OBSAH. Editorial Akademie věd ČR na Moravě. Významná událost roku. Věda a výzkum. Zahraniční kontakty a spolupráce. Konference.

Transkript

1

2 Bulletin Historického ústavu AV ČR Vychází jednou ročně jako nepravé periodikum. Vydává: Historický ústav AV ČR, v. v. i., nakladatelství Historický ústav, Prosecká 76, Praha 9 Vedoucí nakladatelství: doc. PhDr. Martin Holý, Ph.D., holy@hiu.cas.cz Vědecká redaktorka: prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., semotanova@hiu.cas.cz Odpovědná redaktorka: Mgr. Kateřina Bobková-Valentová, Ph.D., katerina.bobkova.valentova@gmail.com Výkonná redaktorka: Dana Vondrášková, vondraskova@hiu.cas.cz Technický redaktor: Petr Čížek, cizek@hiu.cas.cz Grafický návrh obálky: Vít Luštinec Fotografie: Tomáš Batěk, Jiří Friedl, Jerzy Katarzyńsky, Stanislava Kyselová, Jaroslav Novotný, Otakar Reich, Robert Šimůnek, Lenka Štefanová, Radomír Vlček, Dana Vondrášková, Jan Zdichynec, Adrian Zeiner, fotografie dále poskytly tyto instituce: Knihovna Šumperk, Národní knihovna ČR, Polský institut Praha a Studiní a vědecká knihovna Plzeňského kraje ISSN

3 OBSAH Editorial... 1 Akademie věd ČR na Moravě Patnáct let Sdružení moravských pracovišť Akademie věd ČR (Radomír Vlček)... 2 Významná událost roku Karel IV. osobnost ukotvená v historickém vědomí společnosti (Eva Semotanová)... 4 Jubileum Karla IV. a Historický ústav AV ČR (Eva Doležalová)... 4 Konference k moderním recepcím Karla IV. v Senátu PČR (Jaroslav Šebek)... 6 Věda a výzkum Hlavní výsledky činnosti Historického ústavu AV ČR v roce 2016 (Eva Semotanová)... 8 Granty v Historickém ústavu AV ČR v roce 2016 (Eva Semotanová) Zahraniční kontakty a spolupráce Zasedání Mezinárodní komise pro dějiny měst (Kiel, září 2016) (Robert Šimůnek) Česko-polská vědecká spolupráce a I. kongres polských bohemistických studií (Roman Baron) Konference Proměny historické geografie: výzkum a vzdělávání (Robert Šimůnek) Zasedání česko ruské komise historiků a archivářů a související konference (Emil Voráček) zasedání sekce Sdružení knihoven ČR pro bibliografii (Václava Horčáková) Čtvrtá mezinárodní doktorandská konference v Brně (Jana Škerlová) Raně novověké město jako komunikační uzel. Die frühneuzeitliche Stadt als Knotenpunkt der Kommunikation (Tomáš Sterneck) Workshop Idea dějin a Palacký jako myslitel (Milan Řepa) Central European Conference of Historical Geographers Středoevropská konference historických geografů (Eva Semotanová) Židé a křesťané v Bavorsku, českých zemích a Rakousku ( ) (Eva Doležalová) Tradice českých / československých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy (Radomít Vlček) T. G. Masaryk a 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce (Emil Voráček) Za Reinharda Heydricha. Síla a střet nacismu a českého (československého) odboje a jejich transformace do druhého života (Blanka Jedličková) Festvorbereitung Die Planung höfischer Feste in Mitteleuropa (Milan Hlavačka) Konference Historiografie s městem spojená. Historiografie o městech a historiografie ve městech (Petr Hrachovec) Symboly doby Geneze a diskurz (Vojtěch Kessler) Pokušení anarchie: pojmy, historické příklady: východní inspirace (Radomír Vlček) Setkání uživatelů knihovnických systému firmy KP-SYS (Věra Hanelová) Fiktivní osobnosti v dějinách (Jiří Martínek) Výzkumné centrum Dvory a rezidence ve středověku v roce 2016 (Dana Dvořáčková-Malá) Historická balkanistika sedmé mezinárodní balkanistické sympozium v Brně (Ladislav Hladký) Ocenění Udělení čestného členství Sdružení historiků ČR profesoru Krzysztofu Mikulskému (Jaroslav Pánek Petr Vorel) Ocenění pracovníci Historického ústavu AV ČR v roce 2016 (redakce)... 47

4 Rozhovor Rozhovor Evy Semotanové s prof. PhDr. Josefem Žemličkou, DrSc., vědeckým pracovníkem oddělení dějin středověku HÚ AV ČR (Eva Semotanová) Z přednášek pro odbornou i laickou veřejnost Přednáška profesorky Lyndal Roper (Petr Hrachovec) Přednáška profesora Gerda Schwerhoffa (Petr Hrachovec) Exilem nezlomeni! (Zlatica Zudová-Lešková a redakce) Říše, církev a duchovní svět doby Karla IV. (redakce) Karel IV. panovník ověnčený slávou, láskou i pohrdáním (redakce) Přednáška Historické krajiny, součásti našeho kulturního dědictví (redakce) O starých mapách a historii Liberce a okolí (redakce) Život a dílo geografa Jiřího Viktora Daneše (Jiří Martínek a redakce) Přednáškový cyklus Lenky Blechové v Židovském muzeu v Praze (redakce) Návštěva studentů Filozofické fakulty UK v Historickém ústavu AV ČR (Martin Holý a redakce) Historický ústav mezi studenty Gymnázia v Teplicích (Zlatica Zudová-Lešková) Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Druhé vydání knihy o generálu Karlu Lukasovi (Jiří Friedl) Historický atlas měst ČR, svazek č. 28 Zlín (Eva Chodějovská) Vojáci psanci (Jiří Friedl) Prototyp zrady životní příběh Augustina Přeučila (Daniela Němečková) Masarykova korespondence se Slovany (Ladislav Hladký) August Sedláček ve věku digital humanities (Eva Doležalová Robert Šimůnek) Svoboda svědomí (redakce) Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění (redakce) Účast knihovny na knižních veletrzích v roce 2016 (Ivana Pittnerová) Burzy v knihovně v roce 2016 (Ivana Pittnerová) Výstavy Dílo Karla IV. v běhu staletí (redakce) Židé v boji a odboji na Univerzitě Pardubice (Zlatica Zudová-Lešková a redakce) Popularizace Týden vědy a techniky a Den otevřených dveří 2016 na pracovištích Histoirckého ústavu AV ČR v Praze a Brně (Jiří Martínek Milan Řepa) Exkurze po pražských hřbitovech a jejich historii (Jiří Martínek) Pracovníci Historického ústavu AV ČR publikují Výběrová bibliografie Historického ústavu za rok 2016 (s doplňky za rok 2015) (Věra Hanelová)... 67

5 editorial EDITORIAL Vážené čtenářky a čtenáři, otevřeli jste XXVIII. ročník Bulletinu Historického ústavu AV ČR, vydaný v roce 2017 a mapující události a dění v ústavu za rok Kromě tištěné verze (v malém nákladu) je elektronický Bulletin ve formátu pdf dostupný na naší webové stránce o-nas/bulletin-hu.ep/. Bulletin Historického ústavu AV ČR vychází od roku 1991, zpočátku byl vydáván i v několika číslech ročně. Publikované příspěvky informují o zajímavostech z vědeckého života ústavu, zejména o výzkumných projektech, jejich řešitelích a řešitelských týmech, o mezinárodních i domácích konferencích a workshopech. Představují formou rozhovorů vědecké osobnosti Historického ústavu mladší, střední i starší generace. Nechybí přehled významných publikací z dílny našich pracovníků. Prezentována jsou také nevýzkumná pracoviště, zejména pražská či brněnská knihovna, nakladatelství aj. Profil i aktivity Historického ústavu AV ČR (dále jen HÚ AV ČR) lze průběžně sledovat na jeho webové stránce výsledky výzkumu jsou každoročně shrnuty do výročních zpráv o činnosti a hospodaření, které najdete na cs/o-nas/vyrocni-zpravy.ep/. Prioritní tematikou základního výzkumu HÚ AV ČR v roce 2016 byly opět interní výzkumné programy, na něž tematicky navazovalo začlenění ústavu do Strategie AV 21. Interní výzkumné programy HÚ AV ČR reflektují současné teoreticko-metodologické postupy a mezinárodní historiografické diskursy s důrazem na roli historické vědy při uchování národní paměti a formování národní identity a kultury v nejširším, multikulturním smyslu. Tvoří je: A. Český dějinný prostor v evropském kontextu, dlouhodobý, kontinuální výzkum, B. Vybrané problémy českých a středoevropských dějinných procesů, dílčí, analyticky či syn teticky zaměřený výzkum a C. Prameny hmotné a duchovní kultury, jejich zpřístupňování, ochrana a výzkum (podrobněji na hiu.cas.cz/cs/veda-a-vyzkum/obecna-charakteristika. ep/). Podstatnou roli při řešení některých výzkumných témat, organizování mezinárodních konferencí a přípravě výstupů sehrála tak jako v minulých létech reflexe významných výročí českých, československých a obecných dějin, která rezonují nejen v odborné veřejnosti, ale mají též celospolečenský dosah. V roce 2016 se jednalo zejména o karlovské výročí s konferencemi Ověnčený slávou, láskou i pohrdáním. Jan Lucemburský a Karel IV. v historické paměti ( září 2016) a Obraz Karla IV. v moderní době v Senátu PČR (13. října 2016). Zároveň intenzívně probíhaly bohaté aktivity k přípravě výročí vzniku samostatného Československa 1918/2018. Široký záběr činnosti Historického ústavu dokumentují vydané publikace, granty různých poskytovatelů, vzdělávací i popularizační aktivity. Na řešení pracovních úkolů se zodpovědně a s vysokým nasazením podíleli výzkumní i nevýzkumní pracovníci ústavu. Eva Semotanová Editorial Bulletinu HÚ AV ČR XXVII si dovolím ukončit inspirativním citátem pro rok 2017: Nil volenti difficile. Nic není obtížné pro toho, kdo chce (kdo má pevnou vůli). In: Eva Kuťáková Václav Marek Jana Zachová, Moudrost věků. Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení, Praha 1988, s

6 akademie věd čr na moravě akademie věd čr na moravě Patnáct let Sdružení moravských pracovišť Akademie věd ČR Brněnská pobočka Historického ústavu AV ČR je jedním z dvaceti čtyř členů Sdružení moravských pracovišť AV ČR (SMP nebo Sdružení), které tvoří základnu pro koordinaci vědní neuniverzitní politiky Akademie věd ČR v obou moravských regionech. V činnosti Sdružení a jeho prostřednictvím i brněnské pobočky HÚ AV ČR jde ovšem rovněž, a to zejména, o prezentaci a popularizaci vědy a o reprezentaci Akademie věd ČR a jejich pracovišť v moravských regionech vůči samosprávním, školským i jiným organizacím v moravských krajích. SMP je rovněž garantem Kurzů základů vědecké práce a dalších vzdělávacích a výchovných akcí pořádaných Akademií věd ČR na Moravě. SMP dnes tvoří devět samostatných ústavů se sídlem v Brně a Ostravě a patnáct poboček ústavů sídlících v Praze a Ostravě. Vzniklo smlouvou mezi statutárními zástupci pracovišť 16. dubna Proč však hovoříme o patnáctileté tradici? Protože jí bezprostředně navázalo na Sdružení jihomoravských pracovišť Akademie věd ČR (SJMP), které bylo ustaveno dohodou statutárních zástupců pracovišť Akademie věd ČR již 4. prosince Tehdejší členové Akademické rady Akademie věd ČR pracující na brněnských pracovištích Akademie věd ČR Václav Sklenička (Ústav fyziky materiálů AV ČR) a Radomír Vlček (HÚ AV ČR) s vědomím pozitivní tradice regionálního koordinačního orgánu Akademie věd v Brně nazývaného od šedesátých let 20. století Jihomoravská základna AV ČR (Československé akademie věd, ČSAV) a ještě dříve Brněnská základna ČSAV připravili novou konkrétní prací vymezenou organizaci bez právní subjektivity. Smlouva o SJMP ze 4. prosince 2002 zřetelně formulovala jeho strukturu a jeho úkoly. Rozhodující pro ně bylo konsenzuální rozhodnutí členů, stejně jako dobrovolnost členství v SJMP, možnost vystoupení, tvorba Rady SJMP i Výboru SJMP na základě volby členů, způsob volby předsedy a místopředsedy, délka jejich funkčního období a další náležitosti. Důležitější než jasná a zřetelná, na demokratických principech organizace moderní vědy založená struktura je ovšem pracovní náplň, řízená předsedou Sdružení na základě každoroční aktualizace strategie činnosti. Tu projednává a schvaluje na svém řádném zasedání Rada Sdružení. Předseda Sdružení pak vypracovává pro Radu Sdružení výroční Zprávu o činnosti, která je po pro- jednání a schválení v Radě Sdružení předložena i Akademické radě jako nejvyššímu výkonnému orgánu Akademie věd ČR. Hlavní náplní práce Sdružení je hledání nových cest a forem spolupráce pracovišť Akademie věd ČR s vysokými školami v obou moravských regionech, rozvíjení a prohlubování této spolupráce. Jde především o spolupráci Akademie věd ČR jako soustavy vědeckých pracovišť s Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým, Mendlovou zemědělskou univerzitou, Veterinární a farmaceutickou univerzitou, Univerzitou obrany, Janáčkovou akademií umění, Vysokou školou báňskou a Ostravskou univerzitou. Sdružení v odkazu na rámcové smlouvy připravuje konkrétní akce, koordinuje je a jedná o vzájemné podpoře. Zmínit je třeba zejména Kurzy základů vědecké práce, které v rámci moravských regionů získaly velkou popularitu a jsou některými vysokými školami zařazeny mezi kreditované přednášky pro studenty doktorských studijních programů. Mimořádnou roli v posledních letech také sehrává koordinace činnosti pracovišť Akademie věd ČR a vysokoškolských pracovišť v souvislosti s rostoucím významem popularizace a prezentace vědy. Sdružení připravuje cykly tematicky i jednorázově zaměřených přednášek, literárních čtení a prezentací výsledků práce odborných týmů. Další podstatnou rovinou činnosti je podpora tzv. velkých projektů, především těch, kde nestačí partnerství jednoho akademického pracoviště. Mimořádného významu nabývá jednání o nich nejen s vysokými školami, ale i s Úřadem Jihomoravského kraje, Statutárním městem Brnem a jinými jimi zřizovanými institucemi, např. Jihomoravským inovačním centrem, Regionální rozvojovou agenturou Jihomoravského kraje, Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu. Mimořádně cenné je v tomto směru zastoupení Sdružení prostřednictvím svého předsedy ve Stálé konferenci Jihomoravského kraje pro regionální rozvoj. V ní se totiž projednává, konkretizuje a o další projekty průběžně doplňuje Regionální inovační strategie, která je součástí Národní inovační strategie schvalované jako dlouhodobý, průběžně aktualizovaný, strategický dokument vládou ČR. Sdružení usiluje rovněž o to, aby se v rovině spolupráce s vysokými školami jednalo o dlouhodobou systematickou činnost stavěnou funkčně i na neformální bázi. 2

7 akademie věd čr na moravě Má v tom ostatně bohatou tradici: pracoviště Akademie věd ČR a ČSAV v Brně byla od samotného počátku, tedy pomineme-li hlubší minulost některých akademických pracovišť, jako např. etnologického pracoviště či pobočky Slovanského ústavu, od roku 1953 budována na regionálních základech s odbornými celostátními i mezinárodními dosahy právě ve velmi úzkém provázání s vysokoškolskou činností. V obou moravských regionech nikdy nešlo o majorizování Akademie věd, ale o vzájemnou pomoc a podporu při tvorbě vědeckých plánů i konkrétních projektů a samozřejmě při jejich naplňování. U vzniku pracovišť ČSAV a působení brněnské základny pracovišť ČSAV stály vynikající osobnosti české a moravské vědy a vysokoškolského vzdělávání, často před tím či souběžně působící jak na pracovištích ČSAV tak na vysokých školách. Byli mezi nimi také historici. Např. Josef Macůrek ( ), zakladatel oboru studia východoevropských dějin, který řadu let souběžně vedl katedru dějin východní Evropy na Filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity a brněnskou pobočku Slovanského ústavu ČSAV ( ), později, v historické rovině, transformované na pobočku Ústavu dějin evropských socialistických zemí ( ) a následně na pobočku Ústavu dějin východní Evropy ( ). Tradice mimořádně úzkého provázání vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR existuje v moravských krajích dodnes. Svědčí o tom mj. skutečnost, že více než polovina vědeckých pracovníků moravských pracovišť Akademie věd ČR působí současně, ve většině jako externisté, na moravských vysokých školách. O brněnské pobočce Historického ústavu AV ČR to platí dvojnásobně. I ti, kteří se nepodílejí na pravidelné výuce, jsou zapojeni do vysokoškolských aktivit, např. členstvím v odborných radách a komisích, redakčních a edičních radách nebo konzultační činností kvalifikačních studentských prací včetně doktorských. S uvedeným úzce souvisí skutečnost zapojení pracovišť a pracovníků Akademie věd ČR do velkých projektů typu Středoevropského technologického institutu CEI- TEC a Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC, ale i řady dalších menších projektů. Pobočka Historického ústavu AV ČR zdánlivě stojí mimo tyto aktivity. Ve skutečnosti je však i do nich aktivně zapojena, a to nejen organizační činností předsedy Sdružení, kterým je od roku 2013 Radomír Vlček, ale i aplikací historického výzkumu, především v rovině dějin vědy. Sdružení moravských pracovišť Akademie věd ČR je v moravských regionech respektovanou složkou neuniverzitní vědy i proto, že na pracovištích Akademie věd ČR v Brně v současné době pracuje více než sedm set padesát zaměstnanců, z nichž většina dosahuje vynikajících výsledků. Svědčí o tom řada ocenění stávajících i bývalých pracovníků a celých kolektivů ze strany Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna i jeho městských částí. Především ale je třeba upozornit, že tři ze stávajících pracovníků pracovišť Akademie věd ČR v Brně jsou nositeli ocenění Česká hlava: Armin Delong, pracovník Ústavu přístrojové techniky AV ČR, již od roku 2005, Ilona Müllerová, ředitelka téhož ústavu, od roku 2014 a vědecký pracovník Biofyzikálního ústavu AV ČR Emil Paleček rovněž od roku Ačkoli se jeví činnost SMP v rovině spolupráce s vysokými školami jako úspěšná, je stále co doplňovat a rozvíjet. Pracoviště Akademie věd a Akademie jako celek je v regionu často ještě chápána jako slabší partner, s nímž lze jednat jen na úrovni jednotlivých pracovišť; Akademie věd ČR jako celek je mnohým politiky i pracovníky vysokých škol interpretována jako výhradně pražská instituce a při jednání o strategii vědy a výzkumu (např. Regionální inovační strategie), ale i jiných jednání v regionu je její činnost ve významu pro společnost podceňována. Překonat tyto stereotypy, které vznikly v době totality, kdy pracovištím ČSAV byla přisuzována výhradně tzv. čistá věda, souběžné uplatnění vědeckých pracovníků v ČSAV a ve vysokoškolské praxi bylo výjimkou umožněnou jen politickým prominentům, je jedním z nejdůležitějších úkolů stávajícího vedení SMP. Aby toho bylo možné dosáhnout, rozvíjí SMP spolupráci i s politickou a správní reprezentací regionu, především s Úřadem Jihomoravského kraje a Magistrátem statutárního města Brna a jimi zřizovanými institucemi, např. Jihomoravským inovačním centrem, Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu či Moravian Science Centre VIDA. I v těchto případech se může SMP opřít o rámcové smlouvy o spolupráci, které s nimi uzavřela Akademie věd ČR. Kdežto rámcové smlouvy o spolupráci s většinou vysokých škol v brněnském a ostravském regionu má Akademie věd ČR, podobně jako v celostátním měřítku, uzavřené od druhé poloviny devadesátých let 20. století, tedy z doby před vznikem SJMP, v případě spolupráce s krajským úřadem a magistrátem se tak stalo až jako výsledek činnosti regionálního sdružení. Snad proto je tato činnost stále intenzivnější. Často se v ní ovšem uplatňují osobní vazby, které s odchodem z funkce dotyčné osoby bývají ne právě nejjednodušším způsobem znovu navazovány. I toto má ovšem svoje historické tradice. Možná v jisté míře a oboustranných obavách překročit meze oficiálními dokumenty vymezeného působení. Nicméně současný podíl SMP na formulování a uplatňování Regionální inovační strategie hraje ve 3

8 významná událost roku vědě a výzkumu obou moravských regionů důležitou úlohu. Podstatný je i konkrétní podíl moravských pracovišť Akademie věd ČR na regionální spolupráci budované na bázi konkrétních malých projektů. Ta je sice v posledních letech řízena z pražského centra, ale právě skutečností svého přesahu za hranice regionů a vytvořením podmínek pro to, aby s institucemi v moravském regionu spolupracovala na konkrétních projektech pracoviště AV ČR nacházející se po celé republice, vytváří skvělou platformu pro zdůraznění významu Akademie věd jako celku. Opět lze odkázat na pozitivní kroky vědeckých pracovníků brněnské pobočky HÚ AV ČR, jmenovitě jejího vedoucího Milana Řepy, dále Pavla Krafla a Radomír Vlčka, kteří se na řešení takových projektů, vnášejících za vcelku malý objem prostředků výsledky svého bádání do praxe, dlouhodobě podílejí. Radomír Vlček vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR předseda Sdružení moravských pracovišť AV ČR Významná událost roku Karel IV. osobnost ukotvená v historickém vědomí společnosti V roce 2016 se Historický ústav AV ČR výrazně podílel na mohutných oslavách 700. výročí narození českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. Konference, publikace, výstavy, slavnostní zasedání, pořady v médiích, seriál v Lidových novinách, přednášky odborné i popularizační, to vše signalizuje vnímání Karla IV. jako osobnosti hodné úcty, obdivu a poct. Proč právě Karel IV.? Proč ne např. Přemysl Otakar II., Jiří z Poděbrad, František Josef I. či další panovníci, spjatí s osudem českých zemí? Naskýtá se řada odpovědí. Sedm století, která uplynula od doby vlády Karla IV., je dlouhá doba, během níž jsou panovníkovy činy, jehož pověst nekazí žádné výjimečné válečné hrůzy, když ne idealizovány, tedy posuzovány shovívavě. František Palacký, nestor české historiografie, hodnotil Karla IV. v Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě z roku 1848 následovně: Karel IV. ze všech králův, kteří kdy v Čechách panovali, jest nejoblíbenější. Podnes při hlaholu jména jeho rozčílí se každé srdce české a všechna ústa oplývají úctou i vděčností ku panovníku, který v paměti národní utkvěl co reprezentant nejvyššího rozkvětu a blahobytu vlasti. Historikové o Karlu IV. napsali tisíce stran odborných publikací. Karel IV. jako nekontroverzní osobnost. Po matce Přemyslovec, nositel rodové tradice. Symbol prosperity a míru. Diplomat. Zakladatel první zaalpské univerzity, Nového Města pražského, stavitel Karlštejna, pozdější schrány korunovačních klenotů. Výzkum karlovské doby i osobnosti Karla IV. nadále pokračuje. Představení Karla IV. jako významného českého panovníka, reflektovaného v uplynulých stoletích různými způsoby, obohatí naši společnost o intenzívní vnímání jejích historických kořenů. Z nich čerpáme národní a regionální identitu, tolik potřebnou zejména v současné neklidné době. Eva Semotanová Jubileum Karla IV. a Historický ústav AV ČR Rok 2016 byl rokem Karla IV. Otce vlasti. Český král a římský císař Karel IV. je dodnes českou a moravskou společností vnímán jako jeden z nejvýznamnějších panovníků v historii českého státu. Potvrdila to mj. i anketa Největší Čech (2005), v níž Karel IV. zvítězil a počtem hlasů výrazně předstihl i čelné osobnosti moderních a soudobých dějin T. G. Masaryka a V. Havla. Karel IV. je moderní společností uznáván jako zakladatel mnoha institucí, jako budovatel Českého království, jako státník, politik a diplomat, který ve své době získal respekt celé Evropy. Jeho politické i společenské dílo má ale i jiné a dramatičtější rozměry, které byly historiografií opomíjeny nebo přímo vytěsňovány. Dnešní obecné povědomí o Karlu IV. je spíše odrazem obrazu Karlova života vytvořeného mladší historickou tradicí a přizpůsobeného společenské poptávce. 4

9 významná událost roku Zahájení mezinárodní konference Ověnčen slávou, láskou i pohrdáním. Zleva Lenka Bobková (Ústav českých dějin FF UK), Martin Holý, Eva Doležalová (oba HÚ AV ČR), Mirjam Friedlová, děkanka FF UK. Historický ústav AV ČR se do oslav 700. výročí narození Karla IV. zapojil v mnoha rovinách vědeckých i popularizačních. Cílem všech aktivit bylo nabídnout široké veřejnosti kvalifikovaný a moderní přehled o životě a díle druhého Lucemburka na českém trůně a zdůraznit význam Karlových politických, společenských i kulturních aktů pro české i evropské dějiny. Vedlejším cílem bylo upozornit na klišé a dezinterpretace historických událostí lucemburského věku a na zneužívání dějin pro politické i jiné mocenské zájmy v dávnějších i nedávných dobách (např. v éře nacismu). V první řadě to byla mezinárodní vědecká konference Ověnčen slávou, láskou i pohrdáním. Jan Lucemburský a Karel IV. v historické paměti, kterou pořádal Historický ústav AV ČR společně s Ústavem českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Archivem hl. města Prahy ve dnech září Hlavní ambicí bylo zachytit proměny obrazu Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. jako vládců v průběhu staletí ve společenském diskursu českých i jiných evropských zemí, v mladší době i v národních historiografiích a v jejich ideologických interpretacích, stejně jako rozpory a disproporce v hodnocení politického díla těchto panovníků různými zájmovými skupinami v různých dobách. Zasedání se uskutečnilo v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce v Praze. Konference se účastnili odborníci z České republiky, Polska, Německa, Lucemburska, Polska a Maďarska. Její závěry budou publikovány v německém nakladatelství v roce Primární cílovou skupinou konference i publikace je širší odborná veřejnost. Konference iniciovala mezioborovou diskusi o recepci odkazu Karla IV., do níž se intenzivně zapojili historici, literární vědci a uměnovědci. Jednání konference se účastnili i studenti vysokých škol. Ve druhé rovině cílila konference i na širší veřejnost, s akcentem na učitele dějepisu základních i středních škol, pro které může konference i publikace být podpůrným materiálem při výuce. Mezi další odborné a popularizační akce pořádané HÚ AV ČR patřila zejména výstava Dílo Karla IV. v běhu staletí a seriál Otec vlasti Karel IV. Legenda a skutečnost v Lidových novinách. Výstava byla uspořádána ve spolupráci se Senátem PČR, která se úspěšně rozvíjí už několik let. Byla zaměřena na politické a zakladatelské dílo Karla IV. ve 14. století a jeho význam pro vývoj české a moravské společnosti až do 20., resp. 21. století. Výstava byla hojně navštěvována odbornou i laickou veřejností a školami, pro něž byla zejména určena. Seriál v Lidových novinách původně vznikl na základě poptávky tisku. Ve vzájemné spolupráci bylo napsáno postupně třicet dílů, které se věnovaly nejen životu a dílu Karla IV., ale i jeho dvoru, významným dokumentům, každodennímu životu vrcholně a pozdně středověké společnosti a také ohlasu Karlova života i díla v mladší době. Na textech pro Lidové noviny se podílelo osm pracovníků HÚ ze všech jeho historických oddělení a jeden externista. Seriál měl velmi pozitivní ohlas v širokém 5

10 významná událost roku okruhu čtenářů novin a stal se dokonce i pomůckou pro učitele dějepisu. Vedle těchto aktivit se pracovníci Historického ústavu podíleli na velkém množství popularizačních přednášek v řadě měst České republiky, plenárních diskusí i diskusí pořádaných televizními a rozhlasovými stanicemi. Eva Doležalová Konference k moderním recepcím Karla IV. v Senátu PČR Je jen málo osobností české minulosti, které jsou přijímány napříč společenským a názorovým spektrem a těší se dokonce pozornosti a úctě v nejrůznějších dobách. Mezi ně rozhodně patří i král a císař Karel IV., jemuž se dostalo přízviska Otec vlasti i titulu největší Čech. V českém prostředí se stal výraznou symbolickou figurou a již od 19. století představoval pro české elity i veřejnost důležité palivo národní emancipace a sebevědomí. Ani s dynamickými proměnami společenského rámce pro šíření tradice ve 20. století neztratila postava Karla IV. na svém významu a na popularitě v širokých vrstvách veřejnosti, byť možnosti výkladu a debat o jeho odkazu byly limitovány politickou mocí, což zvláště platí pro dobu čtyřiceti let komunistického režimu v Československu. Karlův odkaz současně nesl výraznou národní pečeť a byl v 19. i 20. století předmětem silných česko-německých antagonismů. Vzpomínka na velkého vladaře se utvářela v kontextu měnících se politických a sociálních podmínek a kolektivní veřejná paměť tedy uchovávala v průběhu dvou století moderních dějin nejrůznější akcenty. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se nabízel jako jeden z interpretačních modelů, který je možné uchopit v rámci vědecké reflexe Karlovy osobnosti v roce 2016 jubilejním roce sedmistého výročí narození zatím téměř nevyplněný prostor pohledu na Karla IV. z úhlu zachování jeho tradice v kolektivní paměti české společnosti moderní epochy dějin. HÚ AV ČR ve spolupráci se Senátem PČR uspořádal k tomuto tématu konferenci pod názvem Obraz Karla IV. v moderní době. V úvodu jejího slavnostního zahájení vystoupil předseda Senátu Milan Štěch, jenž převzal nad konferencí svou záštitu, a následně svůj přístup k významu Karla IV. prezentovali místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a ředitelka HÚ AV ČR Eva Semotanová. Součástí slavnostního úvodu bylo rovněž hudebně-dramatické pásmo Vivat Carolus Quartus v podání Štěpána Raka a Alfré da Strejčka. Chronologicky spočívalo těžiště konferenčního jednání v období 19. až 21. století, ale úvodní referát odborné části konference v podání Jiřího Mikulce (HÚ AV ČR) se Přední místa v konferenčním sále zaujali významní hosté a zástupci pořádajících institucí. Zleva předseda Senátu PČR Milan Štěch, místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek, ředitelka HÚ AV ČR Eva Semotanová, předseda AV ČR Jiří Drahoš a organizátor konference Jaroslav Šebek z HÚ AV CŘ. 6

11 významná událost roku Jaroslav Šebek, Jiří Mikulec (oba HÚ AV ČR) a David Venclík (NOVÝ PORG) za předsednickým stolem. soustředil především na starší epochy, především na barokní vnímání Otce vlasti. Specifickým místem paměti Karla IV. v minulosti byl a stále zůstává hrad Karlštejn, jehož proměny v kontextech Habsburské dynastické politiky první poloviny 19. století zmínil David Venclík (PORG gymnázium a základní škola, o. p. s.). Pohled na Karla IV. v kontextu utváření české národní identity v konfliktu s německými vlivy tematizovala ve svém vystoupení Václava Kofránková (HÚ AV ČR). V rámci hodnocení místa, jaké našel král a císař v paměti české společnosti 19. století seznámila Magdalena Pokorná (HÚ AV ČR) účastníky konference s festivitami konanými u příležitosti pětistého výročí Karlovy smrti v roce 1878, které rovněž poznamenaly česko-německé tenze. Problém, který kolem vytváření obrazu Karla IV. vyvstává v česko-německé polaritě pod vlivem nacistické totalitní moci, pak nastínila Blanka Jedličková (HÚ AV ČR), když hovořila o příkladech zneužití odkazu Karla IV. během existence protektorátu Čechy a Morava ( ). Zajímavý fenomén představuje také narativ oficiální komunistické politiky ve vztahu k dějinám karlovského období v českých zemích. Dynamice této problematiky s důrazem na oslavy jubilejního roku Karla IV. v roce 1978 se věnoval Jaroslav Šebek (HÚ AV ČR). Kamil Činátl (Filozofická fakulta UK) podrobil analýze učebnice dějepisu a ukázal ve svém příspěvku častou transformaci panovníkova obrazu ve výukovém procesu pod vlivem proměn politiky i společenského klimatu. Karel IV. se v takřka všeobecné shodě stal v 19. století pro českou společnost prototypem a symbolem ideálního vládce a nevyvolával ve společnosti takové konfliktní tenze jako kupříkladu postava M. Jana Husa. Z tohoto důvodu se stal také objektem zájmu dobové popkultury, jak to na příkladu předminulého století ve svém vystoupení představil Sixtus Bolom-Kotari (HÚ AV ČR). Vděčným tématem zájmu masové kultury byl Karel IV. i ve 20. století, což doložil Petr Kopal (Ústav pro studium totalitních režimů) přehledem filmových reflexí vztahujících se k tomuto středověkému vládci. Téma kolektivní či kulturní paměti a procesu jejího utváření v podobě vzpomínkové kultury se těší v současné době velké pozornosti zejména západní historiografie. Jak ukázala také konference, věnovaná proměnám významu Karla IV., jak je můžeme sledovat v moderních narativech, nabízí tento badatelský přístup nové možnosti uchopení tematiky národních tradic i biografií významných osobností české minulosti v rámci jejich recepce v historické paměti rozdílných sociálních prostředí a vrstev, s ohledem na konfesijní příslušnost či na proces utváření kulturní identity a způsob vyprávění národního příběhu. Domnívám se zároveň, že tato tematika představuje jednu ze sfér, které se mohou badatelsky věnovat rovněž pracovníci HÚ AV ČR, a to napříč jednotlivými výzkumnými odděleními. Konference byla současně jedním z příkladů realizace programu Strategie AV 21 a jejího motta: Špičkový výzkum ve veřejném zájmu a podnětů k meziinstitucionální spolupráci. Jaroslav Šebek 7

12 věda a výzkum Věda a výzkum Hlavní výsledky činnosti Historického ústavu AV ČR v roce 2016 Prioritní tematikou základního výzkumu Historického ústavu AV ČR v roce 2016 byly interní výzkumné programy, uvedené v Editorialu. Na ně tematicky navazovalo začlenění ústavu do programů Strategie AV 21 ( Interní výzkumné programy HÚ AV ČR reflektují současné teoretickometodologické postupy a mezinárodní historiografické diskursy s důrazem na roli historické vědy při uchování národní paměti a formování národní identity a kultury v nejširším, multikulturním smyslu a jsou průběžně aktualizovány. V rámci programu A. Český dějinný prostor v evropském kontextu, dlouhodobý, kontinuální výzkum, pokračovalo zpracování 5. svazku Akademické encyklopedie českých zemí (H-J), byl dokončen a vydán Biografický slovník českých zemí sv. 19., vznikla řada edic významných historických pramenů z různých časových období. Pokračovaly práce na bibliografii dějin českých zemí, na druhém aktualizovaném vydání Akademického atlasu českých dějin (vyšel na sklonku roku 2016) a na 29. sv. Historického atlasu měst ČR, Nový Bydžov vyjde V programu B. Vybrané problémy českých a středoevropských dějinných procesů pokračoval dílčí, analyticky či synteticky zaměřený výzkum k následujícím tématům: krajina jako prostor středoevropských dějinných procesů, problémy náboženských a církevních dějin ve světle soudobých výkladových diskursů, vliv dvorských elit na hodnoty a kulturu středověké společnosti; proměny raně novověké společnosti: etatizace, sekularizace, byrokratizace, racionalizace, sociokulturní aspekty vývoje české společnosti v kontextu modernizačních procesů 19. a 20. století v evropské komparaci, postavení československého státu v Evropě v podmínkách vzniku, zhroucení a restaurace nového mezinárodního systému ( ), Československo na pozadí politických, společenských a kulturních proměn po roce 1945 s vazbami na období , násilné přesuny obyvatelstva v evropském i mimoevropském prostoru v průběhu staletí, vzájemné vztahy středoevropských a východoevropských zemí v minulosti a jejich současné reflexe a trendy současné historiografie, teorie a metodologie. K řešeným tématům vznikla řada studií a monografií. Podstatnou roli při řešení některých výzkumných témat, organizování mezinárodních konferencí a přípravě výstupů sehrála tak jako v minulých létech reflexe významných výročí českých, československých a obecných dějin, která rezonují nejen v odborné veřejnosti, ale mají též celospolečenský dosah. V roce 2016 se jednalo zejména o bohaté aktivity k výročí narození Karla IV. a připomenutí významu československých voleb v roce 1946, které výrazně ovlivnily další interní vývoj a mezinárodní směřování republiky. Zároveň intenzivně probíhala příprava připomenutí vzniku samostatného Československa 1918/

13 věda a výzkum Pokračovalo řešení programu C. Prameny hmotné a duchovní kultury, jejich zpřístupňování, ochrana a výzkum (zejména sbírky Pozůstalost Augusta Sedláčka a Mapová sbírka, fotosbírka, sbírka pamětí a jejich zpracování a zpřístupňování v rámci grantů či Strategie AV 21, rektrokonverze katalogu cenné oborové ústavní knihovny). Interní výzkumné programy byly průběžně aktualizovány a doplňovány, a to jak v důsledku nových grantových projektů, tak i v souvislosti s návrhy z bilančních porad výzkumných oddělení. Strategie AV 21 V rámci Strategie AV 21 ústav pracoval na tématech v rámci programů Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací, Formy a funkce komunikace témata Komunikace v raném novověku a Paměť v digitálním věku. Další témata získal na rok ( strategie-av21.ep/). Mezinárodní spolupráce Velkou pozornost věnoval ústav v roce 2016 mezinárodním aktivitám. Zahraniční pracoviště Český historický ústav v Římě pokračovalo pod vedením Jaroslava Pánka v badatelském programu a zaměřilo opět svou činnost nejen na práce ediční povahy, ale také na monografické výstupy, využívající prameny vatikánských a jiných římských a italských archivů. Mezinárodní spolupráce s dalšími národními historickými ústavy v Římě a prezentace české badatelské komunity proběhla zejména formou přednášek a dalších prezentací v Římě. Pracovníci ústavu dále aktivně prezentovali výsledky výzkumu na světových kongresech a dalších významných mezinárodních konferencích v ČR i v zahraničí. Ústav uspořádal a spolupořádal dvacet pět mezinárodních konferencí, konferenčních panelů, workshopů a setkání v součinnosti se zahraničními i domácími institucemi (z toho osm velmi významných) a podílel se na třech rozpracovaných mezinárodních projektech a dalších formách spolupráce. Nové mezinárodní projekty se připravují a jsou v jednání. S Instytutem historii PAN ve Varšavě se uskutečňuje pravidelná a dlouholetá výzkumná výměna a kooperace (též v rámci přípravy na 23. mezinárodní kongres historických věd v Poznani v roce 2020). S Historickým ústavem SAV ústav připravuje významné publikační, konferenční a popularizační aktivity k blížícímu se výročí vzniku Československa (1918/2018). Ústav se rovněž zapojil do přípravy XI. Sjezdu historiků v Olomouci (2017), kde získal všech jedenáct navržených panelů z osmdesáti jednoho přijatého. Meziinstitucionální vědecko-organizační činnost a spolupráce V rámci spolupráce s dalšími institucemi v ústavu působí dvě společná pracoviště s vysokými školami bez časového omezení, a to Centrum raně novověkých studií (s Filozofickou fakultou JU) a Centrum právněhistorických studií (s Prrádnickou fakultou UK). Výzkumné centrum historické geografie (s Přírodověděckou fakultou UK) je projektem GAČR na léta Jako interdisciplinární pracovní tým působí v Historickém ústavu Výzkumné centrum Dvory a rezidence ve středověku, jehož členy jsou pracovníci akademických ústavů i vysokých škol a které se tradičně profiluje pořádáním hojně navštěvovaných kolokvií a publikačními výstupy. Od 1. září 2015 pracuje rovněž nové Výzkumné centrum dějiny východní Evropy, zaměřené na interdisciplinární a mezinárodní spolupráci k danému tématu. Spolupráce probíhá také s humanitními i dalšími ústavy Akademie věd ČR. Zahraničním pracovištěm je Český historický ústav v Římě. Na půdě ústavu působila v roce 2016 tato odborná a profesní sdružení: Český národní komitét balkanistů, Česko-ruská komise historiků a archivářů, Komise pro historickou geografii, Společnost pro hospodářské a sociální dějiny. Pracovníci ústavu byli v tomto roce rovněž členy mnoha zahraničních společností a komisí. Byli a jsou činní ve vrcholných a poradních orgánech Akademie věd ČR (Akademický sněm, Vědecká rada, Sdružení moravských pracovišť, Koordinační komise pro zařazování pracovníků do nejvyššího kvalifikačního stupně, Ediční rada, Rada pro zahraniční styky, Rada pro popularizaci vědy). Poskytovali expertní, informační, poradní a oponentní práce pro vysoké školy, různé státní, veřené či samosprávné instituce a orgány i grantové agentury. Získali pět významných ocenění vědecké a vědecko-popularizační práce. Grantové projekty Řešená témata výzkumného záměru doplňovaly grantové projety. Celkem pracovníci ústavu v roce 2016 řešili šestnáct grantových projektů různých typů, kdy byl HÚ AV ČR příjemcem nebo spolupříjemcem: deset projektů GAČR, dva projekty TAČR, dva projekty MK NAKI II, jeden projekt velké infrastruktury MŠMT, jeden MK VISK-5. Na rok 2017 se pracovníci ústavu opět účastnili vypsaných veřejných soutěží (bylo podáno celkem deset grantových žádostí GAČR a jeden MK VISK-5. Bylo získáno šest projektů GAČR (úspěšnost 60%) a jeden projekt VISK-5. 9

14 věda a výzkum Pedagogická činnost Vedle základního výzkumu se pracovníci ústavu podíleli na spolupráci s vysokými školami v oblasti pedagogické vysokoškolská výuka včetně vedení závěrečných prací (bakalářské, diplomní, rigorózní a disertační), školení doktorandů na vysokoškolských pracovištích i v ústavu, členství v komisích pro obhajoby vědeckopedagogických titulů aj.). Publikační činnost Ústav i nadále odborně garantoval a redakčně i technicky zajišťoval vydávání významných oborových periodik (Český časopis historický, Slovanský přehled /+Slovanské historické studie/, Mediaevalia Historica Bohemica, Folia Historica Bohemica, Moderní dějiny, Historická geo grafie, Bollettino dell Istituto Storico Ceco di Roma a příležitostný tisk Bulletin Historického ústavu AV ČR. V rámci řešení výzkumných témat, grantových a dalších vědeckých projektů pracovníci ústavu publikovali více než dvě stě uplatněných výstupů, několik prací, připravených roku 2016, je v tisku. Popularizační aktivity HÚ včetně webové prezentace značného rozsahu byly a jsou na vysoké úrovni v médiích všech typů. Kromě účasti v Týdnu vědy a techniky a Dni otevřených dveří patřily v roce 2016 k nejvýznamnějším soubor akcí k 700. výročí narození Karla IV. a dále k výročí voleb v Československu roku 1946 a jejich důsledkům pro další rozvoj země. Personální otázky V rámci personální práce ústav zejména pokračoval v hledání a podpoře mladých výzkumných pracovníků s cílem i nadále podávat vysokou a kvalitní výkonnost celého pracovního kolektivu a usilovat o vyrovnanou věkovou strukturu. V souvislosti se zvyšováním kvalifikace výzkumných pracovníků byl v roce 2016 obhájen jeden titul PhDr., probíhá jedno profesorské jmenovací řízení. Byla získána dvě stipendia v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů Mzdová podpora postdoktorandů na pracovištích Akademie věd ČR. Eva Semotanová Granty v Historickém ústavu AV ČR v roce 2016 GAČR Výzkumné centrum historické geografie, grantový projekt excelence základního výzkumu, historickageografie.cz/ Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc. Spolunositel: Přírodovědecká fakulta UK Spoluřešitel: RNDr. a Mgr. Pavel Chromý, PhD. Identifikační kód projektu: P410/12/G113 Doba trvání projektu: Projekt rozvíjí výzkumy, realizované v Historickém ústavu AV ČR a na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v Praze. Cílem projektu je vznik společné institucionální platformy historickogeografického výzkumu v Česku a posílení jeho mezinárodní srovnatelnosti. Ve výzkumu je kladen důraz zejména na teoreticko-metodologické přístupy české historické geografie v evropském a světovém kontextu. K jednotlivým dílčím řešeným tématům patří mimo jiné proměny městské a venkovské krajiny na základě analýzy a interpretace široké škály historických pramenů, studium polarizace prostoru v souvislosti se změnami hranic a územních identit a historickogegorafický výzkum utváření přírodního a kulturního dědictví. Výsledky výzkumu budou zpřístupňovány formou publikací a konferenčních jednání. Morava na cestě k občanské společnosti: syntéza dějin země Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: Mgr. Milan Řepa, Ph.D. Spolunositel: Filozofická fakulta MU Spoluřešitel: prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc. Identifikační kód projektu: P410/12/1934 Doba trvání projektu: Syntéza nabídne komplexní obraz o životě společnosti na Moravě od poloviny 18. do začátku 20. století. Budou se v ní doplňovat narativní a výkladové postupy, do jednoho celku spojí politické, sociální a kulturních jevy, dějiny událostí s dějinami sociálních struktur a kulturněantropologických faktorů. Zvolená časová perspektiva umožní zachytit kontinuitu v novodobém vývoji střední Evropy počínaje tereziánskými reformami a konče první světovou válkou a postihnout všechny procesy, které provázely přechod od feudálních struktur k moderní občanské společnosti. Výsledkem řešení bude publikace, 10

15 věda a výzkum jež doplní novou řadu Vlastivědy moravské jako její osmý svazek, označený Dějiny Moravy 3/1. Spisy Petra Chelčického: Kapitulní a Olomoucký rukopis Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: PhDr. Jaroslav Boubín, CSc. Identifikační kód projektu: Doba trvání: Cílem projektu je připravit a publikovat moderní a kritickou edici dvou nejvýznamnějších středověkých sbírek traktátů Petra Chelčického. Tento zřejmě nejoriginálnější a zároveň jeden z nejpronikavějších myslitelů českého středověku vytvořil pozoruhodné dílo, jež náleží nejen k trvalým hodnotám českého myšlení a české kultury, ale zároveň svým významem též překračuje hranice českých zemí. Plánovaná edice Kapitulního a Olomouckého rukopisu obsáhne ve dvou objemných svazcích 25 spisů Chelčického, jejichž zpřístupnění může napomoci k lepšímu poznání situace v pozdně středověkých Čechách v celé řadě otázek ať již jde o husitské myšlení a jeho jednotlivé dílčí problémy, o tehdejší chápání společnosti a její svářící se koncepce, o lepší rozpoznání zdrojů, z nichž vyrůstala Jednota bratrská, ale i o mnohé další otázky společenského a náboženského života, které tento originální autor silně reflektoval ve svém díle. Řešitel: Mgr. Kateřina Bobková-Valentová, PhD. Spoluřešitel: Mgr. Jana Oppeltová, Ph.D. Identifikační kód projektu: S Doba trvání: Projekt je zaměřen na výzkum řádové historiografie v raném novověku jako specifického typu dějepisné narace. Klade si za cíl vytvoření soupisu široké produkce textů od narativních pramenů, které často sloužily jako podklad již pro dobové historické práce, až po propracovaná historická díla často reprezentativního charakteru, bude se snažit o jejich klasifikaci a zhodnocení. Vedle evidence různých typů pramenů je součástí projektu porovnání jejich forem a funkcí v prostředí různých řádů, což přinese nové poznatky jak české historiografii, tak přispěje k interpretaci pojímání vlastní minulosti a dobové sebeprezentace jednotlivých řádů. Hlavními výstupy budou: 1. soupis narativních pramenů přístupný formou internetové databáze. 2. mezinárodní mezioborová konference s publikovanými výstupy, které budou reprezentovat širokou škálu přístupů k narativním pramenům (geneze, forma, obsah, využití). 3. monografie a doprovodné komentované výběrové edice. Historie firmy Ringhoffer (Rodina a podnikání) Nositel grantu: Historický ústav AV ČR Řešitel: prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc. Identifikační kód projektu: S Doba trvání: Projekt se zabývá výzkumem historie firmy a širší rodiny Ringhoffer. Jeho hlavním výstupem bude monografie pod pracovním názvem Firma Ringhoffer, mapující historii tohoto podniku od poloviny 19. století do znárodnění v roce Monografie bude zahrnovat tyto oblasti: technologický vývoj výroby, produkce firmy Ringhoffer, vztah státu a podnikatele, sociální otázku, obchodní vazby firmy ve středoevropském prostoru, národnostní problematiku, dějiny rodiny Ringhofferů. Jejím cílem bude poskytnout čtenáři ucelený pohled na firmu a rodinu Ringhofferů v rámci konceptu tzv. business history. Zdroje, formy a funkce monastické historiografie raného novověku v českých zemích Nositel grantu: Historický ústav AV ČR Spolunositel: Filozofická fakulta UPOL Transnacionální politika a ČSSR na poli stíhání nacistických válečných zločinů ve střední Evropě v letech 1960 až 1990 Nositel grantu: Historický ústav AV ČR Řešitel: PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D. Identifikační kód projektu: S Doba trvání:

16 věda a výzkum Trestněprávní stíhání nacistických válečných zločinců se od počátku šedesátých let 20. století stalo důležitým politickým a diplomatickým nástrojem zemí východního bloku v ideologickém boji proti západoněmecké republice. Vedle morálního rozměru neprosazené mezinárodní spravedlnosti sloužilo téma k nátlaku socialistického tábora vůči justičním a vojenským systémům západoevropských zemí. Komunistický režim stavěl své opodstatnění na vykořenění nacismu, a to nejen na území svého vlivu. Badatelský záměr se orientuje na fungování Československé vládní komise pro stíhání nacistických válečných zločinců, která se stala mezirezortní institucí spojující kriminalisty, právníky a politiky s přeživšími, pozůstalými, historiky, novináři i pachateli. Komise se stala průsečíkem různorodých zájmů, které měla sjednotit a využít v široké škále cílů, v nichž hrála spravedlnost jen jednu z rolí. Nepotrestaní pachatelé nacistických a válečných zločinů byli povýšeni mezi hlavní témata vzájemných vztahů mezi Československem, Rakouskem, východním a především západním Německem. Výzkumný záměr zaručí první obsažné prozkoumání problematiky stíhání nacistických zločinců v Československu a jeho odezvu v obou německých státech a Rakousku. Výsledkem práce bude obsáhlá monografie a vědecké studie věnované faktografii a právní analýze problému. Dítě ve středověku a raném novověku v českých zemích Nositel grantu: Historický ústav AV ČR Řešitel: PhDr. Dana Dvořáčková, Ph.D. Identifikační kód projektu: GA S Doba trvání: Cílem navrhovaného projektu je výzkum postavení dítěte ve společnosti středověku a raného novověku, který byl sledován komplexně pouze pro oblast západní Evropy. Nejedná se ale o pokračování v polemice s Ph. Arièsem, ani o pouhé dohledávání důkazů o péči a lásce rodičů. Cíl je postihnout pojetí dětství ve středověku a raném novověku spolu s konfesijními specifiky českých zemí, a zahrnutí do celoevropského kontextu, kde toto schází. Současně postižení domácích vývojových trendů v širším kontextu soudobých (středo)evropských vzdělanostních, kulturních, sociálních či právních dějin. Tříletý projekt bude na základě analýzy, do výzkumu dosud nezahrnutých archivních, rukopisných i vydaných pramenů různé povahy zkoumat: 1. koncepty dětství v českých zemích ve středověku a v raném novověku, 2. postavení dítěte v rodině, 3. výchovu a vzdělávání dětí, 4. dítě a společnost, přičemž vždy zohlední konfesijní výjimečnost. Hlavní výstup kolektivní monografie komplexně pojednávající o sledovaném fenoménu. Bratrská šlechta v Čechách a na Moravě. Formování konfesní identity urozených a její proměny v první polovině 17. století Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: Mgr. Jiří Just, Th.D. Identifikační kód projektu: S Doba trvání projektu: Interdisciplinární projekt je zaměřen na výzkum konfesionality české a moravské šlechty, která se v první polovině 17. století hlásila k vyznání jednoty bratrské. Jeho předmětem jsou rozhodující vlivy na vytváření konfesní identity urozenců, jako rodové konfesní tradice, vzdělávání podmíněné konfesním kontextem a interakce vycházející z různých forem komunikace mezi bratrskými duchovními a příslušníky nobility, jakož i mezi urozenci a evropskými vzdělanostními elitami. Analyzovány budou též způsoby, jakými bratrská šlechta prezentovala svoji konfesní identitu v oblasti hmotné podpory lokálních sborů, projevy vzdělanostního nebo kulturního mecenátu či recepce nábožensky vzdělávací literatury. Budou též charakterizovány proměny v chápání konfesní identity podmíněné integrací bratrské šlechty v prostředí náboženského exilu do doby kolem poloviny 17. století, kdy se urozenci pokoušeli etablovat v kontextu jiných nekatolických konfesních kultur. Výsledky projektu budou shrnuty v závěrečné syntéze, prezentované monografií. Ladislav Novomeský mezi stalinismem a reformním komunismem. Básník v politice a veřejném životě ( ) Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: PhDr. Zdeněk Doskočil, Ph.D. Identifikační kód projektu: S Doba trvání projektu: Projekt bude analyzovat mnohovrstevnatou a místy kontroverzní politickou a veřejnou činnost básníka Ladislava Novomeského v letech Jeho hlavním cílem je doplnit dosavadní literárněvědnou a historiografickou produkci, reflektující ho především jako umělce a novináře, o profil Novomeského komunistického politika, intelektuála, ideologa a kulturního pracovníka v kontextu proměn politického a společenského dění v Československu. Zároveň projekt bude příspěvkem k dějinám komunistické inteligence, analýze vztahu inte- 12

17 věda a výzkum lektuálů a moci v systému státního socialismu, rozvoji slovenského školství a kultury, problematice česko-slovenských vztahů, fenoménu represí 50. let, rozboru kořenů reformního vývoje a formování národně-emancipačního hnutí na Slovensku v 60. letech. Současně postihne Novomeského pozici v dobovém intelektuálním diskurzu. Výstupem projektu bude autorská monografie a série dílčích studií. Zrození úředníka. Moc, kultura a identita novodobého úředníka v 18. století Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: PhDr. Martina Ondo Grečenková, Ph.D. Identifikační kód projektu: S Doba trvání projektu: Projekt je věnován procesu vzniku společenské vrstvy moderního úřednictva v 18. století v českých zemích a jeho zasazení do evropského dobového kontextu. Právě v 18. století dochází k přerodu tradičního úředníka v moderního byrokrata. Ten získává zásadní postavení v osvícenské době, při prosazování osvícenských reforem, jako nástroj disciplinace a řádu ve společnosti. Západoevropská historiografie věnovala tomuto fenoménu značnou pozornost, u nás však jde o téma zcela nezpracované, jakkoli podstatné z hlediska dějin i aktuálního dopadu na současnost. Projekt doplňuje tuto mezeru v poznání naší společnosti a otevírá vědeckou diskusi nad daným tématem i samotnou definicí a sémantickou rovinou tohoto pojmu. Předmětem výzkumu je předně formování identity úřednictva jako nové socio-profesní skupiny, porovnání postav byrokrata státní, městské a vrchnostenské správy, vzdělání a kariéra úředníků a jejich zapojení do kulturního života, problematika norem a praxe v úřední činnosti NAKI II, Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), poskytovatel Ministerstvo kultury ČR Český historický atlas, cha/index.html Konsorcium příjemců Příjemce koordinátor: Historický ústav AV ČR; prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc. Příjemce: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební; doc. ing. Jiří Cajthaml, Ph.D. Identifikační kód projektu: DG16P02H010 Doba trvání: Projekt Český historický atlas se hlásí k Programu NAKI II (1. Národní identita, 1.1 Výzkum a jeho uplatnění historické vědní obory a archeologie) a k Prioritám VaVaI (3.2 Národní, regionální a lokální identita a tradice, Znalosti historie jako předpoklad uchovávání a pěstování národní, regionální a lokální identity, paměti a tradice v národním kontextu). Vychází z dosavadní spolupráce Historického ústavu AV ČR a Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v oblasti atlasové dějepisné kartografie, realizované v rámci Akademického atlasu českých dějin a dalších historickokartografických prací. Cílem projektu je navázat na tyto práce, pokračovat v přípravě dosud nezpracovaných, historický významných a celospolečensky atraktivních témat, zejména k období 20. století, a zpřístupnit tato témata formou specializovaných map s textovým a obrazovým komentářem moderními metodami a přístupy v české i anglické jazykové verzi na zamýšleném elektronickém portálu Český historický atlas. Součástí projektu je rovněž zpracování tištěné verze dějepisného atlasu pro období 20. století. Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši Konsorcium příjemců Příjemce koordinátor: Historický ústav AV ČR; Mgr. Kateřina Valentová, PhD. Příjemci: Národní památkový ústav; Mgr. Jana Záškodová (roz. Dostálová) Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR; Mgr. Bc. Michaela Ramešová Identifikační kód projektu: DG16P02M043 Doba trvání: Hlavním cílem projektu je přinést nové poznatky o formování národní identity syntetickým pohledem na dosud nepoznanou stránku historie města Telč, které se v době baroka stalo regionálním centrem prvořadého významu také díky působení jezuitské komunity. Zvláštní postavení telčského řádového domu jakožto střediska vrcholné duchovní formace české řádové provincie, úzký vztah fundátorů ke koleji a sepětí s organismem města poskytuje jedinečnou příležitost sledovat nejen vnitřní charakter, ale i dosud nepoznanou interakci těchto klíčových subjektů. Na základě shromáždění všech pramenů, které o jejich vzájemném působení svědčí, jejich analýzy a interpretace se rozvine rozsáhlý výzkum, který umožní aplikaci nabytých znalostí a vypracování metodiky evidence dokladů hmotné kultury, která poskytne efektivní nástroj unifikované dokumentace a využití dat. 13

18 věda a výzkum Součástí projektu je snaha překlenout asymetrii odborného diskursu a ustáleného schématu chápání kulturního dědictví spojeného s jezuity. Pomůže také korigovat mýty a polopravdy, které podporují diskontinuitu pohledu na formování naší národní identity. Program prvního workshopu pořádaného v rámci projektu NAKI II Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši byl zaměřen na hledání kořenů negativního obrazu Tovaryšstva v české společnosti. MŠMT, Projekt velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace Bibliografie dějin Českých zemí, cas.cz/ Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: PhDr. Václava Horčáková Identifikační kód projektu: LM Doba trvání: a příbuzné obory. Jedná se o existující infrastrukturu provozovanou v rámci výzkumného záměru Historického ústavu AV ČR. BDČZ byla zařazena jako prioritní projekt v rámci společenských a humanitních věd v Cestovní mapě ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, která byla schválena usnesením vlády dne 15. března 2010 č Tento strategický dokument vznikl v reakci na evropskou cestovní mapu (ESFRI Roadmap) a odráží v sobě zapojení českých velkých infrastruktur do Evropského výzkumného prostoru. Cílem projektu je další vývoj online přístupné databáze české historické bibliografie jako bibliografie průběžné i retrospektivní (Bibliografie dějin Českých zemí) a vydávání dalších dílčích výstupů tiskem i na datových nosičích. Dalším důležitým úkolem je integrace BDČZ do systému národních historických bibliografií Evropy v rámci mezinárodních projektů European Historical Bibliographies (Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften) a Literaturdokumentation zur Geschichte Ostmitteleuropas (Herder-Institut Marburg). Další vývoj BDČZ a mezinárodní spolupráce v rámci EHB přinese propojení na datové organizace v západní a východní Evropě. Bude tak přínosem pro propojení národních zdrojů napříč Evropou a vytváření podmínek pro komparativní evropský výzkum, povede ke zvýšení kvality datových služeb a podpoří rozvoj technologií pro přístup k datům a jejich zpracování. Možnosti přístupu uživatelů z řad odborné i laické veřejnosti ke zdrojům dat se významně rozšíří. TAČR Informační portál Dokumenty československé zahraniční politiky Hlavní příjemce: Historický ústav AV ČR Řešitel: doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc. Identifikační kód projektu: TB030MZV001 Doba trvání projektu: BDČZ Bibliografie dějin Českých zemí je kontinuální program vytváření, zpracování a vyhodnocování komplexní bibliografické databáze bohemikální literatury. Je pokračováním projektu oborové (historické) bibliografie nepřetržitě trvajícího v Českých zemích již od roku Moderními metodami navazuje na tyto činnosti a patří k základním informačním zdrojům pro historické vědy 14

19 věda a výzkum / zahraniční kontakty a spolupráce Cílem řešení projektu je shromáždění elektronických verzí všech vydaných svazků dokumentů československé zahraniční politiky z období /1 a jejich zpřístupnění na internetu, dále vydání nových svazků k rokům 1942/2, 1945/1 a 1945/2 v návaznosti na svazky předchozí, které budou vydány za použití stejných metod jako v případě svazků předchozích, tedy včetně historického úvodu, edičního úvodu, rozboru literatury a pramenů, dokumentů, které budou standardně podle pravidel pro vydávání novodobých historických pramenů opatřeny edičními poznámkami a vysvětlujícími odbornými komentáři, dále anglickými regesty dokumentů (vždy v druhém svazku příslušného roku), jmenným rejstříkem. Doplnění informačního portálu Dokumenty československé zahraniční politiky část II Hlavní příjemce: Historický ústav AV ČR Řešitel: doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc. Identifikační kód projektu: TB940MZV004 Doba trvání projektu: Cílem řešení projektu je vydání nových svazků edice Dokumenty československé zahraniční politiky k roku 1943 (svazek 1 a 2) v návaznosti na svazky předchozí, které budou vydány za použití stejných metod jako v případě svazků předchozích, tedy včetně historického úvodu, edičního úvodu, rozboru literatury a pramenů, dokumentů, které budou standardně podle pravidel pro vydávání novodobých historických pramenů opatřeny edičními poznámkami a vysvětlujícími odbornými komentáři, dále anglickými regesty dokumentů (vždy v druhém svazku příslušného roku), jmenným rejstříkem. To vše za účelem jejich zpřístupnění na internetu. MK, VISK 5 Retrokon Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR Nositel: Historický ústav AV ČR Řešitel: Mgr. Ivana Pittnerová Doba trvání: 2016 Projekt je zaměřen na retrospektivní konverzi lístkového katalogu a vytváření standardních katalogizačních záznamů všech dosud v on-line katalogu neuvedených knih. Jde o cca lístků, které jsou postupně zpracovávány. Záznamy odpovídají příslušným normám a jsou v souladu s katalogizačními pravidly. Veškeré nově vytvořené retro-záznamy jsou zasílány do Souborného katalogu České republiky. Díky tomuto projektu stále zpřístupňujeme všechny knihy, které Historický ústav AV ČR ve svých knihovních sbírkách vlastní. V některých případech jde i o unikátní tituly. Naším cílem je převedení celého lístkového katalogu do on-line katalogu a zpracování veškerých knih, které ve vlastnictví ústavu jsou. Eva Semotanová Zahraniční kontakty a spolupráce Mnohé zahraniční kontatky, spolupráce a projekty začínají na mezinárodních konferencích. Proto další informace k této tematice obsahuje také oddíl Konference. Zasedání Mezinárodní komise pro dějiny měst (Kiel, září 2016) Historický ústav AV ČR se již od roku 1994 podílí evropském mezinárodním projektu, věnovaném historickým atlasům měst. Prezentace výsledků projektu a odborná diskuse se koná každoročně na výročním zasedání Mezinárodní komise pro dějiny měst (International Commission for the History of Towns). V roce 2016 se toto zasedání konalo v severoněmec kém Kielu, a to za organizační spoluúčasti projektu Residenzstädte im Alten Reich ( ) göttingenské Akademie der Wissenschaften a vídeňského Institut für Österreichische Geschichtsforschung. Hlavními jednacími dny bylo září, přičemž již 14. září v podvečerních hodinách se konalo zasedání předsednictva; v podvečer prvního jednacího dne (15. září) bylo pak na programu zasedání pracovní skupiny pro historické atlasy měst, jejichž česká řada (Historický atlas měst České republiky) je vydávána v Historickém ústavu AV ČR. Závěr konference patřil exkursi po městě Kielu s přehledem urbanistického vývoje přístavního města, velmi silně poznamenaného v průběhu druhé světové války, ale 15

20 zahraniční kontakty a spolupráce Pohled na město Kiel z vyhlídkového ochozu radniční věže. i přípravami na letní olympijské hry v roce 1972, jejichž některé disciplíny se odehrávaly právě v Kielu, přičemž s částečně problematickým dědictvím tehdejšího stavebního boomu se město vyrovnává dodnes. Exkurse končila doslova (s) nadhledem: na vyhlídkovém ochozu radniční věže, odkud se z výšky 67 metrů nabízí panoramatický pohled na celé město i jeho nejbližší okolí. Vědecká část letošního zasedání pod názvem Soziale Funktionalitäten städtischer Räume im Wandel / Changing Social Functionalities of Urban Spaces byla první ze čtyř konferencí zaměřených na vybrané aspekty městských dějin a plánovaných na léta Jejich prostřednictvím lze prohloubit vybrané sociální, politické, ekonomické i náboženské aspekty studia městských dějin od středověku po (téměř) současnost, a to v celoevropském teritoriálním (a tím současně i komparativním) záběru. Zasedání bylo rozděleno do tří tematických sekcí I. sekce s názvem Mitte und Rand (Zentrum und Peripherie Grenzen und Kontaktzonen Öffentlichkeit und Privatheit) byla výrazně orientována na problematiku městských topografií a zahrnovala tematicky pestrou škálu pohledů na sociální i urbanistickou genezi městských jader i předměstí, a to optikou židovských obcí, ženských klášterů, vývoje rezidenčních měst a vlivu dvora na jejich rozvoj a uspořádání, anebo obchodních prostor (nákupních pasáží atd.) rychle přibývajících v průmyslových městech 19. a 20. století. Druhá sekce nazvaná Oben und unten (Armut und Bedürftigkeit Arbeit und Fürsorge Kontrolle und Devianz) byla zaměřena k problematice sociální, a to opět ve velmi širokém tematickém, chronologickém i geografickém záběru. Sahal od tématu měst jakožto jeviště sociálních protestů ve středověku i v době moderní až po problematiku špitální a chudinské péče, jež byla svého druhu rovněž městským specifikem; v tomto bloku zazněl i jediný bohemikální příspěvek na příkladech z českého prostředí jsem se pokusil představit sepětí charity se sociálními potřebami středověké a raně novověké společnosti na straně jedné a sebeprezentací městských obcí i jednotlivých dobrodinců na straně druhé, přičemž se ukázalo, že některé stereotypy okázalé deklarace dobro činnosti představují nadčasový fenoném, odlišné jsou pouze vnější projevy. Na pořadu třetí sekce nazvané Innen und außen (Stadt und Umland Fremdheit und Integration Inklusion und Exklusion) byly vhledy do proble matiky města a jeho okolí, ať již ve smyslu jeho venkovského zázemí, kulturní krajiny na jeho předpolí anebo průmyslových předměstí, opět napříč Evropou od středověku do moderní doby; podobně jako v případě prvé sekce bylo i zde možno ve větší míře využít i ikonografických pramenů a jejich výpovědní hodnoty. Příští zasední komise se bude konat ve dnech září 2017 v polském Krakově; jeho vědecká část nese (pracovní) název Political Functions of Urban Spaces through the Ages. Robert Šimůnek 16

21 zahraniční kontakty a spolupráce Česko-polská vědecká spolupráce a I. kongres polských bohemistických studií Když byla v roce 2006 ustavena Polsko-česká vědecká společnost se sídlem v polské Vratislavi, převažovalo v jejím vedení, resp. ve výboru i poměrně široké členské základně značné nadšení, jež souznělo s řadou rozmanitých nápadů a plánů, jakým směrem by se tato mezinárodní vědecká společnost měla v nejbližších letech i střednědobém horizontu ubírat. Poměrně brzy se však začala projevovat skutečnost, že se očekávání jednotlivců a dílčích skupin profilujících se zejména podle jednotlivých oborových komisí (historická, filologická, společenskovědní, přírodovědná, aplikovaných věd) či regionálních center (kromě ústřední role Vratislavi především Poznaň, Opolí či Brno) nezřídka rozcházela. Na některé členy navíc nepříznivě zapůsobilo zjištění, že reálné výsledky činnosti Polsko-české vědecké společnosti (jako celku) přece jen nedosahují takové míry a kvality, která by odpovídala jejímu významu v prostředí polských a českých badatelů se zájmem o prohlubování vzájemných vědeckých kontaktů. Pořádání mnoha růz- ných polsko-českých konferencí, (spolu)vydávání publikací (zejména k historii Kladska či polsko-českých vztahům) a také ve shodě se stanovami organizování každoročních valných shromáždění (vždy střídavě: jednou v Polsku a jednou v České republice) spojených s konferencemi či semináři se tudíž postupem času začalo jevit jako standard, avšak zároveň i maximum možného. Tuto etapu v dosavadním působení Společnosti shrnuje příručka v polském jazyce Polsko-Czeskie Towarzystwo Naukowe / Polsko-česká vědecká společnost / Polish-Czech Scientific Society. Informatorium, Wrocław Valné shromáždění v Hradci Králové, jež se uskutečnilo v roce 2015, předznamenalo v tomto ohledu zásadní posun (k tomu viz Roman Baron, Valné shromáždění Polsko-české vědecké společnosti a vědecký seminář Česká polonica a glacensia, Bulletin Historického ústavu AV ČR, 2016, XXVII, s ). Výbor, do jehož čela byl tehdy zvolen Ryszard Gładkiewicz z Vratislavské uni- Slavnostnímu zahájení I. kongresu polských bohemistických studií předcházelo setkání za účasti zástupce samosprávy Juliana Golaka, rektora Adama Jezierského, velvyslance České republiky ve Varšavě Jakuba Karfíka a předsedy Polsko-české vědecké společnosti Ryszarda Gładkiewicze. 17

22 zahraniční kontakty a spolupráce Jaroslav Pánek a Henryk Gmiterek během jednání kongresu. verzity, začal neprodleně intenzivně pracovat na přípravách I. kongresu polských bohemistických studií (I Kongres Czechoznawstwa Polskiego). S myšlenkou uspořádat kongres polských badatelů o dějinách českého národa, jazyka, literatury, kultury, práva atd. přišel sice už mnohem dříve první předseda Společnosti Jacek Baluch z Jagellonské univerzity v Krakově, tento záměr se však z různých důvodů dlouhodobě nedařilo realizovat. Přípravou kongresu byl pověřen nově ustavený organizační a programový komitét ve složení: Ryszard Gładkiewicz (předseda), Jacek Baluch (místopředseda), Adam Jezierski (místopředseda, prorektor Vratislavské univerzity), Jadwiga Dunaj (místopředsedkyně odpovědná za finanční otázky), Julian Golak (místopředseda, představitel samosprávy Dolnoslezského vojvodství a Sdružení polsko-česko-slovenské solidarity), Irena Korbelářová (místopředsedkyně, zástupkyně české strany, Slezská univerzita v Opavě), Roman Baron (česko-polská spolupráce, HÚ AV ČR, Praha), Janusz Gołaszewski (spolupráce s archivy, ředitel Státního archivu ve Vratislavi), Joanna Goszczyńska (spolupráce s literárními vědci, ředitelka Ústavu západní a jižní slavistiky Varšavské univerzity), Zbigniew Greń (spolupráce s varšavským prostředím, děkan Fakulty polonistiky Varšavské univerzity), Arkadiusz Ignasiak (honorární konzul České republiky ve Vratislavi), Mirosław Jasiński (doprovodný kulturní program, mj. bývalý ředitel Polského institutu v Praze), Zenon Jasiński (program v Opolském vojvodství, dlouholetý ředitel Ústavu pedagogických věd Opolské univerzity), Zdzisław Latajka (spolupráce s přírodovědci, bývalý rektor Vratislavské univerzity), Petr Mrkývka (honorární konzul Polské republiky v Brně, Masarykova univerzita), Jan Rychlík (česko-polská spolupráce, Univerzita Karlova, Praha), Damian Szym czak (program ve Velkopolském vojvodství, Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani), Wojciech Świątkiewicz (spolupráce se slezským prostředím, ředitel Ústavu sociologie Slezské univerzity v Katovicích), Igor Wójcik (zmocněnec maršálka Dolnoslezského vojvodství pro spolupráci s Českou republikou, Vratislav). Následoval bezpočet jednání na různých úrovních včetně několika zasedání výše zmíněného organizačního a programového komitétu a také výboru Polsko-české vědecké společnosti (téměř všichni jeho členové se podíleli na pracích komitétu), jejichž hlavními partnery se stali představitelé Vratislavské univerzity rektor Marek Bojarski a prorektor Adam Jezierski. K zásadním jednáním patřilo setkání s náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jaroslavem Fidrmucem (Praha, 20. října 2015), prorektorem Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani Zbigniewem Pilarczykem (Poznaň, 14. prosince 2015) a zejména pak s rektorem Vratislavské univerzity Markem Bojarským (Vratislav, 25. ledna 2016). Další jednání komitétu a výboru (Praha, 22. dubna 2016; Poznaň, 28. dubna 2016; Plzeň 17. května 2016) směřovala především k upřesnění koncepce celého kongresu, zajištění nezbytných finančních prostředků a stanovení definitivního programu. V nádherném barokním sále (Oratorium Marianum) nově zvolený rektor Vratislavské univerzity Adam Jezierski slavnostně zahájil ústřední část historicky prvního kongresu polských bohemistických studií (24. října 2016). V krátkém, avšak velmi výstižném projevu poukázal na přínos české vědy a kultury nejen samé Vratislavské univerzitě a slezské metropoli, ale i celému Slezsku jakožto součásti středoevropského regionu. Ačkoliv je Jezierski odborným zaměřením chemik, sklidil potlesk přeplněného sálu jak za řečnický, tak i hudební výkon, když na varhany zahrál Dvořákovy Humoresky. Význam kongresu pro Českou republiku a vzájemnou česko-polskou spolupráci stvrdil již svou přítomností a také ve své zdravici Jakub Karfík velvyslanec České republiky ve Varšavě. Dodejme, že velvyslankyně Polské republiky v Praze Grażyna Bernatowicz se setkala s pořadateli kongresu následujícího dne v rámci panelové diskuse Perspektivy polsko-českých vztahů. S celkovým pojetím a programem síťového kongresu polských bohemistických, resp. českých studií ( sieciowy kongres czechoznawstwa polskiego ) všechny přítomné během slavnostního zahájení zevrubně seznámil Ryszard Gładkiewicz předseda Polsko-české vědecké společnosti a zároveň i hlavní organizátor kongresu. 18

23 zahraniční kontakty a spolupráce Úvodní referáty proslovili přední badatelé: Jacek Baluch (Czechoznawstwo jako perspektywa i horyzont badawczy), Jaroslav Pánek (Polskie czechoznawstwo charakter i sens jednego kierunku badawczego, viz Ziemia Kłodzka, č , 11 12/2016, s ), Józef Dobosz (U zarania stosunków polsko-czeskich Dobrawa i Mieszko) a Jan Miodek (Polacy i Czesi a język) v Polsku všeobecně známý, mj. zásluhou velmi populárního televizního pořadu věnovaného mateřskému jazyku Ojczyzna polszczyzna. I když se koncepční a metodologické přístupy ve vystoupeních jednotlivých vědeckých osobností v lecčems lišily, přesto všichni referenti společně naznačili vskutku široký rámec badatelských problémů souvisejících s polskými bohemistickými studii (pojem czechoznawstwo je prakticky nepřeložitelný do českého jazyka, srov. např. Ziemia Kłodzka, č , 11 12/2016, s. 3, kde se v této souvislosti vyskytuje pojem polské čechovědectví ; v překladu názvu úvodního referátu Jaroslava Pánka). Následující dvoudenní kongresové jednání probíhalo již v jednotlivých sekcích: I. Stav a perspektivy bohemistiky v Polsku (panelová diskuse, garanti: Dobrochna Dabert-Bakuła, Joanna Goszczyńska a Zbigniew Greń), II. Dějiny českých zemí a polsko-českých vztahů očima polských historiků na prahu 21. století, část 1. do konce 18. století, část století (panelová diskuse, garanti: Antoni Barciak, Jan Jacek Bruski, Józef Dobosz, Rościsław Żerelik), III. České země v polské publicistice a překladech (panelová diskuse, garant: Jacek Baluch), IV. (byla zrušena, resp. transformovala se do podoby samostatné politologické konference), V. Přelomové historické události v současných polských a českých učebnicích (seminář a veřejná debata, garanti: Danuta Konieczka-Śliwińska, Blažena Gracová, Grażyna Pańko), VI. Polská a česká církev římskokatolická po druhé světové válce (panelová diskuse, gestor: Tomasz Dostatni OP), VII. Česká republika a Češi v činnosti [polských] knihoven (workshop, garant: Andrzej Tyws), VIII. Koncepce polsko-českého slovníku právnické terminologie (workshop, garanti: Andrzej Huchla, Petr Mrkývka). Jednání jednotlivých sekcí se zúčastnila ať už v roli moderátorů, účastníků panelů či autorů diskusních příspěvků celá řada významných polských bohemistů (nechyběli přitom ani čeští polonisté). Za všechny (kromě již výše zmíněných) jmenujme alespoň některé účastníky druhé, tedy historické sekce: Wojciech Iwańczak, Henryk Gmiterek, Marek Cetwiński, Andrzej Małkiewicz, Jan Rychlík, Krzysztof Nowak, Sławomir Nowinowski či Stanisław Pijaj. V posledním (třetím) kongresovém dnu bylo na programu slavnostní zakončení, které se konalo v krásných Velvyslankyně Polské republiky v Praze Grażyna Bernatowicz se zapisuje do pamětní knihy Vratislavské univerzity v přítomnosti jejího rektora Adama Jezierského. gotických prostorách Staré radnice, jež dominuje hlavnímu náměstí ve Vratislavi. Prvním bodem zde byla prezentace dvou kolektivních monografií, které vydal Historický ústav AV ČR jako výsledek projektů Česko-polského fóra při Ministerstvu zahraničních věcí České republiky v letech Jednalo se o osobitý český pandán k právě probíhajícímu, resp. končícímu polskému kongresu, jelikož obě obsáhlé publikace mapují stav českých polonistických studií, a to ve středoevropském a východoevropském kontextu (podrobněji viz Roman Baron Roman Madecki, Slavnostní prezentace kolektivních monografií zaměřených na česká bádání o Polsku, Bulletin Historického ústavu AV ČR, 2016 / XXVII, s ). Roman Baron pojednal o tom, jak obě publikace vznikaly, přiblížil jejich obsah a poděkoval všem, kteří se na celém projektu podíleli zejména Romanovi Madeckému z Masarykovy univerzity za excelentní mnohostrannou spolupráci, řediteli Centra východoevropských studií Varšavské univerzity Janovi Malickému za účast polského partnera a ředitelce Historického ústavu AV ČR Evě Semotanové za institucionální podporu. Následovaly podrobné zprávy garantů o průběhu a výsledcích jednotlivých kongresových sekcí, diskuse k projednaným bodům programu, přijetí usnesení či vystoupení hostů za Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky promluvila Marzena Krajewska (nyní radová velvyslanectví Polské republiky v Praze). Závěrečného zhodnocení celého třídenního jednání se následně 19

24 zahraniční kontakty a spolupráce Hlavní organizátoři síťového kongresu Ryszard Gładkiewicz, Jadwiga Dunaj, Jacek Baluch a zástupkyně polského MZV Marzena Krajewska během slavnostního ukončení vratislavské části. za českou stranu ujal Jaroslav Pánek, jenž neopomněl vyjádřit své poděkování organizátorům, v první řadě pak Ryszardu Gładkiewiczowi a Jadwize Dunaj za výtečné zvládnutí všech překážek a nástrah, jež byly s přípravou tohoto kongresu bezprostředně spjaty. Za polskou stranu se stejného úkolu ujali bývalý a současný předseda Polsko-české vědecké společnosti, tj. Jacek Baluch a Ryszard Gładkiewicz, kteří poděkovali též všem přítomným českým účastníkům a spoluorganizátorům: Ireně Korbelářové, Jaroslavu Pánkovi, Janu Rychlíkovi, Rudolfu Žáčkovi, Ondřeji Felcmanovi a mnoha dalším. Hlavní část I. kongresu polských bohemistických studií tímto dospěla ke svému zdárnému konci. Nutno podotknout, že nedílnou součástí síťového kongresu byla nejen ústřední jednání ve Vratislavi, ale také konference probíhající v mnoha dalších městech od Štětína na severozápadě Polska (Pomoří, Štětín, Balt v polsko-česko-slovenských kontaktech, 12. října 2016) přes velkopolskou Poznaň (Vědecká spolupráce Poznaně a Brna rekapitulace a perspektivy, října 2016), hornoslezské Opolí (celopolská vědomostní soutěž pro mládež Co víme o historii a kultuře našich jižních sousedů Čechů, září až listopad 2016) a Olesno (O české kultuře a dějinách, 10. října 2016), až po pohraniční slezské obce či města, jako jsou Prudnik (Škola a regionální výuka v polsko-českém pohraničí, 6. října 2016), Valbřich (Ekonomika, turistika, vysokoškolské vzdělávání v sudetském pohraničí, hrad Książ, 14. listopadu 2016), Stonava (Dějiny a recepce české filozofie v polsko-českých kulturních stycích, 11. října 2016) a polský Těšín (Sociální a kulturní kapitál polsko-českého pohraničí na Těšínsku výsledky, problémy, perspektivy, 18. října 2016). Poslední ze zmíněné série konferencí se konala také v Těšíně (Poláci a Češi v médiích, 25. listopadu 2016); v jejím závěru Ryszard Gładkiewicz pronesl příspěvek s příznačným názvem Shrnutí I. kongresu polských bohemistických studií 2016 první zkušenosti a reflexe související s přípravou kongresu. Aniž se zde budeme pokoušet o vlastní hodnocení, uveďme alespoň toto velmi stručné konstatování: Polsko-česká vědecká společnost se sídlem ve Vratislavi se nakonec přece jen odhodlala přijmout výzvu k uspořádání kongresu polských bohemistů či obecněji odborníků na českou problematiku z řad filologů, historiků, právníků, politologů, sociologů, filozofů a zástupců jiných zejména pak humanitních vědních oborů. I když se pochopitelně nepodařilo realizovat úplně vše podle původních představ a plánů organizátorů (např. mnohem menší publicita a mediální podpora, absence konferencí v Krakově a Varšavě, zrušení jedné sekce), celkový výsledek byl a stále je více než přesvědčivý. Ostatně svědčí o tom také uzavření dohody o spolupráci na přípravách dalších kongresů stejného zaměření, kterou v sídle rektora Vratislavské univerzity již slavnostně podepsali Jeho Magnificence rektor Adam Jezierski, předseda Polsko-české vědecké společnosti Ryszard Gładkiewicz a zástupce Sdružení polsko-česko-slovenské solidarity Julian Golak (16. ledna 2017). Roman Baron 20

25 konference KONFERENCE Pracovní setkání a konference pořádané nebo spolupořádané Historickým ústavem AV ČR v roce 2016 Proměny historické geografie: výzkum a vzdělávání Proměny historické geografie: výzkum a vzdělávání tak byla nazvána v pořadí již 12. historickogeografická konference, pořádaná dne 27. ledna 2016 Výzkumným centrem historické geografie Historical Geography Research Centre (grantový projekt excelence GA ČR P410/12/G113, jehož řešiteli jsou HÚ AV ČR, Praha a Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, Praha) a Komisí pro historickou geografii v prostorách Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově. Jak již její název napovídá, jednalo se o setkání svého druhu bilanční, zaměřené na aktuální i výhledové badatelské aktivity a projekty realizované na několika klíčových pracovištích orientovaných na výzkum v oboru historické geografie. Odborný záběr jednotlivých pracovišť byl zpravidla prezentován prostřednictvím sond do profilujících témat, výzkumných či edičních projektů, s informací o aktuálním stavu řešení. Na úvodní bilanční příspěvek vedoucích pracovníků Výzkumného centra Historické geografie (Eva Semotanová z Historického ústavu AV ČR a Pavel Chromý z Přírodovědecké fakulty UK) navázaly v široké tematické paletě příspěvky pracovníků v oboru historické geografie působících ve sféře akademické, univerzitní i na některých dalších pracovištích. Pojednáno bylo o aktuálním stavu vydávání řady Historický atlas měst České republiky (Robert Šimůnek), výzkumech na poli historických krajin v těsné vazbě na jejich ochranu (Jan Ivanega; Markéta Šantrůčková), k nimž patří i rozpoznávání reliktů dávných krajinných struktur (na příkladu starých cest představil Jan Martínek, na příkladu problematiky sesuvů půdy a jejich dopadu na sídelní struktury i krajinné aktivity Pavel Raška); úzce souvisí i téma turistického využití hodnotných krajinných celků (Dana Fialová). K tradičním, ale stále nové badatelské horizonty nabízejícím tématům náleží historický land-use, tentokráte pojednaný se speciálním přihlédnutím k možnostem jeho využití ve školní výuce, resp. historickogeografickém vzdělávání (Peter Chrastina). Dvojice příspěvků ukázala i možnosti uplatnění historickogeografických metod výzkumu a prezentace výsledků v přesahu do oblasti so- ciologie (Martin Ouředníček a kol.; Jiří Nemeškal Peter Svoboda). Většinou příspěvků prolínala aktuálnost tématu výuky historické geografie na vysokých školách, ve vazbě na obor dějepis zeměpis apod. Diskutovány byly praktické zkušenosti především z prostředí Přírodovědecké fakulty UK (Jiří Hnilica; Miroslav Marada Martin Hanus) a Filozofické fakulty Jihočeské univerzity (Aleš Nováček Jiří Dvořák). Konference byla uspořádána Výzkumným centrem historické geografie, které je mimo jiné současně koordinátorem výzkumných aktivit ve svém oboru 12. historickogeografická konference, kterou jsme označili jako bilanční, ukázala jeho úlohu zcela konkrétně: propo- Konferenci zahájili a bilanční referát přednesli vedoucí pracovníci Výzkumného centra Historické geografie, Eva Semotanová (HÚ AV ČR) a Pavel Chromý (Přírodovědecká fakulta UK) 21

26 konference jení výzkumných aktivit, a to nejen ve sféře akademické a univerzitní, ale i s ostatními pracovišti, jejichž aktivity přispívají k rozšíření a prohloubení oboru historické geografie. Jednání bylo jak už je tradicí hojně navštíveno: zhruba stovka domácích i zahraničních odborníků z širokého oborového spektra, ale i doktorandů a mladých badatelů, a zčásti i zájemců z řad veřejnosti. Konference přítomným poskytla a i to je součástí tradice možnost diskuse nad prezentovanými tématy stejně jako navázání nových kontaktů. Pomýšlet bylo už nyní možno i na téma budoucí, tedy v pořadí již 13. lednové historickogeografické konference, jež se bude orientovat na problematiku periferie v kontextu historickogeografického studia: od periferie městské (tedy předměstí) až po tzv. vnitřní periferie, event. periferie ve smyslu spíše symbolickém (centrální a periferní oblasti historického vývoje). Robert Šimůnek Zasedání česko ruské komise historiků a archivářů a související konference Konferenci a celý další program zasedání komise (1. 3. březen 2016) otevřel předseda české části komise Jan Němeček. Připomněl klíčový úkol práce komise v rámci mezinárodní spolupráce, a sice zabývat se dosud neprozkoumanými otázkami českých a ruských dějin, zejména pak česko-ruských vztahů, podporovat vydávání edic. Tomu slouží pravidelná zasedání komise a podpora společného výzkumu i projektů. Ředitelka Historického ústavu AV ČR Eva Semotanová zdůraznila, že ediční činnost je jedním ze základních úkolů pracoviště, bez kvalitně zpracovaných edic dokumentů se historická věda nemůže obejít ani v době nástupu internetu. Tím spíše je klíčová otázka budoucnosti klasických edic. Je nesmírně důležité, že komise věnuje zásadní pozornost otázce ediční činnosti, novým vydavatelským cestám, a to v mezinárodním srovnání výsledků. Úvodního panelu konference se zúčastnila též chargé d affaires velvyslanectví Ruské federace v České republice Anna Vladimirovna Ponomarjova, která přehledně pojednala a pozitivně zhodnotila výsledky práce komise i souvisejících projektů. Zdůraznila přínos mezinárodní konference Na prahu svo body, uspořádané Historickým ústavem u příležitosti 70. výročí osvobození, která proběhla v Senátu PČR v květnu V zastoupení Pavla Druláka, ředitele kabinetu ministra zahraničních věcí, vystoupil Radek Pech, ředitel odboru severní a východní Evropy Ministerstva zahraničních věcí ČR, připomněl, že ministerstvo podporuje česko-ruský dialog, je otevřeno myšlenkám a iniciativám ze strany komise, připomněl i dosud neřešenou otázku ustavení institutu delegáta pro otázky archivní spolupráce České republiky v Ruské federaci. Předseda ruské části komise, rektor Ruské státní humanitní univerzity v Moskvě Jefim Josifovič Pivovar vyjádřil potěšení, že diplomaté obou zemí si zde prokázali vzájemné porozumění. Vzpomněl působení ve funkci svého předchůdce akademika Grigorije Ni- kolajeviče Sevostjanova, uvedl též, že práce komise vstupuje již do třetího desetiletí a poukázal na perspektivy její činnosti. Ediční teorie a praxe v České republice a v Ruské federaci Cílem konference bylo využít možnosti se vzájemně informovat a současně porovnat vývoj ediční praxe v obou zemích v období posledních více než dvou desítkách let, resp. po rozpadu sovětského bloku, nastoupení nových cest v rozvoji. Pád ideologických bariér z dřívějška znamenal otevření pokroku v ediční praxi, nesvázaného již přímo či nepřímo s nesčetnými nejen byrokratickými omezeními dřívějšího režimu. Kromě toho, samotná ediční činnost, se sama nutně vyvíjela vzhledem k možnosti využití nových technik a technologií. Jefim Josifovič Pivovar přednesl vstupní referát na téma O důležitosti publikační činnosti v kontextu rozvoje rusko-českých humanitních vztahů. Soustředil se na praktickou stránku vydavatelské činnosti, konkrétně edici dokumentů pro nový kulturně historický standard, učebnici dějin pro střední školy, která je v Rusku diskutována již více než půl druhého roku. Za autorskou dvojici Ivan Šťovíček David Hubený (Národní archiv, Praha) vystoupil David Hubený. V hutném příspěvku Ediční teorie a praxe v České republice poskytl přehledně vývoj ediční teorie v českých zemích počínaje tradicí editorů 19. století (Josef Emmler), prvními edičními pravidly vydanými Jindřichem Šebánkem a Sašou Duškovou (1971), výklad geneze teorie ediční činnosti dovedl až po současnost, při čemž neopomenul ani její slabá místa, mj. problémy s vydáváním elektronických edic v České republice. Andrej Viktorovič Jurasov (Federální archivní agentura RF, Moskva) pojednal Vydavatelskou 22

27 konference Předsedové obou národních částí komise Jefim Josifovič Pivovar (uprostřed) a Jan Němeček (vpravo) spolu s ředitelkou HÚ AV ČR Evou Semotanovou zahajují zasedání. činnost federálních státních archivů v Rusku. Značnou pozornost věnoval internetovým stránkám k jednotlivým tématům ruských dějin, z nichž podrobněji probral stránku Formování, rozvoj a rozpad Ruského impéria, Sovětská epocha, dále i též elektronické edice Kominterny z archivu RGASPI. Vitalij Jurjevič Afiani (Archiv Ruské akademie věd, Moskva) se úzce soustředil na Elektronické edice historických dokumentů: otázky teorie a praxe, zejména elektronické archeografie, elektrických knihoven, možností, které nabízí portál Archivy Rossii, portál Ruská akademie věd, elektronické katalogy archivů. Referát vzbudil velkou pozornost zejména mezi přítomnými českými účastníky, kteří nezakrývali určité překvapení nad výsledky dosaženými v Rusku. Úkolem druhé části konference bylo vzájemně se informovat o výsledcích ediční činnosti na obou stranách u vybraných témat. Jan Němeček (HÚ AV ČR) informoval o edici Dokumenty československé zahraniční politiky, která již pokryla zhruba polovinu meziválečného období. Štafetu řady meziválečných dokumentů převzal v roce 1996 po předčasně zesnulém Františku Janáčkovi, aby v ní pokračoval společně s Jindřichem Dejmkem. Problémem této rozsáhlé edice je její materiální a personální zabezpečení, které by si zasluhovalo větší pozornost státu. V průběhu prací byla i nadále je problémem roztříštěnost dokumentů rozesetých prakticky po celém světě (např. osobní pozůstalosti v Hoover Institution Archives), v České republice pak neúplnost fondů (byly uloženy do různých archivů Státní bezpečností v padesátých letech 20. století). Jan Bílek (Literární archiv Památníku národního písemnictví, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) podal obdobně širokou informaci k edici Zápisy československé exilové vlády Vydávání edice je dnes již v pokročilém stavu, z původně chystaného projektu čtyř svazků se dnes již jedná o sedm svazků. Úspěchu bylo též dosaženo, když se podařilo dohledat zápisy prakticky všech zasedání vlády (výjimku tvoří zasedání vlády č. 12 z roku 1940). Jitka Vondrová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha) zhodnotila ve vystoupení Dokumenty k Pražskému jaru 1968 výsledky práce na ediční řadě Prameny k dějinám čs. krize v letech , která vzešla z myšlenky využít rozsáhlou sbírku archivních a jiných dokumentů, jež shromáždila Komise vlády ČSFR a Komise vlády SSR (resp. Slovenské republiky) pro analýzu událostí v letech Edice původně koncipovaná na čtyři až šest svazků dokumentů vykazuje po více než dvaceti letech práce dvacet dva svazků a společně s cizojazyčnými sborníky dokumentů dnes představuje solidní pramennou základnu k danému tématu. Michaela Kuthanová (Památník národního písemnictví, Praha) informovala na téma Ediční činnost Památníku národního písemnictví v Praze za poslední dvacetiletí. 23

28 konference Kulatý stůl Rada vzájemné hospodářské pomoci. Stav a perspektivy výzkumu. Cílem kulatého stolu bylo soustředit se na téma dnes již historicky uzavřeného pokusu o vytvoření integračního celku v rámci sovětského bloku, kde SSSR představoval výrazného hegemona. Dále šlo o příspěvek k otevření významné, ale badatelsky zanedbávané problematiky, který by vedl k novému, hlubšímu pochopení tématu. V prvním diskusním panelu byly pojednány stávající možnosti archivního výzkumu, jakož i základní výsledky výzkumu daného tématu. Nejdříve osoba nejpovolanější, ředitelka Ruského státního archivu ekonomiky (zkratka RGAE) Jelena Aleksandrovna Tjurina, koncentrovaně informovala o dokumentech rozsáhlého fondu RVHP, které jsou v RGAE uloženy. Pozornost věnovala zejména protokolům zasedání Rady RVHP, některým se věnovala podrobně. Závažným problémem pro RVHP byla otázka koordinace produkce palivoenergetických systémů, která je v dokumentech dobře sledovatelná. V současné době je na webové stránce archivu již elektronický inventář. Podle Tjurinoj byly prakticky všechny materiály zpřístupněny ke studiu. Z české strany vystoupil Bohumír Brom (Národní archiv, Praha). Obsáhle informoval o klíčových pramenech k problematice RVHP, z pohledu zahraničního obchodu a mezinárodních hospodářských institucí ve vybraných archivech České republiky, zejména Archivu ministerstva zahraničních věcí, archivu České národní banky a archivu Československé národní banky). Jeho expozé dále prohloubil František Frňka (Národní archiv, Praha), který se soustředil na fondy československého průmyslu v Národním archivu. Za těmito úvodními příspěvky následovaly referáty k vybraným aspektům vzniku, vývoje a rozpadu RVHP, přičemž bylo přihlédnuto k problematice československo-sovětských vztahů. Období sedmdesátých až osmdesátých let 20. století bylo provázeno rostoucími hospodářskými problémy, které se organizace RVHP pokoušela zvládnout utvářením různých institucí, mechanismů, pokusy o užší ekonomickou integraci, specializací v jednotlivých výrobních oborech, společnými investičními projekty, novou licenční a úvěrovou politikou. Julie Aleksandrovna Ščerbakova (Institut vědeckých informací ve společenských vědách Ruské akademie věd, Moskva) se věnovala především obecněji postaveným otázkám teorie a praxe socialistické ekonomické integrace. Pavel Dufek (Národní archiv, Praha) se soustředil na chronologicky užší téma, a sice otázku Koordinace hospodářské politiky členských států RVHP v letech Centrem jeho pozornosti byl problém přecenění efektivnosti specializace výroby, která vedla k likvidaci konkurence uvnitř ekonomicky uzavřeného integračního celku RVHP. Druhý panel byl zaměřen na jednotlivé problémy teorie a praxe v životě RVHP, s přihlédnutím zejména k československo-sovětským vztahům. Ella Grigorjevna Zadorožnjuk (Institut slavistiky Ruské akademie věd, Moskva) pojala vystoupení výrazně kriticky, charakterizovala československé hospodářské vztahy v rámci RVHP a mimo něj slovy: zesilovaná degradace, přesto zdůraznila, že potenciál RVHP, které bylo rozpuštěno v létě 1991, měl svoji hodnotu, kterou bylo možno efektivněji využít. Emil Voráček (HÚ AV ČR, Praha) se sou- Ella Grigorjevna Zadorožnjuk, Alexandr Stanislavovič Levčenkov a Julie Aleksandrovna Ščerbakova za předsednickým stolem. 24

29 konference středil na vybrané problémy hospodářských reforem v Československu a jejich souvislosti s probíhajícími politickými procesy v druhé polovině 60. let, přičemž pozornost věnoval zejména otázkám hospodářské integrace, místa a zapojení se Československa do těchto procesů. Počátek sedmdesátých let 20. století, období nastupující normalizace přinesl návrat k centrálně plánovanému hospodářství a opětovně hlubšímu zapojení československého národního hospodářství do integrace v RVHP, i za cenu zvětšení technologického zaostávání ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi. Emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Václav Průcha se soustředil na problémy hospodářské integrace v rámci RVHP v sedmdesátých letech. Počátek desetiletí byl ve znamení poznání, že centralizované direktivní řízení národních ekonomik je značnou překážkou v oblasti mezinárodní specializace, v kooperaci i ve vzájemném obchodu. Vážným problémem byla též velice rozdílná úroveň hospodářského rozvoje jednotlivých zemí. Přijaté dokumenty RVHP, v nichž byla koncipovaná strategie rozvoje pro dalších patnáct až dvacet let, však současně skrývaly rozpor, protože nebyla překonána inerce systému centralizovaného řízení. Orgány centrálních institucí v inovačních krocích spatřovaly riziko spontánního rozvoje a výsledkem bylo obnovení již dříve existujících administrativních praktik. V druhé polovině sedmdesátých let se dodatečně začaly v rozvoji odrážet následky světové hospodářské krize; výsledkem bylo zpomalení hospodářského rozvoje v RVHP. Situace SSSR byla navíc příliš komplikována obrovským zatížením reality supervelmoci (zbrojení, kosmické programy, podpora rozvojového světa) a současně stavem vlastní ekonomiky, hluboce neefektivním zemědělstvím, nízkou produktivitou práce v průmyslu, stavebnictví etc. Těžce zatěžovala země RVHP též rostoucí zadluženost, která v průběhu desetiletí stoupla zhruba dvanáctkrát. Výsledkem byla ztráta dynamiky rozvoje a převládání dezintegračních tendencí začátkem 80. let. Timur Kašapov (Fakulta sociálních věd UK, Praha) se vyjádřil k problémům RVHP a československo-sovětských hospodářských vztahů v osmdesátých letech podstatně kritičtěji. Problémy sovětské ekonomiky, které zatěžovaly i hospodářskou integraci, souvisely s enormním rozsahem zbrojního programu, který pohlcoval 40 % státního rozpočtu SSSR. Takto nevyvážený rozpočet a řada dalších momentů vedly referenta k závěru, že celý pokus o integraci v rámci členských zemí RVHP hodnotí negativně. Závěrečné expozé přednesl Aliaksandr Sudliankou (Vysoká škola ekonomická, Praha), který přiblížil vývoj spolupráce mezi ČSR a SSSR v oblasti mírového využívání atomu a její hospodářské důsledky (od jejího zahájení do roku 1989). Na rozdíl od předcházejícího vystupujícího hodnotil tuto spolupráci pozitivně. Konference i kulatý stůl přinesly bohatou diskusi. Především na kulatém stolu autoři prezentovali rozdílné pohledy na účel, úroveň a smysl hospodářské integrace, která probíhala v situaci, kdy SSSR byl hegemonem celého společenství. Společně se však shodli, že toto téma je nutno podstatně hlouběji studovat. Po konferenci a kulatému stolu následovalo pracovní zasedání komise, kde byla zdůrazněna klíčová témata, kterými je nutno se intenzivněji zabývat. Mezi ně náleží mj.: světové války v dějinách národů Ruska a Česka; transformace a rozpad impéria a federace v dějinách Ruska a Česka; československé legie v Rusku; Kominterna a Československo; vzájemné hospodářské vztahy československo-sovětské, vědecko-technické a vědecko-kulturní vztahy obou zemí. Tolik potřebná výměna názorů na řadu sporných momentů ve vzájemných vztazích přináší pochopitelně i rozdílné názory a interpretace, což zcela přirozeně náleží k pluralitnímu vědeckému diskursu. Příští zasedání komise proběhne v Moskvě v roce Klíčovým tématem zde projednávaným bude ve formování a rozvoji nové státnosti. Rusko a Česko. Tato konference bude doplněna kulatým stolem, jehož téma zní Pražské jaro roku Emil Voráček 28. zasedání sekce Sdružení knihoven ČR pro bibliografii 28. zasedání sekce Sdružení knihoven ČR pro bibliografii se konalo v Historickém ústavu AV ČR dne dubna Jednání zahájily ředitelka HÚ AV ČR Eva Semotanová, vedoucí oddělení historické bibliografie Václava Horčáková a předsedkyně sekce pro bibliografii Eva Svobodová. Pracovní jednání bylo věnováno současnému stavu a dalšímu vývoji kooperačního systému článkové bibliografie. V roce 2015 se kooperativního projektu VISK 9/1 zúčastnilo dvanáct krajských knihoven, které v rámci projektu zpracovaly téměř záznamů. Celkem do databáze ANL Výběr článků v českých novinách, časopisech a sbornících přibylo v roce 2015 téměř záznamů. Diskuse byla zaměřena na pokračování projektu v roce Kooperace knihoven je zajišťována díky Státní vědecké knihovně v Hradci Králové, ředitelka 25

30 konference Předsedkyně sekce pro bibliografii Eva Svobodová a zástupkyně hostitelského HÚ AV ČR Václava Horčáková a Eva Semotanová. knihovny Eva Svobodová je garantkou projektu, koordinátorkou projektu je knihovnice téže knihovny Zdeňka Mikulecká. Dalším bodem programu byla příprava XIX. kolokvia českých, moravských a slovenských bibliografů, které bylo plánováno na podzim roku 2016 v Banské Bystrici. Na pořadu dne bylo vyhlášení témat kolokvia a přihlašování příspěvků. Tištěná ročenka Sdružení knihoven, ve které byly příspěvky vydávány, vyšla bohužel v roce 2015 naposledy. Od roku 2016 už bude vycházet pouze v elektronické podobě. Na programu byla též příprava Slovníku českých knihovníků, stav oprav hesel a příprava nových v rámci kooperačního projektu. Projekt vznikl v roce 2007 a v současnosti funguje ve formě databáze pod záštitou Národní knihovny ČR. Data spravuje Knihovnický institut. Zachycuje zhruba 800 medailonů osobností českého knihovnictví s bibliografickými přílohami. V rámci přehledu bibliografické činnosti knihoven v roce 2015 proběhla zajímavá diskuse o přípravě rešerší pro studenty vysokých škol. Přístupy knihoven se v tomto bodě různí. Převažuje však záslužná snaha studentům nejen předat data, ale naučit studenty zároveň pracovat s databázemi a samostatně vyhledávat potřebné údaje. Kromě článkové bibliografie byla dalším velkým předmětem diskuse příprava portálu Knihovny.cz. S přípravou portálu seznámil formou přednášky účastníky zasedání jeden z jeho tvůrců Petr Žabička. Účastníky diskuse zajímaly především možnosti zapojení článkové bibliografie do tohoto portálu a propojování plných textů z digitalizace s bibliografickými záznamy. Pořádající pracoviště historické bibliografie zajistilo pro účastníky zasedání i společensko-oddechovou část jednání. V podvečerních hodinách po jednání sekce všichni uvítali vlastivědnou vycházku starým Prosekem s poutavým výkladem pracovníka oddělení biografických studií Historického ústavu Jiřího Martínka a společné posezení v restauraci Zlaté sele. Václava Horčáková Čtvrtá mezinárodní doktorandská konference v Brně Ve dnech 12. a 13. dubna se v Brně uskutečnil čtvrtý ročník mezinárodní vědecké konference Promýšlet Evropu 20. století. Konference byla určená doktorandům a mladým vědeckým pracovníkům, kteří se ve své badatelské činnosti zaměřují na obecné dějiny 20. století. Letošní ročník nesl podtitul Hybatelé dějin. Hlavním pořadatelem konference byl spolek Historia Europeana, z. s., který sdružuje doktorské studenty a absolventy doktorského studia historie na Historickém ústavu FF MU v Brně. Jako spolupořadatelé se na přípravě konference podíleli také Historický ústav AV ČR, Historický ústav FF MU a Matice moravská. Konference se konala pod záštitou radního Jihomoravského kraje pro vědu a výzkum Václava Božka. Konferenční jednání probíhala v prostorách zasedacího sálu zastupitelstva Jihomoravského kraje. Jednacími jazyky konference byly čeština, slovenština a angličtina. Všichni referující doprovodili svá vystoupení power pointovými prezentacemi v angličtině. Jak již bylo zmíněno, tématem letošního ročníku konference bylo zamyšlení nad tím, které osobnosti, události, organizace či myšlenky byly v průběhu 20. století hybateli evropských dějin. Cílem bylo na základě výsledků nejnovějšího bádání přinést nové pohledy na zásadní, ale i méně známé události, osobnosti, organizace či myšlenky, které zasáhly do dějin evropské politiky, hospodářství či kultury a také na interpretační rámce s nimi spojené, jež se referenti pokusili zasadit do celkového kontextu evropských dějin 20. století a do mezinárodních souvislostí. Po oficiálním zahájení konference, na němž promluvili proděkan Filozofické fakultý MU Lukáš Fasora a místopředsedkyně spolku Historia Europeana a zároveň vědecká pracovnice Historického ústavu AV ČR Jana Škerlová, následovalo úvodní slovo pronesené Jiřím Hanušem z Historického ústavu FF MU. Jiří Hanuš ocenil volbu tématu konference a nastínil, co či kdo mohl být hybatelem evropských dějin 20. století z jeho pohledu. 26

31 konference Na konferenci vystoupilo celkem dvacet tři mladých badatelů, z toho patnáct z České republiky, šest ze Slovenska a dva z Polska. Konferenční jednání bylo během obou jednacích dnů rozděleno do několika sekcí. Na úvod zazněly příspěvky vztahující se k událostem, které pohnuly dějinami. Jana Škerlová z Historického ústavu AV ČR se zamýšlela nad tím, zda se hybatelem dějin může stát atentát. Jako konkrétní příklad si zvolila atentát na jugoslávského krále Alexandra v Marseille v roce 1934 a jeho dopad na politické dění v Evropě druhé poloviny třicátých let. Krzysztof Siwek z Historického institutu Univerzity ve Vratislavi hovořil o významu mírového kongresu ve Vratislavi v roce 1948 v kontextu začínající studené války. Velké množství příspěvků se věnovalo roli osobností v dějinách. Přednesené referáty však nebyly biografickými medailony jednotlivých postav, ale snažily se hledat a hodnotit jejich roli v dějinách. Zazněl například příspěvek o vztazích T. G. Masaryka s Bulhary na počátku dvacátých let 20. století. Krasimira Marholeva z Fakulty humanitních studií UK se snažila na základě rozsáhlého pramenného výzkumu vyhodnotit Masarykovy vztahy s bulharskými intelektuály, politiky i kulturními pracovníky a také vliv Masaryka na dění v Bulharsku ve sledovaném období. Michaela Boďová z Trnavské univerzity v Trnavě hovořila o tzv. koncepci Třetí Evropy, kterou prosazoval polský ministr zahraničních věcí Józef Beck, a postoji Československa k těmto plánům. Martin Hromek z Historia Europeana poté analyzoval účast Françoise Mitterranda v prezidentských volbách ve Francii v roce 1965, jeho motivaci ke kandidatuře a její význam pro politický život v zemi. Jitka Jindřišková (Filozofická fakulta MU) navázala příspěvkem o pohledu norské levice na chilského diktátora Augusto Pinocheta. Na úvod druhého jednacího dne zazněly příspěvky věnované národnostním menšinám. Tomáš Bandžuch z Filozofické fakulty UK hovořil o státoprávních koncepcích českých a moravských Němců v letech a jejich vztahu k Německu a Rakousku, Ludmila Tomášková (Filozofická fakulta MU) přiblížila obraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení v krajanském tisku štern berských Němců v padesátých letech a Ondřej Haváč (Filozofická fakulta MU) se zamýšlel nad tím, jestli mohli být českoslovenští uprchlíci po roce 1968 hybateli rakouských dějin. Další sekce byla věnována vědě, vzdělání a propagandě jako nástroji ovlivňování společnosti. Zazněly například příspěvky o proměně vzdělávacího systému v Rusku po roce 1917 (Miroslava Jasenčáková, Fakulta sociálních věd UK) či vztahu Pionýrské organizace a škol v komunistickém Československu (Jana Černá, Filozofická fakulta MU). Blanka Jedličková z Historického ústavu AV ČR se zamýšlela nad rolí historika jako hybatele dějin. Konkrétně se zaměřila na tvorbu historické paměti na příkladu vývoje legendy odbojové skupiny Tři králové. Závěrečná sekce, nazvaná Církev, víra a zbožnost, přinesla zajímavá a méně obvyklá témata. Například Ester Pučálková (Filozofická fakulta MU) se věnovala vizi modernizované církve jako hybatelky dějin v prvních letech existence Československé republiky, Petr Husák (Filozofická fakulta MU) hovořil o snech, zjeveních a proroctvích jako hybatelích světových dějin ve 20. století v imaginaci katolických kněží a Martin Gabčo (Filozofická fakulta Univerzity Mateja Bela, Banská Bystrica) přednesl příspěvek o reflexi způsobů prosazování u udržování vlivu církví na věřící v zemích východního bloku v letech Po každém z bloků se rozvinula bohatá diskuse, která často ještě po skončení oficiálního diskusního bloku pokračovala v kuloárech. Diskuse se účastnili nejen ostatní přednášející, ale také hosté z řad pracovníků Historického ústavu AV ČR, Etnologického ústavu AV ČR, Historického ústavu FF MU a studentů. Celkově konferenci navštívilo během obou dnů třicet pět hostů. Referující si 27

32 konference v diskusi často vyslechli nejen dotazy z publika, ale také připomínky k tématu svých příspěvků, použité metodologii či náměty na doplnění nebo rozšíření bádání. Právě tato zpětná vazba byla pro mnohé přednášející velmi cenná a podnětná. Závěrečného shrnutí je ujala předsedkyně Historia Europeana Lenka Pokorná Korytarová, která kromě konstatování, že konference měla velmi kvalitní náplň a hladký průběh, rovněž zdůraznila, že cílem konference není jen být fórem pro mladé badatele a doktorandy, ale také alespoň těm z pořádajících institucí poskytnout možnost podílet se na organizaci velké mezinárodní konference a získat tak cenné zkušenosti k další práci historika. Kromě toho se všem účastníkům dostalo možnosti nejen prezentovat výsledky svých výzkumů, ale také je nechat podrobit kritickému hodnocení z řad kolegů a zkušených odborníků, což pro ně bylo velkým přínosem. Zároveň byla konference pro mnohé příležitostí k seznámení s kolegy a navázání cenných pracovních kontaktů. Jana Škerlová Raně novověké město jako komunikační uzel Die frühneuzeitliche Stadt als Knotenpunkt der Kommunikation Reprezentativní prostory pražského Clam-Gallasova paláce hostily ve dnech května 2016 mezinárodní vědeckou konferenci, na jejíž přípravě a organizaci se podílely Historický ústav AV ČR, Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem a Archiv hlavního města Prahy. Akce se dočkala podpory z programu Strategie AV 21 Špičkový program ve veřejném zájmu. Tematický rámec konference byl formulován se zřetelem k předpokladu, že městské organismy plnily v předmoderní (středo)evropské společnosti úlohu významných komunikačních center. Cílem setkání pak bylo ověřit platnost této premisy zhodnocením relevantních forem informačního toku, které se v století na různých úrovních odbývaly přímo v urbánním prostředí, případně s ním byly jinak bezprostředně spjaty. Zatímco u některých modelů komunikace lze v raném novověku zaznamenat zřetelný posun směrem k jejich institucionalizaci (jako například u poštovnictví), jiné si uchovaly převažující rysy spontaneity. V zájmu pokud možno celistvého zmapování role předmoderních měst jako komunikačních uzlů se jevilo žádoucím věnovat při sympoziu pozornost nejenom otázkám výměny psaných sdělení, ale také zachytitelným projevům ústní či nonverbální symbolické komunikace. Perspektivní východiska výzkumu předávání informací v postmedieválním městském milieu fenomény raně novověkého cestování, obchodu, mobility armád, náboženské či vzdělanostní peregrinace apod. byla tematizována v call for papers, po jehož zveřejnění se ukázalo, že akce vzbudila značný zájem domácích i zahraničních badatelů. Jako konferenční jazyky se uplatnily čeština, němčina a angličtina. Po úvodních vystoupeních Ferdinanda Oplla (Wien) a Václava Ledvinky (Archiv hlavního města Prahy), v nichž byly na příkladu Vídně a Prahy formulovány některé obecnější teze ve vztahu k fungování měst jako Spolu s Michaelou Hrubou (UJEP, Ústí nad Labem) zasedli za předsednický stůl po její pravici Ferdinand Opll (Wien), Václav Ledvinka (Archiv hlavního města Prahy) a Martin Holý (HÚ AV ČR). 28

33 konference komunikačních center, odeznělo dalších jedenadvacet referátů, podle svého zaměření rozčleněných do tří konferenčních bloků. V prvním bloku nazvaném Komunikační prostor bylo předneseno šest příspěvků, jejichž autoři sledovali veřejná prostranství rozmanitého typu coby místa rozličně motivovaného setkávání či uskutečňování různých forem veřejné (sebe)prezentace. Referát Ludmily Sulitkové (Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem) a Hany Jordánkové (Archiv města Brna) v tomto duchu pojednal o brněnských náměstích, zatímco Mlada Holá (Filozofická fakulta UK) představila širokou škálu funkcí raně novověkého vratislavského rynku. Bartosz Dziewanowski-Stefańczyk (Warszawa) pojednal o náměstích s přednostním zřetelem ke komunikaci v národnostně, respektive jazykově pestrém prostředí západopolských měst mezi 18. a 19. stoletím, a to zejména na příkladu Poznaně. Významný fenomén městských bran stál v centru pozornosti Gerta Ressela (IB-Hochschule Berlin), jehož vystoupení chronologickým záběrem akcentujícím období raného středověku i metodologickým uchopením (spočívajícím v přenášení poznatků z mladších období na raný středověk) poněkud vybočovalo z rámce sympozia. Komunikačním spojnicím v podobě cest a mostů se se zřetelem k systé movým předpokladům středoevropského obchodu v 16. století věnovala Urszula Sowina (Instytut Archeologii i Etnologii Polskiej Adademii Nauk, Warszawa). Se zaměřením na oblast severozápadních Čech pak z historickogeografické perspektivy pojednal o cestách spojujících města společný referát Viléma Zábranského (Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem) a Pavla Rašky (Přírodovědecká fakulta UJEP v Ústí nad Labem). V pětici referátů, které byly zahrnuty do druhého bloku s názvem Komunikační média, se dostaly ke slovu klíčové formy informačního toku, na jejichž realizaci se významně podílelo předmoderní městské prostředí. Úlohu kupců při transportu raně novověkých novin přesvědčivě vyzdvihl Heiko Droste (Stads- och kommunhistoriska institutet, Stockholms universitet). Mechthild Fischer (Universität Mannheim) na příkladu styků mezi francouzským a německým milieu v 18. století představila roli obchodníků s knihami a knihtiskařů jako nositelů informační a kulturní výměny. Na základě materiálu, který je součástí rožmberské novinové sbírky, pojednala Kateřina Pražáková (Filozofická fakulta JU v Českých Budějovicích) o institucionálním rámci zpravodajství z Antverp v době nizozemské revoluce a zhodnotila význam velkého šeldského přístavu ve srovnání s rolí jiných soudobých zpravodajských center. Příspěvek Cristiny Sasse (Historisches Institut, Justus-Liebig-Universität Giessen) se zaměřil na adresáře, které se v Evropě objevovaly od konce 17. věku a během následujícího století se staly významným nástrojem spojování lidí, a tedy mimořádně významným svébytným komunikačním médiem. Vystoupení Marie Tošnerové (Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR) pak nastínilo reflexi dobového zpravodajství v kronikářských a analistických dílech z předbělohorské doby. Diskutující Tomáš Sterneck Zbývající desítku přednesených referátů zastřešil třetí konferenční blok nazvaný Komunikační strategie. Na vnitroměstskou komunikaci spojenou s obsazováním farností ve vrchnostenských městech se zaměřil Josef Hrdlička (Filozofická fakulta JU v Českých Budějovicích), zatímco Michaela Hrubá (Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem) přiblížila genderové aspekty výměny informací v urbánním prostředí. (Pokud jde o recentní domácí publikační počiny, pestrá paleta forem komunikace spjatých s urbánním prostředím se dočkala pozornosti především v medievistické kolektivní monografii Martin ČAPSKÝ a kol., Komunikace ve středověkých městech, Opava 2014.) Vystoupení Martina Holého (HÚ AV ČR) zhodnotilo postmedievální vzdělanostní mecenát prismatem rozličných forem komunikace, které lze v jeho rámci zachytit. Na komunikační síť, která propojovala uherská města v století a uplatňovala se při prosazování jejich politických zájmů, upřel pozornost István Németh (Magyar Nemzeti Levéltár). Vystoupení Martiny Hacke (Universität Düsseldorf) přineslo sondu do praktického fungování korespondenčního styku na prahu 16. století, a to na příkladu dopisů, které si na ose Paříž Basilej vyměňovali příslušníci známé basilejské tiskařské rodiny Amerbachů. Na dlouhodobém výzku- 29

34 konference mu relevantních účetních pramenů založené referáty Andrey Barbory Serles a Petera Rauschera (oba Institut für Österreichische Geschichtsforschung, Universität Wien) představily Dunaj jako komunikační osu, která v raném novověku plnila významnou roli nejen v přepravě zboží, ale také v přesunu informací. Autor těchto řádků pojednal o zastoupení a efektivitě jednotlivých forem komunikace obyvatel Českých Budějovic s představiteli stavovského vojska, které neúspěšně obléhalo přední jihočeské královské město v letech Mnohovrstevnou nábožensko-politickou komunikaci v konfesijně rozpolcené Vídni v 16. století plasticky představil Károly Goda (Institut für Geschichte, Universität Wien). Vystoupení Dmitriye Webera (Санкт-Петербургский государственный университет) věnované urbánní dimenzi styků mezi velmistrem Řádu německých rytířů a stavy v Livonsku v roce 1536 bylo bohužel negativně poznamenáno nedostatečnou jazykovou výbavou referenta, a tak nezbývá než doufat, že písemná verze příspěvku bude dodána v odpovídajícím znění a kvalitě. Ke zdárnému průběhu mezinárodní konference přispělo její skvělé prostorové zázemí. Clam-Gallasův palác, s jehož pestrou historií účastníky sympozia na místě fundovaně seznámil Václav Ledvinka, lze ostatně považovat mimo jiné i za jedno z významných komunikačních center raně novověké Prahy. Příležitost k neformálním rozhovorům, k utužení stávajících a navázání nových, státními hranicemi nelimitovaných vědeckých kontaktů nabídl účastníkům konference společenský večer na palácovém nádvoří, který příjemně zpestřilo originální hudební vystoupení kytaristy Jana Matěje Raka. Bohatými a plodnými diskusemi proložené bloky referátů prokázaly značný badatelský potenciál témat týkajících se mnohovrstevné komunikace v raně novověkém městském milieu. Připravovaný publikační výstup sympozia v podobě recenzované kolektivní monografie bude nepochybně významným příspěvkem nejenom k samotným dějinám komunikace, ale také ke komplexnímu výzkumu postmedieválních městských organismů. Tomáš Sterneck Workshop Idea dějin a Palacký jako myslitel U příležitosti výročí sto čtyřiceti let, které uplynuly od smrti Františka Palackého, uspořádaly Filosofický ústav a Historický ústav AV ČR 23. června 2016 v Akademickém konferenčním sále na Jilské ulici v Praze jednodenní workshop nazvaný Idea dějin a Palacký jako myslitel. Dopolední program patřil filozofům. Miloš Dokulil, Miloslav Bednář, Martin Profant, Vlastimil Zátka, Jan Svoboda a Miloš Havelka se věnovali souřadnicím Palackého filozofického a estetického myšlení, zejména jeho pojetí dějin a stěžejním pojmům jako zbožnost a krása. Odpolední část jednání zajistily badatelky a badatelé z Historického ústavu AV ČR. Milan Řepa a Václava Kofránko- vá analyzovali, jak Palacký pracoval ve svém dějepisném díle s postavami a historickými aktéry. Sixtus Bolom-Kotari představil Palackého jako evangelického myslitele a Eva Semotanová ukázala, jak Palacký pracoval s prostorem a geografickými faktory. Vystoupení historiků obohatili svým diskusními příspěvky Petr Čornej a Milan Hlavačka, jeden z organizátorů akce. Že je Palackého dílo stále živé a otevřené, naznačily aktualizující odkazy diskutujících k současnému politickému i společenskému dění, například k otázce evropské integrace. Milan Řepa Central European Conference of Historical Geographers Středoevropská konference historických geografů Výzkumné centrum historické geografie (Historický ústav AV ČR a Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK) uspořádaly v Praze ve dnech 31. srpna 2. září 2016 první středoevropskou konferenci historických geografů. Konala se v srdci Evropy, Praze, a byla zaměřená na nejnovější poznatky evropského historicko-geografického výzkumu, aktuální řešená témata a výhled. Více než stovka účastníků z mnoha evropských i mimoevropských zemí, oborově rozkročených mezi historickou geografií, historiografií, geografií, environmentálními dějinami, krajinnou ekologií, kulturní antropologií, a zájemci o středoevropský geografický 30

35 konference Konference probíhala v soustředěné, ale neformální atmosféře pozdního léta. prostor, vyslechla řadu inspirativních přednášek s bohatou diskusí. Ke konferenčním tématům patřily mimo jiné transdisciplinatira v historicko-geografickém výzkumu, vývoj osídlení a historická geografie měst, proměny krajiny a historický land-use, přírodní rizika a hazardy, krajinné kompozice jako reflexe epoch, proměny religiózní krajiny, politická geografie střední Evropy, hranice a hraniční regiony, prostorová polarizace a periferie, regionální identity, identity míst a zeměpisná jména, kulturní dědictví a paměť krajiny, turismus a kulturní dědictví a střední Evropa na starých mapách. Po úvodních slovech představitelů Výzkumného centra historické geografie Evy Semotanové, Pavla Chromého a Zdeňka Kučery zazněly dvě plenární přednášky významných zahraničních historických geografů, Winfrieda Schenka z Univerzity Bonn a Petra Jordana z Rakouské akademie věd. Winfried Schenk nastínil rozvoj německé historické geografie, formované zejména v rámci geografických disciplín a její zvraty od sedmdesátých let 20. století. Peter Jordan promluvil o evropské kulturní diversitě jako problému pro evropskou integraci. V rámci mezinárodních historicko-geografických konferencí, které se konají jednou za tři roky (v Praze v roce 2012), se Středoevropská konference historických geografů stala vlaštovkou a pilotním projektem setkávání odborníků k tématu středoevropské krajiny, ale i teoretických a metodologických otázek oboru. Konference rovněž přispěla k navazování nových kontaktů a prohlubování již probíhající mezinárodní spolupráce. Eva Semotanová Vedoucí Výzkumného centra historické geografie Eva Semotánová s kolegou Robertem Šimůnkem naslouchají referujícím. Peter Jordan během svého konferenčního vystoupení. 31

36 konference Židé a křesťané v Bavorsku, českých zemích a Rakousku ( ) Dějiny Židů v Bavorsku, Čechách, na Moravě a v rakouských zemích byly doposud zkoumány zejména v regionálním měřítku nebo z perspektivy vztahů mezi regiony politických svazů měst, panství a zemí (obou vévodství a Českého království). Velká mobilita Židů přitom byla zohledněna jen málo nebo vůbec ne. V pozdním středověku jsou Židé z Čech zachytitelní například v Hofu, Řezně nebo Pasově, v Brně, v Mariboru na Drávě či ve Vídeňském Novém Městě. V opačném směru pak odkazují místa původu Židů v Čechách na tato města. Podobné doklady je možné uvést i pro Židy v Bavorsku a Rakousku. Tyto prosopografické důkazy odrážejí migraci, sociální vazby a také časté cesty, které byly způsobeny vyháněním, pronásledováním a útěky, ale také právními vazbami. Vedle toho mohly být určujícími i hospodářské a osobní motivy, stejně jako činnost a mobilita židovských učenců. V rámci mezinárodní spolupráce Historického ústavu AV ČR a německých univerzit v Mnichově a Düsseldorfu se v letošním roce konalo už páté mezinárodní vědecké zasedání, jehož ústředním tématem bylo židovské osídlení ve střední Evropě mezi středověkem a novověkem, s hlavním akcentem na české země, Bavorsko a Rakousko. Za pomocné chronologické mezníky byla zvolena data velkého pronásledování Židů v důsledku černé smrti v letech a první polovina 17. století, symbolicky ukončená rokem 1648 uzavřením vestfálského míru a z toho vyplývajícím novým uspořádáním Evropy, kdy docházelo opět k masivnějšímu vypovídání Židů z měst i zemí a následnému přemisťování hlavních center židovského života v rámci historicky propojených regionů rakouských dědičných zemí, Čech, Bavorska, Horní Falce a Ansbašska-Bavorska, a to zejména do Prahy, Vídně a Mikulova. Konference Juden und Christen in Bayern, Böhmen und Österreich ( ) / Interwoven Regional Worlds: Jews and Christians in Bavaria, Bohemia and Austria ( ), která se konala v Řezně září 2016 a jejímiž pořadateli byly Historický seminář Univerzity Ludvíka Maximiána (LMU) v Mnichově, Historický ústav Univerzity Heinricha Heina v Düsseldorfu a Historický ústav AV ČR, si kladla za cíl blíže vysledovat rozmanité a navzájem propojené životní světy Židů v Bavorsku, Čechách a Rakousku. Metodicky se soustředila na migrace a vztahy na hospodářské, společenské a kulturní rovině za podmínek, kdy postavení Židů oscilovalo mezi pronásledováním, vydíráním a olupováním na jedné straně a privilegováním, propůjčováním měšťanských práv a ochranou ze strany tehdejších zeměpánů na straně druhé. V zorném poli konference byly proto interakce a komunikace Židů nejen s nositeli politické moci, ale obecně s křesťany z rozmanitých společenských vrstev. Témata konferenčních příspěvků byla seskupena do tří sekcí, nazvaných Rámcové politické podmínky a bo- 32

37 konference dy [jejich] zvratů, Hospodářská propojení a Vztahy mezi vzdělanci a jejich důsledky (včetně židovsko-křesťanských vztahů). Tímto poměrně širokým vymezením rejstříku témat, účastí předních odborníků z Německa, Česka, Rakouska a Izraele a fundovanou mezinárodní a interdisciplinární diskusí se podařilo naplnit výše citovaný cíl konference a sestavit téměř úplný obrazu vztahů uvnitř židovských komunit i mezi Židy a křesťany ve střední Evropě na přelomu středověku a novověku. Výsledky jednání mají být vbrzku publikovány v anglickoněmecko jazyčné podobě. Eva Doležalová Tradice českých / československých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy Ve středu 14. září 2016 uspořádalo Výzkumné centrum dějin východní Evropy Historického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s Národní knihovnou ČR Slovanskou knihovnou konferenci reflektující dosavadní česká a československá bádání o dějinách a kultuře východní Evropy. Jejím úkolem bylo přiblížit pozitivní tradice zmíněného bádání a naznačit možné inspirace i aktuální úkoly pro jeho další rozvíjení. Během jednodenního pracovního setkání, jež se konalo v prostorách pražského Klementina, zazněly příspěvky z řad historiků, literárních vědců, filozofů a politologů. Reflektována byla především témata šířeji kulturněcivilizačního zaměření a taková, která upozorňovala na potřebu komplexního zpracování dějin oboru; jak ve smyslu dosavadních zpracování témat a metodologických východisek, tak geneze a vývoje institucí. Konference byla věnována památce nedávno zesnulého Václava Vebera (31. srpna května 2016), neúnavného organizátora podobných akcí. Jednání předcházela vystoupení ředitelky Historického ústavu AV ČR Evy Semotanové, a ředitele Slovanské knihovny Lukáše Babky. Mj. v nich zazněl apel na systematické bádání na poli historicko-rusistické slavistiky odvíjený od kritického zhodnocení hluboké tradice českého bádání o dějinách a kultuře východní Evropy. To vše při reflexi nových tematických výzev a aktuálních metodologických postupů. Následný program konference byl rozvržen do čtyř přednáškových panelů s diskusí, která následovala jak bezprostředně po jednotlivých vystoupeních, tak po panelech a po celém jednání. První panel uvedl hlavní organizátor konference Radomír Vlček. (HÚ AV ČR) připomenutím životních mezníků dvou významných českých badatelů zaměřujících se na dějiny východní Evropy, Michala Reimana a Václava Vebera. Jejich dílo označil za stěžejní tematický a metodologický základ českých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy a zdůraznil nutnost stálého rozvíjení jejich odkazu. V tomto duchu také následovaly tematicky zaměřené příspěvky Ĺubice Harbuĺové (Filozofická fakulta Prešovské univerzity, Slovensko) o výzkumu východoevropských dějin ve slovenské historiografii mezi lety 1990 až 2015 a Emila Voráčka (HÚ AV ČR) o československých badatelských tradicích po roce Cenná ovšem byla i vystoupení zahraničních badatelů. Galina Viktorovna Rokina (Filozofická fakulta univerzity v Joškar-Ola, Ruská federace) připravila referát o genezi a proměnách bádání o slovensko-ruských vztazích 19. století, především o jeho reflexi ve slovenské historiografii po roce Pohled z vnějšku byl cenný především z hlediska porovnání ak- Pohled do pléna. 33

38 konference tuálnosti sledovaných témat ruským, slovenským a českým dějepisectvím. Druhý panel uvedl Radomír Vlček vystoupením o českých badatelských tradicích o dějinách carského Ruska. Dotknul se především meziválečného období. Zatímco Vlček mohl ukázat pozitivní tradice československých historicko-rusistických bádání vcelku snadno, měla Miluša Bubeníková (Matematicko-fyzikální fakulta UK) mnohem složitější úkol. Na rozboru tematického zaměření akademického časopisu Československá rusistika, který vycházel v normalizačním období, se snažila ukázat, že není správné házet apriorně všechny články do koše. Existovaly totiž mezi nimi některé nejen tematicky velmi zajímavé, ale i metodologicky, po povinné úlitbě formálního citování tzv. klasiků marxismu, i pro dnešní dobu inspirativní práce. Obdobného zaměřený byl i referát připravený Lenkou Vlčkovou Kryčerovou (Brno), který sledoval genezi a vývoj rusistických bádání mezi pracovníky někdejší brněnské pobočky Slovanského ústavu ČSAV. Třetí konferenční panel zahájil Josef Šaur (Ústav slavistiky, Filozofická fakulta MU) prezentací syntetických a encyklopedických zpracování dějin ruské literatury v českém (resp. československém) prostředí po roce Vysvětlil nejen jejich přínos pro česká a československá bádání o východní Evropě, ale i jejich význam pro současnou dobu. Obdobně problémově postavil svůj zdánlivě přehledový příspěvek Jaroslav Vaculík (Pedagogická fakulta MU). Ústředním tématem jeho vystoupení byl význam českých bádání o krajany v Rusku a na Ukrajině. Završením bloku bylo soustředění Radka Soběharta (Filozofická fakulta UK) na metodologické vlivy německé historiografie na české bádání o východní Evropě po roce Jednalo se o cenné rozšíření možných inspirací stávajících českých bádání o západoevropskou dimenzi. V závěrečném bloku se téma nejprve přesunulo k filozofii. Hanuš Nykl (Slovanský ústav AV ČR a Ústav slavistiky Filozofické fakulty UK) rekognoskoval stav výzkumu ruské filozofie v českém a slovenském prostředí po roce 1990 a po něm Dmitrij Vladimirovič Karnauchov (Státní pedagogická univerzita Novosibirsk, Ruská federace) novodobou recepci polských renesančních pohledů na dějiny východoevropských zemí. Završením prezentační části jednání bylo vystoupení Jana Holzera (Fakulta sociálních studií MU), který definoval několik aktuálních témat současné české historické rusistiky a na příkladu projektu Rusko v kategoriích přítel / nepřítel, který je právě řešen na Masarykově univerzitě v Brně, představil možnosti mezioborového přístupu. Jednáním konference prolínaly jako stěžení otázky stav, aktuální úkoly a výhledy bádání v oblasti dějin a kultury východní Evropy. Některá, šířeji zaměřená témata k tomu směřovala svými příklady a tematickými i metodologickými podněty. Celé setkání bylo nepochybně významnou inspirací pro ty z badatelů, kteří se zamýšlejí nad potřebami jeho dalšího rozvoje. Organizátoři konference ovšem hodlají stanoviska, náměty a závěry jednání zpřístupnit širšímu okruhu zájemců. Vybrané, upravené a rozšířené příspěvky konferenčního jednání se stanou základem odborných studií, které budou po náležitém oponentním řízení stanoveném kritérii pro publikování odborných článků zveřejněny v třetím čísle Slovanského přehledu Slovanských historických studií, vycházejícího v roce Proponovaná publikace v mnoha směrech zaktualizuje, doplní a rozšíří knihu Ruské a sovětské dějiny v české poválečné historiografii, která byla vydána zásluhou Václava Vebera před více než dvěma desetiletími; je prakticky jediným souborným dílem kriticky hodnotícím dosavadní česká (československá) bádání o východní Evropě. Radomír Vlček T. G. Masaryk a 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce Konference T. G. Masaryk a 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce byla věnována různým aspektům pomoci organizované československou vládou koncem července Proběhla v Senátu PČR dne 20. září 2016 pod záštitou místopředsedy Senátu parlamentu České republiky Zdeňka Škromacha. Konferenci připravil Všekozácký svaz Českých zemí a Slovenska. Podstatnou myšlenkou, která na konferenci zazněla, bylo, že pomoc byla poskytována s vědomím, že se pomáhá generaci, která bude v budoucnu budovat v Rusku demokratický stát. Na konferenci vystoupil též Emil Voráček k tématu Ruská pomocná akce československé vlády. Politické a hospodářské souvislosti. Věcně zhodnotil mezinárodně politické souvislosti postavení mladého československého státu, který na počátku dvacátých let 20. století čelil řadě problémů, které bylo nutno řešit. Evropou migrovaly statisíce lidí, hrozily převraty v sousedním Německu i Maďarsku. Československa politická scéna nebyla zdaleka jednotná, docházelo k radikalizaci, v květnu 1921 byla založena Komunistická strana, tehdy s cca půl milionem 34

39 konference členů, která se stala sekcí Komunistické internacionály. Ze zahraničí se vrátili bývalí váleční zajatci z Ruska, současně s nimi se vracely do nové republiky další desetitisíce československých občanů. Hospodářská situace země nebyla zdaleka stabilizována. V této situaci vláda v důsledku mezinárodních výzev o pomoc Rusku rozhodla o poskytnutí rozsáhlé pomoci, která byla směřována jak uprchlíkům ze sovětského Ruska, aby měli možnost důstojného života ve střední Evropě, tak i hladovějícímu ruskému lidu na východě. Solidaritu vyjádřily i statisíce občanů. Pomoc se stala součástí širokého politického diskursu, ministr zahraničí Edvard Beneš byl ohledně zahraniční politiky vystaven ostrým interpelacím a politickým útokům jak zleva (Bohumír Šmeral), tak i zprava (Karel Kramář). Konference se zúčastnilo se zhruba osmdesát zájemců, zčásti potomků ruských kozáků, kteří našli v Československu nový domov. Řada problémů spojených s migrací, včetně poskytnutí pomoci je dnes velice aktuální, ale přesto zůstává jaksi zapomínána, či jakoby mimo diskurs. Proto je cenné tuto stránku československých dějin znovu připomínat a pamatovat na význam pomoci. Emil Voráček Za Reinharda Heydricha Síla a střet nacismu a českého (československého) odboje a jejich transformace do druhého života V Historickém ústavu AV ČR se dne 27. září 2016 konal první ze dvou na sebe navazujících pracovních seminářů nazvaných Za Reinharda Heydricha Po Reinhardu Heydrichovi. Síla a střet nacismu a českého (československého) odboje a jejich transformace do druhého života. První ze seminářů se přitom soustředil především na Heydrichovo úřadování ve funkci zastupujícího říšského protektora a hledal odpovědi zejména na otáz- ky: Proč tak výsadní nacista, jakým Reinhard Heydrich byl, přijel na konci září 1941 právě do českých zemí? Co bylo tou hlavní a zásadní příčinou? Nebo bylo příčin hned několik? Proč do protektorátu nezavítal kdokoliv jiný z nacistické plejády nejvýše postavených, než právě tento fanatik a manažér nacistické moci ve svém nejlepším fyzickém věku, vybavený nadprůměrnou inteligencí a abnormální psychickou vyrovnaností? Ale například Jan Němeček diskutuje s Janem Stříbrným. 35

40 konference i otázky, jaký byl opravdu stav české společnosti ve druhém roce světové války? Na jaké úrovni byl a jaké výsledky vykazoval československý a rovněž český, a též slovenský odboj? Jaká byla úroveň jeho propojení a faktické spolupráce s jeho centry v zahraničí? Tyto otázky, které charakterizují určitý vztah pojmenovaný síla a střet nacismu rezonovaly v široce i úzce pojatých příspěvcích účastníků semináře. Na úvod vystoupila a všechny účastníky přivítala ředitelka Historického ústavu AV ČR Eva Semotanová a její statutární zástupce Jan Němeček. Následně již první blok uvedl Stanislav Kokoška (Ústav pro soudové dějiny AV ČR, Ústav pro studium totalitních režimů); blok se zabýval základními rysy vleklé krize nacistické okupační politiky v létě 1941, která vyvrcholila právě jmenováním Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. Jan Němeček (HÚ AV ČR) a Jan Kuklík (Právnická fakulta UK) prezentovali vztah Britů k osobě Reinharda Heydricha. V příspěvku poukázali nejenom na historické skutečnosti, ale také na současné možnosti studia tématu v britských archivech. Z podobného pohledu se pak Emil Voráček (HÚ AV ČR) soustředil na situaci české společnosti v období protektorátu, který kladl důraz zejména na problematiku výzkumu tématu veřejného mínění, měnících se nálad v české společnosti v období okupace a vztahu k okupantům. V dalším bloku se Zlatica Zudová-Lešková (HÚ AV ČR) blíže věnovala Heydrichovu antisemitismu, a to nejenom v otázce osobního Heydrichova cítění, ale i v jeho oficiální politice, která obsahovala jak pravidla zacházení se Židy, tak i konkrétní návrhy na řešení židovské otázky. Vojtěch Kyncl (HÚ AV ČR) hovořil o klíčových osobnostech nacistického režimu v Protektorátu Čechy a Morava v době prvního stanného práva v kontextu poválečného vyšetřování. Osobě Jaroslava Nachtmana a protiparašutistickému referátu pražského gestapa se věnoval Jiří Padevět (Středisko společných činností AV ČR) a celý dopolední blok završil Jaroslav Šebek (HÚ AV ČR), který se ohlédl za nacistickou politikou dějin v protektorátu a na instrumentalizaci svatováclavské a karlovské tradice přiblížil změnu v přístupech a prostředcích Geschichtspolitik po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy. V odpoledním bloku se řečníci zaměřili na následky konání R. Heydricha v protektorátu. David Hubený (Národní archiv, Praha) velice poutavě skrze materiály policejních komisariátů sledoval, jak se Heydrichova vláda promítla do každodenního života pražanů. Pavel Šmejkal (Měsíčník 21. století) referoval o osudu spolupracovníka výsadku Anthropoid Karla Baxy. Jak se vypálení osady Ležáky uchovalo na stránkách kronik okolních obcí, představil Michal Štorek (Státní oblastní archiv Zámrsk). Na závěr se dvojím metrem gestapa zabývala Blanka Jedličková (HÚ AV ČR), která nejprve nastolila otázku, zda dvojí metr gestapa vůbec existoval a vzniklou hypotézu podpořila komparací různých postupů gestapa vůči ženám a rodinám odbojářů před a po smrti Reinharda Heydricha. Zlatica Zudová-Lešková se ve svém referátu věnovala Heydrichovu antisemitismu. Důkazem, že téma našlo patřičný ohlas, byly diskuse účastníků, které celý seminář doprovázely. Na úplný závěr promluvili Jan Gebhart a Jan Stříbrný, kteří nejenom celý jednací den shrnuli, přičemž kladli důraz na propojování badatelských přístupů napříč generacemi, ale připomněli i důležitost a nutnost dalšího bádání a nových výkladů pro současnou a budoucí společnost. Blanka Jedličková Festvorbereitung Die Planung höfischer Feste in Mitteleuropa Ve dnech 29. září až 1. října se uskutečnila v Praze mezinárodní konference Festvorbereitung Die Planung höfischer Feste in Mitteleuropa Konferenci uspořádal Historický ústav AV ČR (Milan Hlavačka, Martin Holý) ve spolupráci s Univerzitou Salz- burg (Gerhard Ammerer, Igonda Hannesschläger). Tématem již druhé společné konference, které se zúčastnilo šestnáct zahraničních badatelů především z Rakouska, Německa a Itálie, byla příprava dvorských slavností v širokém záběru čtyř století, tedy v období pa- 36

41 konference Mario Döberl (Wien) a Milan Hlavačka (HÚ AV ČR), Václav Bůžek (Jihočeská Univerzita) a Jaroslava Hausenblasová (FF UK) během živé diskuse. nování monarchistického principu. Zkoumány tak byly historické okolnosti slavnostních vjezdů panovníků, korunovací, svateb, pohřbů, návštěv, pokorunovačních lidových slavností či výstav v širokém teritoriálním záběru Střední Evropy. Součástí konferenčního programu byla komentovaná prohlídka zámku v Praze-Troji. Z jednání vyjde v roce 2017 v nakladatelství Univerzity Lipsko kolektivní monografie. Milan Hlavačka Konference Historiografie s městem spojená Historiografie o městech a historiografie ve městech Ve dnech 4. a 5. října 2016 proběhla v reprezentačních prostorech Archivu hlavního města Prahy v Clam-Gallasově paláci na Starém Městě v Praze již 35. výroční mezinárodní konference pořádaná právě tímto archivem ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, Fakultou humanitních studií UK, Filozofickou fakultou UJEP v Ústí nad Labem a Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR. Tématem této konference s názvem Historiografie s městem spojená. Historiografie o městech a historiografie ve městech byly nejrůznější formy městského dějepisectví střední Evropy od jeho středověkých počátků až do 20. století. Zhruba polovina z více než čtyř desítek aktivních účastníků této konference pocházela ze zahraničí (z Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Polska a Estonska). Předmětem konference nebylo jen ryze městské dějepisectví (především kronikářství), nýbrž i pohled na města v dílech současníků, kteří náleželi ji- nému než městskému stavu (hlavně duchovnímu), stejně jako např. ikonografické prameny k urbánním dějinám. V průběhu konference vyšel jasně najevo značný kvantitativní i kvalitativní rozdíl v předmoderním městském dějepisectví mezi městy v Čechách a na Moravě na jedné straně, a především německo-jazyčnými městy (v zemích Koruny české ale i v širší střední Evropě) na straně druhé. Zatímco v jazykově českých městech bylo těchto pramenů sepsáno relativně poskrovnu (spíše víceúčelové tzv. pamětní knihy či svědectví neměšťanů než klasické městské kroniky), dochovaly se v řadě německo-jazyčných měst desítky a mnohde i stovky městských kronik. Už jen z důvodu této širší geografické a jazykové komparace se ukázala konference jako velice zajímavá. Z referátů z řad zaměstnanců Akademie věd ČR vystoupili Marie Tošnerová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) s příspěvkem o raně novověkých měst- 37

42 konference Olga Fejtová (Archiv hlavního města Prahy) a Jiří Pešek (Fakulta sociálních věd UK) zahajují 35. městskou konferenci. ských pamětnicích a Petr Hrachovec (HÚ AV ČR) s příspěvkem o městském kronikářství Horní Lužice na příkladu raně novověké Žitavy. Třetí referát o raně novověkém českobudějovickém městském dějepisectví od Tomáše Sternecka (HÚ AV ČR) nezazněl ze zdravotních důvodů. Všechny přednesené příspěvky budou otištěny v jednom z následujících čísel periodika Documenta Pragensia. Petr Hrachovec Symboly doby Geneze a diskurs Workshop s názvem Symboly doby Geneze a diskurs, se konal v Historickém ústavu AV ČR dne 8. listopadu Setkání bylo naplánováno jako úvod k případnému cyklu, který vychází z jednoho z profilových témat oddělení dějin 19. století Historického ústavu AV ČR se shodným pracovním názvem, tj. Symboly doby. Organizátoři již v pozvánce deklarovali širokou škálu pohledů, kdy symbolem doby rozuměli nejen jev, který současníci považovali za emblematický, ale také fenomén, jenž aktuálně zpětně reprezentuje danou historickou epochu. Přestože byl workshop pouze jednodenní, podařilo se organizátorům vyhnout nešvaru zbytečně nahuštěných programů krátkých setkání. Toho dosáhli pečlivým výběrem prezentujících a jejich cíleným oslovením. Prvními přednášejícími byla dvojice Pavel Kladiwa a Petr Popelka, kteří představili národnostní statistiku a zejména národnostní mapu coby fenomény, jež nejen ilustrovaly jeden ze symbolů posledních desetiletí mnohonárodnostní habsburské monarchie, ale také vyprovokovaly podnětnou metodologickou diskusi o samotných sémiotických základech pojmu symbol. Pro dalšího přednášejícího, kterým byl Martin Markel, byla symbolem doby půda. Základní vhled do dobové problematiky spořitelnictví a lidové tezaurace představil Jan Hájek. Milan Hlavačka, posléze pohovořil na téma jednotné právo. Druhý blok zahájila již delší dobu společně působící dvojice Jiří Šouša a Eduard Kubů, kteří přítomné pobavili tématem Českého Honzy coby symbolické figury v oblasti nejen literární. Naopak do oblasti písemnictví zavedla své téma Lenka Řezníková, byť její příspěvek, týkající se mystifikace, překračoval literární horizont do oblasti komplexního celospolečenského dobového fenoménu. Posledním přednášejícím byla Magdaléna Pokorná, a hovořila na své oblíbené téma cenzury. Workshop si po celou dobu udržel vysokou úroveň, všichni přednášející patří mezi zkušené badatele a inspirativní byla i diskuse po jednotlivých příspěvcích. 38

43 konference Lenka Řezníková (Filosofický ústav AV ČR), Alice Velková a Vojtěch Kessler (HÚ AV ČR) diskutují během přestávky mezi bloky konference. Menší počet příspěvků a uvolněná atmosféra tomu výrazně napomáhaly. Současně se však bohužel projevila problematická konceptualizace zadání workshopu, neboť jednotlivé pohledy na symboliku doby byly značně diferencované. Nikdo z přednášejících se sice, celkem logicky, nemohl věnovat vlastnímu terminologickému a konceptuálnímu vymezení samotného obratu symbol doby, současně však byly v rámci diskuse naznačeny kontury možných budoucích směrů v úvahách organizátorů. Ti, jak bylo řečeno, rozhodně počítají s pravidelným setkáváním nad tématem a postupnou krystalizací ucelenějšího tematického celku. Vojtěch Kessler Pokušení anarchie: pojmy, historické příklady: východní inspirace Výzkumné centrum dějin východní Evropy Historického ústavu AV ČR uspořádalo ve spolupráci s Historickým ústavem Filozofické fakulty MU dne 11. listopadu 2016 v rekonstruovaných prostorách univerzity konferenci, zaměřenou na otázky geneze, minulosti, vývoje a reflexe anarchismu. Bylo tak učiněno s vědomím, že anarchismus je v současnosti mimořádně aktuální záležitostí, která je v rámci různých vědních oborů sledována. Historie však v tomto směru poněkud pokulhává. Konference byla rozdělena do tří panelů. První, zaměřený především na obecné vymezení paradigmatu anarchismus, jeho genezi a vývoj v 19. století v západní Evropě uvodil referát Václava Tomka (Filosofický ústav AV ČR). Vzhledem k nemoci autora mohla zaznít pouze jím připravená, ale reprodukovaná podoba. I přesto příspěvek K charakterizaci anarchismu 19. století prostřednictvím jeho vybraných osobností vyvolal mimořádnou po- zornost. Reflexe mohla zaznít bezprostředně po jeho odeznění, neboť organizátoři zvolili formu strukturované diskuse: po každém vystoupení bylo možné se okamžitě vyjádřit, po skončení bloku následovala tematická doplnění a metodologické korekce, případně odlišné názory, a na závěr celého jednání bylo možné diskutovat nejen k celému konferenčnímu tématu, vznášet náměty pro další historická ale i mezioborově koncipovaná studia o anarchismu, doporučení pro další obdobně tematicky zaměřené akce, ale i se vyjádřit k profilu Výzkumného centra dějin východní Evropy jako hlavního organizátora konference, které bylo jeho vedoucím Radomírem Vlčkem zevrubně představeno v úvodu jednání. Druhé konferenční vystoupení, referát Jiřího Hanuše (Filozofická fakulta MU) Rio Preisner a jeho vnímání anarchismu a Ruska bylo do značné míry konkretizací 39

44 konference Konference konala v rekonstruovaných prostorách Masarykovy univerzity a těšila se velkému zájmu. a upřesněním Tomkovy studie. Jiří Hanuš představil Preisnera jako významného středoevropského myslitele, který prostřednictvím glos a poznámek kritizoval anarchismus 19. století jako směr umožňující svým působením nacistický a komunistický totalitarismus. Na anarchismus v jeho nejradikálnější sociálně politické podobě se zaměřil Radek Soběhart (Filozofická fakulta UK). Jeho vystoupení Anarchistický terorismus v 19. století jako ruský fenomén? pojednalo o přítomnosti násilí v lidské společnosti a upozornilo na roli šedesátých a sedmdesátých let 19. století, kdy se dosavadní pojetí násilí měnilo v kolektivní záležitost, jejíž součástí se stala taková podoba anarchismu, jak jej chápeme dnes. Završením prvního panelu byl příspěvek Emila Voráčka (HÚ AV ČR) Španělští anarchisté, anarcho-syndikalisté a Kominterna. Emil Voráček se v něm soustředil na kořeny a vývoj anarchismu ve Španělsku od počátku 20. století do třicátých let 20. století. V následné okamžité reakci i diskusi na závěr bloku vyvolala značnou pozornost především otázka anarchistických struktur během občanské války ve Španělsku a kontext anarchismu ve Španělsku s působením anarchistických internacionál. Zatímco první panel konferenčního jednání měl filozoficko-historicko-politologické zaměření, druhý blok byl vysloveně historický. Zahájila jej vystoupením Opoziční inteligence za vlády Kateřiny II. a Alexandra I. jako předchůdce ruských anarchistů. Příklad Alexandra Nikolajeviče Radiščeva a Nikolaje Ivanoviče Turgeněva Anežka Hrebiková (Filozofická fakulta UK v Praze a Masarykův ústav a Archiv AV ČR). Vysvětlila v něm kořeny moderních revolučních hnutí v Rusku spočívající v radikálním myšlení, jež se formovalo na anarchistické bázi v prvních desetiletích 19. století. Obraz o kořenech anarchismu ve východní Evropě prezentované Anežkou Hrebikovou rozvinul Radomír Vlček (HÚ AV ČR) vystoupením Od Karakozova k Petru Kropotkinovi. Ruský anarchismus šedesátých a sedmdesátých let 19. století. Představil v něm klíčové osobnosti ruského anarchismu druhé poloviny 19. století, především názory Petra Alexejeviče Kropotkina, Michaila Larionoviče Michajlova, Alexandra Alexandroviče Serno-Solovjeviče, jeho bratra Nikolaje Alexandroviče Serno-Solovjeviče, Dmitrije Vladimiroviče Karakozova a Sergeje Gennadijeviče Nečajeva. Na nich pak demonstroval vývojovou linii, jejímž průvodním jevem byl kontinuální růst terorismu se svou specifickou ruskou krutostí a absolutní absencí úcty k hodnotě lidského života. Na přelom 19. a 20. století se zaměřil Zbyněk Vydra (Filozofická fakulta Univerzity Pardubice) příspěvkem Židé v ruském revolučním hnutí. Otázka identity na příkladu dvou generací. Kromě vysvětlení podílu židovské komunity na ruském anarchistickém hnutí bylo cenné i jeho soustředění na historiografickou rovinu. Zvláštní pozornost ovšem věnoval dvěma osobnostem židovského anarchismu, Arkadiji Kremerovi a Grigoriji Geršunimu. Ruská badatelka Galina Viktorovna Rokina (Filozofická fakulta Státní univerzity, Joškar-Ola, Ruská federace) ve studii Michail Bakunin a Slované představila nové pohledy ruského dějepisectví na osobnost Michaila Alexandroviče Bakunina a jeho vztah ke Slovanům a anarchistům na základě nedávno objevených pramenů ruských archivů. Příspěvek byl zajímavý i porovnáním metodologických přístupů českých a ruských historiků. Třetí, závěrečný panel konference byl zaměřený na reflexi anarchismu ve východní Evropě v ruské literatuře. Helena Ulbrechtová (Slovanský ústav AV ČR) v referátu Anarchie, anarchismus a ruská literatura sledovala ruské práce o anarchismu a jejich reflexi západoevropskou produkcí. Stranou pozornosti neponechala ani popis situace, ve které se proměňoval jak anarchismus v rus- 40

45 konference kém prostředí, tak jeho literární reflexe. Mezi osobnostmi, jimž věnovala pozornost, byl i jeden z nejvýznamnějších ruských spisovatelů přelomu 19. a 20. století Leonid Nikolajevič Andrejev. Tomu věnoval mimořádnou pozornost ve svém vystoupení Josef Dohnal (Filozofická fakulta MU). Pojednal o Andrejevově vnímání anarchistického myšlení i o jeho reflexi konání osobností ruského anarchismu, resp. Andrejevově přístupu k ruskému anarchismu jako historickému i aktuálně společenskému problému. Posledním příspěvkem třetího, literárně vědného panelu, i celé konference se stalo vystoupení Vojtěcha Píchy (Filozofická fakulta UPOL) Násilí stát revoluce. Křesťanský anarchismus Valentina Bulgakova a meziválečná Evropa. Literární reflexe se tím přesunula do meziválečného období, ve kterém Valentin Fjodorovič Bulgakov vytvořil většinu svých děl. Velmi cenným obohacením bylo v této souvislosti připomenutí směru označovaného jako křesťanský anarchismus, jehož reflexi se Bulgakov dlouhodobě věnoval. Závěrečná diskuse ukázala, že téma anarchismu je skutečně aktuální a že jeho moderní zpracování si vyžaduje interdisciplinární přístup za použití různých badatelských metod. Jen takovým způsobem lze proniknout nejen k podstatě dnešního a minulého anarchismu, ale i k pochopení jejich reflexí a obrazů. Snahou Výzkumného centra dějin východní Evropy je proto připravit tematicky profilovanou kolektivní monografií právě takového zaměření. Radomír Vlček Setkání uživatelů knihovnických systému firmy KP-SYS Oddělení historické bibliografie Historického ústavu Akademie věd ČR a firma KP-SYS uspořádaly dne 16. listopadu 2016 v kongresovém sále Historického ústavu AV ČR setkání uživatelů knihovnických systémů firmy KP-SYS. Hostem letošního setkání byla Eva Uzlová, vedoucí knihovny Národního archivu, která ve svém příspěvku Knihovna Národního archivu představila knihovnu a její fondy. Poté Václava Horčáková a Petr Štefan prezentovali Souborný katalog Bibliografie české a slovenské historiografie, který zpřístupňuje databáze Bibliografie dějin Českých zemí, Bibliografie dějin Sloven- ska a Bibliografie českého archivnictví a umožňuje jejich společné prohledávání. Dalším hostem setkání byla Zuzana Teplíková ze společnosti Citace.com, která přítomné seznámila s citacemi a jejich využitím v knihovnických systémech. Následně zástupci firmy KP-SYS Petr Štefan, Jan Pachol a Tomáš Krejzek představili novinky systému Verbis a Portaro, především v katalogizaci a ve výpůjčním modulu. V odpolední části programu prezentoval Jan Kaňka projekt Knihovny.cz. Poté následovala diskuse uživatelů a pracovní setkání následně zakončil výhled vývoje na rok Věra Hanelová Při setkání pracovníci odborných i regionálních knihoven zaplnili konferenční sál, v popředí na fotografii Jan Kaňka. 41

46 konference Fiktivní osobnosti v dějinách Tak jako v roce 2015, kdy byl uspořádán první pracovní workshop, věnovaný osobnostem v názvech měst a míst, i roku 2016 se 23. listopadu konalo v budově Historického ústavu AV ČR setkání badatelů, zabývajících se výzkumy s biografickou tematikou. Tentokrát bylo zaměřeno na fiktivní a polofiktivní osobnosti v dějinách: Nežili a přitom žijí. Fiktivní a polofiktivní osobnosti v dějinách. Přítomní vyslechli patnáct příspěvků od českých i slovenských badatelů. První blok, zahájený Augustínem Maťovčíkem z partnerského pracoviště a spolupořadatele (Národný biografický ústav Slovenskej národnej knižnice) ve středoslovenském Martině, se Tünde Lengyelová (Historický ústav SAV, Bratislava) se věnovala Čachtické paní Alžbětě Báthoryové. zaměřil na teoretické aspekty a především na fiktivní osobnosti v názvech ulic a míst: zde zaujal, dle očekávání, zejména příspěvek Martiny Ptáčníkové (Ústav pro jazyk český AV ČR) o místech spojených s Járou Cimrmanem. Druhá část byla bližší geografii: tři z referátů se zaměřily na cestování (Jaroslav Kříž o Richardu Francisi Burtonovi; Jiří Martínek o Jiřím Dráchovském z Dráchova; Marta Ševcová o existenci bratislavského Robinsona Karola Jettinga?). Velmi zajímavá byla i třetí sekce, věnovaná osobnostem z století. Dalibora z Kozojed (a jeho fiktivní život) popsal Robert Šimůnek (HÚ AV ČR), zatímco Tünde Lengyelová z bratislavského Historického ústavu SAV měnila názory na Čachtickou paní Alžbětu Báthoryovou. Marie Šedivá Koldinská (Filozofická fakulta UK) se věnovala reálné existenci tří set padlých Moravanů v bitvě na Bílé hoře, Tomáš Sterneck (HÚ AV ČR) se zaměřil na reálné i fiktivní osudy kata Jana Mydláře. V posledním bloku zaujal zejména příspěvek vojenského historika Ivo Pejčocha, jenž popsal reálné osudy (a odhalil ty fiktivní) ze Švandrlíkových Černých baronů. Workshop s účastí kolem čtyřiceti badatelů z různých oborů historiků, geografů, jazykovědců i etnografů přinesl řadu námětů na další práci i zájem médií. Lze tedy předpokládat, že podobné setkání, věnované novým pohledům na studium osobností v dějinách, se v dalších letech dočká pokračování. Jiří Martínek Výzkumné centrum Dvory a rezidence ve středověku v roce 2016 Činnost DaR ve třetím roce existence výzkumného centra se zaměřila jak na plánované vědecké, tak rozsáhlejší popularizační aktivity. V rámci výzkumné činnosti centra proběhlo kolokvium na téma Církev ve dvorské společnosti ve dnech listopadu Kolokvium se konalo za mezinárodní účasti badatelek z Polska, konkrétně Bożeny Czwojdrak ze Slezské univerzity Katovice a Grażyny Rutkowské z poznaňského ústavu Akademie věd. Tradice poměrně hojně frekventovaného tématu církevních dějin v našem dějepisectví se projevila i ve vztahu k vytčenému záměru; role církve v dvorské společnosti. Zazněl totiž značný počet referátů, který ovlivnil formát zasedání. Oproti pravidelným jednodenním se- tkáním, jež se konala od roku 2013, trvalo loňské kolokvium dva dny. Rozděleno bylo do čtyř sekcí, a to v diskurzu dvou linií víra a dvůr, a klérus a dvůr. Víra byla sledována na úvod ve vztahu ke každodennosti dvora. Zazněly příspěvky na téma Liturgická každodennost při dvoře a její nositelé (Zdeňka Hledíková, Praha), o roli papežských milostí hovořil Jan Hrdina a Zdeněk Vašek přednesl referát na téma královských darů a jejich významu v pragmatické politice vládců. Druhá sekce se zabývala ohlasem víry v písemnictví a literatuře. Blok zahrnoval příspěvky na téma ideálu křesťanského vládce pohledem knížecích zrcadel (Lenka Blechová), nebo kritické názory na dvorskou společnost tak jak je sepsal Petr Chelčický (Jaroslav Boubín). Posledním z nich se 42

47 konference stal referát na téma prožívání víry v ději epických příběhů dvorské literatury (Dana Dvořáčková-Malá) konce 13. století. Třetí a závěrečný blok prvního dne se věnoval pojetí víry v rámci mocenské politiky. Příspěvky Petra Sommera a David Kalhouse se soustředily na christianizaci jako nástroj pro upevňování moci starších panovníků středověku. Naopak Robert Šimůnek se věnoval konfesijní problematice v rodové politice šlechty a Filip Velímský církevní kariéře jako prostředku pro budování postavení rodiny i rodu. Druhý den se nesl v duchu kariérních možností duchovenstva na panovnickém dvoře, a to jak jednotlivců z řad kléru, tak skupin řádových bratrů. Jednání zahájila příspěvkem právě o druhém zmiňovaném případu Kateřina Charvátová. Věnovala se cisterciáckému řádu a jeho angažmá na dvorech králů ve 13. století. Neméně zajímavý referát představil Dalibor Havel, který předestřel erudici členů kanceláře ve službách panovníků. Význam kléru za vlády lucemburských králů představila v širokém záběru Eva Doležalová. Navazoval Martin Nodl s příspěvkem o významu univerzit pro panovníky a roli vzdělanců, kteří právě z nich proudili na vladařské dvory. Poslední sekci příspěvků dominovala tématika kléru ve službách Jana Zhořeleckého v podání Lenky Bobkové a v neposlední řadě zahraniční přispěvatelky. Bożena Czwojdrak se věnovala intelektuálům a vzdělancům na dvorech polských královen v pozdním středověku a Grazdyna Rutkowska zbožnosti pravoslavné královny v Polsku, konkrétně Heleny Moskevské. Zasedání prokázalo vedle bohatosti příspěvků nejen, že téma je stále otevřené, ale zároveň, že církev a panovnický dvůr tvořily dvě klíčové instituce v rámci monarchie. Trvale stály vedle sebe a zároveň se prolínaly, využívaly a doplňovaly tak, jak to bývalo pro tu či oni stranu výhodné. Zdeňka Hledíková hovořila o běžném liturgickém provozu na dvoře a jeho aktérech, po její pravici předsedající bloku Blanka Zilynská (FF UK, Praha). V rámci popularizace vědy se Výzkumné centrum podílelo na přípravě výstavy na hradě Velhartice, jež zapadala do celku oslav pořádaných k výročí narození Karla IV. v roce Výstava probíhala ve dnech 5. července až 31. října 2016 v areálu hradního pivovaru. Hlavním organizátorem se stal Národní památkový ústav a Státní hrad Velhartice ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR a Výzkumným centrem Dvory a rezidence ve středověku. Kurátorkou výstavy byla Veronika Pilná, editorkou Dana Dvořáčková-Malá. Výstava zahrnovala expozici o dějinách 14. století ve vztahu k dějinám hradu Velhartice a rodu Bušků z Velhartic, nobility ve službách Karla IV. Vedle řady autentických nálezů ze 14. století, byly mezi exponáty zařazeny například stavitelské prvky z doby Karla IV., doklady vojenství, či repliky dobových kostýmů, ukázky rýžování zlata na zdejším panství, dobové vaření, apod. Interaktivní expozici doprovázely rovněž výstavní panely s komentáři, včetně fotografií písemných či obrazových pramenů. Dana Dvořáčková-Malá Historická balkanistika sedmé mezinárodní balkanistické sympozium v Brně Obecně lze prohlásit, že odborný zájem o studium dějin, jazyků a kultury zemí Balkánského poloostrova, resp. celé širší jihovýchodní Evropy v českém prostředí stále trvá. V podstatě každoročně se u nás konají menší vědecké konference či semináře věnované balkánské problematice. V posledních letech bývají v tomto směru zvláště aktivní badatelé z Fakulty humanitních studií UK v Praze či z Filozofické fakulty ZČU v Plzni. Neformální postavení hlavního střediska české balkanistiky si však zejména po organizační stránce uchovává Brno, kde se již od roku 1969 pořádají hojně navštěvovaná balkanistická sympozia, na která se sjíždějí nejenom čeští a slovenští odborníci věnující se studiu Balkánu, ale i badatelé ze samotných jihovýchodoevropských zemí. Ve dnech 28. a 29. listopadu 2016 se v Brně konalo v pořadí již sedmé mezinárodní balkanistické sympo- 43

48 konference zium. Jeho spoluorganizátory byly Ústav slavistiky Filozofické fakulty MU v Brně, Historický ústav AV ČR a Moravské zemské muzeum v Brně (MZM). Sympozium se uskutečnilo v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně, v hlavní budově MZM. S příspěvky na něm vystoupilo šedesát pět badatelů z osmi států (České republiky, Slovenska, Polska, Slovinska, Chorvatska, Srbska, Makedonie a Bulharska). Setkání bylo multidisciplinární, akce se zúčastnili historikové, lingvisté, literární vědci, etnologové, uměnovědci, byzantologové, politologové i sociologové. První den sympozia byl věnován bilanci výsledků české a slovenské balkanistiky za období od předchozího (šestého) mezinárodního sympozia, jež se konalo v Brně v roce Ve vstupních hodnotících referátech, které přednesli zástupci jednotlivých vědních oborů, bylo konstatováno, že v uplynulém desetiletí ( ) se v České republice podařilo uchovat relativně intenzivní balkanistický výzkum v oblasti historiografie a etnologie, dříve velmi aktivní filologická balkanistika však u nás v poslední době ztrácí na dynamice. Odráží se to mj. i v klesajícím počtu českých překladů z balkánských literatur. Naopak potěšující je skutečnost, že se v sledovaném období v Česku podařilo zachovat nejenom univerzitní výuku jihoslovanských jazyků, ale také neslovanských jazyků Balkánu (novořečtiny, rumunštiny, turečtiny a dokonce i albánštiny). Balkánská studia na Slovensku jsou v mnohem obtížnější situaci. Zde si v posledním desetiletí uchovala výraznější vědecké pozice v podstatě jen byzantologie a slovanská filologie. V oblasti historiografie využívají Slováci do značné míry publikací českých kolegů. Druhý den zaznělo na sympoziu v rámci několika oborových sekcí více než padesát referátů dokumentujících tematicky velmi pestrou škálu zájmů domácích i zahraničních balkanistů. Úspěšně si v tomto směru vedli čeští historici, kteří v Brně představili hlavní výsledky své rozsáhlé publikační činnosti: V sledovaném období vyšly v České republice knihy o nejpalčivějších balkánských problémech (Ladislav Hladký, Bosenská otázka v 19. a 20. století; Václav Štěpánek, Jugoslávie Srbsko Kosovo. Kosovská otázka ve 20. století), vznikla řada hodnotných syntéz (např. Miroslav Tejchman, Balkán ve válce a revoluci ; Jan Rychlík a kolektiv, Mezi Vídní a Cařihradem. Utváření balkánských národů; Jan Pelikán a kolektiv, Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje), objevily se zajímavé práce o historii česko-balkánských vztahů (Jan Pelikán, Jugoslávie a Pražské jaro; Ladislav Hladký a kolektiv, Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy, František Šístek, Junáci, horalé a lenoši. Obraz Černé Hory a Černohorců v české společnosti ; Ondřej Vojtěchovský, Z Prahy proti Titovi. Jugoslávská prosovětská emigrace v Československu; Konstantinos Tsivos, Řecká emigrace v Československu ( ); Jana Škerlová, Věrnost za věrnost? Československo-jugoslávské politické vztahy v letech : přání, rozpory, realita) a zároveň byly publikovány i některé významné práce ediční, např. rozsáhlá dochovaná korespondence mezi T. G. Masarykem a jižními Slovany. Pro budoucnost české historické balkanistiky vyplynulo z brněnského sympozia jedno obzvlášť pozitivní zjištění: Na přelomu tisíciletí se podařilo v České repub- 44

49 konference / ocenění lice pro tuto vědní specializaci získat a vědecky vychovat řadu mladých talentů, z nichž někteří se již odborně uchytili nejenom na vysokých školách (v prvé řadě na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK v Praze a na Filozofické fakultě MU v Brně), ale např. také v Historickém ústavu AV ČR. Mladí balkanisté se v Historickém ústavu AV ČR realizují zvláště v oblasti výzkumu dějin česko-balkánských vztahů. Dosavadní studium obohacují nejenom novými metodologickými postupy, ale i svou schopností navazovat důležité mezinárodní kontakty. Stručnou informaci o sedmém mezinárodním balkanistickém sympoziu v Brně lze uzavřít konstatováním, že směrem k domácí odborné a laické veřejnosti se čeští balkanisté, včetně historiků, prezentovali v uplynulém desetiletí relativně úspěšně, zejména svou rozsáhlou produkcí odborně přínosných a čtenářsky přitažlivých knih. Do budoucna by si však měla česká balkanistika postavit ambicióznější cíle. Měla by se intenzivněji prosadit i na mezinárodním vědeckém poli. Ladislav Hladký Ocenění Udělení čestného členství Sdružení historiků ČR profesoru Krzysztofu Mikulskému V pondělí 3. října 2016 se konalo na Velvyslanectví Polska v Praze slavnostní shromáždění, při němž předseda Sdružení historiků ČR Jiří Kocian předal diplom čestného členství Sdružení historiků České republiky vynikajícímu polskému vědci Krzysztofovi Mikulskému z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni. Setkání mnoha odborníků z řady akademických pracovišť a vysokých škol moderoval Roman Baron z Historického ústavu AV ČR. V krásném barokním sále Fürsternberského paláce na Malé Straně promluvili kromě oslavence velvyslankyně Grażyna Bernatowicz, ředitelka Historického ústavu AV ČR Eva Semotanová a rovněž Jaroslav Pánek, který přenesl laudatio, připravené společně s oficiálním navrhovatelem ocenění Petrem Vorlem, prorektorem Univerzity Pardubice a předsedou Českého národního komitétu historiků. Současnou polskou historiografii si bez podílu profesora Mikulského lze jen těžko představit a to jak ve smyslu organizace a vedení historických věd, tak i se zřetelem k rozmachu vlastního bádání, zejména o pozdním středověku a raném novověku. Totéž ovšem platí o rozvoji spolupráce a přátelských vztahů mezi polskými a českými historiky. Krzysztof Jan Mikulski se narodil 21. června 1960 v Lidzbarku Warmińském, historickém místě severopolského Varmijska. Zájem Krzysztofa Mikulského o dějiny byl do značné míry určen prostředím, ve kterém vyrůstal a které předurčilo usměrnění jeho hlavního zájmu k dějinám pozdního středověku a počínajícího novověku, k dějinám nádherného města Toruně a také k osobnos- ti Mikuláše Koperníka, jednoho z největších vědců a objevitelů v celých evropských dějinách. Krzysztof Mikulski v roce 1982 absolvoval studium oboru historie a archivnictví na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni, o dva roky později nastoupil na téže univerzitě jako asistent v Ústavu obecných a polských dějin století. Tématem jeho doktorské práce z roku 1992 bylo Osadnictwo wiejskie województwa po- Prof. Krzysztof Mikulski (Univerzita Mikuláše Koperníka v Toruni). 45

50 ocenění Zleva Roman Baron (HÚ AV ČR), Jiří Kocian (předseda Sdružení historiků ČR), Roman Madecki, Krzysztof Mikulski (Univerzita Mikuláše Koperníka v Toruni), Grażyna Bernatowicz (velvyslankyně Polské republiky), Eva Semotanová (ředitelka HÚ AV ČR), Jaroslav Pánek (HÚ AV ČR). morskiego od połowy XVI do końca XVII wieku. Svou habilitační práci na téma Przestrzeń i społeczeństwo Torunia od końca XIV do początku XVIII wieku obhájil roku O pět let později (2005) byl jmenován profesorem humanitních věd. V letech působil na toruňské univerzitě jako zástupce ředitele Ústavu dějin a archivnictví, v letech jako ředitel tohoto ústavu. V roce 2003 byl zvolen předsedou Polského sdružení historiků (Polskie Towarzystwo Historyczne), na tuto významnou pozici byl potom volen opakovaně a zastával ji až do roku Od roku 2012 je Krzysztof Mikulski předsedou Výboru historických věd Polské akademie věd a od roku 2013 zastupuje polskou historiografii i na mezinárodní scéně jako předseda Polského národního komitétu historiků. Krzysztof Mikulski se nachází v nejlepším tedy středním věku historikově. Má však již nyní za sebou velmi rozsáhlé vědecké dílo. Alespoň souhrnně lze říci, že jeho studie a monografie pojednávají o polských a evropských dějinách od 14. do 18. století a dotýkají se širokého spektra otázek od zmapování historie křižáckého státu a poté Prus začleněných do Polského království, ležících v oblasti dnešního severovýchodního Polska a Pobaltí, přes problémy raně novověké městské společnosti, mezinárodních obchodních vztahů, správy a symbolické reprezentace měst, přes politické, etnické a náboženské poměry až po detailní výzkumy pomocných věd historických, zejména heraldiky (je třeba připomenout alespoň velké dílo Herbarz patrycjatu toruńskiego, I II, Toruń , jehož spoluautorem je Krzysztof Kopiński). Kabinetní ukázkou metodického přístupu Krzysztofa Mikulského ke komparativnímu řešení vzájemně propojené polské a evropské problematiky je jedna z jeho nejnovějších monografií Tarcze herbowe z kościoła mariackiego w Toruniu (Toruń 2015). Pod zdánlivě nenápadným názvem, se skrývá objevná interpretace jednoho ze specifických jevů Evropy na přelomu středověku a novověku, procesu, v němž se bohatý obchodní patriciát snažil vyrovnat rodové šlechtě a změnit tak strukturu stavovské společnosti. Ohnisko výzkumu Krzysztofa Mikulského oficiální nekropole, luteránský kostel Panny Marie v Toruni se při srovnání s obdobnými jevy na německém a nizozemském území stal historikovou laboratoří, na níž ukázal váhu kosmopolitních městských elit, směřujících od ekonomického a společenského vzestupu k mimořádným kulturním ambicím; v daném případě k přetvoření jednoho ze severoevropských městských center v dokonalé město, Nový Jeruzalém, jímž se měla stát Toruň na přelomu 16. a 17. století. Mikulského pronikavý pohled na mezinárodní soupeření a evropské proudění idejí vytvořilo obraz, který je v jistém smyslu patricijským protějškem císařských ambicí v rudolfínské Praze. Krzysztof Mikulski je historikem produktivním, mnohostranně inspirativním, mezinárodně uznávaným a zároveň velice vstřícným. Za čestného člena Sdružení historiků České republiky byl navržen a dne 3. února 2016 zvolen především ze tří důvodů. Prvním důvodem je mimořádný vědecký přínos Krzysztofa Mikulského k interpretaci našich společných dějin v celoevropském kontextu. Z jeho četných prací, 46

51 ocenění zabývajících se historickou demografií, hospodářskými dějinami a historií měst, je třeba vyzvednout alespoň dvě velká knižní díla z posledních let. Jeho vynikající syntéza Historia powszechna: Wiek XVI XVIII (Warszawa 2011) přináší mimořádný, vyváženě pojatý pohled na evropské dějiny raného novověku a začleňuje i historii českých zemí do širšího středoevropského rámce. Dlouholetý badatelský zájem Krzysztofa Mikulského nedávno přinesl ovoce v podobě zcela nové interpretace původu a rodinného zázemí Mikuláše Koperníka. Své nové objevy na toto téma prezentoval autor formou brilantního hlavního úvodního referátu na XXII. sjezdu polských historiků v Gdaňsku roku Jeho objemná nová kniha, která vyšla v loňském roce pod názvem Mikołaj Kopernik. Środowisko społeczne, pochodzenie i młodość (Toruń 2015), věnovaná Koperníkovu původu, mládí a společenskému prostředí, v němž se utvářela tato významná osobnost evropské vědy, odkrývá dosud netušené vztahy Mikuláše Koperníka k českými zemím na přelomu středověku a raného novověku. Druhým důvodem se stala mimořádná odborná kvalita toruňského historického pracoviště, které prof. Mikulski po řadu let systematicky budoval. Mnoho českých studentů, zaměřujících se na výzkum starších dějin, hospodářských dějin a archivnictví, nalezlo právě v Toruni přátelské a podnětné prostředí pro svůj odborný růst. Třetím důvodem je zcela zásadní podíl, kterým Krzysztof Mikulski v uplynulém desetiletí přispěl k rozvoji mezinárodní spolupráce česko-polské na poli historické vědy, ať už jako předseda Polského sdružení historiků, či jako předseda Polského národního komitétu historiků. Tato spolupráce má zcela konkrétní výsledky. Jedním z nich je vydání již několika ročníků nového česko-polského vědeckého časopisu Historia Slavorum Occidentis, dalším pak úspěšný společný postup při programové přípravě minulého i příštího světového kongresu historiků, na kterých se obě naše historiografie podílely a jistě i budou podílet způsobem nikoli zanedbatelným. Jsme tedy profesoru Krzysztofu Mikulskému zavázáni trvalou vděčností, kterou vyjadřujeme jeho přijetím mezi čestné členy Sdružení historiků České republiky. Jaroslav Pánek Petr Vorel Ocenění pracovníci Historického ústavu AV ČR v roce 2016 Jméno oceněného: prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., dr.h.c. Ocenění: čestná medaile AV ČR De scientia et humanitate optime meritis Oceněná činnost: Zásluhy o rozvoj vědy, vzdělanosti a kultury Ocenění udělil: předseda AV ČR Jméno oceněného: prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. Ocenění: čestné oborové medaile Františka Palackého za zvláště záslužnou činnost a vynikající výsledky vědecké práce Oceněná činnost: Významné celoživotní výsledky základního výzkumu k problematice dějin středověku Ocenění udělil: předseda AV ČR Předseda AV ČR Jiří Drahoš (zcela vpravo) vyznamenal ve čtvrtek 19. ledna 2017 tři významné české vědce. Jaroslava Pánka (HÚ AV ČR), Jaroslava Poláka (Ústav fyziky materiálů AV ČR) a Josefa Žemličku (HÚ AV ČR). 47

52 ocenění / rozhovor Jméno oceněného: prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. Ocenění: Cena Vlastimila Kybala Oceněná činnost: Významný podíl na rozvoji společenského života Slaného Ocenění udělil: Městský úřad města Slaného Jméno oceněného: PhDr. Václava Horčáková Ocenění: Medaile Zdeňka Václava Tobolky Oceněná činnost: Významný přínos k rozvoji českého knihovnictví Ocenění udělil: Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven Oceněná činnost: Organizace dějepisné soutěže pro střední školy Ocenění udělil: předseda Poslanecké sněmovny P ČR Všem oceněným upřímně gratulujeme. redakce Jméno oceněného: doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D. Ocenění: Pamětní list předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka PhDr. Václava Horčáková. Rozhovor Rozhovor Evy Semotanové s prof. PhDr. Josefem Žemličkou, DrSc., vědeckým pracovníkem oddělení dějin středověku HÚ AV ČR Milý Josefe, v roce 2016 sis připomenul (a tvoji kolegyně a kolegové s tebou) významné životní jubileum. Byl jsi oceněn čestnou oborovou medailí Františka Palackého za zvláště záslužnou činnost a vynikající výsledky vědecké práce a Cenou Vlastimila Kybala za významný podíl na rozvoji společenského života Slaného. Při pohledu na tvoji úspěšnou vědeckou dráhu se nabízí otázka: co pro tebe znamená středověk a jaké místo zaujímá podle tvého názoru v historickém vědomí současné české a evropské společnosti? Myslím, že středověk stále zůstává vděčným tématem. Především to nejsou jen dějiny králů a knížat, ale středověká společnost byla mnohem pestřejší a členitější, než si vůbec dokážeme představit. A vlastně v celém svém průběhu procházela pohyby a změnami. Právě zachycení této dynamiky v čase i prostoru zůstává stále lákadlem i výzvou. Přitom svým způsobem i dnešní doba, třeba nevědomky, čerpá stále ze středověku. Vzpomeňme jen sídlištní a urbánní síť, která byla v základních rysech dána již ve 13. století, u řady lokalit ještě mnohem dříve, a od té doby se neměnila. Poté až 19. století se svými lidnatými aglomeracemi a fabrikami hluboce zasáhlo do její tvářnosti. Nebo vezměme myšlení s jeho racionální i iracionální složkou. V podstatě stále žijeme obklopeni středověkem, aniž si to vždy dáváme do souvislostí. Kromě základního výzkumu ses věnoval také pedagogické činnosti. Studium období středověku je náročné, klade na posluchače vysokých škol nemalé nároky mimo jiné znalost středověké latiny a němčiny, diplomatiky, paleografie, sfragistiky a dalších disciplín. S čím se studenti nejvíce potýkali? Je pravdou, že studium středověku, můžeme říci i medievální studium, bylo, je a zůstane velmi obtížným. 48

53 rozhovor / z přdnášek pro odbornou i laickou veřejnost Snad i proto se dá pozorovat snížení zájmu u studujících. Tak třeba němčina je podmínkou, sine qua non, ale dnes se žáci již od základních škol učí (a je to dobře) angličtinu. Němčina se ocitá úplně na okraji, a kdo ji chce studovat, začíná často až na vysoké škole. A to nemluvím o středověké němčině, která se od té moderní hodně lišila a v níž je psána, hlavně od 14. století, řada důležitých dokumentů. I to si žádá zvláštní kurzy, samozřejmě s předpokladem dobré znalosti současné němčiny, což je zase další spojitá nesnáz. A samozřejmě latina, třebaže ta středověká je mnohem snazší než latina antická. A to mluvím jen o předpokladech, do vlastního studia pak vstupuje celá řada dalších momentů, včetně znalostí číst středověké písmo v originále a rozumět jeho textu. Jedním slovem, je to celý soubor náročných momentů, když se však zvládnou, tím snadněji se dá surfovat po tajích středověkého života. Které středověké osobnosti či vznikající šlechtické rody tě krom Přemyslovců zaujaly? Chtě nechtě se stali Přemyslovci mým osudem, hlavně proto, že pro nás nejviditelněji představují dobu, v níž žili a působili. Ale popravdě řečeno, byla to cháska dost nezvedená, hlavně vůči sobě navzájem. Mám na mysli hlavně dobu zhruba do konce 12. století, kdy se bratr musel chránit před bratrem, synovec před strýcem. Některé z nich potkaly osudy vpravdě shakespearovské. Stačí připomenout trýzně Jaromíra, knížete z počátku 11. století, na němž se každý z bratrů nelítostně podepsal. Osobností, které zaujmou, a ne že by je člověk měl zrovna rád, je ovšem celá řada. V poslední době se trochu zabývám Závišem z Falkenštejna, jehož strmá kariéra a následně tvrdý pád ve svojí době (druhá polovina 13. století) rozdělily společnost. Mohl bych jmenovat i některé další z rozrodu Vítkovců, ale i Markvarticů nebo Ronovců, neméně zaujmou některé postavy z řad pražských i olomouckých biskupů, jako Daniel I. nebo Tobiáš z Benešova, pokud zůstáváme před rokem Poslední otázka souvisí s mým profesním zaměřením, historickou geografií. Zajímalo by mě, zda existuje krajina (region), současná či historická, která je Ti blízká? Takových koutů je celá řada, v dětství jsem hodně času trávil s rodiči na Křivoklátsku a stále se tam rád vracím. Hlavně ty lesy, kterými se dá prakticky nepřerušeně dojít až do Plzně, zůstávají něčím jedinečným. Ze Zbečna na Týřov, dále Zvíkovec, Krašov, Libštejn, to bývala moje oblíbená trasa, zvládaná (při tehdy dobré fyzičce) za jeden víkend, nejlépe s přespáním v ruinách Krašova. Poslední dekády jezdím do neméně krásného Českého ráje se Sobotkou, Kostí, Valečovem nebo Hrubou Skálou. A krásně je i jinde. Ale pokud jsem někde žil v minulém životě, bylo to někde v Tyrolích nebo Štýrsku. Ty hory mě vždy uchvátí a působí léčivě na tělo i duši. Něco jako lázně. Proto se tam rád vracím. Milý Josefe, děkuji Ti za rozhovor, Eva Semotanová Z přednášek pro odbornou i laickou veřejnost Přednáška profesorky Lyndal Roper Lyndal Roper (Oriel College - Univerzita Oxford). V úterý 26. dubna přednesla v Akademickém konferenčním centru v Praze v Husově ulici na pozvání Historického ústavu AV ČR a Ústavu českých dějin FF UK u příležitosti blížícího se jubilea německé reformace královská profesorka raně novověkých dějin na Univerzitě v Oxfordu Lyndal Roper referát na téma Luther and Dreams, v němž analyzovala, mj. i z psychoanalytického hlediska, velmi dobře dochované prameny o snech tohoto wittenberského teologa i jeho druhů a spolupracovníků. Profesorka Lyndal Roper nám tím umožnila nahlédnout do své připravované biografie tohoto nejvýznamnějšího německého reformátora Martin Luther. Renegade and Prophet, která byla vydána v anglické 49

54 a americké verzi i v německém překladu. Paní profesorka zároveň přislíbila, že její referát může být vydán v českém překladu v jednom z časopisů vydávaných Historickým ústavem AV ČR, co zřejmě již roku 2017 vyjde jako samostatný článek v některém z anglických nebo amerických periodik. Prof. Roperová je nástupkyní v Česku velmi známého prof. R. J. W. Evanse na místě královského profesora raně novověkých dějin, což umožní i nadále pokračovat v dosavadní spolupráci s anglosaským prostředím. Petr Hrachovec Přednáška profesora Gerda Schwerhoffa Dne 11. října 2016 přednesl na pozvání Historického ústavu AV ČR a Ústavu českých dějin FF UK v Akademickém konferenčním centru v Praze 1 svou přednášku na téma Dr. Martinus Lutherus Maledictor, oder: Zur Bedeutung invektiver Kommunikationsformen in der deutschen Reformation profesor raně novověkých dějin z Filozofické fakulty Technické univerzity v Drážďanech, Gerd Schwerhoff. Téma invektivní komunikace bylo zčásti již tématem habilitace profesora Schwerhoffa o blasfémii ve středověku a raném novověku: Zungen wie Schwerter. Blasphemie in alteuropäischen Gesellschaften (= Konflikte und Kultur 12), Konstanz: UVK Nejvýznamnější německý reformátor Martin Luther byl již ve své době proslulý svým velmi ostrým, až silně obhroublým jazykem, jímž napadal slovem i písmem řadu svých konfesijních nepřátel z řad katolíků i neluteránských reformačních směrů; a to v mnohem větší míře než většina jeho současníků. Podle Gerda Schwerhoffa sloužila tato specifická forma komunikace jako prostředek formování a upevňování tábora jeho přívrženců v náboženských střetech reformační doby. Profesor Schwerhoff se tématu komunikace v raném novověku (především ve městech) věnuje již řadu let. Historický ústav AV ČR proto pořádá v Praze v roce 2017 ( listopadu) s drážďanskou katedrou raně novověkých dějin profesora Schwerhoffa a Institutem für sächsische Geschichte und Volkskunde e. V. při Technické univerzitě v Drážďanech konferenci o komunikaci (české a německé) reformace u příležitosti Gerd Schwerhoff (Institut für sächsische Geschichte und Volkskunde e. V., Technická univerzita, Drážďany). pětisetletého jubilea Lutherova veřejného vystoupení proti odpustkům (Reformation als Kommunikationsprozess: böhmische Kronländer Sachsen Mitteleuropa). Výzkumu invektivní komunikace od starověku až do současnosti by se měl rovněž věnovat speciální Sonderforschungsbereich na Technické univerzitě v Drážďanech, o jehož ustanovení rozhodne německá grantová agentura Deutsche Forschungsgemeinschaft v průběhu jara Petr Hrachovec Exilem nezlomeni! Společnost pro vědu a umění (SVU), vzniklá z iniciativy českých a slovenských exilových vědců a umělců koncem padesátých let 20. století v USA, byla až po roce 1989 obohacena o československou pobočku se sídlem v Praze, jež ani po rozpadu Československa nebyla rozdělena, takže Češi a Slováci v ní působí společně. Členové společnosti kromě jiných zásadních iniciativ pořádají, povětšině na půdě Akademie věd ČR, pravidelné veřejné přednášky českých a zahraničních vědců, ale i setkání s představiteli české kultury a veřejného 50

55 z přdnášek pro odbornou i laickou veřejnost života. Reflektují na výjimečnost a aktuálnost tématu a oslovují vědce, kteří dosáhli prezentaci a uznání na mezinárodní úrovni. Ve čtvrtek 14. dubna 2016 se této cti dostalo Zlatici Zudové-Leškové, vědecké pracovnici Historického ústavu AV ČR, jež společnosti celebrit společenských věd v čele s předsedkyní pražské skupiny SVU Alenou Morávkovou přednášela k aktuální problematice migrací s akcentem na emigraci 20. století z českých zemí a Československa. Součásti obsáhlé přednášky podpořené powerpointovou prezentací bylo rovněž začleněni problematiky do širších evropských a světových souvislostí tak, jak byla prezentována v rámci specializovaného tématu Frontier, Massacres and Resettlement of Populations na XXII. mezinárodního kongresu historiků v srpnu 2015 v čínském Jinanu. Bohatá diskuse, soustředěna především na léta 1938 až 1968, byla vedená v rovině osudových, přímých anebo zprostředkovaných zkušenosti přítomných posluchačů. Rovněž bylo konstatováno, že vzdor nebývalým komunikačním možnostem, právě z aspektu migračního boomu, se kterými je zvláště Evropa konfrontována, zápasíme jen s částečnou a ne vždy pravdivou informovaností. Vzdor tomu zvláště členové Společnosti pro vědu a umění mají zájem z mnoha čistých důvodů, včetně vědeckých, nastalému stavu porozumět. Zlatica Zudová-Lešková a redakce 51

56 z přdnášek pro odbornou i laickou veřejnost Říše, církev a duchovní svět doby Karla IV. V rámci celoročního programu městského muzea v Kadani věnovaného Karlu IV. navštívila 21. května 2016 Eva Doležalová odbornice na církevní dějiny pozdního a vrcholného středověku z Historického ústavu AV ČR. kadaňský hrad a pronesla přednášku Církev doby Karla IV. Karel IV., český a římský král, později římský císař, založil svou evropskou i českou politiku nejen na vztazích se světskými knížaty, ale také na jednáních s papeži, kurií (papežským dvorem) a legáty (papežskými vyslanci), která vedl už od mládí, částečně z pověření svého otce Jana. Byla to mj. právě rozsáhlá jednání u kurie na jaře roku 1346, která umožnila Karlovi IV. stát se římským králem. Papežem už tehdy byl Klement VI., jeho někdejší učitel Pierre de Rosieres. Druhou stránkou Karlova vztahu k církvi byla jeho velmi hluboká osobní zbožnost, zakotvená v dobovém klimatu 14. století, které volalo po osobním prožitku víry, trpělo v epidemii černé smrti a očekávalo poslední čas světa. České země v Karlově době zažily nevídaný rozkvět církve a vzdělanosti. Přednášku pořádalo Městské muzeum jako součást svého programu k 700. výročí narození Karla IV. /rise-cirkev-a-duchovni-svet-doby-karla-iv redakce Karel IV. panovník ověnčený slávou, láskou i pohrdáním V rámci oslav 700. výročí narození Karla IV. dne 7. června 2016 uspořádali organizátoři Městské knihovny v Kutné Hoře přednášku pro veřejnost na téma Karel IV. panovník ověnčený slávou, láskou i pohrdáním, kterou proslo- vila Eva Doležalová, vědecká pracovnice a vedoucí oddělení dějin středověku Historického ústavu AV ČR. redakce Přednáška Historické krajiny, součásti našeho kulturního dědictví V příjemném prostředí jihlavské Science Café se dne 12. ledna 2016 uskutečnila další přednáška pro veřejnost, kterou pronesla Eva Semotanová (HÚ AV ČR). Věnovala se přitom zejména historickým krajinám jako součásti našeho kulturního dědictví. Posluchačům přiblížila, jak a do jaké míry lze studovat a rekonstruovat tzv. historické krajiny, jejichž studium je stále velkou výzvou. redakce O starých mapách a historii Liberce a okolí V Oblastní galerii v Liberci se uskutečnila 5. května 2016 přednáška pro veřejnost Evy Chodějovské z Historického ústavu AV ČR, věnovaná tématu O starých mapách a historii Liberce a okolí. Přednáška se vztahovala k vystavenému dílu turnovské výtvarnice Jany Kasalové, která v netradiční podobě vystavuje plán Liberce architekta Sitteho z roku Jana Kasalová se dlouhodobě vě- nuje tématům vztahujícím se k cestování, původu každého člověka, tak i tomu vlastnímu, Sudetům nebo urbanismu měst. V poslední době často pracuje s mapami a plány, zmínil ředitel oblastní galerie Jan Randáček. redakce 52

57 z přdnášek pro odbornou i laickou veřejnost Život a dílo geografa Jiřího Viktora Daneše Dne 2. června 2016 se konala ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně přednáška Jiřího Martínka, který představil své dlouholeté výzkumné téma život a dílo geografa a prvního československého diplomatického zástupce v Austrálii, Jiřího Viktora Daneše ( ). Na dvě desítky zájemců si vyslechly výklad o této zajímavé osobnosti, rodáku z nedalekého Pavlova, doplněný promítáním fotografií z exotických cest toho diplomata, vědce a také cestovatele. Výzkum, prezentovaný na přednášce, byl završen monografií Jiřího Martínka s názvem Geograf a cestovatel Jiří Daneš, vydanou na počátku roku 2017 nakladatelstvím Historický ústav. Jiří Martínek a redakce Přednáškový cyklus Lenky Blechové v Židovském muzeu v Praze V auditoriu Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze se uskutečnily čtyři přednášky z podzimního cyklu Lenky Blechové z Historického ústavu AV ČR. První se konala 7. září 2016 a zaměřila se na téma Židovský rychtář a další královští úředníci. Spolupráce křesťanů s židovskou samosprávou ve středověku a raném novověku. Vztahovala se na osobu židovského rychtáře, králem jmenovaného úředníka pro židovské záležitosti. Kolik osob v této funkci existovalo v českém středověkém státě? Kdo se k výkonu úřadu hodil? Jaká byla náplň jeho činnosti? Jak se můžeme prizmatem židovského rychtáře dívat na tehdejší židovstvo? Jak lze pracovat se zprávami o židovské menšině z křesťanských zdrojů? Na tyto otázky se Lenka Blechová pokusila odpovědět v první ze svých čtyř přednášek v rámci nového podzimního cyklu, který na vybraných tématech představil život židovských obcí na našem území ve středověku a raném novověku. Dne 5. října 2016 si posluchači vyslechli přednášku Osudy dvorních židů, reflektující fenomén existující již od středověku, který však nejvíce vystoupil do popředí po vypuknutí třicetileté války. Tehdy byli Židé často jediní, kdo dokázali zásobovat velké armády. Osudy vrchních zásobitelů a správců panovnických financí vykazují jisté společné rysy. Příklad dvorních Židů v celé Evropě (Dánsko, Polsko, Německo, Rakousko) představuje novou etapu židovských dějin. Zvláštní pozornost byla věnována životní dráze nejznámějšího českého dvorního Žida Jakuba Baševiho z Trauenburku. Třetí přednáška s názvem Responsa se 2. listopadu 2016 věnovala žánru, který provází rabínskou literaturu od nejstarších dob po současnost. Jsou jím responsa neboli rabínská dobrozdání. Již od talmudského období se vžila zvyklost předkládat složitější problémy představitelům židovských babylonských akademií. Otázky i odpovědi byly písemně zaznamenávány. Jako jinde, i v českých zemích se staly bohatým zdrojem poznatků o životě uvnitř židovských obcí, ale také o soužití Židů a jejich nežidovských sousedů. Poslední přednáška, Katedokracie, se 7. prosince 2016 věnovala jednomu z nejzajímavějších specifik tradiční židovské společnosti tzv. katedokracii. Výraz je odvozen od slova katedra a znamená vládu učenců, typickou pro tradiční židovskou společnost napříč staletí- Lenka Blechová přednášela v Židovském muzeu v Praze. 53

58 z přdnášek pro odbornou i laickou veřejnost mi. Národ, který neměl vlastní stát, si vytvářel politické struktury zcela odlišného typu. Morální autorita učenců nahrazovala standardní mocenské nástroje, jako vojsko a státní aparát. Přednáška se zaměřila na otázky, jakým způsobem katedokracie fungovala v židovské společnosti obecně a jaké její projevy lze pozorovat i v dějinách českých a moravských Židů. redakce Návštěva studentů Filozofické fakulty UK v Historickém ústavu AV ČR Dne 21. dubna 2016 navštívila Historický ústav AV ČR skupina studentů historie z Filozofické fakulty UK. Ve studovně je uvítal zástupce ředitelky HÚ Martin Holý. Přiblížil jim roli ústavu v síti veřejných výzkumných institucí v České republice, jeho strukturu i činnost. Dále je informoval o knižním fondu (více než jednotek) a představil jim některé cenné exempláře. Zároveň referoval také o pozůstalosti Augusta Sedláčka i mapové sbírce HÚ AV ČR. V další části studentům prezentovala vedoucí oddělení historické bibliografie Václava Horčáková činnost svého oddělení a především pak její databáze, respektive portál, poskytující údaje o historických bohemikálních prací od roku Václava Horčáková rovněž studenty seznámila s možnostmi vyhledávání v databázi Bibliografie dějin Českých zemí a v Souborném katalogu české a slovenské historiografie. Martin Holý a redakce Historický ústav mezi studenty Gymnázia v Teplicích Stalo se již tradicí, že Historický ústav AV ČR spolupracuje na různých úrovních se studenty středných škol. Stejně tomu bylo i letos, kdy byla prostřednictvím Eurocentra Ústí nad Labem vyslyšena aktivita teplických gymnazistů v podobě žádosti jednak shlédnout odbor- nou výstavu Židé v boji a odboji, jejímiž autory jsou vědečtí pracovníci Historického ústavu AV ČR, a jednak se aktivně zapojit do rozpravy o holocaustu československých Židů. Výstava v tzv. zkrácené formě, soustředěna do dvaceti šesti panelů, byla instalována v aule teplické- Václava Horčáková (zcela vlevo, vedle Martin Holý, oba HÚ AV ČR) seznámila studenty historie FF UK s databází Bibliografie dějin Českých zemí. 54

59 z přdnášek pro odbornou i laickou veřejnost / Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Studenti dějepisného semináře teplického gymnázia pozorně vyslechli přednášku Zlatici Zudové-Leškové Mezi tmou a světlem. ho gymnázia a volně přístupna všem studentům a pedagogům. Samotné rozpravě, uskutečněné ve středu 4. května 2016, předcházela přednáška Zlatici Zudové-Leškové Mezi tmou a světlem (Šoa a Rezistence československých Židů v letech druhé světové války), jíž se účastnili studenti dějepisného semináře pod vedením svého profesora Otakara Reicha. Studenti byli nesporně připraveni a nekladli přednášející jenom otázky. Svými poznatky z literatury a přirozenou snahou pochopit nečekaný zvrat v životech mladých židovských dívek a chlapců po přijetí mnichovské dohody na konci září 1938, se současně vyslovovali nejen k příčinám, ale i průběhu holocaustu, přičemž si zjevně uvědomovali, že obdobná situace, podmíněná xenofobií, diskriminací a otevřenou represí může ve 21. století zplodit obdobnou situaci, ne-li horší. Rozprava s teplickými gymnazisty byla i pro přednášející velmi podnětná a pedagogicky i poučná. Zlatica Zudová-Lešková Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Druhé vydání knihy o generálu Karlu Lukasovi Z iniciativy nakladatele Pavla Ševčíka, který vydává publikace zejména se vztahem k severní Moravě, se podařilo připravit nové vydání knihy o severomoravském rodákovi generálu Karlu Lukasovi. Poprvé kniha vyšla už v roce 2002, avšak v ne příliš zdařilé grafické úpravě, bez fotografií a ve velmi nízkém nákladu. Pro potřeby nového vydání autor Jiří Friedl text knihy, revidoval a doplnil o některé nové poznatky, zvláště ty, které se nově objevily v odborné literatuře. Jako obrazový doprovod připravil rozsáhlou fotografickou přílohu, pro kterou ma- teriály poskytli zejména pan František Lukas (synovec generála Lukase) a Vlastivědné muzeum v Šumperku. Kniha je tak důstojnou připomínkou Karla Lukase legio náře a účastníka druhého zahraničního odboje, který se mimo jiné jako pozorovatel u britských vojsk v severní Africe zúčastnil bitvy u El Alameinu. Z řady funkcí, které v armádě zastával, stojí za zmínku jeho působení jako vojenského přidělence ve Spojených státech a Kanadě v letech Jeho zásluhy v boji za svobodu vlasti dokládalo množství vyznamenání, je- 55

60 Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Ředitelka šumperské knihovny Zdeňka Daňková vítá knihu o generálu Lukasovi. Napravo nakladatel Pavel Ševčík, vlevo autor knihy Jiří Friedl (HÚ AV ČR). ho činnosti si velmi vážili i Američané, kteří mu udělili Řád čestné legie. O to smutnější osud čekal Lukase po únoru Jako západní důstojník byl trnem v oku komunistického režimu, a tak sám raději požádal o odchod do výslužby. V březnu 1949 jej zatkla Státní bezpečnost a obvinila z organizování protistátního spiknutí. Jednalo se však jen o záminku. Představitelé StB cílili na Lukasův majetek. Bývalý plukovník si z Ameriky při- vezl zejména luxusní vůz Packard. Lukas se v něm již nikdy nesvezl: vyšetřovatelé jej v květnu 1949 při výsleších ubili k smrti. Ačkoli byl Lukas po listopadu 1989 plně rehabilitován a posmrtně povýšen do generálské hodnosti, jeho vrahové nikdy potrestáni nebyli. Slavnostní prezentace knihy proběhly 17. a 18. února 2016 v knihovně v Zábřehu a v Šumperku. Jiří Friedl Historický atlas měst ČR, svazek č. 28 Zlín Ve zlínské galerii Alternativa v prostorách Kolektivního domu projektovaném jedním z nejproslulejších zlínských architektů Jiřím Voženílkem byl dne 22. února 2016 pokřtěn nově vydaný 28. svazek řady Historický atlas měst České republiky věnovaný právě Zlínu. Atlas sestává z tradičních částí: úvodní historicko-topograficko-urbanisticky zaměřené studie, která přibližuje osídlení prostoru centra Zlína a jeho proměny od pravěku po současnost. Pouze v případě některých otázek vývoje dopravy a dějin správy bylo přihlédnuto k Velkému Zlínu či ještě širšímu regionu. Studie je doplněna černobílými vyobrazeními a základními statistickými údaji v tabulkách; čtenáři atlasu se také mohou opřít o podrobný vývoj názvů ulic ve Zlíně. Vedle nezbytné bibliografie k dějinám Zlína je hlavní částí atlasu oddíl obrazový, který sestává především z reprodukcí sta- rých map, vedut, starých i moderních fotografií a leteckých snímků. Vybrané problémy historie Zlína jsou pak vyjádřeny rekonstrukčními (tematickými) mapami a 3D modely. Na studii a tematických mapách se podílelo čtrnáct odborníků z oblasi historie, dějin architektury a urbanismu, archeologie, archivnictví, geoinformatiky aj. Archivní materiály ze svých sbírek poskytlo více než deset českých i zahraničních institucí a několik soukromých osob. I když Zlínu byla z hlediska dějin měst a dějin architektury a urbanismu v porovnání s jinými českými městy věnována mimořádná pozornost, lze v atlase vedle dobře známých vyobrazení najít i řadu dosud nepublikovaných starých map, plánů a pohledů na město. Pro usnadnění srovnávacího výzkumu dějin měst na mezinárodní úrovni a s ohledem na fakt, že Zlín představuje 56

61 Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Na prezentace promluvili vedle redaktorky svazku Evy Chodějovské spoluautoři atlasu David Valůšek (ředitel SOkA Zlín) a Miroslav Flieger (Gymnázium Lesní Čtvrť), Ferdinand Opll (emeritní ředitel Městského archivu ve Vídni a zástupce Mezinárodní komise pro dějiny měst), Karel Ksandr (generální ředitel Národního technického muzea), Miroslav Adámek (primátor města Zlína) a Karel Macek (ředitel Moravského zemského archivu v Brně). specifický typ továrního města a je celosvětově chápán jako urbanistický fenomén, byl nejenom výtah z úvodní studie, ale také rekonstrukční mapy a tabulky zpracovány paralelně česky a anglicky. Atlas má padesát barevných listů a přes třicet černobílých stran. Slavnostní uvítání přednesl primátor města Zlína Miroslav Adámek, který atlasu dlouhodobě projevoval plnou podporu, a autoři tak měli jedinečný přístup k datům uchovávaným a spravovaným Magistrátem města. Po něm za recenzenty atlasu promluvil Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea v Praze, a následně Ladislav Macek, ředitel Moravského zemského archivu v Brně. Do širšího kontextu více než pěti se dvaceti atlasů měst vydaných dosud od šedesátých let 20. století v devatenácti zemích Evropy zasadil zlínský svazek Ferdinand Opll, emeritní ředitel vídeňského městského archivu, člen Mezinárodní komise pro dějiny měst a autor řady atlasů rakouských měst. Hlavní část vernisáže byla koncipována jako panelová diskuse, jíž se za moderování Davida Valůška ze Státního okresního archivu Zlín účastnili redaktorka atlasu Eva Chodějovská (HÚ AV ČR) a tři členové autorského kolektivu: Aleš Vyskočil (HÚ AV ČR) a Martin Marek a Pavel Šrámek (oba Státní okresní archiv Zlín). Za velkého zájmu publika i místního tisku byl nejen stručně představen obsah atlasu, ale byly probírány následující okruhy: rozdíl mezi starými a rekonstrukčními (tematickými) mapami a jejich přínos pro uživatele atlasu, peripetie heuristiky, které provázely vznik zlínského svazku, či otázka typologie měst zpracovaných v rámci projektu Historických atlasů měst České republiky a výjimečnost Zlína ve srovnání s jinými městy v Česku. Od 12. listopadu 2015 do poloviny ledna 2016 probíhala ve stejných prostorách, kde se uskutečnil křest atlasu, výstava starých map a plánů. Eva Chodějovská Vojáci psanci Kniha o působení polské Svatokřížské brigády na českém území v roce 1945 nazvanou Vojáci psanci byla 25. února 2016 slavnostně představena v Polském institutu v Praze. Kromě autora se prezentace zúčastnili i představitelé Vojenského historického ústavu, jenž knihu vydal, a pak také polští historikové Maciej Korkuć (krakovská pobočka Institutu národní paměti) a Rafał Wnuk (Muzeum druhé světové války v Gdaňsku). Cílem akce totiž nebylo jen představit veřejnosti novou knihu, nýbrž ji také seznámit s problematikou tzv. prokletých vojáků, jak bývají nazýváni příslušníci polského protinacistického odboje, kteří se rozhodli po válce zůstat v konspiraci a pokračovat v boji tentokrát proti komunistické diktatuře. I když příslušníci Svatokřížské brigády do této kategorie nemohou být beze zbytku zahrnováni, vydání knihy o aktivitách této jednotky v Čechách poskytlo příležitost k besedě na toto v České republice v podstatě neznámé téma. Svátek připomínající prokle- 57

62 Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Za vydavatele Vojenský historický ústav při prezentaci promluvil Jiří Rajlich. Napravo od něj Jiří Friedl (HÚ AV ČR) a Maciej Korkuć (Polský institut Praha). té vojáky se v Polsku slaví 1. března na památku popravy několika příslušníků antikomunistického odboje vykonané v tento den v roce Svatokřížská brigáda Polsko za souhlasu Němců opustila již v lednu Její velení totiž předpokládalo, že proti Němcům již není třeba bojovat, jelikož jsou poraženi, a naopak je nutné uchovat vlastní síly pro budoucí konflikt mezi Západem a Sovětským svazem. Že taková válka brzy vypukne, o tom nikdo z vojáků nepochyboval. Brigáda se však dostala do velmi obtížné situace, protože Němci chtěli z brigády utvořit kolaborantskou jednotku. Polákům se tomu dařilo vyhýbat díky rychlému konci války, která je zastihla v západních Čechách osvobozených Američany. Jejich politické názory byly však v příkrém rozporu s postoji českého obyvatelstva. Brzy se proto vzájemné vztahy velmi vyhrotily, až nakonec Američané rozhodli o stažení brigády do Bavorska. Kniha Vojáci psanci byla prezentována také v rámci stejnojmenné přednášky, která se uskutečnila v rámci Slavností svobody pořádaných v květnu 2016 v Plzni u příležitosti konce druhé světové války a osvobození západních Čech americkou armádou. Přednáška iniciovaná Studijní a vědeckou knihovnou za spolupráce s Polským institutem a Vojenským historickým ústavem se zaměřila na působení polské Svatokřížské brigády v západních Čechách v květnu Toto téma vzbudilo zájem již v loňském roce, kdy na Slavnosti svobody Jiří Friedl při přednášce v plzeňské Studijní a vědecké knihovně. v Plzni přijelo několik bývalých příslušníků této jednotky doprovázených početnou skupinou polských zájemců o tuto historii. V západních Čechách nebylo působení Svatokřížské brigády příliš známé, a pokud se přece jen nějaké informace objevily, tak většinou zkreslené či jednostranné. Přednášky a zejména následné bohaté diskuse se vedle českých zájemců zúčastnilo i několik bývalých příslušníků Svatokřížské brigády a početná skupina Poláků, která si stejně jako loni i letos přijela západních Čech připomenout zdejší působení této jednotky. Jiří Friedl 58

63 Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Prototyp zrady životní příběh Augustina Přeučila Vystěhování regionu za druhé světové války a jeho proměny na cvičiště SS zaznamenalo řadu tragických příběhů. K nim patří i neblahá historie Augustina Přeučila, která začala v obci Třebsín. Byl častým návštěvníkem třebsínských hospod a širokého okolí. Je spojován i s dosud neobjasněnou smrtí Marušky Jarůškové, která byla v roce 1938 nalezena mrtvá ve Vltavě v místech pod Smetanovou vyhlídkou. Ucelený pohled na léta přiblížili ve své přednášce Jan Němeček (HÚ AV ČR) a Daniela Němeč- ková (Právnická fakulta UK), autoři knihy Prototyp zrady životní příběh Augustina Přeučila. V rámci přednášky konané dne 2. dubna 2016 v Třebsíně, proběhla rovněž autogramiáda spojená s prodejem biografie. Moderoval střídavě Vladimír Kučera, publicista Historie.cs a Václav Šmerák, z pořádajícího Sdružení Mezi řekami, o.s., obec Krňany, Daniela Němečková Masarykova korespondence se Slovany V letech pracoval kolektiv badatelů z Historického ústavu AV ČR ve spolupráci s odborníky z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR na grantovém úkolu GA ČR (P410/12/1136) s názvem T. G. Masaryk a Slované. Cílem projektu bylo zpřístupnit mezinárodní veřejnosti Masarykovu korespondenci se Slovany. Výsledkem vzájemné spolupráce jsou tři svazky Masarykovy korespondence, postupně vydávané v letech , jež se staly součástí ediční řady Korespondence TGM, kterou vydává MÚA AV ČR. První dva svazky Masarykovy slovanské korespondence shromáždili a edičně připravili pracovníci MÚA AV ČR. První díl obsáhl vedle Masarykových dopisů s Poláky ještě jeho korespondenci s Rusy a Ukrajinci z let a druhý díl přinesl Masarykovy dopisy s Rusy a Ukrajinci z meziválečného období. Třetí svazek, na jehož přípravě se podíleli pracovníci HÚ AV ČR Ladislav Hladký, Jana Škerlová a Pavel Cibul- ka, shromáždil korespondenci, kterou si T. G. Masaryk vyměňoval s jižními Slovany, tj. se Slovinci, Chorvaty, Srby, příslušníky národů a etnik Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie a také s Bulhary. Knihu otevírá úvodní studie Ladislava Hladkého, která zevrubně pojednává o vývoji vztahů mezi T. G. Masarykem a jižními Slovany v období od osmdesátých let 19. století až do Masarykovy smrti. Vyloženy jsou zde všechny důležité etapy a okamžiky spolupráce mezi českým filozofem a politikem a jižními Slovany, mj. Masarykův ideový vliv na mladou jihoslovanskou inteligenci na přelomu 19. a 20. století, jeho angažovanost v době tzv. velezrádných procesů, úzká vzájemná součinnost za první světové války i Masarykův poměr k Jugoslávii a Bulharsku v době meziválečné. (V takové obsahové a časové komplexnosti je studovaná problematika představena v české historiografii vůbec poprvé. Starší práce na toto téma byly většinou dovedeny pouze do roku 1918.) Nejobjemnější částí publikace je dochovaná korespondence shromážděná z českých a jihoslovanských archivů (celkem 441 dokumentů), která je tematicky neobyčejně pestrá: Masaryk si dopisoval s jihoslovanskými vědci, mj. s chorvatským slavistou Vatroslavem Jagićem, studenty, umělci, politiky, panovníky, ale např. také s prostými rolníky. Vydaná edice korespondence je velmi cenným pramenem pro bližší poznání a zhodnocení úlohy T. G. Masaryka v politickém a společenském vývoji jižních Slovanů. Slavnostní prezentace všech tří svazků Masarykovy korespondence se Slovany se uskutečnila v Národní knihovně v Praze 1. června Ladislav Hladký Ladislav Hladký (HÚ AV ČR) a Vratislav Doubek (MÚA AV ČR) při prezenci třetího svazku Korespondence TGM. 59

64 Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR August Sedláček ve věku digital humanities Cílem prezentace, konané dne 21. června 2016 v Historickém ústavu AV ČR, bylo představit zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti nedávno ukončený projekt Vývoj digitálních technologií ke zpřístupnění prosopografických a topografických kartoték badatelů minulosti se zvláštním zřetelem k fondu Augusta Sedláčka (řešeno v rámci programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity /NAKI/ Ministerstva kultury ČR DF 12 P010VV019, doba řešení ). Jedním z jeho hlavních cílů byla digitalizace a databázové zpřístupnění genealogické a topografické kartotéky českého historika Augusta Sedláčka ( ), jehož odborná pozůstalost (kartotéky, sešity excerpt, ale také knihovna) jsou dnes uloženy v Historickém ústavu AV ČR; především historické obci, ale i dalším zájemcům z řad společenskovědních oborů byla určena na závěr projektu vydaná publikace pracovníků Historického ústavu (autorský tým ve složení Eva Doležalová, Robert Šimůnek, Jaroslav Boubín, Josef Žemlička) August Sedláček in the age of digital humanities (Praha 2015). Prezentace se ujali tři členové řešitelského týmu projektu (Eva Doležalová a Robert Šimůnek z Historického ústavu AV ČR a Tomáš Psohlavec z AiP Beroun). Veřejnost nejprve stručně seznámili s celým projektem, jeho hlavními cíli a výsledky, a poté speciální pozornost zaměřili na kartotéky Augusta Sedláčka, průběh jejich digitalizace a databázového zpřístupnění, jakož i na základní možnosti práce s kartotékami v zájmu jejich co možná efektivního badatelského využití. Součástí prezentace byla detailní informace o vnitřní struktuře databáze, která byla koncipována jako otevřená, tj. připravená pro budoucí vědeckou práci s jednotlivými typy či skupinami hesel. Aktuální i potencionální budoucí mož- nosti využití databáze, jakož i jejího propojení s dalšími databázemi (např. digitální archivy např. eu/cooperation/online-portals/monasterium-net/; bibliografické databáze např. apod.), stejně jako s mapovými portály (s mapami a ortofoty současnými i s obsáhlými sériemi map starých cz ad.) byly představeny na modelovém příkladu rodu Rožmberků. Závěrečné shrnutí bylo zaměřeno na perspektivu databázového zpracování pozůstalosti Augusta Sedláčka, jak ve smyslu zdokonalování stávající databáze, tak ve smyslu digitálního zpřístupnění Sedláčkových sešitů excerpt, jež s jeho kartotékami tvoří nedílnou součást. Navazující diskuse se vztahovala ke globálnějším i zcela speciálním otázkám z přednesené prezentace, ale nastínila i eventuální další možnosti např. v podobě digitálního archivu Sedláčkových tištěných, ale dnes již nejednou obtížně dostupných studií. Eva Doležalová Robert Šimůnek Svoboda svědomí Sixtus Bolom-Kotari představuje svou knihu v Literární kavárně Knihkupectví Academia v Praze. Nakladatelství Historický ústav uspořádalo 3. listopadu 2016 v Literární kavárně Knihkupectví Academia v Praze setkání k slavnostnímu uvedení publikace Svoboda svědomí. Superintendent Michael Blažek a protestantská společnost pozdního osvícenství. Knihu představil její autor Sixtus Bolom-Kotari (HÚ AV ČR). Úvodní slovo pronesl Martin Holý, zástpce ředitelky Historického ústavu AV ČR a vedoucí nakladatelství Historický ústav. V diskusi vystoupil Milan Hlavačka (HÚ AV ČR) a další hosté. redakce 60

65 Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění Slovanský ústav AV ČR, Výzkumné centrum dějin východní Evropy (HÚ AV ČR) a Sdružení moravských pracovišť AV ČR pořádaly dne 14. listopadu 2016 v Literární kavárně knihkupectví Academia v Brně na nám. Svobody prezentaci monografie Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace autorského kolektivu českých a slovenských rusistů vedeného Helenou Ulbrechtovou, ředitelkou Slovanského ústavu AV ČR. Členem autorského kolektivu byl rovněž vědecký pracovník HÚ AV ČR Radomír Vlček. redakce Účast knihovny na knižních veletrzích v roce knižní veletrh Svět knihy se uskutečnil již tradičně na Výstavišti Holešovice, a to v termínu května Čestnými hosty veletrhu byly v tomto roce severské země a kořením letošní literární přehlídky se stala témata město jako literární kulisa a fenomén krimi. Zájem o detektivky se v posledních letech rapidně zvyšuje, přičemž pojem severská krimi se dnes již zcela vžil. O knihy severských autorů je už mnoho let velký zájem a trend, který započal Stieg Larsson stále pokračuje. Ačkoliv autor nedokončené série Milenium už před léty zemřel, jeho knihy stále žijí, staly se dokonce námětem filmů a televizních seriálů. Koneckonců se tento trend neomezuje pouze na literaturu v psané podobě. Čím dál tím víc se kriminální zápletky stávají osou řady více či méně podařených uměleckých děl. Nelze se tedy příliš divit, že se fenomén krimi dostal až do podnázvu letošního knižního veletrhu. Veletrhu se účastnilo celkem čtyři sta sedm vystavovatelů z dvaceti sedmi zemí, takže Svět knihy je opravdu mezinárodní akce. Sice se svým rozsahem a významem nemůže měřit s událostmi typu knižního veletrhu ve Frankfurtu, v Pekingu, nebo spíše odborného knižního veletrhu v Londýně, nicméně v českém jazykovém prostředí je nenahraditelný. Jedním z vystavovatelů byl tradičně také Historický ústav AV ČR. Náš prodejní a propagační stánek mohli zájemci nalézt na obvyklém místě s označením P 603. Knižní veletrh jako je Svět knihy je vždy dobrou příležitostí k prezentaci prací našich histori- Lenka Němečková obsluhuje návštěvníky veletrhu u stánku Historického ústavu. 61

66 Prezentace výzkumu a publikací Historického ústavu AV ČR / výstavy ků. Po celé čtyři dny je stále obležen zájemci o naše publikace. Jako již každoročně je velký zájem o historické atlasy měst, dotisky a novinky. Velkou část našich zákazníků tvoří knihovny, které na veletrhu doplňují svoje fondy. Nejvytíženějším dnem je v tomto ohledu vždy čtvrtek, kdy stále přetrvává tradice dne určeného pro odbornou veřejnost. V pátek je veletrh zavalen školními výlety a bývá celý den plno. Sobota a neděle, podle mého názoru, bývá ve znamení rodinných výletů a nákupů. Vzhledem k tomu, že ve stejném termínu se obvykle koná také mistrovství světa v ledním hokeji, opadá zájem o nákupy knih pouze ve chvílích, kdy česká reprezentace nastupuje ke svým zápasům. Podzimní veletrh v Havlíčkově Brodě je značně odlišný. Je možná trochu komornější a zcela jistě menší, ale pouze co do množství výstavních stánků. Místní Kulturní dům na Ostrově, kde se veletrh každoročně koná, praská po oba dva dny ve švech a plno je už pět minut po otevření a ještě pět minut do zavření. Atmosféra ve srovnání se Světem knihy je méně oficiální a poněkud vřelejší. Pátek často veletrh navštěvují místní školy a v sobotu zase převážně rodiny i s dětmi a zájemci z blízkého i vzdálenějšího okolí. Stejně jako na Světu knihy i v Havlíčkově Brodě máme své stálé místo. Stánek Historického ústavu AV ČR zájemci naleznou ve druhém přísálí, v těsném sousedství stánků Masarykova ústavu a Archivu AV ČR či vydavatelství Mladá fronta. S pracovníky obou těchto subjektů se za roky zdejšího společného působení již dobře známe a potkávat se je velmi příjemné. Lehkou pracovní únavu úspěšně zaháníme místním výborným tvarohovým koláčem, který je opravdu mimořádný a prodává se zde každý rok. Celý den jsme dobře naladěni a i v sobotu odpoledne, těsně před ukončením veletrhu dokážeme obsluhovat zájemce s úsměvem. Ivana Pittnerová Burzy v knihovně v roce 2016 V úterý a ve středu 15. a 16. listopadu 2016 se konala stejně jako v předchozích letech ve studovně Historického ústavu AV ČR již tradiční podzimní burza knih. V roce 2016 k ní přibyla nová akce v termínu 10. května. Jarní burza měla mimořádný charakter. K jejímu uskutečnění nás přivedl zájem ze strany řady pracovníků ústavu, kteří touto formou nabídli svým kolegům i odborné a informované veřejnosti své vlastní již využité monografie a periodika, přičemž návštěvníci burzy měli současně možnost zakoupit si dle svého zájmu či potřeby tituly nakladatelství Historický ústav, s nimiž se běžně v knihkupectvích nesetkávají. Jak mimořádná jarní, tak tradiční podzimní burza proběhla v zaběhnutých dnech i hodinách, v úterý od 9:00 do 19:00 hodin a ve středu od 8:00 do 13:00 hodin. Zájemci o publikace s historickou tematikou se ve studovně střídali po celý den, a jak knihy mizely, tak se také nové objevovaly. K dobré náladě knihovníků přispívala skutečnost, že k nám své knihy nenosí jen zaměstnanci, ale také laičtí návštěvníci naší knihovny, kteří si zase pro změnu odnášejí takové tituly, které je na burze zaujaly. Přinášejí tak nám, knihovníkům, příjemnou satisfakci za úsilí, které přípravě a průběhu burzy věnujeme. Ráda bych poděkovala všem pracovníkům knihovny, kteří k úspěchu burzy svým dílem přispěli. Současně vyslovuji uznání těm, kdo nám knihy poskytují a koneckonců i všem návštěvníkům, neboť vydat se za námi na pražský Prosek již něco znamená. Z mého pohledu je tím ovšem přesně naplněn smysl konání burza. Jsme rádi, že můžeme tímto způsobem opět o něco rozšířit působnost knihovny a přispět k jejímu oživení. Je zřejmé, že obsah knihy po jednom prostudování nezmrtví, nýbrž je takto zprostředkován dalším zájemcům. Ivana Pittnerová výstavy Dílo Karla IV. v běhu staletí (též viz Významná událost roku) Výstava v mytologické chodbě Senátu PČR zachytila řadu oblastí působení Karla IV. ve 14. století i přetrvávající stopy jeho činů v současné evropské společnosti. Ná- vštěvníci měli možnost se seznámit s Karlem IV. jako králem a císařem, s Karlem IV. jako politikem a diplomatem, s Karlem IV. a jeho vztahem nejenom k církvi, ale i k 62

67 výstavy Výstavu otvírají předseda Senátu PČR Milan Štěch, vedoucí autorského kolektivu Eva Doležalová (HÚ AV ČR) a předseda AV ČR Jiří Drahoš. Vernisáže výstavy se účastnili také přední čeští medievisté. Zleva Ivan Hlaváček, Zdeňka Hledíková a František Šmahel. české metropoli či k Francii. Expozice mapovala také duchovní odkaz tohoto českého krále a římského císaře i ztvárnění jeho podoby napříč staletími. Výstava se konala pod záštitou předsedy Senátu PČR Milana Štěcha a předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Autory výstavy byli odborníci z Historického ústavu AV ČR pod vedením Evy Doležalové. Expozice byla slavnostně zahájena 21. ledna a veřejnosti byla přístupná do 12. června redakce Plakát výstavy konané v budově Senátu PČR. 63

68 výstavy Židé v boji a odboji na Univerzitě Pardubice Výstava Židé v boji a odboji po dvanácti letech svého putovaní po českých zemích byla v pondělí 24. dubna 2016 slavnostně zpřístupněna odborné i laické veřejnosti ve foyer auly Univerzity Pardubice. Stalo se tak především díky ochotě proděkana pro vnější vztahy Filozofické fakulty UPCE Zbyňka Vydry, jež její téměř měsíční prezentaci na prestižní vysoké škole inicioval. Nad výstavou, která byla zde uvedená s doplněním o dva nové samostatné celky, převzala záštitu místopředsedkyně Senátu PČR a senátorka za Pardubicko a Chlumecko Miluše Horská. Samotné vernisáže se účastnili jak pedagogové v čele s prorektorem univerzity Petrem Vorlem, tak pamětníci coby malí školáci válečných let, v čele s paní Evou Benešovou, členkou vedení Sdružení židovských odbojářů a vojáků, a rovněž několik studentů, nejen profesních zájemců o dějiny československých Židů v letech Historický ústav AV ČR reprezentovala Zlatica Zudová-Lešková, autorka výstavy, která v úvodním projevu zdůraznila především její záměr uvést do povědomí všech, že českoslovenští Židé v letech nacisty chladně plánovaných a vykonávaných represí a genocidy na nich Sie gingen nicht wie die Schafe zur Schlachtbank (Nešli jako ovce na porážku!) a že Židé z Protektorátu Čechy a Morava, Slovenského státu i území Podkarpatské Rusi se od samého počátku tomuto osudu bránili, odporovali a rovněž se zbraní v ruce bojovali proti nacis- Nevšední pohled z nevšední výstavy Židé v boji a odboji ve foyer auly Univerzity Pardubice. Vernisáže výstavy se účastnili: zleva Mgr. Zbyněk Vydra, Ph.D, proděkan FF Univerzity Pardubice, prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., děkan FF, doc. PhDr. Zlatica Zudová-Lešková, CSc., HÚ AV ČR, Mgr. Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu Parlamentu a senátorka za Pardubicko a Chlumecko a prof. PhDr. Petr Vorel, DrSc., prorektor Univerzity Pardubice. 64

69 výstavy / popularizace tům a fašistům za svobodu nejen svojí, ale rovněž státotvorných národů Československa a jeho faktickou statni obnovu. Po vernisáži výstavy byla za uvedení Tomáše Jiránka, vedoucího Ústavu historických věd Filozofické fakulty UPCE a účasti několik desítek posluchačů autorkou výstavy v rámci projektu Židé v boji a odboji proslovena přednáška Rezistence československých Židů v letech druhé světové války. Aspekty faktické, aspekty metodologické. Přítomné auditorium na ni aktivně reagovalo a rozvinulo ji několika dotazy v téměř tříhodinový dialog. Ten přispěl k jednoznačnému závěru celé akce: není pochyb o rezistenci Židů a výzkum předmětné otázky je nutné doplňovat novými poznatky a tyto prezentovat zvláště mezi mladou generaci. Zlatica Zudová-Lešková a redakce popularizace Týden vědy a techniky a Den otevřených dveří 2016 na pracovištích Histoirckého ústavu AV ČR v Praze a Brně V prvních dvou listopadových týdnech se letos, již po šestnácté, konal Týden vědy a techniky, organizovaný Střediskem společných činností AV ČR. Této tradiční akce se rovněž účastnil Historický ústav AV ČR. Den otevřených dveří v Historickém ústavu AV ČR tentokrát proběhl na pracovištích v Praze i Brně 8. listopadu V Praze kromě tradiční prohlídky studovny a ukázky pokladů z knihovny a mapové sbírky nabídl také dvě přednášky vedly je Věra Hanelová (o bibliografii) a Magdaléna Pokorná ( Náš a jejich Havlíček). Další přednášky byly organizovány přímo Střediskem společných činností AV ČR. V budově Akademie věd ČR v Praze je proslovili Zdeněk Doskočil (o Gustávu Husákovi) a Jiří Martínek (o českých cestovatelích), v Muzeu policie na Karlově vystoupil Vojtěch Kyncl, který prezentoval své nové objevy týkající se lidické tragédie a s ní souvisejících událostí. V roce 2016 byla Historickému ústavu AV ČR věnována také jedna z literárních kaváren v budově knihkupectví Academia na pražském Václavském náměstí: svou knihu Rákoska v dílně lidskosti představila Pavla Vošahlíková. Ze všech ústavních akcí byla nejvíce Jiří Martínek v živě diskusi s účastníkem přednášky o českých cestovatelích. navštívena exkurze Historie psaná hřbitovem VI., tentokráte mířící na kubistický Ďáblický hřbitov v Praze 8; na exkurzi se vypravilo v poněkud sychravém odpoledni 5. listopadu téměř pět desítek účastníků všech věkových kategorií. Výkladem provázel Jiří Martínek. Jiří Martínek Brněnskou pobočku navštívila již tradičně v rámci Týdne vědy a techniky skupina posluchačů z Filozofické fakulty MU, kteří exkurzi absolvují v prvním ročníku studia jako součást výuky předmětu Úvod do studia historie. Pracovník brněnské pobočky Pavel Cibulka studenty seznámil se strukturou Akademie věd ČR a představil jim Historický ústav AV ČR jako jeho nedílnou součást. Informoval je o badatelském zaměření historiček a historiků z brněnské pobočky a provedl je po příruční knihovně. Samotný Den otevřených dveří proběhl 8. listopadu 2016 a pro zájemce byla připravena mimo jiné exkurze v knihovně, výstava knih z produkce nakladatelství Historický ústav a prezentace nejnovějších ústavních. U příležitosti Týdne vědy a techniky uspořádala brněnská pobočka v neděli 6. listopadu exkurzi pod širým nebem s názvem Průvodce řečkovickým hřbito- 65

70 popularizace Pavel Cibulka představil Historický ústav AV ČR studentům prvního ročníku historie FF MU. vem. Podobně jako Jiří Martínek v Praze zvolilo i Brno tuto formu výpravy do historie. Nabízí totiž možnost nejen obeznámit veřejnost s osobnostmi brněnských dějin, ale rovněž nahlédnout do dějin předměstské obce Řečkovice, která byla k Brnu připojena v roce Průvodce hřbitovem Milan Řepa upozorňoval vzhledem k probíhajícímu týdnu vědy a techniky zejména na významné vědce, kteří jsou zde pohřbeni, mezi nimi například na historika Josefa Macůrka. Poměrně bohatá účast exkurze se zúčastnilo více než šest desítek zájemců ukázala, jak je brněnské publikum hladové po tomto typu vlastivědných přednášek. Milan Řepa Exkurze po pražských hřbitovech a jejich historii V sobotu 21. května 2016 se uskutečnila další z řady hřbitovních exkurzí, organizovaných Historickým ústavem AV ČR v rámci jarního termínu Týdne vědy a techniky. Tentokráte se akce konala na méně známém hřbitově v Praze 6, označovaném jako Vokovice Liboc či orientačně přesněji (ač nikoli úředně) Divoká Šárka. Průvodcem byl, jako již tradičně, Jiří Martínek. Asi dvě desítky zájemců navštívily například hroby spisovatele Václava Čtvrtka, architekta Bohumíra Kozáka, politiků Karla Hoffmanna a Bohumíra Lomského, historika Václava Krále, ale i řady obětí různých leteckých neštěstí Československých aerolinií. Nejčastější dotaz na konci prohlídky pak zněl jasně kdy bude příště? Příští exkurze se konala 5. listopadu 2016 v Praze-Ďáblicích, viz Týden vědy a techniky a Den otevřených dveří 2016 na pracovištích Historického ústavu AV ČR v Praze a Brně. Jiří Martínek provází po hřbitově Vokovice-Liboc. Jiří Martínek 66

71 pracovníci historického ústavu av čr publikují Pracovníci Historického ústavu AV ČR publikují Výběrová bibliografie Historického ústavu za rok 2016 (s doplňky za rok 2015) Monografie, sborníky, atlasy a edice vydané nakladatelstvím Historický ústav BARON, Roman MADECKI, Roman MALICKI, Jan (edd.) Czeskie badania nad Polską w kontekście Europy Środkowej i Wschodniej. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, v. v. i., Řada A, Monographia, 69). ISBN BOLOM-KOTARI, Sixtus Svoboda svědomí. Superintendent Michael Blažek a protestantská společnost pozdního osvícenství. Praha: Historický ústav, s. (Práce historického ústavu AV ČR-Opera instituti historici Pragae, A Monographia, 74). ISBN BOUBÍN, Jaroslav (ed.) CHELČICKÝ, Petr Spisy z Olomouckého sborníku. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, Opera Instituti historici Pragae, Řada B Editiones, 12). ISBN ČERNUŠÁK, Tomáš PÁNEK, Jaroslav ŽEMLIČ- KA, Josef HLEDÍKOVÁ, Zdeňka KALOUS, Antonín PARMA, Tomáš JONOVÁ, Jitka ŠEBEK, Jaroslav The Papacy and the Czech Lands. A History of Mutual Relations. Prague Rome: The Institute of History, Prague Istituto Storico Ceco di Roma, s. (Biblioteca dell Istituto Storico Ceco di Roma, Sintesi, 1). ISBN DEJMEK, Jindřich (ed.) ŠEBA, Jan Paměti legionáře a diplomata. Praha: Historický ústav AV, s. (Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae, Řada B Editiones, 11). ISBN DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana ZELENKA, Jan ŠI- MŮNEK, Robert (edd.) a kol. Historiografické a historické problémy středověku. Praha: Historický ústav 2016, 240 s. (Práce Historického ústavu AV ČR, Opera Instituti Historici Pragae). ISBN

72 ZELENKA, Jan Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, v.v = Opera Instituti Histopracovníci historického ústavu av čr publikují HLADKÝ, Ladislav ŠKERLOVÁ, Jana CIBULKA, Pavel Korespondence T. G. Masaryk Slované. Jižní Slované. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Historický ústav AV ČR, s. ISBN HORČÁKOVÁ, Václava Bibliografie vědeckých prací Jaroslava Pánka. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti historici Pragae, Řada/ Series D Bibliographia, 17). ISBN KRAFL, Pavel Polské provinciální synody století. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, A Monographia, 70). ISBN KRAFL, Pavel a kol. Editorství a edice středověkých pramenů diplomatické povahy na úsvitu 21. století. Směry tendence proměny / The editorship and editions of medieval sources of a diplomatic nature at the dawn of the 21st century. Directions tendencies transformations. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, C Miscellanea, 24). ISBN MAKARIUSOVÁ, Marie DOSKOČIL, Zdeněk KU- ČERA, Martin MARTÍNEK, Jiří NOVOTNÝ, Gustav PROCHÁZKOVÁ, Lenka VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla Biografický slovník českých zemí. Sešit 19. Fu-Gn. Praha: Historický ústav AV ČR, s. ISBN NĚMEČEK, Jan ŠŤOVÍČEK, Ivan NOVÁČKOVÁ, Helena KUKLÍK, Jan BÍLEK, Jan Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně. Část 5 (1945). Praha: Historický ústav, s. ISBN NĚMEČEK, Jan KUKLÍK, Jan JEDLIČKOVÁ, Blanka NĚMEČKOVÁ, Daniela Československá zahraniční politika na sklonku války 1945 (1. leden 16. květen 1945). Praha: Historický ústav, s. (Dokumenty československé zahraniční politiky; sv. B/6). ISBN NĚMEČEK, Jan BÍLEK, Jan KUKLÍK, Jan MAR- ŠOUN, Erik Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let Praha: Historický ústav, s. ISBN NOVOTNÝ, Gustav Zahraniční studijní cesty českých lesních odborníků v první polovině 20. století. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, v. v. i., A, 77). ISBN PROKŠ, Petr (ed.) NOVOTNÝ, Josef Zápisky z první světové války. Zápisky českého vojáka z války a zajetí Praha: Historický ústav, s. ISBN ŘEPA, Milan BOROVSKÝ, Tomáš DVOŘÁK, Jan (edd.) MAREK, Jaroslav Mistra dělá zkratka. Studie a eseje Jaroslava Marka. Brno: Matice moravská ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR s. ISBN ŘEPA, Milan TEUFEL, Helmut KOCMAN, Pavel (edd.) Avigdor, Benesch, Gitl. Juden in Böhmen, Mähren und Schlesien im Mittelalter. Brünn: Společnost pro dějiny Židů v České republice; Prag: Historický ústav; Essen: Klartext, s. ISBN ŠKERLOVÁ, Jana Věrnost za věrnost? Československo-jugoslávské politické vztahy v letech Přání, rozpory, realita. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, v. v. i., A, 76). ISBN VLČEK, Radomír (ed). Historik historismus dějepisectví. Nad životem a dílem Jaroslava Marka. Praha: Historický ústav, s. (Práce Historického ústavu AV ČR, v.v.i.. Řada A, Monographia = Opera Instituti Historici Pragae. Series A, Monographia; svazek 71). ISBN

73 pracovníci historického ústavu av čr publikují rici Pragae, Řada A, Monographia = Series A, Monographia, 66). ISBN Časopisy vydané Historickým ústavem Bollettino dell Istituto Storico Ceco di Roma. Numero 10. Praga, Roma, Istituto Storico Ceco di Roma et al., ISBN ; ISSN Bulletin Historického ústavu AV ČR. Roč. 27. Praha, Historický ústav ISSN Český časopis historický. Roč. 114, č. 1, č. 2, č. 3, č. 4. Praha, Historický ústav ISSN Folia Historica Bohemica. Sv. 30, č. 2. Praha, Historický ústav 2015; Sv. 31, č. 1. Praha, Historický ústav ISSN Historická geografie. Roč. 42, č. 1, č. 2. Praha, Historický ústav ISSN X. Mediaevalia Historica Bohemica. Roč. 19, č. 1. Praha, Historický ústav ISSN X. Moderní dějiny. Časopis pro dějiny 19. a 20. století. Roč. 24, č. 1, č. 2. Praha, Historický ústav ISSN Slovanský přehled. Roč. 102, č. 1, č. 2, č. 3. Praha, Historický ústav ISSN Monografie pracovníků Historického ústavu AV ČR vydané v jiných nakladatelstvích v České republice BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina BOČKOVÁ, Alena JACKOVÁ, Magdaléna BAŽIL, Martin PAUE- ROVÁ, Eva ZDICHYNEC, Jan ŽALUD, Zdeněk Sv. Jan Nepomucký na jezuitských školních scénách. Praha: Academia, s. (Theatrum Neolatinum. Latinské divadlo v českých zemích, 1). ISBN BOLOM-KOTARI, Sixtus a kol. Dějiny 19. století pro střední školy Pracovní sešit. Praha: Didaktis, s. ISBN BOLOM-KOTARI, Sixtus a kol. Dějiny 19. století pro střední školy Učebnice. Brno: Didaktis, s. ISBN FRIEDL, JIŘÍ Generál Karel Lukas. Životní příběh severomoravského rodáka. Štíty: Nakladatelství Pavel Ševčík Veduta, s. ISBN HOLÝ, Martin Vzdělanostní mecenát v zemích České koruny ( ). Praha: Academia, s. (Historie). ISBN HRBEK, Jiří Proměny valdštejnské reprezentace: symbolické sítě valdštejnského rodu v 17. a 18. století. Praha: Togga, s. ISBN

74 pracovníci historického ústavu av čr publikují KESSLER, Vojtěch KESSLEROVÁ, Kateřina KVĚ- TINA, Jan Tajemný průvodce strážce bojiště: bitva u Hradce Králové Hradec Králové: Komitét pro udržování památek z války roku 1866, s. ISBN KESSLER, Vojtěch ŠRÁMEK, Josef Requiem za rytíře. Jezdecká srážka u Střezetic Hradec Králové: Komitét pro udržování památek z války roku 1866, s. ISBN KESSLER, Vojtěch (ed.) MASARYK, T. G Nová Evropa. Stanovisko slovanské. Praha: Ústav T. G. Masaryka, o.p.s., s. (Spisy T.G. Masaryka, 14). ISBN KUČERA, Martin (ed.) GEBAUER, Jan Deník dekadentního intelektuála. Praha: Ústav T. G. Masaryka, s. ISBN KYNCL, Vojtěch PADEVĚT, Jiří CHVOJKOVÁ, Kamila ŠMEJKAL, Pavel VONDRKA, Adolf Ležáky a odboj ve východních Čechách. Praha: Academia; Lidice: Památník Lidice, s. ISBN MARTÍNEK, Jiří a kol. Geografická jména České republiky. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN. ČR = UNO gazetteers of geographical names. CZ). ISBN MARTÍNEK, Jiří Karel IV. Památná místa tehdy a dnes. Praha: Fragment, s. ISBN MARTÍNEK, Jiří Dějepis v souvislostech. České a evropské dějiny přehledně a srozumitelně. Praha: Fragment, s. ISBN MIKULEC, Jiří České země v letech Od velké války k dlouhému míru. Praha: Libri, s. ISBN NĚMEČEK, Jan ŠŤOVÍČEK, Ivan NOVÁČKOVÁ, Helena KUKLÍK, Jan BÍLEK, Jan Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně. Část 4.2. (červenec prosinec 1944). Praha: Masarykův ústav a archiv AV ČR, s. ISBN PÁNEK, Jaroslav Historici mezi vědou a vědní politikou. Pardubice: Univerzita Pardubice, s. ISBN PÁNEK, Jaroslav GAŽI, Martin PAVELEC, Petr (edd.). Die Rosenberger. Eine mitteleuropäische Magnatenfamilie. České Budějovice: Národní památkový ústav územní památková správa v Českých Budějovicích, s. ISBN PÁNEK, Jaroslav a kol. VIA MEDIA. Studie českých náboženských a intelektuálních dějin. K poctě Zdeňka V. Davida. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, s. (Europaeana Pragensia; 8). ISBN PROCHÁZKOVÁ, Lenka Mnichovo Hradiště a okolí. Praha: Paseka, s. (Zmizelé Čechy). ISBN PROKŠ, Petr Vítězové a poražení. Střední Evropa v politických plánech velmocí za Velké války a na mírové konferenci v Paříži ( / ). Praha: Naše vojsko, s. ISBN SEMOTANOVÁ, Eva CÍLEK, Václav DRAGOUN, Zdeněk FROLÍK, Jan CHODĚJOVSKÁ, Eva Kupka, Vladimír LUTOVSKÝ, Michal Praha: Ottův historický atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, s. ISBN SEMOTANOVÁ, Eva CHROMÝ, Pavel SEMIAN, Michal KUČERA, Zdeněk Historical Geography Research Centre. Praha: Centre of Administration and Operation CAS, v.v, s. (Science around us. What is it.., 47). ISBN

75 pracovníci historického ústavu av čr publikují ŠEBEK, Jaroslav Za Boha, národ, pořádek. Praha: Academia, s. (Novověk, 13). ISBN ŠKERLOVÁ, Jana (ed.) a kol. Promýšlet Evropu dvacátého století: Konflikty beze zbraní. Brno: Matice moravská, s. ISBN VORÁČEK, Emil a kol. Luže v dějinách. Díl 2. Luže v Habsburské monarchii od poddanského městečka k občanské společnosti ( ). Luže: město Luže, s. ISBN VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla Rákoska v dílně lidskosti. Česká škola v 19. století očima účastníků. Praha: Academia, s. (Historie). ISBN VYSKOČIL, Aleš ČERVENÁ, Radana DVOŘÁK, Tomáš (edd.) Jak psát dějiny velkých měst? Brno: Archiv města Brna, s. ISBN Publikace pracovníků Historického ústavu AV ČR vydané v zahraničí BARON, Roman Zaporszenie z Pragi: Marian Szyjkowski objemuje Katedrę Języka i Literatury Polskiej na Uniwersytecie Karola. In: E. Karcz-Taranowicz (ed.), Obszary i przestrzenie edukacji : meandry, konteksty, dylematy. Opole: Wydawnictwo Uniwersytetu Opolskiego, 2016, s ISBN BARON, Roman MADECKI, Roman Slavnostní udělení Řádu za zásluhy o Polskou republiku prof. Krystyně-Pelikánové a prof. Jarmilu Pelikánovi. In: Historia Slavorum Occidentis. Roč. 5, 2015, č. 1, s ISSN BARON, Roman Przed podjęciem misji życiowej. Z lwowskiej drukarni w świat literatury. Droga Mariana Szyjkowskiego do objęcia Katedry Języka i Literatury Polskiej Uniwersytetu Karola w Pradze. In: Historia Slavorum Occidentis. Roč. 5, 2015, č. 1, s ISSN BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina Children s World on the Stage of Jesuit School Theatre in the Bohemian Province. iin: K.Czibila J. Demeter M. Z. Pintér, A szövegtől a szcenikáig. Tanulmányok a dráma- és színháztörténet köréből, II, Eger: Líceum Kiadó, 2016, s ISBN BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina JACKOVÁ, Magdaléna BOČKOVÁ, Alena Theatrum Neolatinum. Latinské divadlo v českých zemích. Nová ediční řada ve světle bádání o školském divadle raného novověku. In: Sambucus: práce z klasickej filológie, latinskej medievalistiky a neolatinistiky. Roč. 11, 2016, s ISSN

76 pracovníci historického ústavu av čr publikují BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina HOLUBOVÁ, Markéta Ad quae ministeria talentum habet? Pro historico domus. In: H. Bachhofer K. Bobková-Valentová T. Černušák (ed.), Ordenshistoriographie in Mitteleuropa Gestaltung und Wandlung des institutionalen und persönlichen Gedächtnisses in der Frühen Neuzeit. Referate der gleichnamigen Tagung in St. Pölten von 22. bis 23. September St. Pölten: Diözesanarchiv, 2015, s (Monastica Historia, 2). ISBN BOLOM-KOTARI, Sixtus BOLOM-KOTARI, Martina Evangelické modlitební knihy 18. a 19. století a česká bible. In: Konštantínove listy. Roč. 9, 2016, č. 2, s ISSN BOLOM-KOTARI, Sixtus Religiöse Toleranz und wirtschfatlicher Aufschwung: Die Brünner Evangelischen und der Wandel der Gesellschaft In: Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder. Roč. 56, 2016, č. 1, s ISSN CIBULKA, Pavel Halič v českém politickém myšlení v poslední čtvrtině 19. století. In: W. Łazuga S. Paczos (ed.), Między polityką, historią a pamięcią historyczną. Studia z dziejów Polski okresu porozbiorowego. Poznań: Instytut Historii UAM, 2015, s (Publikace Instytutu Historii, 128). ISBN CIBULKA, Pavel Das Parteiensystem in den böhmischen Ländern und in Bayern Gemeinsamkeiten und Unterschiede. In: M. Hlavačka R. Luft U. Lunow (ed.), Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München: Collegium Carolinum, 2016, s ISBN DOLEŽALOVÁ, Eva Hus ein tschechischer Nationalheld? In: Zur Debatte. Roč. 45, 2015, č. 7, s ISSN DOLEŽALOVÁ, Eva HLEDÍKOVÁ, Zdenka Istituto storico ceco di Roma Bibliografia delle ricerche ceche presso l archivio segreto, anni In: Religiosa archivorum custodia, IV centenario della fondazione dell Archivio Segreto Vaticano ( ). Atti del Convegno di studi, Città del Vaticano, aprile Città del Vaticano: Archivio segreto Vaticano, 2015, s (Collectanea archivi Vaticani, 98). ISBN DOSKOČIL, Zdeněk Návrat Gustáva Husáka z vězení a jeho první léta na svobodě ( ). In: B. Kinčok (ed.), Gustáv Husák a jeho doba. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2015, s ISBN FRIEDL, Jiří Żołnierze banici. Brygada Świętokrzyska Narodowych Sił Zbrojnych w Czechach w 1945 roku. Gdańsk: Muzeum Drugiej Wojny Światowej, s. ISBN FRIEDL, Jiří Czechosłowacja jako kraj tranzytowy dla repatriantów (reemigrantów) polskich w latach (zarys problematyki). In: M. Mazurkiewicz S. Franke T. Siwek M. Moj (ed.), Colloquium Opole Pojęcie pokoju i wojny we współczesnej Europie. Opole: Państwowy Instytut Naukowy Instytut Śląski w Opolu, 2016, s ISBN HLAVAČKA, Milan Herrschaft und Gesellschaft im Wandel am Ende des Auklärungszeitalters. Ein paar Thesen von Prag aus gesehen. In: E. Lobenwein (ed.), Herrschaft in Zeiten des Umbruchs. Fürsterzbischof Hieronymus Graf Colloredo ( ) im mitteleuropäischen Kontext. Salzburg: Verlag Anton Pustet, 2016, s ISBN HLAVAČKA, Milan Armenfürsorge in Böhmen und Bayern im 19. Jahrhundert. In: M. Hlavačka R. Luft U. Lunow (ed.), Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München: Collegium Carolinum, 2016, s ISBN

77 pracovníci historického ústavu av čr publikují HLAVAČKA, Milan LUFT, Robert LUNOW, Ulrike (edd.) Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München: Collegium Carolinum, s. ISBN HLAVAČKA, Milan HOLÝ, Martin AMMERER, Gerhard HANNESSCHLÄGER, Ingonda (edd.) Präzedenz, Netzwerke und Transfers: Kommunikationsstrukturen von Herrscherhöfen und Adelsresidenzen in der Frühen Neuzeit. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag GmbH, s. ISBN HOLÝ, Martin HOLÁ, Mlada Kommunikationsnetzwerke und Präzedenzkonflikte während der Huldigungsreisen der böhmischen Könige nach Breslau in der Frühen Neuzeit. In: G. Ammerer I. Hannesschläger M. Hlavačka M. Holý (ed.), Präzedenz, Netzwerke und Transfers. Kommunikationsstrukturen von Herrscherhöfen und Adelsresidenzen in der Frühen Neuzeit. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag GmbH, 2016, s ISBN HORČÁKOVÁ, Václava Auswahlbibliographie zur Geschichte der böhmischbayerischen bzw. der tschechisch-bayerischen Beziehungen. In: In: M. Hlavačka R. Luft U. Lunow (ed.), Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München, Collegium Carolinum 2016, s ISBN HRACHOVEC, Petr Ausgewählte Aspekte aus der Geschichte der Johanniskirche in Spätmittelalter und Frühneuzeit. In: G. Grosse (ed.), St. Johannis Zittau eine Dokumentation. Zittau: Graphische Werkstätten Zittau GmbH, 2016, s ISBN HRBEK, Jiří Vergleich der absolutistischen Herrschaftsformen in Bayern und Böhmen im 17. und 18. Jahrhundert. In: M. Hlavačka R. Luft U. Lunow (ed.), Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München: Collegium Carolinum, 2016, s ISBN JUST, Jiří Printed Books in the Bohemian Reformation. In: K. Horníčková M. Šroněk (ed.), From Hus to Luther: Visual Culture in the Bohemian Reformation ( ). Turnhout: Brepols Publishers, 2016, s (Medieval Church Studies MCS, 33). ISBN MARTÍNEK, Jiří Detský ilustrovaný atlas sveta. Bratislava: Fragment, s. ISBN MIKULEC, Jiří Der böhmische und bayerische Barockhimmel. Heiligenverehrung auf beiden Seiten der Grenze. In: M. Hlavačka R. Luft U. Lunow (ed.), Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München: Collegium Carolinum, 2016, s ISBN MIKULEC, Jiří Religiöse Barockliteratur, die Geschichte Böhmens und der Ritterorden der Kreuzherren mit dem roten Stern. Zum Werk des Johann Franz Beckovský. In: H. Bachhofer K. Bobková-Valentová T. Černušák (ed.), Ordenshistoriographie in Mitteleuropa Gestaltung und Wandlung des institutionalen und persönlichen Gedächtnisses in der Frühen Neuzeit. Referate der gleichnamigen Tagung in St. Pölten von 22. bis 23. September St. Pölten: Diözesanarchiv, 2015, s (Monastica Historia, 2). ISBN

78 pracovníci historického ústavu av čr publikují NĚMEČEK, Jan Milan Hodža a mezinárodní reflexe národnostního statutu. In: V. Goněc M. Pekník (ed.), Milan Hodža ako aktér medzinárodných vzťahov. Bratislava: Ústav politických vied SAV, 2015, s (Monografie a štúdie, 25). ISBN NĚMEČEK, Jan Sovětofil nebo sovětský agent? K úloze Zdeňka Fierlingera v zahraničním odboji za druhé světové války. In: J. Roguľová M. Hertel (ed.), Adepti moci a úspechu. Etablovanie elít v moderných dejinách. Jubileum Valeriána Bystrického. Bratislava: Veda, 2016, s ISBN NĚMEČEK, Jan KUKLÍK, Jan Memorandum by Hans Kelsen on the Breaking up of Czecho-Slovakia. In: C. Jabloner T. Olechowski K. Zeleny (ed.), Das internationale Wirken Hans Kelsen. Wien: MANZ Verlag, 2016, s (Schriftenreihe des Hans-Kelsen-Instituts, 38). ISBN NĚMEČEK, Jan Čechoslovackoje emigrantskoje pravitel stvo i panslavizm v čechoslovacko-sovetskich otnošenijach godov. In: Rossija i Čechija. Naučnyje, kul turnyje i obščestvennyje svjazi. Materialy komissii istorikov i archivistov Rossijskoj Federaciji i Češskoj Respubliki. Sankt-Peterburg: Aleteja, 2016, s ISBN PÁNEK, Jaroslav Emigracja religijna z Czech w XVI-XVIII wieku: indywidualne decyzje masowe przemieszczenia. In: A. Januszek-Sieradzka H. Gmiterek W. Iwańczak P. Kras (ed.), Elity i masy w społeczeństwach Czech i Polski w średniowieczu i wczesnych czasach nowożytnych. Lublin: Wydawnictwo KUL, 2016, s ISBN PÁNEK, Jaroslav Obrona Zachodu: Królestwo Czech w walce przeciw expansji osmańskiej. In: T. Ciesielski W. Iwańczak (ed.), Czechy i Polska między Wschodem i Zachodem średniowiecze i wczesna epoka nowożytna. Warszawa: Wydawnictwo DiG, 2016, s ISBN PÁNEK, Jaroslav The Bohemian Reformation and the Metamorphoses of Czech Culture. In: COMENIUS: Journal of Euro- American Civilization. Roč. 2, 2015, č. 2, s ISSN ŠEBEK, Jaroslav Die Nepomuk-Verehrung gestern und heute. Würzburg: Ackermann-Gemeinde Würzburg, s. ŠEBEK, Jaroslav Die Stellung der katholischen Kirche in den böhmischen Ländern und in Bayern in der Zwischenkriegszeit ( /38). In: M. Hlavačka R. Luft U. Lunow (ed.), Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München: Collegium Carolinum, 2016, s ISBN ŠIMŮNEK, Robert TRESP, Uwe Böhmisch-bayerische Perspektivwechsel im späten 15. Jahrhundert: Einflüsse des Kriegswesens auf gegenseitige Wahrnehmungen. In: M. Hlavačka R. Luft U. Lunow (ed.), Tschechien und Bayern. Gegenüberstellungen und Vergleiche vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Konferenzband des Collegium Carolinum, des Historický ústav AV ČR und des Hauses der Bayerischen Geschichte zur Bayerisch-Tschechischen Landesausstellung 2016/2017 in Prag und Nürnberg. München: Collegium Carolinum, 2016, s ISBN ŠIMŮNEK, Robert TRESP, Uwe, (edd.) Wege zur Bildung: Erziehung und Wissensvermittlung in Mitteleuropa im Jahrhundert. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2016, 228 s. (Veröffentlichungen des Collegium Carolinum; Band 135). ISBN ŠIMŮNEK, Robert TRESP, Uwe Einleitung. In: R. Šimůnek U. Tresp (ed.), Wege zur Bildung. Erziehung und Wissensvermittlung in Mitteleuropa im Jahrhundert. München: Vandenhoeck & Ruprecht, 2016, s Veröffentlichungen des Collegium Carolinum, 135. ISBN

79 pracovníci historického ústavu av čr publikují ŠIMŮNEK, Robert Die spätmittelalterliche Stadt als Schauplatz der Frömmigkeit. In: S. Flemmig H. G. Walter U. Schirmer (ed.), Probleme der spätmittelalterlichen Frömmigkeit in Stadt und Universität. Zum Forschungsstand aus deutscher, polnischer und tschechischer Sicht. Leipzig: Sächsische Akademie der Wissenschaften, 2016, s (Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, 84/2). ISBN ŠKERLOVÁ, Jana Milan Hodža a Jihoslované. In: V. Goněc M. Pekník (ed.), Milan Hodža ako aktér medzinárodných vzťahov. Bratislava: Ústav politických vied SAV, 2015, s (Monografie a štúdie, 25). ISBN ŠKERLOVÁ, Jana Czechoslovak-Yugoslav relations in the first year of king Alexander s dictatorship. Istorija 20. veka. Roč. 34, 2016, č. 1, s ISSN VELKOVÁ, Alice Inheritance Practice and the Elderly in Central Europe: The Example of Western Bohemia. In: S. Sovic (ed.), The History of Families and Households: Comparative European Dimensions. Leiden: Brill, 2016, s ISBN VLČEK, Radomír Mezi Masarykem a Kramářem. K odlišnostem pojetí, jak pomoci ruské emigraci. In: M. Daniš L. Rybár (ed.), N. O. Losskij a podiel ruskej inteligencie v emigrácii na rozvoji slovenskej vedy. Bratislava: Filozofická fakulta Univerzity Komenského, 2015, s (Acta Historica Posoniensia, 29). ISBN VLČEK, Radomír Mysticismus Grigorije Rasputina v kontextu kulturního a duchovního vývoje Ruska přelomu 19. a 20. století. In: Kultúrne dejiny. Roč. 7, 2016, č. 1, s ISSN VLČEK, Radomír K istokam češskoj instoričeskoj rusistiki. In: Rossija i Čechija. Naučnyje, kul turnyje i obščestvennyje svjazi. Materialy komissii istorikov i archivistov Rossijskoj Federaciji i Češskoj Respubliki. Sankt-Peterburg: Aleteja, 2016, s ISBN VORÁČEK, Emil Put ot reform k normalizacii. Čechoslovacko-sovetskije otnošenija, SEV, ekonomičeskaja integracija i naučno-techničeskoje sotrudničestvo v konce 60-ch i v 70 gg. In: Rossija i Čechija. Naučnyje, kul turnyje i obščestvennyje svjazi. Materialy komissii istorikov i archivistov Rossijskoj Federaciji i Češskoj Respubliki. Sankt-Peterburg: Aleteja, 2016, s ISBN Věra Hanelová 75

80 knihovna Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. KNIHOVNA Prosecká 76, Praha 9-Prosek Tel.: , l Knihovna Historického ústavu Akademie věd ČR byla založena v roce Patří k největším knihovnám se zaměřením na odbornou historickou literaturu z českých dějin ve středoevropském kontextu. V jejím bohatém fondu se nachází řada jedinečných vědeckých prací. Otevírací doba studovny pondělí: hod. úterý: hod. středa: zavřeno čtvrtek: hod. pátek: hod. Tel.: , l. 229 Knihovna HÚ spravuje rozsáhlý fond o svazcích včetně 360 titulů časopisů a více než tisícovky starých tisků. Zvláštní sbírku tvoří kolekce kandidátských dizertací z oboru českých, československých a obecných dějin, které byly obhájeny v Historickém ústavu. Knihovní katalog je přístupný na internetových stránkách Historického ústavu AV ČR. Bibliografická databáze je k dispozici na adrese: Moderně vybavená studovna zajišťuje svým návštěvníkům veškerý komfort ke studiu. možnost připojení k WiFi kopírovací služby meziknihovní výpujční služba (MVS) 76