I. 1. Přechod výkonu státní správy z okresních úřadů na obce, kraje a resorty

Transkript

1 I. RESTRUKTURALIZACE VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY PO ZRUŠENÍ OKRESNÍCH ÚŘADŮ I. 1. Přechod výkonu státní správy z okresních úřadů na obce, kraje a resorty Rok 2003 je dalším podstatným krokem dovršení II. etapy reformy územní veřejné správy, jejímž hlavním cílem je dokončení decentralizace výkonu státní správy, a to jak ve správním řízení tak i v hospodářském řízení organizací zabezpečujících služby občanům. Akt zrušení okresních úřadů k a převod jejich výkonu státní správy a zřizovatelských funkcí k organizacím, včetně majetku, zejména do působnosti obcí a krajů by měl tuto etapu reformy územní veřejné správy uzavřít. Zánik okresních úřadů se úzce dotýká nejen územních samosprávných celků, tj. obcí a krajů, ale i některých resortů. Stěžejními zákony, na základě kterých se budou rušit okresní úřady, jsou zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů (změnový zákon) a zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách. Podle zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů se bude realizovat převod výkonu státní správy z okresních úřadů na obce, kraje a resorty. Největší část výkonu státní správy přejde na 205 obcí s rozšířenou působností, a to do jejich přenesené působnosti. Zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, se stává 205 obcí obcemi s rozšířenou působností, a to s účinností od Na kraje se z okresních úřadů převádí výkon státní správy jak do přenesené tak do samostatné působnosti. Výkon státní správy z okresních úřadů přechází i na nově vzniklý Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Výkon státní správy je převáděn podle četnosti funkčních míst na okresních úřadech. Přerozdělení funkčních míst okresních úřadů je stanoveno v usnesení vlády č. 695/2002, o zabezpečení přechodu zaměstnanců, movitého majetku a přerozdělení finančních prostředků na jiné subjekty vsouvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Přerozdělováno je funkčních míst, která byla na okresních úřadech k datu Ke změnám dochází i v případě tzv. magistrátních měst Ostravy, Brna a Plzně, která dle současné právní úpravy obsažené v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, rovněž vykonávají působnost okresních úřadů. I z nich přechází část výkonu státní správy, kterou provádějí v působnosti

2 - 2 - okresních úřadů, na kraje. V dané souvislosti je v souladu s usnesením vlády č. 695/2002 z těchto měst převáděno na kraje 89 funkčních míst. Celkem je tedy přerozdělováno funkčních míst. Přerozdělení funkčních míst převáděných z okresních úřadů a magistrátních měst na kraje, obce, resorty a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dle usnesení vlády č. 695/2002: Místo převodu Počet funkčních míst Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, včetně správy budov Ministerstvo vnitra - oblastní archivy, HZS a ostatní funkční místa 979 Ministerstvo zemědělství - pozemkové úřady Ministerstvo pro místní rozvoj 10 Ministerstvo kultury 2 Obce s rozšířenou působností Kraje (včetně míst převáděných z magistrátních měst) Ú h r n Poznámka: Na správu budov je určeno funkčních míst, zbývajících 693 funkčních míst je určeno na výkon správních činností na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. I. 2. Převod zřizovatelských funkcí z okresních úřadů na obce, kraje a resorty Převod zřizovatelských funkcí k organizacím okresních úřadů (organizačním složkám a příspěvkovým organizacím) je upraven v zákoně č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách, kromě převodu hygienických stanic. Převod hygienických stanic je upraven v zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Okresní úřady byly k zřizovateli 659 organizací, z nichž 88 jsou organizační složky a 571 příspěvkové organizace.

3 - 3 - Převod organizací z okresních úřadů dle zákonů č. 290/2002 Sb. a č. 320/2002 Sb. na obce, kraje a resorty uvádí následující přehled: Místo převodu Počet organizací Ministerstvo zdravotnictví 74 Ministerstvo kultury 3 Kraje 551 Obce 31 Ú h r n 659 Poznámka: 4 okresní knihovny již byly na kraje (na Karlovarský kraj, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Zlínský kraj) převedeny během roku 2002, a to v souladu s usnesením vlády č. 195/2001, k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven a podpory regionálních kulturních aktivit. Největší část výkonu zřizovatelských funkcí k organizacím přechází na kraje, a to přibližně 84 % z celkového počtu převáděných organizací. Subjekty, na které jsou organizace zřizované okresními úřady převáděny dle zákona č. 290/2002 Sb. a dle zákona č. 320/2002 Sb. uvádí následující přehled: - Ministerstvo zdravotnictví - bude převedeno 74 organizací, z nichž 7 jsou psychiatrické léčebny, zbývajících 67 organizací představují okresní hygienické stanice, - Ministerstvo kultury budou převedeny 3 příspěvkové organizace. Konkrétně se jedná o Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Husitské Muzeum v Táboře a o Stálou divadelní scénu v Klatovech, - kraje převádí se 551 organizací, z nichž téměř polovinu (265 organizací) představují zařízení poskytující sociální služby, - obce bude převedeno 31 organizací, z nichž 4 jsou zařízení poskytující sociální služby. I. 3. Přerozdělení finančních prostředků okresních úřadů na obce, kraje a resorty Výchozí základnou pro přerozdělení prostředků v kapitole 380 Okresní úřady je schválený rozpočet kapitoly na rok 2002, který je dále upraven o vybraná podstatná rozpočtová opatření mající trvalý charakter (např. zvýšení tarifních platů zdravotníků, výdaje na nové kapacity, převod dopravně správních činností z Ministerstva vnitra). V úvahu nebyla brána rozpočtová opatření jednorázového charakteru, jejichž vliv by se v dalších letech již neměl opakovat.

4 - 4 - Pro stanovení objemu finančních prostředků připadajících na výkon správních činností vykonávaných okresními úřady a na výkon převáděných zřizovatelských funkcí bylo nutné objem schváleného rozpočtu okresních úřadů korigovaný o příslušná rozpočtová opatření snížit o následující položky: - příjmy okresních úřadů, - finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcím, - dopravní obslužnost (autobusová, drážní), - dávky sociální péče vyplácené okresními úřady, - kapitálové a s nimi související běžné výdaje, - objemy finančních prostředků definované v usnesení vlády č. 695/2002 (správa budov, poštovné pro zajištění výplaty dávek státní sociální podpory, příspěvek pro vlastníky kulturních památek), - prostředky pro archivy, - prostředky na zajištění funkce regionálních knihoven, - prostředky na případné upřesnění bilancování vlivů. Číselné vyjádření tohoto postupu je uvedeno v následujícím přehledu: Úroveň 2002 v tis. Kč OkÚ 2002 (schválený rozpočet) Rozpočtová opatření Rozpočtová opatření - platy zdravotníků a související platby Rozpočtová opatření - nové kapacity z VPS (platy, souvuisející platby a ostatní výdaje)

5 - 5 - v tis. Kč Úroveň 2002 Objem po zohledněných rozpočtových opatřeních a vlivů na rok 2003: Obce - dotace finanční vztah Dopravní obslužnost (autobusová a drážní) Dávky sociální péče Kapitálové výdaje Neinvestiční výdaje pro programy ISPROFIN Příjmy OkÚ (bez tis. Kč - příjmy OS přecházející na Ministerstvo zdravotnictví) Očištění o část prostředků pro okresní knihovny převedené během roku 2002 na kraje zahrnuté do rozpočtu OkÚ v roce 2002 (Zlín, Karlovy Vary, Pardubice, Havlíčkův Brod) Správa budov okresních úřadů převod na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Archivy - převod na Ministerstvo vnitra Poštovné pro zajištění výplaty státní sociální podpory na příslušných obcích s rozšířenou působností Příspěvek pro vlastníky kulturních památek podle 16 odst. 1 zák. č. 20/ pro MK Prostředky na zajištění regionálních funkcí knihoven - pro MK Prostředky na případné upřesnění bilancování vlivů Prostředky na zřizovatelské funkce a správní činnosti Zřizovatelské funkce z toho: OSS PO Správní činnosti (usnesení vlády č. 695/2002)

6 Z výše uvedeného přehledu vyplývá struktura rozpočtu okresních úřadů v roce Pro sestavení rozpočtu na rok 2003 byly promítnuty vlivy roku 2002, a to dopočty 2 platů na celoroční úroveň platových úprav realizovaných od , dopočty zohledněných rozpočtových opatření na celoroční úroveň. Z hlediska vlivů na rok 2003 byla dále zapracována valorizace mezd (7 %), 17 % navýšení dotace na provozní náklady ústavů sociální péče a domovů důchodců a zohlednění nových kapacit na rok 2003 zejména u zařízení poskytujících sociální služby. Objem prostředků na financování zřizovatelských funkcí a správních činností převáděných z okresních úřadů je po zohlednění uvedených vlivů navrhován na rok 2003 celkem ve výši tis. Kč. I Finanční vyjádření převodu správních činností Po zohlednění vlivu dopočtu 2 platů na celoroční úroveň platových úprav realizovaných od , po promítnutí valorizace mezd (7%) na rok 2003 představuje navrhovaný objem prostředků na rok 2003 na výkon správních činností, které dosud zajišťovaly okresní úřady, tis. Kč. K převodu správních činností a funkčních míst dochází i z magistrátních měst (Ostrava, Plzeň, Brno), která vykonávají dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, působnost okresního úřadu. Proto byl snížen objem příspěvku na výkon státní správy na rok 2003 pro uvedená města celkem o tis. Kč. Tento objem vstupuje v souladu s usnesením vlády č. 695/2002 do celkové částky určené na výkon správních činností zajišťovaných do roku 2002 okresními úřady. Výsledný objem prostředků ze státního rozpočtu na výkon správních činností, který je přerozdělován mezi obce, kraje a resorty, pak představuje částku tis. Kč. Pro přerozdělení prostředků určených na výkon správních činností, které zabezpečovaly okresní úřady, byl použit princip stanovení průměrných výdajů na jedno převáděné funkční místo. Tento princip byl dán usnesením vlády č. 695/2002, o zabezpečení přechodu zaměstnanců, movitého majetku a přerozdělení finančních prostředků na jiné subjekty v souvislosti

7 - 7 - s ukončením činnosti okresních úřadů. Metodika propočtu je obsahem přílohy č. 2 k tomuto usnesení. Jedno převáděné funkční místo bylo oceněno průměrnými ročními běžnými výdaji ve výši ,69 Kč. V částce průměrných ročních běžných výdajů jsou obsaženy jak mzdové výdaje a související platby, tak i ostatní věcné výdaje. Přerozdělení funkčních míst a prostředků na správní činnosti zachycuje následující přehled: v tis. Kč Funkční místa Přerozdělení prostředků Ministerstvo zemědělství - pozemkové úřady Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra a hasičský záchranný sbor Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (bez funkčních míst na správu budov) Obce s rozšířenou působností Kraje (včetně 89 pracovních míst - magistráty) Celkem Průměrnými výdaji nebyla oceněna funkční místa určená na výkon správy budov okresních úřadů, která přecházejí na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a funkční místa na archivní správu, která přecházejí na Ministerstvo vnitra. Prostředky na uvedená funkční místa jsou dle usnesení vlády č. 695/2002 zahrnuty v celkových objemech, které jsou převáděny z okresních úřadů na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a na Ministerstvo vnitra. Objem prostředků na správu budov zahrnuje nejen výdaje na funkční místa (mzdy, odvody, ostatní věcné výdaje), ale i celou řadu výdajů souvisejících se správou budov (např. oprava, údržba, teplo, náklady na telefonní ústřednu apod.). Průměrný výdaj na jedno funkční místo ( ,69 Kč) nepředstavuje jediný zdroj, ze kterého by měly kraje a především obce z rozšířenou působností, na které přechází z okresních

8 - 8 - úřadů výkon většiny správních činností, hradit výdaje na převedené působnosti. Je nutno zapojit i zdroje, které plynou z přijatých správních poplatků za provedené úkony. Při teoretickém přepočtu se zapojením výnosu správních poplatků průměrný roční výdaj navýší cca o 15 tis. Kč na jedno převáděné funkční místo, tzn., že úhrada státu na jedno funkční místo by činila cca 348 tis. Kč. Další významný objem finančních prostředků převáděný z okresních úřadů na obce, kraje a resorty představují prostředky určené na výkon zřizovatelských funkcí. I Finanční vyjádření převodu zřizovatelských funkcí Pro sestavení rozpočtu na rok 2003 byly promítnuty vlivy roku 2002, a to dopočty 2 platů na celoroční úroveň platových úprav realizovaných od , dopočty zohledněných rozpočtových opatření na celoroční úroveň. Z hlediska vlivů na rok 2003 byla dále zapracována valorizace mezd (7 %), 17 % navýšení dotace na provozní náklady ústavů sociální péče a domovů důchodců a zohlednění nových kapacit na rok 2003 zejména u zařízení poskytujících sociální služby. Navrhovaný objem prostředků na rok 2003 na výkon zřizovatelských funkcí, které dosud zajišťovaly okresní úřady, po zapracování výše uvedených vlivů, činí tis. Kč. Přerozdělení prostředků na výkon zřizovatelských funkcí a počty organizací zachycuje následující přehled: v tis. Kč Celkové počty organizací Počet PříjmyOS/ přecházející z OkÚ organizací odvodypo Návrh 2003 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo kultury Kraje Obce Celkem Prostředky jsou vyjádřeny vúrovni salda, tj. běžné výdaje organizačních složek a příspěvky na provoz příspěvkových organizací jsou sníženy o příjmy organizačních složek.

9 - 9 - V případě organizačních složek, které přecházejí na resorty (konkrétně v případě resortu zdravotnictví), jsou převáděny odděleně příjmy a výdaje.

10 II. NÁVRH ROZPOČTU ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ NA ROK 2003 II. 1 Územní samosprávné celky Zánik okresních úřadů a s tím související převody správních agend a zřizovatelských funkcí podstatně ovlivní i finanční hospodaření obcí, krajů a resortů. V návrhu rozpočtu územních samosprávných celků (tj. obcí a krajů, dále jen územní samosprávné celky ) na rok 2003 je zapracován objem příjmů ve výši mil. Kč, objem výdajů v částce mil. Kč. Návrh rozpočtu je koncipován jako deficitní, a to ve výši mil. Kč. Základním zdrojem financování veřejných statků zabezpečovaných územními samosprávnými celky jsou daňové příjmy a dotace ze státního rozpočtu. Podíl daňových příjmů územních samosprávných celků na celkových příjmech činí 43,2 %, dotace ze státního rozpočtu představují 40,8 % celkových příjmů, zbývajících 16 % tvoří další vlastní příjmy (nedaňové a kapitálové příjmy, ostatní příjmy vč. převodu z vlastních fondů hospodářské činnosti a dotace ze státních fondů). Grafické vyjádření struktury příjmů územních samosprávných celků: dotace ze státního rozpočtu 40,8% dotace ze státních fondů 1,4% ostatní příjmy 2,0% kapitálové příjmy 3,6% nedaňové příjmy 9,0% daňové příjmy 43,2% Navrhované objemy jednotlivých druhů příjmů až na daňové příjmy nelze hodnotit z hlediska meziročního vývoje, protože jednotlivé veličiny jsou absolutně nesrovnatelné. Důvodem je zapracování vlivů realizace II. etapy reformy územní veřejné správy do návrhu rozpočtu na rok 2003.

11 Jak je zřejmé z grafického vyjádření, největším příjmem územních samosprávných celků jsou daňové výnosy. Daňové příjmy rozpočtů územních samosprávných celků byly predikovány na základě vývoje ekonomiky I. pololetí 2002 a vývoje plnění daňových příjmů k Tato predikce byla korigována o odhad dopadů povodní ze srpna t.r. Lze očekávat, že objem daní rozpočtovaný pro obce a kraje na rok 2002 bude překročen o 4,1 mld. Kč, tj. plnění na 103,9 %. Proti rozpočtu však dochází v očekávané skutečnosti k odlišnému vývoji ve struktuře jednotlivých titulů sdílených daní (viz následující tabulka). Rozdíly ve vývoji daňových příjmů územních samosprávných celků v roce 2002 Rozdíly očekávané skutečnosti proti rozpočtu na rok 2002 Ukazatel CELKEM z toho: povodně kraje obce Daň z přidané hodnoty -2,6-0,1-0,4-2,2 Daň z příjmů právnických osob celkem 5,6-0,1 0,8 4,8 v tom: daň z příjmů právnických osob 5,9-0,1 0,8 5,1 daň z příjmů právnických osob placená obcemi -0,3-0,3 Daň z příjmů fyzických osob - zvláštní sazba -0,4-0,4 Daň z podnikání celkem 1,0-0,1 1,0 v tom: daň z podnikání - sdílená část výnosů 0,3-0,1 0,3 daň z podnikání - 30 % dle místa vzniku 0,7 0,7 Daň ze závislé činnosti celkem -0,4-0,2-0,1-0,3 v tom: daň ze závislé činnosti - sdílená daň -0,4-0,2-0,1-0,3 daň ze závislé činností - 1,5 % motivace Daň z nemovitostí -0,1-0,1-0,1 Správní a místní poplatky -2,1-2,1 Ostatní daně 3,1 3,1 Daňové příjmy celkem 4,1-0,6 0,3 3,8 v mld. Kč

12 Z tabulky je zřejmé, že výrazně klesá dynamika inkasa daně z přidané hodnoty, očekává se, že rozpočtovaná výše inkasa nebude splněna (-2,6 mld. Kč), mírný pokles se projevuje u inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost (-0,4 mld.kč), naopak příznivě se vyvíjí meziroční přírůstek inkasa daně z příjmů právnických osob (+5,6 mld. Kč). Na inkasu všech titulů daní se negativně projeví srpnové povodně. Výpadek územních rozpočtů z tohoto důvodu je odhadován na 0,6 mld. Kč. K významně lepšímu než rozpočtovanému vývoji dochází u správních, místních a ostatních poplatků, kde je očekáváno zvýšení inkasa o cca 1,0 mld. Kč, důvodem je uplatnění zákona o odpadech. Navrhovaný objem daňových příjmů územních samosprávných celků na rok 2003 ve výši mil. Kč vzroste meziročně o 7,4 %, tj. absolutně o mil. Kč. Tento významný zdroj financování veřejných statků krajů a zejména obcí činí více jak tři čtvrtiny vlastních příjmů územních samosprávných celků. Objemově nejvýznamnější z daňových výnosů plynoucích do rozpočtů územních samosprávných celků je daň z přidané hodnoty. Tato daň je navrhována ve výši mil. Kč a tvoří z celkových daní téměř třetinu. Nejvyšší meziroční růst - 9,9 % - je navrhován u daně z příjmů fyzických osob, což představuje absolutní nárůst o mil. Kč. Zbývající část vlastních příjmů územních samosprávných celků tvoří příjmy nedaňové a kapitálové. Objem těchto příjmů je navrhován ve výši mil. Kč, z toho mil. Kč jsou nedaňové příjmy a mil. Kč jsou kapitálové příjmy. Nedaňové příjmy zahrnují především odvody příspěvkových organizací, příjmy organizačních složek zřizovaných územními samosprávnými celky, příjmy zúroků atd. Kapitálové příjmy tvoří zejména příjmy zprodeje nemovitého majetku. Dalším významným zdrojem financování aktivit územních samosprávných celků jsou dotace ze státního rozpočtu. Výše dotací navrhovaná na rok 2003 představuje objem mil. Kč. Podstatnou část dotací, cca 90 %, tvoří dotace neinvestiční a zbývající část dotace investiční. Navrhované neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ve výši mil. Kč jsou směrovány především na financování veřejně prospěšných služeb zajišťovaných kraji a obcemi. Největší položka z těchto dotací je určena na financování tzv. přímých nákladů na vzdělávání pro celé regionální školství (základní, střední a učňovské školství). Tato částka je navrhována ve výši mil. Kč, což je více než 59 % z celkových neinvestičních dotací. Zbývající část neinvestičních dotací ve výši mil. Kč je určena krajům a obcím na výkon státní správy

13 v přenesené působnosti, na příspěvky a dotace pro zabezpečení služeb v oblasti základního školství, sociálních služeb a na převody správních činností a organizací zřizovaných doposud okresními úřady na obce a kraje (II. etapa reformy územní veřejné správy). Investiční dotace ze státního rozpočtu jsou navrhovány ve výši mil. Kč a na celkových dotacích se podílejí cca 10 %. Investiční dotace budou poskytovány obcím a krajům nejen z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, ale i z dalších kapitol státního rozpočtu, a to přímo z jejich rozpočtů. Prostřednictvím těchto dotací se realizují významné programy, které nemalou měrou přispívají k rozvoji územní infrastruktury. Podrobnější identifikace programů by měla být součástí komentářů k rozpočtům jednotlivých kapitol. Výdaje územních samosprávných celků jsou navrhovány ve výši mil. Kč, z toho běžné výdaje činí mil. Kč, kapitálové výdaje mil. Kč. II. 2 Kraje Rok 2003 znamená pro kraje výrazné rozšíření agend jak správních činností, tak zejména zřizovatelských funkcí, které se zánikem okresních úřadů budou zajišťovat kraje jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. Rok 2003 bude z hlediska financování pro kraje atypický. Na financování výkonu správních činností a zřizovatelských funkcí převedených na kraje z okresních úřadů a Ministerstva zdravotnictví nebudou v roce 2003 krajům stanoveny zvýšené podíly na daňových příjmech. Financování převedených aktivit bude přechodně zabezpečeno dotacemi ze státního rozpočtu v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů a k rozpočtu hlavního města Prahy. Kraje budou samozřejmě v roce 2003 i nadále příjemci daňových příjmů, tak jak je v současné době definuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Tyto příjmy byly na kraje delegovány v roce 2002 a měly být zdrojem financování působností převedených na kraje v rámci realizace I. etapy reformy územní veřejné správy.

14 V návaznosti na programové prohlášení vlády se předpokládá, že novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, bude připravena tak, aby od roku 2004 mohly kraje své aktivity financovat především ze svých daňových příjmů, případně dalších vlastních zdrojů. Navrhovaný objem příjmů krajů na rok 2003 ve výši mil. Kč nepokryje uvažované výdaje krajů v částce mil. Kč a lze předpokládat, že u krajů dojde k mírně deficitnímu hospodaření ve výši 535 mil. Kč. Příjmy krajů ve výši mil. Kč jsou v porovnání s obcemi diametrálně odlišně vnitřně strukturované. U krajů nelze považovat za základní zdroj financování veřejných statků daňové příjmy jako u obcí, ale naopak dotace ze státního rozpočtu. Na celkových příjmech se podílejí dotace ze státního rozpočtu více než čtyřmi pětinami (85,6 %), podíl daňových příjmů je 13 %, zbývající zdroje tvoří nedaňové příjmy (1,4 %). Grafické vyjádření struktury příjmů krajů: daňové příjmy 13,0% nedaňové příjmy 1,4% dotace ze státního rozpočtu 85,6% Daňové příjmy krajů jsou navrženy ve výši mil. Kč, absolutně se zvýší o 800 mil. Kč (meziročně vzrostou o 7,3 %). Pro rok 2003 nebyly krajům zvýšeny procentní podíly na

15 sdílených daních (nebyla provedena novela zákona o rozpočtovém určení výnosů daní) a veškeré výdaje související s reformou územní veřejné správy, které přecházejí do působnosti krajů, budou v roce 2003 financovány dotacemi ze státního rozpočtu. Daňové příjmy krajů tvoří pouze tzv. sdílené daně, tj. zákonem stanovené tituly daní, na jejichž výnosech se kraje podílejí stanoveným procentem. Návrh rozpočtu daňových příjmů je zřejmý z následujícího přehledu: výši mil. Kč a na celkových příjmech se podílejí 85,6 %. V dotacích je zahrnuta valoriv mil. Kč Očekávaná Návrh Index skutečnost rozpočtu na R2003/ Ukazatel roku 2002 rok 2003 OS2002 Daň z přidané hodnoty ,5% Daň z příjmů právnických osob ,5% Daň z příjmů fyzických osob ,1% v tom: DPFO - zvláštní sazba ,0% DPFO - podnikatelé celkem ,0% z toho: DPFO - podnikatelé sdílená část ,0% DPFO ze závislé činnosti celkem ,1% z toho: DPFO ze závislé činnosti - sdílená daň ,1% Daňové příjmy celkem ,3% Zbývající vlastní příjmy krajů jsou tvořeny pouze nedaňovými příjmy, a to ve výši mil. Kč. Nedaňové příjmy zahrnují zejména příjmy z činnosti jimi zřizovaných organizací (odvody příspěvkových organizací a příjmy organizačních složek krajů). V roce 2003 jsou váhově nejvýznamnějším zdrojem financování veřejných statků na krajské úrovni dotace ze státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu jsou navrhovány ve

16 zace platů pracovníků krajských úřadů a organizací, jichž jsou zřizovateli. Dále bylo promítnuto i uvedení nových kapacit do provozu, zejména v oblasti sociálních služeb. Z celkového objemu dotací činí neinvestiční dotace mil. Kč, tj. 96,4 %, investiční dotace činí mil. Kč. Nejvyšší částka z celkového objemu neinvestičních dotací mil. Kč - je určena na financování přímých nákladů na vzdělávání základního a středního školství. Další neinvestiční dotace jsou určeny především na finanční zajištění realizace II. etapy reformy územní veřejné správy, tj. konkrétně na financování správních činností převedených z okresních úřadů a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a na financování zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů a Ministerstva zdravotnictví do působností krajských úřadů. Tyto dotace rovněž zahrnují finanční prostředky na tzv. ostatní činnosti, které byly do roku 2002 zajišťovány okresními úřady z mimorozpočtových zdrojů. Dále jsou v balíku neinvestičních dotací zahrnuty finanční prostředky pro organizace zřizované obcemi, které přešly k na kraje. Celkový objem činí mil. Kč. Investiční dotace jsou určeny především na financování programů zabezpečujících zkvalitnění územní infrastruktury. Jedná se např. o Program na podporu reprodukce majetku regionálních zdravotnických zařízení, Program na pořízení a technickou obnovu majetku ústavů sociální péče, atd. Kromě programů je v kapitole Všeobecná pokladní správa ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů navržena částka ve výši mil. Kč, určená na reprodukci majetku územních samosprávných celků. Vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů je definován A. finančním vztahem k rozpočtům krajů zahrnutým v kapitole VPS ve výši mil. Kč B. ostatními dotacemi z kapitoly VPS ve výši 218 mil. Kč C. dotacemi z kapitol orgánů státní správy a převody ze státních finančních aktiv ve výši mil.kč. Celkový objem dotací krajům mil.kč.

17 A. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů obsahuje následující dotace a příspěvky: příspěvek na výkon státní správy tis. Kč, z toho na jednotky Sborů dobrovolných hasičů obcí tis. Kč, příspěvek na dopravní obslužnost v drážní dopravě tis. Kč, příspěvek na dopravní obslužnost v autobusové dopravě tis. Kč, dotace na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí, případně resortů krajům tis. Kč, dotace na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků tis. Kč. Celkem tis. Kč.

18 Příspěvek na výkon státní správy tis. Kč V souladu s ustanovením 29 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, obdrží kraj ze státního rozpočtu příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti. Na rok 2003 je navrhována částka tis. Kč. Výše příspěvku na výkon státní správy pro kraje se navrhuje v úrovni roku Tento příspěvek je určen na financování výkonu přenesené působnosti vyplývající z I. fáze reformy územní veřejné správy. Do příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti krajů je zahrnuto tis. Kč na jednotky Sborů dobrovolných hasičů obcí. Navrhovaný objem je stejný jako v roce 2002; rozdílné je pouze přerozdělení tohoto objemu do jednotlivých krajů. Příspěvek na dopravní obslužnost v drážní dopravě tis. Kč Navýšený objem představuje nárůst 19 % oproti roku Příspěvek na dopravní obslužnost v drážní dopravě je součástí finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy nově od roku V souladu se zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, který novelizuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, přechází od roku 2003 působnost v oblasti dopravní obslužnosti v drážní dopravě z okresních úřadů na kraje. Krajům výkon této pravomoci přísluší v rámci přenesené působnosti. Příspěvek je určen na částečnou úhradu prokazatelné ztráty železniční osobní dopravy (mimo vlaků vyšší kategorie) vyplývající ze smlouvy o závazku veřejné služby závazek z provozu a závazek přepravy dle 39 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek je určen na zabezpečení základní dopravní obslužnosti územního obvodu kraje, tj. přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči, do zaměstnání včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Příspěvek na dopravní obslužnost v autobusové dopravě tis. Kč Navýšený objem představuje nárůst 19 % oproti roku 2002.

19 Příspěvek na dopravní obslužnosti v autobusové dopravě je součástí finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy od roku V souladu se zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, který novelizuje zároveň zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, přechází od roku 2003 působnost v oblasti dopravní obslužnosti v silniční dopravě z okresních úřadů na kraje. Krajům výkon této pravomoci přísluší v rámci přenesené působnosti. Příspěvek je určen na částečnou úhradu prokazatelné ztráty pravidelné linkové autobusové dopravy vyplývající ze smlouvy o závazku veřejné služby dle 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, uzavřené mezi dopravním úřadem a dopravcem. Příspěvek je určen na zabezpečení základní dopravní obslužnosti území, tj. přiměřené dopravy především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět ( 19a cit. zákona). Příspěvek není určen na úhradu provozní ztráty městské hromadné dopravy (tj. veřejné dopravy provozované k uspokojování přepravních potřeb města). V odůvodněných případech lze prostředky čerpat i na úhradu ztráty linek městské autobusové dopravy, která vzniká ze zajišťování závazku veřejné služby mimo území města, k jehož obsluze je zřízena, a na úhradu prokazatelné ztráty u autobusových linek zařazených do integrovaných systémů i na území města. O čerpání příspěvku v těchto případech rozhodují příslušné dopravní úřady. Dotace na výkon zřizovatelských funkcí a činností převedených z okresních úřadů, obcí případně resortů krajům tis. Kč Z celkového navrhovaného objemu tis. Kč připadá tis. Kč na výkon převedených zřizovatelských funkcí z okresních úřadů, obcí a z Ministerstva zdravotnictví na kraje. Částka tis. Kč je navrhována na financování funkčních míst převedených z okresních úřadů a z Ministerstva školství. Zbývajících tis. Kč je určeno na financování tzv. ostatních činností, které okresní úřady do roku 2002 zajišťovaly z tzv. mimorozpočtových zdrojů. V objemu tis. Kč jsou zahrnuty prostředky pro 551 organizací převedených na kraje z okresních úřadů, 2 organizace převedené na kraje z obcí během roku 2002 a 9 organizací převedených na kraje z Ministerstva zdravotnictví.

20 Pro 551 zařízení převedených na kraje z okresních úřadů je navrhován objem tis. Kč. Z celkového počtu 551 organizací představuje 265 zařízení poskytující sociální služby (např. domovy důchodců, ústavy sociální péče, poradny atd.). Pro ty je ve státním rozpočtu navrhován objem tis. Kč. Uvedený objem obsahuje 17 % navýšení dotací ze státního rozpočtu pro ústavy sociální péče a domovy důchodců na úhradu provozních nákladů. Dotace na 1 místo v ústavech sociální péče a v domovech důchodců byla navýšena jak pro obce tak i pro kraje s tím rozdílem, že zbývající náklady budou krajům pokryty z další dotace ze státního rozpočtu (neboť pro rok 2003 nebudou krajům navýšeny podíly na sdílených daních). U obcí jsou zbývající provozní náklady na ústavy sociální péče a domovy důchodců dofinancovány vlastními zdroji (převážně daňovými). Vzhledem ke specifickému financování aktivit přecházejících na kraje od roku 2003 nebyla samostatně stanovena dotace na 1 lůžko v domovech důchodců a v ústavech sociální péče. Zbývajících 286 organizací tvoří zdravotnická zařízení (např. nemocnice, zdravotnické záchranné služby, dětské domovy, atd.) nebo kulturní zařízení (např. muzea, divadla, atd.), popř. zařízení jiného typu. Pro tyto organizace je v návrhu celkového objemu dotace zapracován objem ve výší tis. Kč. Poznámka: Ve finančním objemu tis. Kč jsou zahrnuty i prostředky pro čtyři knihovny, které byly z okresních úřadů převedeny na kraje během roku 2002 v souladu s usnesením vlády č. 195/2001, k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven a podpory regionálních kulturních aktivit. Tato skutečnost se týká kraje Vysočina, Pardubického kraje, Zlínského kraje a Karlovarského kraje.celkem se jedná o finanční objem tis. Kč. Částka je v celoročním vyjádření na úrovni schváleného rozpočtu roku Pro 2 organizace zřizované obcemi (Kojenecký ústav Kolín a Dětský domov Milovice), které přešly během roku 2002 na Středočeský kraj, jsou v návrhu dotace zapracovány prostředky v úrovni rozpočtu roku 2002 těchto organizací o objemu tis. Kč. Na 9 příspěvkových organizací Územních středisek záchranné služby, která jsou od v souladu se zákonem č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách, převáděna z Ministerstva zdravotnictví na kraje, připadá objem tis. Kč. Převod Územních středisek záchranné služby se týká následujících krajů: Jiho-

21 českého kraje, Plzeňského kraje, Ústeckého kraje, Olomouckého kraje, Královehradeckého kraje, Libereckého kraje, Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje a kraje Vysočina. Z celkového navrhovaného objemu dotace připadá tis. Kč na funkční místa převedená na kraje na výkon přenesené a samostatné působnosti z okresních úřadů a z Ministerstva školství. Z okresních úřadů bude na kraje převedeno funkčních míst, z nichž je určeno na výkon státní správy převedené do přenesené působnosti krajů a 249 je určeno na výkon státní správy převedené do samostatné působnosti krajů. Pro funkčních míst převedených na výkon přenesené působnosti je uvažována částka tis. Kč a pro 249 funkčních míst převedených z okresních úřadů na výkon samostatné působnosti částka tis. Kč. V počtech funkčních míst určených na výkon přenesené působnosti je obsaženo i 310 funkčních míst na přezkum hospodaření obcí. Zbývajících tis. Kč připadá na 21 funkčních míst převedených z Ministerstva školství na kraje na základě usnesení vlády č. 1359/2001, ke zprávě o zpřesněných běžných výdajích na zaměstnance krajských úřadů na rok V návrhu dotace je obsaženo tis. Kč na financování ostatních činností, které byly do roku 2002 zabezpečovány okresními úřady z tzv. mimorozpočtových zdrojů. Uvedené činnosti v převážné míře nezajišťovaly organizace zřizované okresními úřady, ale zejména další neziskové subjekty na základě smluv. Např. se jedná o lékařské služby první pomoci, lékárenské pohotovostní služby, výkony kalmetizačních sester, odvody branců (branný zákon), atd. Dotace na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků v objemu tis. Kč Tento dotační titul není určen pouze pro kraje, ale i pro obce v daném kraji. Smyslem dotace je flexibilní řešení především havarijních situací na majetku územních samosprávných celků. O konkrétním použití prostředků na svém území bude rozhodovat příslušný kraj. Přerozdělení tis. Kč mezi jednotlivé kraje bylo propočteno na základě kritérií, kterým byly přiřazeny následující váhy: - počet obyvatel kraje (10 %), - rozloha kraje (15 %),

22 počet obcí s počtem obyvatel do na území kraje (5 %), - procento, kterými se jednotlivé kraje podílejí na 3,1 % procentech objemu sdílených daní dle přílohy č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů (70 %). B. Ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu Tyto dotace jsou na rok 2003 navrhovány ve výši 218 mil. Kč. Představují řadu dotačních titulů, které nelze v etapě přípravy návrhu rozpočtu rozpočtovat u konkrétních příjemců, např. koordinátoři romských poradců při krajských úřadech, dotace na protiradonová opatření, prostředky na výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy atd. C. Dotace z kapitol orgánů státní správy a převody ze státních finančních aktiv Jsou navrhovány ve výši mil. Kč. Jedná se především o neinvestiční dotace poskytované z kapitoly MŠMT na financování přímých nákladů v základním a středním školství ve výši mil. Kč. Investiční dotace jsou navrhovány ve výši mil. Kč. Krajům tyto dotace poskytnou přímo ze svých rozpočtů příslušné resorty. Jedná se především o následující resorty: - Ministerstvo práce a sociálních věcí...332,090 mil. Kč - Ministerstvo vnitra 350,650 mil. Kč - Ministerstvo zemědělství..247,000 mil. Kč - Ministerstvo kultury.. 351,320 mil. Kč - Ministerstvo zdravotnictví ,690 mil. Kč Jsou to dotace, které by měly přispět ke zlepšení územní vybavenosti a kvalitnějšímu uspokojování potřeb občanů. Podrobné programy jsou uvedeny v komentářích k rozpočtu jednotlivých kapitol. Výdaje krajů ve výši mil. Kč jsou především směrovány na financování běžných výdajů. Běžné výdaje ve výši mil. Kč se na celkových výdajích podílejí cca 96 %. Zbývající 4 %, tj mil. Kč jsou určeny na financování investičních akcí.

23 II. 3 Obce I ve financování obcí dochází k výrazným změnám, a to v souvislosti s realizací II. etapy reformy územní veřejné správy, konkrétně s ukončením činnosti okresních úřadů. Objem rozpočtu obcí bude výrazně ovlivněn převodem výkonu státní správy prováděné dosud okresními úřady na obce s rozšířenou působností. Postavení obcí s rozšířenou působností upravuje zákon č. 314/2002 Sb. Počínaje rokem 2003 stanoví citovaný zákon 205 obcí s rozšířenou působností, které budou tuto správní agendu zabezpečovat, a to v přenesené působnosti. Rozsah agendy, zabezpečované těmito obcemi je dán zákonem č. 320/2002 Sb. Převod zřizovatelských funkcí k organizacím okresních úřadů (organizační složky státu a příspěvkové organizace) stanoví zákon č. 290/2002 Sb. Převod těchto organizací na obce je jak z hlediska jejich četnosti tak z hlediska objemů zanedbatelný. Na obce přechází 31 organizací v objemu tis. Kč. Jedná se o 24 organizací odvětví kultury, 3 organizace z odvětví zdravotnictví a 4 organizace poskytující sociální služby. Navrhovaný objem příjmů činí mil. Kč. Celkové výdaje, zapracované do návrhu rozpočtu na rok 2003, činí mil. Kč. Saldo hospodaření schodek - je navrhováno ve výši mil. Kč. K zabezpečení financování zejména investičních výdajů budou muset obce zapojit mimorozpočtové zdroje. V jaké výši a zda půjde o vlastní zdroje (fondy rezerv a rozvoje nebo jiné účelové fondy obcí) nebo o zdroje bankovní či půjčky, záleží na rozhodnutí zastupitelstev obcí. Grafické znázornění příjmové základny obcí dotace ze státního rozpočtu 18,8% dotace ze státních fondů 2,0% ostatní příjmy 3,0% kapitálové příjmy 5,4% daňové příjmy 58,0% nedaňové příjmy 12,8%

24 Z grafického znázornění příjmové základny je zřejmé, že základním zdrojem financování veřejných statků na místní úrovni zůstávají nadále daňové příjmy, jejichž objem činí mil. Kč a na celkových příjmech se podílejí 58 %. Další významné zdroje představují dotace ze státního rozpočtu, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, dotace ze státních fondů a převody z vlastních fondů hospodářské činnosti. Navrhovaný objem daňových příjmů ve výši mil Kč představuje meziroční nárůst 7,4 %, což je absolutně 7,4 mld. Kč. Následující přehled uvádí vývoj a jednotlivé objemy daní: v mil. Kč Rok 2002 Rok 2003 Index Ukazatel očekávaná návrh rozpočet 2003/ skutečnost rozpočtu OS 2002 Daň z přidané hodnoty ,2% Daň z příjmů právnických osob celkem ,9% v tom: daň z příjmů právnických osob ,8% daň z příjmů právnických osob placená obcemi ,1% Daň z příjmů fyzických osob celkem ,0% v tom: Daň z příjmů fyz. osob - zvláštní sazba ,3% Daň z podnikání celkem ,7% v tom: daň z podnikání - sdílená část výnosů ,1% daň z podnikání - 30 % dle místa vzniku ,1% Daň ze závislé činnosti celkem ,3% v tom: daň ze závislé činnosti - sdílená daň ,0% daň ze závislé činností - 1,5 % motivace ,4% Daň z nemovitostí ,0% Správní a místní poplatky ,1% Ostatní daně ,6% Daňové příjmy celkem ,4%

25 Nedaňové příjmy zahrnují především příjmy od organizačních složek obcí a odvody jimi zřizovaných příspěvkových organizací, příjmy zprodeje neinvestičního majetku, z pronájmu majetku, z realizace finančního majetku, příjmy z úroků a ostatní nedaňové příjmy. Ve srovnání s rokem 2002 vykazují tyto příjmy nepatrný nárůst (1,4 %). Jsou navrhovány ve výši mil. Kč. Kapitálové příjmy jsou navrhovány ve výši mil. Kč. Nejpodstatnější část kapitálových příjmů tvoří výnosy z prodeje investičního majetku, které obcím zajišťují příjmy již po mnoho let. Dotace ze státního rozpočtu směrované na obce ve výši mil. Kč se podílejí na celkovém objemu rozpočtovaných příjmů cca 18,8 %. Dotace neinvestiční jsou uvažovány v částce mil. Kč, představují cca 75,6 % dotací ze státního rozpočtu, zbývajících 24,4 %, tj mil. Kč, jsou dotace určené na financování investičních akcí. Dále budou ze Státního fondu životního prostředí a Národního fondu poskytnuty dotace ve výši mil. Kč. Výdaje obcí na rok 2003 jsou uvažovány ve výši mil. Kč. Běžné výdaje ve výši mil. Kč představují dvě třetiny rozpočtovaných výdajů, třetinu tvoří kapitálové výdaje v částce mil. Kč. Určujícím faktorem pro stanovení objemu výdajů jsou vlastní zdroje obcí, případně další mimorozpočtové příjmy. Vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí je definován A. 1 finančním vztahem státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích tis. Kč A. 2 finančním vztahem k rozpočtům obcí s rozšířenou působností tis. Kč

26 B. ostatními dotacemi z kapitoly Všeobecná pokladní správa tis. Kč C. dotacemi z ostatních kapitol státního rozpočtu tis. Kč. A. 1 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích obsahuje následující dotace a příspěvky: Dotace na domovy důchodců tis. Kč Dotace je určena na financování provozních výdajů domovů důchodců (celoroční pobyty), jejichž zřizovateli jsou obce. Dotace ze státního rozpočtu plně nepokrývá provozní výdaje domovů důchodců, jedná se o určitý přípěvek poskytovaný na úhradu provozních výdajů. Dotace na jedno místo je navrhována v objemu Kč a je navýšena o Kč na jedno místo, což představuje 17 % nárůst oproti roku Dotace byla naposledy valorizována v roce Kapacita domovů důchodců zřizovaných obcemi je míst. V celkové kapacitě jsou již zahrnuty nové kapacity, uváděné do provozu v průběhu roku 2002 i nové kapacity uváděné do provozu v roce Dotace na ústavy sociální péče tis. Kč Dotace je určena na financování provozních výdajů specializovaných ústavů sociální péče, jejichž zřizovateli jsou obce. Dotace ze státního rozpočtu plně nepokrývá provozní výdaje ústavů sociální péče, jedná se o určitý přípěvek poskytovaný na úhradu provozních výdajů. Výše dotace je diferencována podle charakteru pobytu: na pobyty celoroční a týdenní je stanovena dotace ve výši Kč na jedno místo, která byly navýšena o Kč. Na denní pobyty je stanovena dotace ve výši Kč na jedno místo, která byly navýšena o Kč. V obou případech se jedná o 17 % nárůst oproti roku Naposledy byla dotace valorizována v roce Kapacita ústavů sociální péče činí míst. Při stanovení dotací byly zahrnuty nové kapacity uváděné do provozu v průběhu roku 2002 i v roce Tato zařízení mají převážně nadregionální charakter. Příspěvek na školství tis. Kč Příspěvek na školství je určen na financování provozních výdajů základních, mateřských, speciálních základních a mateřských škol a pro tzv. nulté ročníky základních škol (jedná se o děti ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí). Příspěvek na jednoho žáka základní školy a jedno dítě v mateřské škole je stanoven na 904 Kč, tj. v úrovni roku Příspěvek pokrývá cca % běžných výdajů.

27 Dotace na vybraná zdravotnická zařízení tis. Kč Dotace je určena pouze pro vybraná dětská zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy), která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven a jejichž zřizovatelem je obec. Dotace na jedno místo ve zdravotnických zařízeních je v úrovni roku Příspěvek na výkon státní správy tis. Kč Poskytování příspěvku obcím na výkon státní správy prováděné obcemi v přenesené působnosti stanoví 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Tento příspěvek je určen na částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy jednotlivými obcemi v každém kraji. Určitá změna je výsledkem realizace II. etapy reformy územní veřejné správy. Ke změně dochází ve stanovení příspěvku u tří magistrátních měst (Plzeň, Brno, Ostrava). U těchto magistrátních měst musel být zvolen odlišný postup promítnutí vlivů druhé etapy reformy územní veřejné správy, neboť tato města, na rozdíl od ostatních obcí, vykonávala působnost okresních úřadů. Proto muselo být i z těchto měst v rozsahu daném usnesením vlády č. 695/2002 převedeno na stanovené subjekty, tj. na kraje 89 funkčních míst a na Ministerstvo zemědělství 38 funkčních míst. Při stanovení příspěvku byla zohledněna nová vymezení správních obvodů obcí s rozšířenou působností v souladu s vyhláškou č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Příspěvek na zbývající činnosti vykonávané těmito magistráty vpůsobnosti okresních úřadů je zahrnut v příspěvku na výkon státní správy pro obce s rozšířenou působností. I u hl. města Prahy byla v souladu s usnesením vlády č. 695/2002 provedena korekce příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti okresního úřadu, tj. na Ministerstvo zemědělství bylo převedeno 28 funkčních míst. Příspěvek na výkon státní správy pro hl. město Prahu na rok 2003 zahrnuje kromě příspěvku pro Prahu jako obec se samostatnou a pověřenou působností i příspěvek na výkon státní správy pro obec s rozšířenou působností. Dávky sociální péče pro obce s rozšířenou působností ve výši tis. Kč a pro ostatní pověřené obce ve výši tis. Kč Dávky sociální péče jsou mandatorní výdaje státního rozpočtu. Dotace jsou určeny pro občany zdravotně postižené a sociálně potřebné, jsou vypláceny podle příslušných zákonů. Tato dotace je členěna proto, že určité dávky jsou vypláceny obcemi s rozšířenou působností, které

28 v minulosti vyplácel okresní úřad. Zbývající sociální dávky vyplácejí buď pověřené obce, malý rozsah dávek vyplácejí i ostatní obce. Dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím tis. Kč V souvislosti se zánikem okresních úřadů přechází do samosprávné působnosti obcí zřizovatelské funkce k organizacím. Jedná se o 31 organizací, z nichž 4 organizace zajišťují sociální služby: domov důchodců, domov penzion pro důchodce, poradna a centrum sociálních sužeb v celkovém objemu tis. Kč. Tři organizace zabezpečují zdravotnické služby: Nemocnice Jablonec nad Nisou, Léčebna dlouhodobě nemocných Lomnice nad Popelkou, Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, zbývajících 24 organizací v celkovém objemu tis. Kč jsou organizace převedené z odvětví kultury, a to zejména knihovny a divadla. Částka tis. Kč nezahrnuje prostředky na zajištění výkonu funkce regionálních veřejných knihoven ( tis. Kč), které byly převedeny do rozpočtu Ministerstva kultury. Tuto činnost bude Ministerstvo kultury zabezpečovat v rámci svého programu Zajištění regionálních funkcí knihoven. Celkem finanční vztah státního k rozpočtům obcí činí tis. Kč. A. 2 Finanční vztah k rozpočtům obcí s rozšířenou působností tis. Kč Tento finanční vztah je novým titulem v rozpočtech obcí. Úzce souvisí s realizací II. etapy reformy územní veřejné správy. Konkrétně se jedná o výraznou decentralizaci výkonu státní správy prováděné dosud okresními úřady. Zákonem 314/2002 Sb. bylo stanoveno 205 obcí s rozšířenou působností, které budou tyto správní činnosti zajišťovat v přenesené působnosti. Z okresních úřadů bylo převedeno funkčních míst (stanoveno usnesením vlády č. 695/2002, o zabezpečení přechodu zaměstnanců, movitého majetku a přerozdělení finančních prostředků na jiné subjekty v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů), jedno funkční místo bylo oceněno průměrným výdajem ve výši ,69 Kč. V tomto objemu jsou zahrnuty výdaje na platy pracovníků včetně ostatních povinných plateb a ostatních běžných výdajů. Tento příspěvek není jediným zdrojem financování správních činností zajišťovaných těmito obcemi, dalším zdrojem je výnos správních poplatků, které obce za správní úkony získají do svých pokladen. V přepočtu na jedno funkční místo by výnos ze správních poplatků činil Kč. Příspěvek na výkon státní správy obcím s rozšířenou působností zahrnuje také příspěvek na výplatu