Ateliér ekologických modelů, s. r. o. INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2012

Transkript

1 ATEM Ateliér ekologických modelů, INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Březen 22

2 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje Aktualizace 22 ZADAL: Liberecký kraj U Jezu 642/2a 46 8 Liberec 2 ZPRACOVAL: ATEM Ateliér ekologických modelů s.r.o. Hvožďanská 3/ Praha 4 atem@atem.cz tel.: VEDOUCÍ PROJEKTU: Mgr. Jan Karel SPOLUPRÁCE: Mgr. Radek Jareš Ing. Josef Martinovský Mgr. Robert Polák Březen 22 2

3 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 OBSAH Seznam zkratek...5 Úvod...7 A. Místo překročení limitních hodnot...2 A.. Vymezení a popis zóny Liberecký kraj... 2 A.2. Lokace měst... 2 A.3. Měřicí stanice... 4 B. Všeobecné informace...7 B.. Typ zóny... 7 B.2. Topografické údaje... 8 B.3. Klimatické údaje...8 B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva... 2 B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu B.5.. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší B.5.3. Shrnutí... 3 B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů C. Odpovědné orgány...35 D. Druh posouzení znečištění ovzduší...36 D.. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech D.2. Aktuální koncentrace znečišťujících látek D.3. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek...4 E. Původ znečištění ovzduší...42 E.. Celkové množství emisí E.2. Hlavní zdroje znečišťování ovzduší E.2.. Stacionární bodové zdroje E.2.2. Stacionární plošné zdroje E.2.3. Liniové zdroje (automobilová doprava) E.3. Přenos znečištění z okolních oblastí F. Analýza situace...55 F.. Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší F... Prioritní znečišťující látky F..2. Prioritní skupiny zdrojů znečišťování G. Podrobnosti o opatřeních přijatých před zpracováním programu...58 G.. Opatření na mezinárodní a národní úrovni G... Mezinárodní smlouvy a právní předpisy G..2. Ekonomické nástroje G.2. Opatření na regionální a lokální úrovni G.2.. Opatření v dopravě G.2.2. Energeticky úsporná opatření a rekonstrukce topných systémů G.2.3. Opatření k omezování emisí kadmia G.3. Hodnocení účinnosti opatření... 7 H. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší...74 H.. Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, která jsou součástí programu

4 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 H... Priorita. Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakcí PM a PM2,5 a benzo(a)pyrenu H..2. Priorita 2. Snížení emisí oxidů dusíku H..3. Priorita 3. Snížení emisí těkavých organických látek H..4. Průřezová opatření H.2. Časový plán implementace opatření... 9 H.3. Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů...93 H.4. Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu...94 I. Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací...95 J. Příloha podle Rozhodnutí Komise 24/224/ES...96 K. Programový dodatek...3 K.. Úvod...3 K.2. Časová naléhavost...3 K.3. Orientace cíle a priority... 4 K.3.. Globální cíl a specifické cíle... 4 K.3.2. Priority... 4 K.4. Opatření a podporované aktivity...9 K.5. Kriteria pro výběr konkrétních aktivit... 4 K.6. Financování realizace konkrétních aktivit... 5 K.6.. Indikativní finanční rámec... 5 K.6.2. Zdroje financování... 5 K.6.3. Rámec pro financování opatření Programu K.7. Řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší...29 K.7.. Realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.7.2. Indikátory plnění Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.7.3. Aktualizace Programového dodatku... 3 K.7.4. Publicita a osvěta... 3 K.7.5. Zajištění výměny dat

5 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 SEZNAM ZKRATEK AOT 4 ukazatel, kterým se vyjadřuje množství ozónu v ovzduší z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozónu převyšujícími 8 µg.m3 a hodnotou 8 µg.m3 během hodin denního světla naakumulovaná v každém roce od května do července) As arsen B(a)P benzo(a)pyren BAT nejlepší dostupná technika Cd kadmium CO oxid uhelnatý CZT centrální zásobování teplem ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad EHK OSN Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů EHP Evropský hospodářský prostor EIA posuzování vlivů záměrů na životní prostředí ES Evropské společenství EU Evropská unie EURO emisní limity motorových vozidel CHKO chráněná krajinná oblast IDOL Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje IPPC integrovaná prevence o omezování znečištění KD kombinovaná doprava KÚ katastrální úřad MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MŽP Ministerstvo životního prostředí NH3 amoniak NO oxid dusnatý NO2 oxid dusičitý NOx oxidy dusíku O3 ozón OP operační program OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Ni nikl NUTS územní statistická jednotka 5

6 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 PAH polycyklické aromatické uhlovodíky Pb olovo PM částice s aerodynamickým průměrem do m PM2,5 částice s aerodynamickým průměrem do 2,5 m POPs perzistentní organické znečišťující látky REZZO 4 kategorie zdrojů znečišťování ovzduší ROP regionální operační program ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SEA posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí SFDI Státní fond dopravní infrastruktury SFŽP Státní fond životního prostředí SNCR selektivní nekatalytická redukce SO2 oxid siřičitý TENT transevropská dopravní síť TZL tuhé znečišťující látky VOC těkavé organické látky WHO Světová zdravotnická organizace ZP zemní plyn ZÚ Zdravotní ústav 6

7 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 ÚVOD Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší je zpracována na základě požadavku zákona č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Podle 7 odst. 6 tohoto zákona vypracují krajské úřady programy ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu (nebo limitu zvýšeného o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlepšení kvality ovzduší se vypracovávají pro území zón a aglomerací vymezených Ministerstvem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že celé území Libereckého kraje je podle zákona o ochraně ovzduší vymezeno jako zóna, vypracovává krajský úřad Program ke zlepšení kvality ovzduší pro celé území kraje. Podle 7 odst. 7 zákona pak krajské úřady aktualizují programy v tříletých intervalech nebo do 8 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde k překročení imisního limitu. Liberecký kraj tak v souladu se zákonem: dne vydal Nařízením Libereckého kraje č. /24 Krajský program snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje v roce 26 zadal zpracování první aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší, kterou vydal Nařízením Libereckého kraje č. 2/28 v roce 29 zadal zpracování druhé aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší, kterou vydal Nařízením Libereckého kraje č. /2 v roce 2 zadal zpracování třetí aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší, která je obsažena v tomto dokumentu Obecným cílem programů ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit dosažení všech stanovených imisních limitů na celém území zóny (kraje), resp. pokud nejsou limity překročeny, zajistit udržení koncentrací znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Imisní limity udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současné době platí imisní limity stanovené Nařízením vlády č. 597/26 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění Nařízení vlády č. 42/2 Sb. Rozlišují se: imisní limity pro ochranu zdraví lidí imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace U některých znečišťujících látek jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity. Cílový imisní limit je úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době. 7

8 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Jedná se tedy o měkčí formu imisního limitu. Cílové imisní limity jsou stanoveny opět samostatně pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémů a vegetace. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí platí celoplošně. V případě limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace se uplatňuje příloha č. 4 Nařízení vlády č. 597/26 Sb., podle které se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 2 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Takové lokality se však na území Libereckého kraje vyskytují jen zřídka (jde zejména o části Jizerských a Lužických hor a část prostoru Ralska). U limitů, které mají dobu průměrování kratší než rok, je v některých případech uveden přípustný počet překročení limitu během roku (viz tabulka ). Následující tabulky uvádějí přehled imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tab.. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Oxid dusičitý Oxid dusičitý Doba průměrování hodina Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 2 µg.m3 8 3 kalendářní rok 4 µg.m 3 Benzen kalendářní rok Oxid siřičitý hodina 35 µg.m3 Oxid siřičitý 24 hodin 3 25 µg.m 3 Oxid uhelnatý maximální denní 8hodinový průměr mg.m3 Suspendované částice PM 24 hodin 5 µg.m3 35 Suspendované částice PM 5 µg.m 3 kalendářní rok 4 µg.m 24 3 Suspendované částice PM2,5 kalendářní rok 25 µg.m Olovo kalendářní rok,5 µg.m3 8

9 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. 2. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Arsen kalendářní rok 6 ng.m3 Kadmium kalendářní rok 5 ng.m3 Nikl kalendářní rok 2 ng.m3 Benzo(a)pyren kalendářní rok ng.m3 Troposférický ozón maximální 8hodinový průměr 2 µg.m3 Tab. 3. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý (imisní limit) kalendářní rok a zimní období* 2 µg.m3 Oxidy dusíku (imisní limit) kalendářní rok 3 µg.m3 8 µg.m3.hod Troposférický ozón (cílový imisní limit) AOT4** *. října 3. března ** AOT4 je součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací vyšší než 8 µg.m3 a hodnotou 8 µg.m3 z hodinových hodnot mezi 8: a 2: SEČ v období Jak již bylo uvedeno, krajský úřad vypracovává program ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu. Ministerstvo životního prostředí v souladu se zákonem vydává každoročně vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. oblastí, na jejichž území došlo k překročení limitu pro některou znečišťující látku. Vymezení je vydáváno obvykle s dvouletým odstupem, tj. v současnosti platí aktuální vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě imisních dat za rok 2. V následující tabulce je uveden souhrnný přehled překročení limitů pro ochranu zdraví lidí na území Libereckého kraje za rok 29 a 2. Podrobná analýza překročení imisních limitů a cílových imisních limitů je pak obsažena v kap. B.4 a B.5. 9

10 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. 4. Rozsah překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí na území Libereckého kraje Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Rozsah překročení v % rozlohy kraje 29 Oxid dusičitý 2 µg.m3 (9.MV) hodina 3 2 Oxid dusičitý kalendářní rok 4 µg.m Benzen kalendářní rok 5 µg.m3 3 Oxid siřičitý hodina 35 µg.m (25 MV) Oxid siřičitý 24 hodin 25 µg.m3 (4 MV) Oxid uhelnatý PM PM PM2,5 Olovo Arsen Kadmium Nikl 3 max. denní 8hodinový průměr mg.m 3 24 hodin 5 µg.m (36 MV) kalendářní rok Troposférický ozón 3,5 % µg.m kalendářní rok 25 µg.m kalendářní rok,5 µg.m kalendářní rok 3 3,87 % 3,4 % 37,8 % 9,78 % 6 ng.m kalendářní rok 5 ng.m 3 kalendářní rok Benzo(a)pyren,3 % 3 2 ng.m 3 kalendářní rok ng.m 3 max. denní 8hodinový průměr 2 µg.m Rozsah a způsob vypracování programu ke zlepšení kvality ovzduší je závazně dán přílohou č. 3 zákona o ochraně ovzduší:. Způsob vypracování programu V případě, že jsou překročeny imisní limity a meze tolerance nebo imisní limity, pokud není mez tolerance stanovena, u více znečišťujících látek, musí být v rámci programu zpracován podprogram pro každou z těchto látek. V názvu programu se pak použije výrazu "Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší". 2. Rozsah programu a) Místo překročení limitních hodnot vymezení zóny, popis regionu a další údaje, lokace případných měst (mapa), měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice). b) Všeobecné informace typ zóny (město, průmyslová nebo zemědělská oblast), odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva

11 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 příslušné klimatické údaje, příslušné topografické údaje, informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy atd.). c) Odpovědné orgány jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu. d) Druh posouzení znečištění ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech, aktuální koncentrace znečišťujících látek, prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek. e) Původ znečištění ovzduší výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením, celkové množství emisí v oblasti (t/rok), informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí. f) Analýza situace podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší, podrobnosti o možných nápravných opatřeních. g) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně, hodnocení účinnosti uvedených opatření. h) Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu, časový plán implementace opatření, odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů, popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu. i) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací. j) Příloha podle Rozhodnutí Komise 24/224/ES k) Programový dodatek podle čl. 8 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 26/999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech V uvedené struktuře je zpracována i tato aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje.

12 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.. Vymezení a popis zóny Liberecký kraj Zóna Liberecký kraj je totožná se správním územím Libereckého kraje. Liberecký kraj leží na severu České republiky a podle rozlohy zaujímá 4 % území republiky, čímž je s výjimkou hlavního města Prahy nejmenším krajem v České republice. Na severu kraj hraničí s Německem a Polskem, na východě sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu se Středočeským a na západě s Ústeckým krajem. Geomorfologicky náleží území Libereckého kraje k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z mírně zvlněného jihu do hornaté krajiny na severu. Nejvyšším bodem území je vrchol Kotel ( 435 m n. m.) nedaleko Harrachova, nejnižším je bod 28 m n. m. v místě, kde řeka Smědá opouští Českou republiku. Základní údaje o Libereckém kraji jsou uvedeny v následujícím přehledu. Tab. A.. Základní údaje o Libereckém kraji (stav k ) Kód CZNUTS CZ5 Krajské město Liberec 3 63 km2 Rozloha Počet obyvatel 39,3 obyvatel/km2 Hustota zalidnění Nejvyšší bod Kotel ( 435 m) Počet okresů 4 Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem 2 A.2. Lokace měst Na území Libereckého kraje se nachází celkem 25 obcí, z toho 39 měst. V následující tabulce je uveden jejich přehled v řazení podle velikosti (počtu obyvatel k..2). Největším městem je Liberec s více než tisíci obyvateli. 2

13 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. A.2. Města Libereckého kraje Město Správní obvod obce s rozšířenou působností Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Výměra (ha) Počet obyvatel Jablonec n. Nisou Česká Lípa Česká Lípa Turnov Turnov Nový Bor Nový Bor Semily Semily Hrádek nad Nisou Liberec Frýdlant Frýdlant Tanvald Tanvald Mimoň Česká Lípa Železný Brod Železný Brod Chrastava Liberec Lomnice nad Popelkou Semily Jilemnice Jilemnice Doksy Česká Lípa Cvikov Nový Bor Stráž pod Ralskem Česká Lípa Kamenický Šenov Nový Bor Nové Město pod Smrkem Frýdlant Jablonné v Podještědí Liberec Smržovka Tanvald Desná Tanvald Rokytnice nad Jizerou Jilemnice Velké Hamry Tanvald Zákupy Česká Lípa Raspenava Frýdlant Hodkovice nad Mohelkou Liberec Český Dub Liberec Hejnice Frýdlant Rychnov u Jablonce n. Nisou Jablonec n. Nisou Ralsko Česká Lípa Žandov Česká Lípa Dubá Česká Lípa Jablonec nad Jizerou Jilemnice Lučany nad Nisou Jablonec n. Nisou Harrachov Tanvald Vysoké nad Jizerou Semily Rovensko pod Troskami Turnov Osečná Liberec

14 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Poloha uvedených měst je patrná z obrázku. Obr.. Města a městyse v Libereckém kraji Zdroj: ČSÚ A.3. Měřicí stanice Na území Libereckého kraje bylo v roce 2 provozováno 8 měřicích stanic imisního monitoringu v lokalitách. Z toho 3 stanice provozoval Zdravotní ústav a 5 stanic Český hydrometeorologický ústav. Seznam a popis stanic imisního monitoringu je uveden v tabulce A.3, umístění stanic imisního monitoringu pak na obrázku 2. 4

15 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. A.3. Seznam a popis stanic imisního monitoringu v Libereckém kraji Číslo/ Kód Souřadnice (JTSK) Lokalita Typ Klasifikace* Provozovatel Látky X Y 23 Česká Lípa LCLMA Automatizovaný měřicí program B/U/R ČHMÚ SO2, PM 28 Horní LHPOM Police Manuální měřicí program B/R/NNCI ČHMÚ SO2, NO2 7 LJNMA Automatizovaný měřicí program B/U/R ČHMÚ SO2, NO, NO2, NOx, PM 628 LJIZM 556 LJIZ Jablonec město Jizerka LSOUA Manuální měřicí program Měření těžkých kovů v PM Manuální měřicí program 45 LSOU Měření těžkých kovů v PM 4 LTANM Manuální měřicí program 8 LFRUA 833 LFRUM Tanvald Frýdlant Údolí LLIMA 765 LLIMD 6 LLIMP PM ČHMÚ Automatizovaný měřicí program 99 Souš LSOUM 688 LTAN B/R/ANREG Měření těžkých kovů v PM Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program SO2, NO, NO2, NOx, O3 B/R/NREG ČHMÚ LLIM PM V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Se, Cd, Pb PM B/U/R ZÚ Cr, Mn, Ni, As, Cd, Pb SO2, NO, NO2, NOx, O3 B/R/ANNCI ČHMÚ PM SO2, NO, NO2, NOx, CO, O3, PM2,5, PM, BZN, TLN, EBZN, OXY, MXY, PXY Automatizovaný měřicí program Liberec město V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Se, Cd, Pb Měření pasivním dozimetrem B/U/RC ČHMÚ BZN Měření PAHs BbF, BkF, BaP, I23cdP, DBahA, BghiPRL, COR Měření těžkých kovů v PM PM, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Se, Cd, Pb 37 Radimovice LRADM Manuální měřicí program B/R/NANCI ČHMÚ NO2, PM 546 LLIV Měření těžkých kovů v PM B/S/R PM, Cr, Mn, Ni, As, Cd, Pb Liberec Vratislavice ZÚ * Klasifikace stanic Typ stanice / Typ zóny / Charakteristika zóny: Typ stanice: T dopravní, I průmyslová, B pozaďová Typ zóny: U městská, S předměstská, R venkovská Charakteristika zóny: R obytná, C obchodní, I průmyslová, A zemědělská, N přírodní, NCI příměstská, REG regionální 5

16 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr. 2. Umístění stanic imisního monitoringu 6

17 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.. Typ zóny Liberecký kraj leží na severním okraji České republiky, má významné přeshraniční vazby na Polsko a Německo. Největšími městy jsou Liberec (2 tis. obyv.), Jablonec nad Nisou (45 tis. obyv.), Česká Lípa (38 tis. obyv.) a Turnov (4 tis. obyv.). Tradiční charakter Libereckého kraje je převážně průmyslový. V minulosti tomuto kraji dominoval textilní průmysl, po jeho útlumu v posledních letech se průmysl Libereckého kraje vyznačuje širokou diverzifikací. Mezi hlavní průmyslová odvětví v současnosti patří průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot, výroba a zpracování plastů, automobilový průmysl, strojírenství a další odvětví zpracovatelského průmyslu. K hospodářskému rozvoji oblasti výrazně přispívá také cestovní ruch. Výjimečná krajina, přírodní útvary a pozoruhodnosti, kulturně historické památky regionu se stávají cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Krkonoše západní část, Jizerské hory, Turnovsko Český Ráj, Doksy a okolí, Lužické hory, Podkrkonoší), která mají silně rozvinuté aktivity spojené s cestovním ruchem. Zemědělská půda činí 44,3 % území (orná půda tvoří 47,9 % zemědělské půdy), lesní půda pak 44,4 % území. Jižní část zóny má charakter nížiny až pahorkatiny se zemědělskou půdou doplněnou listnatými a borovými lesy, severní část území tvoří horská pásma Krkonoš, Jizerských a Lužických hor s převahou jehličnatých lesů. Na území kraje se nachází část Krkonošského národního parku, 5 chráněných krajinných oblastí, 3 přírodní parky a maloplošných chráněných území. Libereckým krajem procházejí tři výrazné dopravní osy: rychlostní komunikace R z Prahy, která v Libereckém kraji končí úsekem Svijany TurnovOhrazenice a pokračuje silnicí I/: Turnov Železný Brod Tanvald Harrachov (státní hranice) rychlostní komunikace R35 spojující TurnovOhrazenice a Liberec, kde navazuje na silnici I/35: Liberec Chrastava Hrádek nad Nisou (státní hranice). Na jihu R35 pokračuje silnicí I/35, která vede z Turnova do Jičína s napojením na Hradec Králové. Na tuto osu navazují další dvě významné komunikace: silnice I/3 ve směru na sever: Liberec Frýdlant Habartice (státní hranice), ve východním směru pak navazuje: Chrastava Jablonné v Podještědí Nový Bor Děčín, čímž tvoří dopravní osu ve směru východzápad silnice I/4 spojující Liberec, Jablonec nad Nisou a Tanvald, významná zejména z hlediska intenzity dopravy 7

18 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 silnice I/9, jež tvoří vedle I/ druhou významnou osu ve směru severjih: Rumburk Svor Česká Lípa Mělník. Kraj patří mezi méně dopravně zatížené regiony ČR, nejvyšší intenzita dopravy dosahuje necelých 36 tisíc vozidel denně (průtah silnice I/35 v Liberci). V kraji je velký podíl silnic III. třídy (přes 62 %), silnice II. třídy tvoří necelých 27 % z celkové délky silnic. Železniční síť je co do hustoty nadprůměrná v rámci republiky, ale postrádá mezinárodní železniční koridor. B.2. Topografické údaje Zóna Liberecký kraj se nachází v severní části České kotliny. Nejvyšším bodem je vrch Kotel v Krkonoších ( 435 m n. m.), nejnižším bodem hladina řeky Smědé při jejím výtoku z České republiky (28 m n. m.). Zeměpisné souřadnice hranic zóny jsou následující: nejsevernější bod zeměpisná šířka: 5 ', zem. délka: 5 3' (u obce Habartice) nejjižnější bod zeměpisná šířka: 5 28', zem. délka: 5 23' (u obce Bradlecká Lhota) nejzápadnější bod zeměpisná šířka: 5 39', zem. délka: 4 2' (u obce Žandov, část obce Velká Javorská) nejvýchodnější bod zeměpisná šířka: 5 3', zem. délka: 5 38' (u obce Čistá u Horek). B.3. Klimatické údaje Zájmové území náleží do osmi klimatických oblastí (obrázek 3). Mírně teplé jsou celkem čtyři (MT, MT, MT9, MT7, MT4, MT2) a chladné jsou tři klimatické oblasti (CH7, CH6, CH4). mírně teplá oblast MT zaujímá úzký pás v Severočeské tabuli v jižní části kraje mírně teplá oblast MT je v oblasti Jičínské pahorkatiny mírně teplá oblast MT9 se nachází v oblasti Ralské a Frýdlantské pahorkatiny mírně teplá oblast MT7 lemuje okraje Ralské pahorkatiny, Jizerských hor a okraj Ještědskokozákovského hřbetu mírně teplá oblast MT4 zasahuje centrální oblast Libereckého kraje mírně teplá oblast MT2 leží ve východní části Frýdlantského výběžku, v oblasti Lužických hor a zasahuje také celou jihovýchodní část Libereckého kraje chladná oblast CH7 se nachází v oblasti Ještědského hřbetu a v nižších polohách Krkonoš a Jizerských hor chladná oblast CH6 se nachází ve vyšších polohách Krkonoš a Jizerských hor chladná oblast CH4 se nachází ve vrcholových partiích Jizerských hor (v okolí Smrku). 8

19 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Teplotní a srážkové charakteristiky jednotlivých oblastí jsou uvedeny v následujícím přehledu a v tabulce B.. MT Charakteristické je dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT Dlouhé léto, teplé a mírně suché. Krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT9 Dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT7 Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT4 Léto je krátké, mírné, suché až mírně suché, přechodné období je také krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT2 Krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké. Přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. CH7 Velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH6 Léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH4 Léto velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. 9

20 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr. 3. Rozdělení zóny Liberecký kraj do klimatických oblastí dle Quitta, 97 Tab. B.. Základní charakteristiky klimatických oblastí na území Libereckého kraje Klimatické charakteristiky: MT MT MT9 MT7 MT4 MT2 CH7 CH6 CH4 Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu 2 až 3 2 až3 3 až4 2 až3 2 až3 3 až 4 3 až4 Průměrná teplota v dubnu 7 až 8 7 až 8 6 až 7 6 až 7 6 až 7 4 až 6 Průměrná teplota v červenci 45 6 až až 5 6 až 7 2 až 4 2 až 4 7 až 8 7 až 8 7 až 8 6 až 7 6 až 7 6 až 7 5 až 6 4 až 5 2 až 4 Průměrná teplota v říjnu 7 až 8 7 až 8 7 až 8 7 až 8 6 až 7 6 až 7 6 až 7 5 až 6 4 až 5 Počet dnů se srážkami mm a více Úhrn srážek ve vegetačním období Úhrn srážek v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet jasných dnů Počet zatažených dnů B.4. Odhad rozlohy znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva V následující tabulce jsou uvedeny údaje o rozsahu překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro roky 29 a 2 dle údajů ČHMÚ a MŽP. Pro analýzu byly použity podkladové vrstvy geografického informačního systému, které za roky 29 a 2 publikoval Český hydrometeorologický ústav. 2

21 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Vrstvy obsahují údaje o překročení limitů pro jednotlivé znečišťující látky ve čtvercové síti s hranou čtverce km. V souladu s postupem ČHMÚ jsou uvedeny i celkové hodnoty překročení limitů bez uvažování troposférického (přízemního) ozónu. Důvodem je skutečnost, že ozón je sekundární polutant, který vzniká z prekurzorů často ve velké vzdálenosti od jejich emisních zdrojů, rozložení nadlimitních koncentrací tedy nemá přímou prostorovou vazbu k rozložení zdrojů emisí. Tab. B.2. Plošný rozsah překročení limitů pro ochranu zdraví lidí na území Libereckého kraje v letech 29 a 2 Rozsah překročení limitů Znečišťující látka km2 Doba průměrování v % rozlohy kraje Oxid dusičitý hodina Oxid dusičitý kalendářní rok Benzen kalendářní rok Oxid siřičitý hodina Oxid siřičitý 24 hodin Oxid uhelnatý max. denní 8hodinový průměr PM 24 hodin 4, 99,6, % 3, % PM kalendářní rok PM2,5 kalendářní rok Olovo kalendářní rok Arsen kalendářní rok Kadmium kalendářní rok Nikl kalendářní rok Benzo(a)pyren kalendářní rok 59, 8,,9 % 3,4 % Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr 76,2 39,4 37,2 % 9,8 % 4, 99,6, % 3, % 59, 8,,9 % 3,4 % 235,2 47,4 39, % 3,2 % 59, 62,6,9 % 5, % 235,2 472, 39, % 4,9 % Imisní limity celkem Cílové imisní limity bez ozónu celkem Cílové imisní limity včetně ozónu celkem Všechny limity bez ozónu celkem Všechny limity včetně ozónu celkem V následující tabulce je pak uvedena analýza počtu obyvatel dotčených překročením limitu. Pro tuto analýzu byly použity vektorové vrstvy zástavby a údaje o počtu obyvatel v obcích Libereckého kraje dle Českého statistického úřadu. Zástavbě každé obce byl přiřazen údaj o počtu obyvatel a pomocí nástrojů geografické analýzy byla vypočtena poměrná část plochy obce dotčená překročením limitu. To znamená, že 2

22 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 analýza zohledňuje rozdílnou hustotu osídlení jednotlivých obcí, v rámci zástavby obce se však již uvažuje s rovnoměrným rozložením obyvatelstva. Tab. B.3. Počet obyvatel dotčených překročením limitů pro ochranu zdraví na území Libereckého kraje v letech 29 a 2 Počet obyvatel v oblastech s překročením limitů Znečišťující látka Doba průměrování tis. obyvatel 29 % z celkového počtu Oxid dusičitý hodina Oxid dusičitý kalendářní rok Benzen kalendářní rok Oxid siřičitý hodina Oxid siřičitý 24 hodin Oxid uhelnatý max. denní 8hodinový průměr PM 24 hodin 9,6,4 4,5 % 23, % PM kalendářní rok PM2,5 kalendářní rok Arsen kalendářní rok Kadmium kalendářní rok Nikl kalendářní rok Benzo(a)pyren kalendářní rok 37,3 84, 3,2 % 4,9 % Troposférický ozón max. denní 8hodinový průměr 73,8 7,7 6,8 %,8 % 9,6,4 4,5 % 23, % Cílové imisní limity bez ozónu celkem 37,3 84, 3,2 % 4,9 % Cílové imisní limity včetně ozónu celkem 2, 9,7 48, % 43,6 % Všechny limity bez ozónu celkem 37,3 87,5 3,2 % 42,7 % Všechny limity včetně ozónu celkem 2, 95,2 48, % 44,4 % Imisní limity celkem Z výsledků analýzy vyplývá, že: rozsah překročení limitů (bez ozónu) byl v roce 2 výrazně vyšší než v roce 29. Meziroční vyhodnocení absolutních měřených hodnot ukazuje, že u většiny stanic došlo ke zvýšení koncentrace relevantních znečišťujících látek, nikoliv však k novému překročení limitu v roce 2 oproti předchozímu roku. K rozšíření zasažené plochy totiž došlo v oblastech, kde nejsou výsledky měření ze stanic imisního monitoringu k dispozici. překročení některého z imisních limitů (bez ozónu) se dotýkalo plochy cca 59 km2 v roce 29 a 63 km2 v roce 2. Na území s překročením limitu žilo v roce 29 více než 37 tisíc obyvatel, v roce 2 pak necelých 88 tisíc obyvatel. plocha dotčená překročením některého z imisních limitů (bez ozónu) se mezi roky 29 a 2 zvětšila asi 2,8, počet zasažených obyvatel pak vzrostl cca,4. Důvodem je to, že 22

23 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 oblast s překročenými limity se rozšířila především o řidčeji osídlené periferie obcí a další méně osídlená území. současně je nutno konstatovat, že toto zhoršení kvality ovzduší je do značné míry dáno méně příznivými klimatickými podmínkami a nikoli razantním navýšením emisí. Jde prakticky o vyrovnání poklesu, který se odehrál v předešlých letech. z hlediska plošného překročení limitu (bez ozónu) zůstávají hlavním problémem suspendované částice PM a benzo(a)pyren. U těchto polutantů se překročení dotýká řádově stovek tisíc obyvatel. B.5. Informace o charakteru cílů vyžadujících ochranu B.5.. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Jak již bylo uvedeno, vydává Ministerstvo životního prostředí každoročně vymezení tzv. oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vymezení těchto oblastí bylo v letech 22 a 23 provedeno na úrovni obcí, od roku 24 pak na úrovni správních území stavebních úřadů. Výstupem je seznam, v němž je pro každé území stavebního úřadu (dříve pro obec) uveden procentuální podíl plochy s překročením imisního limitu každé znečišťující látky. Podkladem pro vymezení těchto oblastí je analýza prováděná Českým hydrometeorologickým ústavem. Výstupy této analýzy jsou od r. 25 publikovány na internetových stránkách ČHMÚ (pro rok 25 pouze celkové překročení, od r. 26 i jednotlivé polutanty). Mezi roky 29 a 2 došlo k výraznému zvětšení rozsahu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Proto jsou zde prezentovány tabulkovou i mapovou formou údaje pro oba dva roky. Tabulka B.4 uvádí vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě údajů za rok 29, tabulka B.5 pak pro rok 2. Tab. B.4. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší rok 29 Stavební úřad PM 24hod B(a)P Souhrn % plochy s překročením limitu Magistrát města Liberce 3,2 24,5 24,5 Městský úřad Cvikov,9,9 Městský úřad Česká Lípa 5, 5, Městský úřad Frýdlant,5,5 Městský úřad Hrádek nad Nisou,3,3 Městský úřad Chrastava,8,8 Městský úřad Kamenický Šenov 7,2 7,2 Městský úřad Mimoň,4,4 Městský úřad Nový Bor 6, 6, Městský úřad Turnov,5,5 23

24 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. B.5. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší rok 2 Stavební úřad PM 24hod B(a)P Souhrn % plochy s překročením limitu Magistrát města Liberce 25,3 3,6 3,6,9,9 Městský úřad Česká Lípa 5,6 7,5 2,6 Městský úřad Český Dub,, Městský úřad Doksy,9,6, Městský úřad Dubá 25, 25, Městský úřad Frýdlant,, Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou 6,8 6,8 Městský úřad Hrádek nad Nisou 2,7 2,7 2,7 Městský úřad Chrastava,8,6,6 Městský úřad Jablonce nad Nisou 3,2 3,2 Městský úřad Jablonné v Podještědí,4,4 3,6,8,8,5,5 Městský úřad Mimoň,4 3,2 3,2 Městský úřad Nový Bor 3,,5,5 Městský úřad Semily,2,2 Městský úřad Stráž pod Ralskem,5,5 Městský úřad Tanvald 2,7 2,7 Městský úřad Turnov 5, 5, Městský úřad Žandov 3, 3, 3,,6,6 Městský úřad Cvikov Městský úřad Kamenický Šenov Městský úřad Lomnice nad Popelkou Městský úřad Železný Brod Obrázky 4 7 uvádějí celkový rozsah překročení imisních limitů dle podkladové analýzy ČHMÚ pro roky 29 a 2 celkový rozsah překročení imisních limitů a cílových imisních limitů bez ozónu, tj. dle sloupce Souhrn v tabulkách B.4 a B.5. 24

25 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr. 4. Plochy překročení imisních limitů v roce 29 Obr. 5. Plochy překročení imisních limitů v roce 2 25

26 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr. 6. Plochy překročení cílových imisních limitů (bez ozónu) v roce 29 Obr. 7. Plochy překročení cílových imisních limitů (bez ozónu) v roce 2 26

27 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 B.5.2. Prioritní území pro realizaci opatření ke zhoršení kvality ovzduší B Prioritní území kategorie Na základě podkladových vrstev ČHMÚ pro roky 28, 29 a 2 byla provedena analýza počtu překročení v jednotlivých lokalitách. Pro analýzu byl všem čtvercům sítě přiřazen údaj o počtu limitů, které byly v daném roce překročeny. Jak vyplývá z tabulek B.4 a B.5, jedná se o tyto limity: PM24hod a benzo(a)pyren. Výsledek hodnocení, prezentovaný jako součet počtu překročených limitů za všechny tři roky, je uveden na obrázku 8. Obr. 8. Součet počtu překročení limitů v letech 28 až 2 Z výsledků hodnocení vyplývá, že alespoň tři limity byly v posledních třech letech překročeny lokálně ve všech okresech s výjimkou okresu Jablonec nad Nisou. Největší počet překročení, pět, se ve sledovaném období vyskytl pouze v oblasti Liberce. Z obrázku vyplývá, že se jedná o oblast nejvíce zasaženou znečištěním ovzduší. Oblastmi, kde byly za poslední tři roky překročeny tři imisní limity a zcela lokálně (v centru Nového Boru) i čtyři, jsou Kamenický Šenov, Nový Bor, Česká Lípa, Mimoň, Hrádek nad Nisou, Chrastava a Turnov. Jedná se o klíčové oblasti z hlediska znečištění ovzduší, a proto jsou tyto oblasti v rámci programu vymezeny jako priorita kategorie. Jedná se o území, na které je nutno soustředit největší pozornost při veškerých aktivitách směřujících ke snížení imisní zátěže. 27

28 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 B Prioritní území kategorie 2 Dle podkladů Ministerstva životního prostředí jsou jako prioritní území dále uvažovány všechny obce, v nichž bylo zaznamenáno překročení některé limitní hodnoty (imisní limit nebo cílový imisní limit) alespoň třikrát v posledních pěti letech. Toto vymezení je z praktických důvodů provedeno pro území stavebních úřadů. Přehled o počtu překročení limitů v letech 26 2 na území Libereckého kraje uvádějí tabulka B.6 a obrázek 9. Tab. B.6. Počty překročení imisních limitů a cílových limitů (bez ozónu) ve správních územích stavebních úřadů v letech 26 2 Stavební úřad Počet překročení některého z imisních limitů Celkem Magistrát města Liberce Městský úřad Cvikov 4 Městský úřad Česká Lípa 2 6 Městský úřad Český Dub 2 Městský úřad Desná 2 Městský úřad Doksy 2 3 Městský úřad Dubá Městský úřad Frýdlant 3 Městský úřad Harrachov Městský úřad Hejnice Městský úřad Hodkovice nad Mohelkou 2 Městský úřad Hrádek nad Nisou Městský úřad Chrastava Městský úřad Jablonce nad Nisou 2 5 Městský úřad Jablonné v Podještědí 2 Městský úřad Jilemnice 2 Městský úřad Kamenický Šenov 2 5 Městský úřad Lomnice nad Popelkou 3 Městský úřad Mimoň Městský úřad Nové Město pod Smrkem Městský úřad Nový Bor Městský úřad Raspenava Městský úřad Rokytnice nad Jizerou Městský úřad Rychnov u Jablonce nad Nisou Městský úřad Semily 2 4 Městský úřad Smržovka 3 Městský úřad Stráž pod Ralskem

29 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Stavební úřad Počet překročení některého z imisních limitů Celkem Městský úřad Tanvald 2 4 Městský úřad Turnov Městský úřad Velké Hamry 2 3 Městský úřad Zákupy 2 2 Městský úřad Žandov 2 3 Městský úřad Železný Brod 2 4 Obecní úřad Osečná Obecní úřad Příšovice 2 2 Obecní úřad Všeň Obr. 9. Počty překročení imisních limitů a cílových limitů (bez ozónu) ve správních územích stavebních úřadů v letech 26 2 Z tabulky B.6 je patrné, že alespoň trojí překročení některého z limitů během posledních pěti let (26 2) bylo zaznamenáno na správních územích 2 z celkového počtu 36 stavebních úřadů. Jedná se o následující stavební úřady: Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Kamenický Šenov, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Liberec, Nový Bor, Semily, Smržovka, Stráž pod Ralskem, Tanvald, Turnov, Velké Hamry, Žandov, Železný Brod. 29

30 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Správní území těchto stavebních úřadů jsou v rámci tohoto programu vymezena jako priority kategorie 2. Nejmenší počet překročení byl zaznamenán při severovýchodní hranici kraje (Nové Město pod Smrkem, Raspenava, Hejnice, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou) a na správních územích stavebních úřadů obcí Dubá, Osečná, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Všeň. V územích kategorie 2 je současně zahrnuta i většina území vymezená jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2. To znamená, že na většině území, kde byl překročen limit v roce 2, byla zaznamenána i nejméně tři překročení za posledních pět let (dle metodiky MŽP). Výjimku tvoří Český Dub, Dubá, Hodkovice nad Mohelkou a Jablonné v Podještědí. B Prioritní území kategorie 3 Za prioritní území kategorie 3, kde je žádoucí rovněž podporovat veškeré aktivity a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, je považováno celé zbývající území Libereckého kraje. Důvody pro toto vymezení jsou následující: meziroční změny územního rozsahu vymezení OZKO nelze vyloučit, že na základě aktuálních dat bude vymezena OZKO i na dosud nezasažených územích v roce 2 došlo k překročení imisních limitů v některých územích nezařazených do prioritních oblastí a 2 (správní území obcí Český Dub, Dubá, Hodkovice nad Mohelkou a Jablonné v Podještědí) překročení cílového limitu pro ozón, který vzniká v atmosféře z prekurzorů, emitovaných často zcela mimo lokalitu překročení limitu. Opatření ke snížení emisí prekurzorů ozónu (NOx a VOC) je proto nutné realizovat v širším území, pokud možno celoplošně. bezprahové působení suspendovaných částic PM a benzo(a)pyrenu na lidské zdraví dle podkladů WHO dochází k poškození zdraví i při expozici podlimitním koncentracím. Z toho vyplývá požadavek celoplošného snižování imisní zátěže částic PM i benzo(a)pyrenu i mimo oblasti s překročením imisních limitů. výrazné synergické efekty, zejména u opatření k omezení dopravní zátěže (hluk), snižování prašnosti (zlepšení pohody bydlení), omezení spotřeby tuhých paliv (snížení expozice celého spektra karcinogenních polutantů) a podpory úspor energie (snížení emisí skleníkových plynů). 3

31 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 B.5.3. Shrnutí Prioritní území jsou pro účely Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší vymezena takto: Kategorie : území s překročením alespoň 3 limitů v období 28 2: oblast Liberce a Nového Boru (překročeno 4 5 imisních limitů) oblast Kamenického Šenova, České Lípy, Mimoně, Hrádku n. Nisou, Chrastavy a Turnova Kategorie 2: území s překročením alespoň 3 limitů v období 26 2: Vymezeno na úrovni správních území stavebních úřadů: Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Kamenický Šenov, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Liberec, Nový Bor, Semily, Smržovka, Stráž pod Ralskem, Tanvald, Turnov, Velké Hamry, Žandov, Železný Brod Kategorie 3: ostatní území Libereckého kraje: Území kategorie 3 je vymezeno ve zbývajících částech Libereckého kraje. Jedná se o správní území stavebních úřadů: Český Dub, Desná, Dubá, Harrachov, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Nové Město pod Smrkem, Osečná, Příšovice, Raspenava, Rokytnice nad Jizerou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Všeň, Zákupy Výsledné vymezení kategorií prioritních území Libereckého kraje je uvedeno na obrázku. 3

32 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr.. Vymezení kategorií prioritních území B.5.4. Vymezení citlivých ekosystémů Jak již bylo uvedeno, uplatňují se imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace v oblastech vymezených přílohou č. 4 Nařízení vlády č. 597/26 Sb., podle které se místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace umisťují více než 2 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo silnic. Takové lokality se na území Libereckého kraje, vzhledem k hustotě zástavby a komunikační sítě, téměř nevyskytují. Území, která splňují dané podmínky, můžeme nalézt v centrální a východní části Jizerských hor (mezi Josefovým Dolem a vodní nádrží Bedřichov o rozloze cca 22,5 km2 a v oblasti Vlčích kamenů), v severní části Lužických hor (okolí Krompachu o rozloze cca,5 km2), na severu Frýdlantského výběžku o rozloze 2,2 a 4,5 km2 a na ploše 6,4 km2 u Ralska. Na území Libereckého kraje se dále nachází velké množství hodnotných, přírodě blízkých ploch, zasluhujících ochranu. Nejvýznamnější z nich je Krkonošský národní park, dále 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Kokořínsko, Lužické hory, Jizerské hory a Český Ráj), 3 přírodní parky (Ještěd, Peklo a 32

33 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Maloskalsko) a maloplošných chráněných území (z toho 7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 6 přírodních památek). Dalšími významnými velkoplošnými lokalitami jsou tři oblasti spadající do soustavy NATURA 2. Jedná se konkrétně o ptačí oblast Krkonoše, ptačí oblast Jizerské hory a ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady. Pro ochranu ekosystémů a vegetace platí limitní hodnoty, uvedené v tabulce č. 3 tohoto programu (kapitola Úvod). Z hlediska plnění těchto limitů v roce 2 lze obecně pro celé území Libereckého kraje konstatovat, že: hodnota cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace pro troposférický ozon je překračována na většině území kraje imisní limit pro oxidy dusíku (3 µg.m3 pro roční koncentrace) je překračován podél nejvýznamnějšího dopravního tahu R35 Liberec Turnov imisní limity oxidu siřičitého pro ochranu ekosystémů a vegetace nejsou na území Libereckého kraje překračovány Ve vztahu k výše uvedeným hodnotným plochám pak lze říci, že žádná z vymezených ploch není dotčena překračováním limitu NOx, ovšem plochy s překročením cílového imisního limitu pro ozón zasahují do všech oblastí významnějších ekosystémů. 33

34 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr.. Vymezení nejvýznamnějších ekosystémů vyžadujících ochranu Obr. 2. Území s překročením imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace 34

35 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY Orgány odpovědnými za plnění Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší jsou: Rada Libereckého kraje Ing. Jaroslav Podzimek člen rady kraje pro resort zemědělství a životního prostředí Telefon: , jaroslav.podzimek@krajlbc.cz Krajský úřad Libereckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Ing. Jaroslava Janečková vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Telefon: , jaroslava.janeckova@krajlbc.cz 35

36 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 D. DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ D.. Vývoj kvality ovzduší koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech Grafy v příloze zobrazují vývoj měřených hodnot koncentrací znečišťujících látek na stanicích imisního monitoringu v Libereckém kraji v letech 2 2. Na základě dat imisního monitoringu je možné charakterizovat vývoj v posuzovaném období následovně: průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM: imisní limit 4 µg.m3 nebyl po celé sledované období překročen. Hodnoty koncentrací jsou vyrovnané a kromě lokálního maxima v roce 23 (nejvyšší hodnota na stanici Jablonecměsto byla zjištěna 38, µg.m3) nevykazují výrazné poklesy nebo nárůsty. Nejvyšších hodnot v posledních letech dosahují stanice Liberecměsto (do 3,3 µg.m3), Česká Lípa (do 26, µg.m3) a Jablonec nad Nisou (do 24,6 µg.m3). 24hodinové koncentrace suspendovaných částic PM: v průběhu hodnoceného období došlo k překročení imisního limitu 5 µg.m3 na jedné třetině měřicích stanic (většinou opakovaně). Maximální hodnoty byly naměřeny kolem roku 23 (nejvyšší na stanici Jablonecměsto 63,6 µg.m3) a poté vykazují pozvolný pokles, který se počínaje rokem 29 mění v mírný nárůst. Od roku 27 zatím měření všech stanic zůstávají v podlimitních hodnotách, s výjimkou stanice Liberec, kde byl imisní limit překročen v posledních dvou letech, a to o 2,8 3, µg.m3. průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5: imisní limit 25 µg.m3 nebyl za toto období na sledované stanici překročen. Nejvyšší hodnota dosahovala 24,5 µg.m3 v roce 25, naopak nejnižší hodnota 7,9 µg.m3 byla naměřena v roce 27. Od tohoto roku je pozorováno pozvolné zvyšování, kdy se průměrná roční koncentrace opět přibližuje k imisnímu limitu (v roce 2 byla naměřena hodnota 23,7 µg.m3). průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého: ve sledovaném období byly hodnoty na všech stanicích poměrně vyrovnané. Mírný výkyv (nárůst) byl zaznamenán u většiny stanic v roce 26, imisní limit 4 µg.m3 však nebyl překročen ani jednou. Nejvyšších hodnot dosahovala stanice Liberecměsto (maximum v roce 23 činilo 27,9 µg.m3). hodinové koncentrace oxidu dusičitého: na žádné ze stanic nebyl v celém hodnoceném období překročen imisní limit 2 µg.m3. Na většině stanic byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v roce 22 (maximální hodnota pro Liberecměsto 6, µg.m3) s výjimkou stanice Frýdlantúdolí, kde byla nejvyšší hodnota naměřena v roce 2. Všeobecně lze na většině stanic pozorovat v období poměrně zřetelný pokles hodinových koncentrací, v následujících dvou letech pak mírný nárůst, který v roce 26 vystřídá pozvolný pokles. Od roku 28 pak hodnoty koncentrací na všech stanicích opět rostou, zatím však nedosahují ani poloviny imisního limitu. Nejvyšší hodnoty během sledovaného období vykazují stanice Liberecměsto a Jablonecměsto. 36

37 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého: nejvyšší koncentrace na stanicích v Libereckém kraji byly naměřeny na počátku sledovaného období (tj. v letech 2 23) ve Vratislavicích a v Ludvíkově pod Smrkem (maximum 9,7 µg.m3). Od té doby až do současnosti jsou měřené hodnoty již ustálené (pohybují se přibližně do 7 µg.m3), s drobnými výkyvy (např. v roce 26 se vyskytlo lokální maximum 7,9 µg.m3). Imisní limit není stanoven. 24hodinové koncentrace oxidu siřičitého: ve sledovaném období nedošlo k překročení limitu, který je stanoven na hodnotě 25 µg.m3. Hodnoty mají výkyvy na obě strany, ale celkově mají setrvalý stav. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v roce 23 a 26 na stanicích Vratislavice (62, µg.m3), Liberecměsto (52,8 µg.m3) a Jablonecměsto (5, µg.m3). hodinové koncentrace oxidu siřičitého: na žádné ze stanic nebylo zjištěno překročení imisního limitu 35 µg.m3; nejvyšší hodnoty byly naměřeny na začátku sledovaného období s postupným poklesem až do roku 25. V roce 26 došlo k opětovnému nárůstu, který byl v roce 27 následován opět poklesem. Rok 2 pak znamenal nový nárůst hodnot měřených koncentrací, na některých stanicích srovnatelný s rokem 26. Dlouhodobě nejvyšší hodnoty měřených koncentrací vykazuje stanice Liberecměsto, v posledních čtyřech letech pak stanice Frýdlantúdolí. Celkově se v Libereckém kraji hodnoty maximálních hodinových koncentrací oxidu siřičitého pohybují v rozmezí 26,4 87,4 µg.m3. průměrné roční koncentrace oxidů dusíku: hodnoty koncentrací jsou na jednotlivých stanicích poměrně vyrovnané po celé sledované období. Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku se v Libereckém kraji pohybují v rozmezí 3,5 42,4 µg.m3. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanicích Liberecměsto a Jablonecměsto. V posledních dvou letech je patrný mírný nárůst měřených koncentrací u stanic v Jablonci a Horní Polici, naopak pokles v Radimovicích a v Souši. Jedná se však jen o malé změny (do 9 %). Limit pro ochranu zdraví není stanoven. průměrné roční koncentrace oxidu uhelnatého: hodnoty ročních koncentrací byly na počátku období měřeny na čtyřech stanicích, počínaje rokem 24 však již jen na stanici Liberecměsto. Na liberecké stanici bylo maximum za celé hodnocené období zaznamenáno v roce 24 (53, µg.m3), od tohoto roku pak průměrné roční koncentrace oxidu uhelnatého pomalu klesaly až do roku 28, kdy se trend obrátil k mírnému nárůstu. Imisní limit nebyl stanoven. 8hodinové koncentrace oxidu uhelnatého: Nejvyšší hodnoty naměřila stanice Liberecměsto (3 23,2 µg.m3 v roce 24), která je v Libereckém kraji od roku 23 jedinou stanicí měřící koncentraci oxidu uhelnatého. Maximální osmihodinové koncentrace CO na této stanici od roku 2 opakovaně kolísají, zůstávají však hluboko pod imisím limitem, který je stanoven na hodnotě µg.m3. průměrné roční koncentrace ozónu: ozón se měří od roku 23 jen na dvou stanicích, Liberecměsto a Souš. První dva roky probíhalo měření i na stanici Albrechtice u Frýdlantu. Hodnoty jsou po celé období vyrovnané s lehce poklesovou tendencí, průměrná hodnota ročních koncentrací ozónu činila v Liberci 46,5 µg.m3 a v Souši 37

38 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 64,6 µg.m3. Rok 2 však naznačuje obrat k rostoucímu trendu. Imisní limit nebyl stanoven. 8hodinové koncentrace přízemního ozónu: pro celé sledované období jsou k dispozici měření na dvou stanicích, Liberecměsto a Souš; pro první tři roky pak i na stanici Albrechtice u Frýdlantu. Cílový imisní limit činí 2 µg.m3 a byl opakovaně překračován na všech měřicích stanicích. Nejvyšší hodnota pro stanici Souš byla naměřena v roce 23 (38, µg.m3) a pro stanici Liberec v roce 26 (23,9 µg.m3). Od tohoto roku převládá klesající trend osmihodinových koncentrací přízemního ozónu, v letech 29 2 se pak měření z obou stanic dostala do podlimitních hodnot. průměrné roční koncentrace benzenu: benzen je měřen pouze na stanici Liberecměsto, k dispozici jsou průměrné roční koncentrace v letech a 2. Všechny naměřené hodnoty jsou pod imisním limitem 5 µg.m3, nejvyšší hodnota 3, µg.m3 byla naměřena v roce 28. průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu: data jsou k dispozici pouze na stanici Liberecměsto, a to pro roky Všechny naměřené hodnoty se pohybují nad hranicí cílového imisního limitu ng.m3; nejvyšší průměrná roční koncentrace byla naměřena v roce 26 (2,2 ng.m3). průměrné roční koncentrace arsenu: hodnoty byly na všech stanicích po celé období menší než cílový imisní limit 6 ng.m3, s výjimkou stanice Tanvald. Zde byl cílový imisní limit překročen v letech 2, 22 a 25, kdy se průměrná roční koncentrace arsenu na této stanici pohybovala mezi hodnotami 7,2, ng.m3. Trend vývoje průměrných ročních koncentrací na všech stanicích je v posledních čtyřech letech spíše klesající. průměrné roční koncentrace kadmia: cílový imisní limit 5 ng.m3 byl během sledovaného období překročen několikrát na stanicích Tanvald a Souš, nejvyšší hodnota byla zaznamenána na stanici Tanvald v roce 25 (4, ng.m3). Ostatní stanice mají hodnoty vyrovnané a pohybují se pod limitem; od roku 28 již limit nebyl překročen na žádné z měřicích stanic. průměrné roční koncentrace niklu: na všech stanicích byly naměřené hodnoty nižší než cílový imisní limit 2 ng.m3. Na stanici Souš hodnoty koncentrace v letech mírně stoupají, v letech 29 a 2 dochází k poklesu. Nejvyšší hodnota koncentrace (2,8 ng.m3) byla naměřena v roce 29 na stanici Liberec Vratislavice. V roce 2 bylo prováděno měření na dvou stanicích (Souš a Jizerka), hodnoty koncentrace se pohybují v rozmezí,4,5 ng.m3. průměrné roční koncentrace olova: imisní limit 5 ng.m3 byl bezpečně splněn na všech měřicích stanicích během celého sledovaného období. Nejvyšší hodnota průměrné roční koncentrace olova byla zaznamenána na stanici Tanvald v roce 25 (57, ng.m3). 38

39 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 D.2. Aktuální koncentrace znečišťujících látek Grafy v příloze umožňují také přehledné porovnání imisní situace za poslední dva roky, pro které jsou k dispozici imisní data, tj. za roky 29 a 2. Z hlediska plnění imisních limitů jsou na území Libereckého kraje v současnosti problematické následující látky: suspendované částice PM maximální denní koncentrace: imisní limit byl překročen na stanici Liberecměsto, kde hodnoty koncentrací činily 6 % limitu v obou letech. Nejvyšší hodnoty pod hranicí limitu se pak vyskytují na stanici Česká Lípa, kde podíl naměřených koncentrací a limitní hodnoty činí 86 % v roce 29 a 96 % v roce 2. benzo(a)pyren průměrné roční koncentrace: k dispozici jsou pouze měření ze stanice Liberecměsto, kde cílový imisní limit není splněn od roku 25 ani jednou. V roce 29 činily naměřené hodnoty 4 % a v roce 2 3 % limitu. U ostatních polutantů nebyly v letech 29 2 překročeny stanovené limity: suspendované částice PM průměrné roční koncentrace: limit nebyl v posledních dvou letech překročen na žádné stanici. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanici Liberecměsto a v letech 29 2 činily % limitu. suspendované částice PM2,5 průměrné roční koncentrace: v letech 29 2 nebyly na stanici Liberec město stanovené imisní limity překročeny. Od roku 27 se koncentrace postupně zvyšují a blíží se k emisnímu limitu (v roce 29 dosahovaly 82 % limitu a v roce 2 až 95 % limitu). oxid dusičitý průměrné roční koncentrace: hodnoty od roku 27 v podstatě stagnují, imisní limit nebyl minimálně od roku 2 překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo jak v roce 29, tak v roce 2 na stanici Liberecměsto a dosahovaly 63 a 64 % imisního limitu. oxid dusičitý maximální hodinové koncentrace: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici Libereckého kraje, hodnoty jsou v posledních sedmi letech ustálené. Nejvyšších hodnot dosahovala v letech 29 2 stanice Liberecměsto, kde tvořily 45 % imisního limitu. oxid siřičitý průměrné roční koncentrace: imisní limit pro ochranu zdraví není stanoven. Nejvyšších hodnot dosahuje stanice Frýdlantúdolí, kde byla v roce 29 naměřena hodnota 5, µg.m3 a v roce 2 pak 6, µg.m3. Rostoucí trend je za poslední dva roky patrný u všech měřicích stanic s výjimkou Horní Police. oxid siřičitý maximální denní koncentrace: imisní limit nebyl minimálně od roku 2 na měřicích stanicích v Libereckém kraji překročen. Nejvyšších hodnot dosahují stanice Česká Lípa (rok 29, 2 % limitu) a Frýdlantúdolí (rok 2, 27 % limitu). oxid siřičitý maximální hodinové koncentrace: imisní limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné měřicí stanici Libereckého kraje. Nejvyšších hodnot dosahuje stanice Frýdlantúdolí, kde činily 2 % limitu v roce 29 a 2 % limitu v roce 2. 39

40 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 oxidy dusíku průměrné roční koncentrace: pro tuto látku není stanoven imisní limit pro ochranu zdraví. Nejvyšší hodnoty se v letech 29 a 2 vyskytovaly na stanici Liberecměsto, a sice 38,9 a 38,4 µg.m3. oxid uhelnatý průměrné roční koncentrace: imisní limit pro ochranu zdraví není stanoven. Počínaje rokem 24 je jedinou stanicí měřící průměrné roční koncentrace oxidu uhelnatého Liberecměsto. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány 457,3 µg.m3 v roce 29 a 467,4 µg.m3 v roce 2. oxid uhelnatý maximální osmihodinový klouzavý průměr: limit nebyl ve sledovaných letech překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Ve sledovaném období se měřilo jen na stanici Liberecměsto, kde hodnoty v roce 29 dosahovaly 3 % imisního limitu a v roce 2 pak 25 % limitu. ozón průměrné roční koncentrace: imisní limit není stanoven. Od roku 24 probíhají měření pouze na stanicích Liberecměsto a Souš, přičemž nejvyšších hodnot kontinuálně dosahuje stanice Souš. Ve sledovaných letech zde průměrné roční koncentrace nabývaly hodnot 58, a 6,6 µg.m3. ozón osmihodinové koncentrace (maximální denní osmihodinový klouzavý průměr): měřicími stanicemi pro tuto veličinu jsou pouze Liberecměsto a Souš. K překračování limitu docházelo v minulosti opakovaně, ale v roce 29 a 2 dosahovaly nejvyšší hodnoty (ve stanici Souš) 99,7 a 98 % imisního limitu, který tak již těsně nebyl překročen. benzen průměrné roční koncentrace: jediná stanice měřící koncentraci této látky je Liberecměsto. Z nejbližších posledních let jsou dispozici pouze údaje pro rok 28 a 2, z nichž ani jednou nebyl imisní limit překročen. Naměřené hodnoty činí v těchto dvou letech 63 a 57 % limitu. arsen průměrné roční koncentrace: cílový imisní limit nebyl od roku 26 překročen na žádné stanici. V roce 29 probíhalo měření na pěti stanicích, nejvyšší hodnota byla naměřena na stanici Liberecměsto a činila 37 % cílového imisního limitu; v roce 2 probíhalo měření už jen na dvou stanicích a nejvyšší hodnota pocházející ze stanice Souš dosahovala 28 % limitu. kadmium průměrné roční koncentrace: od roku 28 již na stanicích v Libereckém kraji nebyl cílový imisní limit překračován. Nejvyšší hodnoty se v posledních letech vyskytovaly na stanici Souš; v roce 29 činily 69 % a v roce 2 pak 58 % limitu. nikl průměrné roční koncentrace: hodnoty naměřené na stanicích imisního monitoringu v Libereckém kraji se v posledních sedmi letech pohybovaly hluboko pod hranicí stanoveného cílového imisního limitu. Nejvyšší hodnoty v roce 29 byly naměřeny na stanici LiberecVratislavice (4 % limitu), kde s tímto rokem měření končí. V roce 2 pak byly nejvyšší hodnoty zaznamenány na stanici Souš (2 % limitu). olovo průměrné roční koncentrace: imisní limit nebyl minimálně od roku 2 překročen na žádné stanici Libereckého kraje. Hodnoty byly v roce 29 nejvyšší na stanici Liberecměsto, kde dosahovaly 3 % limitu, v roce 2 pak činily 2 % limitu na stanici Souš. 4

41 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 D.3. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek Na území Libereckého kraje je v současnosti prováděno pravidelné měření imisních koncentrací znečišťujících látek pomocí následujících měřicích programů: automatizovaný měřící program 5 stanic manuální měřící program 6 stanic měření těžkých kovů v PM 5 stanic měření polycyklických aromatických uhlovodíků stanice měření pasivním dozimetrem stanice Z hlediska počtu měřených látek se na 9 stanicích měří koncentrace PM (na jedné z nich také PM2,5), na 6 stanicích koncentrace oxidu siřičitého a oxidu dusičitého. Koncentrace oxidů dusíku jsou měřeny na 4 stanicích, oxidu uhelnatého na stanici a koncentrace ozónu na 3 stanicích. Na 5 stanicích je také měřen obsah těžkých kovů v PM. Dvě stanice imisního monitoringu leží v okrese Česká Lípa, v okresech Jablonec nad Nisou a Liberec se dále nacházejí vždy čtyři měřicí stanice. Na území okresu Semily se žádná stanice imisního monitoringu nenachází. Český hydrometeorologický ústav provádí kromě měření také modelová vyhodnocení kvality ovzduší na území ČR, na jejichž základě jsou vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tab. D.. Přehled stanic imisního monitoringu v Libereckém kraji a aktuálně měřených veličin (stav k 22) PM Česká Lípa PM2,5 ano ano Jizerka ano Souš ano Tanvald ano Frýdlant Údolí ano Liberec město ano Radimovice ano Liberec Vratislavice ano NO2 NO NOX CO O3 BZN TLN ano ano ano Horní Police Jablonec město SO2 ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 4 ano ano

42 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 E. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ E.. Celkové množství emisí Tabulka E. uvádí údaje o celkovém množství emisí tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku a oxidu uhelnatého na území Libereckého kraje v roce 29, na obrázcích 3 a 4 je pak uveden vývoj za období let Údaje jsou uvedeny v členění podle kategorií REZZO, tj.: REZZO zvláště velké a velké stacionární zdroje REZZO 2 střední stacionární zdroje REZZO 3 malé stacionární zdroje (zejména lokální vytápění) REZZO 4 mobilní zdroje V tabulce E. jsou podbarveny nejvýznamnější skupiny zdrojů emisí každé znečišťující látky. Skupina s největším podílem je navíc zvýrazněna tučným písmem. U látek, které mají stanoveny emisní stropy, je současně uvedena doporučená hodnota emisního stropu pro Liberecký kraj dle Nařízení vlády č. 35/22 Sb. ve znění 47/23 Sb. a podíl celkových emisí vůči hodnotě emisního stropu. Tab. E.. Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 29 Kategorie zdrojů tuhé látky oxid siřičitý oxidy dusíku těkavé org. látky amoniak t/rok % t/rok % t/rok % t/rok oxid uhelnatý t/rok % Zvláště velké a velké zdroje 5,4 5, 8,5 39, 77,8 7, 87, 3, 49, 7,8 27,6,8 Střední zdroje 76,3 3,7 53,4 5,4 26, 2,8 3,5 2,2 58,2 8,3 33,3,2 52,5 79, ,5 4,7 86,4 4, ,3 55,3 Malé zdroje Mobilní zdroje Celkem Emisní strop a podíl emise / strop (%) * 22,9 49, 563,5 884,5 42,3 8,9 2 89,, * * 36,5 7, 4 425,5,7 3 33,9 73,3 262, 2, 2 844,3, 4 545,2, 6 6,, 7 5 8, 3 55, 2,9 8 56,8 73,7 % t/rok % 95,2, 477,7, ,7 Z toho je 3 64 tun (5 % z celkových emisí) odhadováno jako nespecifikovaná spotřeba hmot s podílem těkavých organických látek (plošná spotřeba barev, lepidel, rozpouštědel apod.) 42

43 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. E.2. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2 2 (t/rok) Znečišťující látka TZL SO NOX CO VOC NH Obr. 3. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech TZL t/rok 2 SO2 NOx CO VOC 8 NH

44 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr. 4. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v členění podle skupin REZZO 44

45 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Z porovnání vývoje je patrné, že: celkové emise tuhých znečišťujících látek v období let 2 26 pomalu klesaly, od minima v roce 26 však převažuje z dlouhodobějšího hlediska mírný nárůst až do současnosti, s výjimkou roku 29, kdy došlo k lokálnímu poklesu emisí TZL. Nárůst od roku 26 je způsoben zejména nárůstem emisí zdrojů REZZO 3 (ostatní skupiny zdrojů naproti tomu vykazovaly klesající tendenci), stejně tak lokální pokles v roce 29 je ovlivněn nejvíce poklesem emisí ve skupině REZZO 3. Tato kategorie zdrojů se tedy jeví jako nejvíce určující celkový trend emisí TZL. Zdroje ze skupiny REZZO 3 vykazují dlouhodobě nejvyšší hodnoty emisí, na druhém místě pak jsou zdroje kategorie REZZO 4. Oproti stavu v roce 2 došlo na konci sledovaného období (tj. v roce 2) k celkovému snížení emisí TZL o 9 %. celkové emise oxidu siřičitého mají ve sledovaném období postupnou klesající tendenci. Zhruba ve tříletých intervalech (tzn. v roce 22, 24, 27 a 2) dochází k výraznějším poklesům, v ostatních letech je pokles pozvolnější. V roce 28 došlo dokonce k mírnému nárůstu emisí SO2 oproti předchozímu roku. Oproti roku 2 je v roce 2 celkový pokles emisí SO2 vyčíslen na úrovni 54 %. Největší podíl na emisích SO2 měly zdroje REZZO, které se však počínaje rokem 24 dostaly trvale na druhé místo. První místo v množství emisí zaujaly zdroje kategorie REZZO 3, které si uchovávají pouze slabě klesající tendenci, zatímco ve skupině REZZO dochází k výraznému a dlouhodobému snižování. celkové emise oxidů dusíku souhrnně klesají, ačkoli dvakrát za sledované období (v roce 25 a 27) došlo k velmi mírnému meziročnímu nárůstu. Celkový pokles za období 2 2 pak činí 39 %. Dlouhodobý pokles emisí NOx je patrný u všech skupin zdrojů. Nejvydatnějším zdrojem emisí NOx je skupina REZZO 4, za níž následuje s velkým odstupem kategorie REZZO. celkové emise oxidu uhelnatého neustále klesají. K dispozici jsou pouze údaje do roku 29; hodnota emisí na konci tohoto období znamenala pokles o 37 % oproti roku 2. Dlouhodobě největším zdrojem emisí CO je kategorie REZZO 4, která ale vykazuje výrazný dlouhodobý pokles; na druhém místě je skupina REZZO 3, která však navzdory kolísání zachovává víceméně setrvalou tendenci. celkové emise těkavých organických látek v celém období kontinuálně klesají. Mezi roky 2 a 2 se jedná o celkový pokles o 28 %. Nejvyšší hodnoty emisí VOC vykazuje skupina zdrojů REZZO 3, s výrazným odstupem následuje skupina REZZO 4. celkové emise amoniaku vykazují od počátku sledovaného období do roku 26 průběžný pokles (o 2 %). Od tohoto roku až do současnosti však emise amoniaku poměrně výrazně narůstají, v roce 2 byl jejich stav v porovnání s rokem 26 o 92 % vyšší, při porovnání s rokem 2 pak tento nárůst činí 54 %. Zásadní podíl na těchto trendech mají zdroje kategorie REZZO 3, které v podstatě určují celkový pokles či nárůst emisí NH3, zatímco ostatní tři skupiny zdrojů se pohybují trvale v poměrně nízkých hodnotách. Nejvyšší produkce emisí ze zbylých tří skupin připadá kategorii REZZO. 45

46 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 E.2. Hlavní zdroje znečišťování ovzduší E.2.. Stacionární bodové zdroje Tabulka E.3 uvádí přehled nejvýznamnějších evidovaných zdrojů emisí jednotlivých znečišťujících látek z kategorie REZZO. Veškeré údaje jsou uvedeny dle databáze ČHMÚ k roku 29. Zdroje uvedené v tabulkách tvoří: 73 % emisí tuhých látek ze zdrojů REZZO a 5 % celkových emisí TZL v kraji 95 % emisí oxidu siřičitého ze zdrojů REZZO a 39 % celkových emisí SO2 v kraji 74 % emisí oxidů dusíku ze zdrojů REZZO a 7 % celkových emisí NOx v kraji 7 % emisí těkavých organických látek ze zdrojů REZZO a 3 % celkových emisí VOC v kraji 98 % emisí amoniaku ze zdrojů REZZO a 8 % celkových emisí NH3 v kraji Tab. E.3. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO, rok 29 Zdroj Obec Emise (t.rok) Tuhé znečišťující látky FEREX ŽSO spol. s.r.o. Liberec 9, Teplárna Liberec, a.s. Liberec,5 Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. Výtopna Brandl Jablonec nad Nisou, Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. Výtopna Rýnovice Jablonec nad Nisou, Slévárna Ostašov a.s.* Liberec 6,6 ENERGIE Holding a.s. CZT Mimoň, výtopna Hradčany Mimoň 4,9 PRECIOSA ORNELA, a.s., závod Příchovice Desná 4,7 Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o. Česká Lípa 3,6 TEPLO NOVÝ BOR spol. s r.o. kotelna K Wolkerova Nový Bor 2,6 GERL textilní úpravna a barevna, s.r.o. Semily Semily 2,5 Teplárna Liberec, a.s. Liberec 474,6 Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. Výtopna Brandl Jablonec nad Nisou 59,7 Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. Výtopna Rýnovice Jablonec nad Nisou 59,5 ENERGIE Holding a.s. CZT Mimoň, výtopna Hradčany Mimoň 9,9 Slezan FrýdekMístek a.s., závod 3 Frýdlant Frýdlant 49, GOLEM Velké Hamry, a.s. Mezivodí Velké Hamry 28,9 DIAMO, státní podnik, o. z. Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem 27, GERL textilní úpravna a barevna, s.r.o. Semily Semily 26,9 Teplárenství Tanvald s.r.o. výtopna Výšina Tanvald 9,7 ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Kotelna LOOS Česká Lípa,3 Oxid siřičitý 46

47 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Zdroj Obec Emise (t.rok) Oxidy dusíku PRECIOSA ORNELA, a.s., závod Příchovice Desná 43,8 Teplárna Liberec, a.s. Liberec 38,2 TERMIZO a.s. Spalovna komunálních odpadů Liberec 79,3 Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. Výtopna Rýnovice Jablonec nad Nisou 5, Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. Výtopna Brandl Jablonec nad Nisou 49,2 PRECIOSA ORNELA a.s. závod Desná a Polubný Desná 4,4 ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Kotelna LOOS Česká Lípa 2,4 DIAMO, státní podnik, o. z. Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem 5, PRECIOSA, a.s. závod 6 provoz Prysk Prysk 4,9 PRECIOSA, a.s. závod 6 provoz Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 3,3 Těkavé organické látky GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s. Chrastava Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. závod Liberec Liberec 54,9 Mandant spol. s r.o. Nemocnice s Poliklinikou Česká Lípa Česká Lípa 2,3 Intertell spol. s r.o., Liberec Machnín Liberec 8, Teplárna Liberec, a.s. Liberec 7,8 PRECIOSA, a.s. závod 3 Liberec 6,5 Bombardier Transportation Czech Republic a.s. Česká Lípa 5,2 Mehler texnologies s.r.o. Lomnice nad Popelkou 4,5 PRECIOSALUSTRY, a.s. Nový Svět hlavní závod Kamenický Šenov 3,9 BTV plast s.r.o. lakování Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 3,9 63,8 Amoniak SZP Sychrov a.s. chov prasat Čtveřín 4, VĚMA Štěpánovice a.s. Farma Štěpánovice Rovensko pod Troskami 36,4 PSS Druzcov s.r.o. Druzcov Osečná 2, AGRO Chomutice a.s. Hrádek Nad Nisou Hrádek Nad Nisou 6, AGROFANDA spol. s r.o. Kunratice VKK 674 Kunratice,6 LIDRU, a.s. farma nosnic, Jablonné v PodještědíMarkvartice Jablonné v PodještědíMarkvartice 8,5 Kokonínská zemědělská a.s. Rychnov u Jablonce nad Nisou 7,7 Česká PIC s.r.o. farma Náhlov Ralsko 7, Agro Bílá a.s. Bílá 5, POLYFEED s.r.o. VELKÝ GRUNOV Farma Bohatice Bohatice 2, * Tento zdroj již není v současnosti v provozu. 47

48 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Z výše uvedeného výčtu nejvýznamnějších zdrojů znečištění kategorie REZZO vyplývá, že: na produkci tuhých znečišťujících látek se v kategorii REZZO hned po společnosti strojírenského průmyslu (Ferex) nejvíce podílejí teplárny (Teplárna Liberec, výtopny Brandl, Rýnovice a Hradčany) a dále různé firmy zpracovatelského průmyslu (Slévárna Ostašov, Preciosa Ornela). na produkci emisí SO2 mají největší podíl teplárny a firmy s textilní výrobou. V případě Libereckého kraje jde o teplárny v Liberci a Jablonci nad Nisou, Energie Holding v Mimoni a o textilní závod Slezan FrýdekMístek. největšími producenty emisí oxidů dusíku jsou sklárna Preciosa Ornela v Příchovicích a Teplárna Liberec. Za nimi následuje spalovna Termizo v Liberci a výtopny Jablonecké teplárenské a realitní, a.s. těkavé organické látky v kategorii REZZO nejvíce produkují zdroje v sektoru automobilového průmyslu, jako například Grupo Antolin Bohemia, Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) nebo Intertell Liberec Machnín. Mezi významné znečišťovatele patří ale i Nemocnice s Poliklinikou Česká Lípa a Teplárna Liberec. mezi hlavní producenty emisí amoniaku patří především zemědělské závody nejrůznějšího charakteru, třemi největšími znečišťovateli jsou farmy pro odchov prasat (SZP Sychrov, VĚMA Štěpánovice a PSS Druzcov). E.2.2. Stacionární plošné zdroje Tabulka E.4 podává přehled o nejvýznamnějších zdrojích emisí v kategorii REZZO 3 (emise z malých spalovacích stacionárních zdrojů umístěných především v domácnostech). Tato kategorie je emisně bilancována na úrovni obcí, v tabulce jsou tedy uvedeny emise ze zdrojů REZZO 3 vždy za celou obec či město. Tab. E.4. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 3 (celkové emise), rok 29 Emise (t.rok) Město / obec Emise (kg/obyvatel) Tuhé látky Bílá 6,5 7,9 Stružinec 5,5 7,9 Paseky nad Jizerou 2,6,7 Proseč pod Ještědem 2,4 8,6 Jestřabí v Krkonoších 2,3 9,5 Bezděz 2,3 8, Roprachtice 2,2 8, Bělá 2, 8,3 Tuhaň 2, 8, Svojek,4 8,7 48

49 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Emise (t.rok) Město / obec Emise (kg/obyvatel) Oxid siřičitý Bílá,5 4, Stružinec,6 5,3 Proseč pod Ještědem 4,2 5, Bezděz 4,2 4,2 Roprachtice 3,4 2,4 Paseky nad Jizerou 3, 2,3 Jestřabí v Krkonoších 3, 2,6 Tuhaň 2,8,9 Bělá 2,7,7 Svojek 2,2 3,3 Bílá,7 2, Stružinec,5 2,2 Proseč pod Ještědem,6 2,3 Bezděz,6 2, Paseky nad Jizerou,6 2,3 Roprachtice,5 2, Jestřabí v Krkonoších,5 2,2 Tuhaň,5,8 Bělá,5,9 Svojek,3 2, Oxidy dusíku E.2.3. Liniové zdroje (automobilová doprava) Pro vyhodnocení nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší byly využity údaje z Celostátního sčítání dopravy, které zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v pětiletých intervalech. Použity jsou výsledky posledního sčítání z roku 2. Silniční síť na území Libereckého kraje s rozlišením komunikací podle intenzit dopravy je zobrazena na obrázku 5 a 6. Samostatně jsou prezentovány celkové intenzity a intenzity nákladní automobilové dopravy. Následující tabulky uvádějí přehled nejvíce zatížených úseků z hlediska celého dopravního proudu a nákladních automobilů. 49

50 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. E.5. Nejvíce zatížené úseky komunikací dle Celostátního sčítání dopravy 2 všechna vozidla Komunikace Úsek Číslo sčítacích úseků I/35 Liberec od vyústění sil. I/4H po ul. Košická I/35 Intenzita (voz/den) Liberec od ul. Košická po sjezd na ul. Žitavskou I/35 Liberec od ul. Žitavská po vyústění I/3 (Londýnská) I/35 Liberec od ul. České mládeže po vyústění sil. I/4H R35 Hodkovice nad Mohelkou křižovatka s I/65 (směr Rychnov u Jablonce nad Nisou) R35 křižovatka s I/65 LiberecMÚK Doubí I/35 LiberecMÚK Doubí LiberecMÚK České mládeže R35 Ohrazenice Hodkovice nad Mohelkou 428, 422, I/35 LiberecRůžodol Stráž nad NisouSvárov Liberec od sjezdu na ul. Rochlická po napojení na I/ I/4H R Svijany sjezd na II/ a R sjezd na II/279 napojení na R35 (Turnov) 449 a I/35 Turnov od ul. Sobotecká po ul. Nádražní I/35 Stráž nad NisouSvárov Chrastava 425 a R TurnovOhrazenice (přivaděč k III/28729) napojení na R I/35 Turnov od ul. Nádražní po napojení na I/ I/ Turnov od napojení na I/35 po TurnovOhrazenice (přivaděč k III/28729) I/9 Česká Lípa od křižovatky s II/262 po ul. Purkyňova I/35 Chrastava odbočka na I/3 (u Bílého Kostela n. Nisou) 4262 a II/262 Česká Lípa od křižovatky s I/9 po ul. Hrnčířská I/4H Liberec od I/4 (Tanvaldská) po sjezd na ul. Rochlická

51 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Tab. E.6. Nejvíce zatížené úseky komunikací dle Celostátního sčítání dopravy 2 nákladní vozidla Komunikace Úsek Číslo sčítacích úseků Intenzita (voz/den) I/35 Liberec od ul. Žitavská po vyústění I/3 (Londýnská) I/35 Liberec od ul. České mládeže po vyústění sil. I/4H I/35 Liberec od vyústění sil. I/4H po ul. Košická I/35 Liberec od ul. Košická po sjezd na ul. Žitavskou R35 Ohrazenice Hodkovice nad Mohelkou 428, 422, R35 Hodkovice nad Mohelkou křižovatka s I/65 (směr Rychnov u Jablonce nad Nisou) R Svijany sjezd na II/ a R35 křižovatka s I/65 LiberecMÚK Doubí I/35 LiberecMÚK Doubí LiberecMÚK České mládeže R sjezd na II/279 napojení na R35 (Turnov) 449 a I/35 Turnov od ul. Sobotecká po ul. Nádražní I/35 Chrastava odbočka na I/3 (u Bílého Kostela n. Nisou) 4262 a I/35 LiberecRůžodol Stráž nad NisouSvárov I/35 Stráž nad NisouSvárov Chrastava 425 a R TurnovOhrazenice (přivaděč k III/28729) napojení na R I/ Turnov od napojení na I/35 po TurnovOhrazenice (přivaděč k III/28729) I/35 Turnov od ul. Nádražní po napojení na I/ Liberec od sjezdu na ul. Rochlická po napojení na I/ Sosnová MÚK Česká Lípakřižovatka s II/ LiberecMÚK ul. České mládeže OK ul. Kubelkova Jablonec nad Nisou ulice u Balvanu až Pražská I/4H I/9 III/2784 I/65 5

52 LIBERECKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 22 Obr. 5. Celkové dopravní zatížení komunikací rok 2 Obr. 6. Dopravní zatížení komunikací nákladní dopravou rok 2 52