Přezkum sdělení o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů. Konzultační dokument

Transkript

1 1. Úvod Přezkum sdělení o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů Konzultační dokument V některých členských státech oficiální exportní úvěrové agentury pojišťují krátkodobá vývozní rizika na účet nebo se zárukou státu tím, že financují transakce v Unii a s velkým počtem třetích zemí. Z hlediska hospodářské soutěže je významné to, že tyto agentury mohou díky využívání státem poskytovaných finančních výhod nabízet lepší podmínky pojištění úvěrů, což může narušit hospodářskou soutěž se soukromými pojistiteli. S cílem zabránit narušení hospodářské soutěže státní podporou v oblasti pojištění vývozních úvěrů přijala Evropská komise v roce 1997 sdělení Komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES, kterým se použijí články 92 a 93 Smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů 1 (dále jen sdělení). Toto sdělení bylo postupně měněno a jeho použitelnost, která byla prodloužena v letech , , a , má uplynout dne 31. prosince V prosinci 2008 přijala Komise v důsledku finanční krize sdělení Komise dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (dále jen dočasný rámec ) 6, které dočasně zjednodušilo postup uvedený v bodu 4.4 sdělení z roku 1997 týkající se prokazování neexistence krytí krátkodobých vývozních úvěrů. Toto procedurální zjednodušení bude platné do 31. prosince Ve sdělení je stanoveno, že obchodovatelná rizika nemohou být kryta pojištěním vývozních úvěrů s podporou členských států. Obchodovatelná rizika jsou obchodní a politická rizika veřejných i neveřejných dlužníků, kteří mají sídlo v zemích uvedených v příloze tohoto sdělení, s maximální dobou trvání rizika kratší než dva roky. Za jistých podmínek však bod 4.4 sdělení umožňuje tato obchodovatelná rizika dočasně krýt veřejným nebo veřejně podporovaným pojistitelem vývozních úvěrů. Sdělení se však nezabývá pojištěním rizik střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů, které jsou v současné době převážně neobchodovatelné povahy. Vzhledem k tomu, že platnost sdělení skončí na konci roku 2012, začaly útvary Komise vyhodnocovat výsledky jeho používání, aby bylo jasné, zda má Komise toto sdělení dále používat, nebo zda ho má pozměnit či nechat v roce 2012 uplynout jeho platnost. Komise si zároveň přeje získat informace o vývozních úvěrech, které byly poskytnuty jinou formou než pojištěním, i o situaci na trhu v segmentu střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů. Cílem této konzultace je tedy vyzvat členské státy a zúčastněné strany k předložení připomínek týkajících se používání sdělení a financování vývozu obecně Úř. věst. C 281, , s.4. Úř. věst. C 217, , s.2. Úř. věst. C 307, , s. 12. Úř. věst. C 325, , s. 22. Úř. věst. C 6, , s. 5. Úř. věst. C 16, , s. 1.

2 Konzultace je zároveň součástí posouzení dopadů, které souvisí s budoucností sdělení a které útvary Komise provedou podle platných pokynů Jak se do této konzultace zapojit Členské státy a další zúčastněné strany se vyzývají k vyplnění tohoto dotazníku. Odpovědi lze zaslat v jakémkoli z úředních jazyků EU. Vzhledem k možnému zdržení při překladech odpovědí zaslaných v některých jazycích bychom však uvítali, pokud by odpovědi mohly být zaslány v jednom z pracovních jazyků Komise (angličtina, francouzština nebo němčina). Jakékoliv připomínky, které jdou nad rámec tohoto dotazníku, budou také vítány. Některé dotazy se výslovně týkají veřejných orgánů či určitých zúčastněných stran, respondenti proto nemusí odpovídat na každou otázku. Pokud se vás konkrétní otázka netýká, uveďte prosím v odpovědi nevztahuje se. Termín pro odpověď je 23. září Odpověď by měla být zaslána na adresu European Commission, DG COMP, State aid registry, 1049 Brussels, HT 352, pokud možno mailem na adresu Stateaidgreffe@ec.europa.eu. Útvary Komise hodlají zpřístupnit odpovědi na tento dotazník na internetové adrese Pokud si respondenti nepřejí zveřejnit svou totožnost nebo část svých odpovědí, je zapotřebí to výslovně uvést a zároveň přiložit znění odpovědí, které neobsahuje důvěrné údaje. Pokud v odpovědích nebude uvedeno, že některé jejich prvky jsou důvěrné, GŘ pro hospodářskou soutěž bude mít za to, že odpovědi tyto prvky neobsahují, a mohou být tedy zveřejněny v plném rozsahu. 7 Viz Pokyny Evropské komise pro posuzování dopadů 2

3 DOTAZNÍK O VÁS Informace o pravidlech na ochranu osobních údajů naleznete na internetové stránce EUROPA: Zvláštní prohlášení o ochraně osobních údajů: Doručené příspěvky budou zveřejněny na internetu společně s údaji o totožnosti autora, neodmítne-li autor zveřejnění svých osobních údajů z důvodu možného poškození jeho oprávněných zájmů. V takovém případě může být příspěvek zveřejněn anonymně. V ostatních případech nebude příspěvek zveřejněn a ani nebude v zásadě přihlíženo k jeho obsahu. Níže uveďte své kontaktní údaje. Jméno Zastupovaná organizace Místo (země) ová adresa: Popište prosím hlavní činnosti Vaší společnosti / organizace / sdružení. ODDÍL A: OBECNÉ OTÁZKY A.1. Zdroje financování obchodu a úvěrového pojištění 8 a) krátkodobě (období rizika do 2 let) poskytované veřejně podporovanými pojistiteli nebo exportními úvěrovými agenturami Popište státní zásahy na trhu v období (včetně stálých režimů, které se týkají rizik považovaných podle sdělení za neobchodovatelná rizika) z těchto hledisek: o typy použitých nástrojů (např. pojištění, zajištění, záruky, přímé financování, faktoring) a objem transakcí na nástroj; o zeměpisné rozložení (objem transakcí podle státu pojistníka a státu kupujícího); o metoda stanovení cen a úrovně pojistného v každém nástroji; o rozpis podle podmínek způsobilosti (např. velikost podniků, odvětví atd.); o úloha, kterou ve fungování režimu případně hrají soukromí pojistitelé, včetně fáze výběru příjemce; o objem státem podporovaných režimů (roční rozpočet, roční využití); o v případě, že veřejně podporovaní pojistitelé nebo exportní úvěrové agentury poskytují krátkodobé pojištění nebo zajištění obchodovatelných rizik (soutěží tedy se soukromými poskytovateli pojištění nebo zajištění vývozních úvěrů), 8 Financování obchodu a úvěrové pojištění může zahrnovat záruky za vývozní úvěry nebo pojištění vývozních úvěrů, přímé úvěry nebo přímé financování, refinancování, podporu úrokových sazeb a jakoukoli kombinaci výše uvedeného. 3

4 uveďte informace o tom, jak je zajištěna oddělená správa a oddělené účty pro obchodovatelná rizika a veřejně podporované činnosti; o informace o financování domácího obchodu a úvěrového pojištění (týká se transakcí uvnitř jednoho členského státu), včetně objemu, poměru k celkovému objemu transakcí a podmínek. b) středně nebo dlouhodobě (období rizika delší než 2 roky) poskytované veřejně podporovanými pojistiteli nebo exportními úvěrovými agenturami Popište státní zásahy na trhu v období z těchto hledisek: o typy použitých nástrojů (např. pojištění, zajištění, záruky, přímé financování, faktoring) a objem transakcí na nástroj; o zeměpisné rozložení (objem transakcí podle státu pojistníka a státu kupujícího); o metoda stanovení cen a úrovně pojistného v každém nástroji; o rozpis podle podmínek způsobilosti (např. velikost podniků, odvětví atd.); o úloha, kterou ve fungování režimu případně hrají soukromí pojistitelé, včetně fáze výběru příjemce; o objem státem podporovaných režimů (roční rozpočet, roční využití); o informace o financování domácího obchodu a úvěrového pojištění (týká se transakcí uvnitř jednoho členského státu), včetně objemu, poměru k celkovému objemu transakcí a podmínek. c) poskytované soukromými poskytovateli pojištění nebo úvěrů Popište strukturu stávajícího portfolia (je třeba oddělit krátkodobé transakce od střednědobých a dlouhodobých) soukromých pojistitelů úvěrů a dalších poskytovatelů úvěrů v období : o typy použitých nástrojů (např. pojištění, zajištění, záruky, přímé financování, faktoring) a objem transakcí na nástroj; o zeměpisné rozložení (objem transakcí podle státu pojistníka a státu kupujícího); o metoda stanovení cen a úrovně pojistného v každém nástroji; o rozpis podle podmínek způsobilosti (např. velikost podniků, odvětví atd.); o struktura podle doby trvání úvěru; o případná úloha státu v transakcích režimu, včetně výběru příjemce a objemu transakcí, na které se vztahuje některý z typů státních příspěvků (např. záruky za dlouhodobé vývozní úvěry); o celkový objem krátkodobých transakcí a celkový objem střednědobých a dlouhodobých transakcí; o informace o financování domácího obchodu a úvěrového pojištění (týká se transakcí uvnitř jednoho členského státu), včetně objemu, poměru k celkovému objemu transakcí a podmínek. A. 2. Dopad veřejně podporovaných režimů 4

5 a) Právní rámec, který upravuje činnost veřejně podporovaných exportních úvěrových agentur o Platí pro veřejně podporované exportní úvěrové agentury stejné předpisy (např. pokud jde o kapitálové požadavky, zdanění, úpadek) jako pro soukromé poskytovatele pojištění nebo úvěrů? o Pokud ne, vysvětlete rozdíly a jejich možný dopad na trh a soutěž na trhu. b) Činnost veřejně podporovaných exportních úvěrových agentur Uveďte údaje o případných rozdílech mezi činnostmi veřejně podporovaných exportních úvěrových agentur (pokud jde o krátké, střední nebo dlouhé období, domácí a vývozní segment) a odpovídajícími činnostmi potenciálně si konkurujících soukromých poskytovatelů pojištění nebo úvěrů, zejména údaje o: o rozdílech při stanovování cen; o rozdílech v typu rozsahu pojištění; o rozdílech u ostatních podmínek (požadované minimum, průměrná úroveň schválení, obezřetnost při hodnocení rizik, poskytované služby, např. pokud jde o dobu zpracování žádosti a vyřízení pojistné události atd.). Vysvětlete, jak mohou podle vašeho názoru tyto rozdíly ovlivnit trh a soutěž na trhu, v případě potřeby popište zvlášť krátkodobé a zvlášť střednědobé a dlouhodobé úvěry a podobně rozlište mezi domácím a vývozním segmentem. A. 3. Vývoj trhu o Uveďte údaje o nejnovějších tendencích na trhu v segmentu krátkodobých i v segmentu střednědobých až dlouhodobých úvěrů, zahrňte přitom různé formy financování (pojištění, záruky, přímé financování atd.). o Popište dopad globální ekonomické krize na dostupnost soukromého financování obchodu a úvěrového pojištění. Změnila se nutnost a/nebo forma státních zásahů? Uveďte, zda krize trvale ovlivnila míru rizika, kterou trh toleruje (tedy rizika považovaná za obchodovatelná). o Jaké jsou výhledy do příštích let? Ovlivňují tyto tendence všechny typy financování obchodu a úvěrového pojištění stejně? Ovlivňují stejným způsobem všechna odvětví? Vysvětlete jakékoli případné rozdíly. o Existují nějaká specifika domácího financování domácího obchodu a úvěrového pojištění (tedy transakcí uvnitř jednoho členského státu), jak z hlediska nejnovějších tendencí na trhu, tak z hlediska dopadu krize a výhledů na nadcházející roky? A. 4. Důvody pro veřejné zásahy 5

6 o Za jakých okolností by podle vás mohla vyvstat potřeba veřejného zásahu v oblasti krátkodobého a/nebo středně a dlouhodobého financování obchodu a úvěrového pojištění? Jinými slovy, existují zvláštní situace (např. typ nástroje, doba trvání, odvětví atd.), v nichž trh není schopen zajistit financování obchodu nebo vývozní pojištění? Vysvětlete, o jaké situace by se mohlo jednat. o Existují podle vás z hlediska potřeby veřejných zásahů zásadní rozdíly mezi krátkodobým a střednědobým až dlouhodobým financováním obchodu a úvěrovým pojištěním a mezi jeho vývozním a domácím segmentem? Vysvětlete, k jakým rozdílům by se mělo přihlížet. ODDÍL B: SDĚLENÍ B.1. Oblast působnosti Současné sdělení se týká pouze jednoho nástroje, a to krátkodobého pojištění vývozních úvěrů. o Domníváte se, že je třeba sdělení rozšířit na další typy státních zásahů? Uveďte, o jaké nástroje by se podle vás mělo jednat a proč. o Domníváte se, že je třeba sdělení rozšířit na středně až dlouhodobé financování? Vysvětlete prosím proč. B.2. Obchodovatelná a neobchodovatelná rizika Stávající sdělení staví na rozdílu mezi obchodovatelnými a neobchodovatelnými riziky. Obchodovatelná rizika jsou rizika související s krátkodobými vývozními úvěry s kupujícími v EU a v některých zemích OECD. V těchto případech členské státy v zásadě nezasahují. Rizika související se všemi ostatními zeměmi se považují za neobchodovatelná a státní zásah na jejich pojistné krytí se nemusí Komisi oznamovat ani jej Komise nemusí schvalovat. o Domníváte se, že definice obchodovatelných zemí/rizik je vhodná? Odůvodněte svou odpověď. o Liší se rozsah obchodovatelných rizik u různých typů nástrojů nebo pojistníků (například pokud jde o trvání, státy, odvětví, typy společností)? o Vysvětlete, jaké jsou podle vašeho názoru rozhodující prvky pro označení rizika za obchodovatelné nebo neobchodovatelné. B.3 Úniková doložka 6

7 Sdělení obsahuje únikovou doložku, která umožňuje státní zásah za určitých podmínek, když se obchodovatelné riziko stane dočasně neobchodovatelným kvůli nedostatečné kapacitě soukromého pojištění nebo zajištění (bod 4.4). Dočasný rámec zavedl dočasné zjednodušení postupu prokazování nedostupnosti krytí krátkodobých vývozních úvěrů. o Domníváte se, že podmínky pro prokázání nedostupnosti krytí uvedené v bodě 4.4 sdělení (důkazy předložené dvěma velkými, známými mezinárodními soukromými pojistiteli vývozních úvěrů a jednoho vnitrostátního pojistitele úvěrů), jsou vhodné? Odůvodněte svou odpověď. o Domníváte se, že zjednodušení postupu prokazování nedostupnosti krytí, které je stanoveno v dočasném rámci, je odůvodněné i po krizovém období, v němž byl dočasný rámec přijat? Odůvodněte svou odpověď. o Vysvětlete, co považujete za nejvhodnější důkaz k prokázání dočasné neobchodovatelnosti rizika (pokud jde o zdroj důkazů i pokud jde o typ informací, např. statistické údaje, tržní zprávy, dopisy atd.). o Domníváte se, že podmínka pro využití únikové doložky v bodě 4.4 sdělení, která se týká sladění pojistných sazeb se sazbami, které účtují soukromí pojistitelé vývozních úvěrů pro daný typ rizika, je vhodná pro to, aby se umožnily státní zásahy napravující selhání trhu, a aby se zároveň minimálně narušila hospodářská soutěž? Jaké jiné podmínky by mohly být vhodné? Odůvodněte svou odpověď. o Domníváte se, že podobná úniková doložka je vhodná i pro jiné nástroje financování obchodu nebo pojištění úvěrů? Odůvodněte svou odpověď. Pokud se domníváte, že ano, jaké by podle vás byly nejvhodnější důkazy k prokázání dočasné neobchodovatelnosti rizika? o Domníváte se, že zásah státu na základě únikové doložky narušuje hospodářskou soutěž na úrovni společností, které získávají pojištění? Vysvětlete, jaké důvody vás k tomu vedou, a jak by bylo možné takové narušení omezit na minimum. o Bod 2.5 sdělení obsahuje zvláštní únikovou doložku pro malé a střední podniky s omezeným vývozním obratem (tedy roční obrat, který nepřesahuje 2 miliony EUR). Domníváte se, že je třeba stanovit zvláštní podmínky pro prokázání nedostupnosti krytí rizik, jimž jsou vystaveny malé a střední podniky, bez omezení nebo s omezením vývozního obratu? Odůvodněte svou odpověď. ODDÍL C: MOŽNOSTI BUDOUCÍHO VÝVOJE SDĚLENÍ O KRÁTKODOBÉM POJIŠTĚNÍ VÝVOZNÍCH ÚVĚRŮ / OSTATNÍ o Máte jiné poznámky k uplatňování tohoto sdělení nebo návrhy na jeho změnu v oblastech, které nebyly zmíněny v předcházejících otázkách? o Na základě svých výše uvedených odpovědí se domníváte, že by se sdělení mělo a) zachovat, b) pozměnit nebo c) nechat vypršet v prosinci 2012? Svou odpověď prosím zdůvodněte. o Předložte laskavě kopie dokumentů nebo studií, které považujete z hlediska tohoto přezkumu za relevantní. 7

8 Uveďte, zda Vás mohou útvary Komise kontaktovat, pokud budou potřebovat další podrobnosti týkající se informací, které jste předložili. ano ne DĚKUJEME, ŽE JSTE ODPOVĚDĚLI NA TENTO DOTAZNÍK. 8