UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Martina Vítková 2010

2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Tělesná zdatnost dětí 5. tříd na ZŠ Komenského v Jilemnici Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Jana Kolčiterová Zpracovala: Martina Vítková Praha, srpen

3 Abstrakt Název práce: Tělesná zdatnost dětí 5. tříd na ZŠ Komenského v Jilemnici Cíl práce: Cílem práce je zjistit, zda děti, které navštěvují prvním rokem sportovní třídu na 1. základní škole v Jilemnici, mají lepší fyzickou zdatnost než děti, které do sportovní třídy nechodí. Dalším cílem je zjistit, zda se děti věnují i jiné pohybové činnosti, než je tělesná výchova. Metoda: Hlavní metoda spočívá ve využití testu UNIFITTEST (6-60) a použití dotazníku Compass. Výsledky: Test mi umožnil zjistit, že žáci sportovní třídy mají lepší tělesnou zdatnost než žáci z nesportovní třídy. Pomocí dotazníku bylo zjištěno, že všechny děti sportovní a nesportovní třídy jsou pohybově aktivní i mimo tělesnou výchovu. Klíčová slova: Fyzická zdatnost, pohybová aktivita, mladší školní věk, testování - 3 -

4 Abstract Title: Physical fitness of the children in the 5. classes at the Elementary school Komenského in Jilemnice. Goals: The goal of this study is find out if the children in the sport class have better physical fitness than children in the regular class at the Elementary school in Jilemnice. The next goal is to find out if children have a different activity other than P.E.. Method: The main method is the testing children with UNIFITTEST (6-60) and use the questionnaire Compass. Results: The result of the testing is to demonstrate that children from sport class have better physical fitness then children from the regular class. The questionnaire showed that all children have different activities than P.E.. Key word: Physical fitness, dynamic activity, younger school age, testing - 4 -

5 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Praze, dne Martina Vítková - 5 -

6 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením této bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že práci použije ke studiu, a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis: - 6 -

7 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní PaedDr. Janě Kolčiterové za odborné vedení a podporu při tvorbě bakalářské práce a za velké množství podaných informací týkajících se zvoleného tématu. Dále bych chtěla poděkovat všem učitelům ze ZŠ Komenského v Jilemnici, kteří mi s testováním pomohli

8 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Mou povinností bylo vyjádření ředitele školy, kde testování proběhlo, s měřením, dotazováním a následném zpracováním dat. Souhlas ředitele školy jsem dostala (Příloha č.1). Na základě tohoto souhlasu etická komise UK FTVS neshledala žádné rozpory a projekt mohl být zpracovaný. Informované souhlasy a vyjádření etické komise UK FTVS (Příloha č. 2)

9 1 ÚVOD 11 2 TEORETICKÁ ČÁST Historický vývoj motorického testování v Československu Základní teorie testování Tělesná zdatnost Zdravotně orientovaná zdatnost Pohybová aktivita Vývojové zákonitosti a věkové zvláštnosti dětí Mladší školní věk Biologický věk Charakteristika sportovních tříd Vyhledávání talentů do sportovních tříd Talent Pohybové schopnosti Koordinační schopnosti Pohyblivost Silové schopnosti Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Senzitivní období 23 3 METODOLOGICKÁ ČÁST Cíle a úkoly práce Cíle Úkoly Hypotéza Metodika práce Popis výzkumného souboru Použité metody Sběr dat Analýza dat

10 4 VÝSLEDKY Porovnání fyzické zdatnosti u chlapců Porovnání fyzické zdatnosti u dívek Porovnání fyzické zdatnosti sportovní a nesportovní 5.třídy Fyzická zdatnost sportovní třídy Fyzická zdatnost nesportovní třídy Vyhodnocení dotazníku Compass 37 5 DISKUZE 42 6 ZÁVĚR 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 45 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 48 SEZNAM PŘÍLOH

11 1 ÚVOD Ve své bakalářské práci se budu zabývat porovnáním fyzické zdatnosti žáků sportovní a nesportovní 5. třídy na základní škole J. A. Komenského v Jilemnici. Tuto školu jsem si vybrala z důvodu, že jsem ji také navštěvovala. K tomuto testování jsem se rozhodla proto, že jsem chtěla zjistit, jak velké jsou rozdíly mezi dětmi, které úspěšně splnily přijímací zkoušky do sportovní třídy, a těmi, které sport či nějakou pohybovou činnost vykonávají hlavně ve svém volném čase, nikoliv pod vedením školy. Po diskuzi s paní PaedDr. Janou Kolčiterovou jsme se rozhodly, že dané testování provedeme pomocí testu UNIFITTEST (6-60) a dále pomocí dotazníku Compass. Zjistíme tak, zda se děti věnují nějaké organizované formě sportovní či pohybové aktivity. Cílem této práce je zjistit, zda žáci sportovní třídy 5. B mají lepší fyzickou zdatnost než žáci nesportovní třídy 5. A. Dílčím cílem práce je zjistit, zda se děti věnují jiné pohybové činnosti, než je tělesná výchova v rámci školní docházky. Sportovní třída se zaměřením na běh na lyžích byla prvně otevřena ve školním roce 1972/73. V současnosti pracují sportovní třídy jako školní zájmový sportovní klub a od září 1999 byly oficiálně zařazeny mezi 14 sportovních tříd v ČR se speciálním zaměřením na lyžování a biatlon. V současné době sportovní třídy navštěvuje více než sto deset žáků v ročníku. Hodiny tělesné výchovy vedou zkušení učitelé, kteří jsou zároveň v daném sportu i jejich trenéry. Na ZŠ Komenského je možnost provádět tyto sporty: kopanou, běh na lyžích, atletiku a biatlon. V hodinách tělesné výchovy procházejí také všeobecnou sportovní průpravou pro další sporty, např. pro plavání, tenis, odbíjenou, sportovní gymnastiku a další. Dané měření, které tvoří základ této bakalářské práce, bude dále sloužit pro výzkum k diplomové práci. Pro děti, které se zúčastnily testování, bude vytvořen pohybový program tak, aby došlo ke zlepšení či udržení jejich tělesné zdatnosti. Důležité je získat děti pro pohybovou aktivitu, aby se stala přirozenou součástí jejich života. Toto měření bude dále sloužit i jako studijní materiál základní škole, kde testování proběhlo

12 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Historický vývoj motorického testování v Československu První aplikace fotometrických metod v tělesné výchově byly provedeny na vysokých školách v padesátých letech (např. Čáp 1959). Jako první se u nás testování pomocí teoretických a metodologických otázek zabývali S. Čelikovský a K. Měkota. Několik studií o spolehlivosti motorických testů napsal I. Havlíček, monografii nazvanou K teorii testování motorických schopností později uveřejnil P. Blahuš. Pro potřeby tělovýchovného výzkumu byly sestaveny testové sestavy. Při výběru a sledování sportovně talentované mládeže je použili I. Havlíček, F. Sýkora, E. Řehoř, R. Kovář. Studiem struktury sportovního výkonu se zabývali M. Choutka a J. Dovalil. Studiem somatotypu se zabýval J. Štěpnička. Při studiu kloubní pohyblivosti navrhoval a využíval jednotlivé testy B. Kos, studiem rovnováhy se zabývala X. Rovná. Zátěžové testování rozvíjeli zejména V. Seliger a J. Horák. První dynamometrické testy u mládeže provedl J. Sukop, později F. Vaverka. Jednoduché testové sestavy pro potřeby masové a rekreační tělovýchovy sestavil Z. Teplý, pro uchazeče a kandidáty o studium tělesné výchovy propracoval K. Měkota test motorické způsobilosti. Největší význam mají výsledky hromadného testování (Tabulka č. 1). V ČSSR byly od poloviny šedesátých let testovány různé populační skupiny. Výsledky přinesly informace o úrovni a vyrovnanosti motorické výkonnosti či zdatnosti (Měkota, Blahuš, 1983)

13 Tabulka č. 1 Hromadné testování různých populačních skupin v ČSSR Řešitel Rok testování Populační skupina Měkota 1965 Studující vysokých škol, nově přijatí a Šorm studenti I. Ročníku Pávek 1966 Školní mládež ve věku 7-19 let, reprezentativní výběr ČSSR Havlíček 1966 Školní mládež ve věku let, Slovensko Sýkora 1966 Školní mládež města Bratislavy ve věku 7-18 let Žára Branci - muži nastupující základní vojenskou službu Selinger Vybrané skupiny obyvatelstva ve věku 12, 15, 18, 25, 35, 45 a 55 let Šorm 1972 Studující vysokých škol, nově přijatí studenti I. ročníku Čelikovský 1972 Členstvo tělovýchovné organizace ČSTV (6 až 60 let) ČR: výběr zahrnul 17 sportů Šemetka 1977 Školní mládež ve věku 7-14 let Slovensko Šorm a Kolář 1979 Studující vysokých škol, přijatí studenti I. Ročníku Kovář 1982 Členstvo tělovýchovných organizace Kolář, Měkota 1986 ČSTV (6-60 let) ČR: výběr zahrnul 8 sportů Studující vysokých škol, nově a Šorm přijatí studenti I. ročníku Moravec, Kasa 1987 Školní mládež ve věku 7-18 let, reprezentativní výběr Československa (Měkota, Kovář, 1996) První z těchto výzkumů byl proveden na vysokých školách v roce 1965, největší a nejvýznamnější o rok později na školách prvního a druhého cyklu za řízení F. Pávka. (Měkota, Blahuš, 1983, s. 32) V současné době se motorické testy používají pravidelně na vysokých školách jako vstupní testy (Měkota, Blahuš, 1983). Ve školách byly povinnou součástí hodin tělesné výchovy. Propracovaný testovací program byl uplatňován v rámci systému výběru talentované mládeže, dětí 1. a 3. tříd základních škol. Pro hodnocení základní motorické výkonnosti a somatických charakteristik pro české prostředí vydala Pedagogická fakulta v Ostravě roce 1996 manuál pro Unifittest (6-60) (Měkota, Kovář, 1996). V USA je možno považovat za všeobecně přijímaný a autoritativní testový program nazvaný Physical Best, v Evropě je test známý pod názvem EUROFIT pro mládež a EUROFIT pro dospělé (Měkota, aj., 2002)

14 2.2 Základní teorie testování Test je zkouška nebo měření jedince s cílem určit jeho stav. Základ zkoušení tvoří testování. Testy, jejichž obsahem je určitý pohybový úkol, se nazývají pohybové či motorické testy. Ne všechna měření mohou být použita jako standardní a unifikované testy, k tomu účelu musí mít určité vlastnosti a musí vyhovovat určitým speciálním požadavkům (Zaciorskij, 1981). Dvěma základními vlastnostmi testu jsou validita a spolehlivost. Validita Pro výklad validity je důležitý pojem kritérium, k němuž test vztahujeme. Test totiž může být vhodný k jednomu účelu, ale nemusí být vhodný k účelu druhému. Kritérium vyjadřuje přesně vymezený účel testování a přijaté měřítko toho, co se má měřit. Stručně ji můžeme charakterizovat jako stupeň platnosti, udávající, jak dobře test měří to, co chceme měřit (Měkota, Blahuš, 1983). Platnost je tedy výrazem stupně adekvátnosti, vyjadřuje, do jaké míry postihujeme vlastnost (kvalitu, schopnost, charakteristiku apod.), pro jejíž hodnocení je test používán. (Zaciorskij, 1981, s. 21) Spolehlivost V nejobecnějším smyslu vypovídá o přesnosti testu, vyjadřuje velikost chyb měření (Měkota, Blahuš, 1983). Spolehlivostí neboli reliabilitou testů nazýváme stupeň shody výsledků při opakovaném testování stejných osob ve stejných podmínkách. (Zaciorskij, 1981, s. 8) 2.3 Tělesná zdatnost Podle Svatoně a Tupého (1997) je tělesná zdatnost aktuálním stavem tělesných mechanismů produkujících práci, optimalizací funkcí organismu při řešení vnějších úkolů spojených s pohybovým výkonem. Tělesná zdatnost je schopnost individuálně se vyrovnat s fyzickými a psychologickými požadavky během sportovní aktivity (Davis, Roscoe, Roscoe, Bul, 2005). Pojem zdatnost není to samé jako pojem výkonnost. Zdatnost je obecnější pojem, je to schopnost reagovat na různé podněty. Výkonnost je schopnost podávat určitý konkrétní výkon. Tělesná zdatnost je tvořena schopností organismu udržet při velké námaze rozmanité vnitřní rovnováhy co nejblíže ke klidovému stavu a obnovit okamžitě po výkonu ty rovnováhy, které byly porušeny. Pohybová výkonnost je

15 schopnost podávat výkon v určité činnosti. Výkon je naměřená hodnota práce v jednotce času (Čelikovský, 1969). Podle Lehmanna in Čelikovský (1969) je výkonnost maximální výkon, který je člověk schopen podat. Maximum je omezeno subjektivní výkonnostní hranicí, která nemusí s objektivní souhlasit. Tělesný pohyb je základním biologickým projevem a potřebou člověka. Jakákoliv pohybová činnost se realizuje prostřednictvím hybného systému. Na funkci hybného systému se podílí pohybové ústrojí, energetické systémy a řídící složka. Pohybové ústrojí rozdělujeme na výkonnou složku (aktivní) a podpůrnou složku (pasivní). Energetické systémy zajišťuji úhrady aktuálních energetických potřeb v závislosti na intenzitě a době trvání pohybové činnosti. Řídící složka, někdy nazývaná regulační složka, zajišťuje prostřednictvím neurohumorálních mechanismů integraci všech zúčastněných soustav (Skopová, Zítko, 2005). Podle Měkoty, aj. (2002) je fyzická zdatnost a motorická výkonnost významnou hodnotou v životě člověka, neboť prokazatelně přispívá k jeho kvalitě. Zdatnost (fitness) umožňuje s náležitou vitalitou realizovat běžné každodenní aktivity, redukuje zdravotní rizika spjatá s nedostatkem pohybu a cvičení a je předpokladem účasti na fyzicky náročnějších aktivitách, které život člověka obohacují. Komponentami, které tvoří základ zdatnosti, jsou tzv. základní pohybové schopnosti. Ve zdravotním ohledu se za hlavní body zdatnosti pokládá aerobní vytrvalost, perzistence neboli vytrvalostněsilová schopnost, flexibilita a výkonově orientované schopnosti. Somaticky je zdatnost a výkonnost podmíněna tělesnými rozměry a složením těla, důležitý je podíl aktivní tělesné hmoty. Obezita zdatnost snižuje Zdravotně orientovaná zdatnost Zdravotně orientovaná zdatnost je podle Svatoně a Tupého (1997) zdatnost, která ovlivňuje zdravotní stav a působí preventivně na zdravotní problémy vznikající v důsledku nedostatku pohybu. Zdravotně orientovaná zdatnost je podle Skopové a Zítka (2005) zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na zdravotní problémy spojené s pohybovou nečinností. Zdatnost je nezbytným předpokladem pro účelné fungování

16 lidského organismu, a tedy i základem pro dobrou pracovní i duševní výkonnost člověka. Při hodnocení úrovně zdravotně orientované zdatnosti se posuzují tři základní skupiny faktorů: strukturální výška, hmotnost, složení těla funkční aerobní a svalová zdatnost, flexibilita držení těla v základních posturálních polohách a kvalita základních pohybových stereotypů (Skopová, Zítko, 2005). 2.4 Pohybová aktivita Pohybová aktivita může být vymezena jako souhrn těch činností, které realizuje kosterní svalový systém a které jsou podmíněny energetickým výdajem a součinností všech fyziologických funkcí. Pojmy pohybová činnost či pohybová aktivita se upřesňují dalšími přívlastky, jako intencionální (cílená), habituální (běžná), spontánní (samovolná), sportovní, volnočasová, organizovaná aj. (Měkota, Cuberek, 2007). Hlavní rysy pohybové aktivity dělí Hoffman a Harris (2000) na: pohybovou aktivitu člověka podloženou inteligencí lidskou pohybovou aktivitu podloženou eticky a esteticky pohybovou aktivitu člověka mimořádně flexibilní a adaptabilní způsobilost člověka zvyšovat a zdokonalovat svoji hybnost i výkonnost prostřednictvím plánovité praxe cvičením a tréninkem. 2.5 Vývojové zákonitosti a věkové zvláštnosti dětí Během svého života prochází každý člověk složitými vývojovými změnami. Tento vývoj je podmíněn dědičností, výchovou i vlivem prostředí (Jansa, Kocourek in Jansa, Dovalil, 2009). Podle Příhody (1963) se pro školní období ontogeneze vymezuje ve shodě se školním systémem do tří období: mladší, střední a starší školní věk. Odlišné rozdělení z hlediska pedagogického a biologického pohledu dělí Dovalil (2002) na mladší školní věk, starší školní věk a věk dorostenecký

17 2.5.1 Mladší školní věk Kostra není zcela vyvinuta, zakřivení páteře není trvalé. Důležité je proto věnovat pozornost návyku k dobrému držení těla. Z hlediska tréninku to představuje plodné období pro rozvoj koordinačních schopností, dobré jsou předpoklady pro pohyblivost a rychlostní schopnosti. Na rozdíl od toho není dobrý předpoklad pro rozvoj vytrvalosti a silových schopností. V tréninku a soutěžení musí dominovat herní princip, tzn. radostný charakter veškerého počínání. Porážka by neměla být důvodem stresujícího postoje trenéra či rodičů. Pohybová výkonnost roste, nejsou větší rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Děti v tomto věku snadno přijímají názory druhých, dospělí jsou pro ně autoritou (Dovalil, 2002). Z výchovného hlediska je vhodné vést děti mladšího školního věku tak, aby od spontánně provozované sportovní aktivity přecházely k systematičtější pohybové průpravě, aby si začaly osvojovat základní hygienické a režimové návyky, rozvíjely schopnost koncentrace a volního nasazení. Zároveň aby si zvykaly na kolektivní způsob soužití a pochopily nezbytnost dodržování mravních norem (Jansa, Kocourek in Jansa, Dovalil, 2009). Mladší školní věk můžeme rozdělit do dvou období. První období je věk 6-7 let, toto období je nazýváno obdobím pohybového neklidu, které je charakterizováno nestálostí, živostí, děti mají stále potřebu něco dělat. Druhé období se nazývá zlatým věkem motoriky (8-10 let), a to z důvodu, že děti se v tomto věku snadněji učí pohybové dovednosti. Stačí perfektní ukázka a učení probíhá v podstatě samo (Dovalil, Perič in Jansa, Dovalil, 2009) Biologický věk Rozlišujeme několik typů věku. Za základní považujeme věk kalendářní, tj. věk podle data narození. Dále uvádíme věk biologický, ten není dán datem narození, ale konkrétním stupněm biologického vývoje organizmu jedince. Ten se nemusí shodovat s věkem kalendářním. Pokud je jedinec biologicky vyspělejší, než by odpovídalo datu jeho narození, hovoříme o biologické akceleraci. Pokud se biologický věk opožďuje za věkem kalendářním, hovoříme o biologické retardaci. Třetím typem věku je věk sportovní, což je doba, po kterou se daný jedinec věnuje sportovní přípravě (Perič, 2008)

18 Každý má individuální tempo svého biologického vývoje. To vychází z genetických předpokladů, produkce hormonů a různých vlivů prostředí. Pro trénink dětí je však velmi důležité znát konkrétní hodnoty biologického věku, protože na jeho základě je možné v tréninku využít zásadu přiměřenosti. Je několik možností, jak zjistit biologický věk dítěte. Mezi hlavní možnosti patří porovnání výšky a váhy s normami, v případě výrazně kladného odchýlení můžeme mluvit o akceleraci, v případě záporného odchýlení je pravděpodobná retardace. Dalším způsobem je stanovení stupně osifikace kostí za pomoci rentgenových snímků, kde se sleduje stav vápenatění kostí. Mezi další možnosti patří rozvoj sekundárních znaků. Další možností, jak zjistit biologický věk, je pozorování prořezávání druhých zubů. Zubní věk se stanovuje podle těch druhých zubů, které se ještě neprořezaly v plném počtu, a těch, které se již kompletně prořezaly. Výsledek se porovná podle tabulkových hodnot (Perič, 2008). 2.6 Charakteristika sportovních tříd Sportovní třídy vyvíjejí svou činnost na druhém stupni základních škol. Do sportovních tříd jsou vybíráni žáci na základě výběrového řízení. Sportovní přípravu ve sportovních třídách zabezpečují trenéři s platnou kvalifikací trenéra I. - III. třídy. Hlavním úkolem sportovních tříd je vytvoření pohybových a výkonnostních předpokladů pro dosažení maximální sportovní výkonnosti (Vindušková, 2003). Sportovní třídy mají rozšířenou výuku tělesné výchovy na 4 5 hodin za týden. Do sportovních tříd jsou řazeni žáci do věku patnácti let. Třídy jsou řízeny podle učebních plánů platných vzdělávacích programů a podle školních vzdělávacích programů. Specializovanou sportovní přípravu žáků sportovních tříd zabezpečuje spolupracující atletický oddíl prostřednictvím svých trenérů s platnou kvalifikací (Rus, 2010). 2.7 Vyhledávání talentů do sportovních tříd

19 Sportovní třídy jsou chápány jako výběrová školská zařízení. Zařazení žáků do těchto tříd je ovlivněno mírou pohybového nadání jedince. Výsledný efekt činnosti sportovních tříd závisí na kvalitě provedeného výběru, úspěšnost výběru závisí na jeho promyšlenosti a na plánování. Podle doporučeného obsahu výběrového řízení by mělo obsahovat testování pohybové výkonnosti, zjištění zdravotního stavu, zjištění rodinného zázemí a souhlas rodičů se zařazením dítěte do sportovní třídy (Vindušková, 2003). Atletický oddíl provádí nábor a výběr talentovaných žáků do sportovních tříd. Zabezpečuje specializovanou sportovní přípravu žáků sportovních tříd kvalifikovanými trenéry (Rus, 2010) Talent Podle Dovalila(2002) je talent chápán jako komplex předpokladů pokrývající požadavky kladené na sportovce, který má dosáhnout vysoké sportovní výkonnosti. Jednotlivec se k těmto požadavkům více či méně blíží a podle toho hovoříme o míře talentovanosti. Talent se z velké části spojuje s vrozenými dispozicemi, které se ve vztahu ke sportu v různém stupni podílejí na somatických předpokladech jedince, psychických předpokladech a předpokladech souvisejících se zvládnutím nových pohybových úkolů. 2.8 Pohybové schopnosti Podle Dovalila (1986) jsou pohybové schopnosti relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti, ve které se také projevují a rozvíjejí. Podle Choutka a Dovalila (1991) jsou pohybové schopnosti relativně samostatné soubory vnitřních lidských předpokladů organismu k pohybové činnosti. V každé pohybové činnosti lze rozpoznat projevy rychlosti, síly, vytrvalosti atd.. Pod pohybové schopnosti se zahrnují ty stránky motoriky, které se projevují v obdobných parametrech pohybu, jsou totožným způsobem měřitelné a mají anatomické, fyziologické a biochemické mechanismy a vyžadují shodný projev psychických vlastností. Pohybové schopnosti jsou relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti. (Čelikovský, 1976, s.13)

20 Pohybové schopnosti se vyznačují tím, že nemusí být nutně specifické pro danou pohybovou činnost. Jsou poměrně stálé v čase a prostředí má na ně malý vliv. Nespecifická pohybová schopnost je tvořena souborem předpokladů, které se projevují společně ve vícečlenné skupině pohybových činností. Úroveň pohybových schopností se nemění ze dne na den, ale jejich změna vyžaduje dlouhodobé soustavné působení tělesných cvičení (Čelikovský, 1976) Koordinační schopnosti Dle Periče (2008) se často koordinace popisuje jako schopnost orientovat vlastní pohyby podle stanovené potřeby, přizpůsobit rychle nové pohyby nebo jednat s úspěchem v odlišných podmínkách, pokud jde o rychlé motorické pohyby. U koordinace není důležité energetické zásobování, ale důležité je řízení pohybové činnosti. Proto se spojuje s činností centrální nervové soustavy, která řídí a organizuje množství oblastí důležitých pro konkrétní pohyb. Koordinaci stejně jako ostatní schopnosti dělíme na obecnou a speciální. Obecná koordinace představuje schopnost účelně provádět mnoho motorických dovedností, bez ohledu na sportovní specializaci. Speciální koordinace představuje schopnost provádět rozličné pohyby ve vybraném sportu rychle, bez chyb, lehce a precizně. Koordinační pohybové schopnosti (obratnost) jsou komplexem integrovaných vnitřních vlastností, které jsou spjaty s procesy řízení a regulace pohybových činností. Tyto schopnosti je třeba rozvíjet pro vytváření předpokladu rychlého a účelného řešení pohybových úkolů různého stupně složitosti. Mezi základní koordinační schopnosti patří: diferenciační schopnost orientační schopnost schopnost rovnováhy schopnost reakce schopnost rytmu schopnost spojovací schopnost přizpůsobování (Dovalil, 2002). Jednotlivé schopnosti jsou na sobě často závislé a jejich proporce a vztahy se mění na základě požadavků konkrétní pohybové činnosti (Skopová, Zítko, 2005)

21 2.8.2 Pohyblivost Pohyblivost je schopnost vykonávat daný pohyb ve velkém kloubním rozsahu. Pohyblivost rozlišujeme na aktivní a pasivní. Aktivní pohyblivost znamená maximální kloubní rozsah dosažený pomocí aktivního stahu svalstva pohybujícího se kloubu. (Choutka, Dovalil,1991, s. 118) Pasivní pohyblivost je dána rozsahem pohybu v kloubech působením vnějších sil (gravitace, opory, partner). (Choutka, Dovalil, 1991, s. 119) Pasivní pohyblivost bývá větší. Větší kloubní rozsah byl vypozorován u žen. Vysvětluje se to morfologickými faktory a vnitřní strukturou svalstva a vaziva (Choutka, Dovalil, 1991). Dle Dovalila(2002) lze individuálně rozlišit sníženou pohyblivost, kdy rozsah pohybů v kloubech je omezený, a hypermobilitu s velkým přirozeným rozsahem. Stimulace pohyblivosti spočívá v záměrném potlačení činitelů, které omezují kloubní rozsah, a v navozování podnětů, které povedou k jeho udržení nebo zvětšení. Slouží k tomu dosažení krajních poloh v příslušných kloubech. Pohyblivost lze zlepšovat kombinací uvolňovacích, protahovacích a posilovacích cvičení Silové schopnosti Silová schopnost je schopnost překonávat vnější odpor svalovou kontrakcí. Svalová kontrakce se rozlišuje z hlediska průběhu pohybu na: statickou nedochází k pohybu těla, snažíme se daný odpor udržet v jedné pozici, např. vzpor na bradlech dynamickou při které dochází k pohybu těla, např. kliky (Perič,2008). Podle rychlosti a zrychlení pohybu Choutka a Dovalil(1991) dělí dynamickou sílu na: výbušnou maximální zrychlení a odpor nedosahuje hraničních hodnot rychlou nemaximální zrychlení a odpor nedosahuje hraničních hodnot pomalou téměř bez zrychlení a odpor dosahuje až hraničních hodnot. S rozvojem silových schopností v období mezi 10. a 12. rokem dochází k pomalému zdokonalování nervové regulaci svalové činnosti, které umožňuje zahájení

22 soustavnějšího rozvoje silových schopností. Silový rozvoj by měl být směřován do oblasti krátkodobých rychlostně silových cvičení (Perič, 2008) Rychlostní schopnosti Dle Choutky a Dovalila (1991) se rychlost spojuje s pohybovými činnostmi krátkodobého trvání, které sportovec provádí individuálně nejvyšší rychlostí. Jedná se o pohyby nebo o pohybové činnosti bez vnějšího odporu nebo jen s malým odporem, konané s maximálním úsilím. Tři základní formy rychlostních schopností: rychlost reakce daná doba reakce na určitý podnět rychlost jednotlivého pohybu většinou se jedná o jeden pohyb, u kterého jsme schopni přesně rozlišit začátek a konec rychlost lokomoce jako je běh, bruslení apod., se dále může dělit do několika podob rychlost akcelerace, rychlost frekvence a rychlost se změnou směru (Perič, 2008). Relativní nezávislost rychlostních schopností se chápe tak, že výskyt vysoké úrovně jedné rychlostní schopnosti nemusí znamenat současně vysokou úroveň jiné a zároveň rozvoj jednoho druhu automaticky nezabezpečuje rozvoj ostatních (Choutka, Dovalil, 1993) Vytrvalostní schopnosti Vytrvalost je pohybová schopnost člověka k dlouhotrvající pohybové činnosti. Je to soubor předpokladů provádět cvičení s určitou nižší než maximální intenzitou co nejdéle nebo po stanovenou dobu co nejvyšší možnou intenzitou. (Choutka, Dovalil, 1993, s. 89) Kritériem pro vymezení jednotlivých druhů vytrvalosti mohou být především energetické požadavky a způsob jejich zabezpečení. Rozlišujeme tyto druhy: vytrvalost dlouhodobá schopnost provádět pohybovou činnost střední a mírné intenzity déle než 10 minut vytrvalost střednědobá schopnost vykonávat pohybovou činnost intenzitou odpovídající nejvyšší možné spotřebě kyslíku po dobu 8-10 minut

23 vytrvalost krátkodobá schopnost provádět pohybovou činnost vysoké intenzity po dobu 2-3 minuty vytrvalost rychlostní schopnost udržet co nejvyšší možnou intenzitu pohybové činnosti co nejdéle (Dovalil, 2002). 2.9 Senzitivní období Senzitivní období jsou definována jako vývojové časové etapy, které jsou zvláště vhodné pro trénink určitých sportovních aktivit spojených s rozvojem pohybových schopností a dovedností. (Perič, 2008, s. 31) Senzitivní období by mělo být orientováno spíše na věk biologický než na kalendářní. Vývoj je pohlavně diferencovaný, děvčata biologicky dozrávají dříve než chlapci (Perič, 2008). Rychlostní schopnost chlapců a děvčat ve věku mezi rokem je téměř stejná, děvčata mají lepší koordinační schopnost než chlapci ve stejném věku. Kapacity pro aerobní a anaerobní činnosti v tomto věku vzrůstají velmi pomalu ve srovnání s dospělostí. Děti ve věku 8 let preferují nízkou až mírnou intenzitu cvičení s příležitostnými dynamickými prvky (Gomez in Sullivan, Anderson, 2000). Pro rozvoj koordinačních schopností vycházejí z vývoje centrální nervové soustavy. Její vysoká plasticita, schopnost střídání vzruchů a útlumů a činnost analyzátorů tak vytváří základní předpoklady pro efektivní rozvoj koordinace. Senzitivní období je mezi rokem u děvčat a u chlapců do 12 let. (Perič, 2008, s. 32) Podle Periče (2008) je vhodné rozvíjet rychlostní schopnosti co možná nejdříve. Období rozvoje schopností je zasazeno mezi rok, ke zlepšení rychlostních schopností dochází i nadále, ale již na základě podpůrného rozvoje jiných faktorů, především silových schopností. Senzitivní období pro rozvoj silových schopností přichází později, především je to dáno vztahem k produkci pohlavních a růstových hormonů, které výrazně ovlivňují možnosti rozvoje síly. Tempo rozvoje síly je značně individuální, nejvyšší přírůstky u dívek jsou mezi rokem a u chlapců mezi rokem. U nesportujících žen končí rozvoj síly po roku a u nesportujících mužů kolem roku (Perič, 2008)

24 Vytrvalostní schopnosti se mohou v podstatě rozvíjet v kterémkoliv věku. Jedním z ukazatelů je schopnost přenosu kyslíku krví do tkání tzv. maximální spotřeba kyslíku. Maximální hodnoty spotřeby kyslíku stoupají přibližně do 18 let, relativní hodnoty rostou přibližně do 15 let, poté nastává stagnace (Perič, 2008). K nejintenzivnějšímu rozvoji aktivní pohyblivosti dochází zhruba mezi rokem. U dívek je možné začít s rozvojem pohyblivosti dříve, už kolem roku (Perič, 2008)

25 3 METODOLOGICKÁ ČÁST 3.1 Cíle a úkoly práce Cíle práce Cílem práce je zjistit, zda děti, které navštěvují prvním rokem sportovní třídu na 1. základní škole v Jilemnici, mají lepší fyzickou zdatnost než děti, které do sportovní třídy nechodí. Dalším cílem je zjistit, zda se děti věnují i jiné pohybové činnosti, než je tělesná výchova Úkoly práce Shromáždění a studium odborné literatury, která se zaměřuje na zkoumané téma a souvisí s ním Zpracování teoretických podkladů a dosavadních poznatků souvisejících s tématem Stanovení data testování na ZŠ Komenského v Jilemnici Seznámení rodičů s testováním jejich dětí na rodičovské schůzce Provedení motorické části UNIFITTESTU Pozorování somatické části UNIFITTESTU Rozdání dotazníků Compass žákům a objasnění otázek v něm uvedených Vyhodnocení UNIFITTESTU, a to pomocí počítačového programu Vyhodnocení dotazníku Compass Porovnání všech výsledků 3.2 Hypotéza práce Hypotéza 1 Předpokládáme, že děti budou mít stejnou fyzickou zdatnost

26 3.3 Metodika práce Pro sběr dat jsem použila metodu testování pomocí Unifittestu (Příloha č. 3) a dotazník Compass (Příloha č. 4). Dané testování probíhalo ve třech dnech. Nejdříve jsme za pomoci učitelů tělesné výchovy provedli motorickou část testu a později somatickou. Dětem poté byly rozdány dotazníky, které s učitelovou a mou pomocí vyplnily. Během testů jsem se zaměřila na odpovědný přístup žáků k daným testům a na správnou techniku cvičení Popis výzkumného souboru Daného testování a dotazování se zúčastnilo 46 dětí ze sportovní a nesportovní 5. třídy na ZŠ Komenského v Jilemnici. Testování tříd probíhalo odděleně v době hodin tělesné výchovy a trvalo tři dny. Motorické testy byly provedeny ve dvou dnech a třetí den bylo provedeno somatické měření. Daného testování se mohly zúčastnit pouze děti, které byly přítomny ve škole po oba dva dny. Třídy byly rozděleny na dvě skupiny, vznikly tak čtyři sledované skupiny. Učitelé byli seznámeni s principy výzkumu. O měsíc později byl dětem rozdán dotazník Compass. Pro vyhodnocení fyzické zdatnosti jsme použili počítačový program UNIFITTEST (Příloha č. 5), pomocí kterého byly dosažené výsledky vyhodnoceny. Vyhodnocení dotazníku Compass bylo provedeno pomocí tabulky č

27 Tabulka č. 2 Klasifikace ve sportu a v pohybové aktivitě: projekt CZ Compass Kategorie Charakteristika, frekvence, forma účasti 1. Soutěživá, organizovaná, Roční frekvence účasti vyšší než 120 intenzivní Soutěží přinejmenším v jednom druhu sportu Je členem sportovního klubu 2. Intenzivní, soutěživá a/nebo Roční frekvence vyšší než 120 organizovaná Soutěží přinejmenším v jednom druhu sportu nebo je členem klubu 3. Intenzivní Roční frekvence vyšší než 120 Nesoutěží v žádném sportu Není členem klubu 4. Pravidelná soutěživá a/nebo Roční frekvence účasti organizovaná Soutěží alespoň v jednom druhu sportu Členství ve sportovním klubu 5. Pravidelná rekreační Roční frekvence účasti Není členem klubu Nesoutěží v žádném druhu sportu 6. Nepravidelná Roční frekvence účasti Příležitostná aktivita Roční frekvence účasti Jiné, ne sportovní pohybové Vyšší roční frekvence účasti než 12 aktivity 9. Žádné sportovní ani pohybové Žádná účast v pohybových a TVS aktivitách aktivity za 12 posledních měsíců (Rychtecký, 2006) Naměřené výkony jsme ve výsledcích statisticky zpracovali (tabulkově i graficky) a vyhodnotili Použité metody Testová baterie UNIFITTEST ( 6-60) Motorické testy Skok daleký z místa odrazem snožmo (T1) Charakteristika testu dynamická, výbušně silová schopnost dolních končetin Provedení ze stoje mírně rozkročného těsně před odrazovou čarou (chodidla rovnoběžně, na šíři ramen) provede testovaná osoba podřep a předklon, zapaží a odrazem snožmo se současným švihem horních končetin vpřed skočí co nejdále

28 (Obr. 1). Přípravné pohyby paží a trupu jsou povoleny, není však povoleno poskočení před odrazem. Provádějí se tři pokusy. Hodnocení a záznam délka skoku se udává v centimetrech. Nejlepší výkon se zaznamená (Měkota, aj., 2002). Obr. 1 Správné provedení skoku z místa (Měkota, aj., 2002) Leh sed opakovaně Charakteristika dynamická, vytrvalostně silové schopnosti břišního svalstva a bedrokyčlostehenních flexorů Provedení testovaná osoba zaujme základní polohu leh na zádech pokrčmo, paže skrčí vzpažmo zevnitř, ruce v týl, sepnout prsty, lokty se dotýkají podložky. Nohy jsou pokrčeny v kolenou v úhlu 90 stupňů, chodidla od sebe ve vzdálenosti cm, u země je fixuje pomocník (Obr. 2). Na povel provádí testovaná osoba co nejrychleji opakovaně sed (oběma lokty se dotkne souhlasných kolen) a leh (záda a hřbety rukou se dotknou podložky) s cílem dosáhnout max. počet cyklů za dobu 60 s. Hodnocení a záznam zaznamenává se počet úplných a správně provedených cyklů (Měkota, aj., 2002). Obr. 2 Správné provedení leh-sedu (Měkota, aj., 2002) Běh po dobu 12 minut Charakteristika test dlouhodobé běžecké vytrvalostní schopnosti. Má celostní a obecný charakter, z fyziologického hlediska indikuje především tzv. aerobní možnosti organismu. Provedení běží se po atletické dráze, startuje se z vysokého postoje, podle běžeckých atletických zvyklostí. Úkolem je uběhnout v požadované době co nejdelší dráhu. Běh lze střídat s chůzí

29 Hodnocení a záznam měří se délka uběhnuté dráhy (vzdálenosti) v metrech. Přesnost záznamu na 10 m (Měkota, aj., 2002). Člunkový běh 4 10 m Charakteristika test běžecké rychlostní schopnosti se změnou směru, z části také obratnostních dispozic. Provedení Testovaná osoba zaujme postavení těsně před startovní čarou. Na povel Připravte se pozor vpřed vybíhá k metě vzdálené 10 m. Tuto metu oběhne a vrací se k první metě, kterou oběhne tak, aby proběhnutá dráha mezi druhým a třetím úsekem tvořila smyčku. Na konci třetího úseku již metu neobíhá, pouze se jí dotkne rukou a nejkratší cestou se vrací do cíle. Cílové mety se testovaná osoba povinně opět dotkne rukou. Hodnocení a záznam hodnotí se celkový čas čtyř proběhů v sekundách a zaznamenává se čas lepšího ze dvou pokusů. Stopky se zastavují, jakmile se testovaná osoba dotkne rukou v cíli. Přesnost záznamu 0,1 s (Měkota, aj., 2002). Somatická měření Výpočet somatických měření v testové baterii odpovídá běžně užívaným standardům, jako je tělesná výška, tělesná hmotnost, množství podkožního tuku a Body Mass Index (Měkota, aj., 2002). Tělesná výška Měřítko upevníme v odpovídající výšce na stěnu, která není opatřena podlahovou lištou. Měřená osoba stojí u stěny, které se dotýká patami, hýžděmi a lopatkami. Hlava je opět v rovnovážné poloze. Odečteme na měřítku pomocí trojúhelníku, který se odvěsnou lehce dotýká temene hlavy s přesností 0,5 cm (Měkota, aj., 2002). Tělesná hmotnost Měříme pomocí digitální váhy s přesností 0,1 kg. Doporučuje se v ranních či dopoledních hodinách v minimálním oděvu (Měkota, aj., 2002)

30 Podkožní tuk Pomocí kaliperu (Obr. 3) se změří tloušťka podkožní řasy. Palcem a ukazovákem pevně uchopíme kožní řasu v místě, kde má být její tloušťka měřena. Tuková řasa se oddělí od svalové vrstvy, která je pod ní. Dotykové plošky kaliperu umístíme k vrcholu ohybu kůže. Uvolníme prsty, kterými držíme měřidlo, tak začne působit tlak na kožní řasu. Vzdálenost měřicích ploch kaliperu od prstů je asi ve vzdálenosti 1 cm. Odečteme na stupnici měřidla 2 s od okamžiku, kdy tlak začne působit. Měříme na třech místech (Obr. 4). Měření každé řasy provádíme 3, nejvyšší a nejnižší hodnotu škrtáme a pro součet použijeme střední hodnotu. Obr. 3 Kaliper (Měkota, aj., 2002) Kožní řasa nad trojhlavým svalem pažním kožní řasu vytáhneme vzadu na volně visící pravé paži, podélně v poloviční vzdálenosti od ramene k lokti. Kožní řasa pod dolním úhlem lopatky kožní řasu vytáhneme na zádech těsně pod dolním úhlem pravé lopatky. Kožní řasa na pravém boku nad hřbetem kosti kyčelní kožní řasu vytáhneme 1cm nad předním hřebenem kyčelním a 2cm směrem k pupku(měkota, aj., 2002). Obr. 4 Měření kožních řas (Měkota, aj., 2002)

31 Index tělesné hmotnosti (BMI) Index tělesné hmotnosti (Obr. 5) je doplňujícím ukazatelem, který odvozujeme z tělesné výšky a z tělesné hmotnosti (Měkota, aj., 2002). Obr.5 Výpočet BMI (Měkota, aj., 2002) Projekt Compass Tento projekt byl iniciován v roce 1995 Velkou Británii a Itálií za účelem zlepšení kvality a srovnatelnosti statistických dat o účasti ve sportu v evropských zemích. Jeho realizace byla podpořena Radou Evropy i Evropskou komisí DG-X. Projekt byl otevřen pro země EU i země přidružené (Rychtecký, 2006). Hlavním cílem a úkolem projektu bylo zjistit účast mládeže (10-19 let) ve sportu a pohybové aktivitě, srovnat účast české mládeže ve sportu s evropskými přehledy i s dříve provedenými studiemi, zjistit a vyhodnotit trendy změn ve frekvenci účasti mládeže ve sportu a v pohybových aktivitách, hodnocení změn ve sportovních zájmech a v jiných volno-časových aktivitách mládeže, zhodnotit pohybovou výkonnost mládeže a koncepce návrhu na pravidelné sledování účasti mládeže ve sportu a v pohybových aktivitách (Rychtecký, 2006). Projekt Compass klasifikuje účast ve sportovních aktivitách do sedmi základních kategorií. První kategorií je soutěživá, intenzivní a organizovaná, dále intenzivní, třetí je pravidelná soutěživá a/nebo organizovaná, čtvrtá je pravidelná rekreační, pátá nepravidelná a poslední dvě jsou příležitostná aktivita a neúčast, žádná aktivita. Dané kategorie lze akceptovat, neboť zahrnují, kombinují a integrují tři základní kritéria účasti ve sportu a pohybových aktivitách. Jedná se o frekvenci zapojení, organizovanost a účast v soutěžích - v ročním přehledu přepočteno z frekvenčního období čtyř týdnů. Projekt Compass definuje kategorii mládeže pouze do 16 let. Starší 16 let patří již do kategorie dospělých (Rychtecký, 2006) Sběr dat Motorické testování proběhne ve dvou dnech. Žáci testovaných tříd nemají společnou hodinu tělesné výchovy, ale mají je ve stejný den. První den budou žáci testováni ve skoku z místa a v člunkovém běhu 4 10 m. Daná skupina žáků bude vždy

32 rozdělena na 2 skupiny z časových důvodů. Zbylé testování bude provedeno o dva dny později opět při hodině tělesné výchovy. Všechny údaje budou zapsány do tabulky. Somatické měření za pomoci kaliperu, digitální váhy a měřidla na výšku bude provedeno o týden později. Naměřené hodnoty budou doplněny do tabulky se záznamy z motorického měření. Poslední data, která se budou zjišťovat, se týkají dotazníku Compass. Dané vyplňování dotazníků bude provedeno také ve dvou dnech, jelikož dotazník je složitý a žáci budou s vyplňováním potřebovat pomoci Analýza dat Zpracování a vyhodnocení UNIFITTESTU pomocí počítačového programu vyhodnocuje motorické schopnosti a somatické údaje testovaných osob. U každého jednotlivce vyhodnocuje somatické vlastnosti a motorické schopnosti a zobrazuje je v přehledném individuálním testovém profilu (Měkota, aj., 2002). Desetibodová norma pro děti a mládež vychází ze stupnice o rozpětí od 1 do 10 bodů, aritmetický průměr je 5,5 bodu, přičemž 1bod je roven 0,5 s. Souhrnný výsledek testové baterie B (Tabulka č. 3) stanoví součet bodů S dosažených ve čtyřech testech (Měkota 2002). Tabulka č. 3 Skóre testové baterie Skóre baterie B Skóre baterie B Výskyt v populaci Hodnocení pětibodové desetibodové (%) hodnocení hodnocení výrazně podprůměrný podprůměrný průměrný nadprůměrný výrazně nadprůměrný (Měkota, aj., 2002) Dotazník bude vyhodnocen podle tabulky č. 2 a dále z vybrané části testu budou vyhodnoceny všechny otázky zvlášť. Tím bude dosaženo srovnání tříd

33 4 VÝSLEDKY Testování se zúčastnilo 46 dětí. Veškerá měření proběhla v hodinách tělesné výchovy v průběhu dvou dnů. Do měření byly zařazeny pouze děti, které byly přítomny ve škole po oba dny. Jiná možnost splnění fyzických testů a měření nebyla k dispozici. 4.1 Porovnání tělesné zdatnosti u chlapců Porovnání tělesné zdatnosti u chlapců procenta výrazně podprůměrní průměrní nadprůměrní výrazně podprůměrní nadprůměrní kategorie sportovní třída nesportovní třída Graf č Porovnání tělesné zdatnosti u dívek Porovnání tělesné zdatnosti u dívek procenta výrazně podprůměrní průměrní nadprůměrní výrazně podprůměrní nadprůměrní kategorie sportovní třída nesportovní třída Graf č

34 4.3 Porovnání fyzické zdatnosti u sportovní a nesportovní 5.třídy Porovnání sportovní a nesportovní třídy procenta výrazně podprůměrná podprůměrná průměrná nadprůměrná výrazně nadprůměrná kategorie nesportovní třída sportovní třída Graf č.3 V porovnání sportovní a nesportovní třídy je znatelné, že ve sportovní třídě je více jak polovina dětí nadprůměrná a výrazně nadprůměrná. Oproti tomu v nesportovní třídě všichni žáci patří do skupin nižších než průměrní

35 4.4 Fyzická zdatnost sportovní třídy UNIFITTEST Sportovní třída 0% 9% 36% 32% výrazně podprůměrní podprůměrní průměrní nadprůměrní výrazně nadprůměrní 23% Graf č.4 Tabulka č.4 Fyzická zdatnost sportovní třídy Fyzická zdatnost počet dětí výrazně podprůměrná 0 podprůměrná 2 průměrná 7 nadprůměrná 5 výrazně nadprůměrná 8 CELKEM 22 Už z přístupu dětí k danému testování bylo patrné, že děti ve sportovní třídě k pohybové činnosti mají lepší vztah. Z testu je znatelné, že žáci navštěvují lyžařské, atletické či fotbalové tréninky v rámci školy. Ovšem i ve sportovních třídách se objevují žáci, kteří jsou podprůměrní

36 4.5 Fyzická zdatnost nesportovní třídy UNIFITTEST Nesportovní třída 36% 18% výrazně podprůměrná podprůměrná průměrná 46% Graf č.5 Tabulka č.5 Fyzická zdatnost nesportovní třídy Fyzická zdatnost počet dětí výrazně podprůměrná 4 podprůměrná 10 průměrná 8 nadprůměrná 0 výrazně nadprůměrná 0 CELKEM 22 Z grafu je znatelné, že děti v nesportovní třídě jsou velmi rozdílné. Oproti sportovní třídě se zde vyskytují i žáci s výrazně podprůměrnými výsledky. Jelikož jsou to žáci, kteří mají tělesnou výchovu dvakrát týdně a nezúčastňují se tréninků v rámci školy, bylo překvapující, že více jak 36 % dětí má průměrné výsledky

37 4.6 Vyhodnocení dotazníku Compass Dětem pátých tříd byly rozdány k vyplnění dotazníky Compass, které se skládají ze tří částí. První část je zaměřena na Aktivity ve volném čase, druhá část na Pohybové aktivity, chůze a procházky a třetí část Sporty a jiné pohybové aktivity. Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala pouze část číslo tři, kde se dá zjistit, zda se děti zabývají i jinými sportovními aktivitami než tělesnou výchovou. Bylo rozdáno 45 dotazníků z toho byly 4 neplatné. Otázka: Prováděli jste za posledních 12 měsíců, od dnešního dne , nějaký sport či pohybovou aktivitu? Odpověď: 5.A (NST) 100% ANO 0% NE 5.B (ST) 100% ANO 0% NE Otázka: Jaký sport a kolikrát jsi ho prováděl za poslední čtyři týdny? Nesportovní třída 5.A kolikrát basketbal basketbal basketbal volejbal volejbal volejbal tanec tanec tanec tanec tanec fotbal florbal florbal trampolína snowboard lezení běh bruslení orientační běh golf plavání lyžování lyžování skate kulečník potápění skoky do vody domácí cvičení domácí cvičení procházky procházky procházky procházky procházky procházky sporty Graf č.6 U žáků nesportovních třídy jsou dané sporty velmi různorodé. U dětí této třídy převládají kolektivní sporty, tanec a procházky

38 kolikrát Sportovní třída 5.B atletika atletika atletika fotbal fotbal fotbal fotbal lyžování lyžování lyžování lyžování lyžování lyžování lyžování lyžování lyžování biatlon biatlon sjezdové lyžování šachy moderní gym. běh běh běh běh běh běh turistika chůze jízda na koni snowboard snowboard sporty Graf č.7 U žáků sportovní třídy převažují sporty, které patří mezi prioritní na základní škole, jako je atletika, fotbal a lyžování. Další pohybovou činností je běh, který je základem pohybové činnosti. Otázka: Byl(a) jsi za poslední 4 týdny členem sportovního klubu, oddílu tak, že jsi se zúčastnil(a) jeho činností? Odpověď: 5.A (NST) 100 % ANO 0% NE 5.B (ST) 100% ANO 0% NE Otázka: O jaký typ sportovního klubu, oddílu se jedná? Typ klubu jiný školní sportovní klub klub sportovní klub mládežnický klub Sportovní třída Nesportovní třída fit klub počet dětí Graf č.8 Děti sportovní třídy jsou členy školního sportovního klubu a sportovního klubu, které spolu spolupracují. Oproti tomu žáci nesportovní třídy jsou převážně členy sportovního klubu, mládežnického klubu a jiných klubů, např. golfového či tanečního

39 Otázka: Účastnil(a) ses za posledních 12 měsíců aktivně nějaké organizované soutěže ve svém sportu? Odpověď: 5.A (NST) 72, 2 % ANO 27, 8 % NE 5.B (ST) 100% ANO 0% NE Otázka: Jakou nejvyšší úroveň měly tyto soutěže? Typy soutěží mezinárodní národní soutěž krajskou okresní Sportovní třída Nesportovní třída školní počet dětí Graf č.9 U sportovní třídy se žáci nejvýše zúčastnili krajských závodů, oproti tomu žáci v nesportovní třídě se zúčastnili i národní soutěže. Účast ve sportovních a pohybových aktivitách dle pohlaví Porovnání pohybové činnosti mezi dívkami 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 5.A 5.B žádné jiné příležitostná nepravidelná prav.rekreační pravidelná intenzivní, nesoutěživá intenzivní soutěživá Graf č.10 Podle grafu je znatelné, že dívky z 5.A (NST) a 5.B (ST) mají stejnou účast v soutěživé a organizované činnosti. Pravidelné soutěživé pohybové aktivitě se věnují pouze žákyně ze ST. Žákyně z NST se věnují intenzivní, nesoutěživé a pravidelně rekreační aktivitě

40 Porovnání pohybové činnosti mezi chlapci 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 5.A 5.B žádné jiné příležitostná nepravidelná prav.rekreační pravidelná intenzivní, nesoutěživá intenzivní soutěživá Graf č.11 Chlapci z 5.B (ST) se věnují soutěživé, organizované a pravidelně organizované aktivitě z 90 %. Chlapci z 5.A (NST) se věnují převážně soutěživé a organizované aktivitě a pravidelné organizované aktivitě z 55,56 %. Účast dívek a chlapců ve sportovních a pohybových aktivitách Porovnání pohybové činnosti dívek a chlapců 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% dívky chlapci žádné jiné příležitostná nepravidelná prav.rekreační pravidelná intenzivní, nesoutěživá intenzivní soutěživá Graf č.12 Dívky se věnují více soutěživé, organizované a intenzivní neorganizované činnosti než chlapci. Oproti tomu chlapci se více věnují pravidelně organizované aktivitě

41 Účast ve sportovních a pohybových aktivitách dle tříd Porovnání pohybové činnosti mezi 5.A a 5.B 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 5.A 5.B žádné jiné příležitostná nepravidelná prav.rekreační pravidelná intenzivní, nesoutěživá intenzivní soutěživá Graf č.13 Žáci z 5.A (NST) se více věnují soutěživé, organizované, ale i intenzivní nesoutěživé činnosti než žáci 5.B (ST). Žáci 5.B (ST) se z 61, 11 % věnují pravidelně organizované činnosti

42 5 DISKUZE Podle Vinduškové (2003) jsou sportovní třídy chápány jako výběrová školská zařízení, kam jsou jedinci zařazováni podle míry pohybového nadání. Výsledný efekt činnosti sportovních tříd závisí na kvalitě provedeného výběru, úspěšnost výběru závisí na jeho promyšlenosti a na plánování a souvisí se zájmem o zařazení do sportovních tříd. Ve sportovní třídě by měly být všechny děti na dobré pohybové úrovni. Ovšem ne všechny takové děti se talentové zkoušky do sportovní třídy účastní. Proto do sportovní třídy mohou být přijaty i děti, které daná kritéria nesplňují. Jsou zařazeny z důvodu, aby sportovní třída byla naplněna. I z našeho testování vyplývá, že 8 žáků z nesportovní třídy má průměrné výsledky a jsou lepší než 2 žáci ve třídě sportovní. Podle Měkoty et. al. (2002) je výskyt v populaci výrazně nadprůměrných 7 %, 24 % nadprůměrných, 38 % průměrných, 24 % podprůměrných a 7 % výrazně podprůměrných. I když jsem testovala pouze 46 dětí, výsledky ve srovnání s širší populací se tolik neliší. Vybrala jsem si tedy typickou skupinu dětí. Při měření jsem zjistila, že 18,18 % je výrazně nadprůměrných, 11, 36 % nadprůměrných, 34,09 % průměrných, 27,27 % podprůměrných a 9,1 % výrazně podprůměrných. To znamená, že skupina nadprůměrných je o necelé 1,5 % menší než populační výskyt. Skupina podprůměrných je o více než 5 % větší než populační výskyt. V této skupině se převážně vyskytují žáci z nesportovní třídy. Během testování byla důležitá motivace daná soupeřením žáků, učitelovým vlivem i zájmem jednotlivých žáků. Podle Štilce 1989 (in Vindušková, Kaplan, Metelková, 1998) častý nezájem žáků o sport nevychází ze žáků samotných, ale příčinou jsou mnohdy pedagogické a metodické chyby při řízení výuky. Motivovat žáka neznamená křičet, trestat ho několika dřepy či poplácat ho po zádech. S tímto názorem se nedá než souhlasit. Pokud dítě bude provádět danou pohybovou činnost se zájmem a nebo jestliže za ni bude určitým způsobem odměněn, znamená to určitou jistotu, že dítě se k dané pohybové činnosti vrátí a postupem času může dojít ke zlepšení jeho tělesné zdatnosti

43 6 ZÁVĚR Cílem této práce bylo zjistit, zda děti, které navštěvují prvním rokem sportovní třídu na 1. základní škole v Jilemnici, mají lepší fyzickou zdatnost než děti, které do sportovní třídy nechodí. Dalším cílem bylo zjištění, zda se děti věnují i jiné pohybové činnosti, než je tělesná výchova. Hypotéza o předpokladu, že děti budou mít stejnou tělesnou zdatnost, se nepotvrdila. Děti ve ST mají lepší fyzickou zdatnost než děti z NST, i když všechny děti nějakou pohybovou činnost provádějí, ať už organizovaně, či neorganizovaně. Děti ze ST se věnují velmi podobné pohybové činnosti, a to převážně sportům zařazeným do školní tělesné výchovy. U dětí v NST je daná pohybová činnost hodně různorodá (tanec, basketbal, procházky a další). Rozdíl mezi dívkami je velmi značný. Dívky ST jsou skoro všechny výrazně nadprůměrné, oproti tomu dívky z NST jsou převážně podprůměrné. I když se stejný počet dívek z každé třídy věnuje soutěživé formě a nemají stejnou fyzickou zdatnost, je dobré, že dívky z NST soutěží v jejich sportu. U chlapců jsou rozdíly také výrazné, chlapci z ST jsou nadprůměrní či průměrní, ale mezi chlapci z NST převažují podprůměrní a výrazně podprůměrní. Chlapci z ST se věnují soutěživé, organizované a pravidelně organizované pohybové činnosti. Oproti tomu se častěji chlapci z NST věnují soutěživé, organizované formě než chlapci z ST. To je zjištění zajímavé. Překvapuje, že se žáci z NST ve svém volném čase účastní různých soutěží. Při testování byl vidět odlišný přístup dětí. Děti ze ST měly větší snahu podat co nejlepší výkon, snažily se mezi sebou závodit a překonat své spolužáky. Oproti tomu u žáků z NST byl vidět nezájem o dané testování, motorické testy brali jako běžnou hodinu tělesné výchovy, kterou nemají zrovna v oblibě. Během motorického testování se žáci nepovzbuzovali, ovšem učitel se je motivovat snažil. Mezi žáky nebyla vidět zdravá rivalita, která se u žáků ST objevila. Vyhodnocení testů jsem provedla podle kalendářního věku. V porovnání s biologickým věkem vyšlo, že v NST je 22, 7 % dětí, který mají shodný biologický věk s kalendářním, 22, 7 % dětí je biologicky opožděných a 54, 6 % dětí, které lze hodnotit jako biologicky vyspělé. Ve ST je 27, 3 % dětí, které mají stejný biologický věk jako kalendářní, 31, 8 % dětí má opožděný vývoj a 40, 9 % dětí je biologicky vyspělejších

44 Díky dotazníkům jsem zjistila, že všechny děti jsou členy některého sportovního oddílu, avšak ne všechny se účastní organizovaných soutěží. V porovnání tříd 5. A a 5. B jsem dále dospěla k závěru, že děti ve sportovní třídě (5. B) provádějí pohybovou aktivitu, a to soutěživou, rekreační či pravidelnou. Oproti tomu některé děti z nesportovní třídy 5.A provádějí pohybovou aktivitu jen nepravidelně, nesoutěží, ale stejně jako žáci ze sportovní třídy se většina účastní pravidelné, soutěžní a rekreační pohybové aktivity. Ve srovnání s dotazníky, které nelze považovat za stoprocentně pravdivé, je směrodatnější pro porovnání obou tříd Unifittest (6-60). Ty ukazují, že žáci ST mají lepší tělesnou zdatnost než žáci NST. Potěšitelné je zjištění, že se všechny děti i věnují jiné pohybové aktivitě než je školní tělesná výchova. Pro zlepšení tělesné zdatnosti žáků z nesportovní i sportovní třídy, bych doporučila učitelům a trenérům, aby pomocí her či různých herních cvičení se snažili zaujmout žáky obou tříd tak, aby i nadále pohybová aktivita byla přirozenou součástí jejich života. Pro děti, které se zúčastnily testování, bude vytvořen pohybový program, aby jejich fyzická zdatnost rostla. Tento pohybový program bude sloužit pro výzkum k diplomové práci. Ta by mohla dále sloužit i jako studijní materiál na ZŠ Komenského v Jilemnici, kde testování proběhlo

45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1) ČELIKOVSKÝ, S. Tělesná zdatnost a výkonnost : Vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova, s. 2) ČELIKOVSKÝ, S. Teorie pohybových schopností. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, s. 3) DAVIS, B., Roscoe, J., Roscoe, D., Bul, R. Physical education and the study of sport. Edinburg: Elsevier Mosby, s. ISBN ) DOVALIL, J., aj. Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, s. ISBN ) DOVALIL, J. Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku. Praha: Olympia, s. 6) HOFFMAN, S. J., HARRIS, J. C. Introduction to kinesiology : studying physical activity. Champaing: Human Kinetics s. ISBN ) JANSA, P., DOVALIL, J. Sportovní příprava. 2. vyd. Praha: Q-art, s. ISBN ) MĚKOTA, K., aj. UNIFITTEST (6-60) Příručka pro manuální a počítačové hodnocení základní motorické výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Praha: Univerzita Karlova, s. ISBN ) MĚKOTA, K., BLAHUŠ, P. Motorické testy v tělesné výchově. 1.vyd. Praha: SPN, s

46 10) MĚKOTA, K., CUBEREK, R. Pohybové dovednosti činnosti výkony. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN ) MĚKOTA, K., KOVÁŘ, R. UNIFITTEST (6-60) Manuál pro hodnocení základní motorické výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta, s. ISBN ) PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. 2.vyd. Praha: Grada, s. ISBN ) PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky. 1.vyd. Praha: SPN, ) RYCHTECKÝ, A. Monitorování účasti mládeže ve sportu a pohybové aktivitě v České republice. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, s. ISBN ) RUS, V. Talentovaná mládež : Prováděcí pokyny pro sportovní střediska, sportovní centra mládeže a souhrn informací k činnosti sportovních gymnázií. Praha: Olympia, ) SKOPOVÁ, M., ZÍTKO, M. Základní gymnastika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 178 s. ISBN ) SVATOŇ, V., TUPÝ, J. Program zdravotně orientované zdatnosti. 1.vyd. Praha: NS Svoboda, s. ISBN ) SULLIVAN, J. A., ANDERSON S. J. Care of the young athlete. American Academy of Pediatries and the American Academy of Orthopeadic Surgeons s. ISBN ) VINDUŠKOVÁ, J., aj. Talentovaná mládež. Prováděcí pokyny pro ST, SCM, SG. Praha: ČAS,

47 20) VINDUŠKOVÁ, J., KAPLAN, A., METELKOVÁ, T. Atletika : Edice metodických textů pro školní i mimoškolní tělesnou výchovu a sport letých žáků. 1.vyd. Praha: NS Svoboda, s. ISBN ) ZACIORSKIJ, V. M. Základy teorie testování a hodnocení v tělesné výchově a sportu. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, s. LITERATURA: 1) BERGL, K. Pohybové a sportovní aktivity vhodné pro zrakově postižené. Praha, s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí práce Staša Bartůňková. 2) FRÖMEL, K., NOVOSAD, J., SVOZIL, Z. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc : Univerzita Palackého, s. ISBN X. 3) KRAUS, J. Všeobecná a speciální pohybová výkonnost žáků staršího školního věku. Praha, s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí práce Jana Vindušková. 4) LANCASTER, S., TEODORESCU, R. Athletic fitness for kids. Champaign, IL : Human Kinetics, s. ISBN ) VOKOUN, O. Motorická zdatnost dětí a jejich účast ve sportu na 1. stupni základních škol ve Velkém Meziříčí. Praha, s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí práce Jana Kolčiterová. 6) ZIKMUNDOVÁ, T. Sportovní a pohybové aktivity u pacienta s kvadruplegií jako doplněk fyzioterapie. Praha, s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí práce Tereza Nováková

48 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ST sportovní třída NST.nesportovní třída

49 PŘÍLOHY 1. Souhlas ředitele školy 2. Etické schválení komise 3. Skupinový záznam testovaných výsledků 4. Dotazník Compass 5. PC program UNIFITTEST (6-60)

50 Příloha č. 1 Souhlas ředitele školy Příloha č. 2 Etické schválení komise

51 Příloha č. 3 Skupinový záznam testovaných výsledků

52 MĚKOTA, K., aj. UNIFITTEST (6-60) Příručka pro manuální a počítačové hodnocení základní motorické výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Praha: Univerzita Karlova, s. ISBN Příloha č. 4 Dotazník Compass

53 - 53 -

54 - 54 -

55 Příloha č. 5 PC program UNIFITTEST (6-60)