World of Plants Sources for Botanical Courses
|
|
- Zdeňka Zemanová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Speciální a zemědělská botanika 10 vývojové větve Lycopodiophyta a Monilophyta
2 Vývojová větev Polysporangiophyta* skupina diverzifikovaná v Siluru přechod mezi mechorosty a cévnatými rostlinami bez cévních svazků samostatný a větvený sporofyt s větším množstvím sporangií Aglaophyton Obrázek z Falconaumanni, CC BY-SA Rhy nie_chert_flora.jpg
3 Vývojová větev Tracheophyta (cévnaté rostliny) skupina diverzifikovaná na konci Siluru v životním cyklu převládá sporofyt sporofyt větvený s větším množstvím sporangií lignifikovaná sekundární buněčná stěna vznik tracheid a následně celých cévních svazků vznik stélé oddělené endodermis později kořeny v systému dnes bráno jako oddělení
4 Rhyniopsida (ryniofyty)* parafyletická bazální skupina cévnatých rostlin bez kořenů jen fosilní, od závěru Siluru do středního Devonu řez stonkem, průměr cca. 2,5 mm Obrázek Peter coxhead, CC BY-SA px-Rhy nie_chert_with_rhynia_1.png Obrázek Falconaumanni, CC BY-SA Rhy nie_chert_flora.jpg
5 OdděleníTracheophyta dvě vývojové linie mikrofylní/lycofylní (vývojová větev Lycopodiophyta plavuně ) listy pokožkového původu jednožilné jako vychlípenina pokožky stonky bez nodů dichopodiální až pseudomonopodiální větvení stonku dichopodiální větvení kořenů endarchní protoxylém v kořenech, exarchní v prýtu* megafylní/eufylní (vývojová větev Euphyllophyta) listy původu větevného boční větve opakovaně větvené a posléze srostlé v listovou čepel stonky článkované monopodiální větvení kořenů a stonku exarchní protoxylém v kořenech, endarchní v prýtu*
6 Vývojová větev Lycopodiophyta ( plavuně )* skupina Zosterophyllophyta ještě zcela bezlistá parafyletická skupina původem ze spodního Devonu, předcházející vlastní palvuně (Lycopodiopsida) model Zosterophyllum Obrázek Matteo De Stefano/MUSE, CC BY-SA Rhy nie_chert_flora.jpg
7 Třída Lycopodiopsida (plavuně) drobné byliny (fosilně i mohutné dřeviny) s nečlánkovanými dichopodiálně (vidličnatě) větvenými lodyhami (často ale následně velikostně diferencovanými) a kořeny, často plazivým oddenkem ve stoncích protostélé nebo plektostélé objevily se ve spodním Devonu maximálního rozvoje dosáhly v Karbonu tvořily hlavní složku vegetace první dřeviny (vznik černého uhlí) stromové plavuně vyhynuly pravděpodobně během Triasu, bylinné se zachovaly dodnes
8 Třída Lycopodiopsida (plavuně) sporofyt stonek nese drobné jednožilné listy uspořádané zpravidla hustě ve šroubovici listy podle funkce bývají rozlišeny trofofyly asimilující sporofyly nesoucí výtrusnice často tvořící vrcholové šištice/klasy (strobily) trofosporofyly obojí funkce Diphasiastrum complanatum Lycopodium annotinum Lycopodiella inundata Obrázek JN;
9 Třída Lycopodiopsida (plavuně) eusporangiátní sporangia (vícevrstevná bez prstence) v paždí nebo na bázi vrchní strany listů (plavuně jsou izosporické, vranečky a šídlatky jsou heterosporické) spory klíčí až po několika letech (silná vrstva sporopoleninu) výtrusná šištice sporofylů Lycopodium annotinum sporangium se spórami Obrázek JN;
10 Třída Lycopodiopsida (plavuně) gametofyt (prothalium) drobný, řepovitý, dlouhověký (u některých recentních druhů vytrvává až 20 let), na vrcholu se tvoří gametangia archegonia a anteridia podobné jako u mechorostů (některé druhy jsou jednodomé, jiné dvoudomé) spermatozoidy jsou biciliátní u plavuní a vranečků, u šídlatek jsou polyciliátní
11 Třída Lycopodiopsida (plavuně) taxony nejednotné členění, 1 3 řády podle autora, zde podle Simpson 2010, 2 řády Řád Lycopodiales (plavuně) Řád Isoetales (šídlatky)
12 Řád Lycopodiales (plavuně) fosilní i recentní byliny převážně v tropech listy vytrvávající po celou dobu života sporofytu nejstarší nálezy ze spodního Devonu
13 Řád Lycopodiales (plavuně) životní cyklus plavuní rodozměna izosporická, spermatozoidy biciliátní gametofyt samostatný, dlouhou dobu vytrvávající sporofyt spojen s gametofytem jen v nejranější fázi ontogeneze sporofyt sporangium se spórami anteridia archegonia gametofyt Obrázek gametofytu Goebel, Karl,
14 Řád Lycopodiales (plavuně)* Čeleď Huperziaceae (vrancovité) vytrvalé, vždyzelené vidličnatě větvené byliny sporofyly nejsou sdruženy do výtrusných klasů trofosporofyly Huperzia selago (vranec jedlový) vyskytuje se u nás vzácně, převážně nad horní hranicí lesa Obrázek Ghislain118 CC BY-SA Huperzia_selago_1.jpg
15 Řád Lycopodiales (plavuně) Čeleď Lycopodiaceae (plavuňovité) jednoleté nebo oddenkem vytrvalé vždyzelené vidličnatě větvené byliny, poléhavé, vystoupavé sporofyly tvarově odlišné od trofofylů převážně rostou v tropech Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka) suché, písčité lesy a louky, výtrusy obsahují až 50 % oleje a jsou velmi hořlavé Obrázek JN;
16 Řád Lycopodiales (plavuně) Čeleď Lycopodiaceae (plavuňovité)* Lycopodium annotinum (plavuň pučivá) vlhké kyselé lesy Obrázek JN;
17 Řád Isoetales (šídlatky) heterosporické megaspóry v megasporangiích a mikrospóry mikrosporangiích z megaspory vzniká samičí gametofyt z mikrospory vzniká samčí gametofyt endosporické gametofyt se vyvíjí v rámci buněčné stěny spóry = vývojová paralela se semennými rostlinami listy na bázi s ligulou (pajazýčkem) možná schopnost přijímat dešťovou vodu k lepšímu růstu mladých listů taxony čeleď Isoetaceae (šídlatkovité)* čeleď Selaginellaceae (vranečkovité)
18 Řád Isoetales (šídlatky)* Lepidodendron nejznámější fosilní zástupce skupiny jeden z hlavních nálezů v černém uhlí až 50 m vysoký strom, koruna vidličnatě větvená, listy zanechávají kosočtverečné jizvy, větvený oddenek Obrázek JN;
19 Čeleď Isoetaceae (šídlatkovité)* kosmopolitní hlízovitě zkrácený stonek, přízemní růžice šídlovitých listů, u báze listů (trofosporofylů) v rozšířené části je mega- nebo mikrosporangium, nad ním je ligula Obrázek Jon Houseman, CC BY-SA Isoetes_stem_sporangia.jpg
20 Čeleď Isoetaceae (šídlatkovité)* Isoetes (šídlatka) u nás velmi vzácně 2 druhy na dně Šumavských karových jezer (I. lacustris, š. jezerní; I. echinospora, š. ostnovýtrusá) Isoetes lacustris Isoetes echinospora Obrázek JN;
21 Čeleď Selaginellaceae (vranečkovité) worldwide, mostly in tropical and warm regions 5 genera, ca. 550 species (ca. 500 in genus Selaginella)* drobné byliny vzhledem připomínající mechorosty listy dimorfické (dvě řady velkých listů a dvě řady malých listů) Selaginella helvetica Obrázek Stefan.lefnaer, CC BY-SA Selaginella_helv etica_sl5.jpg
22 Čeleď Selaginellaceae (vranečkovité) trofofyly podobné sporofylům tvořícím výtrusné klasy rostliny jednodomé mikrosporofyly nesou mikrosporangia s mikrosporami, megasporofyly nesou megasporangia s megasporami heterosporická rodozměna mikrosporangium ligula megasporangium Obrázek Curtis Clark, CC BY-SA Selaginella_strobilus_LS_high.jpg
23 Čeleď Selaginellaceae (vranečkovité) životní cyklus vranečků gametofyt endosporický = redukovaný, nezelený, jednopohlavný spermatozoidy biciliátní samičí gametofyt zůstává spojen se sporofytem i po oplození oosféry (připomíná zárodek uvnitř vajíčka semenných rostlin), pak odpadne na zem a jakoby ze semene začne klíčit nová rostlinka = sporofyt
24 Čeleď Selaginellaceae (vranečkovité) některé vranečky jsou pěstovány jako okrasné rostliny (u nás pokojové) např. Selaginella martensii Obrázek JN;
25 Čeleď Selaginellaceae (vranečkovité)* Selaginella selaginoides (vraneček brvitý) náš jediný zástupce, vzácně v horách (Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník) Obrázek de:benutzer:griensteidl, CC BY-SA x-selaginella_selaginoides_at_rax.jpg
26 Vývojová linie Euphyllophyta sesterská skupina v vývojové linii Lycopodiophyta s monopodiálně větvenými kořeny a listy megafylního původu tuto vývojovou linii pak od raných dob tvoří dvě sesterské linie Monilophyta (kapraďorosty) Lignophyta
27 Vývojová linie Euphyllophyta* skupina Trimerophtophyta spodnodevonští předchůdci megafylních rostlin nejznámějším zástupcem je rod Psilophyton Obrázek Ghedoghedo, CC BY-SA Psilophy ton_dawsonii-rev.jpg
28 Vývojová linie Monilophyta monopodiálně větvené kořeny sporangia terminální na bočních větvích, podélně pukající listy megafylní popřípadě redukované megafyly sifonostélé, artrostélé, diktyostélé* stonky článkované systematika hodně nejednotná nejnověji třída Polypodiopsida, která zahrnuje celou recentní linii řádů Monilophyta (Ruggiero et al. 2015), vlastní leptosporangiátní kapradiny jsou sdruženy do podtřídy Polypodiidae (ve starších pracích tato skupina odpovídá třídě Polypodiopsida!!!!!) navíc mnoho nejasností s celými druhy
29 Vývojová linie Monilophyta systém
30 Řád Equisetales (přesličky) lodyha článkovaná s nody a internodii, v nodech interkalární pletiva zajišťující prodlužování stonku přeslenitě větvená podélně rýhovaná (rýhy, žebra) Equisetum sylvaticum Equisetum arvense Obrázek JN;
31 Řád Equisetales (přesličky) listy silně redukované megafyly Equisetum fluviatile internodia nody redukované megafyly srůstající v pochvu oddenek s adventivními kořeny Obrázek JN;
32 Řád Equisetales (přesličky) uvnitř stonku 3 typy dutin centrální (lyzigenní) valekulární karinální vodivá pletiva artrostélé s primitivními trachejemi (= karinální dutina) xylém floém Obrázek JN;
33 Řád Equisetales (přesličky) cvičení 6, vzorek 1 trvalý preparát příčný řez stonkem Equisetum arvense uvnitř stonku 3 typy dutin centrální (lyzigenní) valekulární karinální Obrázek JN;
34 Řád Equisetales (přesličky) sporangia anatropní (dolu ohnutá) na deštníkovitých sporangioforech (= sporofyly) uspořádaných v terminálních strobilech (= výtrusných šišticích) Equisetum arvense sporofyl strobilus sporangia spóry Obrázek JN;
35 Řád Equisetales (přesličky) spory nesou 4 mrštníky (haptery = elatery) umožňují vymršťování a splétání výtrusů (hygroskopické pohyby), které usnadňují kopulaci, spóry se šíří větrem ve shlucích spory jsou stejné tvarem (homomorfní), ale u některých druhů se liší pohlavností spóra s hapterami za sucha Obrázek JN;
36 Řád Equisetales (přesličky) cvičení 6, vzorek 2 spóry Equisetumarvense spóry s hapterami Obrázek JN;
37 Třída Equisetopsida (přesličky) životní cyklus gametofyt samostatný, krátce žijící, jednopohlavný, fotosyntetizující, spermatozoidy polyciliátní sporofyt = vytrvalá bylina, přežívající podzemním oddenkem s adventivními kořeny a nadzemními větvenými lodyhami recentně byliny několik dm až m vysoké, uniformní stavba v Karbonu a Permu stromy do 30 m výšky (Calamites)* Obrázek Verisimilus, CC BY-SA Calamitaceae_foliage.jpg
38 Řád Equisetales Čeleď Equisetaceae (přesličkovité) v dnešním pojetí jediný rod Equisetum (přeslička), nomenklatura neujasněná, asi jen 15 druhů chybí v Australasii*
39 Čeleď Equisetaceae (přesličkovité) Equisetum arvense (přeslička rolní) polní plevel; louky, náspy; jarní (nezelená) a letní (zelená) lodyha, na kořenech ztloustlá místa zásobárna živin pro jarní lodyhu (vykopávají a pojídají prasata); léčivka využívá se letní lodyha Obrázek JN;
40 Čeleď Equisetaceae (přesličkovité) Equisetum palustre (přeslička bahenní) roste na vlhkých loukách, je jedovatá, má jen jednu lodyhu, od přesličky rolní se liší delšími lodyžními pochvami než jsou pochvy na článcích Obrázek JN;
41 Čeleď Equisetaceae (přesličkovité)* Equisetum sylvaticum (přeslička lesní) vlhké jehličnaté lesy, jemně větvená, dva typy lodyh, obě zelené Obrázek JN;
42 Čeleď Equisetaceae (přesličkovité)* Equisetum fluviatile (přeslička poříční) roste v mělké stojaté vodě s písčitým dnem Obrázek JN;
43 Čeleď Equisetaceae (přesličkovité)* Equisetum telmateia (přeslička největší) náš největší druh, který dorůstá až 2 m, roste na lesních prameništích a v příkopech teplých oblastí Obrázek Verisimilus, CC BY-NC-SA 2.0
44 Čeleď Equisetaceae (přesličkovité)* Equisetum hyemale (přeslička zimní) přezimující stále zelená lodyha, výtrusný klas je špičatý, roste ostrůvkovitě při březích vodních toků Obrázek JN;
45 Podtřída Ophioglossidae/Psilotidae ( výtrusné vidličnatě větvené byliny )* zelené vytrvalé často vidličnatě větvené byliny nevětvené kořeny bez kořenového vlásnění podzemní dlouhověký gametofyt s mykorhizou sporangia eusporangiátní
46 Podtřída Ophioglossidae/Psilotidae* Řád Ophioglossales (hadilkotvaré) vytrvalé byliny s krátkým oddenkem a masitými kořeny z oddenku vyrůstá zpravidla jeden list, který je členěn na část sterilní a část fertilní (často jsou obě části dále členěné) kosmopolitní eusporangia fertile segment sterile segment Botrychium matricariifolium Obrázek JN;
47 Řád Ophioglossales* Čeleď Ophioglossaceae (hadilkovité) worldwide 5-7 genera, circa 100 species (Botrichium 50, Ophioglosum 30) většina druhů tropických u nás Ophioglossum vugatum (hadilka obecná) mokré louky a lužní lesy Obrázek JN;
48 Řád Ophioglossales Čeleď Ophioglossaceae (hadilkovité)* Botrychium lunaria (vratička měsíční) vzácně na suchých pastvinách a travnatých stráních Obrázek JN;
49 Podtřída Ophioglossidae/Psilotidae* Řád Psilotales (prutníkotvaré) tropical and warm temperate regions (2 genera, 3 species) suchozemské bezkořenné byliny (mají vidličnatě větvený oddenek) s vidličnatě větvenými lodyhami a vidličnatě dělenými redukovanými listy Psilotum nudum (prutovka nahá) pěstována jako okrasná Obrázek Gordon K A Dickson, CC BY-NC-SA 2.0
50 Řád Marattiales (převážně tropické kapradiny)* recentní i fosilní převážně tropické byliny i dřeviny s mohutnými listy pantropical, 9 genera, 148 species (Angiopteris 75)* vodivá pletiva ve stoncích tvoří polycyklické sifonostélé sporangia na rubu listu eusporangiátní, izosporická, někdy srůstají v synangia gametofyt dlouhověký vypadající jako frondózní játrovka Angiopteris sp. Obrázek JN;
51 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) většinou terestrické kapradiny s megafylními listy, často s podzemními nebo nadzemními oddenky Obrázek JN;
52 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) životní cyklus u většiny zástupců izosporická rodozměna gametofyt samostatný autotrofní nebo saprofytický spermatozoidy jsou polyciliátní sporofyt převažuje = vytrvalá bylina Obrázek Chippolito, CC BY-SA Fern_Lif e_cycle.jpg
53 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) leptosporangiátní sporangia (jednovrstevná původem z jediné buňky, s prstencem) spóry mají tenkou stěnu a diferencují se na rozdíl od eusporangiátních spór směrem ven Polypodium vulgare Obrázek JN;
54 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) cvičení 6, vzorek 3 leptosporangiátní sporangia a spóry Polypodium vulgare Obrázek JN;
55 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) listy někdy diferencované na trofofyly a sporofyly nebo častěji nediferencované trofosporofyly trofosporofyl Cystopteris fragilis Matteuccia struthiopteris trofofyly sporofyly Obrázek JN;
56 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) sporangia sestavená do kupek (sorus), mohou být kryta blanitou ostěrou (indusium) Dryopteris filix-mas Obrázek JN;
57 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) Řád Osmundales Čeleď Osmundaceae (podezřeňovité) tropical and temperate regions 3-5 genera, 20 species (Osmunda 15 ) 2x zpeřené listy rozlišené na vnitřní trofosporofyly (horní část je nezelená a nese výtrusnice) a vnější zelené sporofyly výtrusnice netvoří pravé kupky, ostěry chybějí
58 Řád Osmundales Čeleď Osmundaceae (podezřeňovité) Osmunda regalis (podezřeň královská) u nás dříve v Lužických horách rostla, dodnes občas pěstovaná suroviny pro keltský ale Obrázek vpravo Kristian Peters -- Fabelfroh, CC BY-SA 3.0
59 Podtřída Polypodiidae (kapradiny)* Řád Hymenophyllales Čeleď Hymenophyllaceae (blánovcovité) humid regions of tropical and southtemperate areas gametophytes surviving in northtemperate areas up to 34 genera, cca 450 species (Hymenophyllum 175, Trichomanes 126) leaves usually only 1-cell thick some ornamentals Trichomanes speciosum (vláskatec tajemný) gametofyty ze skalních pískovcových skalních měst ČR Hymenophyllum sp. Obrázek George Shepherd, CC BY-NC-SA 2.0
60 Podtřída Polypodiidae (kapradiny)* Řád Gleicheniales 3 families, 160 species Čeleď Gleicheniaceae pantropical terrestrial herbaceous ferns with pseudodichotomous branching of leaves 6 genera, 144 species Dicranopteris linearis Obrázek Keisotyo, CC BY-SA Dicranopteris_linearis_kosida01.jpg
61 Podtřída Polypodiidae (kapradiny)* Řád Schizaeales 3 families, cca160 species dimorphic leaves Anemia mexicana Obrázek Valérie75, CC BY-SA Anemia_mexicana_002.jpg
62 Podtřída Polypodiidae (kapradiny)* Řád Salviniales 2 families, up to 50 species heterosporické bahenní a vodní kapradiny Čeleď Salviniaceae (nepukalkovité) nekořenující drobné jednoleté byliny jejichž listy plavou na hladině výtrusy s vyvíjejícími se prokely plavou na hladině ± worlwide, hlavně tropické spóra prokel (gametofyt) sporofyt Obrázek JN;
63 Řád Salviniales Čeleď Salviniaceae (nepukalkovité)* Salvinia natans (nepukalka vzplývající) jeden list přeměněn útvarům připomínajícím kořeny, u nás roste vzácně (CHKO Poodří) Obrázek JN;
64 Řád Salviniales Čeleď Salviniaceae (nepukalkovité)* Azolla (azola) některé druhy pěstovány jako na krmivo a je vysazována na rýžová pole, protože její sinicoví symbionti dotují vodu dusíkem Azolla filiculoides Obrázek JN;
65 Podtřída Polypodiidae (kapradiny)* Řád Salviniales heterosporické bahenní a vodní kapradiny Čeleď Marsileaceae (marsilkovité) drobné vodní nebo bahenní kapradiny vytrvávající oddenkem ± worlwide sporokarpy jsou kulovité, oboupohlavné obsahují mega- i mikrosporangia prokel mikroskopický uvnitř plovoucích výtrusů
66 Řád Salviniales Čeleď Marsileaceae (marsilkovité)* Pilularia globulifera (míčovka kulkonosná) u nás velmi vzácně sporokarp Obrázek JN;
67 Podtřída Polypodiidae (kapradiny)* Řád Cyatheales 8 families, cca 570 species (Cyatheaceae 514 species) zahrnuje stromové kapradiny (až 20 m vysoké), rozšířené hlavně v horách v tropech desítky druhů obvykle endemických pro velmi malé oblasti jako okrasné rostliny se pěstují zástupci rodů Cyathea a Dicksonia Dicksonia sp. Obrázek JN;
68 Podtřída Polypodiidae (kapradiny) Řád Polypodiales recentní i fosilní byliny, epifyty, vzácně dřeviny těžiště výskytu v tropech, v nás na vlhkých místech nejvíc v podrostu lesa listy velké = často různě zpeřeně dělené, řapíky listů i spodní strana listů často s trichomy nebo blanitými plevinami (paleae) stonek většinou poléhavý (oddenek), kořeny adventivní sporangia na spodní straně listů, izosporická, volná (nesrůstají v synangia) možná až 24 čeledí, přes 7000 druhů Obrázek JN;
69 Řád Polypodiales gametofyt zelený, srdčitého tvaru, většinou krátkověký gametofyt mladý sporofyt Obrázek JN;
70 Řád Polypodiales Čeleď Dennstaedtiaceae (hasivkovité) worldwide, mostly in tropical regions 15 genera, 220 species Pteridium aquilinum (hasivka orličí) paseky, chudé kyselé lesy, invazivní rostlina zaplevelující pastviny (Britské ostrovy) Obrázek JN;
71 Řád Polypodiales* Čeleď Pteridaceae worldwide, mostly in tropical and arid regions mnoho okrasných druhů 85 genera, 1226 species Adiantum capilus-veneris (netík venušin) běžný na skalách ve Středozemí, u nás pěstován jako pokojová rostlina Adiantum peruvianum Obrázek PurpleHz, CC BY-SA Adiantum_peruvianum-2.jpg
72 Řád Polypodiales Čeleď Aspleniaceae (sleziníkovité) výtrusné kupky úzce čárkovité, protáhlého tvaru, někdy kryté ostěrou významná skupina okrasných kapradin Asplenium scolopendrium Obrázek JN;
73 Řád Polypodiales Čeleď Aspleniaceae (sleziníkovité) Asplenium ruta-muraria (sleziník routička) skály, sutě, neudržované zdi hlavně na vápencových substrátech Obrázek JN;
74 Řád Polypodiales Čeleď Aspleniaceae (sleziníkovité)* Asplenium trichomanes (sleziník červený) skály, zdi Obrázek JN;
75 Řád Polypodiales Čeleď Aspleniaceae (sleziníkovité)* Asplenium scolopendrium (jelení jazyk celolistý) vápencové stinné skály Obrázek JN;
76 Řád Polypodiales Čeleď Aspleniaceae (sleziníkovité)* Asplenium ceterach (kyvor lékařský) u nás vzácně roste v teplých oblastech na skalách, občas pěstován jako skalnička Obrázek JN;
77 Řád Polypodiales Čeleď Athyriaceae (papratkovité) výtrusné kupky většinou s ostěrami (Woodsiaceae s. lat.) Athyrium filix-femina (papratka samičí) 2x až 3x zpeřené listy; vlhké humózní lesy Obrázek JN;
78 Řád Polypodiales* Čeleď Cystopteridaceae (puchýřníkovité) převážně drobné epipetrické kapradiny mírného pásu (Woodsiaceae s. lat.) Cystopteris fragilis (puchýřník křehký) skály sutě, neudržované zdi Obrázek JN;
79 Řád Polypodiales Čeleď Thelypteridaceae (kapradiníkovité) listy stejnotvaré, ostěry opadavé nebo chybí úplně Phegopteris connectilis (bukovinec osladičovitý) vlhké lesy Obrázek JN;
80 Řád Polypodiales Čeleď Thelypteridaceae (kapradiníkovité)* Thelipteris palustris (kapradiník bažinný) bažinné olšiny, slatiny Obrázek JN;
81 Řád Polypodiales Čeleď Blechnaceae (žebrovicovité) sporofyly a trochofyly se výrazně liší, hlavně tropické Blechnum spicant (žebrovice různolistá) stinné lesy v horách přezimující trofofyly a nepřezimující sporofyly Obrázek JN;
82 Řád Polypodiales Čeleď Blechnaceae (žebrovicovité)* Blechnum gibbum (žebrovice hrbatá) často pěstovaná pokojovka původem z tropů Obrázek JN;
83 Řád Polypodiales Čeleď Onocleaceae (onokleovité) jen 9 druhů mírného pásu, s dimorfickými listy Matteucia struthiopteris (pérovník pštrosí) nepřezimující trofofyly a přezimující sporofyly často pěstovaná jako okrasná trvalka Obrázek JN;
84 Řád Polypodiales Onocleaceae (onokleovité)* Onocleasensibilis (onoklea citlivá) druh se severopacifickou disjunkcí, u nás občas pěstovaná jako okrasná rostlina Obrázek Fredlyfish4, CC BY-SA Onoclea_sensibilis_UMFS_2.JPG
85 Řád Polypodiales Čeleď Dryopteridaceae (kapraďovité) diverzifikované skupina s celosvětovým rozšířením Dryopteris filix-mas (kapraď samec) hojně ve vlhkých lesích, občas pěstovaný jako okrasná kapradina Obrázek JN;
86 Řád Polypodiales Čeleď Dryopteridaceae (kapraďovité)* Dryopteris carthusiana (kapraď osténkatá) pleviny řapíku bez výrazného tmavšího středu; kyselé skály a lesy Obrázek JN;
87 Řád Polypodiales Čeleď Dryopteridaceae (kapraďovité)* Dryopteris dilatata (kapraď rozložená) pleviny řapíku s tmavším pruhem uprostřed, humózní lesy Obrázek JN;
88 Řád Polypodiales Čeleď Dryopteridaceae (kapraďovité)* Gymnocarpium dryopteris (bukovník kapraďovitý) kyselé skály a lesy Obrázek JN;
89 Řád Polypodiales* Čeleď Lomariopsidaceae Lomariopsis je největší rod tropické čeledě, u nás se prodávají některé druhy jako pokojové rostliny pod původním jménem Nephrolepis (ledviník) Obrázek JN;
90 Řád Polypodiales Čeleď Polypodiaceae (osladičovité) kupky bez ostěr, listy stejnotvárné (trofosporofyly) hlavně v tropech a subtropech mnoho významných druhů okrasného zahradnictví Polypodium vulgare Obrázek JN;
91 Řád Polypodiales Čeleď Polypodiaceae (osladičovité) Polypodium vulgare (osladič obecný) stinné skály a sutě Obrázek JN;
92 Řád Polypodiales Čeleď Polypodiaceae (osladičovité)* Platicerium (parožnatka) tropický epifyt, vytváří dvoje listy okrouhlé, přisedlé k substrátu zadržující vodu a živiny a vidličnatě větvené trofosporofyly, které na rubu nesou souvislou vrstvu výtrusnic jako pokojová rostlina se nejčastěji pěstuje P. alcicorne Platycerium bifurcatum Obrázek JN;
93 Použité zdroje Texty Novák, J. & Skalický, M. (2009). Botanika - cytologie, histologie, organologie, systematika. Praha, Powerprint. Simpson, M. G. (2010). Plant Systematics. Burlington, Elsevier. Systém Ruggiero, M. A., Gordon, D. P., Orrell, T. M., Bailly, N., Bourgoin, T., Brusca, R. C., Cavalier-Smith, T., Guiry, M. D., Kirk, P. M. (2015). A Higher Level Classification of All Living Organisms. PLoS ONE: 10 (4): e doi: /journal.pone Simpson, M. G. (2010). Plant Systematics. Burlington, Elsevier. Obrázky JN; obrázky z ostatních zdrojů jsou vždy označeny místem svého původu
Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta
Kapraďorosty Evoluční vztahy kapraďorostů vymřelé skupiny Rhyniophyta současné kapraďorosty Lycopodiophyta Zosterophyllophyta Trimerophyta Psilophyta Equisetophyta Polypodiophyta předkové Spermatophyta
VíceEvoluční vztahy kapraďorostů
Kapraďorosty Evoluční vztahy kapraďorostů vymřelé skupiny ( ryniofyty ) Rhyniophyta bezlisté mikrofylní Zosterophyllophyta Trimerophyta megafylní současné skupiny Lycopodiopsida Psilotopsida Equisetopsida
VíceMONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.
MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol. botanika.bf.jcu.cz/systematikaweb/ MONILOPHYTA prutovky, přesličky, kapradiny Monilophyta I třída Psilotopsida řád Psilotales, čeleď Psilotaceae řád Ophioglossales,
Víceoddělení Monilophyta
MONILOPHYTA II: Polypodiopsida oddělení Monilophyta Monilophyta I Monilophyta II třída Psilotopsida řád Psilotales Psilotaceae řád Ophioglossales Ophioglossaceae třída Equisetopsida (přesličky) stromové
VíceNejstarší cévnaté rostliny
Nejstarší cévnaté rostliny nejstarší cévnaté rostliny vyhynulá skupina primitivních cévnatých rostlin gametofyt byl zcela oddělený od sporofytu výskyt na rozhraní suchozemského a vodního prostředí asimilace
VíceCvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš
Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky RNDr. Michal Hroneš Přesličky výtrusné rostliny charakteristického vzhledu s přeslenitě větvenou lodyhou a článkovaným stonkem prvohorní
Víceoddělení Equisetophyta (přesličky)
oddělení Equisetophyta (přesličky) zelené výtrusné rostliny vytrvalé byliny, fosilní i stromy většinou suchozemské v ontogenezi převládá sporofyt Fosilní záznam přesliček nejstarší pocházejí ze středního
Víceoddělení Equisetophyta (Přesličky)
oddělení Equisetophyta (Přesličky) Historický vývoj: nejstarší nálezy ze středního devonu, vrchol v karbonu (až 10 000 druhů, bylinného až stromovitého vzrůstu, liány), v průběhu permu a druhohor ústup
VíceKapraďrosty HEN Tracheophyta po skupině Bryophyta již všechny ostatní skupiny mají přítomny tracheidy tracheidy v xylému a sítkové buňky ve floému (lýku) Tracheophyta Systematika pro pokročilé Lycophyta
Vícestřídání generací (gametofyt, sporofyt) klíční rostliny - prokel (gametofyt), následuje generativní rozmnožování a narůstají listy (sporofyt).
Odlišnosti od semenných rostlin střídání generací (gametofyt, sporofyt) listy, sporangia s výtrusy (sporofyt) klíční rostliny - prokel (gametofyt), následuje generativní rozmnožování a narůstají listy
VíceOddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Milan Dundr
Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Milan Dundr Stavba kapradin byliny v tropech i dřeviny nečlánkovaný, často zakrnělým a jen ve formě oddenku vyvinutý stonek s adventivními kořeny všechny kapradiny
VíceNázev: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie
Název: Kapraďorosty Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický
Více16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY
16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY VYŠŠÍ ROSTLINY (CORMOBIONTA, EMBRYOBIONTA) mnohobuněčné většinou zelené suchozemské rostliny složitá soustava specializovaných vodivých pletiv o anorganické látky (roztoky)
VíceOddělení Polypodiophyta (kapradiny)
Oddělení Polypodiophyta (kapradiny) heteromorfická rodozměna obdobná jako u plavuní a přesliček čili sporofyt zcela převládá nad gametofytním prothaliem byliny, vzácněji dřeviny nebo epifyty Většina druhů
VíceTerminologický slovník
Podříše: Chlorobionta Oddělení: Polypodiophyta Třída: Polypodiopsida Podtř.: Ophioglossidae řád: Ophioglossales Podtř.: Osmundidae řád: Osmundales Podtř.: Polypodiidae řád: Hymenophyllales řád: Polypodiales
VíceKapraďorosty (Polypodiophyta)
Přípravný materiál ke cvičení ze Systému vyšších rostlin 2012 Kapraďorosty (Polypodiophyta) pro studenty oborů: OTŽP, učitelské kombinace Sestavil: Václav Dvořák Kontakt: odd. Biosystematiky, katedra botaniky,
VíceOtázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:
Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Úvod k rostlinám: Eukaryotické (Eukaryotická buňka s pravým jádrem) autotrofní (zdrojem uhlíku je anorganická
VíceAutor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n
Suchozemské rostliny - přechod již v prvohorách (siluru) - vývoj kořenů oddělení mechy - zelené výtrusné rostliny - patří mezi nejprimitivnější stále mají stélku o příchytná vlákna, lodyžka, lístky - nemá
Více- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)
Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,
VíceSystém a evoluce vyšších rostlin Plavuně Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce vyšších rostlin Plavuně Petr Bureš Oddělení Lycopodiophyta (plavuně) Plavuně jsou zelené výtrusné rostliny vytrvalé
VíceKAPRAĎOROSTY. pracovní list
KAPRAĎOROSTY pracovní list Mezi kapraďorosty patří následující oddělení vyšších rostlin: plavuně, přesličky a kapradiny. Jsou to zelené výtrusné rostliny s dokonale vyvinutou nepohlavní generací (sporofytem)
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 35 Kapraďorosty. Tematická oblast Ročník 1.
Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Ročník 1. RNDr. Monika Jörková Biologie 35 Kapraďorosty Datum tvorby 15.5.2013 Anotace - pro učitele,
VíceKAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4
Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,
VíceSoustava rostlin. Prokaryota
Soustava rostlin Prokaryota Říše: Bakterie Oddělení: sinice (Cyanobacteria) Koloniální sinice Microcystis aeruginosa patřící mezi nejrozšířenější a nejnebezpečnější sinice Koloniální vláknitá sinice Anabaena
VíceVY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny
1/7 3.2.08.3 Plavuně, přesličky a kapradiny Cíl vysvětlit životní cyklus kapradin - popsat stavbu rostlinného těla - uvést zástupce plavuní, přesliček, kapradin - znát význam prvohorních přesliček na plavuní
VíceOddělení Lycopodiophyta (plavuně)
Oddělení Lycopodiophyta (plavuně) Plavuně jsou zelené výtrusné rostliny vytrvalé byliny i dřeviny keřovitého a stromovitého vzrůstu (recentní plavuně, šídlatky a vranečky jsou drobného vzrůstu - několik
VíceVyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU
Vyšší rostliny Embryophyta Milan Štech, PřF JU = suchozemské rostliny Embryophyta * mechorosty * cévnaté rostliny * jejich společní předci/přímí předchůdci Vznik chloroplastu klíčová událost na cestě k
VíceKurz ekologické floristiky. Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar
Kurz ekologické floristiky Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar Kapradiny nerozlišený trofofyl a sporofyl (1 výjimka) habituelně podobné druhy (i rody) s členěnou čepelí Co dnes probereme?
VíceZáklady botaniky vyšších rostlin Úvod
Základy botaniky vyšších rostlin Úvod Doporučená literatura Mártonfi P. (2007): Systematika cievnatých rastlín Univerzita P. J. Šafárika, Košice Materiály k poznávačce Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně
VíceBotanika cévnatých rostlin
Botanika cévnatých rostlin Jan Suda suda@natur.cuni.cz N a ú v o d a n e b c o n á s č e k á Předpoklady: Anatomie a morfologie rostlin cvičení z botaniky Doporučeno: Terénní cvičení z botaniky (Dobronice)
VíceVladimír Vinter
Přehled vývojových cyklů cévnatých rostlin U nejstarších psilofytních rostlin se gametofyt pravděpodobně morfologicky neodlišoval od sporofytu. Rozdíl byl pouze v počtu chromozomů a také v tom, že na gametofytu
VíceVýtrusné cévnaté rostliny ve výuce biologie na středních školách
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Výtrusné cévnaté rostliny ve výuce biologie na středních školách Diplomová práce Bc. Martina Suchánková Studijní program: Matematika
VíceKAPRAĎOROSTY - KAPRADINY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceRyniofyty. primitivní cévnaté rostliny
Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny Pouze fosilní rostliny, u nichž se většinou díky větším rozměrům vyvinuly pravé vodivé elementy ve sporofytu. Jejich sporofyt a gametofyt žily pravděpodobně odděleně,
VíceFYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta FYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN Alfabetický kód ze STAGu Karel Kubát UJEP v Ústí nad Labem, 2013 Autor: Doc. RNDr. Karel Kubát, CSc.
VíceNahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales
Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales Nahosemenné rostliny dřeviny stromy a keře, druhotně tloustnou rostliny jednodomé i dvoudomé nemají květy, jen
VíceRODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN. RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK,
RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK, scevkova@fns.uniba.sk RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN rodozmena (životný cyklus) = striedanie
Více-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš
Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): t.klodnerova KAPRAĎOROSTY A ROSTLINY NAHOSEMENNÉ SYSTÉM, CHARAKTERISTIKA, VÝZNAM Podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta) =více diferenciované -RYNIOFYTY
VíceORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY
Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-
VíceBotanika cévnatých rostlin. Lubomír Hrouda
Botanika cévnatých rostlin Lubomír Hrouda Místo úvodu aneb co nás čeká Zamlčené předpoklady Anatomie a morfologie rostlin nejlepší domluva je po latinsku znalost geologické minulosti Země (budeme hovořit
Vícecévnaté rostliny výtrusné semenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné
cévnaté rostliny výtrusné semenné nahosemenné krytosemenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné VÝTRUSNÉ ROSTLINY spora izosporie n. heterosporie mikrosporofyly
VíceStudijní materiál pro přípravu na přijímací zkoušky ROSTLINY I.
Studijní materiál pro přípravu na přijímací zkoušky ROSTLINY I. Přeslička rolní (Equisetum arvense) Přesličkovité (Equisetaceae) letní lodyha první článek lodyžních větví delší než pochva pochvy lodyžních
VíceKapraďorosty. Plavuně. Přesličky
Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný
VíceOtázka 22 Rozmnožování rostlin
Otázka 22 Rozmnožování rostlin a) Nepohlavně (vegetativně): 1. Způsoby rozmnožování u rostlin: typ množení, kdy nový jedinec vzniká z jediné buňky, tkáně, nebo části orgánu o některé rostliny vytvářejí
VíceBuchar et al. 1987. joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz
Buchar et al. 1987 Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz říše: Plantae (rostliny) oddělení: hlevíky (Anthoceratophyta) (dříve řazeny jako k játrovkám či jako samostatná třída) mechorosty
VíceNázev materiálu: Kapraďorosty - úvod
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny
VíceVÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy
VÝTRUSNÉ ROSTLINY jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy ROZDĚLENÍ Obrázek: Výtrusné rostliny MECHOROSTY KAPRAĎOROSTY http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/streptophytax4.jpg/600px-streptophyta-x4.jpg
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny Ryniofyty primitivní cévnaté rostliny
VíceVývoj stélé. parenchym. floém. xylém
Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,
Více= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky
MECHOROSTY = primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské první fosilie ze svrchního devonu (před 360 mil. let) pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky -odkázány na kapilární
VíceÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová
ÚVOD MECHOROSTY Ivana Lipnerová ÚVOD - ORGANIZACE pokyny v informačním e-mailu zápočet max 2 absence protokoly morfologický herbář do 31. 5. 2013! http://www.botanickafotogalerie.cz/ zásady bezpečné práce
VíceTypy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.
Otázka: Řasy Předmět: Biologie Přidal(a): Don Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy. Řasy
VíceROSTLINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin.
ROSTLINY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin. Rostliny samy si umí vyrobit ústrojné látky z neústrojných (fotosyntéza)
VíceŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)
Úvod do biologie rostlin Systém Slide 1 ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka (thallus) jednobuněčná vícebuněčná nerozlišená ve stonek, kořen, list, květ
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
VíceRozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce
Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak
VíceOddělení : Mechorosty
Oddělení : Mechorosty 3 třídy játrovky (Marchantiophyta) hlevíky (Anthocerophyta) mechy (Bryophyta) (Bryophyta) drobné rostliny vlhčího prostředí, pohlavní rozmnožování je vázáno na vodu stélkaté organismy
VíceZákladní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 V/2 Inovace a zkvalitnění výuky
Více6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN
6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN Reprodukce je způsobem zachování druhu v prostoru a čase Zvětšení počtu jedinců rozmnožení dosahují rostliny různými způsoby vegetativní: na procesu množení se podílí přímo tělo
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
VíceSpermatophyta (semenné rostliny)
Oddělení Lyginodendrophyta (kapraďosemenné rostliny) fylogenetický spojovací článek navazující na kapradiny a tvořící předchůdce cykasů vyhynulá skupina svrchní devon, spodní karbon vzhled podobný kapradinám
VíceRostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.
Reprodukce I Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila nebo byla oddělena od mateřského jedince nebo která vznikla rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí. Němec,
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty
Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty 15.5.2013 Anotace
VíceKód VM: VY_52_INOVACE_3BUD69 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/
Autor: Marcela Budinská Datum: Duben 2013 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor / předmět: Přírodopis Tematický okruh: Botanika Téma: Výtrusné rostliny opakování Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD69
VíceNázev školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy
Název: MECHOROSTY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 3. (2. ročník vyššího gymnázia)
VíceStavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
VíceFYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN
DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE FYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN Karel Kubát UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie Ústí nad Labem 2006 Předmluva
VícePraktické cvičení č. 9.
Praktické cvičení č. 9. CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L.
VíceRozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Život zakletý v kamenech Mgr. Eva Jirsová únor 2014 FYLOGENEZE ROSTLIN KVINTA,
VíceÚvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)
Slide 1a ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) Slide 1b ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) Slide 1c ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka
VíceVladimír Vinter
Anatomická stavba stonku Stonek (kaulis, kaulom) je zpravidla nadzemní část rostliny nesoucí listy a reprodukční orgány s nimiž vytváří prýt (frons). Fylogeneticky se stonek vyvinul převršením telomů psilofytních
VíceNÁVRH SBÍRKOVÉ ZAHRADY KAPRADIN
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI NÁVRH SBÍRKOVÉ ZAHRADY KAPRADIN Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. Vypracovala Michaela Malečková Lednice 2015
VíceVY_32_INOVACE_08.10 1/10 3.2.08.10 Nahosemenné rostliny - jehličnany Nahosemenné rostliny
1/10 3.2.08.10 Nahosemenné rostliny Cíl vysvětlit pojem nahosemenné rostliny - vyjmenovat zástupce této skupiny - popsat rozmnožování jehličnanů - na konci prvohor se začaly vyvíjet rostliny semenné, na
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceOddělení Cycadophyta (cykasy)
Oddělení Cycadophyta (cykasy) Stálezelené recentní i fosilní dřeviny, vzhledem připomínající palmy hlavní kořen kůlovitý, s četnými postranními, dichotomicky větvenými V pletivech kořenů duté hlízky se
VíceCupressaceae Taxaceae
řád: Pinales čeledě: Pinaceae Cupressaceae Taxaceae Cévnaté rostliny výtrusné semenné nahosemenné krytosemenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany liánovce jehličnany jednoděložné dvouděložné
VíceVznik a znaky vyšších rostlin
Vznik a znaky vyšších rostlin Strom života Vznik života - před necelými 4 miliardami Vznik eukaryot - před necelými 3 miliardami Odštěpení zvířat, hub a rostlin před 750-500 miliony let Po živočiších jsou
Více2004 2006 Vladimír Vinter
Anatomická stavba kořene Kořen (radix) je vegetativní, zpravidla podzemní, heterotrofní (vzácně asimilující), bezlistý, nečlánkovaný orgán sporofytu cévnatých rostlin sloužící především k příjmu vody a
VícePROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3
Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA STONKU
Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum
VíceVY_52_INOVACE_PŘ_I/2.08
Kód DUM : Škola: Číslo projektu: Název projektu: Název šablony: Název materiálu: Autor materiálu: VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.08 Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, Polenská 162
VíceROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.
ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.
VíceNahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg
Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část tapestry-sm-pots.jpg mikrofylní vývojová větev řád: PINALES (jehličnany) dřeviny (stromy, keře), větvený kmen listy malé, četné, často na brachyblastech
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Více1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO
1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO CO JE TO MORFOLOGIE ROSTLIN? disciplína o stavbě rostlinného těla stojí vedle cytologie a histologie (anatomie) jako organologie zaměření na popis vnější a vnitřní stavby orgánů
VíceTrvalky Přehled druhů Monilophyta, Monocots
Trvalky Přehled druhů Monilophyta, Monocots Equisetum hyemale Equisetaceae Equisetum (přeslička) Původ: téměř kosmopolitní, těžiště netropické oblasti S polokoule Popis: výtrusné rostliny, často se šířící
VíceMECHOROSTY (BRYOPHYTA)
MECHOROSTY (BRYOPHYTA) pracovní list Mechorosty jsou většinou suchozemské, výtrusné, stélkaté organismy. Mají nápadnou rodozměnu. Zelené rostliny pohlavní generace (gametofytu) se pravidelně střídají se
VíceNázev: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie
Název: Vývoj rostlin Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 3. (1. vyššího gymnázia) Tématický
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceSOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě
SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě Název projektu Zlepšení podmínek vzdělávání SZŠ Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0358 Název školy Střední zdravotnická škola, Turnov, 28.
VíceTrichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují
Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují konzumaci rostlin herbivory, u některých vodních rostlin,
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
VíceBRYOPHYTA mechorosty
BRYOPHYTA mechorosty ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty Jsou to zelené výtrusné rostliny většinou suchozemské, druhotně taky vodní. Stélka vždy mnohobuněčná. Vývoj je charakterizován střídáním fází gametofytu
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Více