité obtíže s včasným vyplňováním dotazníků zaznamenané v letech 2013 a 2014 byly vyřešeny v roce Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/691/EU ze dne 6. listopadu 2012 ( 7

8 Dalším aspektem je úplnost dotazníků. Co se týče přílohy I nařízení, většina zemí poskytla v roce 2015 dostatečně kompletní dotazníky. Rozsah údajů z Malty nebyl postačující a Komise (Eurostat) většinu publikovaných údajů odhadla. Co se týče přílohy II nařízení, byly vykázány všechny tabulky za všechny požadované roky. Chorvatsko však nepřiřadilo všechny daňové příjmy podle ekonomických činností. Co se týče přílohy III nařízení, všechny země v roce 2015 vykázaly všechny povinné tabulky. V předchozích letech nebylo několik zemí schopno poskytnout ucelené údaje ohledně obchodu mimo Unii, přičemž místo toho, přinejmenším pro některé statistiky, vykázaly obchod mimo EU-27. Byla identifikována řada oblastí a konkrétních položek, v jejichž případě mají země potíže se zajišťováním kvality poskytovaných údajů. Zprávy o kvalitě umožnily rozeznat následující technické potíže, které vyžadují další zlepšení: Příloha I: největší potíže se týkají sladění údajů s odhady provedenými za účelem splnění povinnosti podávání zpráv, kterou stanoví Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice ( vyrovnávací položky ), zprostředkování údajů o emisích fluorovaných plynů a přiřazení emisí pocházejících ze silniční dopravy k odvětvím NACE. Příloha II: hlavní problém pro přibližně polovinu členských států je odhadnout daně placené nerezidenty. Kromě toho některé země přiřadily příjmy z daní hospodářským aktivitám za použití administrativních údajů, které k tomuto účelu nejsou vhodné. Tyto otázky jsou v současné době řešeny. Souladu dopomůže zlepšená spolupráce s orgány, jež vypracovávají národní účty. Příloha III: problém představují položky, které je nutné z důvodu nedostatku dostupných statistik alespoň částečně odhadnout. Mezi ně patří: zbytky zemědělských plodin, krmné plodiny a spasená biomasa, těžba písku a štěrku a úpravy zásady rezidence. Statistické údaje poskytnuté členskými státy v souladu s nařízením jsou, celkově vzato, vysoké kvality. Stále existuje řada oblastí, kde je zapotřebí zlepšení, a Komise (Eurostat) pokračuje společně s členskými státy v práci na řešení problémů na technické úrovni. Je prováděna nebo plánována řada opatření na zlepšení kvality, jak je vysvětleno v oddílu OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ Tento oddíl se věnuje návrhům na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů (pododdíl 4.1) a opatření pro zlepšení kvality údajů a metod shromažďování údajů (pododdíl 4.2), jak je vyžadováno v rámci článku 10 nařízení. Iniciativy představené v tomto oddílu jsou výsledkem dvou hlavních strategií. První je prováděcí strategie 16, která byla schválena Statistickou komisí OSN v únoru roku 2013 pro centrální rámec Systému environmentálních hospodářských účtů, což je mezinárodní

9 statistický standard, kterého se evropské environmentální účty drží. Tato celosvětová prováděcí strategie doporučuje pružný a modulární přístup, aby bylo možné vyhovět různým potřebám politiky a úrovním dostupnosti údajů. Druhá je Evropská strategie environmentálního účetnictví pro období 2014 až Jedná se o program další činnosti, který byl schválen Komisí (Eurostatem) a členskými státy ve Výboru pro Evropský statistický systém. Strategie koordinuje evropské úsilí a připravuje půdu pro případné nové moduly v nařízení. Pracovní program strategie na období 2014 až 2018 se zaměřuje na: posilování kvality účtů v přílohách I až III nařízení (emise do ovzduší, environmentální daně a materiálové toky), propagaci užívání stávajících environmentálních hospodářských účtů, zlepšení včasnosti účtů, včetně vytvoření prvotních odhadů za účelem zvýraznění environmentální politiky v hospodářském plánování, zavádění účtů v přílohách IV až VI nařízení (výdaje na ochranu životního prostředí, sektor environmentálního zboží a služeb a fyzické energetické toky), investování do statistické infrastruktury (tj. referenční metody, klasifikace, specializovaný software atd.) za účelem zlepšení dostupnosti, kvality a užitečnosti environmentálních účtů, vyvinutí metod pro zahajování dobrovolného sběru údajů v ostatních oblastech (voda a lesy, dotace související se životním prostředím a podobné transfery a výdaje na řízení zdrojů). Evropská strategie environmentálního účetnictví nebrání tomu, aby jednotlivé členské státy vyvíjely další činnost v závislosti na příslušné vnitrostátní situaci, potřebách politiky a finančních prostředcích. 4.1 NÁVRHY NOVÝCH MODULŮ Od poslední zprávy o pokroku byly přijaty tři z oblastí navržených jako témata pro nové moduly v souladu s článkem 10 nařízení, jak je vysvětleno v oddílu 3.1. Jsou stanoveny v přílohách IV až VI nařízení a jedná se o: účty výdajů na ochranu životního prostředí, účty sektoru environmentálního zboží a služeb a účty fyzických energetických toků. Došlo také k rozvoji v dalších oblastech uvedených v článku 10 nařízení, mimo jiné: Pracovní skupina zkušených členských států vytvořila rámec pro sběr údajů ohledně dotací souvisejících se životním prostředím a dalších transferů. Eurostat zveřejnil obecné zásady a první sběr údajů se uskutečnil v roce Tyto rámce a zásady vysvětlují relevantní pojmy a vykazovací tabulky a ukazují, jak sestavovat údaje. Dotace související se životním prostředím jsou náročnější oblastí než environmentální daně, protože vedení záznamů ve statistikách veřejných financí je složitější

10 Komise (Eurostat) připravuje příručku ohledně účtů výdajů na hospodaření s přírodními zdroji. Existují určité podobnosti mezi tímto modulem a právním modulem o účtech výdajů na ochranu životního prostředí (příloha IV nařízení), což znamená, že zkušenosti získané v oblasti právního modulu po roce 2017 pomohou při rozhodování, jak postupovat v případě prvně jmenovaného modulu. Komise pracuje na zkušebním projektu integrovaných účtů přírodního kapitálu a ekosystémových služeb. Jedná se o dlouhodobý projekt, který má podle plánu přinést výsledky v roce Hlavním cílem je integrovat stávající soubory údajů na úrovni EU (snímky z družic, průzkumy a modely týkající se půdního pokryvu a využívání půdy) a využít odbornosti partnerů projektu za účelem vyvinutí pevného rámce EU slučitelného s podrobnějšími účty na národní úrovni. Komise (Eurostat) zefektivnila a zjednodušila stávající rámec a dobrovolné sběry údajů pro účty pro lesy. Toto bylo nezbytné, neboť minulé pilotní projekty nesplnily očekávání uživatelů a neexistovala dostatečná poptávka. Komise (Eurostat) provedla základní koncepční práci na účtech fyzického toku vody pro účty vody. Toto je zdokumentováno v návrhu příručky. Sběr dat nebyl zahájen. Komise (Eurostat) sbírá zkušenosti ve výše zmíněných oblastech v zájmu možných zlepšení, která by mohla být představena v budoucnu, ale nenavrhla zatím žádné změny nařízení. Vývoj nových modulů pokračuje, ale pomalejším tempem. Moduly, které poskytují nejvíce výhod s co nejnižšími náklady, již byly nařízením zavedeny. Zbylé potenciální nové moduly mají poměrně méně výhod a jsou nákladnější. Vytváření účtů může být nákladné, např. pokud zatím neexistují podkladové zdroje údajů nebo neposkytují dostatečné informace a musí být tudíž vytvořeny nebo doplněny. Z oblastí, ve kterých dochází k novému vývoji, jsou z krátkodobého hlediska asi nejslibnější účty dotací souvisejících se životním prostředím. Se souhlasem členských států a za jejich spolupráce byly v roce 2015 zavedeny pravidelné každoroční dobrovolné sběry údajů. Zvláštní pozornost bude rovněž věnována experimentální práci zaměřené na ekosystémové účty. Sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství, jak je uvedeno ve sdělení Komise Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství 18, vyžaduje soubor ukazatelů vycházející z několika zdrojů, mezi nimiž jsou environmentální účty (účty materiálových toků na makroekonomické úrovni) a statistické údaje o odpadech. Současně se také pracuje na dalším zlepšování kvality stávajících modulů na základě doposud získaných zkušeností. Technické diskuse probíhající v rámci DIMESA 19 mezi Komisí (Eurostatem) a členskými státy vedly k závěru, že některé z oblastí uvedených jako potenciální nové moduly v článku 10 nařízení ve skutečnosti nejsou vhodné oblasti pro rozvoj. Toto je případ účtů materiálových zásob na makroekonomické úrovni a nevyužitých vytěžených zemních Zasedání ředitelů odvětvových a environmentálních statistik a účtů, červen

11 materiálů (včetně zeminy). Význam těchto účtů je ve většině zemí omezený a je obtížné vytvořit dostatečně přesné odhady, které by byly vhodné pro tvorbu politik. 4.2 ZLEPŠENÍ KVALITY: NEJNOVĚJŠÍ VÝVOJ V souladu s Evropskou strategií environmentálního účetnictví bylo zlepšování kvality účtů v posledních letech hlavní oblastí zájmu a bude tomu tak i v nadcházejícím období. Zlepšování kvality má také nepřímé výhody, neboť zvyšuje relevanci statistik a umožňuje nárůst efektivity, což snižuje administrativní zátěž. Komise (Eurostat) nadále členským státům pomáhá různými způsoby zlepšovat kvalitu účtů. Patří sem: a) Poskytování grantů na podporu pilotních studií a zlepšování kvality. Článek 4 nařízení vyzývá Komisi, aby vypracovala program pro pilotní studie, které by měly členské státy provést na základě dobrovolnosti. Cílem těchto studií je zlepšit kvalitu vykazování a údajů, vytvořit dlouhodobé časové řady, vyvinout metody pro zpracování údajů a pro ověřování proveditelnosti zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů. Komise (Eurostat) se každý rok podílela na financování pilotních studií (až do 70 % nákladů) a uveřejnila výsledky na internetové stránce CIRCABC 20. Uvedená zjištění jsou brána v úvahu při plánování, pokud jde o zlepšení kvality a zavádění nových modulů environmentálních hospodářských účtů. b) Snížení časové prodlevy v dostupnosti údajů prostřednictvím vytváření prvotních odhadů. Environmentální účty byly doposud považovány za poměrně podrobné strukturální údaje. Komise (Eurostat) pracuje s členskými státy na posouzení toho, zda by mohly být environmentální účty sestavovány dříve, a v této otázce byl učiněn značný pokrok. Komise (Eurostat) také zkoumá způsoby, jak poskytovat prvotní odhady pro některé z hlavních ukazatelů. Tyto odhady by měly vyšší toleranci chyb a byly by méně podrobné, než odhady požadované v rámci nařízení, ale nabídly by uživatelům cenné předběžné informace. Eurostat nyní začal vytvářet a zveřejňovat prvotní odhady účtů materiálových toků na makroekonomické úrovni (příloha III nařízení) sedm měsíců po konci referenčního roku. Jedná se o značné zlepšení, protože lhůta uvedená v nařízení pro předání údajů je 24 měsíců. Podobně se Komise (Eurostat) chystá začít poskytovat prvotní odhady pro účty environmentálního zboží a služeb (příloha V nařízení). Komise (Eurostat) kombinuje údaje získané o environmentálních daních (příloha II nařízení) s údaji o vnitrostátních seznamech daní v rámci programu pro předávání údajů z národních účtů ESA Toto umožňuje, aby byly statistiky vytvořené o několik měsíců dříve bez zvýšení zátěže na členské státy. V současné době se zkoumá, zda by bylo možné sestavovat odhady pro účty emisí do ovzduší (příloha I nařízení) o rok dříve. c) Zavádění dobrovolných každoročních sběrů údajů v rámci přípravy na povinné vykazování. Údaje pro přílohy IV až VI nařízení (účty výdajů na ochranu životního prostředí, účty sektoru environmentálního zboží a služeb a účty fyzických energetických

12 toků) jsou v současnosti sbírány na základě dobrovolnosti. Nový sběr údajů o ekologických dotacích souvisejících se životním prostředím a podobných transferech byl zahájen v roce d) Sestavování souhrnů EU i v případě, kdy údaje některých členských států chybí. Mít k dispozici odhady EU je pro evropské tvůrce politik velmi důležité. Výchozí metodou pro vytváření statistik na úrovni EU je shromažďování údajů členských států. Kde toto není možné z důvodu nedostatku národních údajů, používá Komise (Eurostat) alternativní techniky. Toto je zejména případ účtů environmentálního zboží a služeb (příloha V nařízení) a účtů výdajů na ochranu životního prostředí (příloha IV nařízení), pro které členské státy stále zasílají údaje na základě dobrovolnosti. e) Publikace příruček a poskytování metodických pokynů. Od roku 2013 publikovala Komise (Eurostat) příručky a pokyny týkající se environmentálních daní 22 (2013), environmentálních dotací a podobných transferů 23 (2015) a účtů emisí do ovzduší 24 (2015). Kromě toho byla zveřejněna celá řada metod jako pracovní dokumenty (účty materiálových toků na makroekonomické úrovni 25 (2013), účty fyzických energetických toků 26 (2014), účty výdajů na hospodaření s přírodními zdroji 27 (2014) a účty environmentálního zboží a služeb 28 (2015)). Další tři metodické publikace jsou připracovány na rok 2016 (sektor environmentálního zboží a služeb, účty výdajů na ochranu životního prostředí a účty materiálových toků na makroekonomické úrovni). Tento referenční materiál usnadňuje tvorbu statistik a je používán statistiky jak v rámci EU, tak mimo ni. f) Poskytování kompilačních nástrojů. Komise (Eurostat) dává členským státům a dalším zemím k dispozici nástroje na sestavování účtů. Například poskytuje nástroj IT nazvaný PEFA-Builder, který skládá účty fyzických energetických toků (příloha VI nařízení) na základě energetických statistik. Komise (Eurostat) také udržuje aktualizované seznamy (klasifikace) produktů a činností nutných k sestavení účtů. Komise (Eurostat) poskytuje nástroje pro výpočet stop, které měří dopady hospodářských subjektů na životní prostředí při využívání přírodních zdrojů. Stopy jsou vytvořeny kombinací environmentálních hospodářských účtů s dalšími statistikami, jako jsou tabulky vstupů a výstupů. g) Zprostředkování kurzů odborné přípravy v rámci evropského programu odborné statistické přípravy. Komise ročně organizuje přibližně čtyři kurzy týkající se b1e4-64ed22ae3f4c March2015.pdf/f0f8c6c1-0ae9-4f53-9c94-afcc190cc5ba 12

13 environmentálních hospodářských účtů. Materiály použité v minulých kurzech jsou uveřejněné na internetové stránce CIRCABC 29. h) Podpora výměny zkušeností mezi zeměmi. Komise (Eurostat) organizuje dvě pracovní skupiny, které se setkávají každý rok, aby sdílely svoje zkušenosti, určily osvědčené postupy a koordinovaly zlepšení. Existuje také několik pracovních skupin, které se zabývají metodickými problémy a navrhují doporučení. Komise (Eurostat) se účastní mezinárodních iniciativ organizovaných OECD, EHK OSN a OSN. i) Hledání řešení pro stávající metodické problémy. Kromě práce vynaložené na zlepšení kvality příloh I až III nařízení, jak je uvedeno v oddílech 3.5 a 4.2, identifikovala Komise (Eurostat) v souvislosti s novými přílohami IV až VI nařízení metodické problémy, pro které hledá řešení. Hlavní výzvou pro členské státy je určit přidělení emisí a využívání přírodních zdrojů podle odvětví NACE a vytvořit integrovaný rámec pro moduly měnových environmentálních účtů (výdaje na ochranu životního prostředí, výdaje na hospodaření s přírodními zdroji, sektor environmentálního zboží a služeb a environmentální daně a dotace). Integrovaný rámec pro měnové environmentální účty by dovoloval, aby různé moduly vznikaly stejným způsobem ze souboru společných zdrojů údajů, a má tudíž potenciál snížit administrativní zátěž