Pošvatky (Plecoptera) CHKO Kokořínsko

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 27: , 2006 Pošvatky (Plecoptera) CHKO Kokořínsko Stoneflies (Plecoptera) of Kokořínsko Protected Landscape Area Tomáš Soldán Biologické centrum Akademie věd České republiky, Entomologický ústav a Biologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ České Budějovice, Česká Republika; soldan@entu.cas.cz Abstract. Altogether 1182 larvae, and 110 adults of Plecoptera have been collected at 30 evenly spread localities representing all types of aquatic biotopes of the Kokořínsko Protected Landscape Area. Eighteen species (all of them new to this area) belonging to 8 genera and 5 families were determined. Distribution, occurrence within faunistic districts of the Czech Republic, frequency, abundance, known data on life cycles and other ecological characteristics are briefly mentioned. Of the species recorded (15.6 % of total species diversity of the Czech Republic), Perla burmeisteriana (family Perlidae) and Aphinemura triangularis (Nemouridae) deserve the status of vulnerable species category, further 4 species, namely Isoperla grammatica, I. difformis, I. oxylepis (Perlodidae), and Siphonoperla neglecta (Chloroperlidae), can be classified nearly threatened. Key words: Plecoptera, distribution, biology, protection, aquatic biotopes, Czech Republic, Kokořínsko Protected Landscape Area Úvod a historie výzkumu Ve srovnání s některými ostatními skupinami vodního hmyzu (např. Ephemeroptera nebo Trichoptera) je fauna pošvatek (Plecoptera) České republiky známa v mnohem menší míře. Pomineme-li dnes historické, avšak na 241

2 BOHEMIA CENTRALIS 27 svoji dobu nesmírně významné údaje Klapálka (1900, 1905, 1909), byla základní faunistická inventarizace v povodí Labe provedena až v létech 1955 a 1959, kdy byla v rámci rozsáhlejšího faunistického výzkumu organizovaného Entomologickým ústavem AV ČR sledována asi stovka lokalit, většina z nich ve všech sezónních aspektech (Křelinová 1962). Bohužel většina údajů byla formálně publikována až v nedávné době (podrobnosti viz Soldán 1996, Soldán et al. 1998). V povodí Moravy byla základní faunistická data získána a zpracována ve formě seznamů, klíčů a biogeografické analýzy hlavně Raušerem (1959, 1962, 1977, 1980), který v České republice předpokládal 106 druhů. Při opakování faunistického výzkumu v létech a bylo podrobněji sledováno 149 lokalit povodí Labe a předpokládá se výskyt asi 115 druhů, avšak tento počet pravděpodobně nelze považovat za uzavřený (Landa et al. 1997, Soldán et al. 1998, Helešic 1999). Bohužel, žádná z těchto studií nezahrnovala lokality ležící v CHKO Kokořínsko a žádné údaje o výskytu pošvatek z této oblasti doposud publikovány nebyly. Nepočítáme-li několik dřívějších a spíše náhodných sběrů, formálně byl výskyt pošvatek v CHKO Kokořínsko potvrzen až v létech 1998 a 1999 v materiálu L. Berana (nepublikovaná zpráva o výskytu vodního hmyzu, společně s jepicemi, Ephemeroptera a střechatkami, Megaloptera, uloženo na Správě CHKO Kokořínsko, Mělník a v Entomologickém ústavu AV ČR, České Budějovice). Geograficky nejbližší lokality jsou situovány v Labi u Čelákovic a Mělníka (Klapálek 1909), jde však o výskyt dnes mnohdy vymřelých nebo nezvěstných potamálních druhů (srov. Helešic 1999). Tato práce si klade za cíl: (i) sestavit základní faunistický seznam jednotlivých druhů, zejména na podkladě sběrů L. Berana z let 1998 a 1999, (ii) doplnit faunistikou inventarizaci na základě recentních sběrů ( ), (iii) heslovitě shrnout chorologické i ekologické charakteristiky všech nalezených druhů a (iv) provést jejich analýzu z hlediska faunistických elementů a případné druhové ochrany. Metodika a materiál Při sběru materiálu bylo použito metodik obvyklých pro sběr vodního hmyzu. Dospělci byli sbíráni individuálně za letu nebo smýkáním litorálních porostů motýlářskou síťkou. Larvy byly sbírány individuálně z kamenů i jiných ponořených předmětů a hydrobiologickým cedníkem smýkáním submerzní vegetace a břehových partií i ze zvířeného jemnějšího substrátu a organických zbytků. V tekoucích vodách bylo použito tzv. kicking technique (Wurtz 1960, Kershaw et Frost 1968), sběru rozvířeného materiálu unášeného proudem, v některých případech i driftové sítě. Na lokalitách sledovaných autorem byly provedeny semikvantitativní odběry larev, časově omezený odběr vzorků (10 242

3 Tomáš Soldán: Pošvatky (Plecoptera) CHKO Kokořínsko 15 minut), při kterém je všem habitatům věnována rovnocenná pozornost (podrobnosti viz Soldán et al. 1998). Materiál je uložen ve sbírce Entomologického ústavu AV ČR, České Budějovice, s výjimkou vzorku determinovaného P. Pařilem, který je uložen ve sbírce Správy CHKO Kokořínsko, Mělník. Středoevropské čeledi jsou citovány v pořadí podle systému Raušera (1980), rody a druhy jsou uváděny v pořadí abecedním. Průběžně číslované lokality jsou podrobněji definovány podle faunistických čtverců ve smyslu členění doporučovaného Československou společností zoologickou s geografickou výškou 6 a šířkou 10 (měří přibližně km). Tyto plochy se dále dělí na 4 čtverce další (a d ve smyslu citovaného doporučení, zde 1 4). Každý z nich je dále dělen ještě dvakrát (zde a ) podle obvyklého kvadrátového grafického členění. Seznam sledovaných lokalit: 1 Bosyně, , PR Kokořínský důl, Pšovka pod rybníkem Harasov; 2 Dražejov, , PR Mokřady horní Liběchovky, Pramenný důl jižně od Rozprechtic; 3 Dubá, , PR Mokřady horní Liběchovky, Křenovský potok asi m nad ústím do Rozprechtického rybníka; 4 Dubá, , PR Mokřady horní Liběchovky, Liběchovka asi 200 m po proudu od mostu silnice v Rozprechticích; 5 Janova Ves, , PR Kokořínský důl, Pšovka nad rybníkem Harasov; 6 Janova Ves, , PR Kokořínský důl, rybník Harasov; 7 Kanina, , Rybník (nádrž na Pšovce), Kaninský důl (Rapín) průtočná nádrž, litorál při vtoku; 8 Kokořín, , PR Kokořínský důl, Pšovka pod Hlučovskou tůní; 9 Kokořín, , PR Kokořínský důl, Pšovka pod mlýnem Mlčení; 10 Konrádov, , Pšovka u Konrádova; 11 Lhotka, , PR Kokořínský důl, Pšovka pod mlýnem Štampach; 12 Lhotka, , Pšovka na jižním okraji CHKO, u žel. Stanice Lhotka; 13 Loubí, , Heřmanecký potok; 14 Loubí, , Heřmanecký potok V od Loubí; 15 Medonosy, , Liběchovka v J části Medonos; 16 Medonosy, , Liběchovka v Medonosích; 17 Mošnice, , potok Obrtka, částečně regulovaný tok v obci Mošnice, bez submerzní vegetace, štěrkovitý substrát; 18 Nebužely, , PR Kokořínský důl, Pšovka nad mlýnem Kroužek v Kokořínském dole; 19 Nedamov, , PR Mokřady horní Liběchovky, Nedamovský potok v PR u křížení se silnicí; 20 Osinalice, , mokřadní olšina, prameniště, tůňky, rybníček a okolí u hřebčína; 21 Osinalice, , prameniště u silnice Medonosy - Osinalice naproti PP Osinalické bučiny; 22 Střezivojice, , PR Mokřady horní Liběchovky, mokřadní olšiny a prameniště Křenovského potoka pod osadou Kluk (postranní rokle v J části Beškovského dolu); 23 Tubož, , Pšovka v mokřadní olšině v Konrádově nad betonovou nádrží; 24 Tupadly, , přítok Liběchovky z Hlubokého dolu asi 100 m od ústí do Liběchovky; 25 Tupadly, , PR Mokřady dolní Liběchovky, Liběchovka v Tupadlích; 26 Vojtěchov, , PR Kokořínský důl, potok Žebrák 200 m nad ústím do rybníka Stříbrník; 27 Vojtěchov, , PR Kokořínský důl, rybník Stříbrník ve Vojtěchově (zasahuje i do pole 234); 28 Zakšín, , Liběchovka okolo ústí Zakšínského potoka; 29 Zakšín, , Zakšínský potok u mostku slepé místní komunikace asi 1200 m od ústí do Liběchovky; 30 Želízy, , PR Mokřady dolní Liběchovky, Liběchovka v Želízích. 243

4 BOHEMIA CENTRALIS 27 Vysvětlivky: CEU středoevropský, EUA evroasijský, EUR evropský, SBM submediteránní druh; I X: výskyt ve faunistických okresech České Republiky podle členění Soldána (1980) a Landy et Soldána (1989): I horní povodí Labe (po ústí Jizery na pravém a ústí Vltavy na levém břehu), II dolní povodí Labe, kromě povodí Ohře, včetně povodí Odry v Čechách), III povodí Ohře, IV povodí Berounky včetně povodí Vltavy pod ústím Berounky, V povodí Vltavy kromě povodí Otavy a Sázavy, VI povodí Otavy, včetně povodí Dunaje v Čechách, VII povodí Sázavy. VIII povodí Moravy kromě povodí Dyje, IX povodí Dyje, X povodí Odry. 1 6: frekvence (relativní počet lokalit) podle šestimístné stupnice podle Friederischse (1941): 1 ojediněle, 2 řídce, 3 středně rozšířený, 4 hojně, 5 velmi hojně, 6 hromadně se vyskytující druh; rhi druh tekoucích vod, larvy žijí převážně v pásmu ritronu, pot druh tekoucích vod, larvy žijí převážně v pásmu potamonu, len druh s larvami žijícími také ve stojatých (lentických) biotopech. Životní cykly, zjednodušeně podle Landy (1968, 1969): A univoltinní druhy, C semivoltinní druhy (C1 vývoj larev trvá dva roky, C2 druh má za dva roky tři generace, vývoj larev C3 vývoj larev trvá 3 roky), D druh má tři generace během dvou let nebo dvě generace během 3 let. VU zranitelný druh, NT téměř ohrožený druh (tzv. lower risk, kategorie určitého rizika ohrožení), NE druh z hlediska ohrožení neuvažovaný ( not evaluated ), podle mezinárodní klasifikace IUCN (Baillie et Groombridge 1996). LB leg. Luboš Beran, PP det. Petr Pařil, TS leg. Tomáš Soldán, lar larva, larvy, samci, samice. Není-li uvedeno jinak, všechny vzorky byly determinovány autorem. Přehled zjištěných druhů Perlodidae Isoperla difformis (Klapálek, 1905) EUR, I X, 3, rhi, A, NT , 2 lar, TS; , 7 lar, TS; , 7 lar, TS; , 1 lar, LB; , 12 lar, TS; , , 4 lar, LB. Isoperla grammatica (Poda, 1761) EUA, I X, 6, rhi-pot, A, NT , 2 lar, TS; , 4 lar, TS; , 5 lar, LB. Isoperla oxylepis (Despax, 1936) EUR, I X, 6, rhi, C 1, NT , 9 lar, TS; , 2 lar, TS; , 1 lar, TS. Chloroperlidae Siphonoperla torrentium (Pictet, 1831) EUR, I X, 3, rhi, A, NT , 2 lar, TS. Perlidae Perla burmeisteriana Claassen, 1936 SBM, I X, 5, rhi-pot, C 3, VU , 3 lar, TS; , 1 lar, TS. Nemouridae Amphinemura standfussi (Ris, 1902) EUA, I X, 5, rhi, A, NE , 2 lar, TS; , 1 lar, LB. Amphinemura sulcicollis (Stephens, 1835) EUR, I X, 5, rhi, A, NE , 1 lar, LB; , 2 lar, LB; , 8 lar, TS; , , 2 lar, LB; , 1 lar, TS; , 1 lar, LB; , 12 lar, TS; , 1 lar, TS; , 2 lar, LB. Amphinemura triangularis (Ris, 1902) SBM, I X, 5, rhi, A, VU , , 3 lar, LB. 244

5 Tomáš Soldán: Pošvatky (Plecoptera) CHKO Kokořínsko Nemoura cinerea (Retzius, 1783) EUA, I - X, 6, rhi, pot, D, NE , 8 lar, TS; , 2 lar, TS; , 1 lar, 2, TS; , 4 lar, TS; , 8 lar, 2, 1, TS; , 12 lar, LB; , 22 lar, TS; , 12 lar, TS; , 4 lar, TS; , 32 lar, 5, 3, TS; , 3 lar, TS; , 1 lar, TS; , 9 lar, 4, TS; , 4 lar, TS; , 14 lar, TS; , 61 lar, 18, 11, TS; , 12 lar, 2, TS; , 24 lar, LB; , , 8 lar, LB; , , 8 lar, LB; , 4 lar, TS; , 4 lar, TS; , 1 lar, TS; , 11 lar, TS; , 1 lar, TS; , , 15 lar, LB; , 1 lar, LB; , 1 lar, LB; , 9 lar, LB; , , 16 lar, LB; , 8 lar, 2, TS; , 5 lar, LB. Nemoura mortoni Ris, 1902 CEU, I IX, 2, rhi, A, NT , 1 lar, LB; , , 2 lar, LB; , 2 lar, LB. Nemoura cambrica (Stephens, 1835) SBM, I X, 5, rhi, A, NE , 4 lar, TS; , 32 lar, 5, 3, TS; , 2 lar, LB; , , 1 lar, LB. Nemurella pictetii (Klapálek, 1900) EUA, I X, 6, rhi-len, D, NE , 8 lar, TS; , 22 lar, TS; , 12 lar, TS; , 4 lar, TS; , 32 lar, 5, 3, TS; , 3 lar, TS; , 6 lar, LB; , , 16 lar, LB; , , 1 lar, LB; , 1 lar, TS; , 14 lar, TS; , 11 lar, TS; , 3 lar TS; , 3 lar, LB; , 15 lar, TS; , , 3 lar, LB; , 1 lar, TS; , 12 lar, LB; , 24 lar, LB; , 11 lar, LB; , , 13 lar, LB; , 7 lar, LB; , , 7 lar, LB; , 16 lar, TS; , 4 lar, TS; , 1 lar, 5, 3, TS; , , 2 lar, LB; , 2 lar, LB; , , 24 lar, LB; , 1 lar, LB; , , 2 lar, LB. Protonemura intricata (Ris, 1902) SBM, I X, 5, rhi, D, NE , 2 lar, TS; , 13 lar, TS; , 1 lar, LB; , , 17 lar, LB; , 4 lar, TS; , 1 lar, TS; , 32 lar, 2, TS; , 1 lar, TS; , 8 lar, LB; , , 7 lar, LB; , 9 lar, TS; , 18 lar, TS; , 2 lar, TS; , 1 lar, LB. Leucridae Leuctra albida Kempny, 1899 SBM, I X, 6, rhi, A, NE , 1 lar, TS; , 2 lar, TS; , 20 lar, TS; , , 9 lar, LB; , 4 lar, LB, PP; , 12 lar, TS; , 1 lar, TS; , 4 lar, TS; , 32 lar, 5, TS; , 3 lar, TS; , 6 lar, TS; , , 3 lar, LB; , , 4 lar, LB; , , 1 lar, LB; , 11 lar, TS; , 8 lar, TS; , , 2 lar, LB. Leuctra aurita Navás, 1919 SBM, I X, 4, rhi, A, NE , 2 lar, LB; , 5 lar, TS; , 22 lar, TS; , 11 lar, 2, 13, TS; , 9 lar, LB; , 2 lar, LB; , , 2 lar, LB; , 1 lar, LB. Leuctra hippopus Kempny, 1899 EUS, I X, 6, rhi, A, NE , 5 lar, TS; , 2 lar, 2, TS; , 7 lar, LB; , , 1 lar, LB; , 2 lar, LB; , 1 lar, TS; , 2 lar, LB; , 9 lar, TS; , 28 lar, TS. Leuctra inermis Kempny, 1899 SBM, I X, 6, rhi, A, NE , 4 lar, TS; , 13 lar, TS; , 22 lar, TS; , 3 lar, TS; , 1 lar, TS; , , 1 lar, LB. 245

6 BOHEMIA CENTRALIS 27 Leuctra prima Kempny, 1899 CEU, I X, 4, rhi, A, NE , 2 lar, TS; , 19 lar, 9,11, TS; , 4 lar, 1,2, TS; , 13 lar, TS; , , 2 lar, LB. Diskuse Celkem bylo na území CHKO Kokořínsko nalezeno 18 druhů řádu Plecoptera, patřících do 8 rodů a 5 čeledí. Vzhledem k tomu, že počet 30 lokalit s pozitivním výskytem zástupců této skupiny (celkem sledováno 45 lokalit) je ve vztahu k celkové rozloze CHKO poměrně vysoký, lokality byly sledovány ve všech rozhodujících sezónních aspektech (jarní, jaro-letní a letní) a sledované lokality zahrnují všechny typy biotopů tekoucích i stojatých vod, nelze pravděpodobně četnější nové nálezy v budoucnosti očekávat. Je však pravděpodobné, že mohou být nalezeny další hojnější euryekní druhy zejména rodů Nemoura a Protonemoura čeledi Nemouridae a Leuctra z čeledi Leuctridae, vyskytující se i na jiných lokalitách planárního stupně Polabské nížiny (srov. Soldán et al. 1998). Počet 18 druhů nalezených v CHKO Kokořínsko činí jen asi 15,6 % druhové diverzity řádu v České Republice. Tato druhová diverzita je vzhledem k poměrně nižší nadmořské výšce (v CHKO Kokořínsko zastoupen jen planární a kolinní stupeň) velmi malá ve srovnání s některými jinými oblastmi. Velkou roli zde hraje i poměrně nevýrazná longitudinální zonace toků. Použijeme-li klasifikace podle Strahlera (1952) vyskytují se zde převážně toky jen 1. a 2. řádu (toky 1. řádu jsou pramenné stružky, toky 2. řádu jsou úseky od jejich soutoku po ústí do toku 3. řádu atd.). Zóna krenálu a epiritrálu (klasifikace podle Illiese et Botosaneanu 1953, 1963) je velmi krátká a málo diferencovaná a zóna epipotamálu zasahuje do CHKO Kokořínsko jen nepatrně (Pšovka a Liběchovka při hranici oblasti). Navíc, pošvatky jsou ve velké většině ritráními, submontánními a horskými druhy a v nížinných oblastech relativně chudých na tekoucí vody se skoro nevyskytují. Např. v CHKO a Biosférické reservaci Pálava (Helešic 1999) byly nalezeny jen 2 druhy, Nemoura cinerea a Nemourella pictetii, zatímco v horských oblastech je druhová diverzita nepoměrně vyšší. Šumava vykazuje 46 druhů, tedy asi 40 % z celkového počtu druhů České republiky (Soldán 1996, 2004, Soldán et al. 1996), Novohradské hory 38 druhů, tedy 33 % celkové druhové diverzity (Soldán et Špaček 2002). Z Krkonoš uvádí Špaček (1999) historické nálezy (od roku 1905) 59 druhů (51 %), avšak Křelinová (1962) zde nalezla jen 43 (asi 37 %) druhů a Vávra (1988) zmiňuje již jen 27 (asi 23 %) druhů. Podrobný seznam, pokud jde o celkové areály, rozšíření v rámci faunistických okresů České republiky, doposud známé údaje o životních cyklech, frekvenci a ekologickou valenci, je uveden v přehledu zjištěných druhů. Ve většině případů jde o široce rozšířené druhy arboreálního původu 246

7 Tomáš Soldán: Pošvatky (Plecoptera) CHKO Kokořínsko (výjimku tvoří jen středoevropské druhy Nemoura mortoni a Leuctra prima), rozšířené ve všech nebo téměř ve všech faunistických okresech České republiky s vysokou frekvencí výskytu (další výjimku tvoří řídce se vyskytující druh N. mortoni). V CHKO Kokořínsko převládají druhy pošvatek tekoucích vod spíše s poněkud širší ekologickou valencí (jde např. o zjištěné druhy rodů Nemoura a Leuctra), nicnéně indikující spíše přechod mezi beta-mesaprobním a oligosaprobním stupněm z hlediska čistoty vody (srov. Zelinka et al. 1959, Zelinka et Marvan 1961, Sládeček et al. 1981, Sládečková et al. 1998). Litofilní druhy jsou zastoupeny v menší míře (většinou predátoři z čeledí Perlodidae a Perlidae), většina zjištěných druhů preferuje jemnější substrály (pelál), submerzní vegetaci (fytál) nebo partikulované organické zbytky (POM). Z hlediska přijmu potravy jednoznačně převládají spíše sběrači a drtiči nad predátory (klasifikace podle Schmedtje et Collinga 1996). Pošvatky jsou obecně silně ohroženou skupinou s nepříliš širokou ekologickou valencí v tocích s původní morfologií i teplotním a kyslíkovým režimem. Hlavními limitujícími faktory jsou změny substrátu (regulace toků, sedimentace), eutrofizace, acidifikace, lokální a globální oteplování i kontaminace vody a sedimentů. Většina druhů je stenotermních, některé skupiny (Perlidae, Perlodidae) jsou vrcholovými predátory makrozoobentosu s víceletým vývojem a výraznou K-životní strategií (zde zejména Perla burmeisteriana a druhy rodu Isoperla). Ty jsou ohroženy i destrukcí či kontaminací potravních sítí. Spíše euryekní druhy (např. Nemoura cinerea a Nemurella pictetii) naopak osidlují v CHKO Kokořínsko i stojaté vody a jejich populace jsou nepochybně stabilní Z hlediska druhové ochrany jsou nejvýznamnější P. burmeisteriana a Amphinemura triangularis patřící mezi zranitelní druhy (VU) a druhy rodů Isoperla (Perlodidae) a Siphonoperla (Chloroperlidae) patřící do kategorie druhů téměř ohrožených (NT) (srov. Soldán et al. 1998, Soldán 2004, Helešic et al. 2005). Poděkování Rád bych poděkoval především Dr. Luboši Beranovi, Správa CHKO Kokořínsko, Mělník, za poskytnutí materiálu, údajů ke sledovaným lokalitám a cenné připomínky k rukopisu. Za ně vděčím také Dr. J. Zelenému z Biologického centra AVČR (Entomologický ústav). Za technickou pomoc děkuji Ing. K. Bláhové. Práce byla podporována projekty 206/06/1133 Grantové agentury ČR a 1QS Grantové agentury AVČR. 247

8 BOHEMIA CENTRALIS 27 Literatura Baillie J. et Groombridge B. (1996): IUCN Red List of Threatened Animals. IUCN, Aland, Switherland, 368 s. Friederichs K. (1941): Wie kann die Vorkommensdichte einer Art zweckmässig gestaffelt werden. Entomol. Bl., 37: 212. Helešic J. (1999): Plecoptera In: Opravilová J., Vaňhara J. et Sukop I. [red.]: Aquatic invertebrates of the Pálava Bioshere Reserve of UNESCO. Folia Fac. Sci. Natur. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 101: Helešic J., Soldán T. et Špaček J. (2005): Plecoptera pošvatky. In: Farkač J., Král D., Škorpík M. [red.]: Červený seznam bezobratlých živočichů České republiky. Příroda, Suppl., AOPK ČR, Praha, v přípravě.*) Illies J. et Botosaneanu L. (1953): Die Besiedlung der Fulda (insbes. das Benthos der Salmonidenregion) nach dem jetzigen Stand der Untersuchung. Ber. Limnol. Flusstat., Freuenthal, 5: Illies J. et Botosaneanu L. (1963): Problèmes et méthodes de la classification et de la zonation écologique des eaux courantes, considerées surtout du point de vue faunistique. Mitt. Int. Ver. Limnol., 12: Kershaw W. et Frost S. (1968): The selective control of Simulium larvae by particulate insecticides and its significance in river management. Trans. R. Soc. trop. Med. Hyg., 63: Klapálek F. (1900): Plecopterologické studie. Rozpr. Čes. Akad. F. Josefa, 9: Klapálek F. (1905): Conspectus Plecopterorum Bohemiae. Čas. Čes. spol. entomol., 2: Klapálek F. (1909): Plecoptera, Steinsfliegen. In: Brauer A. [red.]: Süsswasserfauna Deutschlands, Eine excursionsfauna, Heft 8. G. Fischer, Jena, s Křelinová E. (1962): K poznání českých pošvatek (Plecoptera). Studie o bionomii a zoogeografii bentické České zvířeny. Kandidátská dizertační práce, Entomologický ústav ČSAV, Praha, 265 s. Landa V. (1968): Developmental cycles of Central European Ephemeroptera and their interrelations. Acta Entomol. Bohemoslov., 65: Landa V. (1969): Jepice Ephemeroptera. Fauna ČSSR, Vol. 18, Academia, Praha, 352 s. Landa V. et Soldán T. (1989): Rozšíření jepic (Ephemeroptera) v ČSSR a jeho změny v souvislosti se změnami kvality vody v povodí Labe. Academia, Praha, Studie ČSAV, 17, 171 s. Landa V., Zahrádková S., Soldán T. et Helešic J. (1997): The Morava and Elbe river basins, Czech Republic: a comparison of long-term changes in mayfly (Ephemeroptera) biodiversity. In: Landolt P. et Sartori M. [red.]: Ephemeroptera & Plecoptera: Biology-Ecology-Systematics. Mauron, Tinguely & Lachat, CH-Fribourg, s Raušer J. (1959): Pošvatky Plecoptera. In: Kratochvíl J. [red.]: Klíč zvířeny ČSR, 3. NČSAV, Praha, s Raušer J. (1962): Zur Verbreitungsgeschichte einer Insektendauergruppe (Plecoptera) in Europa. Práce brněnské zákl. ČSAV, 8: Raušer J. (1977): Plecoptera. In: Dlabola J. [red.]: Check List Enumeratio insectorum bohemoslovakiae. Acta faun. entomol. Mus. nat. Pragae, 15, Suppl. 4: Raušer J. (1980): Pošvatky Plecoptera. In: Rozkošný R. [red.]: Klíč k určování vodních larev hmyzu. Academia, Praha, s * Poznámka redakce: V tomto a v několika dalších příspěvcích se objevily citace Červeného seznamu bezobratlých živočichů České republiky. Přes veškerou snahu se nám do tiskové uzávěrky tohoto sborníku (16. listopadu 2006) nepodařilo sehnat výtisk této publikace, abychom uváděné citace sjednotili. Proto ponecháváme citace v původních (byť příspěvek od příspěvku navzájem někdy odlišných) zněních. Uvedený Červený seznam byl podle našich informací vytištěn na podzim roku 2006 a na titulní straně má zřejmě uvedeno vročení Do 16. listopadu 2006 však jeho vydavatel (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) nezačal s jeho oficiální volnou distribucí, což podle některých kritérií znamená, že tento Červený seznam do této doby nebyl skutečně vydán (zveřejněn). 248

9 Tomáš Soldán: Pošvatky (Plecoptera) CHKO Kokořínsko Schmedtje U. et Colling M. (1996): Ökologische Typisierung der aquatischen Makro-fauna. Informationsberichte des Bayerischen Landesamtes für Wasserwirtschaft 4, 96 s. Sládeček V., Zelinka M., Rothschein J. et Moravcová V. (1981): Biologický rozbor povrchové vody. Komentář k ČSN části 6: Stanovení saprobního indexu. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 159 s. Sládečková A., Sládeček V., Fremlová, et Čermák O. (1998): Jakost vod, Biologický rozbor, ČSN Český normalizační institut, Praha, 194 s. Soldán T. (1980): Problémy faunistického výzkumu a možnosti členění Československa z hlediska faunistiky vodního hmyzu. Zprávy Čs. spol. entomol., Praha, 16: Soldán T. (1996): Přehled pošvatek (Plecoptera) Šumavy s poznámkami k jejich současnému výskytu. Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. Vědy, 36: Soldán T. (2004): Aktualizovaný seznam pošvatek (Insecta, Plecoptera) Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se zřetelem k jejich druhové ochraně. In: Dvořák L. et Šustr P. [red.]: Aktuality šumavského výzkumu II. Správa NP a CHKO Vimperk, s Soldán T., Papáček M., Novák K. et Zelený J. (1996): The Šumava Mountains: An unique biocentre of aquatic insects (Ephemeroptera, Odonata, Plecoptera, Megaloptera, Trichoptera, and Heteroptera- Nepomorpha). Silva Gabreta, Vimperk, 1: Soldán T. et Špaček J. (2002): Diversity of stoneflies (Plecoptera) of the Novohradské Mountains: A review of recent knowledge. In: Papáček M. [red.]: Biodiverzita a přírodní podmínky Novohradských hor. Jihočeská univerzita a Entomologický ústav AV ČR, České Budějovice, s Soldán T., Zahrádková S., Helešic J., Dušek L. et Landa V. (1998): Distributional and Quantitative Patterns of Ephemeroptera and Plecoptera in the Czech Republic: A Possibility of Detection of Long-term Changes of Aquatic Biotopes. Folia Fac. Sci. Natur. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 98: Strahler A.N. (1952): Hypsometric (area altitude) analysis of erosional topography. Bull. Geol. Soc. Am., 63: Špaček J. (1999): Pošvatky (Plecoptera) Krkonoš v letech Opera Corcontica, 36: Vávra V. (1988): Jepice (Ephemeroptera) Krkonoš. Opera Corcontica, 25: Wurtz C.B. (1960): Quantitative sampling. Nautilus, 73: Zelinka M. et Marvan P. (1961): Zur Präzisierung der biologischen Klasifikation der Reinheit fliessender Gewässer. Arch. Hydrobiol., 57: Zelinka M., Marvan P. et Kubíček F. (1959): Hodnocení čistoty odpadních vod. Slezský ústav, Opava, 155 s. Recenzoval RNDr. Jiří Zelený, CSc. 249