Rada Evropské unie Brusel 26. července 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 26. července 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0230 (COD) 11494/16 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 22. července 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2016) 246 final Předmět: CLIMA 93 ENV 512 AGRI 434 FORETS 35 ONU 88 CODEC 1101 IA 56 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k Návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu Delegace naleznou v příloze dokument SWD(2016) 246 final. Příloha: SWD(2016) 246 final 11494/16 ADD 2 mo DG E 1B

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SWD(2016) 246 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k Návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu {COM(2016) 479 final} {SWD(2016) 249 final}

3 Souhrnný přehled A. Potřeba opatření Proč? Jaký problém se řeší? Evropská rada potvrdila, že odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) včetně emisí ze zemědělské půdy a lesnictví je součástí rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a mělo by přispět k alespoň 40% snížení domácích emisí, k němuž se EU zavázala v rámci Pařížské dohody. Toto posouzení dopadů se zabývá tím, jak by tohoto cíle mohlo být dosaženo, a vytyčuje tři hlavní body: Potřeba správy EU v odvětví LULUCF po skončení režimu zavedeného Kjótským protokolem. Potřeba řádného započítávání emisí z používání biomasy prostřednictvím záznamů vedených v odvětví LULUCF. Nákladově efektivní potenciál zemědělství ke zmírňování změny klimatu je nižší než v jiných odvětvích, odvětví LULUCF však v této souvislosti v sobě skrývá dosud nevyužitý potenciál. Je tedy třeba dále vyvíjet synergie mezi zmírňováním změny klimatu v těch oblastech využívání půdy a zemědělství, jež nezahrnují emise CO 2. Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout? - Přispět k plnění cíle EU, kterým je snížit domácí emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 % oproti roku 1990 a v odvětví mimo systém obchodování s emisemi o 30 %. - Zohlednit dlouhodobé odhodlání EU k omezení nárůstu teploty, jak je uvedeno v Pařížské dohodě, jelikož pohlcení uhlíku bude hrát při plnění cílů stanovených do roku 2050 stále významnější roli. Konkrétně jde o tyto cíle: další snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení jejich pohlcování, a to jak v odvětvích, na něž se vztahuje rozhodnutí o sdílení úsilí, tak v odvětví využívání půdy; zavést rámec pro nákladově efektivní opatření zmírňující změnu klimatu v oblasti využívání půdy, zejména s ohledem na omezený potenciál zmírňování změny klimatu v té oblasti zemědělství,která nezahrnuje emise CO 2. Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? Změna klimatu představuje přeshraniční problém, který nelze vyřešit pouze na vnitrostátní či místní úrovni. Pravomoc EU jednat přijímat opatření v oblasti změny klimatu vyplývá z článku 191 SFEU. Snížení emisí skleníkových plynů a rozvoj obnovitelných zdrojů energie jsou jednou z hlavních 10 priorit Evropské komise. EU si vytyčila společný cíl snížit emise prostřednictvím svého rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku K provádění celkového politického rámce i jeho základních prvků pro jednotlivá odvětví jsou zapotřebí právní předpisy Unie. Jelikož EU řeší problematiku změny klimatu společně, je nezbytné, aby se v odvětví LULUCF rovněž postupovalo koordinovaným způsobem. B. Řešení Jaké legislativní a nelegislativní politické možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč (ne)? Od roku 2008 se závazky, jež EU přijala v rámci Kjótského protokolu a zařadila do své mezinárodní politiky v oblasti klimatu, vztahují i na odvětví LULUCF. Od té doby je zaveden dobře fungující systém monitorování a započítávání pod mezinárodním dohledem. Pro období po Kjótském protokolu počínaje rokem 2021 byly posouzeny dvě zásadní otázky týkající se nové struktury: 1. Výběr a zlepšení pravidel pro započítávání emisí a jejich pohlcování v různých kategoriích využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví: volba výchozího roku nebo období pro zemědělskou půdu; zefektivnění systémů pro vykazování / započítávání emisí a přechod na vykazování založené na využívání půdy; kritéria a spolehlivá správa pro stanovení referenčních úrovní v oblasti lesnictví. 2. Potřeba a rozsah flexibility v odvětví zemědělství v rozhodnutí o sdílení úsilí : byly posouzeny čtyři různé úrovně flexibility od nuly až po vysokou míru flexibility. Upřednostňovaná možnost: i nadále využívat samostatný pilíř politiky pro odvětví LULUCF na základě 2

4 zlepšených a zjednodušených pravidel pro započítávání emisí. Byla by zavedena omezená míra flexibility mezi odvětvím LULUCF a rozhodnutím o sdílení úsilí, a to podle potřeby vyplývající z podílu odvětví zemědělství pro každý členský stát v rámci rozhodnutí o sdílení úsilí. Takové hybridní řešení (spojující prvky tří původních možností koncepce politiky) by bylo optimální pro stimulaci opatření zmírňujících změnu klimatu jak v zemědělství, tak v odvětví LULUCF. Kdo podporuje kterou možnost? Pokud jde o koncepce politických možností: polovina respondentů jednoznačně neupřednostňovala žádnou z možností. Jedna třetina respondentů, především ekologické nevládní organizace a lesnické organizace, byly pro to, aby odvětví LULUCF bylo vedeno jako samostatný pilíř v rámci politiky v oblasti klimatu, což znamená, že tato možnost byla upřednostňována nejvíce (případy bez uvedení odpovědí se nezapočítávaly). Nejmenší podporu (jednu pětinu) získala možnost sloučení zemědělství a LULUCF do samostatného pilíře nespadajícího do oblasti působnosti rozhodnutí o sdílení úsilí. Vlády členských států nejvíce upřednostňovaly samostatný pilíř pro LULUCF s případnou pružností, nebo začlenění LULUCF do rozhodnutí o sdílení úsilí. Pokud jde o započítávání emisí, vyjádřily členské státy velký zájem zachovat pouze systém vykazování založený na využívání půdy a i nadále používat referenční úrovně v oblasti lesnictví. Zájem na rozšiřování stávajících pravidel, jen s několika zlepšeními a zjednodušeními, mají všechny zúčastněné strany. C. Dopady upřednostňované možnosti Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? Environmentální Zlepšení pravidel pro započítávání emisí dále posiluje spolehlivost správy EU v odvětví LULUCF. Posouzení dopadů kvantifikuje potenciál vytváření kreditů pro zalesněnou a zemědělskou půdu podle stávajících pravidel (velmi vysoký potenciál) a zlepšených pravidel (nižší potenciál). Z posouzení rovněž vyplývá, že potenciál vytváření kreditů by i nadále bohatě postačoval k uspokojení potřeb flexibility v odvětví zemědělství. Hospodářské Upřednostňovaná možnost nastoluje správnou rovnováhu mezi pružností a ochranou environmentální integrity rozhodnutí o sdílení úsilí. Z posouzení dopadů vyplývá, že u možnosti střední flexibility by byl celkový dopad snížení na zemědělskou produkci, spotřebu a čistý obchod velmi omezený. Rovněž je jasné, že možnost se střední pružností je vhodnější než možnost s úplnou pružností, neboť možnost s úplnou pružností by zcela vyjmula odvětví zemědělství z dalšího snižování emisí (na rozdíl ode všech ostatních odvětví hospodářství). Posouzení dopadů rovněž pro každou možnost flexibility (úplnou, střední, nízkou) vyhodnocuje spravedlnost rozdělení a je z něho patrné, že optimální rozdělení nabízí možnost se střední pružností. Sociální Dopady rozdělení a sociální dopady závisí především na přístupu, který si členské státy při provádění politiky zvolí. Na úrovni EU je dopad velmi omezený, pokud by zmírňující opatření byla prováděna pružně a s doprovodnou podporou, která by kompenzovala náklady, prostřednictvím SZP. Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? V závislosti na zmírňujících opatřeních začleněných do modelování se předpokládá, že u upřednostňované možnosti dosáhnou mezní náklady (počítáno v ekvivalentech tco 2 ) na zmírňování změny klimatu v té oblasti zemědělství, která nezahrnuje emise CO 2 (roční náklady v roce 2030), 7,3 až 31,4 EUR, což ve srovnání s výchozím scénářem představuje nejméně 60% snížení nákladů. Vzhledem k tomu, že u upřednostňované možnosti je potřeba snížit v zemědělství emise jiné než CO 2 omezená, byl by nárůst cen zemědělských komodit velmi omezený, a změny v produkci a spotřebě by tak byly velmi malé a obecně nižší než 1 % (u mléčných výrobků a masa dokonce jen 0,1 %). Čistý dopad na obchod by byl nižší než 1 %, s výjimkou masa (u nějž nicméně dojde k poklesu pouze o 5 % v porovnání s více než 25 % v případě výchozího scénáře). Ze studií vyplývá, že doprovodná opatření stanovená například v programech rozvoje venkova v rámci SZP by mohla negativní dopady dále snížit. Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků? Návrh je určen všem členským státům a je třeba ho provést na vnitrostátní úrovni. To odpovídá dosavadní praxi a navazuje na stávající právní předpisy v odvětví LULUCF, které tohoto přístupu využívají již od roku EU již dříve úspěšně chránila úložiště uhlíku a snižovala emise, aniž by přímo regulovala jednotlivé subjekty. Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? Další administrativní dopady by měly být dle očekávání minimální, neboť příslušná pravidla započítávání již byla zavedena v rozhodnutí 529/2013/EU o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví. Členské státy již nyní každoročně předkládají informace o započítávaných emisích a jejich pohlcování týkajících se zalesňování, obhospodařování lesů atd. Rovněž vyvíjejí účinnější systémy pro započítávání zemědělské půdy tak, aby vše bylo v souladu se stávajícími právními předpisy. 3

5 Očekávají se jiné významné dopady? Ne D. Návazná opatření Kdy bude tato politika přezkoumána? V souladu s pětiletým přezkumným cyklem zavedeným Pařížskou dohodou bude první revize předložena v roce