MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Transkript

1 MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

2 MZSO - začátek Stav společnosti Stav životního prostředí Příklad regionálního systému v ostravsko-karvinské karvinské oblasti Materiál schválený usnesením vlády č.369/1991 Projekt 1992 Zahájení 1994

3 MZSO - začátek Cíle Popis zdravotního stavu obyvatelstva a charakteristika kvality venkovního ovzduší. Zhodnocení trendu vývoje sledovaných ukazatelů. Posouzení a zhodnocení zdravotních rizik sledovaných parametrů. Zhodnocení situace v zátěži obyvatelstva vybranými škodlivinami ve vnitřním prostředí.

4 MZSO - začátek Monitoring vycházel z: existující sítě stacionárních stanic hygienické služby zkušeností se sledováním zdravotního stavu v HS kompetencí v oblasti ochrany ovzduší (MZ ČR * MŽP) Stavu ovzduší v roce 1993

5 MZSO - Vývoj a změny Redukce počtu stanic HS ze 130 na 47 Ukončení měření SO 2, na části stanic i NO X a CO Snížení počtu vzorků aerosolu pro analýzy kovů Ukončeno sledování Zn,, zavedeno sledování Mn,, organických látek (VOC, PAU), PM 10/2,5, Monitoring vnitřního ovzduší

6 MZSO - Vývoj a změny Sledování ukazatelů ZS Zpracování dat QAQC

7 Monitoring zdravotního stavu Incidence ARO 1994 zahájení, od r měst, cca 120 lékařů a pacientů Prevalence alergických onemocnění u dětí pilotní studie 1996 a etapa (17 měst) studie případů mnohočetných alergií studie u 17 letých etapa (17 měst) etapa ( 17 měst) Hospitalizace pro akutní stavy dýchacího ústrojí a návštěvy na pohotovostech 1997 a 98-9 měst

8 MZSO - současnost Výstupy a dostupnost informací Odborné zprávy jednotlivých subsystémů Tištěná forma vždy v červenci Informační CD Na jak dílčí výstupy tak celá zpráva ke stažení včetně druhé části zaměřené na jednotlivá sídla Využívání dat v praxi

9 MZSO -Současnost Požadavky na informace z MZSO Možnost hodnocení dlouhodobých trendů - stabilita dat Pokrytí koncentrační variability v rámci sídel v ČR Možnost orientačního hodnocení expozice z venkovního ovzduší a vnitřního ovzduší (mobilní měřicí systémy)

10 BUDOUCNOST (?...) Spektrum látek (aerosol,so 2,VOC) Analýzy Reprezentativnost Interpretace dat, propojení měřených hodnot s modelovanými Využívání výstupů Kvalita vnitřního prostředí

11 Malé shrnutí Každá výroční zpráva za subsystém I. obsahuje: Souhrn aktuální legislativy Kompletní tabelární a grafické zpracování dat o kvalitě venkovního a vnitřního ovzduší a sledovaných parametrech zdravotního stavu (MONARO, alergie) Komplexní hodnocení kvality ovzduší (index kvality ovzduší - IKO, plnění imisních limitů a samozřejmě část věnovanou hodnocení zdravotních rizik) Souhrn a závěry

12 Vývoj zpracování dat (co se nevyvíjí je odsouzeno k zániku..) Tabelární a grafické souhrny Interpretace ve vazbě na sídla (Jednalo se sice o základní deskripci, ale další využití těchto výstupů, zvláště ve vazbě na hodnocení zdravotních rizik bylo nemožné až neférové). Od měst k typickým městským lokalitám Skupinové hodnocení vyšší representativnost výstupů

13 Nejproblémovější částí hodnocení zdravotních rizik je stanovení expozice Přitom Pokud už je v místě měření, tak se jedná o jednu/dvě měřicí stanice - většina lokalit je nepokryta měřením. Representativnost stanic instalovaných v sídlech je v řádu stovek metrů až jednotek kilometrů. Bodová staniční měření je velmi obtížné provázat s demografickými údaji. Modelová zpracování selhávají právě u látek, které jsou ze zdravotního hlediska nejzajímavější tj. u aerosolu, persistentních sloučenin, prvků..

14 Zkušenosti říkají, že využití bodově ohraničených omezeně representativních staničních měření nebo významnými a navíc obtížně kvantifikovatelnými nejistotami zatížených modelových zpracování se ukazuje jako nedostačující; možnou cestou ke zlepšení representativnost dat získávaných ze stacionárních stanic v sídlech je zobecnění a pochopení významu získávané informace; pro hodnocení potenciální expozice obyvatel je nutno reálná data z měřicí sítě v sídlech provázat s dalšími informacemi. Primárně s demografickými údaji - zvláště s podklady o hustotě a struktuře osídlení. Cílem je adresnost a obecnost získané informace.

15 Naměřené hodnoty bývají zpracovány a presentovány různě (jak kdo snese).. tabelární zpracování ve formě středních hodnot či alespoň náznaku rozdělení souboru dat (koncentrační třídy, hodnoty kvantilů ) grafická zpracování středních hodnot za sídla nebo za jednotlivé stanice kartodiagramy modelové izokoncentrační vrstvy vycházející z emisních bilancí založené primárně na rozptylu škodlivin tj. změně koncentrace v závislosti na vzdálenosti od zdroje,, meteorologických podmínkách, topografii terénu a emisních faktorech Krigingem či lineárními interpolacemi získané izokoncentrační vrstvy vycházející z měřených hodnot

16 PM 10 (2006 zdroj ČHMÚ)

17 BaP (rok 2006 zdroj ČHMÚ)

18 Lze to ale zkusit i jinak Kategorizací existujících většinových typů městských lokalit a jejich skupinovým zpracování s následným zobecněním získaných výsledků i do neproměřovaných lokalit. kategorizace stanic a typů městských lokalit vychází z kritérií EUROAIRnet tj. z 97/101/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 27. ledna 1997, kterým se zavádí vzájemná výměna informací a údajů ze sítí a jednotlivých stanic měřících znečištění vnějšího ovzduší v členských státech, Official Journal L 035, 05/02/1997 P ) (kategorie i rozdělení zahrnutých stanic lze nalézt v odborné zprávě za rok 2006 a na szu.cz/chzp/ovzdusi/mzso/documents/p_2. /p_2.htm) použitá kritéria akcentují variabilní podíl intenzity okolní dopravy, podíl jednotlivých typů zdrojů vytápění a případnou zátěž významným průmyslovým zdrojem

19 Stanice v systému MZSO počty měření v lokalitách kód deskripce PM 10 NO 2 benzen BaP As Cd Ni celkem typu 1 M - pozadová M - obytná zóna pouze s lokálními zdroji M - obytná zóna pouze se zdroji REZZO II. a III M - obytná zóna s dopravní zátěží 2 až 5 tis. vozidel/24 hodin M - obytná zóna s dopravní zátěží 5 až 10 tis. vozidel/24 hodin M - obytná zóna s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin M - obytná zóna s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin - kaňony P - obytná zóna s průmyslovou a nízkou dopravní zátěží P - obytná zóna s průmyslovou a dopravní zátěží P - obytná zóna s průmyslovou zátěží P - pozadová V - zemědělská V - průmyslová V - obytná s nízkou úrovní dopravy V - obytná se střední úrovní dopravy V - obytná s vysokou úrovní dopravy CELKEM zahrnuto stanic počet v hodnocení celkem typu 5 5 Ni kód typu stanice PM10 NO2 benzen BaP As Cd

20 Hypotéza v městských lokalitách s podobnou topografickou charakteristikou, strukturou a dynamikou zdrojů znečištění ovzduší, dopravní zátěží a účelem využití (obytná, průmyslová, dopravní, obchodní ) budou imisní charakteristiky, sezónní chování a dlouhodobé trendy podobné. Tedy lze získané výstupy, i když s určitou mírou nejistoty, zobecňovat. Dílčí postupy hodnocení a interpretace dat, postupy zpracování v GIS až do fáze hodnocení zdravotních rizik byly ověřeny na studii v Liberci v roce Základním omezením jsou změny v časové linii tj. dynamika zdrojů, nejistoty/chyby při kategorizaci stanic nemožnost postižení specifických látek/zdrojů převážně průmyslových

21 Měsíční a roční hodnoty - PM 10 avg PM10 v µg/m 3 avg PM10 µg/m 3 AVG PM10 v µg/m PM 10 - Rozpětí ročních průměrů v hodnocených městských lokalitách PM PM Průběhy - Průběhy měsíčních měsíčních hodnot hodnot v průmyslových v městských lokalitách lokalitách a a na na pozaďové pozaďové stanici stanici (imisní roční limit 40 µg/m 3 ) M - obytná zóna s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin - kaňony 11 P - pozadová P - pozadová 2 M - obytná zóna pouze s lokálními zdroji 8 P - obytná zóna s průmyslovou a nízkou dopravní zátěží M - obytná zóna pouze se zdroji REZZO II. a III. 9 P - obytná 4 M - zóna obytná s průmyslovou zóna s dopravní a dopravní zátěží zátěží 2 až 5 tis. vozidel/24 hodin P - obytná 5 M - obytná zóna s průmyslovou zóna s dopravní zátěží zátěží 5 až 10 tis. vozidel/24 hodin 6 M - obytná zóna s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin , až 75 percentil AVG jednotlivých skupin hodnota pozadí ČR měsíc rokuleden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen Září Říjen Listopad Prosinec typ Červenec lokality Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

22 Měsíční a roční hodnoty - NO 2 AVG avg NO2 v µg/m NO 2 - Rozpětí ročních průměrů v hodnocených městských lokalitách NO - NO Průběhy měsíčních hodnot v v průmyslových městských lokalitách a a na na pozaďové stanici 100 (imisní roční limit 40 µg/m 3 ) M - obytná zóna s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin - kaňony 11 P - pozadová M - obytná zóna 11 P pouze - pozadová s lokálními zdroji 3 M - obytná zóna pouze se zdroji REZZO II. a III. 4 M - obytná zóna 8 25 s P - až dopravní obytná 75 percentil zátěží 2 až 5 tis. vozidel/24 hodin 5 M - obytná zóna s dopravní zátěží 5 až 10 tis. vozidel/24 hodin 6 M - obytná zóna s více jak 10 zóna tis. s vozidel/24 průmyslovou hodina nízkou dopravní zátěží 80 hodnota pozadí ČR 80 9 P - obytná zóna s průmyslovou a dopravní zátěží AVG P - obytná jednotlivých zóna s skupin průmyslovou zátěží , typ lokality Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen Červenec Červenec Srpen Srpen Září Září Říjen Říjen Listopad Listopad Prosinec Prosinec avg NO2 v µg/m 3

23 Měsíční a roční hodnoty - BaP AVG BaP v v ng/m AVG BaP v ng/m BaP - BaP Průběhy - BaP - Rozpětí měsíčních ročních hodnot hodnot průměrů v v průmyslových městských v jednotlivých lokalitách městských a a na lokalitách na pozaďové stanici (cílový imisní roční limit 1ng/m 3 ) 11 P 11 - pozadová P - pozadová 2 M - obytná zóna pouze s lokálními zdroji 25 až 75 percentil 3 M - 8 obytná P AVG - obytná jednotlivých zóna zóna pouze s skupin průmyslovou se zdroji REZZO hodnota a nízkou II. pozadí a dopravní III. ČR zátěží 4 M - 10 obytná P - obytná zóna zóna s dopravní s průmyslovou zátěží 2 až zátěží 5 tis. vozidel/24 hodin 5 M - obytná zóna s dopravní zátěží 5 až 10 tis. vozidel/24 hodin 6M- obytná zóna s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin ,86 0 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec typ lokality Leden 2 Únor 3Březen Duben 4 Květen 5 Červen 6 Červenec7 Srpen 8Září Říjen 9 Listopad 10 Prosinec

24 Když se to dá dohromady BaP v ng/m benzen 3 PM10 3 NO2 v v μg/m městské, Roční Roční nezatížené aritmetické lokality průměry NO benzenu městské, 2 v ovzduší v dopravně ovzduší městských zatížené městských lokalit lokality lokalit v roce v 2006 roce hot2006 městské, Roční aritmetické průměry benzo[a ]pyrenu v ovzduší městských lokalit v roce 2006 městské, nezatížené lokality městské, městské, dopravně dopravně zatížené zatížené lokality lokality v Jihlavě, hotměstské, městské, spot průmyslem průmysl a 14 městské, lokality nezatížené v Plzni, lokality v Plzni, Sokolově, městské, Č. Budějovicích, dopravně zatížené Mostě, Ostravě, městské, H. průmyslem spot a dopravou a průmysl zatížené a doprava 12 Sokolově, Praze Brně, a Liberci Žďáru n/s, Praze, Králové, Ústí lokality n/l, v Olomouci Brně, Teplicích, a Kladně. Mostu, Zvýrazněn dopravou zatížené lokality doprava lokality v Ústí n/l, Liberci a v Ústí n/l dopravní H. Králové, "Hot spot" Olomouci v Legerově a v Praze. ulici v Praze v Ústí n/l, Karviné Karviné a v a v Ostravě. 80 Ostravě. Zvýrazněna lokalita ve vlečce roční imisní limit NO průmyslového zdroje v 2-40 μg/m 3 Bartovicích v Ostravě , ,40 2,16 1,29 Roční aritmetické průměry PM 10 v ovzduší městských lokalit v roce 2006 roční imisní limit PM μg/m 3 roční imisní limit roční benzenu cílový imisní - 5 μg/m limit 3 BaP - 1 ng/m 3 1,23 3,17 1,86 1,47 1,7 2,47 1,20 2,18 1,25 21,5 1,87 2,3 1,44 2,82 1,02 28,1 1,27 1,83 1,00 4,90 2,03 2,19 1,70 2,37 1,91 2,58 1,98 1,84 1,54 1,79 2,15 1,25 1,35 30,3 6,18 3,81 2,29 5,47 2,40 6,14 60,3 6,71 6,79 34,7 4,18 4,84 4,58 45,4 11,52 3,96 8,4 3,92 33,1 venkovská, pozaďová stanice 11,53 v Košeticích 0,86 48,1 12,09 26,8

25 Pokud použijeme uvedené pro hodnocení zdravotních rizik

26 PM 10 Rozpětí ročních průměrů suspendovaných částic frakce PM10 v roce 2006 v ČR a v jednotlivých typech městských lokalit Jen část pozaďových lokalit a ČR městských lokalit bez dopravní města celkem zátěže je charakterizována lokality bez dopravní zátěže zátěží suspendovanými částicemi, lokality s dopravní zátěží která neznamená podstatné průmyslové lokality pozadí ČR zdravotní riziko. Města již od mírné zátěže dopravou spolu s roční AVG v µg/m3 lokalitami ovlivněnými průmyslem představují pro obyvatele nezanedbatelné zvýšení zdravotního rizika. ika. Sumárně při počtu zemřelých 104,4 tisíc obyvatel ČR v roce 2006 lze z uvedených dat odhadnout, že navýšení celkové úmrtnosti způsobené expozici suspendovaným částicím frakce PM 10 bylo v rozsahu od do osob. Roční průměry PM 10 (µg/m 3 ) % navýšení celkové úmrtnosti rok 2006 min max min max ČR 11,4 64,9-13,5 Města celkem 14,9 64,9-13,5 Lokality bez dopravní zátěže 14,9 38,2-5,5 Lokality s dopravní zátěží 25,8 61,1 1,7 12,3 Průmyslové lokality 32,3 64,9 3,7 13,5

27 Odhadovaná ILCR z potenciální expozice koncentracím benzenu se v městských lokalitách pohybuje od několika případů na 100 tisíc až na 1 milión obyvatel za 70 let. V průmyslových lokalitách Benzen Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z příjmu benzenu z venkovního ovzduší v roce 2006 v ČR a pro jednotlivé typy městských lokalit 1,00E-07 1,00E-06 1,00E-05 1,00E-04 1,00E-03 1,00E-02 je hodnota individuálního rizika vyšší a představuje teoreticky 2 až 7 případů na 100 tisíc obyvatel. Vyjádřeno populačním rizikem, kdyby v celé České republice byly koncentrace benzenu v ovzduší stejné jako v nejzatíženější průmyslové oblasti, představovala by tato expozice riziko přibližně 10 případů za rok na 10 miliónů obyvatel. ČR města celkem lokality bez dopravní zátěže lokality s dopravní zátěží průmyslové lokality pozadí ČR Benzen roční průměry (µg/m 3 ) karcinogenní riziko (ILCR) populační riziko 2006 min max min max min max ČR (10 mil. obyvatel) 0,50 12,10 3,00E-06 7,26E-05 0,43 10,37 města (nad 5 tis. 5 mil. ob.) 1,20 12,10 7,20E-06 7,26E-05 0,51 5,19 lokality bez dopravní zátěže 1,20 3,17 7,17E-06 1,90E-05 0,51 1,36 lokality s dopravní zátěží 1,27 4,90 7,59E-06 2,94E-05 0,54 2,10 průmyslové lokality 3,92 12,09 2,35E-05 7,25E-05 1,68 5,18

28 BaP ILCR odhadované na základě potenciální expozice koncentracím PAU se v městských lokalitách pohybuje v rozmezí od 1 případu na tisíc až několika případů na 100 tisíc obyvatel za 70 let. Z toho v průmyslem ovlivněných lokalitách je ILCR vyšší než v ostatních městských lokalitách a představuje teoreticky 2 až 10 případů na 10 tisíc obyvatel. Vyjádřeno populačním rizikem, kdyby na území celé České republiky byly koncentrace PAU v ovzduší stejné jako v nejzatíženější průmyslové oblasti (Ostravsko-Karvinsko), představovala by tato expozice riziko přibližně 144 případů za rok na 10 miliónů obyvatel. V ostatních městských lokalitách bylo populační riziko několikanásobně nižší.

29 BaP Suma PAU roční průměry (ng/m 3 ) karcinogenní riziko (ILCR) populační riziko 2006 min max min max min max ČR (10 mil. obyvatel) 1,82 70,70 1,75E-05 1,00E-03 2,50 143,55 města (nad 5 tis. 5 mil. ob.) 8,50 70,70 1,05E-04 1,00E-03 7,49 71,77 lokality bez dopravní zátěže 8,01 24,96 8,92E-05 2,44E-04 6,37 17,41 lokality s dopravní zátěží 7,66 21,72 8,78E-05 2,26E-04 6,27 16,16 průmyslové lokality 19,03 70,95 2,01E-04 1,00E-03 14,34 71,94 Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z příjmu sumy PAU z venkovního ovzduší v roce 2006 v ČR a pro jednotlivé typy městských lokalit ČR města celkem lokality bez dopravní zátěže lokality s dopravní zátěží průmyslové lokality pozadí ČR 1,00E-07 1,00E-06 1,00E-05 1,00E-04 1,00E-03 1,00E-02

30 As Srovnání rozpětí teoretického odhadu pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění z příjmu As z venkovního ovzduší v roce 2006 v ČR a pro jednotlivé typy městských lokalit ILCR odhadované na základě potenciální expozice ČR koncentracím arsenu se v města celkem městských lokalitách pohybuje lokality bez dopravní zátěže lokality s dopravní zátěží ve společensky přijatelném průmyslové lokality rozmezí několika případů na pozadí ČR milión až 10 miliónů obyvatel za 70 let.. V průmyslových lokalitách je hodnota individuálního rizika o 1 řád vyšší. Vyjádřeno populačním rizikem, i kdyby v celé České republice r byly koncentrace arsenu v ovzduší stejné jako v nejzatíženější průmyslové oblasti, nepředstavovala by tato expozice riziko větší í než necelé tři případy za rok na 10 miliónů obyvatel. 1,00E-07 1,00E-06 1,00E-05 1,00E-04 1,00E-03 1,00E-02 Arsen roční průměry (µg/m 3 ) karcinogenní riziko (ILCR) populační riziko 2006 min max min max min max ČR (10 mil. obyvatel) 0,40 13,50 6,00E-07 2,03E-05 0,09 2,89 města (nad 5 tis. 5 mil. ob.) 0,60 13,50 9,00E-07 2,03E-05 0,06 1,45 lokality bez dopravní zátěže 0,64 4,36 9,67E-07 6,55E-06 0,07 0,47 lokality s dopravní zátěží 0,76 5,25 1,14E-06 7,87E-06 0,08 0,56 průmyslové lokality 1,43 13,54 2,14E-06 2,03E-05 0,15 1,45

31 V kontextu přirozeného rizika předčasného úmrtí, které je 1*10-4 se už jedná o významné hodnoty...

32 Souhrn Uvedený model je funkční pro NO 2, SO 2, suspendované částice, As, benzen a BaP,, tj. pro indikátory spalovacích ch procesů - doprava, lokáln lní topeniště,, REZZO II Výhodou je plošnost, obecnost a použitelnost získaných výstupů Problémem jsou specifické, často výhradně průmyslov myslové zdroje - Mn, Cr,, Cd, některn které VOC. je nedostatečná úroveň pokrytí typů lokalit je dynamika zdrojů v okolí stanic změny v krátkodobých horizontech. S tím t m souvisí změny v kategorizaci stanic.

33 Děkujeme Vám za pozornost