Spolek Sokol ve Volyni od vzniku do druhé světové války

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Spolek Sokol ve Volyni od vzniku do druhé světové války Vypracovala: Kateřina Schimová Vedoucí práce: doc. PaeDr. Vladislav Kukačka, PhD České Budějovice 2018

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne Kateřina Schimová

3 Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat panu doc. PaeDr. Vladislavu Kukačkovi, PhD za vedení mé závěrečné práce a cenné rady, podněty a připomínky.

4 Anotace Závěrečná práce se zabývá spolkem Sokol od vzniku do druhé světové války. V prvním oddílu se práce věnuje spolku jako celku, vzniku, fungování. Druhým významným oddílem práce jsou Všesokolské slety. V práci jsou představeny od počátku až do 10. sletu, který byl poslední před druhou světovou válkou. V poslední části je ukázáno fungování velkého spolku na jedné konkrétní jednotě, Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni. Klíčová slova: Sokol, Tělocvičná jednota, Všesokolské slety

5 Abstract My thesis is about Sokol club from the beginning till the secong world war. The first charter is devoted so Sokol, it s origin and systém. The next important charter of my thesis are Sokol festivals, from the very first one to the tenth, which was the last one efore secong world war. Last charter is dedicated to big Gymnastic Unity Sokol club in Volyně. Key words: Sokol, Gymnastic Unity, Sokol festivals

6 Obsah 1 Úvod Spolek Sokol Vznik spolku Sokol a pohled politickou situaci Fungování spolku Osobnost Miroslava Tyrše Myšlenky Miroslava Tyrše a jeho přínos pro spolek Jindřich Fügner Organizace Sokola Valný sjezd ČOS Výbor ČOS Předsednictvo ČOS Sokolové Tělocvik ve spolku Všesokolské slety První slet Druhý slet Třetí slet Čtvrtý slet Pátý slet Šestý slet Slet v Brně Sedmý slet Osmý slet Devátý slet Desátý slet Sokol ve Volyni První velká akce Stanovy Tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni Výbor Tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni Cvičitelský řád Náčelník

7 4.4.2 Členi cvičitelského sboru Cvičitel Jednací řád Valná hromada Výbor Jednatel Pokladník Domácí správce Knihovník Řád domácí Řád výletní Řád knihovní Právní náležitosti stavby sokolovny Župní slety Význam Sokola pro mládež v obci Závěr Prameny a literatura Archivní prameny Literatura Seznam příloh

8 1 Úvod Předkládaná práce si klade za cíl nahlédnout na problematiku spolku Sokol v dobách vzniku, až po druhou světovou válku a ukázka činnosti vybrané jednoty spolku. Toto téma bylo zvoleno a časově ohraničeno takto, protože vznik spolku Sokol, politické klima té doby, ale pak i následné zrušení spolku, bylo pro celou historii Sokola, nejenom v České republice a Československu, ale i celosvětově nejvýznamnější. Práce se zaobírá vznikem spolku a politickou situací v době, kdy se spolek ustavil. Spolek vzniká v době politické nestability a pro České země ne zrovna dobře se vyvíjející politické situaci. Kdy na jedné straně se snaží Rakouská vláda utahovat opratě při dohledu a jednání s Českými zeměmi, na straně druhé v Čechách počínající tendence myšlenek na osamostatnění a nespokojenost s vývojem, příkladem může být ustanovení Dualismu. V rámci představení spolku jako takového, se také práce zmiňuje o významných zakládajících osobnostech, kterými byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Spolek jako takový byl organizačně velmi náročný, protože velmi brzy po vzniku začal rychle nabývat na velikosti a členská základna se rozrůstala. Proto v práci je představeno fungování spolku, zajištění chodu, ale i pravidla organizace. Bez důsledného dodržování stanovených pravidel by takto velká organizace nemohla fungovat. Dbalo se velmi na morálku všech členů, jejich vystupování na veřejnosti, ale i fungování v rámci jednot. Jako jedna z nejdůležitější části práce je představení Všesokolských sletů. Vzhledem k velikosti a masovosti akce se sletům bude práce věnovat podrobněji a bude popsán každý slet za sledovaného období. Všesokolské slety jsou to, čím se spolek proslavil celosvětově. Samozřejmě tím nemůže být zpochybňován význam spolku pro každou danou obec, kde působil a dodnes působí. Ovšem slety jako takové svou masovostí, ukázněností cvičenců, ale i precizností provedení, fascinovaly diváky a staly se významnou součástí života Sokolů. 8

9 V poslední části je práce zaměřena na fungování konkrétní vybrané jednoty Sokol a to ve Volyni. Jedná se o menší jednotu, která vznikla brzo po založení Sokola jako takového. Práce představí fungování na ukázce přípravy na slety, ne tedy přímo Všesokolské, ale slety župní. Dále bude představena organizace jednoty, konkrétně po funkcích, kdy na menší jednotě je lépe patrné, jak potom fungovala celá organizace. Celé toto téma práce bylo zvoleno vzhledem k dnešní době. Práce poukazuje na význam tělocviku a tělesné výchovy již na konci 19. století, kdy si to lidé velmi zřetelně uvědomovali. Díky spolku Sokol se velmi masově rozšířil trend cvičení a utužování těla. V dnešní době se na to často zapomíná. Díky technickému vývoji se naopak objevuje trend více sedět u počítače, tabletu, či mobilního telefonu. Nejenom mezi mládeží, dospělí často mívají sedavá zaměstnání. Proto práce poukazuje na význam a důležitost tělocviku a pravidelného cvičení a připomíná to ukázkou fungování našeho největšího a nejvýznamnějšího tělovýchovného spolku. Cílem práce je připomenutí důležitosti tělovýchovy, pomocí ukázky odkazu našich předků, tak aby děti nebyly obézní a našly si častěji cestu ke sportu. 9

10 2 Spolek Sokol 2.1 Vznik spolku Sokol a pohled politickou situaci Vznik Sokola se datuje do února roku Spolek vzniká v době, kdy byl nedostatek politických organizací, takže by se mohl považovat za jakousi náhradu politického uskupení. K tomuto pohledu přispívá i fakt, že v čele organizace byli hlavní představitelé demokratického křídla buržoazní politiky. Sokol byl důležitým prvkem pro mobilizaci širokých vrstev národa. Nově přináší velice důrazný apel na všestranný rozvoj člověka a tělesná kultura tak tímto vstupuje do každodenního života. 2 Za zakladatele spolku se považují dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Dne proběhlo definitivní schválení a ustanovení první české tělovýchovné jednoty pod názvem Tělocvičná jednota pražská. Jako podmínka pro členství, byl požadován jednorázový vklad ve výši 10 Zl., který dávali zakládající členové, cvičící členi měli poplatek 1 Zl. měsíčně a žáci pak 50 krejcarů. Znakem spolku byl zvolen sokol v letu. 3 Označení spolku jako Sokol bylo používáno běžně od počátku spolku, díky znaku, který byl zvolen. Od května roku 1862 je pak zvolen oficiální název Sokol Pražská tělocvičná jednota. 4 Do prvního výboru byli zvoleni představitelé různých společenských vrstev. O první zvolení do funkce starosty se ucházeli Thurn-Taxis a Jidřich Fügner, který pak ve volbě zvítězil. Ustavující valná hromada proběhla v neděli za přítomnosti 75 budoucích členů spolku. Výbor pak tvořili jako starosta Fügner, náměstkem starosty se stal Tyrš, jednatelem Grégr, pokladníkem byl Steffek, zapisovatelem Červený a mezi další členy patřili Grégr, Kryšpín, Fingrhut-Náprstek, Písařovic, Skuherský, Tonner a Thurn-Taxis. 5 Vzhledem k tomu, jaká byla v té době politická situace, ne všichni členi hledali zocelování těla a ducha pomocí cvičení, ale hlavně ukotvení pro vlasteneckou 1 Novotný Jan, Sokol v životě národa, s. 1 2 Tamtéž, s. 2 3 Tamtéž, s. 4 4 Tamtéž, s. 8 5 Tamtéž, s. 7 10

11 angažovanost. Sokol by vnitřně rozdělen na dvě skupiny. První byla utvořena kolem Thurn-Taxise, v této skupině byl kladen důraz na politiku kolem mladočeské liberální strany. Na druhé straně skupina kolem Tyrše, která odmítala pouze politickou orientaci Sokola. Navíc jakákoliv podpora české politiky byla v rozporu se stanovami, spolek byl v době brzké po vzniku pod neustálým politickým dohledem, takže to mohlo ohrozit samotnou existenci spolku. Dle Tyršových idejí spolek ani neměl být spojován s politikou, ani politickými podporami jakékoliv strany. Samotný Sokol byl uvnitř demokratický, kdy se nehledělo na politické názory, společenské postavení, stav ani majetek Fungování spolku První cvičení proběhlo počátkem března. Vlastní činnost spolku pak byla oficiálně zahájena za účasti 60 cvičenců a 10 cvičitelů. Ihned v počátku zaznamenal spolek velký zájem o cvičení. Po zahájení činnosti se usilovalo o vytvoření českého názvosloví pro cviky, do té doby bylo používání názvosloví německé, proto byla také ustanovena komise. V dubnu 1862 vznikl první rozvrh cvičení. Následně pak téhož roku v červnu vychází Pravidla tělocvičné jednoty Pražské Sokol. 7 V dubnu 1862 došlo ke dvěma jednáním spolku, která dala důležité základy. Konkrétně se jednalo o kroji jednoty. Tomuto jednání předcházela anketa. Krojem byly zvoleny kalhoty, kazajka z režného plátna, kulatý klobouk s pentlí a červená košile. Samotný kroj byl považován za symbol vlastenectví. Druhé jednání proběhlo , na které se ustanovilo heslo Sokola Tužme se a vznik sokolského pozdravu Na zdar. Obojí je platné až do dnešní doby. 8 6 Novotný J., Sokol v životě, s Tamtéž, s. 9 8 Tamtéž, s

12 Dne byl Miroslav Tyrš výborem ustanoven náčelníkem jednoty a byla mu díky funkci přiznána odměna ve výši 400 Zl. ročně a plus navíc k tomu odměna 100 Zl. za každých sto nových cvičících členů jednoty. 9 Slavnostní předání praporu proběhlo 1. června 1862 v tělocvičně domu Apollo, kterou měl spolek v pronájmu a fungoval zde. Prapor byl malovaný a jeho autorem byl Josef Mánes. Vyroben byl z bílého a červeného hedvábí. Bílá strana praporu byla olemována slovanskými ozdobami a umístěn zde byl název spolku Sokol. 10 Na červené straně byl namalován bílý Sokol a nad ním umístěno heslo Tužme se. Žerď praporu byla ukončena stříbrným nástavcem se sokolem a do žerdě vložena darovací listina. S předáváním praporu zároveň probíhala slavnost, která vyvrcholila sokolským cvičením. 11 Čím déle spolek fungoval, tím více do jeho aktivit pronikala politika. Fügner se obával o osud spolku a snažil se o přesun politických tendencí mimo spolek. Přesto však byly díky větším politizujícím tendencím dne vyhlášeny nové volby výboru. Byly připraveny tři nezávislé kandidátky, jedna od cvičitelů, druhá od skupiny kolem Thurn-Taxise, ze které pocházeli nejvíce výrazné politické tendence. Třetí kandidátka pocházela od Tyrše a Fügnera, tato nakonec byla vítězná a Fügner zůstal starostou, jeho náměstkem pak Grégr. Díky těmto novým volbám se objevil důraz na celonárodní poslání Sokola, povznesení se nad stranickými spory, třídními rozdíly a sociálními rozpory. 12 Od roku 1863 Tyrš usilovat o sjednocení spolků do Spolku sokolských jednot, ale to bylo zakázáno rakouskými úřady. Mohli alespoň vydávat statistické přehledy a pokyny k cvičební činnosti. Mezi lety 1867 a 1868 vydává Tyrš České názvosloví pro tělovýchovnou a cvičitelskou činnost. Roku 1868 až 1871 sepisuje a sestavuje tělocvičnou soustavu v knize Základové tělocviku. Od roku 1871 vychází časopis Sokol a zde i Tyrš vydává 9 Novotný J., Sokol v životě, s Viz. příloha č. 1, foto č. 1, Sokolský prapor 11 Novotný J., Sokol v životě, s Tamtéž, s

13 svůj nejslavnější spis týkající se Sokola, stať Náš úkol, směr a cíl. Roku 1869 napomohl Tyrš s ustanovením Tělocvičného spolku paní a dívek Pražských. Zavádí do Sokola přednášky, rozhovory o věcech sokolských. V roce 1883 je zavedeno cvičení dorostu. Od roku 1884 nastává zlom, je povoleno ustanovení oblastních organizací žup. Od roku 1888 podání žádosti o vytvoření ústřední organizace Sokola, pro snazší schválení prozatím pouze pro české země. V březnu 1889 pak bylo povoleno ustanovení České obce sokolské. 13 Roku 1888 byly schváleny stanovy České obce sokolské. Tyto stanovy přinesly zlom ve fungování Sokola, neboť se nově jednotlivé spolky mohly slučovat do žup. Ustavující schůze pak proběhla v březnu 1889, na které byl zvolen starostou Jan Podlipský. 14 Roku 1895 se konal první valný sjezd, který ustanovil soustavu vzdělávací činnosti. O rok později, tedy roku 1896 byly schváleny stanovy Svazu československého sokolstva, což byl společný nadřazený orgán pro Sokolské obce Českou, Moravskou a Dolnorakouskou. Zde také bylo usneseno vydávání vlastního spolkového časopisu Věstník sokolský. 15 V dubnu 1898 proběhlo první veřejné cvičení ženských odborů a zároveň s tím i zveřejnění pravidel košíkové a řádu sokolské cyklistiky. 16 Od roku 1904 se Česká obec sokolská stala ústředním orgánem všech sokolských jednot v bývalém Rakousku. 17 V roce 1905 byla povolena změna stanov, která přinesla změnu názvu a celkově organizování, ze Svazu československého sokolstva se stal Svaz slovanského sokolstva. Ustavující schůze se pak konala roku 1908 a zde byl zvolen starostou Josef Scheiner. 18 V roce 1907 byl zaveden sokolský členský odznak Na stráž Waldauf Jan, Sokol malé dějiny a velké myšlenky, s Fikar Alois, O Sokole a sokolství, s Tamtéž, s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Fikar A., O Sokole, s Tamtéž, s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s

14 Od roku 1912 se stal prof. Svojsík členem Sokola. Jeho zásluhou vznikla organizace Český skaut a Junák plus sepsal knihu Základy Junáctví. Výbor České obce sokolské schválil vzdělávání sokolského dorostu po skautském způsobu. 20 Roku 1913 došlo k osamostatnění ženského tělocviku. Ženy začaly pořádat vlastní schůze, cvičení, které bylo vedeno ženami. Došlo také ke změně cvičebního úboru a zavedení slavnostního kroje žen. Od tohoto roku měly také ženy povolenou účast na průvodech Sokola. 21 Od tohoto stejného roku se také začaly zřizovat žákovské odbory. Během první světové války Sokol podporoval T. G. Masaryka a odboj. Dne byla oficiálně rozpuštěna Česká obec sokolská. Válka řady Sokola velmi poznamenala, kdy padlo mnoho Sokolů, ale naopak mnoho jich bylo činných a přispělo k obraně národa všemi možnými způsoby. Hned po ukončení války v roce 1918 se Sokol navrací zpět. První schůze České obce sokolské po první světové válce se konala 2. února Na této schůzky se ihned začaly řešit přípravy sedmého sletu, který byl naplánován na rok Dále se řešily návrhy na úpravy úborů žen a dorostenek. Důležitým bodem programu byla daň na podporu sokolských členů, kteří byli po válce neschopni práce. Nechyběly ani volby předsednictva České obce sokolské. 22 Na tomto sjezdu se měnily stanovy a to v tom smyslu, že z České obce sokolské se stala Československá obec sokolská. Nově také ustanoveno, že tělocvičnou činnost žen řídila náčelnice, doposud spadalo cvičení mužů a žen dohromady. Dále bylo usneseno, že vzdělávací činnost žen bude zaštiťovat vzdělavatel Československé obce sokolské. První náčelnicí se stala Milada Malá a vzdělavatelem Jan Hiller Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Tamtéž, s Tamtéž, s Fikar A., O Sokole, s

15 V září roku 1919 proběhla připomínka půl století ženského tělocviku a k této události proběhlo veřejné vystoupení moravských sokolských žen v Kroměříži. 24 V rámci konání sedmého všesokolského sletu se zároveň konal i šestý valný sjezd, konkrétně dne 30. června. Došlo zde k usnesení názvu Československá obec sokolská. 25 V dubnu 1923 proběhla akce, výměnný pobyt. V rámci této akce byly umístěny děti z pohraničí a ze zahraničí (vždy tedy děti Čechoslováků) do českých sokolských rodin. 26 Objevovaly se snahy o vytvoření jednotného stánku pro život Sokola. Proto dne 28. října 1923 došlo k položení základního kamene Tyršova domu. Slavnostní předání pak proběhlo 24. května 1925, kdy byl dům uveden do provozu. Této slavnosti se účastnil i Tomáš Garrigue Masaryk. 27 Dům byl využit během sedmého všesokolského sletu a 27. června 1926 zde došlo ke slavnostnímu odhalení sochy M. Tyrše na prvním nádvoří Tyršova domu. 28 Po otevření Tyršova domu zde byla zřízena cvičitelská škola Československé obce sokolské. Probíhalo zde pořádání soustavného školení cvičitelů, pro které zde působili dva stálí placení cvičitelé a jedna cvičitelka. 29 V průběhu let Sokolové pořádali různé výlety po Českých zemích, ale i do zahraničí. Vypravovali mnoho výprav na různé sportovní akce, ze kterých se vraceli s mnohačetnými úspěchy, účastnili se olympiád a pořádali menší sletové akce. Během druhé světové války se do odboje zapojují jak domácí, tak i zahraniční Sokolové. Ztráty jsou však mnohem vyšší, v porovnání s první světovou válkou. Během války opět došlo k rozpuštění Sokola. Po válce se v roce 1945 sokolstvo 24 Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Kozáková Zlata, Sokolské slety , s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s

16 hlásilo k budovatelské činnosti a byli ochotni se sloučit s ostatními tělovýchovnými jednotami. 30 Jednání z roku 1946 přineslo Československý tělovýchovný svaz, který do sebe sdružoval všechny tělovýchovné organizace. Přesto si ve federaci zatím spolky zachovávaly samostatnost. Členům komunistické strany bylo doporučováno vstupovat do Sokola a svorně pracovat. V roce 1948 však nastal zlom a veškeré poměry se změnily. Sokol se dočkal rozpuštění, i přestože k tomu docházelo v podstatě postupně a přesunem Sokola do fungování jiných státem uznávaných organizací, a opět fungovat začínal až po roce Přesto myšlenky Sokola byly nadále zachovány, pro příklad se může uvést ukázka síly a svornosti národa, která v rámci Sokola probíhala na Všesokolských sletech a v době vlády komunistické strany pomocí Spartakiád. 2.3 Osobnost Miroslava Tyrše Tyrš se narodil v Děčíně v rodině zámeckého lékaře. Vystudoval pražské gymnázium. Fügner se narodil v Praze do rodiny německého obchodníka. Vystudoval také gymnázium. 32 z dějin umění. 33 Získal doktorát z filozofie a profesuru Spolku dal ideu, program, organizační řízení a tělovýchovnou základnu. Kladl důraz na duševní a mravní výchovu. Miroslav Tyrš sepsal pro jednotu Sokol práci Základový tělocvik. Tato práce přináší jednotné metodické základy cvičení a vychází od roku 1868 až do roku 1872, celkem se jednalo o čtyři sešity. Tyto sešity byly roku 1873 vydány knižně a rozšířeny do ostatních tělocvičných jednot. 34 V těchto sešitech bylo cvičení rozděleno do tělocvičných soustav. První skupinou jsou cvičení prostná a pořadová, dále nářaďový tělocvik, skupinová cvičení a poslední skupinou šerm, 30 Fikar A., O Sokole, s Tamtéž, s Novotný J., Sokol v životě, s Viz. příloha č. 2, foto č. 2, Miroslav Tyrš 34 Novotný J., Sokol v životě, s

17 zápas a rohování. Celá tělocvičná soustava podporuje všestrannost a postupně procvičuje všechny části těla. Důraz klade na plynulost a vzájemné souvislosti ve cvičení. Dále také klade důraz na odolnost těla i ducha, pravidelnost cvičení a disciplínu. 35 Vycvičil a vychoval cvičitelské sbory, vypracoval organizační zásady a stanovy a řády pro veškeré činnosti všech složek Sokola. Řídil také časopis Sokol a vydal mnoho odborných tělovýchovných publikací. Upravil cvičení pro mládež a stál u zrodu spolku žen. V čele Sokola působil celkem 22 let. Sepsal jedno z nejdůležitějších děl Sokola, stať Náš úkol, směr a cíl, která poprvé vyšla v časopise Sokol. Miroslav Tyrš ukončuje svou činnost pro spolek roku Díky jmenování profesorem Dějin umění, kdy bylo požadování ukončení činnosti ve spolku. Pro Tyrše tato volba znamenala těžké životní rozhodování, protože spolku věnoval mnoho času a úsilí, ale naopak po místu profesora Dějin umění toužil dlouhodobě a již několikrát se snažil o toto místo, neúspěšně. 36 Kvůli psychickým problémům odjíždí do Švýcarska na ozdravný pobyt. Miroslav Tyrš umírá, utonutím v řece. Datum je označeno jako datum úmrtí, ale fakticky se jedná o datum nálezu těla. V Alpách se léčil se svou psychickou nemocí Myšlenky Miroslava Tyrše a jeho přínos pro spolek Miroslav Tyrš sepsal sta, která dala základy myšlenek a idejí Sokola, které jsou platné dodnes. Stať nese název Náš úkol, směr a cíl a vyšla v časopise Sokola. Tyrš zde uvádí, jak by měl správný Sokol žít, jednat a co by každému mělo být vlastní. Také kam by Sokol, jako organizace, měl směřovat. Velký důraz klade na 35 Novotný J., Sokol v životě, s Tamtéž, s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s

18 jednotu, jak v každém jednotlivém spolku, tak mezi Sokolstvem jako takovým, ale i mezi národem. 38 To kvůli čemu Sokol vznikl, je neustále zdokonalování, Tyrš doslova přímo nabádá k neustále nespokojenosti sama se sebou. Odtud se také bere sokolské heslo Věčný ruch či Věčná nespokojenost. Upozorňuje zde však na to, že člověk by opravdu měl být nespokojený se svými činy, nikoliv pouze nespokojenost slovem či písmem, pak by byl pouhý kritik. Za člověka každého mluví jeho činy. 39 Avšak toto by mělo vést pouze ke zdokonalování, nikoliv ke kritice ostatních. Mezi sokolstvem by měla panovat svornost a bratrská řevnivost. 40 Tyrš ve své stati také kladl důraz na veřejnou reprezentaci Sokola. Nabádal každého jednotlivého člena, aby pamatoval, že svými činy může poukázat na Sokol a podporovat jej, naopak také ale způsobit ostudu. 41 Majetek Sokola, který patří spolku, patří však zároveň každé jednotě, i členu jednoty. Zároveň také ve své stati vybízel k jakékoliv podpoře Sokola, jak finanční, tak i materiální. Dle Tyrše je důležité ucelení Sokola pomocí kroje, který v době, kdy stať vychází, byl již zvolen (jeho podoba), ale také celistvost literární, cvičební, hlavně co se týká použití nářadí a pomůcek ve vyučování. 42 To co Sokol jako spolek doposud dokázal, vnímal Tyrš pouze jako základ něčemu většímu, co má přijít v budoucnu. 43 Myslím, že ani samotný Tyrš se nedovažoval ani doufat v to, co Sokol za celou dobu své existence dokázal, takový rozsah všech akcí, členské základny, výstavby sokoloven, apod. Samozřejmě v době těchto úvah viděl ideu v tom, že se do sokolské věci zapojí celý národ, což i na dobu, ve které Sokol vznikl, byla idea velice utopická. Zapojení národa do Sokola viděl v souvislostech na prospívání a zdaru a celkové budoucnosti národa, země, čemuž 38 Tyrš Miroslav, Náš úkol, směr a cíl, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

19 hodně přispívaly události té doby. Tyrš ve své stati projevoval touhu, aby on i Sokol zanechali stopy v dějinách, což se mu dozajista splnilo. 44 V důsledku politického vývoje nabádal národ k semknutí, činnosti, protože dle jeho názoru, čím menší národ je, tím větší úsilí musí vyvinout k přežití a pokud národ, jako takový, bude soudržný, nehrozí mu zánik. 45 S přihlédnutím k těmto názorům, pak Tyrš viděl úkol Sokola hlavně v udržování bdělosti národa, síle, všestrannosti, zdraví tělesné, duševní i mravní. Díky tomu pak nehrozí národu úpadek. Národ se k tomuto musí přičinit tím, že bude činný, všestranný ve své činnosti a vynikat nad jinými. Nad tím vším pak musí stát svornost národa. 46 Tato stať, kterou Tyrš vydává, měla být primárně směřována k Sokolu, ale fakticky pak mířila na celý národ. Jak již bylo zmíněno, v důsledku politické situace a celkového dění, se není čemu divit, že se objevovaly články, které se takto snažily burcovat národ. 47 Myšlenka Sokola se poprvé objevila v revolučním roce 1848, kdy se ukázala potřeba jednoty, síly a organizace. Vznik Tělovýchovné jednoty pražské pak znamenal první organizované síly na obranu českých zájmů. 48 Přestože Sokol vystupoval jako nepolitická organizace, objevovaly se různé politizující tendence. Sokol se pravidelně účastnil všech národních akcí, kdy zde členi vystupovali v kroji Sokola, zpívali sokolské písně apod., kdy toto jednání vedlo k policejnímu dozoru. Nestabilní situace ve světě, kdy se v této době neustále válčilo či revolucionovalo, viděl Tyrš možnost přežití pouze u silného národa, k čemuž nabádá ve své stati, kterou sepsal. Důležitá je dle Tyrše také soudržnost. 49 Co se týká samotného fungování Sokola, Tyrš se snažil české tělovýchově vtisknout vlastenecký ideový řád, např. tím, že vytvořil české názvosloví pro různé cviky. Sám pak vyžadoval neustálý pokrok a zdokonalování, vyzdvihoval potřebu se 44 Tyrš M., Náš úkol, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

20 neustále učit, pro dobro celku navzájem závodit, ale hlavně spolupracovat. 50 Tyrš je dále přesvědčen, že mezi národy se uhájí pouze ty, které pečují o svou tělesnou, duševní a mravní zdatnost, myšleno zde konkrétní lidé a celé přeneseno souhrnně na celý národ. 51 Tyto úkoly pro český národ byly obzvlášť důležité, protože Češi byli malým národem, proto aby dosáhli svých vytoužených cílů, bylo potřeba většího úsilí. Sokol zde pak zastával důležitou funkci, kdy důležitá byla nejenom veřejná vystoupení, ale i každodenní činnost v tělocvičně a na cvičišti. 52 Tyrš do Sokola přispěl nejenom sestavením tělocvičné soustavy, ale i myšlenkami ve stati Náš úkol, směr a cíl. Fügner naopak přinesl demokratizující, sociální a humanitní ráz a myšlenku pracovat pro národ. 53 Na základě Fügnerova návrhu si při založení Sokola všichni členi tykali a oslovovali se Bratře Jindřich Fügner Jindřich Fügner se narodil v Praze. Dostalo se mu velmi dobrého a vysokého vzdělání. Původem pocházel z německé rodiny, ale připojil se k českému národu. 55 Myšlenku Sokola doplňuje o svornost a bratrství. Zavedl také tykání a oslovování bratře. Sokolu také věnoval první tělocvičnu sokolovnu, kterou vystavil ze svých vlastních prostředků. Fügner umírá v Praze Organizace Sokola Základní organizační jednotkou Sokola byla sokolská jednota. Spravovala ji valná hromada a výbor. V rámci valné hromady se scházeli všichni členi jednoty jednou za rok. Volil se výbor, hospodářský a účetní dozor. 50 Tyrš M., Náš úkol, s Fikar A., O Sokole, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Viz. příloha č. 3,foto č. 3, Jindřich Fügner 56 Waldauf J., Sokol malé dějiny, s

21 Výbor tvořil starosta, místostarosta, náčelník, náčelnice, vzdělavatel a další členové výboru, jejichž počet byl závislý na počtu členů v jednotě. Ve výboru se pak volili jednatelé a pokladník. Měli na starosti pořádání cvičitelských akcí a tělovýchovných činností, o které se staral náčelník a náčelnice s cvičitelskými sbory mužů a žen. Vzdělávací činnost pak řídil vzdělavatel a sbor vzdělávací. Jednotlivé jednoty byly sdružovány do žup, dle místního příslušenství. Správa župy také na valné hromadě, kde byl volen výbor župy. Valné hromady pořádány jednou za rok, kdy se scházeli všichni zástupci všech jednot dané župy. 57 Jednou za dva roky byl pak volen župní výbor a z něho pak hospodářský a účetní dozor. Župní výbor tvořil starosta, náměstkové, náčelník, náčelnice, vzdělavatel, jednatel a pokladník. Tělovýchovnou činnost župy řídily cvičitelské sbory a výkonné orgány župního náčelnictva mužů a žen. Vzdělávací činnost malv na starosti župní vzdělávací sbor a výkonný orgán předsednictva vzdělávacího sboru. Vnitřní složka župy byly okrsky, do kterých byly sdružovány jednoty po menších celcích. Pří pořádání větších akcí, jako například slety, se župy mohly sdružovat do celků, do sokolských krajů, ale pouze na přechodnou dobu. Župy pak nadále byly sdružovány do ústřední organizace, kterou byla Obec sokolská, nejdříve Česká, později Československá obec sokolská. Opět řízena valným sjezdem, ze kterého byl volen výbor Československé obce sokolské a předsednictvo Valný sjezd ČOS Jednalo se o nejvyšší orgán Sokola. Svoláván byl pouze podle potřeby. Řešil zásadní věci sokolské, vysvětlovat závazně sokolský program, vyjadřoval sokolské stanovisko k současné době. Tvořili jej členi výboru, cvičitelských sborů, 57 Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Tamtéž, s

22 vzdělávacího sboru, starostové žup, zástupci všech žup, ti vždy podle počtu členů v župě měli počet zástupců na valném sjezdu Výbor ČOS Předsednictvo a zástupci žup, kteří byli voleni na valných hromadách žup, opět dle počtu členů v župách mohli mít 1 až 3 zástupce. Z pravidla pořádány jarní a podzimní schůze Předsednictvo ČOS Tvořeno starostou, náměstky (místostarosty), náčelníkem, náčelnicí, vzdělavatelem a dalšími 28 členy předsednictva, z nichž se volil jednatel a pokladník. Náčelník a náčelnice stáli v čele odborných sborů cvičitelských sborů a náčelnictev mužů a žen ČOS. Vzdělavatel pak stál v čele vzdělávaného sboru předsednictva vzdělávacího sboru ČOS. Veškeré organizační jednotky řízeny jednotnými stanovami sokolských jednot, stanovy sokolských žup, stanovy sokolského ústředí. Platná pak byla usnesení výboru ČOS a usnesení valných sjezdů. Tato organizační struktura platná až do roku Sokolové Do Sokola mohl být přijat pouze ten, kdo byl toho hoden a byl si vědom svých sokolských povinností. Členem Sokola mohl být muž či žena, podmínkou byla slovanská národnost. Věk minimálně 18 let, za děti rozhodovali rodiče. Zájemce o přijetí musel být mravně bezúhonný. Jednota jej za člena přijmout musela. Pokud o přijetí žádal člověk jiné národnosti, o jeho žádosti rozhodoval výbor. 59 Waldauf J., Sokol malé dějiny, s

23 U každého nového člena byla nastavena šestiměsíční zkušební lhůta. Mravní bezúhonnost se zjišťovala ve zkušební lhůtě, která mohla být zkrácena či prodloužena, v závislosti na uchazečově chování a vystupování. V této zkušební lhůtě se zjišťovalo, zda noví členi budou Sokolu ke cti. V této lhůtě měli stejné povinnosti jako členi řádní, stejná práva. Pouze nemohli nosit spolkový odznak, slavnostní kroj a nemohli hlasovat na valných hromadách a členských schůzích, dále nemohli volit ani být voleni. Po slibu byla teprve vydána sokolská průkazka a odznak, který byl však pouze propůjčen po dobu členství. V rámci Sokola se udržovalo oslovení bratře či sestro, tykání a pozdrav Nazdar. Slavnostní kroj se mohl nosit pouze na zvláštní události, a pokud to bylo povoleno výborem. Mládež Sokola do 14 let tvořila sokolské žactvo a od 14 do 18 let pak sokolský dorost. Mohli se zapsat do Sokola pouze se svolením rodičů. 60 Každý nový člen musel být zaškolen. Školení probíhala pravidelnými návštěvami cvičebních hodin, styk s jinými členy jednoty, pročtení povinné literatury a tisku a vyslechnutí povinných přednášek. 61 Pro členy Sokola bylo (a zřejmě i stále je) nejdůležitější mravní zdraví a sokolský život činil Sokola skutečným Sokolem. Dalším důležitým aspektem bylo heslo, které přinesl do Sokola J. Fügner, a to Bratrství, odedávna hlásané a uplatňované. 62 Sokolská myšlenka v Tyršově a Fügnerově pojetí je založena na zásadách svobody, demokracie, rovnosti a spravedlnosti pro všechny. Příslušnost k Sokolu zavazuje členy žít dle zásad Sokola. 63 Sokolové využívali mnoho dalších hesel a zásad. Mezi ně patřily zásady síly, statečnosti, činnosti a vytrvalosti. Dále také láska k vlasti, láska k volnosti, bratrství, střídmost, mravnost a kázeň Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Fikar A., O Sokole, s Tamtéž, s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Fikar A., O Sokole, s

24 Tyrš ve spise Nás úkol, směr a cíl, úplně odmítá sebeuspokojení. To považoval za počátek stagnace. Spis sepsal po osmi letech fungování Sokola, kdy se původně domníval, že již na Sokole není co zlepšovat, ale to sám pak kriticky zhodnotil. Proto by hybnou silou každého sokola by měla být neustálá nespokojenost s dosaženými výsledky. 65 Dle názorů Tyrše, nebo možná dle jeho přání, cílem měl být harmonicky rozvinutý člověk po stránce duševní, fyzické a mravní a rád by uplatnil heslo: Co Čech, to Sokol. Toto heslo bylo později využito komunisty, kdy ještě před zrušením Sokola, chtěli všechny tělovýchovné spolky sjednotit pod hlavičku Sokola. 66 Sokolským cílem bylo zkvalitnění jednoho každého ke zkvalitnění celku. Dějiny lidstva jsou pouhým bojem o bytí a trvání a ohájí se pouze ten, který jde dopředu a reaguje na nové podněty. 67 Avšak mravní stránka je ta důležitější. Sokol odkazuje na bratrství a obětavost. Bratrství je základem pro demokratické tendence v rámci Sokola. Sokolové jsou vedeni k demokracii a humanitnímu cítění. 68 Tyrš požadoval, aby se v Sokole o všem svobodně debatovalo a prosadil právo veta do stanov Sokola. 2.8 Tělocvik ve spolku Tělocvik vnímali sokolové jako mnohovýznamný. Prvním významem byl zdravotní. Měl vliv na změny na těle, konkrétně nárůst svalové hmoty. 69 Dále pak vliv výchovný. Sokolové se učí obratnosti, vytrvalosti, duchapřítomnosti, opatrnosti a odvaze. Posledním významem tělocviku pak byl význam národní a politický, branný. Zde se nikdy nehledělo na stav, majetek a povolání. Důležitá naopak byla schopnost a úsilí. To mělo hlavní význam pro brannost národa Dvořáková Zora, T. G. Masaryk Sokol a dnešek, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Fikar A., O Sokole, s Tamtéž, s

25 Cvičení od založení na nářadí, prostná, pořadová, běh, skoky, zápas, šerm, výlety. Od 60. let pak i lehká atletika, plavání, veslování, bruslení, sáňkování, cyklistika a lyžování. 71 Miroslav Tyrš vytvořil pro potřeby Sokola Tyršovu tělocvičnou soustavu. Zahrnovala všestranná procvičení všech částí těla. Cviky byly sestaveny k plynulé návaznosti jeden na druhý, tak aby tvořily ucelený celek. Tyrš zohledňoval povolání a věk cvičenců při sestavování cviků, aby všem stačily fyzické síly na vykonávání cvičení. Soustava měla za úkol v co nejkratší době procvičit co možná nejkvalitněji celé tělo. Důležitá pro cvičení byla kázeň a pravidelná námaha, která pomáhala k utužení charakteru cvičenců. Společnou účastí na akcích se vychovávalo ke skutečnému bratrství. 72 Sokolská tělocvičná soustava se dle přání Tyrše časem vyvíjela, dle aktuálních a nových poznatků dané doby. 73 Od počátku Sokola se pamatovalo i na cvičení žen a dětí. Děti cvičily od úplných počátků Sokola, ženy se přidaly o něco později. Tyrš zařídil v budově pražského spolku tělocvičný ústav pro hochy a děvčata. 74 V rámci Sokola probíhala i branná cvičení, která pomáhala ke hmotné, duševní a mravní přípravě, myšleno v původních základech Sokola, k přípravě na obranu národa Všesokolské slety 3.1 První slet První slet byl konán roku Prvotní myšlenka byla uspořádat slavnost k oslavně 20. výročí založení spolku. Celé myšlence předcházel návrh pozvat 71 Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Fikar A., O Sokole, s Tamtéž, s Tamtéž, s Dvořáková Z., T. G. Masaryk, s

26 sokolské jednoty, uspořádat sjezd, jako první masovou všesokolskou akci. 76 Hlavním programem sletu bylo veřejné cvičení. Oslavy měly být konány jako veřejné cvičení a průvod Prahou. Až později se myšlenka rozrostla o pozvání bratrských spolků a jednot z Čech, Moravy a Slezska. Přijeli také zahraniční hosté, konkrétně z Vídně, Ameriky, Lublaně (Slovinsko) a Záhřebu (Chorvatsko). Hlavním představením bylo společné cvičení, které zahrnovalo prostná cvičení, cvičení na nářadí a vystoupení nejlepších cvičenců. 77 Na jaře před datem konání sletu, bylo požádáno deset jednot o pomoc při organizaci. Na samotný slet se přihlásilo celkem 76 jednot. 78 Místem konání prvního sletu byl Střelecký ostrov. Pro potřeby prvního sletu bylo ustanoveno deset odborů, které se podílely na přípravě sletu. Pro tento slet bylo vystavěno cvičiště, které zařizoval stavební odbor, v jeho čele stál Ludvík Čížek. Samotná stavba cvičiště se skládala z dřevěné konstrukce, ozdobená nátěrem, látkou a obrazy. Vše doplňovala sokolská hesla, malby, prapory, chvojí, květiny, sochy a další podobná výzdoba. 79 Rozloha areálu byla celkem m 2 a cvičiště samotné mělo rozlohu m 2. Areál cvičiště byl tvořen tribunami pro návštěvníky, dále pak hostincem, pokladnami a toaletami. Do celého cvičiště se vcházelo zdobenými branami. Prostory pro cvičence tvořily šatny, místnosti pro lékaře, hasiče, dále pak tribuna pro náčelníka a pódium pro ukazatele a místo pro hudebníky. 80 Od února roku 1882 začaly přípravy na slet. Návrh sestavy cviků dodal Miroslav Tyrš. Pro potřeby uspořádání společného cvičení byly cviky s podrobným popisem i obrázky rozeslány do všech bratrských jednot, které přislíbily účast. Také bylo potřeba zvolit jednotný úbor, pro tento slet to pak bylo bílé triko s červeným lemováním, bez rukávů, šedé spodky, řemen a kožené střevíce. Oblečení bylo přichystáno a objednáno i pro venkovské cvičence (myšleno tím mimopražské 76 Novotný J., Sokol v životě, s Kozáková Zlata, Sokolské slety , s Novotný J., Sokol v životě, s Vzdělavatelské listy, 02 červenec 2015, s Tamtéž, s. 3 26

27 účastníky), dále pak zajištěno vypůjčení nářadí. 81 Účastníci byli během sletových dnů ubytování v sokolovně, Konkviktu a hostincích. Před hlavním programem bylo pro účastníky sletu uspořádáno představení v Národním divadle. 82 Sletové dny pak byly zahájeny dne 18. června 1882, kdy program začínal vzpomínkovou tryznou u hrobu J. Fügnera. Jediná zkouška společného cvičení proběhla dopoledne, před hlavním programem. Odpoledne ve 14:00 hodiny vyšel průvod Prahou, kterého se účastnilo krojovaných Sokolů a hostů, kteří pocházeli ze 76 jednot a nesli dohromady 57 praporů. 83 Pak již nastal hlavní program konaný na cvičišti. Z tribun přihlíženo diváků, kdy byla jedna velká tribuna pro sedící diváky a dvě menší pro diváky stojící. Proběhla ukázka cvičení, kdy cviky byly jednoduché, ale velice přesně provedené. Sokol zde poprvé veřejně ukázal svou sílu a disciplínu Druhý slet Druhý všesokolský slet se konal v Královské oboře u Výstaviště. Dny konání byly stanoveny na 28. až 30. června Prvotně však bylo stanoveno, že se slet bude konat k 25. výročí založení, tedy roku Úřady však nebyl povolen navrhovaný program. Proto se pak následně sokolstvo rozhodlo v tomto termínu sjezd nepořádat, místo toho se konaly závody v Českém Brodě, avšak svým rozsahem odpovídaly velikosti sletu. 86 Tedy až po vzniku České obce sokolské se stanovilo uspořádání druhého sletu ve výše zmiňovaném termínu. Tento slet byl zároveň i prvním sletem České obce sokolské. Slet byl uspořádán v rámci konání Jubilejní výstavy. Opět byly ustanoveny odbory, které byly odpovědné za uspořádání a plynulý průběh sletu Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda Bohumil, Sokolské slety, s Tamtéž, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Viz. příloha č. 4, foto č. 4, Plakát připravený pro první slet 86 Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s. 8 27

28 Do Prahy přijelo cvičenců a pro návštěvníky bylo vytvořeno míst. Cvičiště samotné mělo rozlohu m 2. Cvičiště pro konání tohoto sletu bylo první, které bylo celé nově vybudované na zelené louce. Celkem obsahovalo dvě tribuny a dvě slavobrány. 88 S tím, že byla přislíbena likvidace všech vystavěných budov pro potřeby sletu nejpozději do termínu 15. července Účast na tomto sletu byla i za přítomnosti Sokolů z Polska, Chorvatska a Slovinska a gymnastů z Francie, na jejichž závodech byl přítomen i Český Sokol. Celý slet měl bohatý tělocvičný program. Již od 24. června se na sletiště sváželo nářadí jako bradla, hrazdy, kozy, kruhy, apod. V neděli dopoledne proběhl nácvik prostných cvičení a odpoledne ukázka pro hosty. Ten samý den pak následovala soutěž na nářadí a cvičení žup, na kterém se cvičilo s kužely, tyčemi a na nářadí. V pondělí, tedy 29. června, šel slavnostní průvod Prahou za účasti Sokolů v krojích, odpoledne proběhla společná prostná cvičení, cvičení na nářadích. Po celou dobu konání sletu byl velmi bohatý doprovodný program, který zahrnoval společenské a kulturní akce, jako např. Národní divadlo věnovalo Sokolům slavnostní představení. 90 Teprve druhý konaný slet a již se rozrostl do takových rozměrů. Každý další slet pak byl větší a větší, kdy sami Sokolové byli velmi překvapeni (mile), jaké ohlasy a emoce tyto slety vzbuzují. Novinkami tohoto sletu bylo cvičení prostných za hudebního doprovodu. Na výstavbě areálu sletiště se podíleli i architekti a umělci Vzdělavatelské listy, 02 červenec 2015, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Janda B., Sokolské slety, s Viz. příloha č. 5, 6, 7, foto č. 5, 6, 7, nákresy cviků pro prostná cvičení 28

29 3.3 Třetí slet Místem konání tohoto sletu byla Letná, která byla využívána až do sedmého sletu, další slety pak konány na Strahově. Impulsem pro uspořádání sletu byla Národopisná výstava lidu Českoslovanského. 93 Sletové dny byly stanoveny na 28. června až 1. července roku Celkem přijelo cvičenců ze 439 družstev. Pro návštěvníky bylo vyhovořeno míst na tribuně. Areál měl rozlohu m 2 a samotné cvičiště pak mělo rozlohu m Slet započal v pátek slavnostním vítáním účastníků, kteří přijeli nejen z celé země, ale i světa. V sobotu se začínalo tělocvičnými závody, které zahrnovaly jak cvičení prostná, tak i na nářadí. Pak následovala zkouška, opět jediná, společného cvičení, které začínalo v pět hodin. 95 Zde na tomto sletu se konalo historicky první cvičení dorostu. Po ukázce cvičení dorostu následovalo společné vystoupení mužů, nářaďová cvičení a zakončení proběhlo cvičením žup. Večer po odcvičení bylo na kulturním programu divadelní představení v Národním divadle. Dne proběhl slavnostním průvod, kterého se účastnilo krojovaných Sokolů z 346 jednot a mimo ně i 65 Sokolů na koních. 96 Na programu pak mělo být ještě společné cviční, ale před vystoupením bylo cvičiště zaplaveno přívalem deště. Cvičení mělo ukázat prostná i na nářadí. Veškeré ozdoby na branách byly zničeny, cvičenci vše odklidili, takže program mohl pokračovat. Ten samý den večer Sokolové předvedli lampionový rej. Nešlo však o nějaké neukázněné a nesourodé běhání, ale Sokolové s červenými a bílými světly stáli v kruhu a mezi nimi pak utvářeli cvičenci různé obrazce za hudebního doprovodu Kozáková Z., Sokolské slety, s Vzdělavatelské listy, 02 červenec 2015, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Tamtéž, s

30 Následující den pak byla na programu společná návštěva Národopisné výstavy, v rámci které se konal i slet. Odpoledne pak vystoupila sokolská jízda, která předvedla jezdecký rej a jezdecké hry. Pak již byl programu sletu konec. 98 Sokolu se opět na tomto sletu povedlo ukázat sílu sokola a spojení národa a poukázat na sílu vazeb slovanských národů. Tato vazba byla dokázána účastní zahraničních hostů, tentokrát opět gymnastů z Francie, dále pak z Německa, Slovinska, Chorvatska a Polska Čtvrtý slet Konán ve dnech 29. června až 1. července Účastnilo se cvičenců mužů, dále pak žáků a dorostenců. Na tribuně vytvořeno míst pro diváky. Areál o rozloze m 2 a cvičiště m Cvičiště bylo postaveno na Letenských pláních. Stále se zvětšující prostory a počty účastníku odráželi situaci v Sokole, kdy stále přibývalo členů, národ se řídil Tyršovým přáním, posilování tělesné zdatnosti a upevňování mravních hodnot. 101 Pro potřeby tohoto sletu byla vytvořena široká propagační kampaň. Informovala se široká veřejnost, ale hlavně vlastní řady. Sletové dny začaly veřejnými vystoupeními, která se konala 29. a 30. června. Vystoupení zahrnovala závody družstev a jednotlivců. Celkem se vystřídalo na závodech mužů, 1988 dorostenců a poprvé v historii i závody žen, kterých se účastnilo Ženy pak také cvičily s kužely. V neděli následoval slavnostní průvod Prahou, tentokrát za účasti Sokolů v krojích, kteří nesli 850 praporů. 103 Nechyběl během sletových dní ani 98 Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s Vzdělavatelské listy, 02 červenec 2015, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Janda B., Sokolské slety, s

31 bohatý doprovodný program, který obsahoval různé koncerty, schůze a opět další představení v Národním divadle. Novinkou na tomto sletu byla uspořádaná výstava, která zahrnovala přehlídku čtyřicetiletého fungovaní a práce Sokola. 104 Další novinkou sletu pak bylo cvičení zahraničních hostů. Cvičili polští Sokolové a francouzští gymnasté. Mimo cvičících hostů pak přijeli i hosté z Rakouska, Německa, Francie, Ameriky, Maďarska, Ruska, Polska, Slovinska, Chorvatska, Srbska, Černé Hory, Bulharka a Dánska. Toto dokazuje sílu a soudržnost Sokola a Slovanů. Hosté byly částečně tvoření zahraničními Sokoly a částečně to byli Češi žijící v zahraničí. 105 Tento stále se zvětšující počet zahraničních hostů, ale i domácích cvičenců a diváků je dokladem toho, jak velké a oblíbené akce tyto slety byly. 3.5 Pátý slet I pro tento slet se konala velká propagační akce před sletem. Objevilo se také mnoho sponzorů sletu. Výstavba sletiště byla v projekci už od října roku 1906, opět vystaveno na Letenských pláních. 106 Tento slet měl kdy sletové stanovy na 27. června až 2. července Za účasti cvičenců. Tribuna vznikla pro diváků. Sletiště již mělo neuvěřitelnou rozlohu m 2 a cvičiště m Sletiště obsahovalo slavnostní brány, seřadiště, pavilon pro hudebníky, šatny a další zařízení pro pohodlí všech účastníků a diváků. Ozdoby sletiště obsahovaly sochy, pylony, znaky, věnce, girlandy, prapory a mnoho dalšího. 108 Vzhledem k rozsahu, jak sletiště, programu, ale i účastníků, se tento slet považuje za první velký, kterých je pak v historii Sokola celá řada. 104 Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Vzdělavatelské listy, 02 červenec 2015, s Kozáková Z., Sokolské slety, s

32 Program sletu byl rozdělen do čtyř týdnů a trval v podstatně celý červen roku Začínalo se 9. června, kdy byla předvedena vůbec první sletová scéna s názvem Šachový turnaj, která znázorňovala vítězství Žižkových vojsk nad Zikmundem roku Pro scénu vytvořeny plány a přes kostýmů a zobrazení. Scéna byla během sletu opakována ještě třikrát. 109 Dne 16. června 1907 se konaly společné hry pražské mládeže a středoškoláků. První samostatné vystoupení škol. Jednalo se o velké závody a utkání mezi mládeží. Účastnilo se celkem dětí ze 70 družstev. Následovalo vystoupení sokolské mládeže, které proběhlo 23. června. Cvičila se prostná cvičení a hry a sokolská mládež byla rozdělena dle věku na dorost (žáci od 6 do 14 let) a učňovský dorost (od 14 do 18 let). 110 Celkem cvičilo žáků, 500 žaček a 500 dorostenců. 111 Hlavní sletové dny pak byly naplánovány od 28. června do 1. července. V každém dni se konaly tělocvičné závody, soutěže jak družstev, tak i jednotlivců. 29. června a pak i 30. června byla společná vystoupení mužů, cvičení žen s kužely, což byla na tomto sletu novinka a také tance v původních krojích (také novinkou). Při cvičení žen bylo velmi špatné počasí, ale i přesto ženy své cvičení dokončily. Nechybělo ani hromadné cvičení družstev na nářadí. Vzhledem ke stále se zvětšující účasti zahraničních hostů, jim byl také udělen prostor, takže předvedli svá vystoupení. V rámci zahraničních vystoupení cvičili američtí Sokolové, bulharští Junáci a francouzští gymnasté. Zároveň se sletem konány i mezinárodní tělocvičné závody. 112 Jako již tradičně, samozřejmostí byl i velký průvod Prahou, který tentokrát měl účast krojovaných Sokolů a k tomu ještě hosté z ciziny a 117 sokolských 109 Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Janda B., Sokolské slety, s Tamtéž, s

33 jezdců. 113 Poslední sletový den se také opět konalo vystoupení sokolské jízdy a zopakována byla i sletová scéna. 114 Hosté na tento slet přijeli z Německa, Francie, Ruska, Maďarska, Anglie, Ameriky, Slovinska, Chorvatska, Srbska, Bulharska, Ruska a Polska Šestý slet Šestý slet se konal v roce Zároveň byl také uspořádán jako první slet Svazu Slovanského sokolstva. Sletiště opět vystavěno na Letenských pláních o celkové rozloze 14 hektarů, samotné cvičiště mělo rozlohu m 2 a tribuny byly schopné pojmout až diváků. V rámci sletiště byly tři plochy o rozloze m 2 pro řazení cvičenců, kterých bylo I na tomto sletu byla velká účast zahraničních hostů. Jihoslovanů bylo celkem 5 600, z toho přijeli ze Srbska, Chorvatska, Slovinska, Bulharska a Makedonie. Dále pak přijeli hosté z Ruska, Ukrajiny, Polska, Maďarska, Ameriky, Francie a Anglie. 117 Celý slet byl stylizován v duchu antiky. I sletová scéna, která tentokrát znázorňovala Athény po bitvě u Marathónu. Například na sletišti byla umístěna socha Slavie, která měřila 4,2 m. 118 Vzhledem ke stále se zvětšující akci, byla i stále větší propagace sletu a stále se prodlužující doba. Tento slet byl rozplánován do celkem týdnů. Začátek 25. května, kdy proběhla slavnostní večeře v Obecním domě. Následně pak měli předvést svá představení sokolští žáci a v neděli poté i žákyně, ale kvůli špatnému 113 Viz. příloha č. 8, foto č. 8, ukázka jak mohl vypadat průvod (foto z pozdější doby) 114 Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s Kozáková Z., Sokolské slety, s

34 počasí to nebylo možné. Proto jejich vystoupení byla přesunuta na 9. června, kdy vše již proběhlo v pořádku. 119 Již výše zmiňovaná sletová scéna po bitvě u Marathónu osvětlovala antické zásady. Součástí scény byly hry, pětiboj a ukázka vojenského výcviku, tak jak si jej představovali z doby antiky. Nechyběla antická gesta, výzdoba, oděv, symboly, skulptury a hudba. 120 Záměrem bylo ukázat sílu působení celku. Během sokolské scény účinkovalo mnoho aktérů. Opět byla scéna předvedena několikrát v průběhu konání sletu a celkem vystoupilo cvičenců v každém představení. Během sletu se ve dnech 22. a 23. června konaly dny dorostu. Opět se jednalo o závody v atletických disciplínách a šplhu a přetahování. Na těchto dnech se předvedlo ze školní mládeže hochů a dívek. Co se týká sokolského žactva, účastnilo se hochů a dívek. 121 Vrcholem sletu pak byly samozřejmě hlavní sletové dny konané od 27. června do 4. července a obsahovaly bohatý program. První bylo uvítání hostů. Během sletových dnů probíhal soutěžní program, který obsahoval víceboj, plavání, šerm, sestavy s nářadím, prosná cvičení, šplh a další. Těchto soutěží se účastnilo celkem závodníků. Opět se konala společná cvičení, kdy mužů bylo a žen a předvedli prostná cvičení. Dále pak následovala vystoupení jednotlivých žup, které předvedly skupinová cvičení. Nechyběla ani sokolská jízda. Sletový průvod Prahou se konal 30. června a účastnilo se ho Sokolů, kteří nesli 304 praporů. 122 Celý slet doprovázel i bohatý program. Zahrnoval tři koncerty, slavnostní odhalení pomníku Františka Palackého a opět byla uspořádána i Sletová výstava, která poukazovala na práci a úspěch Sokola Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Janda B., Sokolské slety, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s

35 3.7 Slet v Brně Tento slet byl uspořádán v roce 1914, těsně před začátkem první světové války. Sletové dny byly naplánovány od června do počátku července. Dne 14. června 1914 se představila mládež ve svém vystoupení. Sokolská mládež dostala prostor 21. června. Hlavní sletové dny byly naplánovány 27. až 29. června. Dne 28. června se začínalo průvodem městem. Následovalo cvičení žen. Během odchodu žen ze cvičiště došlo k oznámení zastřelení Františka Ferdinanda d Este v Sarajevu. Muži pak ještě odcvičili své vystoupení, ale následně po tom byl slet předčasně ukončen. Během první světové války sokolstvo bylo stále činné i po rozpuštění České obce sokolské. Jednoty pokračovaly ve své činnosti, ale v omezené míře a s nižším počtem členů Sedmý slet Sedmý slet byl uspořádaný v roce Pro potřeby sletu vzniklo sletiště pro diváků a o rozloze m 2 cvičiště pro cvičenců. Celkově měl areál rozlohu m 2. Celý program byl opět rozdělen do několika týdnů. 125 V červnu, konkrétně 6., se konalo vystoupení mládeže za účasti chlapců a dívek z různých škol. V podstatě by se dalo hovořit o uspořádání prvních středoškolských her. Účastnila se mládež z obecných škol a středních škol, jak z nižšího, tak i z vyššího stupně. 126 Sokolské žactvo pak vystoupilo o týden později ve dnech 13. a pak až 25. června. Celkový počet dětí. Dny dorostu připadly na 20. a 21. června v počtu dorostenců a dorostenek. Během dnů vystoupení sokolského žactva a dorostu probíhaly ukázky prostných cvičení, mimo to měl navíc dorost společné 124 Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s

36 vystoupení, průvod Prahou a herní soutěže. 127 V průvodu šlo celkem krojovaných dorostenců a dorostenek. 128 Hlavní sletové dny byly 27. až 30. června. Nechyběla ukázka prostných a vystoupilo v celkovém počtu mužů a žen. 129 Ženy zde předvedly nové úbory, které se skládaly ze skládané sukně, bílé halenky s vyšívanými rukávy a červeného šátku. 130 Novinkou u ženského cvičení prostných byla náčelnice, která ukazovala, co se bude zrovna cvičit. Tato ukázka ženského cvičení byla velkým překvapením. Cvičení bylo pěkné, rytmické, nově se objevil prvek posunu z místa. Ženy se také poprvé účastnily průvodu ve vlastním, novém kroji Co bylo již několikrát během sletu předvedeno, je sokolská jízda, která nechyběla ani zde. Nově se na sletu objevilo vystoupení nové Československé armády. Samozřejmostí je uspořádání rozsáhlých závodů, ve kterých se utkalo celkem mužů v rámci nářaďových a atletický soutěží, nově přibyly skoky do vody, překážkový běh a střelba. Ženy uspořádaly poprvé samostatně závody, kterých se účastnilo 800 žen. Novinkou sletu byla vědomostní soutěž, která zkoumala ideové znalosti. Celkem se cvičení a soutěží účastnilo cvičenců a v průvodu šlo Sokolů. 133 Samozřejmostí sletu byla, nyní již tradičně, sletová scéna. Tentokrát nazvaná Stavba sochy Svobody. Základem scény byla, jak napovídá název, stavba sochy Svobody, kterou svorně stavěli Češi, Moravané, Slováci a Slezané. Skupiny zde předváděly své tance, avšak válka dílo přeruší, následoval příchod legií a stavba symbolu svobody je osvobozena a dokončena. Scény se účastnilo cvičenců. Během sletových dnů opět několikrát zopakována. 127 Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Janda B., Sokolské slety, s Viz. příloha č. 9, 10, 11, foto 9, 10, 11,cvičení žen, kde je vidět nový kroj, zde tedy foto z pozdější doby a ukázka řazení před cvičením, zkoušky cvičení a předvedení cvičení se stuhami 133 Kozáková Z., Sokolské slety, s

37 Ani u tohoto sletu nechyběl průvod, který čítal mužů a žen a sletová výstava, která ukazovala úspěchy Sokola. 134 V rámci sletu došlo ke slavnostnímu položení základního kamene pomníku Jana Žižky z Trocnova na Vítkově. 135 Nechyběla ani bohatá účast zahraničních hostů. Tentokrát Lužičtí Srbové, Američané, Francouzi, Angličané a Švédové Osmý slet Tento slet se konal v roce Nově se přesunulo sletové dění na Strahov, kde vznikl areál o rozloze 60 hektarů. Na rozdíl od předchozích areálů, tento byl trvalý a stal se tak základem pro všechna konání dalších sletů. 138 Tribuny byly schopny pojmout diváků, cvičební plocha měla rozlohu m 2 a vešlo se sem cvičenců. Nástupiště pro seřazení před nástupem na cvičiště mělo rozlohu m 2 a šatny byly vytvořeny pro osob. 139 Pro tento slet bylo schváleno, že ženy mohou na kladinách cvičit v punčochách, což v podstatě porušovalo společenské zásady té doby. 140 Tentokrát byl program mnohem delší. Začínal již ve dnech 21. až 24. ledna 1926, kdy se konaly lyžařské závody v Krkonoších, což byla novinka tohoto sletu. Účastnilo se jich 83 mužů, tratě měřily celkově 50 km a 18 km, závodilo se i ve skoku. Dále se účastnilo 14 žen v běhu na 10 km. Při tomto sletu nastal zrod nové tradice a to konání sletových zimních her Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s Tamtéž, s Viz. příloha č. 12, foto č. 12, plakát pro slet (nemusí být přímo konkrétně toho sletu), zde připojen jako ukázka propagace sletové kultury 138 Janda B., Sokolské slety, s Kozáková Z., Sokolské slety, s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Kozáková Z., Sokolské slety, s

38 Avšak první velkou akci sletu bylo uspořádání druhých středoškolských her, které připadaly na dny 3. až 7. června Obsahovaly plavecké závody, atletiku, hry a cvičení na nářadí. Vrcholem her bylo společné vystoupení na cvičišti, kdy proběhla ukázka prostných cvičení, nechyběl průvod Prahou. 142 Po středoškolských hrách následovalo 13. června vstoupení sokolského žactva, které předvedlo prostná cvičení. Účastnilo se cvičenců z pražských žup, žáků ze vzdálených míst a žákyň. Již samozřejmostí byly závody. Následovala vystoupení sokolského dorostu. Nově dorostenci cvičili v režných kalhotách s odhalenou hrudí a do průvodu nastoupili v bílém s opaskem. Dorostenky pak cvičily v modrých úborech a v průvodu kráčely v červených sukních, bílých halenkách a pestrých čelenkách. Během dorosteneckého cvičení na Strahově chlapci zacvičili prostná cvičení v počtu cvičenců. Hlavní dny dorostu byly 26. až 29. června. Obsahoval mnoho soutěží a průvod Prahou. 143 Hlavní sletové dny tentokrát byly od 4. do 6. července V rámci ukázky prostných cvičení vystoupilo žen a mužů. 144 Dále pak vystoupení žen na 256 kladinách. Další sletový den se opakovaly prostná cvičení mužů a žen z předchozího dne. Samozřejmě vše za účasti hostů z celého světa. Po veškeré sletové dny byly pořádány závody. Celkem se na cvičební ploše vystřídalo cvičenců. Nechyběla ukázka jízdy a vystoupení Československé armády. Své cvičení také předvedli zahraniční hosté, pro tento slet z Ameriky, Francie, Polska, Jihoslované. 145 Třetí den se konal průvod v ulicích Prahy, kterého se účastnilo lidí a v krojích. 142 Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Viz. příloha č. 13, foto č. 13, ukázka prostných cvičení 145 Janda B., Sokolské slety, s

39 Během sletu, jak již bylo zmíněno, byly pořádány soutěže a závody v atletice, nářaďové disciplíny, plavecké a herní. Nechyběla ani sletová scéna na téma Kde domov můj, která ukazovala krásy Československa. Příchod Praotce Čecha, polní práce, krásy přírody, lidové písně. Jako každé jiné slety, i v případě tohoto, se konal bohatý kulturní program v divadlech mnoho koncertů. 146 V průběhu sletu věnoval Masaryk sokolstvu vlajku. Děj tohoto sletu byl poprvé přenášen rozhlasem. 147 Ze sletů se již stala masová akce. Během sletových dnů se na cvičišti vystřídalo cvičenců (sokolských) a celkem přijelo Sokolů. Na tribunách se celkem vystřídalo a cvičení shlédlo diváků, kdy největší počet diváků najednou bylo Devátý slet Slet se konal roku Slet byl uspořádán k 100. výročí narození M. Tyrše. Celému sletu předcházel běh Sokola, který byl uspořádaný 19. a 20. září Z devíti pohraničních míst republiky vyběhli běžci, kteří nesli vlajku, a cílem byl Tyršův dům v Praze. Délka tratí byla celkem km a účastnilo se běhu běžců z jednot, mládež, muži i ženy. 149 Začátkem března byly uspořádány sletové zimní hry. Hlavní sletový program pak připadl na červenec. Jako obvykle mu předcházelo vystoupení škol na Strahově a týden sokolského žactva. Toho se účastnilo žáků a žákyň. 146 Kozáková Z., Sokolské slety, s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s Janda B., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s

40 Středoškolské hry, kterých se účastnilo studentů, se konaly ve dnech 16. až 18. června. Obsahovaly soutěže v atletice, na nářadí, košíkové a plavání. 150 Hlavní sletové dny byly první týden v červenci. Nechyběl průvod Prahou a cvičení na Strahově. 151 Sletiště bylo upraveno a zvětšeno pro diváků a cvičenců. Prostná cvičení najednou cvičilo mužů a žen. 152 Novinkou sletu byl zpívaný chorál mužů a ženy předvedly měnivé obrazce. Starší muži na památku M. Tyrše cvičili prostná cvičení, která byla k vidění během prvního pořádaného sletu. Za nejhezčí cvičení z celého sletu bylo považováno cvičení cvičenek s kužely. Nechyběla ani cvičení zahraničních hostů. 153 Sletová scéna pro tento slet byla nazvána Tyršův sen a částečně se nesla v duchu antiky. Také byla uspořádána výstava, která byla celá o Tyršovi. 154 I tento slet byl bohatý na novinky. Jednalo se o pěveckou soutěž, soutěž hudebních a trubačských sborů, divadelní, loutkářská, literární a recitační soutěž. A co bylo úplnou novinkou, tak poprvé zde byla zavedena meteorologická služba Desátý slet Slet se konal roku 1938, již za velmi nestabilní politické situace před druhou světovou válkou. První velká sletová akce byl rozestavěný běh. Pokrýval celé území republiky v rámci 10 tras a km. Zúčastnilo se jej běžců. Pro změnu běžci vybíhali z Tyršova domu a roznášeli sletová poselství do různých koutů republiky. 156 Následovaly v únoru sletové zimní hry. Nově se zde objevil hokejový turnaj a krasobruslení. Lyžařské závody byly v rámci toho sletu konány v Tatrách. 150 Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Janda B., Sokolské slety, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

41 Sletová vystoupení v tomto roce trvala 5 týdnů. Začínaly jako první školy, které cvičily koncem května. V rámci cvičení na cvičišti vytvořili seskupením státní vlajku. V červnu se konaly již čtvrté středoškolské hry, kterých se účastnilo studentů. Tentokrát studenti měli zastoupení i na zimních hrách. Opět předvedli společná prostná cvičení. 157 Nechyběly ani závody v atletických disciplínách, plavání, skoky do vody, košíková a házená. Nově také soutěž ducha v recitaci. Na průvodu Prahou se účastnilo hochů a dívek z nižšího stupně a hochů a dívek z vyššího stupně. Nově v rámci středoškolských her cvičilo i jihoslovanské studentstvo. 158 Další novinkou tohoto sletu byl dne brannosti, který byl 16. června. Zde probíhaly ukázky, jak Tyršova tělocvičná soustava slouží k branné přípravě. Aby novinek v rámci tohoto sletu nebylo málo, objevuje se také Slet sokolského žactva. Žáci byli rozděleni do tří skupin, podle věku. Celkem se účastnilo dětí a poprvé měly také svůj vlastní průvod. Jednalo se o první samostatný slet žactva. V rámci průvodu šlo žáků, kteří nesli 423 vlajek, a cvičenců z toho bylo Konaly se také dny dorostu koncem června. Účastnilo se celkem dorostenců a dorostenek. Dívky v červenobílém kroji a chlapci v novém khaki kroji. Opět ukázali prostná cvičení a nově dorostenky předvedly vlastní tanec. 160 V rámci hlavních sletových dnů konány opět závody a společná vystoupení na cvičišti. Ženy předvedly prostná cvičení za účasti cvičících. Dále ženy předvedly rej, kterého se účastnilo žen. V rámci reje utvářely různé obrazce. Prostná cvičení mužů znázorňovala Přísahu republice a účastnilo se mužů 157 Kozáková Z., Sokolské slety, s Janda B., Sokolské slety, s Tamtéž, s Kozáková Z., Sokolské slety, s

42 najednou. 161 Ani během tohoto sletu nechyběl výstup sokolské jízdy za účasti 238 Sokolů. 162 Konal se také slavnostní průvod Prahou, uspořádána byla také výstava. Sletová scéna byla na téma Budovat a bránit a odkazovala k myšlence semknutí národa k obraně, což bylo i motivem celého sletu. 163 Přestože se slet konal ve velmi napjaté době, před druhou světovou válkou, dodal národu sílu, důvěru a ukázal jednotu Sokola a národa jako takového Sokol ve Volyni Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni byla založena 27. července Stanovy byly schváleny 25. prosince 1890 a na základě tohoto schválení pak proběhla první valná hromada 18. ledna Tak jako všechny ostatní jednoty sokolské, i ta volyňská, měla zvolené heslo Tužme se. Účelem vzniku bylo pěstování tělocviku společným cvičením, výlety, pořádání vycházek, závodů v šermu, jízdě na koni. Co však bylo zvoleno jako nejdůležitější úkol, bylo povznesení tělesných a mravních sil. Jednota byla řízena valnou hromadou a výborem. Členi byli děleni na zakládající členy, činné, přispívající a ženský sbor. 166 Po ustanovení jednoty proběhla volba zatímního výboru. Jeho úkolem bylo vypracovat stanovy a připravit zahájení řádné činnosti Tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni. Předsedou tohoto výboru byl zvolen JUDr. M. Žák, místopředsedou Fr. 161 Viz. příloha č. 14, foto č. 14, prostný cvičení mužů 162 Kozáková Z., Sokolské slety, s Tamtéž, s Waldauf J., Sokol malé dějiny, s SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 54, Zápisy ze schůzí a valných hromad Tamtéž 42

43 Novotný a zapisovatelem J. Třeštík. Jako další členi výboru byli pánové Bergman, Bízek, Javůrek, Harmach, Houdek, Krof, MUDr. Odstrčílek, Scheinost, V. Jan. 167 V rámci tohoto prozatímního výboru byl ustanoven příspěvek člena ve výši 1 Zl. Již při založení jednoty bylo celkem 75 členů přispívajících a činných. První pravidelné cvičení bylo uspořádáno 11. února 1891, ale vlastní činnost již dříve za činnosti prozatímního výboru. Pak již se činnost jednoty rozjela na plno. Stala se přispívajícím členem Matice školské. Členi jednoty se účastnili různých župních sletů a veřejných cvičení. V rámci své činnosti pořádali vycházky, pochodová cvičení, vystoupení a mnoho dalších kulturních akcí. 168 V rámci sdružení všech jednot do České obce sokolské, byla jednota Volyně přidělena k Jeronýmově župě v Písku a to roku V roce 1916 měla jednota již 116 členů. Byla činná v různých oblastech, např. členem spolku pro postavení pomníku Mitra Jana Husa v Praze, podporovala veřejnou knihovnu ve Volyni, kdy darovala 20 korun ročně. V rámci jednoty fungovalo několik oborů, konkrétně vzdělávací, lyžařský, tenisový, zábavní, pěvecký, ženský a stavební. 169 S rozvojem činnosti vyvstala potřeba nové tělocvičny pro jednotu. Stavba byla započata roku 1927, ale koupě pozemku proběhla již v roce Sokolovna byla dostavěna a slavnostně otevřena Co se týká účasti na všesokolských sletech, tak jednota ve Volyni se účastnila 9. sletu. Spolek svou činnost ukončil v roce SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 54, Zápisy ze schůzí a valných hromad Tamtéž 169 Tamtéž 170 Tamtéž 171 Tamtéž 43

44 4.1 První velká akce Po zahájení činnosti Tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni byla první velká akce účast na župním sletu a veřejném cvičení v Písku ve dnech 14. až 18. srpna I přestože župa jako taková zatím neexistovala. Pro účely veřejných cvičení se scházel cvičitelský sbor. Jako příklad zde bude uvedena schůze ze dne 28. prosince V rámci této schůze byl projednáván návrh společných prostných cvičení pro veřejné vystoupení a pro župní slet Župy Jeronýmovi ve Volyni, konaný v roce Popis cvičení byl takový, že prvotně se stálo stoj zánožmo levonož. Paže byly ohnuty před pažmo dovnitř. Výpad levonož v před a odpažit. Následoval poklek pravonož a vzpažení. Vztyk a přísunem levé nohy stoj spatný a ruce připažit obloukem bočným. Totéž opakovat na druhou stranu. 172 Příklad cvičení dorostu s tyčemi pro stejnou akci. Pro cvičení byli dorostenci rozděleni do několika oddílů, ukázka se bude týkat prvního oddílu. Základní postavení byl stoj spatný, tyč dole rovně. Oddíl první začínal cvičení stoj předkročen vpravo, tyč na pravé straně vpředu, dále stoj zánožní vpravo, tyč k levému boku kolmo vlevo vzhůru, stoj úkročný vpravo, tyč k pravému rameni a návrat do základního postavení. Obdobná cvičení připravena i pro další tři oddíly. 173 Toto je příklad jedné série cvičení, obdobně jich bylo vytvořeno celkem pět pro tuto akci. Vše vyžadovalo přísná pravidla na přesnost, kvůli přesnému předvedení na veřejnosti Stanovy Tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni Stanovy ze dne 5. října Usnesen název Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, sídlo ve Volyni. Znakem jednoty Sokol a heslo Tužme se. Účelem jednoty 172 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 54, Zápisy ze schůzí a valných hromad Tamtéž 174 Tamtéž 44

45 bylo pěstovat tělocvik společným cvičením, společnými výlety, vycházkami, šermováním a jízdou na koni. Dále také pěstována střelba, plavání a bruslení. Jednota také pořádala přednášky, rozpravy o věcech tělocvičných a společenské zábavy. V zájmu pěstování bratrství sokolského jednota ve Volyni se zavazuje stýkat se s ostatními českými tělocvičnými spolky, kvůli udržování styků se také člen jednoty stane členem nejbližší župy a obce sokolské. K hospodaření a pořádání akcí se využívalo jmění spolku, které bylo vytvářeno z příspěvků členů. Do jmění spolku se zahrnovalo veškeré náčiní, nářadí, finanční hotovost, dary a další majetek spolku. Jednota se skládala z členů zakládajících a činných, kteří se dělili na pěší a jízdní, členů přispívajících a čestných. Zakládajícím členem byl ten, kdo do pokladny spolku přispěl nejméně 10 Zl. najednou či během roku složil. Činným členem byl ten, kdo se přihlásil a byl přijat výborem, zaplatil zápisné a platil řádný měsíční příspěvek. Přispívajícím členem byl ten, kdo zaplatil zápisné, výborem byl přijat a platil řádný měsíční příspěvek, ale neměl žádný podíl na spolkovém tělocviku. 175 Činní a přispívající členi platili 50 krejcarů až 1 Zl. a 50 krejcarů zápisné a měsíční příspěvek pak 10 až 30 krejcarů, tento příspěvek se zavázali platit vždy dopředu. Čestným členem mohl být jmenován ten, kdo měl u jednoty zvláštní zásluhy. Činní a přispívající členi měli právo účastnit se na veřejném vystupování spolku a právo na vstup na zábavy pořádané jednotou. Mohli volit ve valné hromadě i byt zvoleni, ale nemohli hlasovat o rozpuštění jednoty. Zakládající členi měli práva členů činných i přispívajících, kromě pasivního volebního práva. Žáci, kteří měli svolení 175 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony,

46 rodičů či zákonných zástupců a platili zápisné a členské příspěvky, jejichž výši určoval výbor, mohli být vzděláváni a mohli cvičit v rámci jednoty. Členem přestal být ten, kdo ohlásil výboru své vystoupení, kdo byl z jednoty vyloučen. Dále mohl být člen prohlášen za vystoupeného, z důvodu neplacení příspěvků, mohli to být členi činní i přispívající, pokud neplatili řádné své příspěvky. Členem se nemohl stát někdo, kdo byl vyloučen z jiné Sokolské jednoty. Záležitosti jednoty řídila valná hromada a výbor. Řádná valná hromada byla svolávána výborem a scházela se v lednu každého roku. Mimořádná valná hromada mohla být svolána výborem, kdykoliv, pokud to požadovalo alespoň 14 členů. Jednání valné hromady bylo veřejné, ale účastnit se mohli jen členi a pozvaní hosté. Právo hlasovat na valné hromadě měli pouze členi jednoty. Valná hromada rozhodovala o věcech týkajících se celé jednoty, ustanovovala výši měsíčních příspěvků a zápisného. Během valné hromady byli voleni členi výboru, čestní členi a starosta, náhradníci členů výboru, revizor účtů jednoty. Dále se v rámci jednání rozhodovalo o stanovách a jejich změnách a projednávaly se právně závazná konání pro jednotu, jako například prodej a koupě nemovitosti, jejich užívání, činní členi volili náčelníka jednoty, apod. K platným usnesením muselo být přítomna alespoň jedna třetina členů. V případě, že se nesešel potřebný počet členů, svolávala se druhá valná hromada, která již platně usnášela, bez ohledu na počet přítomných členů. Volby na valné hromadě probíhaly pomocí hlasovacích lístků Výbor Tělocvičné jednoty Sokol ve Volyni Výbor tvořil starosta, devět členů a náčelník. Výbor byl volen na valné hromadě na dobu funkčního období, které bylo jeden rok. Dále se volilo pět 176 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony,

47 náhradníků, kteří byli voleni zároveň s výborem. Svou činnost výbor musí započít do 14 dnů od zvolení. Schůze výboru se konaly minimálně jedenkrát měsíčně. K platným usnesením musela být přítomna alespoň polovina členů výboru. Ze svého středu si pak sami volili starostu, jednatele a pokladníka. Náhradníci byli povoláni v případě, že se řádný člen výboru nemohl ujmout funkce. Výbor řídil vnitřní i vnější záležitosti jednoty. Ustanovoval a propouštěl cvičitele, opatřoval nářadí a náčiní tělocvičně, spravoval jmění jednoty, najímal místnosti pro spolek, dohlížel na pořádek a kázeň, vykonával disciplinární moc, vylučoval členy, sestavoval zvláštní řády, jako např. domácí, jednací, výletní, apod. Při přijímání členů výbor hlasoval, kdy hlasování bylo tajné, o přijetí či nepřijetí uchazeče. Takto rozhodoval o členech činných i přispívajících. Pokud výbor odhlasoval nepřijetí, nemusel být zdůvodněno. Při hlasování o vyloučení člena výborem, musela hlasovat více jak polovina členů. Vyloučení nabývalo platnosti ihned a mohlo být zrušeno pouze usnesením valné hromady a to jen v případě, že se vyloučený člen do 14 dnů odvolal. 177 Starosta nebo náměstek starosty svolávali výbor ke schůzím a předsedali jim i schůzím na valné hromadě. Zastupovali také jednotu ve věcech vnějších záležitostí. Listy, které měly právní závazky pro jednotu, musely být podepsány od starosty, jednatele a dvou členů výboru. Listiny jiného charakteru musely být podepsané od starosty nebo jeho náměstka nebo jednatele. Na finanční hospodaření jednoty dohlíželi dva dozorové účetní, kteří také kontrolovali výbor. Zkoumali účty, předkládali své návrh na valné hromadě. Použití stejnokrojů měla jednota právo při veřejných vystoupeních, to samé platilo pro prapory. Stejnokroj byl od počátku ustanovený stejný, jako využívala 177 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony,

48 Tělocvičná jednota Sokol Praha. Pokud by došlo k použití bez povolení výboru nebo mimo veřejné vystoupení, hrozilo vyloučení člena, který takto kroj zneužil. Osobní spory mezi členy dohlížel a rozhodoval smírčí soud, vůči jeho rozhodnutí již nebylo možné se odvolat. Sestavení smírčího soudu bylo tím způsobem, že každá strana sporu ze svého středu zvolila jednoho důvěrníky, ti pak mezi sebou volili vrchního důvěrníka. Prostředníkem mezi spornými stranami byli starosta nebo náměstek starosty a strany se na ně obracejí. Starosta určoval lhůty pro zvolení důvěrníků či vrchního důvěrníka. Sám mohl ustanovit důvěrníka straně, která je nerozhodná a případně i vrchního důvěrníka. Mimo výše zmiňované povinnosti, museli členi dbát na své osobní jednání, tak aby nepoškodili pověst spolku. Při rozchodu jednoty, musel být vyjádřen souhlas minimálně ¾ členů jednoty na valné hromadě. Ta pak rozhodovala co se má stát se zbytkem jmění jednoty. Pokud by byla jednota zrušena dříve, jmění propadalo městu Volyně s podmínkou darování první následně vzniklé tělovýchovné jednotě Cvičitelský řád Sbor cvičitelský tvořili náčelník, veškeří cvičitelé a pomahatelé. Počet členů ustanovoval správní výbor jednoty a řídil se přitom návrhem cvičitelského sboru. Dvě třetiny hlasů členů stačily pro přijetí nebo vyloučení členů sboru Náčelník Náčelníka ustanovila valná hromada. Vystupoval pak jako předseda a vůdce cvičitelského sboru. V jeho nepřítomnosti náčelníka zastupoval jeho zástupce, který byl volen cvičitelským sborem. 178 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony, Tamtéž 48

49 Náčelník měl také v rámci cvičitelského sboru hlasovací právo. V případě rovného počtu hlasů, vyhrával návrh, pro který hlasoval náčelník. Mohl svolávat cvičitelský sbor, rozdělovat cvičící členy jednoty do družstev a přidělovat jim cvičitele. Dohlížel na zachování cvičitelského a výletního řádu, na vyučování a cvičení jednoty. Řídil výlety a veřejná vystoupení Členi cvičitelského sboru Technicky řídili jednotu, opravovali a dodatkovali změny ve vyučovací soustavě jednoty. Pokud požadovali ke svému fungování zvláštní náklady, muselo vše být schváleno výborem. Povinně se účastnili cvičitelských hodin a porad svolaných náčelníkem. Pokud se neúčastnili cvičitelské hodiny nebo porady museli předložit důvodnou omluvu, pokud tedy o neúčasti neinformovali dříve. Pokud měli členi cvičitelského sboru více neomluvených hodin, mohl dojít k jejich vyloučení. Platná porada členů cvičitelského sboru mohla probíhat za přítomnosti minimálně 2/3 členů, kdy rozhodovala většina hlasů. I při hlasování pro přijetí či vyloučení členů bylo potřeba mít 2/3 hlasů Cvičitel Dbal o pořádek a náležité cvičení svého družstva. Musel dodržovat schválený rozvrh a nesměl se od něho odchylovat. Při veřejných vystoupeních jednoty dbali náčelník a cvičitelé o zachování řádu v četách. Při těchto příležitostech mohli náčelník a cvičitelé dle potřeby využít předepsané odznaky. 180 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony,

50 4.5 Jednací řád Valná hromada Posuzovala návrhy výboru. Každý člen jednoty měl možnost přednést svůj návrh na valné hromadě, každý měl toto právo. Pokud byl podán návrh, hlasovalo se a debatovalo o něm. Slovo vždy uděloval na valné hromadě předsedající starosta nebo náměstek starosty. V rámci zasedání valné hromady se přezkoumávaly účty a schvalovaly se. Volili se noví členi a veškeré volby probíhaly tajně, pomocí hlasovacích lístků. Předseda ukončoval jednání, pokud se prošly všechny body programu, pokud většina členů žádala odročení jednání, nebo v případě nahodilé překážky či události Výbor Mohl do schůze pozvat znalce na poradu. Tvořil zprávy o schůzích výboru jednoty. Příchozí zprávy o schůzích župního výboru jednoty měl za povinnost vyvěsit ve spolkových místnostech. Případně se vydávaly časopisecky Jednatel Oznamoval a zapisoval nové členy. Oznamoval také neplatící členy, kteří pak byli na valné hromadě označení za vystupující. Oznamoval a svolával valné hromady a schůze výboru. Podával zprávu na valné hromadě o činnosti výboru a stavu jednoty. Také na valné hromadě přednášel návrhy výboru. Sepisoval statická data o jednotě, zapisoval na valných hromadách a schůzích výboru. Staral se celkově o písemnosti jednoty SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony,

51 4.5.4 Pokladník Spravoval majetek jednoty a vedl účty. Přijímal vybrané příspěvky od členů, pokud bylo potřeba, vyplácel požadované částky. Sestavoval roční bilanci a předkládal ji účetním dozorcům a výboru. Uchovával listiny o jmění spolku Domácí správce Dohlížel na čistotu a upravenost spolkových místností. Staral se o cvičební nářadí, dával zprávu o škodách na majetku, dále také vedl inventář o nářadí jednoty. Připravoval veřejná cvičení, výlety, valná shromáždění a slavnosti Knihovník archiv. Spravoval knihovnu, půjčoval knihy, vedl jejich seznam a spravoval spolkový 4.6 Řád domácí Přihlásit se mohl kdokoliv. Vždy se žádost o přijetí oznamovala na nejbližší výborové schůzi. Každý přihlášený musel uvést jméno, byt a zaměstnání. Žádost se vyvěsila v místnostech jednoty, kde se v případě požadavků oznamovaly další informace. Cvičenec ke cvičení nesměl být připuštěn jinak, než ve cvičebním úboru a obuvi. Pokud cvičitel podal pokyn k ukončení cvičení, cvičenci musí opustit cvičení. Každý cvičenec musel sledoval ukazování cvičitele a řádně své cvičení vykonávat. Jiná cvičení, než ta zadaná cvičitelem, nesměla být vykonávána. Cvičení mimo stanovenou hodinu byla možná pouze s povolením náčelníka. Pokud kdokoliv cvičení překážel, musel ihned potřebné místo pro cvičení vytvořit. 51

52 Kdo poškodil nářadí, měl za povinnost škodu uhradit. 182 Cokoliv náčelník a cvičitel ve smyslu tohoto řádu nařizovali, bylo nutné poslechnout. Každé porušení řádu domácího podléhalo disciplinárnímu řízení. Bylo zakázáno používat cizí majetek bez svolení. Pokud byl host v tělocvičně, bylo nutné jej představit náčelníkovi, který udělovat povolení ke vstupu. V tělocvičně bylo zakázáno kouřit a naopak platila povinnost uchovávat pořádek a čistotu. V tělocvičně byla umístěna kniha přání, kam bylo možné zapisovat různé návrhy, ale musely být podepsané. Valná hromada pak o těchto návrzích rokovala Řád výletní Účelem výletů Sokola bylo cvičení v pochodu, běhu a poklusu. Překonávání obtíží a překážek v přírodě pomocí skoku, šplhu a cvičení v útoku. Utužování těla ve větru, dešti a vedru. Čas a cíl výletu určoval po návrhu cvičitelský výbor. Přípravy k výletu konal jednatel, náčelník a domácí správce. Každý výlet konaný jednotou musel být oznámen včas v oběžníku nebo jiným způsobem. K výletu bylo povinné dostavit se včas, v kroji. Obyčejné menší vycházky bylo možné absolvovat i v obyčejném oděvu. Vůdcem výletu by náčelník, nebo jím jmenovaný zástupce. Cvičitelé vedli své čety. Členi jednoty Sokol se museli během výletu chovat tak, aby neponičili čest jednoty. Každý účastník výletu musel vůdce bezpodmínečně poslouchat, v případě neuposlechnutí byl vystaven disciplinárnímu řízení SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony, Tamtéž 184 Tamtéž 52

53 4.8 Řád knihovní Užívat knihovnu jednoty mohli členi i nečleni. Knihy se půjčovaly na dobu 14 dnů, ty většího rozsahu až na 4 týdny. Pokud byla vypůjčená kniha poškozená či ztracená byl člověk, který to způsobil, povinen ji celou uhradit, buď zakoupením nové, nebo zaplacením plné ceny. Při menším poškození mohl výbor přijmout jinou náhradu, které byla nabídnuta Právní náležitosti stavby sokolovny Na základě usnesení správního výboru ze dne 6. února 1915 byla sepsána smlouva s městem Volyně. Tělocvičná jednota Sokol na základě smlouvy předala městu Volyně svůj stavební fond, který byl uložený na vkladní knížce. Fond k datu předání činil korun a 72 haléřů. Město Volyně dle smlouvy přijímalo tento stavební fond a zavazovalo se plnit dané požadavky a smluvní ujednání. Mezi ně patřila i prosba, že pokud Tělocvičná jednota Sokol Volyně zanikne a zároveň stavební fond nedosáhne potřebné výše pro výstavbu tělocvičny, město Volyně vybuduje tělocvičnu pro výchovu občanů a mládeže. Případná budova, kterou by vybudovalo město Volyně, musela s příslušenstvím vyhovovat technickým parametrům a svému účelu. Dále bylo město Volyně povinné vybrat pro stavbu takové místo, které by nabízelo i místo pro letní cvičiště. Město bylo povinné spravovat tělocvičnu a příslušenství ta, aby vše dostálo svého účelu, kterým byla tělesná výchova občanů a mládeže Českého národa, která se řídila zásadami původní sokolské myšlenky. Jiným organizacím, které se neřídily zásadami Sokola (např. Orel), nemohla být tělocvična dána do užívání. 185 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 50, Stanovy a zákony,

54 Stavební fond měl zůstat až do využití na stavbu tělocvičny, uložen u Občanské záložny ve Volyni a úroky a další vklady se postupně připisovaly ke kapitálu již zde uloženému. Povinnosti vyplývající z této smlouvy měl právo vymáhat každý člen Sokola v době, kdy byla smlouva sepsána. V případě, že Tělocvičná jednota Sokol nezanikne do pěti let od sepsání smlouvy, smlouva se automaticky stala neplatnou. V tom případě pak město bylo povinno navrátit vkladní knížku zpět jednotě, kdy se jednalo o vkladní knížku Občanské záložny ve Volyni č Tato smlouva byla sepsána 30. dubna Župní slety Jednota se primárně účastnila akcí své župy. Samozřejmě, jak bylo výše zmíněno, účastnila se i Všesokolského sletu. Avšak tyto menší akce, které se pořádaly v rámci župy, byly častější a dostupnější. Dalšími akcemi pak byly akce přímo pořádané jednotou. Jako například různá veřejná vystoupení, výlety, zábavy a podobně. Příkladem menší župní akce může být první veřejné cvičení Sokolské župy Jeronýmovi. Cvičení se konalo v Blatné dne 13. srpna Příjezd účastníků byl naplánovaný nejdéle na 8:45, kdy se všichni měli shromáždit u nádraží, odkud se pak společně šlo do města. Pak proběhl rozchod jednot do určených míst. Důraz se kladl na náčelníky, kteří měli dbát přísně na své svěřence. Dohlíželi, aby cvičenci byli včas na všech stanovištích a včas se dostavili na zkoušku prostných cvičení. Na tuto zkoušku byl společný sraz v 9:45 na nádvoří měšťanské školy, odkud se společně pochodovalo ke zkoušce. Bylo i nařízeno, že cvičenci, kteří se nebudou účastnit zkoušky, nemohou pak veřejně vystoupit. 186 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 65, Stavební odbor,

55 Po zkoušce byl naplánovaný oběd. Ten byl zajištěný v různých hostincích ve městě a cena za oběd byla předem domluvená na 45 krejcarů. Ve 14 hodin se Sokolové seřadili k průvodu městem na cvičiště. Zde pak v 15 hodiny začalo veřejné cvičení. Pro lepší organizaci byla místa v šatnách rozdělena dle jednot a necvičícím byl vstup do šaten zakázán. Každá jednota byla povinna dopravit si cvičební kroje, který byl předepsaný a jednoty byly o tom informovány předem. To samé se také týkalo dopravy nářadí na cvičiště, kdy každá jednota si musela přivézt vlastní. 187 Župní slet pořádaný ve dnech 23. a 24. června 1934 ve Vimperku byl i za účasti jednoty ve Volyni. Jednotě dorazila pozvánka, ve které bylo přímo napsáno, že slet pořádaný v poněmčeném Vimperku, který v těchto dnech měl být v záplavě sokolské. Slet byl vnímán, jako příprava manifestace velkého národního a morálního významu, protože přímo dle slov z pozvánky, slet byl pořádán na horké půdě pohraniční, kdy slet měl být v takovém rozsahu, že dávnému a stálému nepříteli a ohrožovateli bude vážnou výstrahou. 188 Pozvánka za tento župní slet od Tělocvičné jednoty Sokol Vimperk je plná národních výzev k obraně a zve celou župu k hojné účasti. Co se týká programu a dopravy na cvičiště, tak jednota Volyně měla využít zvláštní vlak, který odjížděl z Volyně v 7:06 a přijížděl do Vimperku v 8:15. Ve vlaku všem Sokolům byla po předložení průkazky poskytnuta sleva ve výši 33,3 % na jízdné. 189 Po příjezdu se ihned všichni museli odebrat na sletiště ke zkouškám. Necvičící členi vyčkávali mezitím u nádraží, kde bylo seřadiště pro účely odpoledního pochodu. 187 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 71, Slety sokolské župy Jeronýmovi, Tamtéž 189 Viz. příloha č. 15, foto č. 15, průkazka 55

56 Stravování pro účastníky sletu bylo zařízeno na sletišti od 11:30 do 12:30 a všichni přihlášení si museli přivézt vlastní příbor. V případě, že bylo přihlášeno stravování v restauraci, probíhalo od 11:00 do 12:30 v restauraci hotel Zlatá hvězda, pro jednotu ve Volyni bylo přiloženo 65 ks poukázek na oběd. Začátek programu sletu byl v 13:00 na seřadišti u nádraží, odkud vycházel průvod směrem ke sletišti. Tam pak proběhl vlastní program sletu, kdy Sokolové ukázaly cvičení prostná i na nářadí. Odjezd s Vimperku byl naplánován v 19:35 a příjezd do Volyně ve 20:40, opět zvláštním vlakem vypraveným pro tuto událost. V pozvánce dále byla výzva k přesnému dodržování pokynů, tak aby se ukázala ukázněnost Sokola. Společně s pokyny byly zaslány i sletové odznaky Význam Sokola pro mládež v obci Z počátku založení Sokola ve Volyni se objevovaly problémy se cvičením mládeže. Vzhledem k počátečnímu nedostatečnému vzdělání cvičitelů, nebylo povoleno cvičení mládeže. Tím se jednota však odradit nenechala a požádala ČOS o pomoc. Dostalo se jí pak pomoci jak v oblasti dovzdělání cvičitelů, tak z počátku i cvičitelů, kteří vedli cvičení mládeže. Z počátku cvičení mládeže probíhalo tak, že si cvičitelé, myšleno volyňští, sami vymýšleli cviky pro mládež, což se pak upravilo, jakmile se dostalo pomoci od ČOS. 191 Tak jak tomu bylo i v jiných jednotách, mládež i zde cvičila v podstatě od počátku založení. S tím, že z počátku cvičili pouze chlapci. I Volyňské jednotě chvíli trvalo, než vůbec ustanovila cvičitelský sbor žen, následně pak začaly cvičit i dívky. 190 SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 71, Slety sokolské župy Jeronýmovi, Tamtéž 56

57 Příkladem může být rok 1908, kdy dorost čítal 59 chlapců, a při veřejném cvičení téhož roku se představilo 52 dívek při cvičení se stuhami. 192 Tělocvičná jednota Sokol Volyně sama měla činnou mládež. Mimo výstupy při různých akcích, kdy se cvičilo, se pořádaly i akce pro děti a dětská představení. Příkladem může být třeba Mikulášská zábava pořádaná v Sokolovně ve Volyni. 193 Kde tedy probíhala nejenom zábava pro dospělé, ale předtím i představení dětí ze Sokola. 194 Avšak Sokol jako organizace byl hlavně tělovýchovný, takže mimo sletů, kterým se věnovaly předchozí kapitoly, se pořádaly i různé závody a klání či veřejná cvičební vystoupení. Pro mládež v obci Volyně, byla sokolská organizace významná. V podstatě z počátků činnosti, zde nepůsobila žádná jiná tělovýchovná organizace, snad kromě Klubu československých turistů, ale tato organizace měla členskou základnu hlavně mezi dospělými. Proto organizace Sokol byla pro mládež velmi významná a to z důvodu, že se měli členi kde scházet a měli akce a program, kterým se zabývali. Měli pořádané vlastní závody, slety a vystoupení. Mládež pak měla velmi bohatě naplňovaný program a utvářela si hodnoty do budoucnosti SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 71, Slety sokolské župy Jeronýmovi, SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 68, Kulturní akce dětská představení 194 Viz. příloha č. 16, foto č. 16, pozvánka na Mikulášskou zábavu SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 54, Zápisy ze schůzí a valných hromad,

58 5 Závěr Práce si kladla za cíl představení jednoty Sokol a to na příkladu konkrétní vybrané jednoty fungující ve Volyni. Jak bylo ukázáno v úvodních kapitolách, vzhledem k době vzniku a politické situaci, byl spolek velmi rychle rozšířen do různých koutů země a začal nabývat na významu. Často mohl být spíš vnímaný jako politická organizace vzhledem k velikosti, ale vždy lpěl na zásadách tělovýchovy. Jak bylo ukázáno díky zásadám, které do spolku přinesli Tyrš a Fügner, spolek sdružoval lidi napříč společenskými vrstvami a jakékoliv rozdíly, ať už majetkové či ve vzdělání, se zde stíraly díky demokratickému fungování. Důležité bylo vzájemné oslovování Bratře a ctění stejných zásad. Pro spolek jako takový byly velmi významné Všesokolské slety a tím pádem jim také byla věnována největší část práce. Je to něco, díky čemu vešel spolek do povědomí všech. Ať již v době, kdy spolek ještě fungoval, ale i v době, kdy byl již zrušen a následující režim na nápodobě sletů pořádal Spartakiády. Masovost akce vždy fascinovala a stále fascinuje diváky. Ve sledovaném období bylo uspořádáno celkem deset sletů, ale již od pořádání druhého sletu je patrný nárůst účastníků a diváků. Čím více sletů bylo uspořádáno, tím více byly propracované. V poslední části se práce zabývá fungováním jednoty Sokol ve Volyni. Na této jedné, menší jednotě, je ukázáno, jak spolek fungoval. Sokol nebyl pouze o kázni a Všesokolských sletech. Důležitá byla také organizační struktura, co to je ukázáno na malém celku, je pak přeneseno na všechny. Proto je zde část věnována organizaci, tak aby nyní bylo patrné, jak funguje celá organizace. Samozřejmě spolek Sokol ve Volyni také sám pořádal různé akce, společenské, kulturní a veřejná vystoupení. Účastnil se také župních a všesokolských sletů. Bylo ukázáno, jak vůbec probíhaly přípravy na slety a tyto akce. Nyní si můžeme představit, jak probíhala příprava na Všesokolský slet. S ohledem na velikost celé organizace, je až neuvěřitelné co vše spolek dokázal uvést v činnost a vše udržovat v chodu a při životě. Ovšem díky odkazu, který počínal v 19. století, se nám dodnes 58

59 zachovaly důkazy toho, jak se v té době žilo, přemýšlelo, odkaz neuvěřitelných masových akcí, které nemají ve světě obdobu, ale i zásad pro život. Téma práce bylo zvoleno, což bylo také naznačeno v úvodu, s ohledem na dnešní dobu. Kdy stále více dětí a dospělých zapomíná na zásadu Ve zdravém těle zdravý duch. Proto práce přináší připomínku důležitosti tělocviku. Cílem práce bylo připomenout důležitost tělovýchovy na ukázce odkazu Tyrše a Fügnera a celého spolku Sokol. Ukázka fungování a připomenutí spolku Sokol, což bylo cílem, byla naplněna, zbytek, tedy nalezení častějších cest ke sportu, u dětí (i dospělých) bude záležet na každém jednotlivci. 59

60 6 Prameny a literatura 6.1 Archivní prameny Státní okresní archiv Strakonice - fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni - Zápisy ze schůzí a valných hromad Stavební odbor, Slety sokolské župy Jeronýmovi, Kulturní akce dětská vystoupení - Zápisy ze schůzí a valných hromad, Všesokolský slet, Literatura Dvořáková Zora. T. G. Masaryk Sokol a dnešek. Praha Fikar Alois. O Sokole a sokolství. Praha Janda Bohumil. Sokolské slety. Praha Kozáková Zlata. Sokolské slety Praha Novotný Jan. Sokol v životě národa. Zlín Tyrš Miroslav. Náš úkol směr a cíl. Praha Waldauf Jan. Sokol, malé dějiny a velké myšlenky. Luhačovice Vzdělavatelské listy. Praha: Sokol, 2015, 02 červenec. 60

61 7 Seznam příloh Příloha 1 foto č. 1, Sokolský prapor (J. Novotný, Sokol v životě národa, Zlín 1990, s. 1) Příloha 2 foto č. 2, Miroslav Tyrš (J. Novotný, Sokol v životě národa, Zlín 1990, s. 3) Příloha 3 foto č. 3, Jindřich Fügner (J. Novotný, Sokol v životě národa, Zlín 1990, s. 2) Příloha 4 foto č. 4, plakát připravený pro první slet (SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 70, Všesokolský slet, ) Příloha 5 foto č. 5, nákres prostných cvičení (SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 70, Všesokolský slet, ) Příloha 6 foto č. 6, nákres prostných cvičení (SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 70, Všesokolský slet, ) Příloha 7 foto č. 7, nákres prostných cvičení (SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 70, Všesokolský slet, ) Příloha 8 foto č. 8, ukázka průvodu (Bohumil Janda, foto přílohy) Příloha 9 foto č. 9, cvičení žen se stuhami (Bohumil Janda, foto přílohy) Příloha 10 foto č. 10, cvičení žen se stuhami (Bohumil Janda, foto přílohy) Příloha 11 foto č. 11, cvičení žen se stuhami (Bohumil Janda, foto přílohy) Příloha 12, foto č. 12, plakát pro slet (SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 70, Všesokolský slet, ) Příloha 13 foto č. 13, prostná cvičení (Bohumil Janda, foto přílohy) Příloha 14 foto č. 14, prostná cvičení (Bohumil Janda, foto přílohy) 61

62 Příloha 15 foto č. 15, průkazka (SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 71, Slety sokolské župy Jeronýmovi, 1931) Příloha 16 foto č. 16, pozvánka na Mikulášskou akci (SOkA Strakonice, Fond Tělocvičná jednota Sokol ve Volyni, inv. č. 68, Kulturní akce dětská představení) 62

63 8 Přílohy Příloha č. 1 foto č. 1 Příloha č. 2 foto č. 2 63

64 Příloha č. 3 foto č. 3 Příloha č. 4 foto č. 4 64

65 Příloha č. 5 foto č. 5 Příloha č. 6 foto č. 6 65

66 Příloha č. 7 foto č. 7 66

67 Příloha č. 8 foto č. 8 67

68 Příloha č. 9 foto č. 9 Příloha č. 10 foto č

69 Příloha č. 11 foto č. 11 Příloha č. 12 foto č

70 Příloha č. 13 foto č. 13 Příloha č. 14 foto č

71 Příloha č. 15 foto č. 15 Příloha č. 16 foto č