KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...11 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

Transkript

1 LEGISLATIVA OCHRANY OVZDUŠÍ - ZÁKLADNÍ POVINNOSTI V OCHRANĚ OVZDUŠÍ ing. Zbyněk Krayzel, Poupětova 13/1383, Praha 7 Holešovice , ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ ÚVOD V roce 2002 vstoupily v platnost na tehdejší dobu nové předpisy na ochranu ovzduší. Nyní je stále v platnosti tehdy přijatý zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění následných předpisů a byla k němu vydána velká řada prováděcích předpisů. V současné době se ale mohutně se již několik let finišuje na úplně novém zákonu na ochranu ovzduší, který má poskytnout nové nástroje k mj. i dalšímu snížení emisí. Ten byl již potvrzen Parlamentem a čeká u pana prezidenta. V současné době ale stále platí nynější soustava předpisů a i nyní jsou k tomuto starému předpisu přijímány novely. Zákon č. 86/2002 Sb., ve znění všech 29 novel a změn a spolu s výkladovými předpisy bude platit ještě v roce 2012 a tak je nutná jejich dobrá znalost. Tento příspěvek shrnuje všechny povinnosti zdrojů znečišťování ovzduší, je stručným úvodem do problematiky. Neobsahuje návrhy nových předpisů, ty podléhají během projednávání průběžným změnám a prakticky není jejich detailní znění dopředu známo. OBSAH KAPITOLA I LEGISLATIVNÍ ČÁST... 5 KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...11 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...14 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (toto nařízení nahradilo Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, které bylo zrušeno.) Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., (nahradilo Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší). Novela 476/2009 Sb Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., ze dne 20. prosince 2006, o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Novely 475/2009 Sb., a 294/2011 Sb Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění Nařízení vlády č. 206/2006 Sb

2 Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 337/2010 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ze dne 23. června Novela 17/2010 Sb Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování Vyhláška č. 13/2009 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší Nařízení vlády č. 365/2005 Sb., o emisích znečišťujících látek ve výfukových plynech zážehových motorů některých nesilničních mobilních zdrojů Vyhláška č. 199/2011 Sb., o stanovení požadavku na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. Novelizována byla vyhláškou č. 42/2005 a vyhláškou č. 373/2009 Sb Nařízení vlády č. 372/2007 Sb., kterým se stanoví národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů Vyhláška č. 209/2006 Sb., o požadavcích na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukových plynech spalovacího hnacího motoru drážního vozidla Nařízení vlády č. 446/2011 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv Vyhláška č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů KAPITOLA IV ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ...35 KAPITOLA IV.1. POSTUP PŘI APLIKACI NOVÉ LEGISLATIVY U ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ, BLOKOVÉ SCHÉMA...35 KAPITOLA IV.2. OKRUHY ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ...37 KAPITOLA IV.2.1. LEGISLATIVA...37 KAPITOLA IV.2.2. KLASIFIKACE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ, UNIKAJÍCÍ ŠKODLIVINY...39 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 146/2007 Sb. - Elektrárny, teplárny, výtopny, kotelny apod

3 VYHLÁŠKA č. 337/2010 Sb. Zdroje emitující VOC NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 354/2002 Sb. Spalovny odpadů NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 615/2006 Sb. - Ostatní zdroje KAPITOLA IV.2.3. PALIVA A SUROVINY...47 KAPITOLA IV.2.4. ZNALOST EMISNÍCH LIMITŮ A JEJICH PLNĚNÍ, OSTATNÍ PODMÍNKY PROVOZU ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ...48 Emisní limity Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. Kotelny, elektrárny, výtopny apod Emisní limity Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. Spalovny odpadů a spoluspalování odpadů Emisní limity Vyhláška č. 337/2010 Sb. Zdroje emitující VOC, skladování a ČS BA Emisní limity Nařízení vlády č. 615/2006 Sb. Ostatní zdroje KAPITOLA IV.2.5. INSTALACE A UMÍSTĚNÍ NOVÝCH ZDROJŮ, ZMĚNY NA STÁVAJÍCÍCH ZDROJÍCH, ZMĚNY PALIV A SUROVIN A DALŠÍ ZMĚNY...53 KAPITOLA IV.2.6. PROVOZNÍ A TECHNOLOGICKÁ KÁZEŇ, NÁVODY A PROVOZNÍ ŘÁDY VÝROBCŮ ČI DODAVATELŮ. PŘEDCHÁZENÍ NEBEZPEČNÝM STAVŮM OHROŽUJÍCÍ KVALITU OVZDUŠÍ, VČASNÁ OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍ.54 KAPITOLA IV.2.7. AUTORIZOVANÉ MĚŘENÍ EMISÍ...57 KAPITOLA IV.2.8. PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ...67 KAPITOLA IV.2.9. SOUBOR TECHNICKOPROVOZNÍCH PARAMETRŮ A TECHNICKOORGANIZAČNÍCH OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ PROVOZNÍ ŘÁD...70 KAPITOLA IV OCHRANA OZONOVÉ VRSTVY ZEMĚ A OCHRANA KLIMATICKÉHO SYSTÉMU ZEMĚ...72 KAPITOLA V. OZNÁMENÍ O POPLATCÍCH ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ, SOUHRN PROVOZNÍ EVIDENCE, BILANCE VOC A OSTATNÍ OHLAŠOVACÍ AGENDY (IRZ, E- PRTR, FREONY, HALONY )...83 Kapitola V.1. Úvod do problematiky ohlašování, základní pravidla a povinnosti Kapitola V.2. Oznámení o poplatcích Kapitola V.2.1 Základní pravidla pro zpoplatňování zdrojů Kapitola V.2.2. Znečišťující látky vnášené do ovzduší, podléhající zpoplatnění Kapitola V.2.3. Sazby poplatků pro zvláště velké, velké, střední a malé zdroje znečišťování ovzduší

4 Kapitola V.2.4. Způsob výpočtu množství emisí škodlivin unikajících do ovzduší a výpočet poplatku, příklady Kapitola V.3. IRZ Integrovaný registr znečišťování Kapitola V.4. ISPOP Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností Adresa pro zasílání autorizačních formulářů Kapitola V.5. Hlášení pomocí formuláře F_OVZ_SPOJ Kapitola V.6. Bilance organických rozpouštědel KAPITOLA VI DALŠÍ POVINNOSTI A KOMENTÁŘE KAPITOLA VI.1. SPALOVÁNÍ ODPADŮ A SPOLUSPALOVÁNÍ ODPADŮ KAPITOLA VI.2. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A OBCHODOVÁNÍ S NIMI

5 KAPITOLA I LEGISLATIVNÍ ČÁST Platná legislativa - přehled stávajících platných předpisů ČR v ochraně ovzduší. V současné době platí zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Nový zákon o ochraně ovzduší nabyl účinnosti Do dnešního dne byl novelizován celkem 29 zákony. Byl novelizován zákonem č. 521/2002 Sb. a dále zákonem č. 92/2004 Sb., zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 695/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb., zákonem č. 385/2005 Sb. Souhrnné znění je publikováno zákonem č. 472/2005 Sb. nyní už neaktuální. Dále byl novelizován zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 212/2006 Sb., zákonem č. 222/2006 Sb., zákonem č. 230/2006 Sb., zákonem č. 180/2007 Sb., a zákonem č. 296/2007 Sb. V roce 2008 byl novelizován zákonem č. 25/2008 Sb., zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. Dále zákonem č. 37/2008 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 483/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů V roce 2009 pak zákonem č. 223/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb. a zákonem č. 292/2009 Sb. V roce 2010 zákonem č. 164/2010 Sb. a zákonem č. 172/2010 Sb. V roce 2011 byly přijaty novely: zákon č. 77/2011 Sb., zákon č. 91/2011 Sb., zákon č. 221/2011 Sb., zákon č. 288/2011 Sb., a zákon č. 375/2011 Sb. V roce 2012 byla přijata novela: zákon č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky. Zákon má prozatím následující prováděcí předpisy: Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ze dne 12. prosince 2006, platné od Novela 42/2011 Sb. Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Tento předpis byl v roce 2003 novelizován Nařízením vlády č. 417/2003 Sb. Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (tento předpis nahradil od Nařízení vlády č. 352/2002 Sb.). Novela 476/2009 Sb. Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ze dne 20. prosince 2006, platné od Novela 475/2009 Sb. a 294/2011 Sb. Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. Novelizováno bylo Nařízením vlády č. 206/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. Platnost od Vyhláška č. 337/2010 Sb., (nahradila Vyhlášku č. 355/2002 Sb.), kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé 5

6 organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. Novela Vyhláška č. 257/2011 Sb. Vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ze dne 23. června 2009, účinnost od (předpis nahradil Vyhlášku č. 356/2002 Sb.). Novela Vyhláška číslo 17/2010 Sb.,, kterou se mění vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Vyhláška č. 362/2006 Sb., ze dne , o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Platnost od Vyhláška č. 13/2009 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší (tento předpis nahradil od Vyhlášku č. 357/2002 Sb.). Vyhláška č. 209/2006 Sb., o požadavcích na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukových plynech spalovacího hnacího motoru drážního vozidla, ze dne , platnost od Nařízení vlády č. 365/2005 Sb., o emisích znečišťujících látek ve výfukových plynech zážehových motorů některých nesilničních mobilních strojů. Vyhláška č. 199/2011 Sb., o stanovení požadavku na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, ze dne , platnost od Nařízení vlády č. 446/2011 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, ze dne 7. prosince Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. Novelizována byla vyhláškou č. 42/2005 Sb. a vyhláškou č. 373/2009 Sb. Platnost od Nařízení vlády č. 372/2007 Sb., o národním programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Platnost od Nařízení vlády č. 598/2006 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 66/2005 Sb., o minimálním množství biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzínů a motorové nafty na trhu České republiky. Platnost od Ochrana ozonové vrstvy Země a ochrana klimatického systému Země Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009, o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu (platí od ). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (použije se od 4. července 2007, vyjma článku 9 a přílohy II, které se použijí od 4. července 2006). Dále platí přímo požadavky zákona o ochraně ovzduší a dále: Vyhláška č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů. Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, platný od 1.září Zákony a předpisy, vztahující se k Integrované prevenci (IPPC a IRZ) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). 6

7 Byl novelizován zákonem č. 521/2002 Sb., zákonem č. 437/2004 Sb., 695/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 222/2006 Sb., zákonem č. 25/2008 Sb. a zákonem č. 227/2009 Sb. Zákon č. 435/2006 Sb. úplné znění zákona není aktuální. Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, byla novelizována vyhláškou č. 363/2010 Sb., platnost od Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách Zákon č. 25/2008 Sb., zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, novela zákon č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb. a 77/2011 Sb. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 166/2006, ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosu znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí. Zákony a předpisy, vztahující se k obchodování s emisemi CO 2 Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 315/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů Nařízení vlády č. 315/2005 Sb., o Národním alokačním plánu České republiky na roky , ve znění Nařízení vlády č. 354/2006 Sb. Nařízení vlády č. 80/2008 Sb., o Národní alokačním plánu pro obchodovací období roků Platnost od Platná legislativa obecně předpisy mající vztah k ochraně ovzduší Zákon č. 17/92 Sb., o životním prostředí, ze dne , vstoupil v platnost , ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb. Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. zákona 309/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. Zákon č. 388/91 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. Zákon č. 123/1998 Sb., ze dne 13. května 1998 o právu na informace o životním prostředí. Byl novelizován zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 6/2005 Sb. a zákonem č. 413/2005 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. 7

8 Lze očekávat novely či tiskové opravy těchto složitých předpisů, proto (ale nejen proto) je nezbytné sledovat Sbírku zákonů ČR, a dále: Další důležité dokumenty a materiály: Věstník MŽP č. 1/2012, ve kterém byly publikovány platné předpisy. Věstník MŽP č. 2/2008, ve kterém byly publikovány výklady ke klasifikaci. Věstník MŽP č. 12/2007, ve kterém byl publikován Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší ke stanovení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek při výrobě kompozitů laminoven. Věstník MŽP č. 3/2008, ve kterém byl publikován Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP o odběru vzorků pachových látek na stacionárních plošných zdrojích znečišťování ovzduší. Věstník MŽP č. 3/2010, ve kterém byl publikován Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší, kterým se vydává vzorový krajský (místní) regulační řád a kterým se upravuje provádění krajských (místních) regulačních řádů a dále výběr zdrojů, které budou součástí těchto regulačních řádů podle vyhlášky č. 553/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 373/2009 Sb. Věstník MŽP č. 4/2010, ve kterém je publikováno Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou 'kvalitou ovzduší na základě dat za rok Věstník MŽP č. 8-10/2010, ve kterém je publikován Metodický pokyn, kterým se vydává seznam zdrojů, které budou součástí místních regulačních řádů zpracovaných v souladu s 8, odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP č. 2/ Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřících stanic pro účely ústředního regulačního řádu a Věstník MŽP č. 8-10/ Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřících stanic pro účely ústředního regulačního řádu aktualizace sdělení vydaného ve Věstníku MŽP č. 2/2010. Věstník MŽP č. 2/2011, ve kterém je publikováno Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP v návaznosti na Vyhlášku č. 205/2009 Sb. vydává tímto závazné číselníky k příloze č. 7, Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., tzv. kominická vyhláška není předpisem na ochranu ovzduší Materiály MŽP ( Povinnosti provozovatele zdroje, který byl v důsledku vstupu v účinnost vyhlášky č. 337/2010 Sb. přeřazen z kategorie malý zdroj do kategorie vyšší Vzhledem k přibývajícím dotazům ze strany provozovatelů a také orgánů státní správy, které se týkají povinností provozovatele zdroje, jehož kategorie byla v důsledku vstupu v účinnost nové právní úpravy změněna z kategorie malý zdroj na kategorii vyšší, zejména ve vztahu k vydání povolení takového zdroje a k povinnosti ohlašování souhrnné provozní evidence (SPE), rozvádíme tuto problematiku blíže v následujícím stanovisku. Vyjádření odboru ochrany ovzduší týkající se změn v povinnostech provozovatelů čerpacích stanic ve vztahu k vyhlášce č. 337/2010 Sb. 8

9 Povinnosti provozovatelů benzinových čerpacích stanic (dále jen ČS ) týkající se změn ve vztahu k nové vyhlášce č. 337/2010 Sb. Stanovisko k ověřování správnosti údajů kontinuálního měření emisí Stanovisko odboru ochrany ovzduší k ověřování správnosti údajů kontinuálního měření emisí Stanovisko odboru ochrany ovzduší k problematice měření emisí pachových látek Měření pachových látek při uvedení zdroje do provozu Obecné stanovisko k pístovým spalovacím motorům Obecné stanovisko k pístovým spalovacím motorům a jejich kategorizaci podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Metodický pokyn pro zpracování krajských a místních regulačních řádů Metodický pokyn pro zpracování krajských a místních regulačních řádů podle vyhlášky 373/2009 Sb., v platném znění. Metodický pokyn k podmínkám schvalování bioplynových stanic před uvedením do provozu Hlavním účelem tohoto metodického pokynu je zavázat příslušné orgány státní správy v oblasti životního prostředí k jednotnému postupu při povolování a schvalování bioplynových stanic před uvedením do provozu a optimalizovat podmínky jejich provozu z hlediska životního prostředí. Metodický pokyn k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Požadavky pro vypracování rozptylových studií Požadavky a zásady pro vypracování rozptylových studií ke stažení. Zpráva o zónách a aglomeracích v ČR Obsahem této zprávy jsou informace o jednotlivých zónách a aglomeracích definovaných zákonem o ochraně ovzduší. Tyto informace jsou určeny jako podklad pro zpracování resp. aktualizaci programů ke zlepšení kvality ovzduší v zónách a aglomeracích a naplňují dostačujícím způsobem body 2a - 2d přílohy č. 3 zákona o ochraně ovzduší. Návrh osnovy zadání programového dodatku k PZKO Návrh osnovy zadání programového dodatku k programu zlepšení kvality ovzduší. Metodický pokyn OOO MŽP pro zpracování MPZKO Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP pro zpracování místních programů pro zlepšení kvality ovzduší. Osnova programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Osnova programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny ke stažení. Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP k postupu při posouzení dodržení emisních limitů kontinuálně měřených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší (spalování odpadu) Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší k nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb., k postupu při 9

10 posouzení dodržení emisních limitů kontinuálně měřených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Metodický pokyn pro zpracování rozptylových studií Metodický pokyn pro zpracování rozptylových studií. Metodický pokyn pro zpracování odborných posudků Metodický pokyn pro zpracování odborných posudků. Metodický pokyn ke sčítání a zařazování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Metodický pokyn ke sčítání a zařazování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Metodický pokyn ke stanovení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek při výrobě kompozitů Metodický pokyn ke stanovení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek při výrobě kompozitů Zpráva o zónách a aglomeracích v ČR Obsahem této zprávy jsou informace o jednotlivých zónách a aglomeracích definovaných zákonem o ochraně ovzduší. Tyto informace jsou určeny jako podklad pro zpracování resp. aktualizaci programů ke zlepšení kvality ovzduší v zónách a aglomeracích a naplňují dostačujícím způsobem body 2a - 2d přílohy č. 3 zákona o ochraně ovzduší. Návrh osnovy zadání programového dodatku k PZKO Návrh osnovy zadání programového dodatku k programu zlepšení kvality ovzduší. Metodický pokyn OOO MŽP pro zpracování MPZKO Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP pro zpracování místních programů pro zlepšení kvality ovzduší. Osnova programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Osnova programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny ke stažení. Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP k postupu při posouzení dodržení emisních limitů kontinuálně měřených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší (spalování odpadu) Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší k nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb., k postupu při posouzení dodržení emisních limitů kontinuálně měřených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. 10

11 KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI Zákon transponuje komunitární právo do oblasti ochrany ovzduší jako nejdůležitější složky životního prostředí. Byl rozšířen o část týkající se ochrany klimatického systému Země na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Kjótského protokolu k této úmluvě a na základě Rozhodnutí Rady č. 99/296/EC a dalších. Zákon využívá v maximální míře možnosti upravit technické náležitosti ochrany ovzduší prováděcími právními předpisy, což zajišťuje vysokou flexibilitu právní úpravy při transpozici příslušných budoucích směrnic ES do našeho právního řádu. Tato právní norma mj. zabezpečuje: - ochranu vnějšího ovzduší před znečišťujícími látkami v zájmu snižování emisí a potlačení jejich nepříznivých účinků na lidskou populaci, zvířata, životní prostředí a hmotný majetek - ochranu ozónové vrstvy při zacházení s regulovanými látkami - snižování množství látek ovlivňujících klimatický systém Země - opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší (Tato původně poměrně široce pojatá část zákona byla novelizována, nyní není problematika světelného znečišťování tak důležitá. Kompetence jsou na obcích, které v určitých případech mohou omezit světelné znečišťování.). Výkon správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozónové vrstvy a klimatického systému Země budou ze zákona vykonávat jako orgány ochrany ovzduší: a) Ministerstvo životního prostředí, b) Ministerstvo zdravotnictví, c) Česká inspekce životního prostředí, d) Česká obchodní inspekce, e) celní úřady, f) kraje, g) obce, h) obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Body novel byly zapracovány a uvedeny v textu přednášky. Jako zásadní body lze z nového zákona připomenout: - Každý je povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a zákonem stanovených vypouštěných znečišťujících látek snižovat jejich množství. - Rozšířenou kategorizaci stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. (podle míry vlivu na kvalitu ovzduší se dělí na zvláště velké, velké, střední a malé, podle technického uspořádání na spalovací zařízení, spalovny odpadu, zařízení schválená ke spoluspalování odpadů, ostatní zdroje). - Vymezuje a definuje mobilní zdroje. - Další základní pojmy jako vyjádření emisního limitu pachových látek přes počet pachových jednotek na jednotku objemu, (tato část byla novelizována, limity byly zrušeny). - Povinnost dodržování přípustné míry obtěžování zápachem. - Emisní strop. - Meze tolerance. - Redukční plán. 11

12 (plánem snížení emisí plán zpracovaný provozovatelem a schválený příslušným orgánem kraje podle 5 odst. 6, 7 a 11 zákona). - Plán snížení emisí. - Zavedení zásad správné zemědělské praxe (EL pro amoniak u zemědělských zdrojů byly zrušeny). (plnit plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje podle 5 odst. 8). - Národní, krajský a místní program snižování emisí, - Podmínky pro určení výšky komína k vypouštění emisí. - Přednostní využívání centrálních zdrojů tepla, kombinovaná výroba tepla a elektřiny. ( 3, odst. (8) zákona Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie), - Pokud pro technologii není stanoven specifický emisní limit, je provozovatel povinen plnit obecné emisní limity. ( 9, odst. 4 zákona: Pokud pro danou znečišťující látku nebo skupinu látek není stanoven u stacionárního zdroje specifický emisní limit, je provozovatel povinen plnit obecný emisní limit. Krajský úřad na žádost provozovatele, z vlastního podnětu nebo na návrh inspekce vymezí rozhodnutím znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny k plnění obecných emisních limitů.). - Možnost v konkrétních případech místo povinnosti dodržovat emisní limity plnit plán snížení emisí znečišťujících látek. - Zjišťování emisí znečišťujících látek u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování především měřením (autorizovaným) a v určitých případech výpočtem (faktory, bilance apod.). - Měření některých malých spalovacích zdrojů (prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů). - Detailně je koncipována a uvedena povolovací agenda ( 17 zákona). - Při výstavbě nových či změnách stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší je investor/provozovatel povinen volit nejlepší dostupnou technologii. - Osvědčení o autorizaci k měření emisí nebo imisí, k dohledu nad provozem spaloven odpadů, ke zpracování rozptylových studií či odborných posudků apod. - Paliva, jejich kvalita i nakládání s nimi musí odpovídat zákonu a jeho prováděcím předpisům. Spalování látek které nejsou palivy je ve zdrojích znečištění ovzduší zakázáno. Nakládání s výrobky s obsahem těkavých organických látek určuje zvláštní prováděcí předpis. - Možnost spalování odpadních olejů ve spalovacích zdrojích středních za určitých podmínek, zrušení možnosti spalování olejů v malých zdrojích. Spoluspalování odpadů má pevná pravidla. - Podmínky spalování suchých rostlinných materiálů v zahradních ohništích, grilech apod. ( 3, odst. (5) V otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů podle 50 odst. 3 písm. a) nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění podle zvláštního právního předpisu 7) ), 12

13 - Definice látek poškozující klimatický systém Země (oxidy uhličitý a dusný, methan, částečně a zcela fluorované uhlovodíky, fluorid sírový), povinnosti při ochraně klimatického systému Země ze strany provozovatelů zvláště velkých a velkých zdrojů. - Regulována či zakázána je výroba, dovoz, dodávání na trh a používání vybraných (regulovaných) látek, poškozujících ozónovou vrstvu Země. - Světelné obtěžování (Světelným znečištěním je viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti a vychází z umístění těchto zdrojů ve vnějším ovzduší nebo ze zdrojů světla, jejichž záření je do vnějšího ovzduší účelově směrováno. Obec může obecně závaznou vyhláškou regulovat v oblasti opatření proti světelnému znečištění promítání světelných reklam a efektů na oblohu.). - Definuje biomasu a biopaliva případně paliva z jiných obnovitelných zdrojů - Stanovuje povinná množství biopaliv, která musí povinné osoby zajistit v motorové naftě a motorových benzinech ( 3a zákona): Značný důraz je kladen na emise organických látek a jejich snižování. Zde jsou předpisy nejvíce změněny a celá řada povinností je úplně nová (337/2010 Sb.): - Definice pojmu těkavá organická látka, novelou č. 92/2004 Sb., dále upravena, nyní znovu předefinována novelou zákona o ochraně ovzduší č. 385/2005 Sb. (těkavou organickou látkou (VOC) je jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, jejíž počáteční bod varu je menší nebo roven 250 C, při normálním atmosférickém tlaku 101,3 kpa). - Povinnosti pro výrobky s obsahem těkavých organických látek včetně pohonných hmot v rozsahu prováděcího předpisu. - Bilance rozpouštědel a organických látek. - Nové klasifikace u některých zdrojů. - Povinnosti postupného snížení obsahu VOC v některých NH a přípravcích. - Postupné vyloučení některých rozpouštědel (karcinogeny apod.), je-li to možné. 13

14 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (toto nařízení nahradilo Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, které bylo zrušeno.) Přináší imisní limity pro rozhodující škodliviny. Hlavním cílem působnosti nařízení je zabezpečení posuzování a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Nové nařízení upravuje imisní problematika komplexně v rozsahu rámcové Směrnice Rady 96/62/EC. Kromě rámcové směrnice jsou zde transponovány i směrnice tzv. dceřinné a to: - Council Directive 96/62/EC of 27 September 1996 on Ambient Air Quality Assessment and Management (" Air Quality Framework"). - Council Directive 92/72/EEC of 21 September 1992 on Air Pollution by Ozone - Council Directive 1999/30/EC of 22 April 1999 Relating to Limit Values for Sulphur Dioxide, Nitrogen Dioxide and Oxide s of Nitrogen, Particulate Matter and Lead in Ambient Air - Council Decision 97/101/EC of 27 January 1997 Establishing a Reciprocal Exchange of Information and Data from Networks and Individual Stations Measuring Ambient Air Pollution within Member States - Council Directive 2000/69/EC of 16 November 2000 relating to Limit Values for Benzene and Carbon Monoxide in Ainbient Air - Common Position (EC) No 16/2001 relating to Ozone in Ambient Air (2) Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro a) oxid siřičitý b) PM10 c) oxid dusičitý d) olovo e) oxid uhelnatý f) benzen (3) Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro a) kadmium b) arsen c) nikl d) organické sloučeniny sestávající z nejméně dvou benzenových jader tvořených výhradně uhlíkem a vodíkem (dále jen polycyklické aromatické uhlovodíky) vyjádřené jako benzo(a)pyren e) troposférický ozon (4) Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace nebo cílový limit pro ochranu vegetace je stanoven pro a) oxid siřičitý b) oxidy dusíku c) troposférický ozon (5) Dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu vegetace je stanoven pro troposférický ozon. 14

15 Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Tímto prováděcím právním předpisem se stanovují emisní stropy a redukční cíle pro vybrané znečišťující látky, případně pro menší územní celky a pro vybraná průmyslová odvětví nebo pro vybrané skupiny zdrojů znečišťování, a to včetně lhůt k jejich dosažení. Emisní stropy jsou jedním z hlavních nástrojů Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu k Úmluvě EHK OSN LRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států). Cílem protokolu je omezovat a snižovat emise síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin, které jsou výsledkem antropogenních činností, a které způsobují nepříznivé účinky na zdraví lidí, přírodní ekosystémy, materiály a plodiny, v důsledku acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu a v důsledku dálkového přeshraničního atmosférického transportu. Novela Nařízením vlády č. 417/2003 Sb. zapracovala snížení stropů pro ČR ze strany EU. Emisní stropy jsou pro Českou republiku stanoveny* ) takto (v kt/rok): ROK SO 2 NO x VOC NH *) Hodnoty jsou stanoveny podle Göteborského protokolu o omezení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států, který Česká republika podepsala 1. prosince Stanovené hodnoty emisních stropů mohou být sníženy v rámci národních programů snižování emisí podle 6 odst. 2 zákona, prokáže-li se potřeba a zároveň reálná možnost tohoto řešení. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 351/2002 Sb. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak (kt/rok) Kraj SO 2 NO x VOC NH 3 Jihočeský 12,9 15,7 15,8 10,0 Jihomoravský 4,3 18,0 18,3 11,0 Karlovarský 18,2 12,3 8,0 1,5 Kraj Vysočina 5,8 13,1 12,7 7,5 Královehradecký kraj 9,7 10,7 14,2 5,6 Liberecký 6,6 7,1 8,2 1,2 Moravskoslezský 29,7 33,9 22,7 6,0 Olomoucký 7,5 11,9 12,8 5,5 Pardubický 21,2 19,3 12,7 5,0 Plzeňský 13,5 15,1 15,2 7,0 Praha 3,3 14,7 12,8 0,2 Středočeský 29,0 38,7 29,6 11,5 Ústecký 70,1 66,5 24,8 4,0 Zlínský 8,5 9,1 12,2 4,0 15

16 Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., (nahradilo Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší). Novela 476/2009 Sb. Transponuje mimo jiné i SMĚRNICI RADY Č. 88/609/EEC A 94/66/EC A NOVOU SMĚRNICI 2001/80/EC O OMEZENÍ EMISÍ NĚKTERÝCH ŠKODLIVIN DO OVZDUŠÍ Z VELKÝCH SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Elektrárny, teplárny, výtopny, kotelny, kotle, spalovací jednotky, zářiče, ale také kogenerační jednotky či záložní stacionární zdroje. Přináší emisní limity, rozsahy měření a řadu dalších povinností. Nově zavádí povinnosti i pro provozovatele některých malých zdrojů znečišťování ovzduší. Tyto povinnosti byly velmi upraveny. Nevztahuje se na tzv. procesní ohřevy. kdy dochází ke kontaktu spalin a vstupních surovin či výrobků a na další, vybrané ohřevy technického charakteru. - Emisní limity pro velké a střední spalovací zdroje stanovené v závislosti na jmenovitém tepelném výkonu zdroje pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky, organické látky a oxid uhelnatý jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Pro stacionární pístové spalovací motory jsou emisní limity stanoveny od 0,2 MW jmenovitého tepelného výkonu v závislosti na jejich jmenovitém tepelném příkonu. 1 Předmět úpravy (2) Toto nařízení se nevztahuje na spalovací zdroje a) v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev, sušení, vypalování nebo jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů, zejména ohřívací pece nebo pece pro tepelné zpracování, b) pro dodatečné spalování, určené k čištění odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé spalovací zdroje, c) pro regeneraci katalyzátorů, d) pro zpracování sulfanu na síru, e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu, f) pro otop koksárenských baterií, g)určené výhradně pro spalování odpadů, h)ohřívačů větru vysokých pecí, i) plynových turbín umístěných na těžebních plošinách. 2 Základní pojmy Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) stupněm odsíření poměr hmotnosti síry odloučené v místě spalovacího zdroje v daném časovém úseku k hmotnosti síry obsažené v palivu, které bylo do spalovacího zdroje přivedeno a ve stejném časovém úseku spáleno, b) biomasou produkt, který je tvořen zcela nebo zčásti z rostlinného materiálu pocházejícího ze zemědělství nebo lesnictví a který lze použít jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu, a dále uvedený odpad použitý jako palivo: 1. rostlinný odpad ze zemědělství nebo lesnictví, 2. rostlinný odpad z potravinářského průmyslu, pokud se znovu využije vyrobené teplo, 3. rostlinný odpad z výroby čerstvé vlákniny a z výroby papíru z buničiny, pokud se spoluspaluje v místě výroby a vzniklé teplo se využije, 4. korkový odpad, 5. dřevný odpad s výjimkou dřevného odpadu, který může obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, zahrnující především dřevné odpady tohoto typu pocházející z odpadů ze stavebnictví a z demolic, 16

17 c) zdrojem ke spalování více druhů paliv spalovací zdroj, v němž se mohou současně nebo střídavě spalovat dva nebo více druhů paliv, d) plynovou turbínou jakýkoli rotační stroj, který transformuje kinetickou energii na mechanickou práci, jehož součástí je především kompresor, zařízení, ve kterém se oxiduje palivo k ohřevu pracovního média, a turbína. 4 Podmínky pro provoz spalovacích zdrojů spalujících dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo, které nesmějí obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo povrchových úprav, lze spalovat pouze ve zvláště velkém nebo velkém spalovacím zdroji. V místě, kde tato paliva vznikají jako vedlejší produkt výroby, je lze spalovat také ve středním spalovacím zdroji vybaveném automatickým dávkováním paliva a automatickým řízením spalovacího procesu. Na tento střední spalovací zdroj se v takovém případě vztahují podmínky provozu pro velký spalovací zdroj. 5 Podmínky provozu malých spalovacích zdrojů Malý spalovací zdroj musí být provozován s požadovanou účinností spalování paliv a s přípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách stanovenými v příloze č. 7 k tomuto nařízení. Výtah a komentář některých povinností malých spalovacích zdrojů: Malé spalovací zdroje podléhají povinnostem dle 12 zákona o ovzduší. 12 Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování (1) Provozovatelé malých stacionárních zdrojů jsou povinni f) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů, a to nejméně jedenkrát za 2 roky, a odstraňovat zjištěné závady do 2 měsíců od jejich zjištění, pokud se s obecním úřadem nedohodnou jinak; tuto povinnost plní provozovatelé u zdrojů spalujících tuhá paliva od jmenovitého tepelného výkonu 15 kw a u zdrojů spalujících plynná nebo kapalná paliva od jmenovitého tepelného výkonu 11 kw; za oprávněnou osobu se považuje držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví, 10) Tyto povinnosti ale rozvádí prováděcí předpis, kterým je Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., ve znění NV č. 476/2009 Sb. Povinnosti jsou rozvedeny v příloze č. 7 tohoto NV. Díky novele č. 476/2009 Sb., byla zrušena povinnost plnění účinnosti pro jiné než kotlové jednotky. V novele je totiž uvedeno: Poznámka: Tyto limitní hodnoty platí pro malé spalovací zdroje - kotle.". Ta nahradila poznámku, která uvádí i u zářičů povinnost měřit CO. Zářiče a jednotky Sahara jednoznačně kotli nejsou a tedy se u nich účinnost v rámci zákona o ovzduší nesleduje. Stejně tak se na ně nevztahuje povinnost plnění koncentrace CO. I tato povinnost platí pro kotle a nikoliv ostatní spalovací jednotky (měření postrádá smysl). Povinnost měřit tyto veličiny tedy není z hlediska zákona o ochraně ovzduší relevantní. POZOR: Nařízení vlády č. č. 91/2010 Sb. (tzv. kominická vyhláška ). Nejde o výkladový předpis k zákonu o ovzduší!, přestože se ovzduší dotýká. 17

18 Výklad MŽP ke kategorizaci (výtah z Věstníku MŽP č. 2/2008) 1. METODICKÝ POKYN MŽP odboru ochrany ovzduší ke sčítání a zařazování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Hlavním účelem tohoto metodického pokynu je poskytnout příslušným orgánům státní správy v ochraně ovzduší podklad pro postup při zařazování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, a to spalovacích, ostatních zdrojů a zdrojů emitujících těkavé organické látky, do jednotlivých kategorií. 1. Postup při sčítání spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší 1.1. Sčítání zvláště velkých, velkých a středních spalovacích zdrojů Zákon v 4 odst. 6 stanoví, že jmenovité tepelné příkony nebo výkony zvláště velkých, velkých a středních spalovacích zdrojů téhož provozovatele se pro účely stanovení kategorie zdroje nebo emisních limitů sčítají, jestliže zdroje a) jsou umístěny ve stejné místnosti, stavbě nebo v provozním celku, b) spaliny jsou vypouštěny společným komínem bez ohledu na počet komínových průduchů nebo by s ohledem na uspořádání a druh používaného paliva mohly být vypouštěny společným komínem. Aby příkony zvláště velkých nebo příkony či výkony velkých a středních spalovacích zdrojů mohly být za účelem kategorizace (potažmo stanovení emisních limitů) sečteny, musí obě výše uvedené podmínky platit současně, tj. zdroje téhož provozovatele musí být umístěny ve stejné místnosti, stavbě nebo v provozním celku a zároveň spaliny těchto zdrojů musí být vypouštěny společným komínem (bez ohledu na počet komínových průduchů) nebo by s ohledem na uspořádání a druh používaného paliva společným komínem vypouštěny být mohly. Příkony zvláště velkých nebo příkony či výkony velkých a středních spalovacích zdrojů se sčítají i v tom případě, když každý zdroj spaluje jiný druh paliva (stále za podmínky, že vypouštěné spaliny ze spalování těchto paliv mohou být vypouštěny jedním společným komínem). Emisní limit se v tomto případě stanoví pro každý zdroj podle daného druhu paliva, které je v něm spalováno a podle celkového příkonu či výkonu sečtených zdrojů Sčítání malých spalovacích zdrojů Zákon v 4 odst.7 stanoví, že jmenovité tepelné výkony malých zdrojů téhož provozovatele se pro účely stanovení kategorie zdroje sčítají za předpokladu, že spaliny jsou vypouštěny společným komínem, nebo je toto řešení technicky proveditelné. Při stanovení kategorie zdroje v případě existence malých zdrojů a zdrojů vyšší kategorie u téhož provozovatele není tedy možno sčítat výkon malých zdrojů s výkonem zdrojů vyšší kategorie. A to i za předpokladu, že zdroje jsou umístěny ve stejné místnosti, stavbě nebo v provozním celku a spaliny jsou vypouštěny společným komínem bez ohledu na počet komínových průduchů nebo by s ohledem na uspořádání a druh používaného paliva společným komínem mohly být vypouštěny. Dojde-li sečtením výkonů malých spalovacích zdrojů ke vzniku vyšší kategorie, vztahuje se na provozovatele takovýchto zdrojů požadavek plnit emisní limity a další podmínky stanovené pro danou kategorii zdrojů dle 11 zákona. Technické podmínky (technická dokumentace, projekční podklady, atd.) malých spalovacích zdrojů obvykle uvádějí provedení a výkonové řady a jsou platné zejména pro výrobu, projektování, objednávky a dodávky těchto výrobků. Technická proveditelnost vypouštění spalin společným komínem je možná tehdy, pokud výrobce zařízení tuto možnost v technických podmínkách pro jím vyráběná zařízení předpokládá nebo technicky umožňuje a současně ji pro určité případy z jiných, například bezpečnostních důvodů, nevylučuje. V každém případě však musí platit, že konstrukčně je výrobcem zařízení pro odvod spalin do kouřovodu výrobek přizpůsoben. 18

19 V souvislosti s instalací malých spalovacích zdrojů má orgán ochrany ovzduší v prvé řadě posoudit, zda navrhované řešení je z hlediska ochrany ovzduší nejpříznivější, případně stanovit podmínky ochrany ovzduší, které by tento cíl zajistily. Posouzen má být i případně celý zdroj znečišťování ovzduší a stanoveny podmínky, při kterých je emise znečišťujících látek z jednotlivých zdrojů nebo sečtených zdrojů minimální. Pokud jsou tedy spaliny ze zdrojů (kotlů) odváděny do jednotlivých nebo společných kouřovodů a sloučení těchto kouřovodů lze technicky zajistit běžnými technickými opatřeními tak, že jednotlivé zdroje (kotle) mohou plnit svou funkci a nebrání tomu jiné, například bezpečnostní důvody, je třeba jmenovité tepelné výkony malých spalovacích zdrojů téhož provozovatele pro účely stanovení kategorie zdrojů sčítat. Za předpokladu, že navrhované řešení je orgánem ochrany ovzduší posouzeno jako nejpříznivější pro ochranu ovzduší, měl by další postup pro určení kategorie zdroje (případně zdrojů) spočívat pouze v posouzení technických možností jednotlivé zdroje (kotle) vzájemně sloučit do jednoho nebo více kouřovodů. Technické podmínky k těmto zařízením by měly být pro posouzení orgánem ochrany ovzduší dostatečným podkladem. Je třeba si uvědomit, že z hlediska ochrany ovzduší je mnohem příznivější a méně zatěžující jeden větší zdroj než více menších. Příloha č. 7 NV č. Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., ve znění NV č. 476/2009 Sb. ÚČINNOST SPALOVÁNÍ PALIV A PŘÍPUSTNÁ KONCENTRACE OXIDU UHELNATÉHO VE SPALINÁCH U MALÝCH SPALOVACÍCH ZDROJŮ 1. Limitní hodnoty účinnosti spalování 1.1. Limitní hodnoty účinnosti spalování pro malé spalovací zdroje spalující kapalná a plynná paliva pro uvedený výkonový rozsah Jmenovitý tepelný (kw) Minimální účinnost spalování podle data výroby malého spalovacího zdroje výkon do od do od % 87 % 89 % > % 88 % 90 % Poznámky: 1.Povolená tolerance chyby měřením je 2 %. 2.Tyto limitní hodnoty neplatí pro zásobníkové ohřívače TUV u kterých je min. účinnost spalování stanovena hodnotou 80 % bez ohledu na výkon a rok výroby. Dále neplatí pro speciální technologické spalovací zdroje - např. kogenerační jednotky, varné kotle, teplovzdušné agregáty, infrazářiče apod., u kterých se v rámci zákona sleduje pouze množství CO. Červeně označené body byly zrušeny (přestože v textu přílohy jsou). Byly totiž zrušeny na konci předpisu: Body nařízení vlády č. 476/2009 Sb., které nelze zapracovat: V příloze č. 7 bodě 1.1. se slovo "Poznámky:" a poznámky č. 1 a 2 zrušují. V příloze č. 7 se na konci bodu 1.1. doplňuje poznámka v tomto znění: "Poznámka: Tyto limitní hodnoty platí pro malé spalovací zdroje - kotle." Limitní hodnoty účinnosti spalování pro malé spalovací zdroje spalující tuhá paliva pro uvedený výkonový rozsah 19

20 Jmenovitý tepelný Minimální účinnost spalování podle data výroby malého spalovacího zdroje výkon [kw] do od do od % 70 % 72 % > % 73 % 74 % Poznámka: Povolená tolerance chyby měřením je 2 %. 2. Limitní hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého Každý malý spalovací zdroj (kotel) musí spalovat palivo stanovené výrobcem spalovacího zdroje tak, aby vypočtená koncentrace CO ref spalinách nepřekročila maximální povolené množství podle následující tabulky. Druh paliva Výkon (kw) Max.povolené množství CO ref (mg.m -3 ) Referenční obsah kyslíku (%) Tuhá paliva obecně > Dřevo > Kapalná paliva > Plynná paliva > Hodnota koncentrace CO ref se vypočítá z následujícího vztahu: 21 - O 2 ref CO ref = CO měř x 1,25'x O 2 měř CO ref. množství CO - referenční (přepočtené na referenční obsah O 2 ) CO měř. množství CO - měřené (naměřené množství CO ve spalinách) O 2 ref množství O 2 - referenční O 2 měř množství O 2 měřené (naměřené množství O 2 ve spalinách) 1,25 hustota CO (g/l) 20

21 Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., ze dne 20. prosince 2006, o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Novely 475/2009 Sb., a 294/2011 Sb. Hlavním cílem tohoto předpisu je zajištění slučitelnosti s právem ES a zachování kontinuity těch částí prováděcích právních předpisů, které nejsou ošetřeny právními předpisy ES a které se osvědčily. Právní úprava je v souladu se Směrnicí Rady 84/360/EHS o boji se znečišťováním ovzduší z průmyslových závodů a Směrnicí Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění. Dále transponované Protokoly a Směrnice: - Směrnice Rady 96/61/EC: - Protokol o těžkých kovech (protokol TK), - Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby a přízemního ozónu, - Směrnice 82/883/ES o postupech dozoru a monitorování životního prostředí ovlivněného vypouštěním odpadů z průmyslové výroby a zpracování oxidu titaničitého, - Směrnice 87/217 /EEC o prevenci a snižování znečišťování životního prostředí azbestem. - Směrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech ke slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého. Pod pojmem ostatní zdroje znečišťování ovzduší zahrnujeme skupiny zdrojů podle 4 odst. 4 písmo b) zákona: - různorodé strojírenské technologie, technologie anorganické a organické chemie, výroby skla a keramiky a jiné technologie, - zemědělské technologie a činností mající nepříznivý vliv na kvalitu ovzduší, další zdroje odpovídající definici ze zákona. V praxi platí to, že pokud není technologie vyjmenována v žádném z ostatních předpisů, lze je klasifikovat a mezi zdroje zařadit právě pomocí tohoto nařízení vlády. Kategorie zdrojů jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, ve které jsou stanoveny kategorie, emisní limity a technické podmínky provozu zdrojů, a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, ve které jsou stanoveny kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů. Klasifikovány jsou i procesní ohřevy a další, nevyjmenované technologie. Shrnutí hlavních cílů novely nařízení vlády: Upřesnění a zjednodušení kategorizace zemědělských zdrojů (chovů). Upřesnění kategorizace na základě sčítání kapacit zařízení podle již vydaného metodického pokynu. Stanovení nových specifických emisních limitů u technologií, které i přes skutečnost, že splňují požadavky na BAT (Best Available Techniques) nejsou schopny splnit zpřísněné obecné emisní limity, které platí od nabytí účinnosti vyhlášky č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, která nahradila vyhlášku č. 356/2002 Sb. Úprava v oblasti nakládání s odpady z těžebního průmyslu provedená v souvislosti s přijetím zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, který implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES. 21