Ulice V Bosně 2 (vznik a několik poznámek k dalšímu rozvoji)

Transkript

1 Podíváme-li se na mapu Spomyšle zhotovenou v éře panování císařovny Marie Teresie v letech v rámci tzv. I.vojenského mapování, pak snadno zjistíme, ţe po domovní zástavbě není v lokalitách Bosna, Škvárovna a Lípová ani stopy. Vesnice Spomyšl se před dvěma a půl stoletími rozkládala pouze po obvodu dnešní návsi s řídkým osídlením směrem k rybníku. Ani na mapách II.vojenského mapování ( ) a III.vojenského mapování ( ) stále ještě v těchto místech nenalézáme ţádnou zástavbu. V období mezi II.a III.mapováním byly vystavěny domky kolem beřkovské cesty a tam se později začalo říkat V Chaloupkách 1. Teprve bezprostředně po III.mapování došlo v obci k výstavbě domků v lokalitě s místním názvem Bosna, zhruba po dalších dvaceti letech pak začala vznikat Škvárovna v podobě, v jaké ji známe dnes. Bezprostředně poté se začalo s výstavbou za rybníkem, dnes Lipová a Na Podfuku. Ulice V Bosně 2 (vznik a několik poznámek k dalšímu rozvoji) Jak jiţ bylo shora zmíněno, po zastavění obou stran tehdejší beřkovské cesty, které skončilo postavením domku čp. 46 (dnes MVDr. Jaroslav Podrápský), došlo na další lokalitu tzv. Bosnu. Název, podle vyprávění některých starších nebo jiţ neţijících obyvatel, je prý odvozen od vandrujícího Bosňáka, který touto cestou od Mlčechvost přicházel v pravidelných intervalech do Spomyšle, aby prováděl řemesla, která v obci nebyla zastoupena. Tehdy v dávných dobách to byla oprava hrnců (drátování) a o trochu později také nosil na zádech tabulky skla k zasklívání oken. Jistě se lze domnívat, ţe toto nebyly jediné dvě činnosti, které prováděl. Také je třeba vzít v úvahu, ţe v dalších obdobích přicházeli nebo přijíţděli touto cestou do obce řemeslníci jiných národností, ale na Bosňáka se nezapomnělo a název lokality se traduje dodnes. Roku 1882 byly postaveny domky čp. 47 (dříve Smrčenských), čp. 48 (Františka Macáka), čp. 50 (Jana Tomse), čp. 51 (Matěje Štěpána) a čp. 52 (Josefa Růţičky). V roce 1883 následovala stavba domků čp. 49 (Antonína Šimrala z Mlčechvost), čp. 53 (Jana Hokše) a čp. 54 (Antonína Bílka z Luţce). V tomto okamţiku se musíme pozastavit, protoţe záznamy v délce dvou roků se nedochovaly. Mezitím byl postaven domek v odlehlé části obecního katastru, dodnes známý pod názvem Cihelna. Dostal čp. 55 a lze se domnívat, ţe byl postaven v letech 1883/84. S určitostí lze tvrdit, ţe vznikl jako cihlářství a postavil ho Jan Kubeš, majitel čp. 4 na návsi. Také se lze domýšlet, ţe obec nechtěla připustit, aby nebezpečí ohně hrozící při pálení cihel, ohroţovalo sousední zástavbu v obci a proto určila místo tak vzdálené od obce. Po jedenáctileté přestávce výstavba domků pokračovala a popisná čísla domů byla přidělována postupně tak, jak obytné stavby vznikaly. Roku 1895 byl Václavem Králem, majitelem čp. 26 na návsi, postaven domek čp. 56, známý později jako hospoda pana Titěry. Roku 1897 jiţ stojí domek Františka Uhra čp. 57, téhoţ roku byly vystavěny domky čp. 58 (Václava Řeháka) a čp. 59 (Josefa Tošnera). V únoru roku 1898 dostala povolení k obývání svého domku čp. 60 paní Marie Janouškovcová, v červnu téhoţ roku začal bydlet František Kulhavý ve svém domku čp. 61, v červenci se nastěhoval do domku čp. 62 Antonín Kindl a v srpnu poţádala o povolení k obývání novostavby čp. 63 Julie Derflová. Domek čp. 64, který byl postaven r Františkem Kroftou, je dnes rohovým domem a má vchod i vjezd situován do dnešní Škvárovny. Ještě však zbývalo v Bosně několik nezastavěných parcel. Koncem roku 1901 dostal povolení k obývání svého nového domku Antonín Masák 3 z nádraţí Jenšovice, domku bylo obcí přiděleno čp. 65. O několik měsíců později, v únoru 1902, se nastěhovala do nového domku čp. 66 Marie Wurmová a v prosinci 1902 byl právě obydlen nově zřízený domek čp. 67 Antonína Kopeckého. Posledním domkem, postaveným počátkem 20.století v Bosně, byl domek čp. 69. O povolení k jeho stavbě poţádala Marie Hanzlíková v únoru Jak je z předchozích informací patrné, domovní zástavba v Bosně probíhala po dlouhých 22 let a byla zakončena stavbou domku čp. 69. Ulici podél silnice k Mlčechvostům pak doplnily aţ těsně před II.sv.válkou stavby domků čp. 118 (r. 1939, Františka Puchnera) a čp. 119 (asi 1940, původně Duchoslavův, pak Jedličkův) a v nedávné době naproti nim přes silnici postavený rodinný dům čp. 140 (Mgr. Št. Srbová). Nutno se zmínit o faktu, ţe silnice 24611, která vede Bosnou, bývala do roku 2006 hlavní silnicí I/16 na trase Slaný- Mělník. Původní cesta, ještě prašná, bývala poloţena výškově mnohem níţe. Častým zpevňováním cesty kamenem a 1 O beřkovské cestě bylo více napsáno v příloze Spomyšelských aktualit č.3/ Místní název ulice. Obec Spomyšl nemá dosud své ulice pojmenovány. 3 Jméno Masák je správně zapsáno. Jím postavený domek čp.65 od něho koupil roku 1920 pan Václav Macák. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 I Vznik některých zastavěných lokalit v obci

2 poté několika vrstvami asfaltu poloţenými při bezprašné úpravě a následných opravách, se silnice dostala do úrovně, kdy domky stojící po obou jejích stranách, jsou utopeny hluboko pod její úroveň. Tohle tvrzení se týká hlavně pravé strany lokality (při pohledu od návsi) Elektrisace obce. Ke svícení el.proudem se svým podpisem přihlásili (vedle jména je uvedeno čp. domu): Duchoslav Antonín-47, Uher Josef-49, Švec Václav-52, Kuřák Václav-53, Šourek Ant-54, Titěra Josef-56, Uher Jan-57, Rechcígl Josef-58, Šafařík Bedřich-59, Janouškovec Jan-60, Kulhavý Fr.-61, Kindl František-62, Tyle Antonín-63, Macák Václav-65, Vaněk Bedřich-66, nečit.-67, Povondra Karel V obci probíhala pokládka potrubí obecního vodovodu a rozvod do domů domovními přípojkami Občané mohli své domy napojit na rozvod zemního plynu a začít pouţívat tento druh energie k vyhřívání domků a vaření. Mohli si také poţádat o napojení na telefonní síť Odkanalizování domků v Bosně proběhlo od poloviny října do konce listopadu. Pokládání hlavního řadu pod silnicí III/24611 způsobilo problémy, hlavně v dopravě. Silnice byla po nezbytně dlouhou dobu pro veškerou dopravu uzavřena, výjimkou byly pouze průjezdy autobusů hromadné dopravy. Několik dní byla doprava řízena semafory Instalace nového plastového potrubí hlavního řadu pro pitnou vodu proběhla v Bosně v měsíci květnu a tato etapa výstavby vodovodu ve směru na Vepřek byla prozatímně ukončena na konci obce za domem čp V průběhu akce byla omezena silniční doprava. V Bosně, r. 2008, pohled z výšky 465 m 4 V Bosně, , úprava silnice po odkanalizování domů V Bosně 5, třicátá léta 20.století (1.dospělá osoba zleva je paní Růţena Borečková bydlící tehdy v čp.60, 4.osoba zleva je sl. Marie Macáková, 5.zleva ve světlém šátku je její matka paní Ludmila Macáková, 6.zleva je pan Janoušek, 7.zleva je paní Uhrová (roz.helclová) a v uniformě je obecní stráţník p. František Tošner. V Bosně 6, snímek datován 20.ledna 1938 (zleva pan Bedřich Srba, jeho syn Miloslav Srba, Bedřichova manţelka Anna Srbová a zcela vpravo pan Florián, všichni stojí před Srbovic domem čp. 50) 4 Tento a další podobné výškové snímky byly získány pomocí programu Google Earth. 5 Snímek od p. Jaroslava Výruta. 6 Snímek od pí. Miluše Srbové. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 II Vznik některých zastavěných lokalit v obci

3 Ulice Škvárovna 7 (vznik a několik poznámek k dalšímu rozvoji) Místní lokality V Chaloupkách a Bosna, které vznikly vţdy, kdyţ bylo třeba někde ubytovat nové obyvatele, jiţ přestaly stačit a nemohly se dále rozpínat. Tehdy nastal čas připravit další vhodné pozemky pro potřebu stavby domků. Volba padla na pozemky kat.č. 394 a 395. Kdyţ byl r postaven dům čp. 63 v Bosně a další stavebník poţádal v lednu 1899 o povolení ke stavbě 8, muselo se 19.února 1899 sejít obecní zastupitelstvo, aby na svém sezení stanovilo stavební čáru na pozemku čkat. 394 a 395 ve Spomyšli a i v důsledku toho šířku nové ulice, kteráţ tamtéţ otevřena bude, směr této ulice byl stanoven a usneseno, ţe tato nově utvořená ulice směrem k Vraňanům musí býti 10 m široká a čára stavební pak usnesena tak, ţe majitelé příslušných parcel s touto novou ulicí sousedících, po obou stranách se nalézajících, jsou povinni postoupiti obci Spomyšelské bez úplaty od svých parcel díly v šíři 3 m a současně bylo prohlášeno, ţe za těchto podmínek bude udělováno stavební povolení ku stavbám na původních parcelách č.kat. 394 a Následující domek, který byl stavěn v dnešní lokalitě Škvárovna, byl domek čp. 68. Byl postaven roku 1903 Janem Šrytrem v těsném sousedství domu čp. 64. Třetím domkem postaveným ve Škvárovně byl domek čp. 71 a vystavěl ho František Macek roku Posledním domkem vystavěným ještě za Rakouska, byl roku 1918 Josefem Kavkou postavený domek čp. 74. Z dokladu o placení poplatků z převodu práva vlastnického lze vyčíst, ţe manţelé Josef a Marie Kavkovi zaplatili manţelům Ferdinandu a Anně Klinderovým za pozemek 736 Kč, navíc státu poplatky v hodnotě 19,50 Kč. Aby byla dodrţena jistá kontinuita staveb domků, je třeba se zmínit o faktu, ţe se v období před I.světovou válkou stavěly domy i v jiných částech obce, a to čp. 70 (Rybákův), čp. 72 (r Štolcův, před zbouráním stával u obecního transformátoru ) a čp. 73 (r Vršovských). Po vzniku samostatného československého státu pokračovalo jednání o převodu dalších pozemků ve Škvárovně na nové majitele. Tak např. jiţ v polovině ledna 1920 byly převedeny pozemky čkat. 394 a 395 na Aloise a Boţenu Uhrovi, Václava a Marii Uhrovi, Karla a Libuši Štolcovi (čp. 21), Josefa a Annu Zemanovi a Karla a Marii Kuřákovi. Všichni tito majitelé pozemků ihned poţádali o povolení ke stavbě domku, k ţádosti přiloţili plánky a povolení jim bylo zdejší obcí neprodleně vydáno. Pak postupně poţádali o povolení ke stavbě další majitelé pozemků a z lokality se stalo jedno velké staveniště. Většina domků stála během 2-3 roků, další se dostavovaly později. Ve dvacátých letech minulého století měl nejvyšší popisné číslo domek čp. 97, který stál nejpozději v roce Na tomto místě je dluţno poznamenat, ţe roku 1926, tedy po stavební explozi ve Škvárovně, byla provedena parcelace pozemku čkat. 369 pana Hájka, na kterém byly vystavěny domky čp. 94 (1926), čp. 95 (1926), čp. 12 (1927), čp (1927) a čp. 96 (1928). Tenkrát byla a dodnes je tato lokalita ohraničena silnicí k Jeviněvsi a cestou k cihelně (dům čp. 55). Ve Škvárovně tvoří výjimku ze starší výstavby domy čp. 38 (Šebovi, postaven r a číslo dostal po zbouraném domku rodiny Šrytrovy V Chaloupkách), čp. 126 (Černých, postaven v roce 1955), čp. 134 (Fišerovi, postaven v polovině 70.let 20.stol.) a čp. 137 (dvoudomek Československých drah z r. 1981). Ještě pár slov k cestě (ulici). Dne 5.listopadu 1922 se na schůzi sešli obecní starosta Václav Švec, obecní radní Turek Václav, Fišer František, Uher Alois a členové obecního výboru Tošner Josef, Rybák Ant., Janouškovcová M., Malík Ant. a Švec Karel. Pan Václav Turek navrhnul zřídit cestu v nové ulici ku Vraňanům a aby se pro tento účel počítalo v rozpočtu s větším obnosem. Frant. Fišer navrhnul, aby se to podniklo jako nouzová práce. V červnu 1924 prohlásila Obec Spomyšl, zastoupená u soudu svými zákonnými zástupci, ţe na základě usnesení obec.zastupitelstva ze dne věnuje níţe uvedené díly a postupuje je ku zřízení nové obecní ulice č.kat. 399 ve Spomyšli. Soudní rozhodnutí bylo jednoznačné: Protoţe nikdo nepodal odpor proti návrhu, povoluje se sloučení dílců pozemkových parcel s poz.parcelou čkat. 399 (veřejnou cestou ve Spomyšli) pro veřejný statek. Dopis Okresní správní komise v Roudnici n.l. uvádí přesné údaje o skutečně pouţitých dílech ke zřízení nové veřejné obecní ulice čís.kat. 399 ve Spomyšli. Pouţity byly následující díly: díl ve výměře 12 m 2 od stavební parcely č.kat. 76 (Čeněk a Marie Srbovi) díl ve výměře 33 m 2 od stavební parcely č.kat. 80 (Fr. a Julie Mackovi) díl ve výměře 73 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/7 (Václav a Anna Uhrovi) díl ve výměře 40 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/8 (Jan Uher) díl ve výměře 25 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/9 (Josef a Marie Kavkovi) díl ve výměře 125 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/1 (Frant. a Emilie Fišerovi) díl ve výměře 53 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/10 (Josef a Anna Zemanovi) díl ve výměře 64 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/11 (Václav a Marie Uhrovi) 7 Místní název je odvozen od faktu, ţe při stavbě některých domků byla jako tepelně izolační materiál pouţita škvára. 8 O povolení ke stavbě domu ţádal František Krofta. Dům dostal čp Text psaný kurzívou je přesným opisem z dokladu. 10 Domky čp. 6 (Švecův-Tichotův) a čp. 12 (Srbův) obdrţely svá popisná čísla po domcích, které byly v obci předtím zbourány. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 III Vznik některých zastavěných lokalit v obci

4 díl ve výměře 54 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/12 (Karel a Libuše Štolcovi) díl ve výměře 47 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/13 (Karel a Libuše Štolcovi) díl ve výměře 52 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/14 (Karel a Marie Kuřákovi) díl ve výměře 58 m 2 od stavební parcely č.kat. 394/15 (Alois a Marie Uhrovi) díl ve výměře 134 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/2 (Václav a Marie Budkovi) díl ve výměře 86 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/3 (Marie Dobiášová) díl ve výměře 68 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/4 (Florián a Růţena Macourkovi) díl ve výměře 60 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/5 (Antonín a Boţena Kacerovský) díl ve výměře 68 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/6 (Václav a Marie Jindřichovi) díl ve výměře 65 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/7 (Václav a Alţběta Husákovi) díl ve výměře 70 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/8 (Jan a Rozálie Vorlovi) díl ve výměře 86 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/9 (Ladislav a Růţena Pokorný) díl ve výměře 74 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/10 (Václav a Julie Karasovi) díl ve výměře 64 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/11 (Josef a Marie Čechákovi) díl ve výměře 40 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/12 (Ladislav Svoboda) díl ve výměře 56 m 2 od stavební parcely č.kat. 395/13 (Miloslav a Marie Kučerovi) Ukázka, jak ve skutečnosti vypadala příloha soudního rozhodnutí: Dále Okresní správní komise potvrdila, ţe jestliţe by nebyly bývaly díly tyto postoupeny obci v cestě dobrovolné, byly by bývaly ve smyslu 365 všeob. zákona obč. vyvlastněny, poněvadţ dílů těchto bylo nutno pouţíti ku zbudování nové veřejné cesty, totiţ nové ulice, tedy postoupení dílů těchto ţádal zájem všeobecného dobra. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 IV Vznik některých zastavěných lokalit v obci

5 V následujících desetiletích prošla ulice obdobným vývojem jako jiné ulice v obci Před elektrisací obce se k připojení na veřejnou elektrickou síť a zavedení přípojky do svého domu přihlásili (za pomlčkou je uvedeno čp. domu): Fofonka Václav-64, Srba Čeněk-68, Macek František-71, Kavka Josef-74, Uher Václav-75, Uher Alois-76, Karas Václav-77, Kacerovský Antonín-78, Šeba Antonín-79, Dobiáš Josef-83, Macourek Florián-84, Vorel Jan-87, Kučera Miloslav-88 a Uher Josef obecní kronikář poprvé pouţil název Škvárovna; bylo to v březnu v souvislosti s úmrtím paní Pokorné, manţelky domkáře ze Škvárovny Vyasfaltován sjezd z hlavní silnice I/16 do ulice Škvárovna Zahájeny práce na výstavbě obecního vodovodu, začalo se ve Škvárovně V březnu projednávala Rada MNV úpravu vozovek po poloţení potrubí vodovodu v ulicích, mezi nimi i ve Škvárovně. Rozhodnuto, ţe práce se zajistí za svépomoci občanů Stavební komise projednávala uzavření Škvárovny směrem ke trati s ohledem na poloţení potrubí vodovodu k novému bytovému domu ČSD (čp. 137) a k měnírně proudu Na plenárním zasedání MNV bylo konstatováno, ţe dosud nebyly instalovány výstraţné značky omezující rychlost vozidel v ulici Škvárovna, určen náhradní termín: do konce května. V červenci byly zajištěny dopravní značky Dej přednost v jízdě na hlavní silnici pro všechny místní komunikace v obci. Rada MNV schválila zapojení dalších 5ti vodovodních přípojek v ulici u ss. Bartoně, Duchoslava, Špičky, Uhra L. a Guzeje V červenci projednávala Rada MNV návrh investora výstavby el.měnírny na úpravu ulice Škvárovna takto: vybrat cm do hloubky, navézt štěrk, zatáhnout a navrch poloţit šotolinu. V říjnu oznamuje na plenár.zasedání předseda MNV s. Josef Šeba, ţe v roce 1980 byly zabudovány do všech místních komunikací dopravní značky a v plánu je zahájit úpravu ulice Škvárovna včetně vybudování chodníků Na podzim byla dokončena akce poloţení zemního kabelu pro bytovku měnírny proudu v ulici Škvárovna včetně přípravy na instalaci betonového sloupu. Koncem roku byla dokončena oprava ulice Škvárovna v hodnotě 60 tisíc Kč (podle dohody s investorem ČSD) a tím se vytvořily podmínky pro vlastní úpravu této komunikace. Rada MNV se dohodla, ţe do plánu zařadí vybudování chodníků v ulici Škvárovna a podél Švecových (objednat dlaţdice a obrubníky). V závazku obce na rok 1982 se objevila poloţka: začít s budováním chodníků ve Škvárovně V únoru Rada MNV konstatuje, ţe je třeba zajistit obrubníky a dlaţdice. V září Rada projednávala zařazení akcí Z na příští rok Rozhodnuto navrhnout jako investiční akci rekonstrukci místní komunikace Škvárovna včetně vybudování chodníku a bezprašného povrchu V únoru: V zápisu ze zasedání Rady MNV je zapsáno, ţe k rekonstrukci místní komunikace Škvárovna je zajištěno 600 ks obrubníků, je třeba ještě zajistit zbývajících cca 800 ks dlaţdic a cement. U OSS 11 Mělník je akce finančně dotována a je v plánu na rok V dubnu došla do obce potvrzená smlouva OSS Mělník ohledně rekonstrukce místní komunikace Škvárovna ve Spomyšli. Rada MNV bude urgovat dodání potřebné dokumentace. V červnu jiţ budování chodníků běţelo na plné obrátky, v srpnu byla neinvestiční akce (chodníky) dokončena z 98 % (údaj ze zápisu Rady MNV) a zbývalo, aby silniční správa dokončila vozovku dle projektu. Ve vyhodnocení obecního závazku pro nadřízené orgány se píše, ţe v roce 1983 bylo započato s rekonstrukcí Škvárovny, kde jsou hotovy chodníky, mimo chodníku u objektu JZD. Kaţdý majitel domku si poloţil obrubníky a usadil tři řady betonových dlaţdic. Penetraci vozovky v délce 280m měla do konce října 1983 provést OSS Mělník, ale provede to se skluzem v příštím roce. V závazku obce na rok 1984 stojí: dokončit rekonstrukci komunikace Škvárovna ve spolupráci s OSS Mělník V dubnu byla projednána dohoda mezi OSS Mělník a MNV Spomyšl: Výstavba komunikace v ulicích Škvárovna a V Chaloupkách. V září, na plenárním zasedání MNV, oznámila komise pro výstavbu při MNV ve Spomyšli, ţe mezi akce, které se podařilo splnit, patří úprava komunikace a chodníků na Škvárovně. Toto sdělení potvrdilo i vyhodnocení závazku za rok 1984: podařilo se za pomoci ČSD Kralupy a JZD Nová Ves ulici vybagrovat a OSS Mělník provedla navezení kamene a provedla penetraci. Tím byla akce dokončena a ulice dostala bezprašný asfaltový povrch Zápis v obecní kronice trochu odporuje předchozímu tvrzení, protoţe uvádí, ţe na podzimní směně NF byl dokončen chodník 1996 V dubnu: Začala se hloubit rýha a pokládat potrubí na zemní plyn v ulici Škvárovna. Naše obec dostala povolení k plynofikaci jako druhá obec v mělnickém okrese. Práce prováděla firma S+B z Odolena Vody. Na konci ulice je postavena regulační stanice. Kolaudace stavby byla 16.ledna Na jaře dokončena plynofikace obce a obytné domy začaly vyuţívat zemní plyn na vaření a topení. V červenci byl v ulici poloţen nový asfaltový povrch. Téhoţ roku měli obyvatelé moţnost nechat si ve svém domě připojit telefonní přístroj. V předstihu poloţila firma SPT Telecom a.s. do země telefonní kabely (většinou pod dlaţbu chodníků). První veřejná telefonní budka v obci byla postavena roku 1995 v ulici Škvárovna (na rohu bývalého Sobotkova statku, dnes budovy čp. 147), zprovozněna byla na počátku roku Telefonní spojení bylo moţné navázat pomocí telefonní karty. 11 Okresní správa silnic příloha Spom. aktualit č. 4/2012 V Vznik některých zastavěných lokalit v obci

6 Škvárovna, r. 2008, pohled z výšky 465 m Škvárovna, r. 2004, redukční stanice zemního plynu Škvárovna, r. 2005, napravo čp V ulici bylo poloţeno potrubí hlavního řadu splaškové kanalizace. Práce proběhly v červnu, v září byla upravena cesta před dvoudomkem čp. 137 a 28.října byla zprovozněna čerpadla v čerpací stanici na konci ulice Škvárovna. Obyvatelé ulice obdrţeli z OÚ Spomyšl oznámení, ţe od 31.října mohou napojit své domy na obecní kanalizaci Instalace nového hlavního potrubí pro pitnou vodu z nového zdroje se stavu ulice nijak nedotkla. Mezi akce, které se bezprostředně týkaly ulice Škvárovna, patřila péče o cestu školních dětí do školy ve Vraňanech. Tak např.: V únoru 1923 byl na schůzi obecního výboru usneseno, aby starosta vyzval Vraňanskou obec, aby nechala upravit spojovací cestu Spomyšl-Vraňany aspoň tou měrou, aby školní dítky měly poněkud usnadněnou návštěvu školní. V březnu roku 1969 se uskutečnila brigáda na úpravu pěšiny ze Škvárovny k podjezdu (pro školáky) za účasti 13 občanů. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 VI Vznik některých zastavěných lokalit v obci

7 Ulice Lípová a Na Podkuku 12 (vznik a několik poznámek k dalšímu rozvoji) Přišla doba, kdy lokality v Bosně a ve Škvárovně byly zastavěny a jiţ přílivu lidí nestačily, tudíţ opět vyvstala potřeba někde umístnit další obyvatele. Deputátní domky zdejších rolníků a majitelů zemědělské půdy byly plné k prasknutí. Končila dvacátá léta minulého století a díky odchodu pana Rudolfa Krále, majitele čp. 26 a polností, se obec Spomyšl mohla pustit do rozšíření zastavěné části. Vše začalo dostávat své obrysy na schůzi dne 20.srpna 1927, kdy se vedení obce rozhodovalo, zda má obec ţádat o příděl od usedlosti p. Rudolfa Krále. Ten se z obce odstěhoval, neboť jako ruský legionář dostal zbytkový statek o výměře 100 ha v Ţelenicích u Bíliny a své spomyšelské pozemky předal pozemkovému úřadu. Důleţitému rozhodování byli v ten den přítomni: obecní starosta Švec Václav, obecní radní Turek Václav (čp. 4), Cibulka Josef, Štolc Karel čp. 23, členové obecního výboru Uher Alois, Novotný Ladislav, Vorel Jan, Duchoslav Václav, Štolc Karel čp. 21, Fišer František, Srba Čeněk a Šafařík Bedřich. Starosta Václav Švec navrhnul, aby si obec zajistila pozemek u rybníka jako stavební parcelu a z pozemku by uchazečům prodávala po řadě místa na stavbu. Karel Štolc čp. 23 navrhnul, aby se obec ucházela o příděl veškerých pozemků k čp. 26 bez budov. Pan František Fišer navrhnul, aby se obec ucházela o veškeré pozemky a budovy téţ. Pak bylo přikročeno k hlasování, nejprve o nejširším návrhu Františka Fišera: ze 12 přítomných obdrţel 4 hlasy. Poté hlasováno o návrhu Karla Štolce čp. 23 a ten ze 12 přítomných obdrţel 6 hlasů, čímţ byl přijat. Akce se začala připravovat. Zájemci mohli od 1.do 7.února 1928 podávat své ţádosti o příděl od čp. 26 p. Rudolfa Krále. Jak z dalšího průběhu vyplývá, ţádosti to byly pouze nezávazné a měly pravděpodobně slouţit Obecnímu výboru pro informaci o počtu zájemců o stavební parcely. Poněvadţ bylo zájemců hodně, rozhodl obecní výbor dne 8.února 1928, ţe o pozemky od usedlosti p. Krále leţící u rybníka poţádá Pozemkový úřad a opatří pro tuhle koupi úvěr. Přesné znění protokolu obecní schůze sepsaného dne 8.února 1928 za účasti obecního starosty Václava Švece, obecních radních Cibulky Josefa a Srby Čeňka, členů obecního výboru Novotného Ladislava, Štolce Karla čp. 23, Duchoslava Václava, Floriána Karla, Jedličky Jana, Dobruského Josefa, Fišera Františka a Turka Václava čp. 4: Předmět: Má-li naše obec ţádat St.pozemkový úřad o pozemek u rybníka od usedlosti pana R. Krále na stavební místa a opatření fin.prostředků. Usnesení: Starosta obce vysvětlil situaci ohledně zmíněného pozemku a navrhuje, aby obec naše o pozemek ten podala ţádost, poněvadţ zájem o stavební místa jest veliký, a kdyţ obec bude míti pozemek k dispozici, bude po pořadě stavební místa přidělovati uchazečům domácím a po pořadě podle parc.plánu. (Konec citátu.) - Po debatě nechává starosta hlasovat a návrh byl přijat osmi hlasy. Na schůzi dne 22.března 1928, které byl přítomen obecní starosta Václav Švec, obecní radní Cibulka Josef, Štolc Karel čp.21, Srba Čeněk, členové obecního výboru Novotný Ladislav, Duchoslav Václav, Fišer František, Štolc Karel čp. 23, Dobruský Josef, Florián Karel, Jedlička Jan a Turek Václav (čp.4), bylo rozhodováno o přiděleném pozemku na stavbu domků a usneseno, ţe jako první nutný krok je třeba povolat civilního geometra p. Vovse z Roudnice k vyhotovení parcelačního plánku na stavebním pozemku parc.č.3, aby se mohla stavební místa zadávat uchazečům. Obecní kronika pak zaznamenala, ţe dne 28.března 1928 pan ing. Voves z Roudnice rozměřuje pole u rybníka po p. Královi na stavební parcely, dělá parcelační plán. O tři dny později se obecní výbor sešel k prohlédnutí provizorního parcelačního plánu na stavební místa na parc.č.3 ve dvojím provedení a na návrh Frant. Fišera byl přijat plánek č.1 za platný. Obecní výbor se rozhodl, ţe uchazečům o stavební místa stanoví podmínky. Ty budou upraveny podle podmínek, které jako vzor pro naši obec zaslal obecní úřad v Dol. Beřkovicích. Starosta byl pověřen, aby způsobem v obci obvyklým uchazeče vyzval, aby ve stanovené lhůtě podali přihlášky o místa na obecním úřadě 13. Události nabyly rychlého sledu. Jiţ sedmého dubna 1928 byla připravena konečná úprava podmínek pro všechny uchazeče, kteří obdrţí stavební místa na parc. č. 3. Podmínky zněly takto: 1. Kupující se podrobuje všem platebním podmínkám, které budou na něho obcí vzneseny, tj. cena za sáh a pak veškeré výlohy s pozemkem spojené, i případné úroky a daně dle příslušné výměry, jakoţ i poplatek za orbu. 2. Podmínkou prodeje jest, ţe Státní pozemkový úřad prodej pozemku na stavbu schválí. 3. Se stavbou domku nutno započít do 2 let, tj. v roce 1928 a Jenom ve výjimečných případech můţe obecní zastupitelstvo prodlouţit stavební dobu o jeden rok. 12 Místní názvy ulic. 13 Obecní úřad býval umístěn většinou v domě, kde sídlil starosta obce a nebylo-li to moţné, tak v některé veřejně přístupné místnosti, v našem případě v hostinci U Viktorinů v čp. 22 na návsi. Bývala tam umístěna uzamykatelná skříň, ve které měl starosta a radní uloţeny různé dokumenty, tiskopisy a psací potřeby, vše, co bylo k zajištění chodu obce třeba. Rovněţ obecní pokladna a pokladna chudých tam byly umístěny, ale peněţní hotovost bývala malá. Vybrané finance (daně, pokuty, poplatky z obecních aukcí atd.), pokud nebyly ihned vyplaceny, se neprodleně odesílaly poštou na úřady nebo do záloţny do Roudnice nebo do vraňanské Kampeličky. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 VII Vznik některých zastavěných lokalit v obci

8 4. Kdyby některý z kupců podmínku pod bodem 3 nedodrţel, můţe pozemek jemu obec odebrati a jinému přiděliti. Rovněţ tak ten, kdo by z důvodu spekulačních pozemek třeba rozestavěný chtěl prodati, má obec právo za cenu nabývací mimo stavby zpět poţadovati a jinému jej přiděliti. 5. Stavěti se musí dle regulačního plánu obcí navrţeného a schváleného. 6. Pozemek prodává obec za všech podmínek, jak je stanovil Státní pozemkový úřad pro nabyvatele pozemku z pozemkové reformy. 7. Pozemek předá obec do vlastnictví, aţ sama nabyde vlastnictví od Pozemkového úřadu, nejdříve aţ započne se stavbou domku a od té doby platí nabyvatel veškeré daně a dávky na něho vypadající. 8. Veškeré výlohy spojené s vyměřováním koupeného pozemku na stavební místa, zhotovení plánů, provedení knihovního pořádku a sepsání kupní smlouvy hradí nabyvatel pozemku ze svého. Dále veškeré výlohy obci vzniklé i v době pozdější, jako urgence u St.pozemkového úřadu atd., hradí kupující. Na úpravu povstalých ulic na parc.pozemku zdraţí obec 1 sáh po 1 Kč, kterýţto obnos bude uloţen do doby, kdy se s úpravou započne. 9. Při podpisu smlouvy jsou nabyvatelé povinni sloţit na přidělený pozemek 3 Kč na 1 sáh. Dodatek k podmínkám: Kdyby některý z uchazečů sám po dvou letech ustoupil nebo mu musela obec pro nedodrţení podmínek místo odebrat, srazí si obec z kupní ceny nájem rovnající se 100 kg pšenice z jednoho korce. Po přečtení a schválení podmínek začal výběr uchazečů. O budoucích majitelích stavebních pozemků a také o číslu stavební parcely rozhodovali tito lidé: obecní starosta Václav Švec, obecní radní Josef Cibulka a Čeněk Srba, členové obecního výboru Ladislav Novotný, František Fišer, Karel Štolc čp. 23, Josef Dobruský, Karel Florián, Jan Jedlička a Václav Turek (čp.4). Pan Karel Štolc čp. 23 uvedl, ţe není přípustno, aby ţadatel, který zasedá v zastupitelstvu, byl přítomen, kdyţ se jedná o jeho záleţitosti. Pan starosta Švec pak z důvodů těch předává předsednictví svému náměstkovi a ţádá, aby se projednala jeho ţádost. Pan Fišer navrhuje, aby se projednaly nejprve ţádosti lidí, kteří nemají kde bydlet. Návrh přijat. Ţádost pana Hellera se zavrhuje. Ţádost pana Františka Kopeckého se přijímá. Ţádost pana Václava Tošnera se přijímá. Ţádost pana Ladislava Macka se odkládá, aţ kdyţ zbude stavební místo. Ţádost pana Josefa Šmause se zavrhuje. Ţádost pana Antonína Benedikta se přijímá. Ţádost pana Václava Urbana se přijímá. Ţádost pana Josefa Fišera se přijímá. Ţádost pana Františka Derinka se přijímá. Ţádost pana Antonína Duchoslava se přijímá. Ţádost pana Václava Černého se přijímá. Ţádost pana Karla Suchého se přijímá. Ţádost pana Františka Adamovského se přijímá. Ţádost pana Václava Borečka se zavrhuje. Ţádost pana Jana Jedličky se přijímá. Ţádost pana Josefa Vaňka se přijímá. Ţádost pana Josefa Dobruského se přijímá. Pan František Fišer navrhnul, aby se znovu hlasovalo o ţádosti pana Václava Borečka, poněvadţ někteří zástupci obecního zastupitelstva prohlásili, ţe jim nebylo dosti jasné, jedná-li se o zavrţení nebo odloţení. Při opětném hlasování byly 4 hlasy pro, čímţ se ţádost pana Borečka zamítla. Poněvadţ byla zamítnuta i ţádost pana Ladislava Macka, zůstávali ještě tři místa k zadání. Starosta Václav Švec nechal hlasovat o své ţádosti, ta však byla zamítnuta. Po další debatě byla 4 hlasy přijata ţádost Karla Floriána, 5 hlasy přijata ţádost Václava Švece, zamítnuty byly ţádosti Bedřicha Vaňka a Josefa Dobruského. Poněvadţ stále zbývalo ještě 1 místo navrhnul starosta, aby bylo přiděleno panu Borečkovi. Hlasováním mu bylo skutečně 7 hlasy přiděleno. Nakonec byla stavební místa přidělena takto: Starostovi Václavu Švecovi bylo přiděleno č.6, Urban Václav dostal č.5, Tošner Václav č.4, Duchoslav Antonín č.8, Fišer Josef č.9, Florián Karel č.1, Jedlička č.12, Dobruský Josef č.7, Vaněk Josef č.13, Boreček č.14, Adamovský č.15, Suchý Karel č.2, Černý Václav č.3, Derinek Frant. č.11, Benedikt Ant. č.10 a Kopecký Frant. č O dva týdny později se v obecním výboru projednávalo nové zadání stavebního místa po Ant. Benediktovi. Sedmi hlasy z devíti bylo přiděleno stavební místo Bedřichu Vaňkovi za stanovených podmínek. 14 Právě nepřehlednost jednání obecního výboru nakonec přivedla občanstvo k místnímu pojmenování jedné z ulic s novými parcelami Podfuk ( Na Podfuku ). Jde o ulici s domy čp. 98 aţ 103. Tento místní název se ne vţdy pouţíval, hlavně v oficiálních dokumentech se obě vzniklé ulice často nazývají jako Lipová I a Lipová II. V zápisech pořizovaných vedením obce v době vzniku ulic bylo hojně pouţíváno pojmenování Příděl nebo Na Přídělu a také název Nová čtvrť se v té době občas vyskytl. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 VIII Vznik některých zastavěných lokalit v obci

9 V srpnu 1928 učinil kronikář obce tento zápis: Na přídělu staví Václav Černý a Antonín Duchoslav. V květnu 1929 stavěli pánové Václav Urban, Václav Švec, Václav Tošner, Josef Dobruský a Václav Boreček. Další stavebníci začali s budováním domků po ţních roku Byli to pánové Josef Vaněk, Jan Jedlička, Josef Fišer a František Derinek. To asi ještě stavebníci netušili, ţe se svět právě začal řítit do hluboké hospodářské krize a nastane bída o všechno, nejen o zaměstnání. Na schůzi 22.října 1929 došlo ke schválení a podepsání plné moci pro právního zástupce ve věcech zaknihování stavebních míst u rybníka. Bylo usneseno jmenovat právním zástupcem obce dr. Králíka. Koncem roku 1929 došlo k rozhodnutí rozšířit obecní elektrickou síť i do nové zástavby, v lednu 1930 si obec k tomuto účelu půjčila 20 tisíc Kč u Rolnické záloţny v Roudnici. Proti půjčce nebyly ze strany občanů vzneseny ţádné připomínky. Dne 29.ledna 1930 navrhnul starosta Václav Švec, aby byla stavebníkům na přídělu prodlouţena lhůta o jeden rok. Návrh byl schválen. Elektrifikace nových domků probíhala postupně. Obrázek o výši poplatků si lze učinit např. z účtu za přípojku u p. Jedličky (čp. 109) v dubnu 1930 jmenovaný zaplatil 357,60 Kč. Kolaudace celé stavby pak proběhla dne 20.května Koncem května 1930 bylo hotovo účet za rozšíření elektrovodné sítě v obci zněl na částku ,70 Kč. Je jisté, ţe kaţdý stavebník stavěl tak, jak mu to finance a případně jiné podmínky dovolovaly. Většina domů byla postupně dokončena. Došlo i k situaci, ţe stavebník práce ukončil a rozestavěný domek prodal jinému zájemci (např. v r byl odkoupen Floriánův rozestavěný dům, z něhoţ stály asi metr vysoké zdi, dostavbu prováděli novomanţelé Josef a Boţena Macákovi). Pro vznikající nová stavení bylo třeba dováţet na parcely materiály a tudíţ vznikla potřeba častého pohybu povozů a osob. Vznikající ulice byly tehdy nezpevněné, s velikými výmoly, v době větších dešťů téměř nesjízdné a neschůdné. Neměly ţádné odvodnění, povrchová voda se vsakovala do spodních vrstev bez zvláštních opatření. Zde nutno podotknout, ţe levá strana ulice Na Pofuku (při pohledu ze silnice 24611) byla zastavěna později. Nejdříve stál domek čp. 117 Antonína Kacerovského (pravděpodobně r. 1935), o dvě desetiletí později, tedy v průběhu padesátých let, se začaly stavět a byly dostavěny domy čp Obyvatelé nové čtvrti, tak jak si postupně zvykali na svá nová obydlí, si pochopitelně chtěli zvelebit a upravit své okolí, prostředí, ve kterém ţijí, chtěli se zbavit prachu a v opačném případě bláta, které přinášelo kaţdé deštivé počasí. Tak např. 19.ledna 1938 projednávalo obecní zastupitelstvo tuto stíţnost občanů na stav silnice: Obecnímu představenstvu ve Spomyšli. Níţe podepsaní ţádají Obecní představenstvo o vyslání komise do ulice v nové čtvrti a spojující cesty od rybníka. 1. Ulice jest plná vody, odpad nemá ţádný, takţe jest zde stálá baţina, která není ze zdravotních důvodů přípustná. Na základě tom ţádáme okamţité vyslání komise, by rozhodla a urychlila práci v ulici. 2. Dále cesta spojující ulici od rybníka podle pozemku pana Paura, který při orání pole traktorem i koňmi vyjíţdí přes cestu aţ na chodník, které oráním tak znečistil, ţe není moţno po této cestě, ani chodníku jíti. Ţádáme, by byl pan Paur na to upozorněn a celou cestu nechal vyškrábat a uvést do pořádku jako byla, tj. kolem celého jeho pozemku. Ţádáme Obecní zastupitelstvo o okamţité vyřízení. Nedostane-li se nám vyřízení nejdéle do 23.I.1938 jsme nuceni pak ţádat Okresní správu v Roudnici n.l. Dne 19.I.1938 Fišer Josef Podepsáni: Dobruský Josef, Macák Josef, Puchner František, Adamovský František, Vaněk Josef, Boreček Václav a Vaněk Bedřich. Obec vţdy učinila nějaké opatření, aby situaci zlepšila. Většinou to bylo navezení šutru a jeho rozprostření po celé šířce i délce cesty. Dne 14.listopadu 1949 projednával MNV na své schůzi zavedení motorového proudu do Lipové ulice. 28.března 1972 projednávala Rada MNV úpravu vozovky po poloţení potrubí vodovodu v ulici Lipová. Rozhodla, ţe se úprava zajistí za svépomoci občanů. V obecním závazku na rok 1979 se poprvé objevil úkol vybudovat nové chodníky v ulicích Lipová a v Chaloupkách vč. rekonstrukce povrchu těchto ulic. Koncem roku 1979 se úkol vybudování chodníku v Lipové ulici opět objevuje v připravovaném závazku na rok Koncem srpna bylo navezeno 420 ks betonových dlaţdic, byly zajištěny obrubníky. Koncem října bylo na plenárním zasedání MNV řečeno, ţe akce je zajištěna ze 40 % a plánované dokončení je v r V lednu 1981 konstatuje Rada MNV, ţe byla zhotovena projektová dokumentace na chodník v Lipové. Dne bylo na plenárním zasedání MNV spojeném se schůzí VO KSČ znovu zopakováno, ţe v ulici Lipová se budou budovat chodníky po obou stranách ulice pomocí obrubníků a beton.dlaţdic. Vypracovaná dokumentace zahrnuje i bezprašnou úpravu, t.j. asfaltový koberec celou ulicí aţ k obecnímu rybníku. Koncem září 1981 konstatuje Rada MNV, ţe byla ukončena prvá část neinvestiční akce Z - vyhrabání a odvezení zeminy v ulici Lipová. Počátkem října je ze zápisu z veřejné schůze MNV zřejmé, ţe jsou vybudované chodníky, vyhrabána zemina a odvezena. V průběhu října byl dovezen potřebný štěrk, rozhrnut, ukoulen a pokračovalo se postřikem asfaltem a pohozem šotoliny včetně ukoulení. O měsíc později jiţ bylo dílo dokonáno. Bezprašnost ulice Lipová a výstavba chodníků byly dokončeny. Ještě několik slov k projektu. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 IX Vznik některých zastavěných lokalit v obci

10 Projekt s názvem BEZPRAŠNÁ ÚPRAVA ULICE LÍPOVÉ VE SPOMYŠLI, byl vyhotoven v lednu roku 1981 a investorem byl MNV Spomyšl. V projektu byla uvedena podmínka, ţe před zahájením akce investor m.j. zřídí chodníky po obou stranách ulice. Projektant vypočítal náklady na stavbu ve výši 92,8 tisíc Kčs a následující spotřebu hlavních druhů materiálů: Štěrk 32/ t, drť 16/22 34 t, drť 8/16 28 t, drť 4/8 23 t, asfalt 10 t, silniční emulze 2,5 t a obalovaná směs KAZ 26 t. V závazku obce na rok 1982 lze nalézt také akci dokončit chodník spojující obě Lipové ulice. Ve vyhodnocení závazků na rok 1982 (ale později i na roky 1983 a 1984), bylo sděleno, ţe chodník spojující Lipové ulice nebyl realizován. V roce 1991 byl povrch ulice Lipová opraven. V průběhu roku 1997 si zájemci mohli nechat připojit telefonní přístroje v jednotlivých domech. Téhoţ roku 1997 si poprvé mohly domácnosti uvařit jídlo a nebo zatopit zemním plynem. Koncem října a počátkem listopadu 2008 byl v ulici Na Podfuku poloţen pod vozovku hlavní řad splaškové kanalizace, v únoru roku 2009 bylo potrubí poloţeno v Lipové ulici. Vůbec prvním domkem, který byl ve Spomyšli napojen na kanalizační řad a mohl tak splaškovou kanalizaci vyuţívat, byl domek čp. 100 v ulici Na Podfuku. Pokládka plastového potrubí pro nový zdroj pitné vody proběhla v roce 2011 pod silnicí , Lipové ulice ani Podfuku se přímo nedotkla. V roce 2012 byl v ulici, jako první lokalitě v obci, rozveden elektrický proud pod zemí. Z ulice zmizely sloupy a z průčelí domů nástřešní konstrukce pro rozvod elektřiny. Ulice Rozmístění staveb v ulici Podfuk s domovními popisnými čísly 98 aţ 103, v ulici Lípová s popisnými čísly 104 aţ 113. je osvícena pěti pouličními elektrickými lampami. Za unikátní lze povaţovat číslování domů v téhle lokalitě. Všem 16 domům byla obcí přidělena čísla od 98 (dnes manţelé Antonín a Milena Titěrovi) po číslo 113 (dnes manţelé Josef a Dana Macákovi) a nezáleţelo na tom, kdy byla stavba dokončena. Lokalita se tak stala přehlednou z pozice lidí, kteří neznají jména majitelů, např. zaměstnanci pošty, zdravotníci, policie, pracovníci havarijních sluţeb apod. Současný stav je takový, ţe cesty (ulice) dosud nemají své názvy a to i přesto, ţe jsou jako Lípová I a Lípová II místně nazývány jiţ dlouhé desítky let a název byl pouţit i na projektové dokumentaci v r Ulice najdeme směrem východním aţ jihovýchodním od rybníka. Jsou to ulice rovné, bez zatáček, s ţádnou jinou ulicí se nekřiţující. Jejích délka je cca 132 m. V Lipové jsou po celé této délce po obou stranách ulice chodníky s betonovými dlaţdicemi, zelenými pásy a stromy. Na Podfuku není chodník ţádný, pouze krátký úsek podél domu čp U ostatních domů jsou z betonové zámkové dlaţby vybudovány vjezdy, podél ulice jsou mezi obrubníky a ploty soukromých pozemků zatravněné pruhy a po jedné straně ulice, podle domů čp , stromy. Díváme-li se směrem od silnice III/24611, bývalé silnice I/16 Mělník Slaný, pak se na konci Lípové ulice vozovka otáčí doleva v úhlu cca 110 o kolem pozemku s domem čp. 104 a pokračuje v mírném levém oblouku aţ do místa, kde se setkává s ulicí Na Podfuku (vedle domu čp. 103). Tato vozovka, vlastně spojovací cesta mezi ulicemi Lipovou a Na Podfuku, dnes s asfaltovým povrchem, je vlastně poslední zbytek bývalé cesty z obce směrem k Mělníku. Ta pozbyla na svém významu před půl druha stoletím, kdy byla postavena silnice vedoucí obcí v místech, kde ji známe dodnes. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 X Vznik některých zastavěných lokalit v obci

11 Na pravé straně Lipové ulice stojí pouze 3 domy, snímek pochází z počátku 30.let 20.století 15 Lipová ulice, rok 1942 (pohlednice) Lipová pod sněhem, 28.leden 2010 Lipová, 9.září 2010, nalevo čp. 113 Lipová, 9.září 2010, napravo čp Fotografii zapůjčili manţelé Tošnerovi, čp Dům čp. 113 ještě nestojí. příloha Spom. aktualit č. 4/2012 XI Vznik některých zastavěných lokalit v obci

12 Na Podfuku, 26.března 2010, nalevo čp. 117 Na Podfuku, 2.června 2011, nalevo čp. 103 Snímek Podfuku a Lipové z výšky 178 m (asi 2008). příloha Spom. aktualit č. 4/2012 XII Vznik některých zastavěných lokalit v obci