Statutární město Ostrava Návrh územního plánu- určeno k projednání Zastupitelstvem města Ostravy

Transkript

1 Statutární město Ostrava Návrh územního plánu- určeno k projednání Zastupitelstvem města Ostravy Územní plán Ostravy VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA OSTRAVY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ DODATEK č. 1 Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Útvar hlavního architekta MMO Zhotovitel: Ing. Jarmila Paciorková Ing. Petr Tovaryš RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. RNDr. Jaroslav Kotík RNDr. Milan Poledník Projekt "Pořízení nového Územního plánu města Ostravy byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR Doba realizace: Spolufinancování z EU: ,- Kč Nezpůsobilé výdaje projektu: ,- Kč Celkové způsobilé výdaje projektu: ,- Kč Spolufinancování ze státního rozpočtu ČR: ,- Kč

2 Územní plán města Ostravy 1

3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pořizovatel Územního plánu města Ostravy (dále jen ): Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, oddělení územního plánování, příslušné dle 6 odst. 1, písm. c) stavebního zákona odpovědná úřední osoba: Ing. Vojtěch Potocký, vedoucí oddělení územního plánování Projektant : Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, oddělení urbanistické koncepce, pověřené zpracováním na základě svěřených úkolů v oblasti samostatné působnosti a na základě rozhodnutí Zastupitelstva města Ostravy ze dne , č. usnesení 2024/27. vedoucí projektu: Ing. arch. Cyril Vltavský, hlavní architekt zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Vencelides, vedoucí oddělení urbanistické koncepce Zhotovitel Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území: Ing. Jarmila Paciorková autorizovaná osoba ke zpracování dokumentace a posudku podle 19, zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, č.j.: 15251/3988/OEP/92 (viz příloha) Ing. Petr Tovaryš autorizovaná osoba ke zpracování dokumentace a posudku podle 19, zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, č.j.: 914/139/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j /ENV/11 (viz příloha) RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, č.j.: 630/3434/04 (viz příloha) RNDr. Jaroslav Kotík RNDr. Milan Poledník

4 Územní plán města Ostravy OBSAH: A. Vyhodnocení vlivů úprav územního plánu na životní prostředí... 4 A.1 Obsah a cíle, jeho vztah k jiným koncepcím... 4 A.2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území... 4 A.3 Charakteristiky ŽP, které budou uplatněním úprav ovlivněny... 4 A.4 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním úprav významně ovlivněny... 4 A.5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných změn... 5 A.6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení A.10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů... 9 A.11 Závěr B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy NATURA C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území C.1 Horninové prostředí a geologie C.2 Vodní režim C.3 Hygiena životního prostředí C.4 Ochrana přírody a krajiny C.5 Zemědělský půdní fond a pozemky plnící funkci lesa (ZPF a PUPFL) C.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura C.7 Sociodemografické podmínky C.8 Bydlení C.9 Rekreace C.10 Hospodářské podmínky C.11 Průřezové jevy D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT) D.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území shrnutí F.1 Předpokládané důsledky navrhovaného řešení F.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostřední, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území F.3 Shrnutí přínosu územního plánu Seznam příloh: Příloha k oddílu A Změna způsobu využití plochy Schéma Lokalizace změn ploch s rozdílným způsobem využití (SV1), M1:

5 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚPRAV ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obecným cílem územně plánovací dokumentace je vypracovat návrh územního rozvoje a uspořádání města v souladu s přírodními, historickými, kulturními i civilizačními hodnotami řešeného území při respektování požadavků vyšších rozvojových koncepcí území i požadavků dotčeného města. Z toho pak plyne, že základní cíle územně plánovací dokumentace nemohou být v rozporu s hlavními cíli ochrany životního prostředí. Posouzení vlivu úprav na životní prostředí (dále jen ŽP) provedených na základě požadavků uplatněných ve společném jednání dle ust. 50, zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon v platném znění) je předmětem tohoto dokumentu, který tak tvoří doplňkový text 1) (dále jen dodatek) k Vyhodnocení vlivů územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území, 2012 (dále jen VVURÚ). Vztah k přijatým cílům ŽP na vnitrostátní úrovni, vztah k jiným platným koncepcím Moravskoslezského kraje a celková koncepce je dostatečně popsána ve VVURÚ. Ve VVURÚ je taktéž velmi podrobně popsán současný stav životního prostředí v řešeném území. Návrh Územního plánu města Ostravy (dále jen ) byl vypracován v roce Po společném jednání za účasti dotčených orgánů, krajského úřadu a sousedních obcí byly (v tomto roce 2013) na základě uznaných připomínek provedeny úpravy. Provedené úpravy, tak, jak jsou navrženy a které mohou mít, nebo mají přímý dopad na ŽP ve městě, vychází především ze změn ve vymezení ploch s rozdílným způsobem využití. A.1 Obsah a cíle, jeho vztah k jiným koncepcím Obsah a cíle a jeho vztah jiným koncepcím jsou v plném rozsahu popsány ve VVURÚ. A.2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Podrobné informace o současném stavu ŽP v dotčeném území jsou detailně popsány ve VVURÚ. A.3 Charakteristiky ŽP, které budou uplatněním úprav ovlivněny Navržené úpravy obsahují změny ve způsobu využití území, které mohou ovlivnit některé ze složek životního prostředí (kladně, negativně), jedná se zejména o: zábor ZPF, zábor půdy určené k plnění funkce lesa, ÚSES a VKP, kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž území, vodu. Hlavní charakteristiky oblastí ŽP ovlivněných úpravami jsou uvedeny v kapitole A.2 VVURÚ. A.4 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním úprav významně ovlivněny Za rozhodující vliv na znečišťování ovzduší se všeobecně považuje intenzivní nárůst automobilové dopravy po roce Úpravy obsahují plošné navýšení městských pozemních komunikací, tzn. i zdrojů emisí škodlivin a hluku z automobilové dopravy. 1 )Tento postup byl zvolen po konzultaci s příslušným odborem ŽPaZ KÚ MSK 4

6 A.5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných změn Veškeré záměry obsažené v návrhu, jsou řešeny v jediné variantě, jiné využití území se v dané fázi projektové přípravy území neočekává. Vlivy nulové varianty (tzn. nerealizace záměrů ) jsou shrnuty v kap. A.2.11 VVURÚ. A.5.1 Zábor ZPF Jedním z negativních vlivů návrhu je zábor zemědělského půdního fondu. Dotčena bude zemědělská půda, pro kterou platí potřeba řešit trvalé vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a zabezpečit provedení skrývek kulturních zemin. Předpokládaný rozsah záborů ZPF vyvolaný návrhem zastavitelných ploch vymezených upraveným návrhem je celkem 983,5 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 537,3 ha. Zábor se týká 193,9 ha odvodněných zemědělských pozemků. Z celkového předpokládaného rozsahu záborů ZPF byla převážná většina záborů ZPF již v rámci návrhu a změn předchozího územního plánu projednána a schválena příslušným orgánem ochrany ZPF (cca 4/5 ploch). navrhuje nad rámec původně dohodnutých ploch zábor ZPF v rozsahu 220,2 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 119,8 ha. S ohledem na ustanovení 102 odstavec 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a aby nedošlo ke krácení práv vlastníků pozemků (zásahu do majetkových práv občanů, kteří mají legitimní finanční očekávání při převodech nemovitostí), návrh přebírá všechny dosud nezastavěné plochy vymezené platným Územním plánem města Ostravy k zastavění (s výjimkou ploch, které jsou v kolizi s územními limity) a vymezuje je jako zastavitelné plochy. Zábor ZPF pro tyto plochy byl již dříve odsouhlasen příslušným orgánem ochrany ZPF. Celkový zábor ZPF u těchto ploch činí 763,2 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 417,4 ha. Navržené plochy pro územní rozvoj města Ostravy jsou umístěny uvnitř zastavěného území nebo na něj navazují. Největší navržený rozsah záboru ZPF je pro plochy způsobu využití bydlení (bydlení v RD a bytových domech) 520,0 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 290,2 ha. Nad rozsah záboru ZPF navržené ÚPl *1994 se jedná o 71,1 ha, z toho je v I. a II. třídě ochrany ZPF 33,1 ha. Následující tabulka porovnává rozsah předpokládaných záborů ZPF původního návrhu (pro společné jednání) s upraveným návrhem (pro veřejné projednání). Tabulka 1 Porovnání záborů ZPF zábor ZPF návrh pro změna společné jednání veřejné projednání [ha] [%] CELKEM 988,9 983,5-5,4-0,55 - z toho I. a II. třída ochrany 552,4 537,3-15,1-2,73 odvodněné pozemky 196,8 193,9-2,9-1,47 bydlení 537,4 520,0-17,4-3,24 - z toho I. a II. třída ochrany 301,6 290,2-11,4-3,77 Z výše uvedeného porovnání vyplývá, že celkový zábor ZPF se snížil, pozitivně lze hodnotit přesun části záborů na méně kvalitní půdy. Významný zábor zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany představují zábory pro výstavbu pozemních komunikací. Rozdíl v rozsahu záborů není možné samostatně korektně vyhodnotit z důvodu změny časového horizontu realizace některých dopravních staveb. V původním návrhu (pro společné jednání) byla část komunikací znázorněna pouze jejich osami, přičemž plochy potřebné pro realizaci dopravních staveb byly hájeny jako územní rezervy. Zábor ZPF v plochách územních rezerv, v souladu s platnou legislativou, nebyl vyhodnocen. Na základě požadavků vyplynulých ze společného jednání byl časový horizont dotčených ploch změněn z územní rezervy na návrh. V upraveném návrhu (pro veřejné projednání) jsou tyto komunikace (vč. části ploch územních rezerv) nově vymezeny plochou s rozdílným způsobem využití 5

7 plochy pozemních komunikací (včetně tramvajového pásu) např. Jižní tangenta v úseku Šenovská Rudná a silnice I/68 (původní R67) v úseku Vrbická hranice Rychvald. Nově vymezené plochy pozemních komunikací (v prostoru původních územních rezerv) byly po úpravě vyhodnoceny z hlediska záboru ZPF a zdánlivě tak zvětšují rozsah záboru. A.5.2 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa Celkem se předpokládá trvalý zábor 38,9 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Následující tabulka porovnává rozsah předpokládaných záborů ZPF původního návrhu (pro společné jednání) s upraveným návrhem (pro veřejné projednání). Tabulka 2 Porovnání záborů PUPFL návrh pro změna Zábor PUPFL společné jednání veřejné projednání [ha] [%] CELKEM % Nárůst záborů PUPFL lze hodnotit neutrálně, je vyvolán především změnou časového horizontu realizace některých dopravních staveb popsanou v předchozí kapitole. A.5.3 Vlivy na ovzduší Proponované změny zahrnují navýšení celkové výměry ploch pozemních komunikací (včetně tramvajového pásu) v rozsahu 45,19 ha, z toho na vrub ploch s jiným způsobem využití - viz tabulka. Tabulka 3 Plochy pozemních komunikací původní způsob využití plochy výměra [ha] bydlení v rodinných domech 0,93 občanské vybavení 1,84 parky 0,32 plochy smíšené - bydlení a občanské vybavení 0,17 plochy železniční dopravy 0,14 skládky průmyslového odpadu 4,15 plochy smíšené - bydlení a služby 0,13 plochy vodní a vodohospodářské 1,75 orná půda 2,05 lesy 6,94 louky 2,8 krajinná zeleň 15,83 ochranná zeleň 8,14 CELKEM 45,19 To v důsledku znamená navýšení zdrojů škodlivých emisí do ovzduší a emisí hluku ze silniční dopravy. Na druhé straně je nutno kladně hodnotit územní rozptyl dopravy, tzn. určitý příspěvek k plynulosti provozu, což v důsledku vede k rychlejšímu rozptylu emisí škodlivin (vč. hluku) a snížení jejich extrémních imisních koncentrací soustředěných do malých územních lokalit. Skutečný dopad na znečišťování ovzduší, tj. kvantifikovat příspěvky k imisním koncentracím škodlivin v ovzduší a jejich rozprostření v území je však možné pouze na podkladě dostatečně podrobné rozptylové studie (v případě hlukových imisí pak hlukové studie nebo aktualizace strategických hlukových map), což však již přesahuje rámec tohoto posouzení. V rámci tohoto posouzení se pak jeví jako rozhodující porovnání nových záborů ploch pro městské komunikace s původně proponovaným způsobem využití těchto ploch. Vyhodnocení v tomto smyslu je uvedeno v kap. A. 6. 6

8 A.5.4 Vlivy na vodu Odpadní vody Vlivy úprav na vodu jsou dvojího druhu: zábor vodních ploch (celkem 22,5 ha) k jinému způsobu využití, z toho pro: - louky...20,7 - plochy pozemních komunikací (vč. tramvajového pásu)...1,7 - plochy železniční dopravy...0,1 Poznámka: Úprava plochy s rozdílným způsobem využití plochy vodní a vodohospodářské na louky se týká pobřežního pásma Heřmanického rybníka. Pobřežní pásmo je tvořeno specifickým ekosystémem, pro který je typický významný podíl rákosin. Plocha s rozdílným způsobem využití louky vhodněji vystihuje charakter území. změna v odtokových poměrech vlivem zvětšení zpevněných ploch, tzn., zvýšení množství odpadních vod. Při průměrné výši srážek 640 mm, celkovém nárůstu zpevněných ploch o cca 45 ha se zvýšeným odtokovým koeficientem 0,9, činí celkové navýšení odpadních vod cca m 3 /rok. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací do ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě - Přívoze a odtud po mechanicko - biologickém vyčištění do recipientu (řeka Odra). Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal Ostrava, a.s., a VÍTKOVICE HOLDING, a.s. provozují vlastní čističky odpadních vod. Čističkami odpadních vod projde 90% odpadních vod z území města Ostravy. A.5.5 Odpady Rozsah vlivu na množství a druhovost odpadů, plynoucí z úpravy lze považovat za zanedbatelný. A.5.6 Územní systém ekologické stability a významné krajinné prvky V rámci úprav po společném jednání byla provedena řada drobných úprav vymezení ÚSES. Za významnější lze považovat úpravy: Nadregionální biokoridor NRBK 4 Slezská Ostrava Výraznější úpravy vymezení NRBK 4 byly provedeny v prostoru Jižní tangenty v úseku Šenovská Rudná a silnice I/68 (původní R67) v úseku Vrbická hranice Rychvald. Úpravy jsou vyvolány především změnou časového horizontu realizace některých dopravních staveb popsanou v kapitole A.5.1, jejich vliv na funkčnost ÚSES není zásadní. Regionální biokoridor RBK 13 Poruba-sever Původní RBK 12-9 měl příliš velkou délku (cca 1500 m). Do biokoridoru bylo nově vloženo biocentrum místních (lokálních) parametrů, západně silnice Klimkovice Poruba. Původní RBK 12-9 byl tak nahrazen RBK 12-9, RBK a LBC Nově vymezený RBK splňuje minimální prostorové požadavky na vymezování skladebných prvků ÚSES. Lokální ÚSES Lokální trasa č Část trasy tvořená LBK 100, LBC 101, LBK 102, IP 0-23 byla zrušena bez náhrady. Důvodem ke zrušení trasy bylo trasování LBK 102 přes areál ZOO, který je a bude trvale oplocen takovým typem oplocení, které migraci rozhodující části organismů neumožňuje. Původně navržený LBK není tudíž místně významnou migrační trasou, je nefunkční a jeho funkčnost není možné ani v budoucnu zajistit. Náhradní trasu nebylo možné navrhnout vzhledem k husté zástavbě v okolí ZOO. Lokální trasa LBC 801 bylo nově vymezeno severněji v prostoru haldy Šverma, LBC 803 bylo posunuto severovýchodně k prodloužené ul. Místecké, byly upraveny trasy LBK 800 a 804. Vzhledem ke skutečnosti, že tato část trasy 800 je vymezena v prostoru skládek a devastovaných ploch bývalých průmyslových areálů, lze považovat změny vymezení za nevýznamné. Významné krajinné prvky Lze předpokládat vliv úprav provedených po společném jednání na VKP ze zákona, ve smyslu ust. 3, zák. č. 114/1992 Sb. (především lesy, vodní toky a rybníky). 7

9 Lesy Předpokládaný zábor pozemků určených pro funkci lesa se zvýšil o 1.4 ha. Vyšší zábor PUPFL je způsoben především změnou časového horizontu realizace některých dopravních staveb popsanou v kapitole A.5.1 a tedy vliv úprav na VKP (lesy) je nevýznamný. Vodní toky a rybníky Nejvýznamnější úpravou je změna navržené plochy s rozdílným způsobem využití plochy vodní a vodohospodářské na louky v prostoru pobřežního pásma Heřmanického rybníku. Nově navržená plocha s rozdílným způsobem využití louky lépe odpovídá charakteru dotčeného území (mokřady). A.6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Proponované úpravy představují v pořadí druhou verzi řešení, přičemž důvody pro realizaci návrhu a jeho výhody oproti "nerealizaci", tj. nulové variantě jsou uvedeny ve VVURÚ. Při posuzování těchto (samozřejmě i dalších) změn je nutno vycházet ze skutečnosti, že sídelní struktura posuzovaného území, druh a intenzita vazeb a přirozená dělba funkcí okolních sídel, do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu, tak i rozvoj vlastního území. V důsledku to znamená, že vlastní posouzení musí kromě přísně ekologických hledisek, mít na zřeteli taktéž prostý fakt, že se jedná v prvé řadě o městské území. Z toho plyne určitá stupnice preferencí (priorit) i z pohledu ŽP, v každém případě jiná, než např. pro volnou krajinu. K porovnání dvou verzí řešení, tj. původního návrhu (pro společné jednání) versus upraveného návrhu (pro veřejné projednání) je použit jednoduchý následně popsaný model: kde: H p... hodnota rozdílu funkčního využití území v p-té územní lokalitě, ve které dochází ke změně její funkce FU q... číselně vyjádřená preference přiřazená q-té funkci území (FU q =1 pak představuje nejvyšší preferenci) FU 12, resp. FU funkce p-té územní lokality navržená v roce 2012, resp. její změna navržená v roce 2013 P p... plošná výměra p-té územní lokality k... volitelná konstanta (umožňuje úpravu výsledných H p do zvoleného intervalu při zachování jejich vzájemných poměrů), v daném případě k = Z uvedené konstrukce modelu plyne, že kladné hodnoty H p představují z hlediska dopadu na ŽP města lepší využití p-té lokality, záporné hodnoty pak opak. Celkový dopad H navržených změn na ŽP, je pak vyjádřen vztahem: Dále z konstrukce modelu plyne, že vliv na výsledek posouzení má kromě plošného rozsahu uvažovaných změn, hlavně přiřazení preferencí FU q jednotlivým územním segmentům, přičemž je nutno mít na zřeteli, že toto přiřazení bude vždy do určité míry subjektivní. Škála preferencí (FU q ) pro posouzení provedených změn byla ve smyslu výše uvedených vstupních předpokladů zvolena takto: způsob využití území FU q bydlení v bytových domech 1 občanské vybavení - zdravotnictví 1 parky 1 plochy vodní a vodohospodářské 1 lesy 1 louky 1 krajinná zeleň 1 8

10 způsob využití území ochranná zeleň 1 bydlení v rodinných domech 2 sport 2 občanské vybavení 2 občanské vybavení - střední a vysoké školy 2 veřejná prostranství 2 plochy smíšené - bydlení a občanské vybavení 2 plochy tramvajové dopravy 2 plochy smíšené - bydlení a služby 2 volný čas 3 volný čas - ZOO 3 individuální rekreace - zahrady 3 individuální rekreace - chaty 3 hřbitovy 3 plochy pozemních komunikací (včetně tramvajového pásu) 3 orná půda 3 plochy smíšené - lehký průmysl a občanské vybavení 4 lehký průmysl 4 plochy zemědělské výroby 4 plochy železniční dopravy 5 železniční doprava - vlečky 5 plochy ostatní dopravy 5 plochy technické infrastruktury 6 skládka průmyslového odpadu - rekultivace les 7 těžký průmysl 7 skládka průmyslového odpadu - technická rekultivace 8 Výsledná hodnota celkového dopadu (cca viz příloha) ukazuje, že navržené změny ve funkčním využití území, mají jen zanedbatelný kladný vliv na životní prostředí. Podrobný přehled hodnot H p vypočtených pro jednotlivé rozdílové plochy (FU 12 - FU 13 ) je uveden v příloze. Vymezení rozdílových ploch znázorňuje grafická příloha VVURÚ: Schéma Lokalizace změn s rozdílným způsobem využití (SV1). Obsah kapitol A.7 až A.9 původního VVURÚ se nemění. A.10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předkládané posouzení návrhu bylo zpracováno v souladu s následujícími zákonnými ustanoveními, vyhláškami, nařízeními vlády a metodickými pokyny: Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, Zákon č. 273/2010 Sb., vodní zákon, Metodika posuzování vlivů koncepcí podle Zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb., 9 FU q

11 Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení 10i a ustanovení souvisejícího zákona č. 100/2001 Sb. Předmětem je především návrh ploch pro bydlení, výrobu, řešení dopravy, technické infrastruktury, prvků ÚSES, vymezení limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Všechny navrhované záměry v území jsou hodnoceny v jediné variantě, jiné varianty umístění záměrů na území města jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. A původního VVURÚ "Vývoj životního prostředí v řešeném území bez pořízení " (tzv. nulová varianta) a závěrů plynoucích z kapitol A.3 až A.5. navrhuje plochy, jejichž využití k navrhovaným činnostem bylo posouzeno z hlediska možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Pro zjištění, zda může mít realizace navrhovaných aktivit závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno vyhodnocení těchto navrhovaných aktivit, resp. způsobů využití území a cílů vzhledem k jednotlivým složkám životního prostředí. Základním východiskem je skutečnost, že při realizaci jakéhokoliv záměru budou dodrženy všechny povinnosti dané platnými právními předpisy. Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů uvedených v tomto posouzení je provedeno konečné zhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. A.11 Závěr Záměry obsažené v koncepci, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek ŽP a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i závěrům tohoto posouzení), budou realizovatelné za následujících podmínek a předpokladů: orgány ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití pozemků v současnosti evidovaných jako ZPF, v případě vyčlenění půdy ze ZPF za účelem realizace jednotlivých navržených záměrů je nutné, aby vlastní výstavba probíhala dle územně plánovací dokumentace, aby respektovala uspořádání ploch v území, limity využití území, možnosti napojení na dopravní i technickou infrastrukturu apod., a tím přispěla k bezproblémovému začlenění navrhovaných záměrů do okolní krajiny, výstavba a následný provoz jednotlivých objektů v území budou mít minimální negativní dopady na stávající stav životního prostředí, budou-li dodrženy podmínky pro bezpečné odvedení dešťových a splaškových vod ze zastavěných území, stabilizace území před následky erozí, minimalizace dopadů na okolní ÚSES a významné krajinné prvky, vzhledem k celkovému charakteru řešeného území, upřednostňovat aktivity, které mají minimální dopad na okolní obytnou zástavbu města, budou dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 Zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ze dne 2. května 2012, budou dodrženy imisní limity hluku v území dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ze dne 24. srpna 2011, v důsledku realizace záměrů v území nesmí být překračovány limity, které požaduje Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod., ze dne 22. prosince Úprava neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně ovlivňuje základní charakteristiky současného životního prostředí v řešeném území. Za předpokladu splnění výše uvedených podmínek, lze zamýšlené úpravy Územního plánu města Ostravy označit jako nevýznamné, ekologicky přijatelné, a lze je doporučit je k realizaci. 10

12 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ SOUSTAVY NATURA 2000 Úpravy provedené po společném jednání nebudou mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura

13 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ V roce 2008 byly poprvé zpracovány Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava (dále jen ÚAP). Tyto ÚAP byly aktualizovány v r a v roce Součástí ÚAP je Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ), který dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území v deseti tematických skupinách. Vybrané sledované jevy uvedené v RURÚ jsou v této kapitole Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (dále jen VVURÚ) konfrontovány s vlivy, které navrhuje Územní plán města Ostravy (dále ). Každá kapitola je rozdělena na tři části. První z nich obsahuje seznam jevů dle ÚAP ORP Ostrava Jevy, které se nalézají v řešeném území a mohou tak být ovlivněny návrhem jsou v následujícím textu označeny tučným písmem. Jevy, které nejsou v rámci ÚAP zpracovány, jsou označeny šedou kurzívou. Druhá část kapitoly popisuje současný stav jevů v řešeném území, třetí část popisuje samotné vlivy návrhu na tyto jevy. C.1 Horninové prostředí a geologie C.1.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A057 dobývací prostor - DP - dobývací prostor A058 chráněné ložiskové území - chráněná ložisková území A059 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry A060 ložisko nerostných surovin - výhradní bilancované ložisko nerostných surovin - prognózní zdroj nerostných surovin A061 poddolované území - území s dlouhodobými anomálními projevy - území s doznělými vlivy důlní činnosti - území neovlivněné důlní činností - stavební uzávěra A062 sesuvné území a území jiných geologických rizik - sesuvné území aktivní - sesuvné území potencionální - sesuvné území stabilizované - sesuvné území pohřbené - území s možnými nahodilými výstupy metanu na povrch - území ohrožené výstupy metanu na povrch - území s nebezpečnými výstupy karbonské okno - území s nebezpečnými výstupy metanu na povrch A063 staré důlní dílo - staré důlní dílo A066 odval, výsypka, odkaliště, halda C.1.2 Stav území dle územně analytických podkladů V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu. Nejvýznamnější jsou zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního plynu 12

14 vázaného na uhelné sloje jsou na území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků a v problematicky těžitelných slojích. Procento poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké. Vliv těžby na povrch je již na většině území doznělý. Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém nekontrolovaného výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na povrch tvoří více než 20% území a jsou zejména v k.ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice. Na území ORP Ostrava je velké množství starých důlních děl s vyhlášenou stavební uzávěrou, velký podíl jich je nezajištěných. Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází v úvahu. C.1.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území Na základě usnesení vlády ČR o restrukturalizaci uhelného hornictví byla v 90. letech 20. století ukončena těžba uhlí v dolech na území města Ostravy a doly byly uzavřeny. S obnovením těžby černého uhlí klasickými metodami dobývání na území města Ostravy v současné době OKD, a.s. neuvažuje. proto nenavrhuje žádné plochy, které by sloužily těžbě, ani nestanovuje podmínky pro těžbu černého uhlí. Na území města Ostravy je povolena těžba písku na ložisku v Polance nad Odrou v rozsahu stanoveného dobývacího prostoru. C.2 Vodní režim C.2.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A044 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem - zdroj přírodní pitné vody - pramen - ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně - ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní - ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější A045 chráněná oblast přirozené akumulace vod A046 zranitelná oblast A047 vodní útvar povrchových, podzemních vod - voda A048 vodní nádrž A049 povodí vodního toku, rozvodnice A050 záplavové území - záplavové území stanovené - Q100 A051 aktivní zóna záplavového území - aktivní zóna záplavového území A052 území určené k rozlivům povodní A053 území zvláštní povodně pod vodním dílem A054 objekt / zařízení protipovodňové ochrany - protipovodňová hráz A055 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem - ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně - ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně - přírodní léčivý zdroj A056 lázeňské místo; vnitřní, vnější území lázeňského místa 13

15 C.2.2 Stav území dle územně analytických podkladů V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy strategický význam. Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na veřejný vodovod. Na území města Ostravy je cca 530 ha vodních ploch a relativní dostatek vodních toků. Řeky protékající Ostravou mají nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody ve vodních tocích stoupá. Využití vodních ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a turistický ruch je však minimální. Podél řek Odry, Opavy, Ostravice Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na území ORP Ostrava mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav. Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další etapy budování kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů. Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních vod a odstraněním ekologických zátěží kontaminujících podzemní vody. Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro balneoterapii v lázních Klimkovice. C.2.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území nepovoluje žádné stavby v aktivní zóně záplavových území a omezuje novou výstavbu v záplavových územích mimo aktivní zónu, čímž bude eliminována možnost poškození nemovitostí způsobených povodněmi. navrhuje protipovodňová opatření (hráze, poldry, zkapacitnění koryt vodních toků atd.), vytváří podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny a snížení eroze zemědělských půd. C.3 Hygiena životního prostředí C.3.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A064 staré zátěže území a kontaminované plochy A065 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší A066 odval, výsypka, odkaliště, halda A069 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma - ČOV - čistírna odpadních vod skupinová - PČS - přečerpávací stanice odpadních vod A070 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma - stoka splaškové kanalizace - stoka dešťové kanalizace - stoka jednotné kanalizace - kanalizační stoka nerozlišeno - sběrač důlních vod - potrubí průmyslové odpadní vody A084 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny a nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami A085 skládka včetně ochranného pásma A086 spalovna včetně ochranného pásma A087 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma A088 dálnice včetně ochranného pásma - dálnice A089 rychlostní komunikace včetně ochranného pásma - rychlostní komunikace A090 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 14

16 - silnice I. třídy A091 silnice II. třídy včetně ochranného pásma - silnice II. třídy A092 silnice III. třídy včetně ochranného pásma - silnice III. třídy A102 letiště včetně ochranných pásem C.3.2 Stav území dle územně analytických podkladů Cca 90% odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních vod, pouze v některých obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. V Ústřední čistírně odpadních vod Ostrava je připravována rekonstrukce technologie, která zlepší kvalitu vypouštěných vod, zejména v hodnotách celkového dusíku. Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví obyvatel i životní prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena vlivům těžby uhlí a návazného těžkého průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště, zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické výroby nebo z technologických procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území průmyslových areálů znečištěná úniky nebezpečných látek. Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je zavedeno třídění odpadu jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce odpadu a následná recyklace vytříděných složek u smluvních výrobců. V menších obcích často chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného komunálního odpadu, což vyvolává nebezpečí vzniku černých skládek a následnou kontaminaci životního prostředí. Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina hluku z dopravy, především silniční. Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava a nevhodnost jejího využití pro produkci potravin. Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, většina obcí je plynofikována. Tento potenciál však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť. Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo zneškodnění starých ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším čištěním odpadních vod, snižování imisní zátěže území omezením emisí z velkých a středních zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější využívání alternativních zdrojů energie a další rozvoj sítě centrálního zásobování teplem. C.3.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území vytváří podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch na území města. Na části takto zasažených ploch navrhuje rekultivační plochy pro asanaci, území přestavby nebo nově vymezuje zastavitelné plochy. Řešení jednotlivých zátěží musí být vždy součástí jednotlivých záměrů a ho nemůže významně ovlivnit. Ke zlepšení ovzduší přispěje i to, že omezuje výstavbu nových zdrojů emisí, které by vyvolaly zhoršení kvality ovzduší. vytváří územní podmínky pro dokončení hlavních kanalizačních sběračů a pro vybudování soustavné kanalizace v okrajových oblastech města. C.4 Ochrana přírody a krajiny C.4.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A017 oblast krajinného rázu a její charakteristika 15

17 - území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu A018 místo krajinného rázu a jeho charakteristika A019 místo významné události A020 významný vyhlídkový bod - významný vyhlídkový bod A021 územní systém ekologické stability - nadregionální biocentrum - nadregionální biokoridor - regionální biocentrum - regionální biokoridor - místní (lokální) biocentrum - místní (lokální) biokoridor - interakční prvek - nadregionální biocentrum - zdroj ZÚR MSK - nadregionální biokoridor zdroj ZÚR MSK - regionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK - regionální biocentrum - zdroj ZÚR MSK - lokální biocentrum - zdroj ZÚR MSK A022 registrovaný významný krajinný prvek, pokud není vyjádřen jinou položkou - významný krajinný prvek registrovaný A023 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou A024 přechodně chráněná plocha A025 národní park včetně zón a ochranného pásma A026 chráněná krajinná oblast včetně zón - I. zóna CHKO - II. zóna CHKO - III. zóna CHKO - IV. zóna CHKO A027 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma - národní přírodní rezervace (NPR) A028 přírodní rezervace včetně ochranného pásma - zvláště chráněné území A029 národní přírodní památka včetně ochranného pásma - národní přírodní památka (NPP) A030 přírodní park A031 přírodní památka včetně ochranného pásma - přírodní památka (PP) A032 památný strom včetně ochranného pásma - památný strom A033 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO A034 NATURA evropsky významná lokalita - NATURA evropsky významná lokalita A035 NATURA ptačí oblast - NATURA ptačí oblast A036 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem - výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A042 hranice biochor - hranice biochory 16

18 C.4.2 Stav území dle územně analytických podkladů Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblasti NATURA Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou za účelem ochrany unikátní oderské nivy, z malooplošných chráněných území to jsou PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 26 památných stromů. Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní prostředí niva řeky Odry a Opavy. V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah ploch kvalitní zeleně dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient ekologické stability těchto území je velmi nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha krásnopolského lesa. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno plochy vzrostlé i nízké zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat systém ekologické stability výkupem a výsadbami na plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES. Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů. C.4.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území zpřesňuje vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vymezených v ZÚR MSK a doplňuje je návrhem místního (lokálního) ÚSES. Ochranu krajinného rázu zabezpečuje stanovením podmínek ochrany pro zastavitelné plochy a zastavěné území (ve smyslu ust. 12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění). vymezil oblasti a místa krajinného rázu a stanovil pro ně doporučení, resp. podmínky ochrany krajinného rázu. Navržený zábor pozemků určených k plnění funkce lesa je pro novou výstavbu ve velikosti cca 0,2 ha, pro stávající chatovou osadu v Hošťálkovicích je navržen zábor 3,1 ha, pro volnočasový areál v Hrabové 5,5 ha a pro dopravní stavby 28,7 ha. VKP údolní nivy řek budou ovlivněny výstavbou páteřních komunikací (Severní spoj apod.). C.5 Zemědělský půdní fond a pozemky plnící funkci lesa (ZPF a PUPFL) C.5.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů A037 lesy ochranné A038 lesy zvláštního určení - les A039 lesy hospodářské A040 vzdálenost 50 m od okraje lesa - ochranné pásmo lesa (50m) A041 bonitovaná půdně ekologická jednotka - I. třída ochrany ZPF - II. třída ochrany ZPF A043 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti - podrobné odvodňovací zařízení - hlavní odvodňovací zařízení 17

19 C.5.2 Stav území dle územně analytických podkladů Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 40% území, (z toho tvoří orná půda 62%, trvalé travní porosty asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,3% území. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v jižních a jihozápadních okrajových částí Ostravy. Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu využívání pro pěstování technických plodin, především pro výrobu biopaliv. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím jsou náchylnější k poškození chorobami a škůdci. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu jejich likvidace. Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů. C.5.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území navrhuje zábor zemědělské půdy ve všech třídách ochrany v celkovém rozsahu 983,5 ha. Větší část záborů (55%) je navržena na nejkvalitnějších půdách (I. a II. třída ochrany ZPF 537,3 ha). Dochází k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa v celkovém rozsahu 38,9 ha. Návrh prověřil možnosti řešení rozvoje na celém území města Ostravy i z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zvolil takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. C.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura C.6.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů Dopravní infrastruktura A088 dálnice včetně ochranného pásma - dálnice A089 rychlostní komunikace včetně ochranného pásma - rychlostní komunikace A090 silnice I. třídy včetně ochranného pásma - silnice I. třídy A091 silnice II. třídy včetně ochranného pásma - silnice II. třídy A092 silnice III. třídy včetně ochranného pásma - silnice III. třídy A093 místní a účelové komunikace - místní komunikace A094 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma - železniční trať celostátní - ochranné pásmo železniční tratě celostátní A095 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma A096 koridor vysokorychlostní železniční trati A097 vlečka včetně ochranného pásma A098 lanová dráha včetně ochranného pásma A099 speciální dráha včetně ochranného pásma 18

20 A100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma A101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma A102 letiště včetně ochranných pásem A103 letecká stavba včetně ochranných pásem - heliport A104 vodní cesta - vodní cesta Dunaj - Odra - Labe územní rezerva A105 hraniční přechod A106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická trasa - cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích) Technická infrastruktura A067 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma - vodojem zemní - vodojem věžový - úpravna vody - vodojem - vodárenská čerpací stanice A068 vodovodní síť včetně ochranného pásma - dálkový vodovodní řad - hlavní řad - místní vodovod - vodovodní řad nerozlišeno - vodovodní řad provozní vody A069 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma - ČOV - čistírna odpadních vod skupinová - PČS - přečerpávací stanice odpadních vod - ostatní zařízení A070 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma - stoka splaškové kanalizace - stoka dešťové kanalizace - stoka jednotné kanalizace - kanalizační stoka nerozlišeno - sběrač důlních vod - potrubí průmyslové odpadní vody A071 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma - elektrárna A072 elektrická stanice včetně ochranného pásma - venkovní stanice (rozvodna, transformovna) - distribuční trafostanice - ost. zařízení zpracování a distribuce el. energie A073 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma - venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kv - venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kv - kabelové vedení elektrické sítě VVN - kabelové vedení elektrické sítě VN - ochranné pásmo vedení VVN a VN nebo objektů na těchto vedeních A074 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma - regulační/měřící stanice plynu STL - regulační/měřící stanice plynu VTL 19

21 - regulační/měřící stanice plynu VVTL - odorizační stanice - anoda vertikální - stanice katodické ochrany A075 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma - plynovod VVTL - plynovod VTL - plynovod STL - plynovod NTL - bezpečnostní pásmo plynovodu A076 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma A077 ropovod včetně ochranného pásma A078 produktovod včetně ochranného pásma A079 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma - výtopna A080 teplovod včetně ochranného pásma - teplovod - místní A081 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma - základnová stanice - zařízení rádiových směrových spojů - telefonní ústředna - vysílač - blíže neurčená komunikační zařízení - ochranné pásmo vysílače A082 komunikační vedení včetně ochranného pásma - komunikační vedení (OP 1,5 m) - OP komunikačního vedení MO ČR pro nadzemní stavby přesahující 50m n.t. - OP komunikačního vedení MO ČR pro podpovrchové stavby - OP komunikačního vedení jiné - radioreléová trasa A083 jaderné zařízení Ostatní veřejná infrastruktura A107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma A110 objekt civilní ochrany A111 objekt požární ochrany - objekt požární ochrany A112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky A113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria A114 jiná ochranná pásma - mělký vrt - hluboký vrt ISPA/FS - hluboký vrt - ochranné pásmo zařízení ČHMÚ A115 ostatní veřejná infrastruktura C.6.2 Stav území dle územně analytických podkladů Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava celostátně významný dopravní uzel a důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever -jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou branou a dolnomoravskými 20

22 úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě, dálnice D1 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty Dunaj-Odra-Labe. Město se nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově. Veřejná dopravní infrastruktura Ostrava leží na křižovatce základních dopravních tahů (motiv tzv. slezského kříže ). Město je napojeno silnicemi I. třídy v osmi směrech na významné cíle v aglomeraci. Současnou silniční síť vylepší již částečně vybudovaná dálnice D1, která vede od Brna, přes Ostravu a naváže na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinky). Předpokladem do roku 2010 je postupné zprovoznění celé trasy Lipník n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko. Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí: trať ČD 270 je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko ČR Polsko a Německo ČR Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další tři celostátní tratě, u nichž je postupně prováděna jejich elektrizace a modernizace. Výrazné zkrácení jízdní doby mezi Prahou, Brnem a Ostravou přinese výhledová vysokorychlostní železniční trať, která bude konkurovat dopravě silniční i letecké. Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové zóny. Dosud však chybí překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží. Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy. Jedná se o provoz tramvají, trolejbusů a autobusů. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje. V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je v současné době v provozu cca 190 km. Prioritou pro následující období je především napojení Ostravy na Greenway Krakov-Morava-Vídeň vybudováním úseku podél řeky Odry. Probíhá rovněž příprava ostatních tahů podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Neméně důležité je rovněž dobudování chybějících vazeb uvnitř města a do příměstských oblastí. Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou více než milion přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. Do roku 2010 by mělo být vybudováno navíc i železniční napojení letiště na II. železniční koridor. Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj Odra Labe. Veřejná technická infrastruktura Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze 40% z podzemních zdrojů a z 60% ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod tvoří Vodárenské nádrže Šance, Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca m 3. Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době stabilizována. Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů jodobromových vod. Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní vody shromažďovány v žumpách, často s přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní ČOV. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod a dále zkvalitňovat čištění odpadních vod. 21