PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ NA BUDOUCNOST OBCHODNÍCH VZTAHŮ MEZI EU A USA. Průvodní dokument k

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne SWD(2013) 69 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ NA BUDOUCNOST OBCHODNÍCH VZTAHŮ MEZI EU A USA Průvodní dokument k doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o komplexní dohodě o obchodu a investicích, nazvané transatlantické obchodní a investiční partnerství, mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými {COM(2013) 136 final} {SWD(2013) 68 final} CS CS

2 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ NA BUDOUCNOST OBCHODNÍCH VZTAHŮ MEZI EU A USA Průvodní dokument k doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o komplexní dohodě o obchodu a investicích, nazvané transatlantické obchodní a investiční partnerství, mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ÚVOD EU a USA jsou největšími globálními obchodníky a investory na světě. EU je vlastně největším hospodářstvím na světě s 25,1% podílem na celosvětovém HDP a 17,0% podílem na celosvětovém obchodu a USA je druhým největším hospodářstvím, které se podílí 21,6 % na celosvětovém HDP a 13,4 % na celosvětovém obchodu 1. Relativní podíl mezi těmito dvěma hospodářstvími v poměru k jejich celkovému obchodu však v posledním desetiletí poklesl. Tento relativní pokles je zejména výrazný v případě obchodu EU se zbožím. Zatímco vývoz zboží EU na světové trhy se mezi roky 2000 a 2011 zvyšoval průměrným ročním tempem růstu o 7,6 %, vývoz EU do USA rostl pouze o 1 %. Podíl vývozu do USA na celkovém vývozu zboží EU se tak snížil z 28,1 % v roce 2000 na 16,9 % v roce Zúčastněné strany si stěžují na překážky obchodu a investicím, které brání hospodářskému potenciálu na transatlantickém trhu. Přestože jsou současné transatlantické celní překážky relativně nízké, vznikají v důsledku cel nikoliv nezanedbatelné náklady. WTO odhaduje 2, že celní sazby podle doložky nejvyšších výhod představují 3,5 % pro USA a 5,2 % pro EU, přičemž USA i EU zachovávají v odvětvích, které pro partnera představují hospodářský zájem, nejvyšší celní sazby. Navíc rozdílné regulatorní úpravy zboží a služeb představují překážky obchodním a investičním tokům. V kontextu propracovaných regulačních režimů, jež sledují často stejné cíle, mohou rozdílné přístupy způsobit značnou dodatečnou zátěž pro podniky v EU a USA. Podle výsledků veřejných konzultací uspořádaných Komisí to platí zejména pro malé a střední podniky, které uvádějí ušlé příležitosti, pokud jde o pracovní místa a růst. Z ekonomické analýzy (Ecorys 2009) vyplývá, že ekvivalenty obchodních nákladů 3 jsou obvykle vyšší než 10 % (vztaženo k obchodním případům uskutečňovaným za rovnocenných podmínek) a pro mnohá odvětví vyšší než 20 %. Přístup na trh veřejných zakázek v USA je další oblastí, kde evropské společnosti zaznamenávají obtíže. USA v této oblasti zúžily mezinárodně právní závazky jak v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách, tak i ve svých dvoustranných dohodách o volném 1 Zdroj: Světová banka: ukazatel vývoje ve světě, současné ceny: Částka dodatečných nákladů na obchod uskutečňovaný přes Atlantik, ve srovnání s domácím trhem. CS 2 CS

3 obchodu. Podle závazků, jež USA nedávno přijaly v rámci Dohody o vládních zakázkách, je pro podniky EU otevřeno pouze 32 % (178 mld. EUR) 4 trhu veřejných zakázek USA. Vzhledem ke značně velkému objemu hospodářské interakce a rozsáhlosti trhů EU a USA by obchod a investice osvobozené od těchto omezujících opatření mohly pro podnikatele a spotřebitele znamenat velký přínos, vytvořit pracovní příležitosti a podpořit růst na obou stranách Atlantiku. CÍLE TÝKAJÍCÍ SE POSÍLENÍ OBCHODNÍCH A INVESTIČNÍCH VZTAHŮ MEZI EU A USA Na základě odborných studií a veřejných konzultací vymezuje zpráva o posouzení dopadů z evropského hlediska následující specifické operační cíle. Pokud jde o obchod se zbožím a související investice, mělo by být naším cílem odstranění všech celních sazeb, přičemž by měly být zváženy možnosti úpravy, pokud jde o nejcitlivější výrobky. Odstranění cel by bylo nejvíce znatelné v odvětvích (např. zpracovaných zemědělských produktů, textilu a oděvů, kůže a obuvi atd.), kde celní poplatky stále představují výraznou překážku obchodu. Ještě důležitější je, abychom se zaměřili na zrušení nebo snížení obchodních nákladů vyplývajících z regulačních překážek obchodu. Pokud regulační překážky plynou ze zákonných, nediskriminačních a přiměřených regulačních opatření, jakož i z nevyhnutelných rozdílů v právním prostředí, měli bychom se snažit tyto rozdíly, pokud možno, snížit. Tento cíl by se měl promítat v normativní úpravě týkající se průmyslu a zemědělství, přičemž by jej mohlo být dosaženo využitím řady různých vzájemně se doplňujících metod, včetně sblížení norem USA s mezinárodními normami, harmonizace norem a technických předpisů mezi USA a EU a/nebo vzájemného uznávání a rovnocennosti norem, technických předpisů, auditů a inspekcí. Jelikož nelze odstranit všechny regulační rozdíly najednou, předpokládá se, že dohoda se bude průběžně vyvíjet, a umožní tak postupem času v rámci stanovených cílů a lhůt postupně se prohlubující sbližování právních předpisů. Kromě toho by se měly zavést posílené institucionální mechanismy pro zlepšení navazující regulační spolupráce. Pokud jde o obchod se službami a související investice, měli bychom se snažit udržet stávající úroveň samostatné liberalizace a zachovat ji i v budoucnosti prostřednictvím vhodného nástroje, který umožní zachytit jakoukoliv další novou liberalizaci. Dalším naším cílem by mělo být skutečně zajistit přístup na nové trhy, a to účinným otevřením klíčových sektorů služeb, jako je např. doprava. Regulační překážky bychom rovněž měli řešit prostřednictvím užší regulační spolupráce a zavedením společných předmětů normativní úpravy, a zajistit tak otevřenější hospodářskou soutěž a rovné podmínky pro výrobní odvětví Unie v těch odvětvích služeb, kde je plný přístup omezen. Obecně bychom měli zajistit uplatnění zásady nediskriminace prostřednictvím bezvýhradného národního zacházení. Konečně pokud jde o veřejné zakázky, měli bychom se zaměřit na zlepšení přístupu podniků EU k veřejným zakázkám v USA, mimo jiné prostřednictvím: 1) rozšíření příležitostí u federálních veřejných zakázek (např. větší počet zadavatelů a zrušení podmínek Buy America, které jsou součástí federálního financování); 2) rozšíření příležitostí na úrovni nižší než federální, a to jak zvýšením počtu států, tak rozšířením příležitostí ve státech, které jsou již v současnosti nabízeny v rámci Dohody o vládních zakázkách, tak aby byla oblast veřejných služeb komplexně pokryta, zrušení ustanovení Buy America(n) a dosažení stejné úrovně zacházení, jaké se dostává místním dodavatelům; a 3) přesvědčení USA, aby postupně 4 Odhad Evropské komise vycházející ze statistických zpráv USA pro sekretariát Dohody o vládních zakázkách, ze zpráv Federálního systému USA pro zpracování údajů týkajících se veřejných zakázek a ze statistických údajů USA. CS 3 CS

4 odstranily obchodní překážky přeshraničním veřejným zakázkám (ustanovení Buy America(n) a odvětvové výjimky, zejména v případě hromadné dopravy a s ohledem na malé a střední podniky). ANALYZOVANÉ VARIANTY ŘEŠENÍ Ve zprávě o posouzení dopadů jsou analyzovány různé varianty řešení: A. výchozí scénář nepřináší žádnou zásadní změnu politiky a umožnil by mírný pokrok s důrazem zejména na regulační otázky týkající se zboží v rámci Transatlantické hospodářské rady, Fóra na vysoké úrovni pro regulativní spolupráci a stávajících dialogů v rámci jednotlivých odvětví jakožto hlavních platforem; B. dohody týkající se výhradně cel, výhradně služeb nebo výhradně veřejných zakázek ; a C. komplexní řešení zahrnující jednání o komplexní dohodě o obchodu a investicích mezi EU a USA, která se bude zároveň zabývat cly, regulačními překážkami zboží, službám, investicím a veřejným zakázkám. V rámci tohoto řešení je zkoumána šíře možných výstupů na základě dvou scénářů: konzervativního a ambiciózního. HOSPODÁŘSKÝ DOPAD ANALYZOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ Dohoda týkající se výhradně cel by pro EU představovala celkový přínos. V politické realitě jednání se většina cel omezujících obchod (těch, které mají největší dopad na bilaterální obchod) zachová nebo postupně zruší jako poslední. Scénář, který zahrnuje výhradně cla, proto předpokládá konzervativnější 98% zrušení všech celních položek, což nedosahuje cíle úplného zrušení cel oznámeného v rámci pracovní skupiny na vysoké úrovni. Ve skutečnosti by 98% pokrytí mohlo být dokonce příliš ambiciózním odhadem, neboť jednání týkající se výhradně cel by EU a USA poskytla méně příležitostí pro vyvažování formou výměn koncesí a výhod v rámci všech pilířů, jako jsou služby a veřejné zakázky, na nichž má silný zájem zejména EU (a jež by vyžadovaly největší vnitřní úsilí na straně USA). Na základě těchto odhadů by v případě dohody týkající se výhradně cel došlo k nárůstu HDP EU o 0,10 %, což by do roku 2027 znamenalo roční nárůst národního důchodu o 15 mld. EUR v porovnání s výchozím scénářem. Vzhledem k tomu, jak významnou roli hrají v dvoustranném obchodu mezi EU a USA služby (269 mld. EUR v roce 2011), je tato možnost analyzována jako doplnění varianty řešení týkající se výhradně cel. Stejně jako v případě dohody týkající se výhradně cel by v dohodě týkající se výhradně služeb chyběla možnost vyvažování formou výměny v jiných oblastech. Odhad tedy vychází z konzervativních předpokladů. Na základě těchto odhadů by HDP EU narostl o 0,01 %, což by v roce 2027 znamenalo roční nárůst národního důchodu o 2,5 mld. EUR v porovnání s výchozím scénářem. Poté, co byla v prosinci 2011 jednání na politické úrovni ukončena, přijaly dne 30. března 2012 strany Dohody o vládních zakázkách revidované znění Dohody o vládních zakázkách a další závazky týkající se přístupu na trh. Ačkoli jednání v rámci Dohody o vládních zakázkách jsou součástí WTO, probíhala ve skutečnosti jako dvoustranná jednání týkající se výhradně veřejných zakázek. USA rozšířily přístup k veřejným zakázkám zadávaným subjekty na ústřední úrovni, včetně některých federálních orgánů USA, avšak konečného cíle EU zásadně rozšířit přístup na trh na subfederální úrovni USA dosaženo nebylo. Vzhledem k tomu, že rozsah a hloubku závazků států USA nebylo možné rozšířit, je nepravděpodobné, že by se v rámci scénáře týkajícího se výhradně veřejných zakázek podařilo zajistit pro podniky EU dodatečný přístup na trh, aniž by se zohlednily jiné potenciální kompromisy v CS 4 CS

5 jiných oblastech obchodu mimo veřejné zakázky, v nichž mohou mít USA, a zejména jednotlivé státy, zájem o expanzi na trh EU. Hospodářský dopad dohody týkající se výhradně veřejných zakázek je tedy omezený. Na základě údajů databáze používané pro hospodářský model by HDP EU ročně vzrostl o 0,02 %, což by do roku 2027 znamenalo zvýšení příjmů EU o 3,6 mld. EUR v porovnání s výchozím scénářem. V případě komplexní dohody o obchodu a investicích by se podle konzervativních předpokladů a na základě použitého modelu zahrnujícího 20% efekt přelévání zvýšil HDP v EU v porovnání s výchozím scénářem o 0,27 % (meziroční nárůst od roku 2027). Odhadovaný přínos, pokud jde o národní důchod pro EU, činí 48 mld. EUR. Většina přínosů plynoucích ze snížení nákladů na regulaci pochází z čistě dvoustranné liberalizace. Efekty přelévání ovlivňují výsledky jen okrajově 5. V případě ambiciózního scénáře předpokládá model 0,48% nárůst HDP pro EU v porovnání s výchozím scénářem. Odhadované přínosy, pokud jde o národní důchod pro EU, dosahují výše 86 mld. EUR. Níže uvedená tabulka poskytuje přehled dopadu různých variant řešení. Přehled hospodářského dopadu analyzovaných variant řešení Analyzované varianty řešení Dohoda týkající se výhradně cel HDP (kvantitativní index), změna v % Národní důchod, mld. EUR Evropská unie 0,10 15,376 Dohoda týkající se výhradně služeb Evropská unie 0,01 2,540 Dohoda týkající se výhradně veřejných zakázek Evropská unie 0,02 3,360 Komplexní dohoda o obchodu a investicích (konzervativní scénář) Evropská unie 0,27 48,385 Komplexní dohoda o obchodu a investicích (ambiciózní scénář) Evropská unie 0,48 86,453 ANALÝZA VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 6 Byl analyzován možný dopad snížení obchodních překážek mezi EU a USA na životní prostředí. Vliv na klimatické změny se měří jako změny v globálních emisích CO 2. Zanedbatelný vliv na obchod, který je očekáván v případě výchozího scénáře, bude mít odpovídající zanedbatelný vliv na oblast životního prostředí. V případě dohod týkajících se výhradně cel, výhradně služeb, či výhradně veřejných zakázek lze realisticky předpokládat omezený negativní vliv na životní prostředí. V důsledku omezené výroby ve třetích zemích totiž povede varianta zahrnující výhradně cla ke snížení emisí CO 2 o 0,02 %. 5 6 Provedená analýza citlivosti ukazuje, že v hypotetické rovině by 10% efekt přelévání vedl ke zvýšení HDP o 0,25 %. Je třeba poznamenat, že v souladu s pravidly WTO zahrnuje EU obvykle do svých obchodních dohod obecné výjimky s ohledem na životní prostředí a veřejné zdraví, jež mohou právně převážit obchodní povinnosti. EU a USA si proto v daných oblastech ponechají politický prostor. CS 5 CS

6 I v případě varianty, která by nejvíce posílila obchod, je dopad na globální emise omezený (11 milionů tun CO 2, 0,07 % současné roční míry v porovnání se základním stavem podle nejambicióznějšího scénáře). Největší změny se očekávají v USA (3,9 milionu tun) a v EU (3,6 milionu tun), vzhledem k růstu obou hospodářství, a dále pak v Číně (4,3 milionu tun) v důsledku zlepšení zásobování. V ostatních částech světa dochází buď ke zvýšení, nebo snížení emisí, nicméně dopady jsou omezené. Podle odhadů vycházejících ze vztahu vstupů a výstupů by intenzita využití přírodních zdrojů měla zaznamenat pouze minimální zvýšení (0,01 %) 7. SOCIÁLNÍ DOPAD Lze očekávat, že s ohledem na předpokládaný omezený nebo zanedbatelný hospodářský dopad samostatných dohod v jednotlivých oblastech, bude mít dohoda týkající se výhradně cel pozitivní dopad na platy kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovníků v EU, avšak výrazně menší než v případě komplexní dohody o obchodu a investicích (0,12 % v porovnání s 0,30 % až 0,50 % u komplexní dohody). Dohody týkající se výhradně služeb nebo výhradně veřejných zakázek by při absenci dohody v jiných oblastech měly, pokud jde o platy, pouze zanedbatelný přínos. V případě komplexního scénáře by zvýšení platů kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovníků znamenalo přínos pro EU. Očekává se, že platy nekvalifikovaných pracovníků v EU porostou, a to mezi 0,30 % (konzervativní scénář) a 0,51 % (ambiciózní scénář) v porovnání s výchozím scénářem. Pokud jde o kvalifikované pracovníky, předpokládá se, že jejich platy v EU porostou v rozmezí od 0,29 % (konzervativní scénář) do 0,50 % (ambiciózní scénář). Očekávaný přínos pro kvalifikované a nekvalifikované pracovníky je tak velmi podobný, nicméně je třeba poznamenat, že se přínos v podobě vyšších mezd projeví i u nekvalifikovaných pracovníků, přestože se takový efekt obvykle nepředpokládá 8. UPŘEDNOSTŇOVANÁ VARIANTA ŘEŠENÍ EU jednoznačně usiluje o to, aby byla zahájena jednání o ambiciózní a komplexní dohodě o obchodu a investicích. Jak je naznačeno v analýze zprávy o posouzení dopadů a s ohledem na různé odborné studie, 9 lze většinu hospodářských přínosů dosáhnout omezením necelních opatření. Větší snížení necelních opatření umožní větší hospodářský růst, a povede tak k větší prosperitě a většímu počtu obchodních a pracovních příležitostí, včetně v případě malých a středních podniků. Ambiciózní scénář proto vykazuje lepší výsledky, je-li hodnocen podle kritérií účinnosti, účelnosti a soudržnosti, a přináší více výhod, pokud jde o zjednodušení administrativní zátěže. Ambiciózní dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA bude mít přínos v podobě zvýšeného národního důchodu pro všechny oblasti světa. Bude-li tento přírůstek využit pro účely, které jsou šetrné k životnímu prostředí, měl by snadno vykompenzovat případný nepatrně nepříznivý vliv na životní prostředí. Ačkoli některé země a oblasti budou z dvoustranného odbourání obchodních překážek ekonomicky profitovat relativně více, očekává se, že ambiciózní dohoda o obchodu a V použitém modelu závisí intenzita využití přírodních zdrojů na vztahu vstupů a výstupů mezi jednotlivými odvětvími, a to v rozsahu, který vede ke změnám, pokud jde o velikost zemědělství, lesnictví a rybolovu. Růst odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu vede k intenzivnějšímu využití přírodních zdrojů, pokles v těchto odvětvích by znamenal nižší intenzitu využití přírodních zdrojů. Tuto skutečnost lze vysvětlit na základě silného růstu, co se týče výstupů, v odvětvích, která zahrnují fyzické výrobní činnosti, jako např. automobilové odvětví (silný růst v EU) nebo jiná strojírenská odvětví (silný růst v USA). Ecorys 2009 a CEPR CS 6 CS

7 investicích mezi EU a USA zvýší celosvětové příjmy o 238 mld. EUR, z čehož 86 miliard by podle předpokladů připadlo na třetí země. Takovouto iniciativu lze právem označit jako významně podporující světové hospodářství. *** CS 7 CS