ZÁKLADNÍ OBSAH A TECHNICKÉ NÁLEŽITOSTI ZEMĚMĚŘ ICKÝCH DĚL POSKYTOVANÝCH PRO SPRÁVU ÚZEMÍ OBCÍ A KRAJŮ

Transkript

1 ZÁKLADNÍ OBSAH A TECHNICKÉ NÁLEŽITOSTI ZEMĚMĚŘ ICKÝCH DĚL POSKYTOVANÝCH PRO SPRÁVU ÚZEMÍ OBCÍ A KRAJŮ Václav Čada 1 BASIC CONTENTS AND TECHNICAL FACILITIES OF CARTOGRAPHIC PRODUCTS PROVIDED FOR LAND ADMINISTRATION OF MUNICIPALITIES AND REGIONS Abstract Basic parameters of cartographic products used for land administration cadastral maps, State Map 1:5 000 Derived, Fundamental Base of Geographic Data and the Base Map of the Czech Republic generated from it, orthophoto imagery of the Czech Republic have been published in this paper. Contents, technology of creation and updating as well as mutual links among these cartographic products and data sets are described. 1 Úvod Výsledky zeměměřických činností používané pro správu území obcí a krajů jsou závislé na charakteru řešené problematiky a konkrétním dílčím projektu. Je zřejmé, že projekty celostátního významu (např. Informační systémy veřejné správy (ISVS), základní registr územní identifikace a nemovitostí (ZRÚIN)) mají odlišné požadavky na parametry dat něž projekty regionální úrovně (např. územně plánovací dokumentace kraje Zásady územního rozvoje (ZÚR)) nebo projekty lokální úrovně (využití území (LIS), regulační plány (RP)). Požadované parametry na výsledky zeměměřických činností budou odlišně nastavené v závislosti na obsahové skladbě řešených projektů. Je však vždy potřeba trvat na podmínce, aby objekty vygenerované na příslušné úrovni správy území byly datově kompatibilní až na nejnižší úroveň potřebného působení. Další požadovanou vlastností je funkce skladebnosti hierarchických prvků z různých datových zdrojů. Pro uživatele je zavádějící, je-li stejný datový prvek ve výsledcích zeměměřických činností interpretován odlišně např. vlivem geneze použitého zdroje. Koncovému uživateli by měl být datový prvek nabízen vždy z té úrovně, ve které je definován, vymezen a určen, v nejvyšší kvalitě a podrobnosti. Velice důležitá je otázka kvality a aktuálnosti dat nabízených koncovému uživateli. Každý datový prvek by měl být pořizován jako jedinečný prvek, jedinečně ukládán a pouze jedinečně aktualizován. Jedině tyto principy mohou snížit náklady na výsledky zeměměřických činností, a tím i jejich cenu. Cena je často rozhodujícím kritériem při výběru datové sady nebo mapového díla pro uživatelské projekty s tím, že do pozadí jsou odsouvány zásadní a potřebné kvalitativní parametry. Často však rozhodovací procesy bohužel stále ještě ovlivňuje malá nebo špatná informovanost o odlišných parametrech jednotlivých produktů. 1 Ing. Václav ada, CSc. Západo eská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných v d, Katedra matematiky, odd lení geomatiky, Univerzitní 22, Plze, tel.: , E mail: cada@kma.zcu.cz

2 2 Digitální data pro lokalizační složku GIS Rozvoj projektů geografických informačních systémů (GIS) je u řady uživatelů často limitován dostupností vhodných lokalizačních dat. Absenci takovýchto spolehlivých dat uživatelé většinou řeší jednorázovým mapováním klasickými geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami, nebo nákupem stávajících analogových map a převedením obsahu těchto map do digitální podoby skenováním nebo digitalizací. Kvalita a přesnost dat získaných terénním mapováním je nesrovnatelně vyšší, než umožňuje druhý postup, avšak s nesouměřitelnými ekonomickými náklady. Oba tyto postupy mají však společný nedostatek, a to ten, že bez plánované periodické aktualizace data velice rychle zastarávají a stávají se nespolehlivými. Perspektivním řešením do budoucna se jeví využití státních mapových děl garantovaných Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním ve veřejném zájmu. V současné době jsou tato základní státní mapová díla převáděna do digitální podoby. Očekávání, že využitím výkonných digitálních technologií a při organizační provázanosti aktualizace bude možné již v blízké budoucnosti zkrátit etapy obnovy tak, aby tato digitální základní státní mapová díla zobrazovala aktuální stav terénu, je oprávněné. Další nezanedbatelnou předností využití státních mapových děl pro lokalizační vrstvu GIS je možnost sjednocení jednotlivých dílčích projektů tak, aby byla možná kompatibilita dat. Typickým případem jsou informační systémy správců inženýrských sítí a obecně projekty vázané na majetkoprávní vztahy data katastru nemovitostí, u kterých je vedení stanovené zákonnou normou [2]. 3 Státní mapová díla velkých mě ř ítek Základním státním mapovým dílem je podle 2 písm. f) [1] kartografické dílo se základním všeobecně využitelným obsahem souvisle zobrazující území podle jednotných zásad, vytvářené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu. Závaznými státními mapovými díly podle 2 odst. 1 [3] jsou: katastrální mapa, Státní mapa 1:5000 odvozená, Základní mapa ČR 1:10000, 1:25000, 1:50000, 1:100000, a 1: , Mapa ČR 1: Tato státní mapová díla jsou určena pro veřejné využití a mají být vedena v geodetickém referenčním systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). 3.1 Katastrální mapa Katastrální mapa je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka, obsahuje body bodového pole, polohopis a popis. Předměty obsahu katastrální mapy se vyznačují standardizovanými mapovými značkami. Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů. Předmětem polohopisu jsou hranice územně správních jednotek, hranice katastrálních území, hranice chráněných území a ochranných pásem, hranice evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových evidencí a zobrazení dalších prvků polohopisu. Hranice se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi lomových bodů, v odůvodněných případech lze použít kruhových oblouků. Kritériem generalizace

3 obsahu katastrální mapy jsou předměty s délkou přímé spojnice lomových bodů na vlastnické hranici do 0,1 m, u ostatních prvků do 0,2 m. Pro zobrazení těchto tvarů platí kritérium 0,2 mm v měřítku mapy. Popis katastrální mapy uvnitř mapového rámu tvoří čísla bodů polohového bodového pole, čísla hraničních znaků státní hranice, místní a pomístní názvosloví, označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami. Vně mapového rámu je umístěn název Katastrální mapa, označení mapového listu včetně lokalizace ve správním členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítku, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky Digitalizace katastrálních map Vyhláška [4] stanovuje tyto možné formy katastrální mapy: digitální katastrální mapa (DKM) s geometrickým a polohovým určením v národním referenčním geodetickém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) s přesností podrobných bodů polohopisu m xy 0.14 m (kód kvality 3), katastrální mapa grafická s přesností dle předpisů platných v době jejího vzniku a se souřadnicovými soustavami podle těchto předpisů, katastrální mapa obnovená digitalizací grafických map uvedených pod písmenem b), s přesností podrobných bodů polohopisu m xy > 0.14 m (kód kvality 5, 6, 8 podle původu vzniku analogové mapy). Úplná náhrada grafických katastrálních map digitalizovanou formou je jednou ze základních podmínek realizace a provozu zdokonaleného informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Stav digitalizace katastrálních map podle jednotlivých typů v závislosti na počtu katastrálních území k je uveden v tabulce. Typ katastrální mapy Po et k.ú. Procent k.ú. Rozloha v ha Procent území R DKM (celá) % % DKM ( ást) % % KM-D 2 *) % % Mapy v S-SK (systém gusterbergský) Mapy v S-SK (systém svatošt pánský) % % % % Mapy podle Instrukce A % % THM % % ZMVM % % FÚO % % Vojenské újezdy % % Celkem % % 2 KM-D katastrální mapa obnovená digitalizací z grafických p edloh a odlišných parametr (p esnosti, sou adnicové lokalizace apod.) než DKM

4 Že tento úkol není nijak lehký je zřejmé, když si uvědomíme, jak technologicky a obsahově rozdílné jsou stávající analogové katastrální mapy. Digitální katastrální mapy by měly nést atributy jednotného státního mapového díla velkého měřítka. Proto je žádoucí technologicky sjednotit všechny typy DKM, i když mají v jednotlivých katastrálních územích rozdílnou technickou kvalitu (přesnost polohy bodu) v závislosti na kvalitě podkladové analogové katastrální mapy, kvalitě měřických manuálů, nebo způsobu vedení KO v daném k.ú. Z výše uvedené geneze současných katastrálních map je zřejmé, že akceptovatelná technologie tvorby a vedení DKM v lokalitách sáhových map musí eliminovat nakupené hrubé chyby, které obsahuje současný mapový operát KN, a proces vedení a údržby DKM musí takto postižené prostory nejen lokalizovat, ale i legislativně ošetřit možnost nekonfliktní opravy chyby stávajícího KO. V roce 2002 došlo ke změně dosavadního nesystémového rozhodnutí ČÚZK používat pro katastrální mapy obnovené digitalizací (KM-D) v sáhovém měřítku původní souřadnicové soustavy stabilního katastru a ostrovní zobrazení jednotlivých katastrálních území. Zatím se však nedaří sjednotit způsob následné údržby takto vzniklých digitálních dat, aby novým měřením docházelo k průběžnému zlepšování jejich technických parametrů. S rozvojem moderních technologií podrobného polohopisného měření na bázi GPS při vedení katastrálního operátu je nutné uvažovat o výhledové aplikaci zdokonaleného referenčního systému (např. S-JTSK-95) z důvodu zachování prostorové kompatibility dat. Technologie obnovy KO v nově mapovaných lokalitách nebo na základě výsledků pozemkových úprav je dostatečně podrobně popsána v [8]. Větší část území státu (57,6 %) by měla být přepracována s využitím akceptované technologie [9]. Obdobně je nutné prioritně převést do S-JTSK i lokality dosavadní KM-D (6,1 %) doporučeným postupem [10] tak, aby nedocházelo ke znehodnocení výsledků zeměměřických činností pro potřeby KN a tato data mohla být využita i v ZRÚIN. Pro tyto návrhy je nutné získat podporu ČÚZK. 3.2 Tvorba Státní mapy 1:5000 odvozené (SMO-5) Polohopis SMO-5 byl pořízen fotomechanickou transformací polohopisu katastrální mapy do sekcí mapových listů Státní mapy 1:5000. Pro účely této grafické transformace byla do mapových listů ostrovní katastrální mapy doplněna pomocí mílových tabulek [6] souřadnicová síť v S-JTSK po 500 m. Generalizovaný polohopis katastrální mapy byl poté okopírován na list snímkového papíru při zavedení průměrné srážky mapových listů katastrálních map 0,7%. Takto kopírovaný polohopis měl zajistit plynulý přechod nejen mezi mapovými listy, ale i na hranicích katastrálních území. Případný nesoulad byl eliminován posunem kopírovaných částí mapových listů katastrálních map. Tím vlastně poprvé vzniklo na území našeho státu mapové dílo velkého měřítka v souvislém zobrazení. Generalizace polohopisu byla prováděna vypuštěním stavebních parcel s menší šířkou než 1 mm v měřítku 1:2880, dále vypuštěním drobných přístavků a schodišť. Pozemkové parcely uvnitř komunikací a veřejných prostranství se nezobrazovaly. Obdobně byly vypuštěny drobné parcely, u kterých by plocha v měřítku 1:5000 byla menší než 1 mm2 (zahrádky před domy apod.). Úzké a dlouhé parcely (meze, příkopy, opěrné zdi apod.), které by v měřítku 1:5000 byly užší než 1 mm, byly zobrazeny jednočarově. Zákres úzkých vodotečí se provedl smluvenou mapovou značkou. Úzké cesty byly zobrazeny v měřítku 1:5000 v minimální šíři 1 mm, u ostatních komunikací byla zakreslována pouze obvodová hranice bez příkopů a bez koruny vozovky. *) erven jsou ozna eny sáhové mapy. Je z ejmé, že i u dalších typ katastrálních map (THM, ZMVM) zdrojem informací o vlastnictví jsou v tšinou pozemkové mapy sáhového m ítka.

5 Dále byla vypuštěna veškerá parcelní čísla. Stavební parcely byly označeny smluvenou značkou (tečka) uvnitř zastavěných ploch. Vyrýsování generalizovaného polohopisu bylo provedeno sytou tuší čarou 0.15 mm. Takto upravené podklady byly předány reprodukčnímu odboru státního zeměměřického a kartografického ústavu v Praze, kde došlo k doplnění popisu a zmenšení do měřítka 1:5000. Výškopis byl přebírán z výškopisných příložných map nebo topografických map 1: obdobnou fotomechanickou transformací. Přesto, že tvorba SMO5 měla být pouze dočasným řešením, je užívána do dnešních dnů. Toto mapové dílo je v současnosti stále nejpodrobnějším státním mapovým dílem velkého měřítka, které mapovými listy pokrývá celé státní území v souvislém pravoúhlém kladu mapových listů v S-JTSK. O uživatelské oblibě tohoto státního mapového díla svědčí i ten fakt, že byly do roku 1950 všechny mapové listy realizovány až v desetinásobných vydáních a počet prodaných výtisků se pohybuje okolo 70 tis. ročně. V padesátileté historii doznal obsah i forma SMO5 výrazných změn (např. kvalita a způsob reprodukce). Přesto však aktuálnost obsahu, přesnost polohopisu a výškopisu neodpovídá současným požadavkům kladeným na základní mapy. Mezi tyto základní nedostatky patří: polohopis přebíraný z platných katastrálních map vykazuje určitý nesoulad s aktuálním stavem v terénu, který je způsoben procesem vedení katastrálních map (majetkoprávně nedořešené změny, dosud nezaměřené nebo nezakreslené stavby, komunikace, úpravy vodních toků a nádrží, elektrické vedení, objekty uvnitř průmyslových závodů, státních drah, letišť apod.), přebíraný polohopis není homogenní z hlediska přesnosti a závisí na typu katastrálních map, výškopis je v současné době nejčastěji přebírán ze základní mapy (ZM) 1:10 000, interval základních vrstevnic není jednotný a nedostatečně vyjadřuje výškové poměry především v rovinatých územích, u popisu není zohledněno standardizované názvosloví ZM a často chybí významné místní popisy usnadňující orientaci v prostoru (popis významných budov, názvy ulic, veřejných prostranství apod.), obsah a grafická podoba je často poplatná výchozím podkladům a technologickému vybavení zpracovatelských organizací, Některé výše uvedené nedostatky odstraní aplikace digitálních technologií a vznik Digitální státní mapy 1:5 000 odvozené včetně stanovení zásad jejího vedení a obnovy. 3.3 Digitální státní mapa 1:5000 odvozená (DSMO5) Obsah DSMO 5 tvoří samostatné dílčí souborově orientované vrstvy ve vektorovém nebo rastrovém tvaru katastrální, výškopisná a topografická. Tyto vrstvy jsou doplněny pro každý mapový list rámem mapového listu se souřadnicovou sítí včetně mimorámových informací. Vrstva katastrální obsahuje body základního polohového bodového pole (ZPBP) včetně zhušťovacích bodů (ZhB), body výškového bodového pole, hranice územních celků další prvky polohopisu jako např. osy kolejí železničních tratí, lanové dráhy, hrany koruny a střední dělící pás komunikací, mosty, propustky a tunely, břehové čáry vodních toků a vodní nádrže včetně vodohospodářských staveb, veřejné studny, nadzemní vedení VN a VVN, stožáry vysílacích a retranslačních stanic, zvonice,

6 pomníky, památníky, boží muka, schodiště významných budov a další objekty, které jsou součástí staveb evidovaných v katastru nemovitostí. popis (označení bodů bodových polí, místní a pomístní názvosloví, jména ulic a veřejných prostranství ve vybraných obcích). K doplnění katastrální vrstvy o body bodových polí se využije databáze geodetických bodů. Místní a pomístní názvosloví se převezme z databáze standardizovaných geografických jmen. Pro druhová označení se použije atributů Základní báze geografických dat (ZABAGED) nebo Základní mapy ČR 1: (ZM ČR 10). Jména ulic a veřejných prostranství ve vybraných obcích jsou doplňována z plánů obcí a dalších informačních zdrojů obecních úřadů. Vrstva výškopisu je tvořena vrstevnicemi ve vektorovém tvaru s intervalem 1 nebo 2 nebo 5m, výškovými kótami a kótovanými body, smluvenými značkami terénních stupňů a skal. Veškerá tato data jsou získána ze ZABAGED včetně vrstevnicového 3D modelu nebo digitální ZM ČR 10. Nadmořské výšky bodů ZPBP a ZhB se doplní podle dokumentace, zejména databáze geodetických bodů a nadmořské výšky vrstevnic jsou přebírány z 3D modelu reliéfu. Podkladem pro vrstvu topografickou je digitální ortofoto s hustotou rastru minimálně 1200 dpi, vytvářené pro aktualizaci ZABAGED nebo pro účely Ministerstva zemědělství. Tvorbu a obnovu DSMO 5 zajišťují katastrální úřady, kde se též archivují tiskové podklady posledního vydání pro každý mapový list. Obsah DSMO 5 je poskytován po jednotlivých vrstvách, v libovolných kombinacích ve formě souborů digitálních dat nebo ve tvaru tiskových výstupů. Pro řadu aplikací budou data poskytovaná z DSMO 5 velmi perspektivní. Mají zásadní přednost především v souvislém zobrazení bezešvé katastrální složky, ve velice aktuální topografické složce vzhledem ke skutečnému stavu v terénu, v možnosti bezproblémového připojení dalšího obsahu katastrálního operátu, jako jsou parcelní čísla a následně celý SPI. Na základě možnosti kombinace vrstvy katastrální a topografické je možné velice úspěšně lokalizovat nesoulady nejen polohy objektů katastrální vrstvy převážně v intravilánu, ale i po stránce obsahové. Tyto podklady je možné následně využít při místním šetření, při tematických mapováních apod. Problematickou oblastí při tvorbě DSMO-5 zůstává automatická generalizace obsahu katastrální vrstvy (předměty ovlivněné měřítkem mapy, označení kultur a hranic pozemků převzatých z dřívějších pozemkových evidencí). Je potřebné uvážit, zda pro digitální technologie tvorby SM a poskytování informací neopustit souborově orientovanou strukturu obsahu DSMO-5 včetně nahrazení mimorámových údajů obecnými metadaty. Osobně se domnívám, že by bylo vhodné uvažovat o prohloubení vazeb nejen na databáze ISKN (včetně nutných úprav datových struktur), ZABAGED (digitální model terénu, katalog atributů ), ale i na databáze geodetických bodů. 4 Základní báze geografických dat Projekt a naplňování tohoto státního mapového díla [3] vychází z usnesení vlády ČR č. 453 z 8. září Garantem projektu je ČÚZK a vlastní realizaci zajišťuje Zeměměřický úřad (ZÚ) ve spolupráci s vybranými KÚ I. typu ve dvou variantách.

7 ZABAGED/1 je topologicko vektorovým modelem, naplněným interaktivní vektorizací (kartometrickou digitalizací) aktualizovaných listů Základní mapy ČR 1: (ZM 10), tj mapových listů pro celé státní území, a to po doplnění jejich tiskových podkladů změnami zjištěnými fotogrammetrickým vyhodnocením leteckých snímků a topografickou přehlídkou v terénu. Současně proběhla revize popisu v součinnosti s Názvoslovnou komisí ČÚZK. Digitalizací vzniká přímá lokalizace topografických objektů. Nepřímá lokalizace objektů (atributová část) je většinou přebírána z oborových databází správců jednotlivých kategorií územních jevů. K urychlenému uspokojení požadavků orgánů státní správy a místní samosprávy byl během roku 1995 pořízen na celém státním území rastrový kartografický model ZABAGED/2. Jedná se o digitální rastrovou mapu ČR v měřítku 1:10 000, která zobrazuje státní území shodně s jeho vyjádřením v posledním vydání ZM 10 (vztaženo k roku 1994). Výstupy z této databáze existují ve dvou variantách. První z nich je digitální barevná bezešvá rastrová mapa ve formátu BMP, která je strukturována do čtverců o stranách délky 2 km, umístěných do kilometrové sítě souřadnicového systému S-JTSK. Druhou variantu představuje digitální černobílá rastrová mapa ve formátu CIT nebo RLF, jež je vytvořena z jednotlivých tiskových podkladů (polohopis, vodstvo, porosty, výškopis a popis) mapových listů Základní mapy ČR 1: Data ZABAGED/1 (dále jen ZABAGED) jsou lokalizována v S-JTSK a výškovém systému Bpv. Obsah datového modelu je uspořádán do tří úrovní: kategorie typů objektů (sídla, hospodářské a kulturní objekty, komunikace, rozvodné sítě a produktovody, vodstvo, hranice územních jednotek, vegetace a povrchy, terénní reliéf, geodetické body) typy objektů typů strukturovaných v databázi do 63 tematických vrstev atributy objektů - vyjadřují bližší funkce nebo stav objektů (označení, druh, číselnou hodnotu). Objekty, které nejsou standardní náplní ZM 10, jako jsou hranice dobývacích prostorů, obvod a osa letištní dráhy, hranice geomorfologických jednotek, jsou do ZABAGED jednorázově převáděny. Data nepřímé lokalizace některých typů objektů (vodstvo, komunikace) jsou přebírána z databází jejich odborných správců. Výškopisná složka je tvořena vektorovým souborem vrstevnic, který umožňuje vytvářet účelové digitální modely terénu. Vektorový model ZABAGED byl datově naplněn v roce 2001 s tím, že zastavěné části sídel (intravilány) byly dočasně ponechány v rastrové formě (formátu CIT) a budou do vektorového tvaru postupně převedeny v průběhu celoplošné fotogrammetrické aktualizace, která byla zahájena v roce Současně s touto aktualizací probíhá i postupné plnění dat nepřímé lokalizace ZABAGED. Polohová přesnost lokalizace objektů ZABAGED je závislá na typu objektu, udává se s přesností v metrech, ale může dosahovat až řádů desítek metrů. Výšková přesnost je proměnná v závislosti na sklonu reliéfu, přehlednosti území a použité technologii mapování (1,5-6 m) s tím, že není prováděna aktualizace na skutečný stav terénu. V roce 2001 se začal z vektorového modelu ZABAGED zpracovávat digitální rastrový kartografický model území, který rovněž slouží k obnově tiskových podkladů základních státních mapových děl (zejména v měřítku 1: a 1: ) postupy počítačové kartografie. U tohoto rastrového kartografického modelu jsou již důsledně vyrovnány styky jednotlivých mapových listů, takže výsledný model je skutečně bezešvý pro celé území ČR. Další výraznou změnou je celkově bohatší značkový klíč mapy připravené touto technologií. V období je uvažováno o 1. cyklu aktualizace ZABAGED na podkladě periodického leteckého snímkování celého státního území v tříletém intervalu při vyhotovení

8 digitálních ortofotomap pro potřeby integrovaného administrativního a kontrolního systému IACS. Aktualizace ZABAGED by se měla především zaměřit na: zpřesnění polohy některých objektů, sjednocení obsahu doplněním intravilánů obcí a atributové části, technologickou inovaci databázové správy a vedení dat, plošný a průběžný sběr geografických dat pro aktualizaci, využití dat ZABAGED při tvorbě a obnově státních mapových děl středních měřítek. Projekt ZABAGED je souběžně užíván jako digitální ekvivalent pro tvorbu a vydávání ZM 1 : až 1 : Ortofotografické zobrazení území ČR Projekt ortofotografického zobrazení území ČR byl zahájen v roce 1999 s cílem aktualizace ZABAGED. Ortofotografické zobrazení území je obecně velice perspektivní zdroj geodat především z důvodu možnosti operativního získání aktuálních informací z daného prostoru v poměrně výhodných cenových relacích. Jedná se o zpracování výsledků leteckého měřického snímkování, které se již jednotně provedlo na území celého státu pro potřeby budovaného Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) ve třech etapách. Snímkování se provádí na základě veřejné soutěže podle jednotných zadávacích parametrů (nálet ve směru os kladu mapových listů ZM 10, 60% podélný překryt, 35% příčný překryt, širokoúhlá kamera, konstanta komory f = 150 mm, formát snímku 230x230 mm, měřítko snímků 1 : , 1. etapa snímky černobílé od roku 2003 barevné). Rozlišitelnost leteckého měřického snímku je 0,5 m ve skutečnosti. Pro určení orientačních prvků se používá analytická aerotriangulace s přednáletovou signalizací bodů trigonometrické sítě. Tvorba digitální ortofotomapy je prováděna v součinnosti Zeměměřického úřadu a Katastrálních úřadů v Liberci a Pardubicích. Letecké měřické snímky se skenují na skeneru SCAI firmy Zeiss s rozlišením 1210 dpi. Pro ortogonalizaci měřických snímků je z vrstevnicového modelu ZABAGED vytvořen 3D TIN model a programem Mosaic LH- Systems provedeno mosaikování do kladu listů ZM 10. Data ortofotografického zobrazení území ČR jsou poskytována v digitální formě jako polotónový rastrový obraz v kladu listů ZM 10. Ortogonálně překreslený letecký snímek je aktuální ke dni leteckého snímkování. Data jsou v rastrovém formátu TIF s připojeným souborem souřadnic rohů mapových listů v S-JTSK. Data jsou poskytována s rozlišením cca 0,5 m a s hustotou 500 dpi, což odpovídá přesnosti v poloze jednoznačně identifikovatelného bodu 3 m. V oblasti tvorby digitálních ortofotomap jsou v současné době vyvíjeny aktivity i soukromého sektoru a je reálná možnost v dohledné době pracovat s ortofotografickým zobrazením území ČR v barevné verzi. 6 Návrh vymezení základních geodat Potřeby koncových uživatelů státních mapových děl se velice dynamicky vyvíjí s rozvojem informačních technologií od map analogových, přes jejich digitální ekvivalenty až k přesně specifikovaným bázím geodat. Rozvoj Informačních systémů veřejné správy (ISVS) je přímo závislý na vymezení, prvotním naplnění a následné aktualizaci základních bází geodat. Obecným a již dlouhodobým trendem je snaha o propojitelnost topografických modelů s informacemi o majetkoprávních vztazích k jednotlivým objektům, tzn. až na úroveň

9 podrobnosti parcelního modelu reality. Tato problematika je podrobně popsána např. v [11] nebo [12]. Návrh reflektuje již existující stav, kdy jednotlivé instituce veřejné správy s vynaložením nemalých finančních prostředků budují nebo již vybudovaly dle svých potřeb a možností řadu informačních systémů, do kterých integrovaly jim dostupná geodata. Nad těmito geodaty, v jisté úrovni podrobnosti a s jistou úrovní spolehlivosti, vygenerovaly svými rozhodnutími např. určité územní limity, které jsou závazně vyhlášené (ochranná pásma, rezervace, územní plány) a musí být dodržovány i dalšími účastníky územního rozhodování. Problémy však nastávají s aktualizací a vedením geodat přímé lokalizace v těchto datových sadách, které jsou dosud nejednotné a poplatné použitému výchozímu digitálnímu ekvivalentu, většinou státnímu mapovému dílu (KM, ZM ČR, vojenské topografické mapy). Aktualizace není kontinuální a není často ani na vzájemně kompatibilních lokalizačních podkladech, mnohdy je prováděna duplicitně, v některých případech i neodborně. Tím se toto řešení stává nespolehlivým a obtížně propojitelným s dalšími systémy. Tento nesoulad se pokouší koncepčně řešit návrh DB pro uživatelské aplikace GIS viz příloha v [12]. Datové báze pro uživatelské aplikace mají své místo jak v oblasti geoinformačních systémů, tak v oblastech vymezovaných ISVS. Zejména v oblasti geoinformačních systémů mají bohatou vnitřní strukturu, která je poplatná zvoleným kritériím členění. Použijeme-li pouze první úroveň členění, jedná se zřejmě o datové báze obsahující prvky lokalizované na úrovni topografického datového modelu (DB se všeobecně topografickým obsahem a obsahem speciálně tematickým) a prvky lokalizované na úrovni pozemkového datového modelu (DB pozemkově tematické). Hlavní požadavek kladený na DB pro uživatelské aplikace je využívání základních datových bází (s vymezenými všeobecně užívanými geoprvky), jejich sdílení a následné generování takových tematických (aplikačních) geodat, která budou bezproblémově použitelná a garantovaná pro ostatní IS všech zainteresovaných uživatelů. Jako příklad aplikačního výstupu takto funkčního systému je možné uvést sjednocení a zkvalitnění závazných státních mapových děl, čímž se vyhneme sezónním, jednorázovým akcím typu zpřesňování polohopisu SMD a nutnosti provádět duplicitní údržbu a aktualizaci SMD. Takto by bylo možné do budoucna řešit koncepci jednotného základního státního mapového díla, která by koordinovala problematiku od map velkého měřítka (digitální katastrální mapy, DSMO-5), základních map středních měřítek až po tvorbu rozsáhlých obecných geodatabází, stanovovala interakce a omezovala duplicitu činností. Proto je zásadní význam kladen na kvalitní a urychlený proces tvorby digitálního souboru geodetických informací. Pouze takto vytvořený, jednotně vedený, kontinuálně zpřesňovaný a spolehlivý D-SGI odrážející i reálný stav v terénu může být prohlášen za základní datový zdroj v současné době budovaného Základního registru územní identifikace a nemovitostí (ZRUIN) ISVS. Jako základní zdroj elementárních územních prvků (parcel) je uvažován funkční informační systém katastru nemovitostí (ISKN) a protože se daří měnit dřívější názor ČÚZK na závazný souřadnicový systém pro vedení D-SGI, je reálné mít po roce 2006 jednotný lokalizační podklad se závazně garantovanou přesností jednotlivých územních prvků, včetně každého bodu hranice těchto územních prvků. Významným přínosem je závazná garance základních územních prvků z hlediska majetkoprávních analýz a vazby na ISKN. V opačném případě, při setrvávání na neudržitelné představě o digitalizaci katastrálních map pouze pro potřeby KN, je nutné očekávat oprávněnou kritiku především ze strany uživatelské sféry veřejné správy. Většina činností a rozhodovacích procesů orgánů a úřadů veřejné správy má prostorový charakter, což klade důraz na zvažování a respektování vztahů objektů, jevů a událostí k území, zejména jejich vzájemných prostorových vztahů. Tímto získávají informační systémy veřejné správy vlastnosti geoinformačních systémů a data veřejné správy charakter základních geodat. Proto je navrženo vymezení základních bází geodat ISVS jako

10 referenčních dat i pro ostatní uživatelské informační systémy. Uživatelské aplikace, generující tematická geodata, budou mít tímto způsobem zajištěnu kontinuální integritu svých dat a také spolehlivost, kvalitu a aktuálnost dat referenčních. Autorem navrhovaná koncepce vymezení základních bází geodat po konfrontaci s projektem INSPIRE (Infrastucture for Spatial Information in Europe) jde nad tento rámec v následujících oblastech: 1. lokalizace geodat je navrhována na úrovni pozemkového datového modelu jednotně na celém území státu, 2. jako základní báze geodat je vymezena databáze vybraných objektů technického vybavení (DB TVY) o nadzemních vedeních přenosových soustav elektrické energie, plynu, tepla a produktovodů s podrobností a přesností katastrální mapy, 3. obsah základní báze geodat týkající se vlastnictví je selektivně kompatibilní s daty ISKN, 4. pro generování topografického datového modelu je navržen transformační modul z geodat pozemkového modelu, o kterém projekt INSPIRE nepředpokládá, že by byl realizován před rokem Návrh vymezení základních DB geodat předložený veřejné diskusi v této úvodní podobě nezkoumá časovou ani finanční náročnost založení těchto základních DB. Je zřejmé, že se jedná o projekt finačně nákladný, spojený s mnohaletým úsilím řady institucí a velké skupiny odborníků. Základním smyslem zůstává projekt cílového funkčního stavu a možnosti jeho dosažení při současné optimalizaci nákladů společnosti. Pro naplnění a aktualizaci základních bází geodat bude mít zásadní význam spolehlivý a kontinuálně udržovaný D-SGI KN. Na tuto skutečnost je upozorněno především ve vazbě na tvorbu územně plánovací dokumentace, ale i na tvorbu státních mapových děl. Literatura [1] Zákon č.200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením [2] Zákon č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb. [3] Nařízení vlády č.116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. [4] Vyhláška č.190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČÚZK Praha [5] Návod k vyhotovení Státní mapy 1:5000 odvozené. Výnos ministerstva techniky č.j. 6900/50-V/5. Státní zeměměřický a kartografický ústav v Praze [6] ČADA V.: Využití geodetických základů stabilního katastru, historie vzniku a užití mílových tabulek. In: GaKO ISSN , roč. 47 (89), č. 10, Vesmír 2001 [7] Návod pro tvorbu a obnovu Digitální státní mapy 1:5000 odvozené. ČÚZK. Praha 2000 [8] Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním ze dne 30. dubna ČÚZK č.j. 21/ , ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. prosince 1998 č.j. 5239/ [9] ČADA,V.: Návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním ze systému stabilního katastru. ČÚZK, Praha [10] ČADA,V.: Návod postupu transformace lokalit KM-D do S-JTSK. Ověření na lokalitě Mladíkov (okr. Prachatice). Interní dokument ČÚZK, Praha [11] ČADA, V.: Základní báze geodat. In: Sborník celostátní konference GIS SEČ GIS ve veřejné správě. Seč 2002.

11 [12] ČADA, V., HOJDAR, J., MARTÍNEK, M.: Základní datové báze geodat. 10. konference GIS Ostrava. VŠB-TU Ostrava a CAGI In: sborník konference na