Systém houbových organismů část 6 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Transkript

1 Systém houbových organismů část 6 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc. RNDr. M. Sedlářová, Ph. D.; RNDr. I. Petrželová, Ph. D. Odd. fytopatologie, Katedra botaniky PřF UP v Olomouci Lentinus edodes (houževnatec jedlý; shii-také) - vývoj pilotécia; RNDr. P. Hašler, Ph.D.

2 TŘÍDA: HOMOBASIDIOMYCETES Basidie nedělená (holobasidie) Klíčení basidiospor je vždy pomocí hyfy Nevznikají kvasinkové útvary ani sekundární spory Makroskopické plodnice (basidiomata) Sekundární dikaryotické mycelium vzniká somatogamií 2 podtřídy: HYMENOMYCETIDAE obnažené hymenium alespoň v určité části života GASTEROMYCETIDAE uzavřené hymenium

3 PODTŘÍDA: HYMENOMYCETIDAE Gymnokarpní plodnice od počátku obnažené hymenium Hemiangiokarpní plodnice hymenium se obnažuje během vývinu plodnice Plodnice mají často třeň (stipes) a klobouk (pileus) U hemiangiokarpních plodnic i obaly velum partiale a velum universale Zralé basidie jsou aktivně odmršťovány balistospory 9 řádů

4 ŘÁD: APHYLLOPHORALES Plodnice gymnokarpní, nejčastěji typu krustothecia Hymenofor hladký, rourkovitý, ostnitý Plodnice jsou 1 nebo víceleté, Dřevní saprofyté, mohou přejít k parazitismu Serpula lacrymans Dřevomorka obecná rozkládá dřevo Stereum hirsutum Pevník chlupatý Peniophora incarnata Kornatka masová

5 ŘÁD: CANTHARELLALES Plodnice gymnokarpní, typ pilothecia nebo holothecia Hymenofor ostnitý, lamelovitý, rourkatý nebo žilnatý, případně hymenofor povléká celou plodnici Mykorhizní, saprofyté nebo fakultativní parazité Cantharellus cibarius Liška obecná Ramaria formosa Kuřátka sličná Clavariadelphus pistillaris Kyj Herkulův Sparassis crispa Kotrč kadeřavý

6 ŘÁD: POLYPORALES Plodnice gymnokarpní krustothecia, často víceletá Hymenofor rourkovitý nebo lamelovitý Dužnina s monoitickým, dimitickým, trimitickým pletivem Ganoderma lucidum Lesklokorka lesklá Schizophyllum commune Klanolístka obecná Polyporus squamosus Choroš šupinatý Daedalea quercina Síťkovec dubový

7 Fomitopsis pinicola Troudnatec pásovaný ŘÁD: POLYPORALES Piptoporus betulinus Březovník obecný Trametes versicolor Outkovka pestrá Fomes fomentarius Troudnatec kopytovitý Laetiporus sulphureus Sírovec žlutooranžový

8 ŘÁD: RUSSULALES Přítomnost kulovitých buněk sférocysty Plodnice hemiangiokarpní pilothecia Hymenofor lupenitý Převážně mykorhitické druhy V pletivu některých rodů se vyskytují mléčnice Russula cyanoxantha H. namodralá Lactarius deliciosus Ryzec pravý Russula emetica Holubinka vrhavka

9 ŘÁD: HYMENOCHAETALES Plodnice gymnokarpní krustothecia, hnědorezavá Hymneofor rourkatý, vzácně lamelovitý nebo hladký Na hyfách chybí přezky Přítomny sety tlustostěnné kopinaté buňky v hymeniu Phellinus igniarius Ohňovec obecný Inonotus hispidus Rezavec štětinatý

10 ŘÁD: BOLETALES Gymnokarpní nebo hemiangiokarpní plodnice Pilotecium, pórovitý nebo lupenitý hymenofor Monomitické pletivo Saprofyté, mykorrhiza s jehličnany a listnáči Boletus satanas Hřib satan Boletus edulis Hřib obecný Suillus grevilei Klouzek smrkový Xerocomus badius Hřib hnědý

11 Tylopilus felleus Hřib žlučník Leccinum aurantiacum Křemenáč osikový Strobilomyces strobilaceus Šiškovec černý Paxillus involutus čechratka podvinutá

12 ŘÁD: AGARICALES Hemiangiokarpní pilothecium Lupenitý hymenofor, často je přítomno velum (plachetka) Důležitým znakem rozdělení do čeledí je barva výtrusného prachu Saprofyté, slabí parazité, Čeleď: Amanitaceae Amanita muscaria Muchomůrka červená Amanita phalloides Muchomůrka zelená

13 Čeleď : Agaricaceae Agaricus campestris Žampion polní Čeleď: Tricholomataceae Marasmius rotula Špička kolovitá Čeleď: Tricholomataceae: Lepista nuda Čirůvka fialová Armillaria mellea Václavka obecná Macrolepiota procera Bedla vysoká

14 Čel. Coprinaceae Coprinus atramentarius Hnojník inkoustový Čel. Cortinariaceae Pholiota Šupinovka Čel. Entolomataceae Entoloma lividum Závojenka olovová Čel. Strophariaceae: Psilocybe semilanceata Lysohlávka kopinatá

15 ŘÁD: THELEPHORALES Gymnokarpní krustothecium Monomitické pletivo Hymenofor ostnitý, řidčeji rourkatý, bradavčitý nebo hladký Thelephora terrestris Plesňák zemní Sarcodon imbricatum Lošák jelení

16 PODTŘÍDA: GASTEROMYCETIDAE Hymenium uzavřené plodnice angiokarpní Pokud je hymenium obnažené, děje se to až po dozrání spor Basidie rozšiřovány pasivně gastroidního typu, balistospory chybí Přizpůsobeny xerotermnímu způsobu života Plodnice má peridii (obal), glebu (teřich) s výtrusorodým pletivem, často se neplodné hyfy přemění na kapilicium, někdy se teřich rozpadá na pecičky (peridioly), jindy je přítomen neplodný nosič receptakulum

17 Řád: LYCOPERDALES Plodnice jsou hypogeické nebo epigeické schizothecium Exoperidie brzo zaniká, endoperidie je vytrvalá Někdy je část gleby sterilní- subgleba Basidie chiastické Saprofyté Lycoperdon perlatum - Pýchavka obecná Langermania gigantea - Pýchavka obrovská Bovista plumbea -Prášivka šedivá

18 Řád: GEASTRALES Plodnice subhypogeické schizothecium Exoperidie je třívrstevná, v glebě je kolumela Teplomilné druhy Řád: MELANOGASTRALES Plodnice hypogeická, někdy až epigeická lysothecia Peridie se nepravidelně rozpadá Gleba je tvořena lysigenními dutinami Geastrum sp.- Hvězdovka Melanogaster ambiguus - Černoušek obojetný

19 Řád: SCLERODERMATALES Plodnice jsou epigeické nebo subhypogeické plektothecium Peridie se otevírá nepravidelným roztržením na vrcholu nebo hvězdicovitě Gleba je členěna na menší části nebo se skládá z několika části přisedlých na stromatu Astraeus hygrometricus - Hvězdák vlhkoměrný Scleroderma citrinum -Pestřec obecný

20 Řád: GASTROSPORIALES Plodnice kulovitá, hypogeická, dlouhá kořenující rhizomorfa Gleba se rozpadá v prach spor Gastrosporium simplex - Kulička kořínkatá Řád: TULOSTOMALES Plodnice jsou kyjovitá nebo hlavičkovitá plektothecia obvykle se zřetelnou stopkou Gleba buď není členěna nebo jsou vytvořeny komůrky Tulostoma brumale - Palečka zimní Řád: GAUTIERIALES Plodnice jsou hlízovitá, hypogeická nebo epigeická klathrothecia, peridie jednoduchá, pomíjivá Zástupce: Gautieria otthii, (Smržovec Otthův)

21 Řád: NIDULARIALES Plodnice epigeická kulovitá nebo pohárkovitá schizothecia zakrytá blankou Gleba obsahuje uzavřené komůrky vystlané hymeniem, ve zralosti se rozapadá na pecičky (peridioly), obalené endoperidií, které jsou přichycené vláknitými funiculi na konci s hapteronem

22 Řád: NIDULARIALES Cyathus striatus - Číšenka rýhovaná Crucibulum laeve Pohárovka obecná

23 Řád: PHALLALES Plodnice jsou hypogeicky se zakládající klathrothecia Peridie se otevírá rozpadem, zůstává jako pochva Někdy se vytváří receptakulum (nosič), který proráží peridie a vynáší spory nahoru Phallus impudicus Hadovka smrdutá Anthurus archeri - Květnatec Archerův

24 Pomocné oddělení LICHENES -Lišejníky MUTUALISTICKÁ SYMBIÓZA (oboustranně výhodné soužití), někdy spíše HELOTISMUS (ujařmění) -FOTOBIONT (sinice (např. Nostoc, Chroococcus, Gleocapsa,..) řasa (Trebouxia, Trentepohlia, Chlorella), fotosyntézou dodává organické látky. Některé sinice jsou schopny ještě fixace vzdušného dusíku -MYKOBIONT (houba -Ascomycotina, méně Basidiomycotina), dodává vodu a anorganické látky, zajišťuje stélku a rozmnožovací orgány Mykobiont proniká haustorii do buněk fotobionta, žádná lichenizovaná houba nemůže žít samostatně, fotobiont však ano. Při vzniku lišejníku musí dojít k rozpoznání vhodného partnera (specifické vazebné bílkoviny na povrchu řasy, chemický impuls pro vznik stélky přichází od řasy, změní propustnost svých buněk pro cukry, které houba okamžitě začne využívat)

25 VÝZNAM LIŠEJNÍKŮ Lišejníky osídlují extrémní stanovitě, narušují skalní podklad Mají velmi pomalý růst a jejich stélky mohou být značného stáří Jsou bioindikátory čistoty ovzduší (citlivé na exhaláty) Potrava pro zvířata Produkují lišejníkové kyseliny Mají široké spektrum medicínsky cenných vlastností (antibiotické, protinádorové účinky)

26 jsou STÉLKA HOMEOMERICKÁ(buňky fotobionta a vlákna mykobionta volně rozptýleny), např. lišejník r. Collema HETEROMERICKÁ -rozlišená na jednotlivé vrstvy: Svrchní korová vrstva (izodiametrické buňky mykobionta) Řasová vrstva (buňky fotobionta, do nichž pronikají haustorii hyfy mykobionta) Dřeňová vrstva (rozvolněná vlákna mykobionta) Spodní korová vrstva (stejná jako svrchní vrstva, s otvory cyfetami, a rhizoidy sloužícími k upevnění stélky

27 MORFOLOGICKÉ TYPY STÉLEK u heteromerických lišejníků ASCOLICHENES KOROVITÁ -přirostlá celou plochou, chybí spodní kůra Rhizocarpon geographicum LUPENITÁ plochá přirůstá k podkladu jen rhizinami - Hypogymnia physodes KEŘÍČKOVITÁ k substrátu přirostlá jen v bazální části Cetraria, Usnea podtyp: dimorfická stélka: část je lupenitá (thallus horizontalis) a část je keříčkovitě vystoupavá (thallus verticalis - podecia), Cladonia VLÁKNITÁ jemná s vlákny fotobionta opletenými vlákny mykobionta Cystocoleus

28 MORFOLOGICKÉ TYPY STÉLEK u homeomerických lišejníků ASCOLICHENES ROSOLOVITÁ rosolovitá konzistence r. Collema LEPRARIOVÁ práškovitá, morfologicky nediferencovaná MORFOLOGICKÉ TYPY STÉLEK U BASIDIOLICHENES (podle typů plodnic stopkovýtrusých hub): KORTIKOIDNÍ KLAVARIOIDNÍ AGARIKOIDNÍ (r.omphalina)

29 Hypogymnia physodes terčovka bublinatá; příklad lupenité stélky Rhizocarpon geographicum lišejník (mapovník) zeměpisný; příklad korovité stélky

30 Cetraria islandica pukléřka islandská; příklad keříčkovité stélky Collema (huspeník) příklad rosolovité stélky

31 ROZMNOŽOVÁNÍ LIŠEJNÍKŮ NEPOHLAVNÍ - společné šíření obou složek: 1/ fragmentace stélky 2/ soredie kulovité shluky houbových hyf s buňkami fotobionta, tvoří se buď roztroušeně na povrchu stélky, nebo ve shlucích zvaných sorály 3/ isidie -válcovité výrůstky z povrchu stélky se zachovanou heteromerickou stavbou všech tří vrstev 4/ fylidie -lupenitá obdoba isidií 5/ schizidie -odtržení povrchu stélky s fotobiontem POHLAVNÍ - pouze mykobiont (askospory nebo bazidiospory), závislé na opětovném setkání s fotobiontem. Nejčastější typy plodnic apothecium, perithecium, nebo askolokulární plodnice Hymeniální gonidie buňky fotobionta, které jsou rozšiřovány společně se sporami hub Mnoho druhů lišejníků se pohlavně nerozmnožuje vůbec

32 Některé složky stélky lišejníků apothecia izidie soredia peritecia podecium rhiziny

33 Soralium se sorediemi Soredie Isidie

34 Apotecia, kde se tvoří pohlavní spory ascospory Řez apoteciem s vřecky r. Physcia

35 Systém lišejníků podle mykobionta jsou lišejníky řazeny do systému hub jako LICHENIZOVANÉ HOUBY -Pododd.: Ascomycotina, Tř. Ascomycetes -např. řády: LECANORALES, VERRUCARIALES (výhradně lichenizované houby) CALICIALES, LEOTIALES, SPHAERIALES, DOTHIDEALES (jen někteří zástupci jsou lichenizované houby) -Pododd.: Basidiomycotina, tř. Homobasidiomycetes podtř. Hymenomycetidae (řády: THELEPHORALES, AGARICALES) Basidiolišejník s Omphalina umbellifera jako mykobiontem a zelenou řasou Coccomyxa

36 ASCOLICHENES Lobaria pulmonaria - důlkatec plicní používán v homeopatických lécích proti kašli Xanthoria parietina terčovník zední lupenitá stélka s apothecii

37 Evernia prunastri větvičník slívový- ve starověku používán jako látka dodávající vůni při balzamování Cladonia stellaris dutohlávka horská

38 Cladonia floerkana dutohlávka vyzáblá Cladonia pyxidata dutohlávka pohárovitá

39 Peltigera canina Hávnatka psí, byla používána k léčení vztekliny Physcia caesia Terčovník šedý

40 Usnea sp. -Provazovka Lecanora sp.- Misnička