Klíčová slova havarijní plánování, analýza rizik, únik nebezpečných látek, havarijní karta, ochrana obyvatelstva při havárii

Transkript

1 Stuchlá, K., Priorizace rizika a plánování z pohledu území. 15. konference APROCHEM Sborník přednášek z konference APROCHEM s ISBN Klíčová slova havarijní plánování, analýza rizik, únik nebezpečných látek, havarijní karta, ochrana obyvatelstva při havárii Anotace Příspěvek se zabývá problematikou analýzy rizik malých zdrojů v souvislosti s havarijním plánováním. Analýza rizik je vstupem pro plánování opatření k zajištění ochrany obyvatelstva při havárii. V dikci zákona o prevenci závažných havárií jsou plánována opatření u provozovatelů skupiny B prostřednictvím vnějších havarijních plánů. Avšak i malé zdroje rizik (úpravny vody, zimní stadiony, potravinářské závody apod.) jsou pro své okolí významným zdrojem rizika. Z tohoto důvodu je potřeba tyto zdroje rizik analyzovat a plánovat opatření pro případ vzniku havárie. V Moravskoslezském kraji jsou tato opatření plánována prostřednictvím tzv. havarijních karet. Úvod Používání nebezpečných látek je nedílnou součástí života v lidské společnosti. Jen těžko si lze představit moderní společnost, která by nebezpečné látky nevyužívala. Objekty, které nakládají s nebezpečnými látkami, mohou významnou mírou ohrožovat své okolí. Nástrojem k zajištění ochrany lidské společnosti a minimalizaci následků havárií je proces havarijního plánování. Vstupem do procesu havarijního plánování je analýza rizik. Rizika na území je nejprve potřeba identifikovat, klasifikovat, priorizovat, analyzovat příčiny a následky a následně ohodnotit riziko. Prioritou v tomto procesu je identifikace rizik. Nedokážeme-li riziko identifikovat, nejsme schopni jej analyzovat a účinně se proti němu bránit. Priorizace územních rizik Pro účely priorizace rizik existuje řada metod [1]. Mezi nejčastěji používané patři metoda Tec-Doc 727 [2]. Tato metoda neklade vysoké požadavky na řešitele, má však své limity a omezení použití. Principiálně metoda hodnotí míru rizik na území z pohledu ohrožení lidských životů a zdraví, nezohledňuje však možnost poškození složek životního prostředí a majetkových hodnot na analyzovaném území. Metodou dále nelze objektivně hodnotit jednotky nízkotlakého skladování hořlavých plynů, kterých je v Moravskoslezském kraji řada (plynojemy s hutními plyny). Pro priorizaci stacionárních rizik na území Moravskoslezského kraje (dále jen MSK ) byla použita metoda světové zdravotnické organizace (WHO) REHRA (Rapid Environment and Health Risk Assessment) [3]. Jedná se o indexovou metodu, která pro účely analýzy rizika odděleně hodnotí nebezpečnost lokality, zranitelnost a dosahy účinků havarijních projevů. Pro hodnocení metodou REHRA byly vybrány zdroje rizik splňující kritérium množství: Hořlavá kapalina, tenze par < 30 kpa 50 t Hořlavá kapalina, tenze par 30 kpa 10 t Hořlavý plyn zkapalněný tlakem 5 t Hořlavý plyn zkapalněný chladem 10 t Hořlavý plyn v tlakových nádobách 5 t Málo toxická kapalina 10 t Středně toxická kapalina 5 t

2 Vysoce toxická kapalina Velmi vysoce toxická kapalina Toxický plyn Nebezpečné pro životní prostředí Výbušné 1 t 0,2 t 0,2 t 100 t 0,2 t Obrázek č. 1: Princip hodnocení metodu REHRA Nebezpečnost lokality - přírodní hrozby - množství a nebezpečnost látky - nebezpečnost zařízení Celková zranitelnost - zranitelnost populace - zranitelnost životního prostředí - zranitelnost ekonomických aktivit Účinky havarijních projevů - smrtelná zóna - zraňující zóna Míra místního rizika Nebezpečnost lokality je dána rizikem výskytu přírodních hrozeb (povodně, seismická činnost, sesuvy půdy), množstvím a nebezpečností látky a nebezpečností zařízení. Nebezpečnost látky je posuzována na základě fyzikálně chemických a toxikologických charakteristik látky v kombinací s množstvím, které se může do okolí uvolnit. Nebezpečnost zařízení je parametrem vypovídajícím o technické úrovni zařízení a opatřeních vedoucím ke zvýšení bezpečnosti. Celková zranitelnost je kombinací zranitelností populace, životního prostředí a ekonomických aktivit. Hodnocena je přítomnost definovaných skupin v dosahu účinků smrtelných havarijních projevů. Pro stanovení dosahů účinků havarijních projevů primárně metoda využívá principů Tec-Doc 727 [2]. Vzhledem k výše popsaným nedostatkům této metody, nebyla pro tuto část hodnocení vždy použita a v některých případech byla nahrazena jinými metodickými přístupy. Dosahy toxických účinků při úniku hutních plynů byly modelovány na úroveň smrtelné koncentrace softwarem Aloha [4], další zdroje rizik byly hodnoceny Dow s indexy [5]. Při hodnocení zranitelnosti populace jsou vedle trvale žijících obyvatel či obyvatel na území se přechodně zdržujících i kategorie tzv. významných objektů, ve kterých se shromažďují skupiny lidí (např. školská zařízení, nemocnice, kulturní zařízení a sportoviště). Zranitelnost životního prostředí je dána možností kontaminace povrchových vod, půdního prostředí a biotické složky prostředí. Ekonomická zranitelnost zohledňuje přítomnost objektů průmyslu, obchodu a zemědělství. Výsledný index je dán kombinací celkové zranitelnosti a nebezpečností lokality. Míra rizika je posuzována ve stupních (viz

3 Tabulka č. 1).

4 Tabulka č. 1: Zastoupení stupňů míry rizika v MSK Hodnota indexu Míra rizika % v MSK 0 1,5 Nízká 74 1,6 3,5 Průměrná 25 3,6 6,3 Vysoká 1 Na území MSK bylo identifikováno 65 významných zdrojů rizik (v kategorii průměrného a vysokého rizika). Významnými zdroji rizika jsou převážně objekty nakládající se zkapalněnými toxickými plyny a hutními plyny (viz Graf 1). Pro významné zdroje rizika jsou na území MSK plánována opatření pro případ vzniku havárie. Graf 1: Míra rizika a zastoupení jednotlivých zdrojů rizik III 70 II I Technické plyny Zkap. tox. plyny Hořlavé kapaliny LPG Hutní plyny Výbušniny Ostatní V oblasti prevence závažných havárií [6] jsou opatření plánována prostřednictvím vnějších havarijních plánů. Vnější havarijní plány jsou zpracovávány jen pro provozovatele zařazené do skupiny B. Porovnáním výstupů priorizace metodou REHRA s legislativou prevence závažných havárií [6] lze konstatovat, že né všechny významné zdroje rizika jsou v dikci tohoto zákona (viz Graf 2). I nezařazení provozovatelé mohou být významným zdrojem rizika a ohrožovat v případě havárie okolí. K zajištění ochrany obyvatelstva a vnějšího prostředí proto Hasičský záchranný sbor MSK přistoupil ke zpracovávání tzv. havarijních karet integrovaného záchranného systému (dále jen IZS ).

5 Graf 2: Významné zdroje rizika a zdroje rizika v dikci zákona o prevenci závažných havárií III II I Skupina B Skupina A Nezařazeni Havarijní karty IZS Havarijní karty IZS jsou zpracovávány pro významné zdroje rizika, s mírou rizika II a III. Jsou nástrojem rozhodování v případě vzniku havárie spojené s únikem nebezpečné látky. Definují základní pravidla postupů pro zasahující složky. Z praktického hlediska jsou zpracovány ve formátu A 4. Vzhledem k tomu, že ve většině případů se jedná o toxické rozptyly a v ČR existuje obecně deterministický přístup k analýze rizik, jehož předpokladem je hodnocení nejhoršího možného scénáře, tedy i rozptylu za kritických klimatických podmínek, jsou zpracovávány pro jednotlivé zdroje rizik ve variantách pro neutrální (třída stability D (konvekce), rychlost přízemního větru 3 m/s, teplota vzduchu 20 C) a kritické (třída stability E (inverze), rychlost větru do 1 m/s) meteorologické podmínky. Navíc v průmyslových aglomeracích je inverzní situace cca třetinu dní v roce. Textová část obsahuje stručný popis zdroje nebezpečí, nebezpečné vlastnosti látky, stanovení dosahů účinků havarijních projevů (tzv. smrtelnou a zraňující zónu), základní informace, organizaci zásahu a činnost složek, počet ohrožených osob, významné objekty, relace pro varování obyvatelstva. Velký důraz je kladen na grafickou část, vytvořenou v prostředí geografických informačních systémů (GIS). GIS nejsou jen vizualizací výstupů, jsou rovněž nástrojem analýzy území, které umožňuje hodnocení pokrytí území signálem sirén, zhodnocení přístupových cest k objektu, plánování uzávěry ohrožené oblasti, vizualizaci dosahů účinků havarijních projevů a ohrožených významných objektů apod.

6 Závěr Každý občan má nárok na bezpečné prostředí. Tento fakt vyplývá z ústavního zákona o bezpečnosti ČR [7], ve kterém je uvedeno, že jednou ze základních povinností státu je zajištění ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot. Nástrojem pro realizaci tohoto práva je proces analýzy rizik a havarijního plánování. Literatura 1. Ministerstvo vnitra ČR, Generální ředitelství HZS ČR: Seznam Přehled metodik pro analýzu rizik. Leden Manual for the classification and prioritization of risks due to major accidents in process and related industries. International Atomic Energy Agency. Vienna s. ISSN WHO/Europe - REHRA methodology (Rapid Environment and Health Risk Assessment) [online]. c2001, [cit ]. Dostupné z: < 4. ALOHA Areal Locations of Hazardous Atmospheres. U.S. Environmental Protection Agency. August 1999, s AIChE technical manual Fire & Explosion Index, Hazard classification Guide, 7 th Edition, s. 83, January Zákon MŽP č.353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících,, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií). Sbírka zákonů ČR, částka Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.