Dielektrické pracovní pomůcky pro běžné použití v distribuční a přenosové soustavě

Transkript

1 Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie Konečný návrh ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON Czech, PRE Distribuce, ČEPS Dielektrické pracovní pomůcky pro běžné použití v distribuční a přenosové soustavě PNE vydání Odsouhlasení normy Konečný návrh podnikové normy energetiky pro rozvod elektrické energie odsouhlasily tyto organizace: ČEPS, ČEZDistribuce, E.ON Czech, E.ONDistribuce a PREDistribuce. Tato norma stanoví požadavky na zkoušení dielektrických pracovních pomůcek pro distribuční a přenosovou soustavu. Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje PNE :2010, 3. vydání. Změny proti předchozí normě - aktualizace uvedených norem ČSN a PNE - upraveny některé zkušební postupy a hodnocení zkoušek v návaznosti na platné předmětové normy (např. uzemňovací a zkratovací soupravy) - doplnění a úprava termínů a definic - přepracování obrázků podle praktických zkušeností při zkoušení - aktualizace zkoušek fázovacích souprav podle nově vydaných ČSN EN , 2 Nahrazuje: PNE z Účinnost: od

2 PNE ed.4 Obsah Strana 4 Předmluva PŘEDMĚT NORMY DEFINICE VŠEOBECNĚ Požadavky Konstrukce pomůcek Izolační část pomůcek Jmenovitá napětí pomůcek Značení pomůcek Návod na používání Síla uchopení a ohyb Odolnost proti pádu Odolnost proti přeskoku Provedení Funkční požadavky PERIODICKÉ ZKOUŠKY Všeobecně Kontrola prohlídkou Napěťová zkouška izolační části pomůcek (mimo zkoušeček odporových) Napěťová zkouška izolační části zkoušeček odporových Dielektrická pevnost propojovacího vodiče a zemního přívodu Prahové napětí zkoušeček Spolehlivost kontrolního prvku indikátoru Periodické zkoušky fázovacích souprav Zkoušky kabelů a koncových svorek uzemňovací a zkratovací soupravy Zkouška hydrofobnosti povrchu TYPOVÉ A VÝROBNÍ KUSOVÉ ZKOUŠKY DIELEKTRICKÝCH POMŮCEK Normy pro typové a výrobní kusové zkoušky Druhy typových a výrobních kusových zkoušek Atmosférické zkušební podmínky Zkušební zařízení Kontrola prohlídkou Trvanlivost značení Síla uchopení a ohyb Odolnost proti pádu Elektrická zkouška izolačního materiálu Napěťová zkouška izolační části pomůcek vnitřního typu

3 PNE ed Napěťová zkouška izolační části pomůcek venkovního typu (za deště) Odolnost proti přeskoku Dielektrická zkouška za deště pro pomůcky venkovního typu Zkouška mechanické pevnosti KONTROLA V PROVOZU Příloha A (normativní) Návod na používání Příloha B (normativní) Prahové napětí zkoušeček třídy D Tabulka 1 - Klimatické třídy... 8 Tabulka 2 - Minimální délka izolační části... 9 Tabulka 3 - Minimální délka vložení u tyče fázovací soupravy Tabulka 4 - Jmenovitá napětí pomůcek a sítě Tabulka 5 - Předepsané periodické zkoušky a jejich maximální lhůty Tabulka 6 - Hodnoty zkušebních napětí pro zkoušku izolační části Tabulka 7 - Stanovení rozměrů kulových a prstencových elektrod ve zkušebním uspořádání Tabulka 8 - Zkušební série a podmínky pro zřetelnou indikaci fázovací soupravy kapacitní Tabulka 9 - Zkušební série a podmínky pro zřetelnou indikaci fázovací soupravy odporové Tabulka 10a - Povolený maximální jednotkový odpor kabelu při 20 C Tabulka 10b - Povolený maximální odpor kabelu daných délek při 20 C 31 Tabulka 11 - Hodnocení zkoušky hydrofobnosti povrchu Tabulka 12 - Normy určené k provádění typových a výrobních kusových zkoušek Tabulka 13 - Seznam typových a výrobních kusových zkoušek manipulačních tyčí, pojistkových kleští, záchranných háků a přemísťovacích háků podle PNE Tabulka 14 - Vzdálenost v úzkém rozpětí pro zkoušku na přeskok Obrázek 1a - Značka; Vhodné pro práce pod napětím Obrázek 1b - Samolepící značka pro označení roku a čtvrtletí provedení periodické zkoušky Obrázek 2 - Schematické znázornění zkoušečky napětí Obrázek 3 - Měření svodového proudu u zkoušečky Obrázek 4a - Uspořádání při měření prahového napětí Obrázek 4b - Uspořádání při měření prahového napětí Obrázek 5 - Zapojení elektrického obvodu pro měření prahového napětí Obrázek 6 - Zobrazení různých prvků a různé principy fungování fázovacích souprav kapacitních Obrázek 7 - Zkušební uspořádání pro zřetelnou indikaci s kulovou elektrodou před prstencovou elektrodou Obrázek 8 - Zkušební uspořádání pro zřetelnou indikaci s kulovou elektrodou za prstencovou elektrodou Obrázek 9 - Umístění tyče fázovací soupravy při zkoušce zřetelné indikace Obrázek 10 - Zobrazení různých prvků a různé principy fungování fázovacích souprav odporových Obrázek 11 - Uspořádání při zkoušce síly uchopení Obrázek 12 - Odolnost proti pádu (úhlopříčná poloha) Obrázek 13 - Uspořádání pro měření svodového proudu za deště Obrázek 14 - Zkušební obvod pro zkoušky odolnosti proti přeskoku... 38

4 PNE ed.4 Předmluva Citované normy ČSN EN ( ) Jmenovitá napětí CENELEC ČSN EN Technika zkoušek vysokým napětím - Část 1: Obecné definice a požadavky na zkoušky ČSN EN ( ) Izolační trubky plněné pěnou a plné tyče pro práci pod napětím ČSN EN ( ) Práce pod napětím Zásuvné tyčové soupravy pro uzemňování nebo uzemňování a zkratování ČSN EN ed.2 ( ) +A11 Práce pod napětím Přenosné uzemňovací nebo uzemňovací a zkratovací soupravy ČSN EN ( ) Práce pod napětím Izolační duté trubky pro elektrické účely ČSN EN A1 ( ) Práce pod napětím Zkoušečky napětí Část 1: Kapacitní zkoušečky pro střídavá napětí nad 1 kv ČSN EN ( ) +A1, A2 Práce pod napětím Zkoušečky napětí Část 2: Odporového typu pro použití při střídavém napětí od 1 kv do 36 kv ČSN EN A1, A2 Práce pod napětím Přenosné fázovací soupravy pro použití při střídavém napětí od 1 kv do 36 kv ČSN EN Práce pod napětím Fázovací soupravy Část 1: Kapacitní typ používaný pro střídavá napětí vyšší než 1 kv ČSN EN Práce pod napětím Fázovací soupravy Část 2: Odporový typ používaný pro střídavá napětí vyšší než 1 kv ČSN E3N A1 Elektrické instalace nad AC 1 kv - Část 1: Všeobecná pravidla ( ) ČSN Vnútorné vypínacie tyče, poistkové kliešte a záchranné háky ČSN IEC ( ) Práce pod napětím Směrnice pro dielektrické zkoušky pomůcek a zařízení ČSN EN ( ) ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních ČSN EN ( ) Teleskopické a teleskopické měřicí tyče ČSN EN ( ) Multifunkční izolační tyče pro práci na elektrických instalacích nad AC 1 kv PNE ed.3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních pro přenos a distribuci elektrické energie PNE Elektrické stanice Navrhování a stavba elektrických stanic nad 1 kv AC pro DS a PS PNE Uzemňovací a zkratovací soupravy pro distribuční a přenosovou soustavu PNE Osobní ochranné prostředky a pracovní pomůcky pro elektrické stanice distribučních soustav a přenosové soustavy NV č. 21/2003 Technické požadavky na osobní ochranné prostředky Vypracování normy Zpracovatelé normy: doc. Ing. Vladislav Kvasnička, CSc., FEL - ČVUT Praha, Pracovník ČSRES: Petr Vaněk, EGU - HV Laboratory, a.s., Ing. Alfons Limpouch, Asociace zkušeben vysokých napětí Ing. Jaroslav Bárta, Ing. Pavel Kraják 4

5 1 PŘEDMĚT NORMY PNE ed.4 Tato norma platí pro použití a zkoušení dielektrických pomůcek pro běžnou práci a obsluhu elektrických zařízení v distribučních soustavách a přenosové soustavě se jmenovitým střídavým a stejnosměrným napětím nad 1 kv provozovatelů distribučních soustav a ČEPS, které se používají k: a) indikaci napětí, ověřování beznapěťového stavu, ověřování souhlasných fází, měření izolátorů, b) manipulaci se zařízením pod napětím, c) zajišťování pracoviště, d) k měření rušení, fotografování a jiné detekční činnosti v blízkosti zařízení pod napětím, při kterých může dojít k náhodnému dotyku části pod napětím. Norma stanoví základní požadavky na konstrukci, postupy při zkouškách, přípustné elektrické hodnoty a vlastnosti, způsob kontroly v provozu a povinné lhůty provádění periodických kontrol dielektrických pomůcek určených pro běžné i speciální použití. Norma stanoví požadavky pro typové a výrobní kusové zkoušky manipulačních tyčí, manipulačních tyčí speciálních, pojistkových kleští, záchranných a přemísťovacích háků. Podle této normy musí být zkoušeny veškeré pomůcky používané pro práce na vn, vvn a zvn zařízeních v ČR. Norma nezahrnuje speciální pracovní pomůcky a ochranné prostředky, které jsou používány pro vybrané práce na živých částech elektrického zařízení pod napětím (například izolované nářadí, izolační žebříky, izolační lana, ochranné vodivé obleky pro práci na potenciálu, apod.). Nezahrnuje také bezdotykové indikátory napětí, dielektrické rukavice a izolační obuv. Pro tyto pomůcky a pro práci s nimi platí samostatné normy, technické podmínky a předpisy. 2 DEFINICE Pro účely této normy se stanoví tyto definice: 2.1 zkoušečka napětí přenosné zařízení určené pro zjišťování a indikaci přítomnosti nebo nepřítomnosti provozního napětí na zkoušené části; zjištění se provádí přímým dotykem ke zkoušené části (na obrázku 2 je uvedena zkoušečka napětí s příslušnými označeními jako příklad pomůcky pro práci a obsluhu elektrických zařízení) zkoušečka napětí kapacitní zařízení, jehož funkce je založena na průchodu proudu rozptylovou kapacitou do země zkoušečka napětí odporová zařízení, jehož funkce je založena na průchodu proudu odporem umístěným v odporovém dílu a galvanickým spojením do země 2.2 fázovací souprava přenosné zařízení určené ke zjišťování a indikování přítomnosti nebo nepřítomnosti správného sledu fází mezi dvěma částmi pod napětím se stejným jmenovitým napětím a kmitočtem; zjištění se provádí přímým dotykem ke zkoušeným částem POZNÁMKA Fázovací souprava se nesmí používat jako zkoušečka napětí nebo synchronizační zařízení fázovací souprava kapacitní zařízení používané pro zjišťování a indikování sledu fází, jehož funkce je založena na průchodu proudu rozptylovou kapacitou do země; kapacitní fázovací soupravy mohou být dvoupólové pracující na bezdrátovém spojení a jednopólové pracující na paměťovém systému POZNÁMKA Kapacitní fázovací soupravy převážně pracují na základě měření úhlu (jsou založeny na frekvenci).

6 PNE ed fázovací souprava odporová zařízení používané pro zjišťování a indikování sledu fází, jehož funkce je založena na průchodu proudu odporem umístěným v odporovém dílu; odporové fázovací soupravy jsou vždy dvoupólové, oba díly jsou vodivě propojeny POZNÁMKA Fázovací soupravy odporové převážně pracují na základě měření napětí (jsou založeny na napětí). 2.3 izolační tyč pomůcka z izolačního materiálu, kterou se provádí přímá manipulace na částech elektrického zařízení pod napětím, příp. činnost, při níž může dojít k přímému nebo nahodilému dotyku s částí pod napětím; podle funkce způsobu použití mají tyto tyče ještě speciální názvy; podle provedení mohou být jedno nebo vícedílné manipulační tyč izolační tyč, kterou se provádí manipulace na částech elektrického zařízení teleskopická a teleskopická měřicí tyč tyč vyrobená ze zasunovacích izolačních trubek, jejíž koncový díl (dotýkající se částí pod napětím) je vyplněn pěnou, a na němž je připevněna část namáhaná tahem/tlakem a nebo krutem izolační tyč pro připevňovací zařízení izolační tyče opatřené různými typy odnímatelných nástrojů manipulační tyč speciální izolační tyč, která slouží pro uchycení určitých zařízení, jako jsou např. klešťový ampérmetr, fotoaparát, detektor rušivých výbojů atp. Těmito zařízeními se provádí měření nebo jiná činnost v blízkosti částí pod napětím, při které může dojít k nahodilému dotyku živých částí. Manipulační tyč speciální není určena pro práce, při nichž je mechanicky namáhána tahem, tlakem nebo krutem a neumožňuje trvalý dotyk s částmi pod napětím. 2.4 záchranný hák hák z izolačního materiálu, určený pro vyprošťování osob zasažených elektrickým proudem 2.5 přemisťovací hák (pro vlečné kabely) hák z izolačního materiálu, určený pro přemisťování vysokonapěťových vlečných kabelů pod napětím 2.6 pojistkové kleště kleště z izolačního materiálu určené k bezpečné manipulaci s pojistkami 2.7 uzemňovací a zkratovací souprava souprava, která zajišťuje uzemnění a zkratování střídavých polí a zařízení distribuční a přenosové soustavy, na kterých byl ověřen beznapěťový stav. Pomůcka sestává z manipulační tyče a měděného uzemňovacího lana. 2.8 zásuvná tyčová uzemňovací a zkratovací souprava souprava, která zajišťuje uzemnění střídavých polí distribuční a přenosové soustavy, na kterých byl ověřen beznapěťový stav. Pomůcka sestává z vodící objímky (je umístěna na ocelové konstrukci), zkratovací hrazdy a zásuvné vodivé tyče s izolační částí. 2.9 venkovní typ pomůcka konstruovaná pro vnitřní nebo venkovní vlhké prostředí 2.10 hlavice pomůcky 6

7 PNE ed.4 část pomůcky, která se při práci a obsluze z funkčního důvodu dotýká částí elektrického zařízení, které mohou být pod napětím 2.11 indikátor zařízení, které u zkoušeček indikuje přítomnost nebo nepřítomnost provozního napětí na dotykové elektrodě, nebo u fázovacích souprav přítomnost nebo nepřítomnost správného sledu fází mezi dvěma částmi 2.12 kontrolní prvek (indikačního zařízení) vestavěné nebo vnější zařízení, pomocí kterého může uživatel kontrolovat funkci indikačního zařízení 2.13 dotyková elektroda holá část vodivého prvku, která zajišťuje spojení zkoušečky nebo tyče fázovací soupravy se zkoušenou částí 2.14 prodloužení dotykové elektrody vodivý díl s vnější izolací mezi dotykovou elektrodou a indikačním zařízením zkoušečky, určený k zajištění správné polohy indikátoru vzhledem k instalacím, které jsou zkoušeny 2.15 indikátor část zkoušečky napětí, která signalizuje přítomnost nebo nepřítomnost provozního napětí na dotykové elektrodě 2.16 pohotovostní stav indikátoru stav signalizující světelným, zvukovým nebo kombinovaným signálem připravenost zkoušečky k indikaci napětí 2.17 doba pohotovostního stavu indikátoru délka od uvedení do pohotovostního stavu po jeho automatické vypnutí 2.18 rukojeť část pomůcky, sloužící k jejímu uchopení 2.19 ochranný nákružek nákružek, jímž je zřetelně oddělena rukojeť pomůcky od izolační části 2.20 mezní značka rozmezí nebo značka, které určují uživateli fyzickou hranici (vzdálenost), po kterou může vložit zkoušečku mezi živé části nebo se jich dotknout 2.21 izolační část část pomůcky mezi mezní značkou a ochranným nákružkem, která uživateli zajišťuje odpovídající izolační vzdálenost od živých částí 2.22 toroid prstencová elektroda 2.23 zkoušky typová zkouška zkouška pomůcky, která má prokázat, že její konstrukce odpovídá požadavkům příslušné předmětové normy výrobní kusová zkouška

8 PNE ed.4 zkouška, která se provádí na každém jednotlivém zařízení během výroby nebo po jeho vyrobení, aby se zjistilo, zda vyhovuje určitým požadavkům periodická zkouška pravidelná zkouška dielektrických pomůcek za účelem kontroly předepsaných vlastností a je-li to nutné, provede se rovněž potřebné seřízení 2.24 jmenovité napětí sítě (U n) vhodná přibližná hodnota napětí použitá k identifikaci sítě nebo zařízení (IEV , modifikováno) 2.25 jmenovité napětí zařízení (U r) hodnota napětí obecně dohodnutá mezi výrobcem a odběratelem, ke které se vztahují určité provozní technické podmínky; jmenovité napětí zařízení (Ur) je napětí vybrané z ČSN EN , tabulky 2 a 3, sloupec 1, ČSN tabulky 1, 2 a 3 a dodatku: Zvláštní národní podmínky a národní ustanovení pro Českou republiku POZNÁMKA V některých normách bývá uváděné jako maximální napětí pro zařízení Um (udává izolační hladinu) - viz čl prahové napětí (U t) minimální napětí mezi částí pod napětím a zemí, potřebné pro vyvolání jednoznačné indikace odpovídající předepsaným podmínkám definovaným v příslušném zkušebním postupu POZNÁMKA Prahové napětí, které je definované v této normě, je vztaženo k předepsaným podmínkám zkoušky. Uživatelé by si měli být vědomi toho, že jejich požadavky na prahové napětí při provozních podmínkách musí být vztaženy na zkušební podmínky pro funkční zkoušky podle této normy. 3 VŠEOBECNĚ 3.1 Požadavky Pomůcky musí být navrženy a vyráběny tak, aby byly pro uživatele bezpečné za předpokladu, že budou používány podle příslušných norem a návodů výrobce. V praxi budou používány osobami znalými (vyškolenými) podle bezpečných pracovních postupů a pokynů pro používání Hlavním vodítkem pro volbu pomůcky jsou: účel použití, nejvyšší napětí pro zařízení podle ČSN EN Elektrické instalace nad AC 1 kv podle ČSN EN klimatická třída V souladu s ČSN EN , ČSN EN a ČSN EN se v závislosti na provozních klimatických podmínkách používají tři klimatické třídy podle tabulky 1. Tabulka 1 Klimatické třídy Klimatická třída Provozní a skladovací klimatické podmínky Teplota (C) Vlhkost (%) Chlad: C Normál: N Teplo: W -40 až až až až až až 96 8

9 PNE ed Konstrukce pomůcek Pomůcky o délce izolační části do 600 mm musí mít izolační část z jednoho kusu - nedělenou Spojovací prvky dělených pomůcek (s délkou izolační části větší než 600 mm) musí být konstruovány tak, aby po složení pomůcky jednoznačně zaručovaly funkční a bezpečnostní vlastnosti pomůcky. Teleskopická konstrukce může být použita pouze v případě, že bude zamezeno neúplnému vysunutí izolační části (například konickým tvarem dílů nebo aretací) Je-li pomůcka složena z více než dvou dílů, musí být spojovací prvky voleny tak, aby nebylo možno některou část vynechat (například čepy nebo šrouby různých průměrů). U pomůcek, které mají z funkčních důvodů izolační část podstatně delší než je minimální délka podle tabulky 2, musí tomuto požadavku vyhovět část izolační tyče v délce rovné nejméně minimální. Další prodlužovací díly mohou být stejné konstrukce Všechny vnější kovové části pomůcek musí mít antikorozní povrchovou úpravu Hlavice, indikační a izolační části pomůcky musí být konstrukčně řešeny tak, aby při nahodilém doteku nemohl být pomůckou způsoben přeskok nebo průraz mezi částmi pod napětím, nebo částmi pod napětím a zemí Duté prostory pomůcek musí být uzavřeny, nebo vyplněny nevodivým materiálem tak, aby se zabránilo vnikání cizích předmětů, nečistot a vlhkosti Pro teleskopické a teleskopické měřicí tyče rovněž platí: Tvary dílů nástroje musí umožnit jejich teleskopické složení, ale nemusí být stejné ani mít válcový tvar. Zajišťovací systém a koncové uzávěry nesmí snížit elektrickou izolaci. Zajišťovací systém nebo jakákoliv další část nástroje nesmí mít vyčnívající části, které by mohly způsobit poškození vnitřního nebo vnějšího povrchu. Vnější povrch musí vykazovat hydrofobní vlastnosti. Vnější a vnitřní povrchy nesmí vykazovat žádné oděry, poškození povrchu, rýhy, trhlinky, zářezy, obnažená vlákna a skvrny, které mohou zachytit nečistotu a působit na dielektrickou integritu výrobku. Na tyčích s aplikovanou ochrannou vrstvou, musí být dodržovány fyzikální, dielektrické a mechanické požadavky. 3.3 Izolační část pomůcek Minimální délka izolační části (vzdálenost mezi mezní značkou a ochranným nákružkem) se vztahuje na všechny dielektrické pomůcky podle této normy. Minimální délka izolační části (LI) je udána v tabulce 2. Tabulka 2 - Minimální délka izolační části Druh napětí Střídavé napětí Stejnosměrné napětí Jmenovité napětí pomůcek U r (kv) 1,0 3,6 7,2 12,0 17,5 25,0 27,5 38,5 123,0 245,0 420,0 1,0 1,8 3,6 80,0 Minimální délka LI (mm)

10 PNE ed.4 POZNÁMKA Výjimku tvoří manipulační tyče speciální určené pro práci pod napětím z bezpečné vzdálenosti, kde by izolační část v předepsané minimální délce mohla způsobit nechtěný dotyk živých částí a dále tyče zásuvných zemnících a zkratovacích souprav, kde by delší izolační část omezila zasunutí do zemnící objímky, přičemž se manipulace provádí ve stavu bez napětí a viditelný zemnící kontakt se nachází před izolační částí Mezní značka Veškeré dielektrické pomůcky ve tvaru tyče musí být opatřeny 20 mm širokou, trvale a jasně rozeznatelnou mezní značkou. Mezní značka určuje hranici maximálního vložení pomůcky do živých částí zařízení. Zasahují-li vodivé díly hlavice do vnitřní části izolační tyče, musí být mezní značka blíže k rukojeti než vnitřní vodivé díly. V rozmezí minimální izolační části jsou povoleny vodivé díly kratší než 200 mm (celkem), měřeno od mezní značky k rukojeti, jsou-li zcela izolovány Rukojeť Rukojeť pomůcky musí být od izolační části pomůcky zřetelně oddělena nákružkem, vymezujícím maximální hranici uchopení. Nákružek musí být zhotoven z izolačního materiálu, pevně připevněn k rukojeti a jeho výška hn musí být nejméně 20 mm (viz obrázek 2). Délka a průměr rukojeti musí umožňovat pohodlné uchopení pomůcky jednou nebo oběma rukama, a to podle funkce a hmotnosti pomůcky. Minimální délka rukojeti je 115 mm. U přemísťovacího háku a pomůcek podobného typu je rukojeť vytvořena otvorem, který musí umožnit pohodlné uchopení pomůcky rukou v dielektrické rukavici. Oddělení od izolační části není zajištěno nákružkem, ale vhodným tvarem otvoru Délka vložení u tyčí fázovací soupravy Vzdálenost mezi mezní značkou (označující krajní hranici vložení pomůcky do živých částí) a dotykovou elektrodou tyče fázovací soupravy musí mít minimální délku podle tabulky 3. Tabulka 3 - Minimální délka vložení u tyče fázovací soupravy Jmenovité střídavé napětí sítě Un (kv) 1 < Un < Un < Un 36 Minimální délka vložení LV (mm) Jmenovitá napětí pomůcek Jmenovitá střídavá napětí pomůcek Ur jsou shodná s nejvyšším napětím pro zařízení, v němž jsou používány podle ČSN EN Jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce 4. POZNÁMKA Jmenovité napětí sítě Un se používá, když jsou určované parametry vztaženy k dimenzování zařízení nebo funkčním vlastnostem pomůcky, zatímco jmenovité napětí zařízení (pomůcky) Ur se používá, když se jedná o vlastnosti izolace pomůcky. 10

11 Tabulka 4 Jmenovitá napětí pomůcek a sítě PNE ed.4 Druh napětí Střídavá napětí Stejnosměrná napětí Jmenovité napětí pomůcek Ur (kv) 1,0 3,6 7,2 12,0 25,0 27,5* 38,5 123,0 245,0 420,0 1,0 1,8 3,6 Jmenovité napětí pomůcek Ur (kv) Jmenovité napětí sítě Un (kv) * ,0 1,5 3,0 Jmenovité napětí zařízení Un (kv) 80,0 80,0** *) Jmenovitá střídavá napětí 25 kv a 27,5 kv jsou zařazena podle normy ČSN EN pro střídavou elektrickou trakci. **) Střední hodnota stejnosměrného napětí elektrostatických odlučovačů. 3.5 Značení pomůcek Na povrchu pomůcky musí být vyznačeny tyto údaje: označení výrobce (ochranná známka, výrobní značka nebo název výrobce a jeho sídla), typ, jmenovité napětí pomůcky, jmenovitá frekvence klimatická třída (C, N nebo W), kategorie použití (podle prostředí - venkovní, vnitřní), výrobní číslo, rok výroby, symbol dvojitý trojúhelník (vhodný pro práce pod napětím podle ČSN EN ; obrázek 1a), číslo předmětové normy (podle níž byla provedena typová zkouška pomůcky), označení kategorie S nebo L (S - s prodlouženou elektrodou, L - bez prodloužené elektrody) 1) výstražné upozornění ( zemní přívod musí být před použitím připojen k zemi ) 2) varování ( koncový díl má být zcela vytažen, jsou-li prováděny práce pod napětím ) 3) kategorie (1 - nástroje nejsou určené pro tah, tlak a krut, 2 - nástroje jsou určené pro tah, tlak a krut) 3) jmenovitý proud, jmenovitou dobu trvání a jmenovitou hodnotu vrcholového činitele 4) 1) Platí pouze pro zkoušečky kapacitní 2) Platí pouze pro zkoušečky odporové 3) Platí pouze pro teleskopické a teleskopické měřicí tyče 4) Platí pouze pro uzemňovací a zkratovací soupravy

12 PNE ed.4 Značení musí být výrazné a trvanlivé, písmena musí mít výšku nejméně 3 mm. Nesmí zhoršit kvalitu pomůcky. U zkoušeček se zabudovaným zdrojem napájení musí být na indikačním zařízení nebo uvnitř jeho prostoru vyznačen typ zdroje napájení a jeho polarita Jmenovité napětí dielektrických pomůcek podle této normy musí být vyznačeno na izolační části pomůcky. Toto značení musí být výrazné Je-li pomůcka složena z více dielektrických dílů navzájem oddělitelných, musí být všechny díly označeny shodným výrobním nebo evidenčním číslem. Obrázek 1a Značka Vhodné pro práce pod napětím Obrázek 1b - Samolepící značka pro označení roku a čtvrtletí provedení periodické zkoušky (XY evidenční číslo zkušebny) Každá pomůcka podléhající periodickým zkouškám musí být opatřena samolepící značkou o průměru 35 mm s uvedením čtvrtletí a roku, ve kterém byla periodická zkouška provedena a evidenčním číslem zkušebny podle vzoru viz obrázek 1b. Značka je zároveň dokladem, že pomůcka vyhovuje požadavkům této normy. U pomůcek složených z více dílů se značka umísťuje pouze na díl s rukojetí. POZNÁMKA Pokud zkoušku dielektrické pomůcky neprovede členská zkušebna AZVN, je třeba označení pomůcky provést tak, aby byla dohledatelná provádějící zkušebna a aby značka byla odlišná od značky podle obrázku 1b Označení periodické zkoušky plastovou plombou podle předchozího vydání této normy zůstává v platnosti až do následující periodické zkoušky. 3.6 Návod na používání Ke každé pomůcce musí být přiložen návod výrobce na používání v českém jazyce, obsahující minimálně pokyny týkající se převozu, skladování, kontroly, sestavení, používání a údržby (podrobněji viz příloha A). 3.7 Síla uchopení a ohyb Pomůcky musí být konstruovány tak, aby usnadnily spolehlivý provoz s přiměřenou fyzickou námahou pro uživatele. Síla potřebná k uchopení nesmí přesahovat 200 N. Pomůcka musí umožňovat přesné přiblížení k prvkům zařízení, které se mají kontrolovat nebo ovládat pomůckou. Průhyb vlastní hmotností pomůcky musí být pokud možno malý a nesmí v horizontální poloze pomůcky přesahovat 10 % její celkové délky. Hmotnost pomůcky by měla být co nejmenší a měla by být v souladu s užitnými vlastnostmi. 12

13 3.8 Odolnost proti pádu Pomůcka musí odolávat pádům. PNE ed Odolnost proti přeskoku Pomůcka nesmí způsobit přeskok nebo průraz mezi částmi pod napětím nebo mezi částmi pod napětím a zemí Provedení Pomůcka musí být zhotovena z takového izolačního materiálu, aby působením vlhkosti nedocházelo ke zvýšení jeho vodivosti nad mez, při níž by mohlo dojít k přeskoku Funkční požadavky Vizuální indikace Indikace musí být pro uživatele jasně pozorovatelná při pomůcce v pracovní poloze a za normálních světelných podmínek. Jsou-li používány dva signály, nesmí se rozlišitelnost stavu spoléhat pouze na světlo různých barev. Musí se použít doplňkových vlastností, jako je prostorové oddělení světelných zdrojů, rozlišující formu světelných signálů nebo blikavého světla Zvuková indikace Indikace musí být jasně slyšitelná při pomůcce v pracovní poloze a za normálních hlukových podmínek Jasné vnímání Zkoušečka napětí musí zřetelně indikovat za normálních světelných a hlukových podmínek. Typy indikace zkoušeček napětí se dělí do tří skupin podle ČSN EN U pomůcek vybavených indikátorem s funkcí pohotovostního stavu se doporučuje provádět kontrolu trvání tohoto pohotovostního stavu takto: indikátor se uvede do pohotovostního stavu a měří se čas do automatického vypnutí, doporučuje se, aby u zkoušeček napětí do 123 kv včetně nebyla doba pohotovostního stavu kratší než 2 minuty a u zkoušeček napětí 245 kv a 420 kv nebyla doba pohotovostního stavu kratší než 5 minut.

14 PNE ed.4 2a - Zkoušečka bez prodloužené dotykové elektrody 2b - Zkoušečka s prodlouženou dotykovou elektrodou Obrázek 2 - Schematické znázornění zkoušečky napětí 14

15 PNE ed.4 4 PERIODICKÉ ZKOUŠKY 4.1 Všeobecně Pro všechny pomůcky platí, že před zahájením zkoušek musí být provedena kontrola prohlídkou podle čl Podle výsledku kontroly rozhodne zkoušející, zda bude pokračováno zkouškami nebo zda bude pomůcka přímo vyřazena. Tabulka 5 - Předepsané periodické zkoušky a jejich maximální lhůty Typ pomůcky Zkouška čl. Zkoušečka napětí kapacitní čl Zkoušečka napětí odporová čl (Na střídavé nebo stejnosměrné napětí) Fázovací souprava kapacitní čl Fázovací souprava odporová čl Izolační tyč čl. 2.3 Teleskopická a teleskopická měřicí tyč čl Záchranný hák čl Přemísťovací hák čl. 2.5 Pojistkové kleště čl. 2.6 Uzemňovací a zkratovací souprava čl. 2.7 Napěťová zkouška izolační části 4.3 Prahové napětí 4.6 Spolehlivost kontrolního prvku indikátoru 4.7 Napěťová zkouška 4.4 Dielektrická pevnost propojovacího vodiče a zemního přívodu 4.5 Prahové napětí 4.6 Spolehlivost kontrolního prvku indikátoru 4.7 Napěťová zkouška izolační části 4.3 Funkční zkouška fázovací soupravy 4.8 Napěťová zkouška izolační části 4.3 Dielektrická pevnost propojovacího vodiče a zemního přívodu 4.5 Funkční zkouška fázovací soupravy 4.8 Maximální lhůta periodické zkoušky (v měsících) Stabilní 1) Mobilní 2) Napěťová zkouška Napěťová zkouška 4.3 Zkouška hydrofobnosti povrchu Napěťová zkouška izolační části Napěťová zkouška izolační části Napěťová zkouška izolačních částí Kontrola prohlídkou manipulační tyče 3) Zkouška kabelu a koncových svorek Zásuvná tyčová uzemňovací a zkratovací souprava čl. 2.8 Zkouška ohybem podle ČSN EN 61230, Příloha B.3 Zkouška krutem podle ČSN EN 61230, Příloha B.4 Napěťová zkouška izolační části podle ČSN EN 62193, čl ) Pomůcky stabilně umístěné v elektrických stanicích a výrobnách distribuční a přenosové soustavy ( DS a PS). 2) Pomůcky, které jsou součástí vybavení zaměstnance nebo skupiny zaměstnanců za účelem obsluhy nebo práce na rozvodném zařízení DS a PS, umístěné v dopravních prostředcích. 3) Pokud kontrola prohlídkou prokáže, že povrch pomůcky vykazuje znaky opotřebení nebo degradace materiálu, musí se následně provést napěťová zkouška manipulační tyče podle čl. 4.3 této podnikové normy.

16 PNE ed Předepsané zkoušky Na pomůckách se musí provádět periodické zkoušky podle tabulky 5. Zkoušky se provádí na pomůckách, které byly kompletně sestaveny podle návodu na používání. Pomůcky předložené ke zkoušce musí být čisté a suché. Periodické zkoušky nenahrazují pravidelnou kontrolu dielektrických pomůcek pro práci pod napětím, jejíž rozsah a časové rozmezí je určován místními provozními a bezpečnostními předpisy a návodem výrobce. U specifických konstrukcí pomůcek (například teleskopické tyče se specializovanými nástroji) platí povinnost stanovené periodické zkoušky podle této normy doplnit dodatečnými zkouškami podle předpisu výrobce. Tato norma stanoví pouze maximální lhůty pro periodické zkoušky, které mohou být zkráceny provozovatelem zařízení, podle místních podmínek, vlivu prostředí a četnosti používání. POZNÁMKA Jakékoliv opravy pomůcek smí provádět výhradně výrobce nebo výrobcem proškolení pracovníci Atmosférické zkušební podmínky Periodické zkoušky se provádí v rozmezí následujících atmosférických podmínek: Okolní teplota: 5 C až 35 C Relativní vlhkost: 25 % až 75 % Atmosférický tlak: 86 kpa až 106 kpa Při elektrických napěťových zkouškách se nepoužívají korekce na atmosférické podmínky. Dříve než bude podrobena souboru zkoušek, musí být pomůcka vystavena atmosférickým podmínkám po dobu nejméně čtyř hodin Zkušební zařízení Zkušební zařízení a zkušební postup musí být v souladu s ČSN EN Kontrola prohlídkou Povrch nesmí být hrubě porušen, nesmí chybět ochranný nákružek, duté tyče musí být utěsněny. Pomůcky nesmí být deformovány, spojovací části musí zaručit snadnou montáž pomůcky bez nadměrného úsilí U zkoušeček napětí se ověřuje, zda uživatel nemá přístup k nastavení prahového napětí U pomůcek, jejichž součástí jsou vodiče, se kontroluje jejich neporušenost Značení pomůcek podle čl musí být zřetelné. 4.3 Napěťová zkouška izolační části pomůcek (mimo zkoušeček odporových) Zkušební uspořádání Pomůcka se umístí ve svislé poloze tak, aby ochranný nákružek byl nejvýše 1,5 m nad zemí. U pomůcek s delší izolační částí je možno odchýlit pomůcku od svislé polohy až o 45º. Zkouška se vztahuje na část kompletní pomůcky, která se nachází mezi mezní značkou a nákružkem rukojeti. Pomůcka se musí opatřit dvěma vodivými páskovými elektrodami o šířce 20 mm. Elektrody se navinou kolem dielektrické pomůcky. Jedna těsně nad nákružkem rukojeti ve směru k dotykové elektrodě a druhá přímo u mezní značky ve směru k rukojeti. Pásková elektroda u mezní značky připojená ke zkušebnímu napětí musí být odstíněna toroidem majícím vnější průměr 200 mm a kruhový průřez s průměrem 30 mm. Elektroda musí být připojena k tomuto toroidu i k vodivým dílům hlavice pomůcky (dotykové elektrodě). Snímací elektroda nad nákružkem se připojí přes mikroampérmetr k zemi. Propojení mikroampérmetru a snímací elektrody musí být provedeno stíněným vodičem, jehož stínění je uzemněno. Zkušební uspořádání při měření svodového proudu zkoušečky je na obrázku 3. 16

17 4.3.2 Zkušební napětí pro pomůcky používané ve střídavých rozvodech PNE ed.4 Na dielektrické pomůcky se jmenovitým střídavým napětím rovným 38,5 kv nebo nižším se přiloží zkušební napětí 1,2 Ur. Na pomůcky se jmenovitým napětím 123 kv a vyšším se přiloží zkušební napětí 1,2 Ur/ POZNÁMKA Zkušební napětí jsou odvozena od 1,2 násobku nejvyššího napětí, které se může proti zemi v dané soustavě vyskytnout. Proto se u soustav do 38,5 kv s neuzemněným uzlem zkušební napětí odvozuje z 1,2 násobku napětí sdruženého a u soustav 123 kv a vyšším s uzemněným uzlem se jedná o 1,2 násobek napětí fázového. Na zkoušečkách napětí s rozsahem pro více jmenovitých napětí se musí zkouška provádět pro horní hodnotu jmenovitého napětí. Zkušební hladiny střídavých napětí jsou uvedeny v tabulce Hodnocení zkoušky střídavým napětím Obrázek 3 - Měření svodového proudu u zkoušečky Po přiložení zkušebního střídavého napětí se měří efektivní hodnota svodového proudu po dobu 1 minuty. Pomůcka zkoušce vyhoví, jestliže maximální svodový proud nepřesáhne 50 µa a má stabilní hodnotu. Při zkoušce se nesmí objevit klouzavé výboje podél izolační části a nesmí nastat průraz nebo přeskok. U pojistkových kleští se zkouší obě tyče paralelně. Svodový proud nesmí v tomto případě překročit 100 A. Zkušební uspořádání je obdobné jako na obrázku 3. POZNÁMKA V případě, že proud přesáhne hodnotu 50 ua, je možné použít k odstranění jeho kapacitní složky uspořádání s dolní stínící uzemněnou elektrodou podle předmětové normy ČSN EN , čl. 7.1.

18 PNE ed.4 Tabulka 6 - Hodnoty zkušebních napětí pro zkoušku izolační části Jmenovité napětí pomůcek Střídavé Ur (kv) 1,0 3,6 7,2 12,0 17,5 25,0 27,5 * 38,5 123,0 245,0 420,0 Stejnosměrné Ur (kv) 1,0 1,8 3,6 80,0 Periodická zkouška Zkušební napětí Uzk (kv) 1,2 4,3 8,7 14,4 21,0 30,0 33,0 46,2 85,0 170,0 291,0 Zkušební napětí Uzk (kv) 1,5 2,7 5,4 120,0 *) Fázová hodnota napětí pro trakční proudovou soustavu 25 kv, 50 Hz Zkušební napětí pro pomůcky používané ve stejnosměrných rozvodech Na dielektrické pomůcky se přiloží příslušná zkušební stejnosměrná napětí podle tabulky Hodnocení zkoušky stejnosměrným napětím Po přiložení zkušebního stejnosměrného napětí se měří hodnota svodového proudu po dobu 1 minuty. Pomůcka zkoušce vyhoví, jestliže maximální svodový proud nepřesáhne 500 µa a má stabilní hodnotu. Při zkoušce se nesmí objevit klouzavé výboje podél izolační části a nesmí nastat průraz nebo přeskok. 4.4 Napěťová zkouška izolační části zkoušeček odporových Zkušební uspořádání Elektroda z kovové fólie s minimální šířkou 20 mm se ovine kolem rukojeti zkoušečky a přes mikroampérmetr se připojí k zemi. V případech, kdy se zkoušečka skládá z tyče s omezujícím odporem a zemnicí tyče, provádí se dvě nezávislá měření na obou. Zkouška se provádí ve dvou uspořádáních: a) se zemním přívodem zkoušečky připojeným k zemi, b) se zemním přívodem zkoušečky nepřipojeným k zemi Zkušební napětí Střídavé zkušební napětí 1,2 Ur nebo stejnosměrné 1,5 Ur (podle druhu zkoušečky) se přikládá mezi dotykovou elektrodu a zem Hodnocení zkoušky Pomůcka zkoušce vyhoví, jestliže maximální svodový proud nepřesáhne 500 µa a má stabilní hodnotu. Při zkoušce se nesmí objevit klouzavé výboje podél izolační části a nesmí nastat průraz nebo přeskok. POZNÁMKA V případě, že při zkoušce střídavým napětím proud přesáhne hodnotu 500 ua, je možné použít k odstranění jeho kapacitní složky uspořádání s dolní stínící uzemněnou elektrodou podle předmětové normy ČSN EN , čl

19 4.5 Dielektrická pevnost propojovacího vodiče a zemního přívodu PNE ed.4 Vzorek se musí uspořádat do tvaru smyčky, aby oba konce (dotyková a zemnicí elektroda) byly elektricky připojeny k jednomu pólu jednofázového zkušebního zdroje. Druhý pól zdroje je připojen k vodní lázni, která je spojena se zemí. Co nejdelší možná část izolovaného přívodu je ponořena do nádoby s vodou. Část izolačního přívodu nad vodou musí být taková, aby nedošlo k přeskoku podél povrchu přívodu. Pro pomůcky, jejichž jmenovité napětí Ur je rovno nebo nižší než 38,5 kv, se použije střídavé zkušební napětí 1,2 Ur nebo stejnosměrné 1,5 Ur (podle druhu dielektrické pomůcky), které se přiloží na dobu 1 minuty. Pro pomůcky, jejichž jmenovité napětí Ur je vyšší než 38,5 kv, se použije střídavé napětí 46,2 kv nebo stejnosměrné 58 kv (podle druhu dielektrické pomůcky). Zkouška se považuje za vyhovující, jestliže nedojde k průrazu izolace. 4.6 Prahové napětí zkoušeček Obecné požadavky Zkoušečka musí zřetelně indikovat přítomnost nebo nepřítomnost provozního napětí sítě jako funkci svého jmenovitého napětí nebo rozsahu jmenovitých napětí a své jmenovité frekvence nebo jmenovitého frekvenčního rozsahu. Zkoušečka napětí musí jasně indikovat stavy Přítomnost napětí nebo Nepřítomnost napětí změnou stavu signálu. Indikace musí být vizuální anebo vizuální a zvuková (kombinovaná). Při přímém dotyku s živou částí musí pomůcka trvale indikovat. Uživatel nesmí mít přístup k nastavení prahového napětí Zkušební uspořádání Zkušební uspořádání pro zkoušečky bez prodloužení dotykové elektrody, včetně vzdáleností a rozměrů použitých kulových elektrod a stínicích toroidů, je na obrázku 4a. Zkušební uspořádání pro zkoušečky s prodlouženou dotykovou elektrodou, včetně vzdáleností a rozměrů použitých kulových elektrod a stínicích toroidů, je na obrázku 4b. Zapojení elektrického obvodu pro měření prahového napětí je na obrázku 5. V případě zkoušečky s rozsahem pro více jmenovitých napětí se vybere zkušební uspořádání podle nejvyššího jmenovitého napětí. Zkoušky se uskutečňují v prostoru bez postranních rušivých polí. V prostoru mezi zkušební sestavou a podlahou (zemí) a rovněž v okolním prostoru do 1 m pro Ur 52 kv a do 2 m pro Ur 52 kv, se nesmí nacházet žádné cizí předměty. Podlaha zkušebny musí být vodivá nebo pokrytá vodivými koberci a uzemněná. Zkoušečka napětí se umístí tak, aby se její dotyková elektroda dotýkala zkušební kulové elektrody a indikační zařízení bylo přibližně umístěno v horizontální ose toroidu.

20 PNE ed Měření prahového napětí Prahové napětí se zjistí tak, že se napětí na zkušební elektrodě zvyšuje tak dlouho, až se objeví signál Přítomnost napětí Hodnocení zkoušky Zkoušečka napětí se pro potřeby periodické zkoušky zařadí do některé z níže uvedených tříd A, B, C nebo D. V každé z těchto tříd je definováno rozmezí napětí, v němž musí zkoušečka spolehlivě indikovat Přítomnost napětí. Pokud změřené prahové napětí spadá do rozmezí příslušné třídy, pak je zkoušečka vyhovující. Třída A Zkoušečka s jedním jmenovitým napětím Ur nebo s více přepínatelnými jmenovitými napětími. Prahové napětí Ut musí pro každé jmenovité napětí zkoušečky vyhovovat následujícímu požadavku: Un - jmenovité napětí sítě. 0,10 U n Ut 0,45 Un Třída B Zkoušečka s rozsahem pro více jmenovitých napětí 0,10 U n max. Ut 0,45 Un min. Un Un max - nejvyšší jmenovité napětí sítě min - nejnižší jmenovité napětí sítě Třída C U trakčních zařízení s jednofázovým napětím musí platit U trakčních zařízení s DC napětím musí platit 0,25 U n Ut 0,6 Un Třída D 0,25 U n Ut 0,5 Un Není-li možné použít jednu z výše uvedených tříd v důsledku koncepce elektrických zařízení a tím vytvořených rušivých polí, stanoví se vhodná hodnota Ut dohodou mezi výrobcem a odběratelem. POZNÁMKA Příklad takto stanoveného prahového napětí je uveden v příloze B. 20

21 PNE ed.4 Jmenovité napětí sítě Vzdálenost středů koule a toroidu Výška zkoušečky nad zemí Vnější průměr toroidu Průměr koule U n (kv) a e (mm) H (mm) D (mm) d (mm) 1 < U n < U n > < U n < U n < U n > Obrázek 4a - Uspořádání při měření prahového napětí (pro zkoušečky bez prodloužené dotykové elektrody)

22 PNE ed.4 Jmenovité napětí sítě Vzdálenost středů koule a toroidu Výška zkoušečky nad zemí Vnější průměr toroidu Průměr koule U n (kv) a e (mm) H (mm) D (mm) d (mm) 1 < U n < U n < U n > < U n < U n > Obrázek 4b - Uspořádání při měření prahového napětí (pro zkoušečky s prodlouženou dotykovou elektrodou) 22

23 PNE ed Spolehlivost kontrolního prvku indikátoru Kontrolní prvek indikátoru (tlačítko) se použije podle návodu na použití. Musí se objevit vizuální, zvukový nebo kombinovaný (zvukový a vizuální) signál. Zkouška se opakuje třikrát a pokaždé se musí objevit signál. Vizuální a zvukový signál musí splňovat požadavky článku 3.11 této normy. POZNÁMKA V případě pochybností o úrovni zvukové nebo vizuální indikace se musí provést zkouška jasného vnímání zvukové nebo vizuální indikace podle předmětové normy pro zkoušečky ČSN EN , články a Periodické zkoušky fázovacích souprav Fázovací souprava kapacitní Fázovací souprava nesmí indikovat jako nesprávný sled fází úhlový rozdíl do 10. Fázovací souprava nesmí indikovat jako správný sled fází úhlový rozdíl nad ±30, ±60 nebo ±110 podle třídy fázovací soupravy. Pro splnění výše uvedených požadavků, musí prahový parametr splňovat následující vztah: Třída A: ±10 <φp ±30 Třída B: ±10 <φp ±60 Třída C: ±10 <φp ±110 Třída D: Není-li možné použít jednu z výše uvedených tříd, musí výrobce a odběratel dosáhnout dohody o nastavení vhodné hodnoty rozdílu fázového úhlu. V tomto případě horní hranice prahové parametru musí být vyšší než ve třídě C. U fázovacích souprav s jedním jmenovitým napětím se Un max rovná Un min Kontrola prohlídkou Fázovací souprava jako kompletní zařízení musí mít alespoň tyto prvky: rukojeť, ochranný nákružek, izolační část, indikátor, mezní značku a dotykovou elektrodu. Fázovací souprava jako dělené zařízení musí zahrnovat alespoň tyto prvky: spojovací díl, indikátor a dotykovou elektrodu. Umístění mezní značky může být na obou stranách indikátoru Nastavení Uživatel nesmí mít přístup k nastavení indikátoru.

24 PNE ed.4 Pro různá jmenovitá napětí nebo různé rozsahy jmenovitých napětí je povolen přepínač. Uživatel nesmí mít přístup k nastavení jednotlivých rozsahů přepínače. Na každé jednotce fázovací soustavy s bezdrátovým připojením může být přístupný volič pro nastavení multikanálového systému připojení (například: rádiové komunikace). Legenda 1 indikátor 2 mezní značka 3 izolační část 4 ochranný nákružek 5 trvalé prodloužení dotykové elektrody 6 rukojeť 7 dotyková elektroda 8 spojovací díl (může být použit jako mezní značka) 9 dotyková prodloužená elektroda (příslušenství) 10 dvě základní komunikační jednotky 11 zobrazovací jednotka h HG výška ochranného nákružku L H délka rukojeti L I délka izolační části L 0 celková délka fázovací soupravy délka vložení A l Obrázek 6 Zobrazení různých prvků a různé principy fungování fázovacích souprav kapacitních 24

25 Zkouška kontrolního prvku Kontrolní prvek se uvede do provozu podle návodu na používání. PNE ed.4 Musí se objevit vizuální a je-li použit zvukový signál podle návodu k používání. Kontrolní prvek se musí uvést do provozu třikrát a po každé se musí objevit signál. Vizuální a zvukový signál musí splňovat požadavky článku 3.11 této normy. POZNÁMKA V případě pochybností o úrovni zvukové nebo vizuální indikace se musí provést zkouška jasného vnímání zvukové nebo vizuální indikace podle předmětové normy pro fázovací soupravy ČSN EN , články a Svodový proud Zkouška se provádí podle článku 4.3 na každé izolační tyči fázovací soupravy Zřetelná indikace Zkušební uspořádání Zkoušky musí být provedeny ve zkušebním uspořádání ze dvou kulových a dvou prstencových elektrod (toroidů), jak je znázorněno na obrázku 7 a 8 o rozměrech uvedených v tabulce 7. Rozměry v milimetrech Obrázek 7 Zkušební uspořádání pro zřetelnou indikaci s kulovou elektrodou umístěnou před prstencovou elektrodou

26 PNE ed.4 Obrázek 8 Zkušební uspořádání pro zřetelnou indikaci s kulovou elektrodou umístěnou za prstencovou elektrodou Tabulka 7 Stanovení rozměrů kulových a prstencových elektrod ve zkušebním uspořádání Un (kv) Vzdálenost mezi osami elektrod v uspořádání kulová elektroda před prstencovou a1 (mm) Vzdálenost mezi osami elektrod v uspořádání kulová elektroda za prstencovou a2 (mm) H (mm) Průměr D" a vzdálenost D (mm) d (mm) W (3 krát D) Zřetelné kompletní zkušební uspořádání bez jakýchkoliv cizích předmětů (mm) 1 < Un < Un > < Un < Un < Un > Podlaha zkušební místnosti musí být vodivá nebo na ní musí být položeny vodivé rohože a uzemněny. Zkoušky jsou provedeny v místnosti bez nežádoucích rušivých polí. Ve vzdálenosti H a W v libovolném směru zkušebního uspořádání podle tabulky 7 nesmí být žádné předměty. 26

27 PNE ed.4 Tyče fázovací soupravy se musí zajistit pomocí izolačních podpěr na rukojeti takovým způsobem, aby byl zajištěn kontakt dotykové a kulové elektrody. Zkouška se provádí v uspořádání s kulovou elektrodou umístěnou před prstencovou elektrodou (obrázek 9a) a v uspořádání s kulovou elektrodou umístěnou za prstencovou elektrodou (obrázek 9b). Fázovací souprava vyhovující této normě bez jakýchkoliv omezení, musí splnit zkoušky ve zkušebním uspořádání znázorněném na obrázku 7 a 8. Pokud fázovací souprava bez příslušenství splňuje pouze zkoušky prováděné se zkušebním uspořádáním podle obrázku 7, musí být označena LU" (omezené používání). Legenda 1 kulová elektroda 2 prstencová elektroda 3 zem 5 tyč fázovací soupravy 6 izolační podpěra Obrázek 9 Umístění tyče fázovací soupravy při zkoušce zřetelné indikace

28 PNE ed.4 Pro provádění zkoušek zřetelné indikace musí být uzemněny obě prstencové elektrody označené jako R1 a R2. V případě fázovací soupravy s jedním jmenovitým napětím Un musí být zkouška provedena pro toto jmenovité napětí. V případě fázovací soupravy s více než jedním jmenovitým napětím musí být zkouška provedena při každém jmenovitém napětí. V případě fázovací soupravy s jedním rozsahem jmenovitého napětí musí být zkouška provedena při nejnižší (Un min) a nejvyšší (Un max) hodnotě rozsahu jmenovitého napětí. V případě fázovací soupravy s více než s jedním rozsahem jmenovitého napětí musí být zkouška provedena při nejnižší a nejvyšší hodnotě každého rozsahu jmenovitého napětí. Dotykové elektrody fázovací soupravy se musí spojit s kulovými elektrodami zkušební sestavy. V případě jednopólové fázovací soupravy se musí dotyková elektroda podle pokynů pro používání postupně dotknout obou kulových elektrod. U sérií zkoušek podle obrázku 7 a 8 musí mít kulové elektrody napětí a sled fází podle tabulky 8. Zkouška se považuje za vyhovující, pokud se indikace nesprávný sled fází" nezobrazí nebo se zobrazí indikace správný sled fází" podle typu indikace fázovací soupravy. U sérií zkoušek 7 a 8 musí mít zkušební elektrody napětí a sled fází v závislosti na příslušné části tabulky 8. Zkouška se považuje za vyhovující, pokud se nezobrazí indikace nesprávný sled fází". Tabulka 8 Zkušební série a podmínky pro zřetelnou indikaci fázovací soupravy kapacitní Zkušební série Zkušební napětí souprav dvou kulových a prstencových elektrod (B1-R1 a B2-R2) B1 R1 B2 R2 Nesprávný sled fází Požadovaná indikace v závislosti na typu indikace Správný sled fází 1 0,45 Un min zem 0,45 Un min 10 a zem ne ano 2 0,63 Un max zem 0,63 Un max 10 b zem ne ano 3 0,45 Un min zem 0,45 Un min 30 a c zem ano ne 4 0,63 Un max zem 0,63 Un max 30 b c zem ano ne a 0,45 Un odpovídá 0,78 Un/. 0,78U n / 3. b 0,63 Un odpovídá 1,1 U n / 3. c Fázový rozdíl musí být upraven v závislosti na provozní třídě fázovací soupravy (viz 4.2.1). Provozní třída A je použita v tabulce jako příklad Rozsah vzdálenosti pro dvoupólové fázovací soupravy s bezdrátovým připojením Musí se aktivovat komunikace mezi všemi jednotkami a se všemi různými komunikačními jednotkami vlastní fázovací soupravy oddělených jedna od druhé ve volném prostoru s maximální vzdáleností deklarovanou výrobcem. Zkouška se považuje za vyhovující, pokud všechny různé jednotky komunikují správně v souladu s návodem k používání. Podle konstrukce fázovací soupravy a jejího výrobního procesu, může výrobce určit další zkoušky týkající se konkrétních konstrukčních částí a vlastností. Tyto specifické zkoušky by měly být uvedeny v návodu k používání Fázovací souprava odporová Fázovací souprava nesmí indikovat jako nesprávný sled fází úhlový rozdíl do

29 PNE ed.4 Fázovací souprava nesmí indikovat jako správný sled fází úhlový rozdíl nad ±30 nebo ±60 podle třídy fázovací soupravy. Pro splnění výše uvedených požadavků, musí prahový parametr splňovat následující vztah: Třída A: 10 % Un max <Up 29,8 % Un min Třída B: 10 % Un max <Up 57,7 % Un min Třída C: Není zavedena. Třída D: Není-li možné použít jednu z výše uvedených tříd, výrobce a odběratel se musí dohodnout o nastavení vhodné hodnoty rozdílu fázového úhlu. V tomto případě horní hranice prahového parametru musí být vyšší než ve třídě B. Pro fázovací soupravy s jedním jmenovitým napětím se Un max rovná Un min Kontrola prohlídkou Fázovací souprava jako kompletní zařízení musí mít alespoň tyto prvky: rukojeť, ochranný nákružek, izolační část, indikátor, mezní značku, odporový díl v každém pólu, propojovací vedení a dotykovou elektrodu Fázovací souprava jako dělené zařízení musí zahrnovat alespoň tyto prvky: spojovací díl, indikátor, odporový díl v každém pólu, propojovací vedení a dotykovou elektrodou. Umístění mezní značky může být na obou stranách indikátoru. 10a Fázovací souprava odporová jako kompletní zařízení 10b Fázovací souprava odporová dělená Obrázek 10 Zobrazení různých prvků a různé principy fungování fázovacích souprav odporových Nastavení Kontrola nastavení se provádí podle článku