Advokátní kancelář Fara s.r.o.

Transkript

1 Vyřizuje: JUDr. Petr Herman Tel.: Mgr. Pavel Chráska, advokát Ohradské náměstí 1621/5, Praha 5 V Praze dne Vážený pane doktore, tímto Vám sdělujeme, že jsme převzali právní zastoupení obce Měšice, Hlavní 55, Měšice, ve věci (i) předžalobní výzvy, žádosti o vydání bezdůvodného obohacení a (ii) předžalobní výzvy; uplatnění nároku na náhradu škody. Pokud jde o Vaší žádost o vydání bezdůvodného obohacení tak jí zcela odmítáme, neboť k vzniku nároku na vydání bezdůvodného obohacení nedošlo a to zejména z níže uvedených důvodů. Oba Vámi citované pozemky, k nimž se dle Vašeho názoru, nárok na bezdůvodné obohacená vztahuje, jsou zarostlé lesními porosty a jedná se o pozemky sloužící k plnění funkcí lesa ve smyslu 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (dále jen LZ), to znamená, že na právní režim těchto pozemku dopadá LZ. tel.: , ID datové schránky: jk8hp6t fara@akfara.cz, office@akfara.cz sídlo: Táborská 411/34, Praha 4, pobočka: Na Vojtěchu 455, Tábor IČ: , DIČ: CZ společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C, vložka

2 Veřejné prostranství je definováno v 34 zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení (dále jen OZř ). 1 Podstatné je, že veřejné prostranství plní v obci řadu funkcí. Význam veřejného prostranství lze spatřovat především v jeho funkci sociální, tedy jednoduše řečeno veřejná prostranství slouží především setkávání lidí. Vedle ostatních funkcí veřejného prostranství jako jsou funkce dopravní, rekreační a mohli bychom mluvit i o funkci ekonomické bude vždy funkce sociální převažovat a s ostatními funkcemi veřejného prostranství bude vždy provázána. Díky tomuto můžeme také částečně odlišit veřejná prostranství od jiných prostor ve veřejném užívání např. od krajiny, lesa, řek etc. 2 Veřejné prostranství v obci vzniká ex lege, tj. naplňuje-li znaky veřejného prostranství ve smyslu 34 OZř. Není podstatné, jak je pozemek označen v obecně závazné vyhlášce obce, neboť obecně závazná vyhláška obce by měla zohledňovat legální definici veřejného prostranství. 3 Proto označení pozemku jako veřejné prostranství v obecně závazné vyhlášce obce Měšice nepředjímá charakter pozemku jako veřejné prostranství. S ohledem na předmět posouzení je podstatné, že soudy a zejména NS vždy v případech žalob na vydání bezdůvodného obohacení zkoumají, zda prostor naplňuje znaky veřejného prostranství, resp. zda má pozemek charakter veřejného prostranství. V posuzovaném případě je proto podstatné, zda pozemky lze vůbec označit jako veřejné prostranství. Na první pohled se může zdát, že tomu tak je, pozemky jsou obklopeny ze tří stran zástavbou a zdá se, že mohou sloužit jako jakási spojnice mezi jednotlivými částmi obce. Nicméně při bližším pohledu je nutné dojít k závěru, že pozemky veřejným prostranstvím nejsou. Budeme-li pracovat s definicí a vznikem veřejného prostranství, tak jak jej definuje K. Černín, nemůžeme dojít k závěru, že by dané pozemky splňovaly jednak znak souhlasu 1 Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 2 HUNEŠ, Karel, RANDUSOVÁ, Eva, MÁCHA, Aleš. Veřejné prostranství a jeho platný vznik. Právní rozhledy, 2017, č Nález Ústavního soudu ze dne ze dne 22. března 2005, Pl.ÚS 21/02. 2

3 vlastníka s veřejným užíváním jeho pozemku jako veřejné prostranství, tak znak tzv. sídelní potřeby. 4 Vzhledem k prokazatelné absenci souhlasu vlastníka by tak nešlo vůbec hovořit o vzniku veřejného prostranství a v daném případě by se o veřejné prostranství vůbec nejednalo. 5 Sídelní potřebu pak Černín definuje jako obdobu nutné komunikační potřeby u účelových pozemních komunikací, tzn. zjednodušeně řečeno, by obec při snaze zachování veřejného prostranství musela prokazovat zájem obce a života v ní na zachování veřejného prostranství. Zřejmě také vlastně existenci a naplňování funkcí veřejného prostranství. 6 Znak tzv. sídelní potřeby při vzniku veřejného prostranství je jednak dán označením pozemku v územním plánu dané obce 7 a jednak i druhem pozemku a způsobem jeho využití. Územní plán totiž stanoví stávající i budoucí využití pozemků v obci. Pozemek tedy může být jednak jako veřejné prostranství označen v územním plánu, neboť tuto funkci již plní, anebo pozemek je takto označen pro možný budoucí způsob využití, přičemž tímto obec deklaruje svůj zájem na tom, že daný pozemek plní funkce, které jsou pro veřejná prostranství typické funkce dopravní, sociální, ekonomická. Tomu odpovídá i možnost obce k pozemku zřídit předkupní právo ve smyslu 101 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, právě za účelem zřízení veřejného prostranství. Nezbytným znakem veřejného prostranství to právě s ohledem na funkce, které plní, je že se veřejné prostranství může s ohledem na jeho zákonnou definici nacházet pouze v zastavěném území obce. Veřejné užívání prostor mimo zastavěné území obce se totiž řídí jinými právními předpisy než OZř či zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to např. 63 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK ) anebo 19 LZ. 4 ČERNÍN, Karel. Veřejná prostranství, Terra incognita. Právník, 2016, č. 10, s Tamtéž s Tamtéž s HUNEŠ, Karel, RANDUSOVÁ, Eva, MÁCHA, Aleš. Veřejné prostranství a jeho platný vznik. Právní rozhledy, 2017, č

4 V případě, kdybychom připustili, že veřejným prostranstvím jsou i prostory mimo zastavěné území obce, museli bychom totiž dojít k absurdním závěrům, např. že poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství by bylo možno uložit na pozemku určeném k plnění funkcí lesa nebo na zemědělsky využívaném pozemku ve vlastnictví obce, státu či právnické osoby. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě se jedná o pozemky určené k plnění funkcí lesa, které jsou v územním plánu obce Měšice zařazeny do ploch nezastavěného území a nezastavitelných ploch, není na místě na tyto pozemky aplikovat 34 OZř, neboť zde není naplněna tzv. sídelní potřeba a jejich užívání se řídí výlučně 19 LZ. I bez ohledu na výše uvedené nárok na vydání bezdůvodného obohacení nemohl vzniknout, neboť u pozemků tvořících tzv. Malou bažantnici nelze odhlédnout, že se jedná o pozemky určené k plnění funkci lesa, a to dokonce o pozemky s lesními porosty. Režim užívání lesů, tzv. obecné užívání lesa, resp. pozemků určených k plnění funkcí lesa je dán 19 LZ. Režim těchto pozemků zásadně odlišný než u běžných veřejných prostranství. Obdobně jako veřejná prostranství i lesy plní celou řadu funkcí, kdy primární funkcí lesa (v závislosti na kategorii lesa) je jeho funkce produkční. Funkce rekreační však funkci produkční doplňuje a nelze i ji upozaďovat. Z důvodu výrazného společenského významu lesa je užívání lesů bezplatné pro uživatele, a to zejména s ohledem na čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Při obecním užívání lesů tak nedochází ze strany uživatelů ani jiného subjektu k bezdůvodnému obohacení (jako kompenzace za omezení vlastnického práva spočívajícího v oprávnění třetích osob vlastníkovu věc užívat) neboť v případě veřejného užívání lesů se jedná o projev sociální funkce vlastnictví. 8 U citovaných pozemků nelze odhlédnout od jejich charakteru jako pozemků určených k plnění funkcí lesa, a proto se jedná o užívání bezplatné, kdy vlastník je povinen toto užívání snášet z důvodu sociální funkce vlastnictví. Jinými slovy vlastník je sice na svém vlastnickém 8 ŠIMÁČKOVÁ, Kateřina. In WAGNEROVÁ, Eliška, ŠIMÍČEK, Vojtěch., LANGÁŠEK, Tomáš, POSPÍŠIL, Ivo., a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 312, bod 43 a 44. 4

5 právu omezen, avšak nikoliv do té míry, že by mu za takovéto omezení měla náležet náhrada, a to ani ve formě bezdůvodného obohacení. Je třeba zdůraznit i faktický stav lesa, resp. jeho faktické využití. NS v rozsudku ze dne , sp. zn. 28 Cdo 1498/2014 totiž uvedl, že: Od těchto situací je nutno odlišit případy, v nichž se jedná o pozemek v obci, jenž sice je přístupný každému, neboť jeho vlastník neusiluje o zamezení vstupu třetích osob na něj, avšak jenž nikterak neslouží k uspokojování obecných potřeb a jehož vlastníku je ponechána na úvaze volba způsobu jeho využití, aniž by bylo trváno na užívání pozemku jako veřejného prostranství. Za takovýchto okolností by bylo jen stěží možno usuzovat, že obec na úkor vlastníka realizuje užívací oprávnění k danému pozemku formou jeho účelového určení jako veřejné prostranství Je třeba zdůraznit, že obec nemůže na úkor vlastníka realizovat užívací oprávnění k pozemku, neboť z hlediska veřejného práva je užívání pozemku třetími osobami realizováno na základě 19 LZ a dále také to, že obec nemůže takovéto oprávnění na úkor vlastníka realizovat ani s ohledem na faktický stav lesa, který jeho využití znemožňuje. Z místního šetření, provedeného za účelem posouzení zahájení řízení ex offo o zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení totiž vyplynulo, že les je ve špatném stavu a vůbec nebezpečný z hlediska pohybu osob (str. 5 Sdělení). Nelze tedy pominout špatný stav lesa, kdy při vstupu do lesa hrozí s ohledem na stav stromů a lesních cest k újmě na zdraví uživatelů. Pokud jde o Vámi požadovaný nárok na náhradu škody, tak zde plně odkazujeme na vyjádření starosty obce Měšice, který pouze sdělil zástupkyni Vašeho klienta, že bylo obci Měšice doručeno oznámení Ministerstva kultury o zahájení správního řízení na prohlášení souboru tří bažantnic v k.ú. Měšice u Prahy za kulturní památku. Jak je jistě zástupkyni Vašeho klienta, jakožto odborné osobě známo, tak starosta obce není orgánem, který by měl zákonnou pravomoc zakázat těžbu (pominu-li to, že jakékoliv jednání příslušného správního orgánu musí míti také zákonnou formu). Pokud došlo k jakémukoliv zastavení, omezení či přerušení prací, tak výlučně z rozhodnutí zástupkyně Vašeho klienta či zhotovitele. Nárok 5

6 tedy zcela z výše uvedeného důvodu odmítáme, když zde neexistuje jakákoliv příčinná souvislost mezi jednáním starosty a tvrzenou škodou. S ohledem na výše uvedené sdělujeme, že Vámi uplatňované nároky neuznáváme a jsme připraveni požadovat případnou náhradu nákladů spojených s neoprávněným uplatňováním pohledávek. Současně však deklarujeme, že je obec připravena vést s Vámi jednání tak, aby došlo k vzájemnému narovnání vztahů. S pozdravem JUDr. Petr Herman 6