Z P RAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO. č.9 březen 2009.

Transkript

1 Z P RAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO č.9 březen

2 OBSAH: Zpravodaj. 2 Spolkové zprávy 3 Zápis z podzimní schůze SčP ČSO. (M. Honců) 3 Zápis z 6. setkání Ornitologického klubu při Labských pískovcích. (P. Benda) 8 Z ornitologické příručky F. Obhlídala - Čeho si všímá ornitolog v životě ptáka. 10 Skorec vodní v průmyslových objektech na Frýdlantsku. (J. Hrouzek) 13 Vlašské ořechy v potravě ořešníka kropenatého. (J. Robovský & Pavla Robovská - Havelková) 14 Proč má Supí vrch tak podivný název. (J. Robovský) 15 Odchyty na Jizerce v roce (M. Pudil) 17 Zimující vodní ptáci na Děčínsku. (P. Benda) 19 Jeřáb popelavý si troufne zastrašit i člověka. (M. Honců) 19 Krátké zprávy. 20 Výběr pozorování z podzimního tahu a zimy. (I. Svoboda) 21 Vzpomínka na Zdeňka Jóna. (S. Chvapil) 27 Jiří Marek již není mezi námi. (P. Benda) 29 Co najdete na internetu. 30 Publikace. 31 Představujeme sborník AYHTYA Zpravodaj o monitoringu vodních ptáků. 32 ZPRAVODAJ V předchozích letech jsme jarní číslo zpravodaje distribuovali se záměrem informovat a tím umožnit všem členům účast na jarních schůzích v regionech. Záměr se míjel účinkem, proto posouváme termíny uzávěrky a distribuce o jeden měsíc na / Přinese to rovnoměrné vycházení v roce a zároveň do jarního čísla dostaneme i většinu pozorování vztahujících se k pravým zimním měsícům předešlé zimy. Pro začínající ornitology je na knižním trhu řada atlasů a encyklopedií, které však nemohou nahradit chybějící ornitologickou příručku. Základní práci v tomto vykonal neobyčejně pracovitý východočeský ornitolog František Obhlídal. Příručka vyšla v r a 1983 v nákladech 8 a 15 tisíc výtisků a nevím o tom, že by nové vydání, případně podobná kniha, snad byla na obzoru. Považuji za užitečné některé základní kapitoly postupně přiblížit těm, kteří příručku ve své knihovně nemají, a rozhodně by neuškodilo, kdybychom si je občas připomněli i my ostatní. Přiměřený prostor ve zpravodaji jsme věnovali rozloučení s výraznými osobnostmi severočeské ornitologie, kteří v prvních měsících roku odešli do ornitologického nebe. Budou nám chybět a nejvíce těm, kteří je dobře znali. Zpravodaj je přijímán vesměs pozitivně a časem se zapojují další dopisovatelé. Zaregistrovali jsme i stesk, že ve zpravodaji něco není, nebo tam ono mohlo být. Pokud chcete něco ze své terénní aktivity vidět ve zpravodaji, musíte zprávu nebo článek napsat a před uzávěrkou včas poslat do redakce na známé adresy. Ivan Svoboda 2

3 JARNÍ SCHŮZE SČP ČSO Oblast datum Čas místo konání DĚČÍN So Správa CHKO Labské pískovce v Děčíně ČESKÁ LÍPA Út :30 zasedací síň Vlast. muzea a galerie v České Lípě LIBEREC Pá :00 přednáškový sál Severočeského muzea v Liberci MĚLNÍK St :00 Správa CHKO Kokořínsko, Česká č.149, Mělník ZMĚNY V ADRESÁŘI Ok Příjmení Jméno K Město DC PULPÁN Miroslav Děčín DC ŠVIHLÍK Miroslav Varnsdorf JN VOTOČEK Libor Vysoké n.jiz J. Voldán z Liběchova členství v pobočce ukončil na vlastní žádost. Přihlásili se 3 noví členové. K datu má pobočka 103 registrované členy. ZÁPIS Z PODZIMNÍ SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO Schůze se uskutečnila v klubovně VMG v České Lípě v době od 10:00 do 13:40 hodin. Schůze se zúčastnili: P. Benda, J. Círl, P. Černý, L. Greguš, M. Hanzlíková, M. Honců, M. Horák, J. Hrouzek, P. Kurka, P. Lumpe, J. Marek, J. Mikšíček, K. Novotný, J. Plekanec, M. Podhrazský, F. Postič, M. Pudil, M. Pulpán, G. Ritschel, I. Svoboda, Vl. Toman, J. Vaník, Z. Vitáček, J. Vondráček (24). Omluveni: T. Brinke, St. Chvapil, R. Najbert, K. Novotný, Vl. Sus, B. Šáfr, R. Švec, V. Toman. Schůzi zahájil předseda SčP ČSO P. Lumpe, přivítal účastníky a seznámil je s programem. Zdůraznil, že schůze bude volební a že počet členů pobočky koncem roku dosáhl čísla 100. Program: Zahájení, přehled činnosti, barevné značení hus, akce Jizerka, ptačí oblasti - výsledky monitoringu a zajímavosti, zprávy ze sekretariátu ČSO, plán činnosti, diskuse - Sylvie, slavík tmavý, rorýs, volby výboru, přednáška "Ptáci Českolipska" - promítání diapozitivů P. Kurky. Rekapitulace činnosti za r Výzkum: Monitoring rozšíření a obsazenosti budek sýce rousného v Jizerských horách (M. Pudil, J. Thelenová, P. Vonička a liberecká buňka). CES - se provádí dlouhodobě na 6 místech (Novozámecký rybník a Žabakor, 2x na Mělnicku, v PR SOOS a nové stanoviště u Bíliny (TP). Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů. Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice a stojaté vody - účastní se min. 9 členů pobočky. Jednotný program sledování ptáků v ČR na transektech, celkem 11 linií: 3 linie M. Pudil, 2 linie P. Benda, 1 linie P. Kurka, P. Lumpe, K. Novotný, M. Hanzlíková, J. Vaník a S. Chvapil. 3

4 Zimní sčítání kání, 3-4 linie. Na Litoměřicku se provádí monitoring hnízdní populace na 98 km a zimní přikrmování u "berliček". Monitoring významných ptačích druhů v ptačích oblastech, sledování druhů podle pracovních skupin a individuálního zaměření - čáp bílý, čáp černý, sokol stěhovavý, jeřáb popelavý, moták pochop, sýc rousný, tetřívek obecný, skorec vodní, strakapoud prostřední, břehule říční, chřástal polní, ledňáček říční, výr velký, bukač velký, bukáček malý, chřástal malý a kropenatý, havran polní, sova pálená. Práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (Skupina pro výzkum brodivých, Skupina pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR, Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov, Skupina pro výzkum hus). Ochrana: Práce patronátních skupin SPA. tj. Českolipsko, Jizerské hory, Labské pískovce, Nechranická přehrada, východní Krušné hory a Doupovské hory. Hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdní lokality sokolů na Kokořínsku. V Ptačí oblasti Labské pískovce hlídáno pravidelně jednak za pomoci profesionálních strážců NP a také jako placená služba (v CHKO Labské pískovce). Úřední jednání ohledně větrných elektráren, ochrany hnízd rorýsů, ptáků na letišti, ochrany čápů. Vyvěšování a údržba budek - cca 300 budek (bez cca 400 budek pro sýce v Jizerských horách), podílí se 8 členů. Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 14 místech zájmového území, z toho na 3 místech pořádáno nečleny pobočky. Evropský ptačí festival - na 5 místech ze 44 pořádaných v ČR Přednášky cca 20 přednášek pro školy. Pro veřejnost 3 akce ornitologická vycházka v Duchcově, Den Země v Mělníce, Soví noc na Jizerce. Publikační činnost: Významná ptačí pozorování do sborníku zoologické zahrady v Ústí n./l Fauna Bohemiae Septentrionalis (J. Vondráček). První zjištění rákosníka tamaryškového v severních Čechách Zpravodaj Sp. spolupr. Kr. st. N. muzea Kroužkovatel 5/2008 (J. Klápště, J. Klápšťová). Sýkořice vousatá na Žabakoru Panurus 17/2008 (J. Klápště, J. Klápšťová). Skorec vodní severoevropský v ČR Sylvia 44/2008 (I. Svoboda). Zpravodaj SčP ČSO pod názvem Kominíček, vyšlo č. 7 a 8/2008. Drobné články v regionálním tisku k jednotlivým akcím. Jiné aktivity: Členství v jiných zoologických společnostech - Česká zoologická společnost, Česká a slovenská etologická společnost, Společnost 4

5 spolupracovníků kroužkovací stanice NM, Český svaz ochránců přírody, Ornitologický klub při Českém Švýcarsku, Bílinská přírodovědná společnost, Krajský zoologický klub. Fotografování ptáků v přírodě podílí se 6 členů. Barevné značení hus. (M. Podhrazský) V zooparku v Chomutově hnízdí husy od r. 1979, první housata byla křídlovaná, handicapovaná. Úspěšnost hnízdění hus je poměrně malá. Mimo zoopark v r začaly husy hnízdit na rybníce v Mariánských Račicích, od r na Lenešickém rybníce, v r v Chabařovicích (rybník u kolejí). Snad hnízdí na Droužkovickém rybníce pod Chomutovem. V roce 2001, 2002 byl zaznamenán pokus o hnízdění na Českolipsku na Novozámeckém rybníce. Límcování hus na Chomutovsku provádí M. Podhrazský od r. 2005, kdy zde bylo límcováno 12 ad. ex., v r. 2006, 5 ad. ex. a 2 juv., v r. 2007, 4 ad., 1 juv., v r. 2008, 1 ad. a 9 juv. V letech husy označené na rybníce u Mariánských Račic, resp. v zooparku v Chomutově, byly později zastiženy na různých místech v Německu či až ve Švédsku. V r vysazeny 4 juv. na Heřmanickém rybníce, po dosažení vzletnosti byly 3 z nich zjištěny v Sasku na lokalitě Daubitz, později v Polsku na lokalitě Slonsk u Kostrzyna. Na jaře 2008 se vrátily a tři z nich byly zjištěny na Novozámeckém rybníce. Pozorování bylo více, víme že přinejmenším 2 husy se dožily podzimu bylo na Heřmanickém rybníce vysazeno 5 juv. hus, jedna z nich uhynula, odlétly z rybníka zbývající 4 husy, jedna z nich byla pozorována na mokřadu Rzy na Orlicko-Ústecku, byla ta samá husa pozorovaná na Mlýnském rybníku u Lednice. Ve vypouštění hus se bude pokračovat i nadále. Letos by měly husy vysazené v r na Heřmanickém rybníku dosáhnout pohlavní dospělosti. Bude zajímavé sledovat, zda se vrátí na původní lokalitu či nikoliv. Odchytová akce v Jizerských horách. (M. Pudil) Akce se uskutečnila v září 2008 na Jizerce, kde byly prováděny odchyty denní i noční. Chytání výborné, odchyceno přes 400 ks ptáků 25 druhů. Okroužkováno bylo přes 50 ks budníčků menších, ledňáček říční, rákosník proužkovaný, lejsek černohlavý, křivka obecná, sýkora lužní, rehek domácí, u lindušky luční zaznamenán pokles proti r Účast kroužkovatelů z celého kraje (P. Lumpe, J. Mikšíček, K. Novotný, F. Postič, M. Pudil, I. Svoboda). Nataženo až 81 metrů sítí. Řada druhů byla pozorována. Hnízdní mapování ptáků Jizerských hor a Frýdlantska. (M.Pudil) Monitoring byl zahájen pod vedením M. Pudila. Plocha zkoumaného území byla rozdělena na 64 kvadrátů a prováděna bodovou metodou (10 bodů v každém čtverci). Přišlo se tak na řadu nových lokalit, kde bylo prokázáno hnízdění bramborníčka černohlavého, překvapivě více párů strnada lučního, 5

6 zjištěn nový pár jeřába popelavého, pozorováni luňák červený, luňák hnědý a dokonce poštolka rudonohá. V diskusi M. Horák pochválil mapovací metodu, vyjádřil podporu Jizerce a přirovnal ji k Vosecké boudě v Krkonoších, kde je kroužkování prováděno ještě intenzivněji, neboť se střídají služby u sítí 24 hodin denně. Okroužkované počty nejsou sice veliké ale mají svou důležitost. Zdůraznil potřebné podmínky úspěšnosti JV vítr, resp. potřebnou nízkou oblačnost, tyto faktory ovlivňují průběh tahu. Není chytáno kvůli rekordům, je to současně jakýsi kurs pro začínající kroužkovatele, kteří zde získávají nové zkušenosti. Monitoring ptáků v ptačí oblasti Jizerských hor. (M. Pudil) Monitoring sýců rousných proběhl o víkendu začátkem dubnu Akce proběhla na lyžích, v noci, v hřebenové části Jizerských hor. Na 39 místech bylo prokázáno houkání 29 samců. Pokud se týče monitoringu tetřívka obecného, v ČR je výskyt tohoto druhu známý v Krušných horách, Krkonoších a na Šumavě. V Jizerských horách je druhá nebo třetí nejbohatší populace v celé ČR. V r se povedlo trefit do vrcholu toku. Zatímco v r bylo zaznamenáno 68 tokajících samců, v r jich bylo zjištěno 120. Přesto autor konstatoval, že populace tetřívků se udržuje na stejně výši, nepřibývají, ani neubývají. Monitoring ptáků v ptačí oblasti Labských pískovců. (P. Benda) V r bylo v oblasti prokázáno 11 hnízd sokola, podrobnější výsledky byly zveřejněny v Kominíčku č. 8, monitorován byl rovněž výr velký a chřástal polní. V r proběhla 1 schůze Klubu, do konce roku proběhne ještě jedna. Klub má vlastní webové stránky, kde zveřejňují výsledky pozorování, v současné době má klub 30 členů. Monitoring ptáků v ptačí oblasti Českolipska. (M. Honců) V roce 2008 proběhl monitoring 4 druhů ptáků, kteří jsou předmětem ochrany pro tuto oblast, tj. moták pochop spolu s jeřábem popelavým, lelek lesní a orel mořský, dále bukač velký a bukáček malý, chřástal malý a chřástal kropenatý. Monitoringem se zabývali členové patronátní skupiny. Moták pochop byl zjištěn na místech v ptačí oblasti Českolipsko, zjištěna sestupná tendence. Jeřáb popelavý zjištěn na Českolipsku v 23 párech, v ptačí oblasti výskyt 14 párů. Na jaře se objevují hejna ks jeřábů, vzniklo nové shromaždiště jeřábů mezi Bohaticemi a Zákupy, zůstává staré u polního hnojiště u obce Zbyny. J. Procházka monitoroval lelka lesního v celé ptačí oblasti, zjištěno 20 párů a nově mimo ptačí oblast monitoroval oblast Stráž p. Ralskem - Hamr, kde byla zjištěna 2 obhajovaná teritoria. M. Honců zkoumal bukače velkého a bukáčka malého. Oba druhy byly zjištěny na dvou lokalitách. Monitoring chřástala malého i kropenatého byl negativní. Monitoring chřástala polního realizovali K. Šrubař a O. Roztočil na transektu dlouhém asi 60 km od 6

7 Vrchbělské střelnice k České Lípě a k Novému Oldřichovu, zde zjištěno 17 cvrčících chřástalů. P. Kurka doplnil údaje o orlu mořském, který má na Českolipsku 3-4 páry, z toho předpokládá hnízdění 2-3 párů v ptačí oblasti. Informace o ptactvu v okolí Lovečkovic. (přednesl L. Greguš). Bydlí pod svahem Bukové hory u Lovečkovic a zde se zabývá sledováním místní avifauny převládají zde běžné druhy: r zmizela hrdlička zahradní, zastiženy i zvláště chráněné druhy křepelka, krutihlav a chřástal polní. Vystoupení zástupce z ústředí ČSO v Praze. (za omluveného T. Brinkeho přednesl M. Pudil.) Upozornil na schůzi ČSO v Praze v divadelním sále ZŠ ve Vršovicích. Budou předneseny spolkové zprávy, na programu je přednáška L. Peškeho o projektu záchrany ibise skalního, jarní exkurse 2009 je plánována do ptačí oblasti Bzenecká doubrava - Pomoraví, 6. ročník plesu ornitologické společnosti proběhne Akce potřebuje sponzora, předpokládají se náklady na ples ve výši Kč. Do obchodů se dostal migrační atlas ptáků za Kč, na setkáních (schůzích) je lacinější za Kč. Protože se množí úpravy výškových domů se zateplováním, proběhla v r registrace rorýsů v Praze a v Jablonci, v r by registrace měla proběhnout v celé republice, hledají se koordinátoři. Monitoring může dělat kdokoliv, např. i lidé ze sídlišť, přihlášky je zapotřebí zasílat tajemníkovi ČSO L. Viktorovi. Obnovenou pracovní skupinu pro mapování čápa bílého má vést Markéta Ondrová. V libereckém kraji se údaje shromažďují u J. Čejky na AOPK v Liberci. Možnost zaplatit členské příspěvky a Sylvii na r M. Pudilovi. V diskusi k rorýsovi vystoupil Z. Vitáček s tím, že r monitoroval rorýse v České Lípě, v Novém Boru a ve Stráži p. Ralskem. Monitoring sídlištních druhů (rorýs, vlaštovka, jiřička, netopýři) si vyžádal Krajský úřad v Liberci, výsledky byly poskytnuty jednotlivým MěÚ v České Lípě, Novém Boru a ve Stráži p. Ralskem, pro usnadnění jejich rozhodování. V r bylo zahájeno masivní zateplování paneláků a zakrývání větracích otvorů snižuje rorýsům hnízdní příležitosti. Je třeba nechat alespoň některé otvory volné. V České Lípě prohlédl na 70 panelových domů, zjistil, že rorýsi nejsou stálí, mění svá hnízdiště i jejich expozice. Na 2 panelácích v České Lípě byly pro rorýse instalovány budky. Došel k závěru, že čím horší panelák, tím jsou lepší hnízdní podmínky pro rorýse. O zajímavých ornitologických pozorováních. (informoval P. Lumpe a J. Vondráček). V diskusi se podíleli další: J. Círl, M. Podhrázský, M. Horák, atd. Porovnáním přednesených údajů bylo zjištěno, že převážná většina z nich byla již zveřejněna v Kominíčkovi č. 8 a že by šlo jen o opakování zabírající místo. Proběhla zajímavá diskuse o krutihlavovi který ubývá, neboť se mění jeho potravní či hnízdní biotopy. Kamenité stráně mizí, jsou káceny staré ovocné stromy, druh se pokouší uchytit na okraji polí, budky 7

8 jako náhrada za doupné stromy. Proběhla zajímavá polemika mezi J. Círlem a M. Horákem o významu výsypek pro ptáky v pánevní oblasti SHD. Rámcový plán činnosti na r (P. Lumpe) Plánují se 2 členské schůze, jedna společná a jedna schůze regionální po buňkách, resp. okresech. Pokračovat v monitoringu vodního ptactva, CES, liniové monitorování ptáků, kroužkování. Pokračovat ve vítání ptačího zpěvu a světovém festivalu ptactva na tradičních místech. Odchytová akce v Jizerských horách v září, kolem (Jizerka). Aktivity podle zaměření pracovních skupin (patronátní i zájmové) a členů pobočky v regionech. Realizovat 2 čísla Zpravodaje (Kominíček). Závažné informace budou zveřejňovány na webu SčP ČSO (P. Černý). Volby výboru. Hlasovací lísky obdrželi členové společně se zpravodajem Kominíček a bylo možno poslat poštou do VMG v Č. Lípě, nebo odevzdat při tajném hlasování na schůzi. Výsledky voleb přednesl předseda volební komise Z. Vitáček. Celkem bylo odevzdáno 32 hlasovacích lístků, 31 platných, 1 byl neplatný. Poštou bylo zasláno 11 hlasovacích lístků, 21 (z toho 1 neplatný) bylo odevzdáno na místě. Výsledek voleb: P. Lumpe obdržel 29 hlasů, M. Honců 26 hlasů, P. Benda 24 hlasů, M. Pudil 22 hlasů a I. Svoboda 17 hlasů. Za nový výbor P. Lumpe poděkoval za prokázanou důvěru. Po schůzi dohodnuto, že dosavadní rozdělení funkcí zůstane zachováno. Přednáška P. Kurky o ptactvu Českolipska. V přednášce byly promítnuty barevné diapositivy zajímavých či zvláště chráněných ptáků Českolipska doprovázené zasvěceným komentářem. Jedná se o druhy: potápka rudokrká, potápka černokrká, bukač velký, čáp bílý i černý, čírka obecná, orel mořský, orlovec říční, luňák červený, moták pochop, moták pilich, krahujec, jestřáb, sokol stěhovavý, chřástal vodní, jeřáb popelavý, kulík říční, pisík obecný, čejka obecná. Dva snímky pocházely z jiných oblastí (kulík hnědý a kulík písečný z autorových expedic na Sibiř). Schůze byla ukončena v 13:40 hod. Zapsal Miroslav Honců CO BYLO NA POŘADU JARNÍCH SCHŮZÍ V REGIONECH Zápis z 6. setkání Ornitologického klubu při Labských pískovcích. Setkání Ornitologického klubu při Labských pískovcích se konalo v sídle Správy CHKO Labské pískovce v Děčíně. Dle prezenční listiny bylo celkem přítomno 16 členů a hostů. Jmenovitě Benda, Řízek, Liška, Beran, Procházková, Sedlák, Šprojcar, Lobotka, Rohlík, Rajchl, Pulpán, Švihlík, Kopecký, Mikolášková, Vondráček, Ritschel. 8

9 o Na úvod přivítal P. Benda všechny přítomné a omluvil některé členy, kteří se nemohli setkání zúčastnit (V. Šena, J. Pícha, M. Horyna, J. Kampf, J. Marek, P. Lumpe). Poděkoval Správě CHKO Labské pískovce za poskytnutí prostor a malé občerstvení. Poté poslal prezenční listinu a požádal přítomné o aktualizaci kontaktů. o P. Benda přivítal čtyři hosty: p. Berana, p. Švihlíka, p. Lišku a p. Řízka. Prvně jmenovaný se stal členem Ornitologického klubu při Labských pískovcích. K tomuto dni měl klub 31 členů. o P. Švihlík se obrátil na členy klubu s prosbou o spolupráci. Zpracovává bakalářskou práci o ptácích na Velkém rybníku a Světlíku. Požádal proto o poskytnutí údajů z této lokality. o P. Benda dále upozornil na možnost nahlédnout do několika přinesených českých i zahraničních ornitologických publikací. Poté představil nové číslo Zpravodaje ornitologického klubu při Labských pískovcích. Poděkoval všem, kteří do něj přispěli, a také L. Blažejovi ze Správy CHKO Labské pískovce za přípravu zpravodajů k tisku. o P. Benda shrnul výsledky monitoringu ptáků v roce U sokola stěhovavého bylo nalezeno 11 hnízd, u výra velkého bylo 14 obsazených teritorií, u chřástala bylo při první kontrole napočítáno 47 volajících samců, u druhé 57 volajících samců. Chřástal bude monitorován opět za čtyři roky. V letošním roce by měl pokračovat monitoring sokola stěhovavého a výra velkého. Dalšími druhy, které budou sledovány, jsou kulíšek nejmenší a sýc rousný. Všechny přítomné pak požádal o spolupráci při této náročné práci. o P. Benda v krátkosti zmínil www stránky ornitologického klubu, pozornost byla věnována především tabulce pro zápis zajímavých pozorování. o V. Beran v krátkosti informoval o značení krkavců velkých křídelními značkami. o Bude pokračovat zimní sčítání vodních ptáků a kormoránů na nocovištích. Zimní sčítání proběhne v termínech 17. a Sraz pro zájemce je v 8:30 hod. u Zámeckého rybníka v Děčíně. V případě zájmu o sčítání kormoránů sdělí P. Benda termíny. V. Beran požádal P. Bendu o poskytování termínů, aby mohl ve stejný den provést sčítání kormoránů na Labi v ústeckém okrese. o I v letošním roce by mělo proběhnout vítání ptačího zpěvu v Krásné Lípě, kde je pravidelně přes 20 účastníků. Tato akce je spojena s ukázkou odchytu a kroužkování ptáků. V Děčíně není ještě o vítání ptačího zpěvu rozhodnuto, je zde velmi malý zájem. Nově by vítání ptačího zpěvu mělo proběhnout i v Ústí nad Labem. o P. Benda představil velmi zdařilé záběry člena klubu V. Šeny. Přítomní mohli vidět luňáka červeného, včelojeda lesního a střízlíka obecného na hnízdě při krmení mláďat, či sovu pálenou při lovu myší. o P. Řízek promítl své fotografie ptáků a doplnil je krátkým komentářem. 9

10 o Na závěr proběhla velmi zajímavá přednáška P. Bendy o cestě po Jihoafrické republice. Pavel Benda Z ORNITOLOGICKÉ PŘÍRUČKY F. OBHLÍDALA: ČEHO SI VŠÍMÁ ORNITOLOG V ŽIVOTĚ PTÁKA ČÁST 1. Život ptáků je velmi rozmanitý a jeho bližší poznání vyžaduje plný zájem a pozornost ornitologa. Začátečník považuje mnohé jevy v životě ptáků za samozřejmé nebo dokonce bezvýznamné a nevěnuje jim pozornost. Uvádíme zde proto aspoň základní otázky, které mohou být vodítkem pro studium bionomie ptáků v období příletu a hnízdění. JARNÍ OBDOBÍ. A.) Návrat ptáků a volba hnízdního okrsku. kdy se k nám ptáci vracejí (datum, denní doba, počasí), závislost příletu ptáků na počasí, zda přilétají jednotlivě nebo v hejnech, jak se chovají za nepříznivého počasí (odlétají, hynou), zda přilétají nejdřív samci nebo samice, zda se vrací samec vždy do téhož hnízdního okrsku, zda obsazují samci ihned hnízdní okrsek, zda se vyskytují v hnízdním okrsku i nehnízdící samci téhož druhu, jak se chovají nehnízdící ptáci k hnízdícímu páru, zda odhání samec nehnízdící ptáky z obsazeného okrsku. B.) Tvoření páru. jak toká samec (kdy, kde, v kterou denní nebo noční dobu a jak dlouho), zda má počasí vliv na intenzitu toku, zda má sameček více samiček, zda pozná sameček svou samičku, zda volí samička největšího a nejlépe vybarveného samečka, jak se chová samička k vyvolenému samci, zda nastává ihned páření (kdy a kde), jak často dochází k páření během stavby hnízda, jak závisí páření na počasí. C.) Volba místa pro hnízdo. kdo z páru vyhledává místo k hnízdění, jak dlouho trvá výběr hnízda, jak je nové hnízdo vzdáleno od hnízda starého, jak je vzdáleno stanoviště zpívajícího samečka od hnízda, zda má vliv větší počet hnízdících párů na velikost hnízdního okrsku, v jaké vzdálenosti od sebe jednotlivé páry hnízdí, jaké je hnízdní prostředí, 10

11 kdy začíná sameček zpívat a kdy ustává ve zpěvu (datum posledního zpěvu). D.) Hnízdění ptáků. závislost začátku stavby hnízda na stavu vegetace, kdo staví hnízdo (sameček, samička nebo oba), kdo nosí stavební materiál na hnízdo, jaký materiál se používá ke stavbě, kde sbírají ptáci stavební materiál na hnízdo, jak dlouho trvá stavba hnízda, zda bylo obsazeno staré hnízdo (dutina) ptáky téhož druhu, nebo bylo použito hnízdo ptáků jiného druhu, v které denní době stavějí ptáci hnízdo, jak je hnízdo umístěno (výška nad zemí, upevnění, maskování, orientování ke světovým stranám), vzhled, tvar a rozměry hnízda, zda mají staří ptáci hnízdo lépe upravené než mladí, zda staví ostatní páry ptáků téhož druhu hnízda ve stejný čas, zda dochází ke zničení hnízda (kým nebo čím), jak je hnízdo kryto nebo chráněno před přirozenými nepřáteli, zda závisí stavba hnízda na určitém druhu nebo stavu vegetace. E.) Snášení vajec a sezení. kdy začala samice snášet vejce (datum snesení prvního vejce), kdy začala samice snášet vejce po dostavění hnízda, v které denní době vejce snáší, v jakých časových intervalech snáší samice vejce, kolik vajec čítá plná snůška, jaké je zbarvení vajec (vyskytují se abnormality), kdy začala samice sedět na vejcích, zda samice sedí od snesení prvního nebo posledního vejce, jak dlouho sedí ptáci na vejcích, zda sedí pouze samice nebo oba ptáci a jak často se střídají v sezení, zda krmí samec samici na vejcích, zda závisí délka sezení během dne na počasí, zda pták pozná svá vejce, zda opouští sedící pták snadno snůšku, jak se chovají ptáci, přiblížíme-li se k hnízdu, zda se snaží pták vyplašený z hnízda pozorovatele odlákat (předstírá zranění), jaká je příčina zničení snůšky, jak se zachovali ptáci po zničení hnízda s vejci (zda zahnízdili znovu), kteří ptáci ničí snůšky druhých, zda má další snůška menší počet vajec. 11

12 F.) Líhnutí a péče o mladé. kolik mláďat se vylíhlo z celé snůšky, kolik bylo neoplozených vajec, v jakých časových intervalech se mláďata líhnou, jak vyhlížejí narozená mláďata (jsou slepá, vybarvená), kolik dní jsou mláďata slepá, kdy jsou poprvé krmena, jak často jsou krmena, zda se mění interval krmení se stářím mláďat, kdo krmí (samec, samice, oba), v jakém stáří začínají mladí loudit potravu, jak se chovají mláďata ve hnízdě, spatří-li člověka, jak reagují mladí na varovný křik rodičů, jaké jsou příčiny uhynutí mladých v hnízdě, kolik mladých v hnízdě uhynulo, kolik mladých opustilo hnízdo, jaké nepřátele mají mláďata, kolik hnízd s mladými bylo zničeno. G.) Opuštění hnízda mladými. v jakém stáří opouštějí mladí své hnízdo, zda jsou mladí nuceni k opouštění hnízda starými, z jaké příčiny opustili hnízdo (vyrušení člověkem, nedostatek potravy, nepříznivé počasí), v kterou denní dobu opouštějí mladí hnízdo, do jaké vzdálenosti se po opuštění hnízda rozptýlí, jak se ozývají rozptýlená mláďata starým, jak dlouho krmí rodiče mladé po opuštění hnízda. H.) Zpěv ptáků. kdy začínají ptáci na jaře zpívat, co ovlivňuje intenzitu zpěvu, kteří ptáci zpívají nejčastěji zrána, kteří ptáci zpívají nejdéle do večera, z jakého místa ptáci zpívají, zda závisí intenzita zpěvu na přítomnosti samice nebo jiných samců, kolik forem má ptačí zpěv, zda zpívají nespárovaní samci déle nebo častěji, kdy začínají zpívat mladí ptáci po vyhnízdění. CH.) Ptačí nepřátelé. kteří jsou hlavní nepřátelé ptáků, jak škodí člověk ptákům, vliv člověka a jeho činnosti na ptáky, jaký vliv mají dravci na ničení ptáků, 12

13 které parazity nalézáme v hnízdě, jaký vliv mají cizopasníci na úhyn mladých, jaký je úhyn ptáků pro nedostatek potravy, jaký vliv má nepříznivé počasí na úhyn ptáků. I.) Denní cyklus ptáků. kdy se ptáci probouzejí, co ovlivňuje probouzení (světlo, teplota déšť, hluk, vítr), kdy začíná pták zpívat, kolikrát zazpívá za určitou dobu, kdy vyhledávají ptáci potravu, kolik času stráví sběrem nebo hledáním potravy, kdy a jak často pijí, jak často se koupou, co vyvolává u ptáků pocit strachu, která jiná zvířata reagují na výstražné volání ptáků, kde ptáci nocují a kdy se dostávají na nocoviště, na čem závisí doba příletu na nocoviště (denní doba, počasí, teplota), z jakých příčin dochází ke změně nocoviště, jaké jsou příčiny hynutí ptáků na nocovišti. SKOREC VODNÍ V PRŮMYSLOVÝCH OBJEKTECH FRÝDLANTSKÉHO VÝBĚŽKU. Řeka Smědá je páteřní tok frýdlantským výběžkem a odvádí veškerou vodu ze severní části Jizerských hor. Podél řeky probíhá hlavní část osídlení, bytová i průmyslová zástavba, silniční i železniční doprava. Na konci devatenáctého a začátku dvacátého století se v tomto kraji zakládaly hlavně textilní továrny a jako zdroj energie se využívala vodní síla místní řeky a jejích přítoků. V celé zastavěné části podél řeky a z části i na přítocích byly vybudovány náhony, kterými se přiváděla voda k vodním kolům a turbínám. Náhony byly často zakrývány, nebo vedly pod zemí a tak vznikla útočiště pro některé druhy ptáků nejen pro hnízdění. Při zimním sčítání vodního ptactva jsem tam pozoroval zimující konipasy horské, červenku obecnou i skorce vodního. Jednou z takových staveb je objekt bývalé Fryby v západní části Frýdlantu, kde je dodnes v provozu turbína, na rozdíl od mnohých, které byly za socialismu zrušeny. Náhon k turbíně je dlouhý možná 500 m a je celý zakrytý. V polovině je jakýsi odpouštěcí kanál dlouhý asi 50 m, přibližně 2 m široký a skoro 1,5 m vysoký, u ústí do řeky až přes 2 m. V minulých letech v době hnízdění jsem často pozoroval skorce vlétat do kanálu a v roce 2004 u příležitosti 1. Vítání ptačího zpěvu ve Frýdlantě se nám s kroužkovatelem Tomášem Pichlíkem podařilo odchytit samičku, ale v kanále jsme hnízdo nenašli, ve vstupu do hlavního náhonu nám bránilo odpouštěcí stavidlo. 13

14 V dalších letech na jaře skorci lovili na řece a létali kanálem dál. Zcela jistě tam někde museli mít hnízdo. Často si zpáteční cestu k řece zkracovali přes louku se mi podařilo do betonové stěny kanálu, pomocí hmoždinek připevnit hnízdní podložku 20x20 cm asi 20 cm od stropu a 5 m od ústí kanálu. Účelem bylo mít o skorcích lepší přehled a kroužkovat mladé. Už jsem fotografoval hnízdo na podložce a byl jsem domluven s Jirkou Mikšíčkem, že mladé okroužkujeme, až začnou létat. Koncem dubna jsem skorce pozoroval v okolí hnízdní podložky, ale že by zaletovali do hnízda krmit nebylo vidět. Odpoledne jsem pozoroval na řece pohromadě několik mladých skorců krmených rodiči a chvíli mi trvalo, než mě došlo, že jde o nedaleké úspěšně vyvedené hnízdo, což jsem si ověřil. Při zimním sčítání vodních ptáků v lednu t. r. jsem zastihl celkem 6 skorců vodních (Frýdlant 3, Raspenava 3) a kontrolovaný úsek jsem si prodloužil výše proti proudu do Hejnic, ale vzhledem k zamrzlé řece jsem výskyt skorce výše proti proudu nepotvrdil. I v tomto úseku se však zmiňované průmyslové stavby vyskytují a i když zejména za silných mrazů skorec na horní části toku nezimuje, zcela jistě se tam objeví později. Skorci se samozřejmě vyskytují i mimo lidská sídla, a to jak dolů po toku Smědé, tak proti proudu. Pro základní informaci uvádím i tato hnízdiště. Na horním toku Smědé v roce 2003 a 2004 hnízdili skorci v budce pod mostem na Černém potoce nedaleko rašeliniště Na Čihadle (925 m n. m.). Pravidelné hnízdiště je také na Sloupském potoce (Velký Štolpich), zde hnízdí na přirozeném podkladu, protože žádné lidské stavby zde nejsou. V letech 2005 a 2008 hnízdili také v budce na Sedmitrámovém mostě na Smědé nad obcí Bílý Potok. I tato lokalita patří mezi pravidelná hnízdiště, kde skorci využívají ke hnízdění jak lidské stavby, tak přirozený podklad. Také na Smědé pod Frýdlantem se skorci vyskytují každoročně, zde však hnízda nikdo nehledal a nelze tedy říct, kam je skorci umisťují. V letošním roce je skorec vodní ptákem roku, tak můžete tento příspěvek brát jako výzvu k jeho dalšímu sledování nejen na Frýdlantsku. Jiří Hrouzek VLAŠSKÉ OŘECHY V POTRAVĚ OŘEŠNÍKA KROPENATÉHO. Ačkoli má ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) velice rozmanitý jídelníček, živí se převážně semeny jehličnanů, lískovými ořechy a dalšími plody (viz Hudec a kol. 1983, Cramp a kol. 1997), jeho jméno je 14

15 opravdu výstižné. Je typickým zástupcem severské tajgy, u nás mu nejvíce vyhovují horské jehličnaté lesy, ale hnízdí i v kulturních smrčinách nižších poloh (Šťastný a kol. 2006) a potravu vyhledává i v ryze kulturní krajině (pole, louky, aleje) Hudec a kol. (1983). Cílem tohoto krátkého příspěvku je uchovat jedno ne zcela běžné pozorování potravního chování ořešníka kropenatého. 25. října 2008 byl pozorován rodiči spoluautorky jedinec ořešníka kropenatého v zahrádkářské kolonii na okraji Třebíče, a to při rozbíjení vlašských ořechů, které sbíral pod ořešákem. Jednotlivé ořechy umísťoval mezi silné větve stromu, které používal jako kovadlinu při louskání ořechů silným zobákem. Konzumované ořechy patřily k těm kultivarům, které mají spíše tenčí skořápku. Přiživování na vlašských ořechách je ze střední Evropy v literatuře již popsáno Knolle F. (1990) Vogelkdl. Ber. Niedersachs. 22, a Knolle F. (1991) Vogelkdl. Ber. Niedersachs. 23, v knize Cramp a kol. (1994), stejně tak užívání silných větví, pařezů či kamenů coby kovadlin. S ohledem k době tohoto pozorování nelze s jistotou určit, zda šlo o zatoulaného jedince, nebo o ptáka zdržujícího se v místech svého předchozího hnízdění. Ořešník však na tomto místě nebyl v posledních několika letech pozorován. Pokud by přesto šlo o hnízdícího jedince, pak by se jednalo o hnízdění v novém kvadrátu (6761), nicméně hnízdění v okolních (severozápadních) kvadrátech jsou známá již od 70. let 20. století (viz Šťastný a kol. 2006). Neznáme ani přesnou taxonomickou příslušnost jedince, tj. jestli patřil k poddruhu N. c. caryocatactes nebo N. c. macrorhynchos. Oba poddruhy lze na našem území pozorovat a liší se robustností a tvarem zobáku (druhý poddruh má zobák štíhlejší a kuželovitý) a rozsahem bílého lemu ocasu (druhý poddruh má širší bílý lem) - pro detail viz Hudec a kol. (1983). Tuto zprávu jsme chtěli pojmout jako určité vybídnutí k pozorování ořešníků při jejich přiživování se na kulturních rostlinách. Jan Robovský & Pavla Robovská-Havelková katedra zoologie, PřF JU, České Budějovice Literatura: Cramp S. (ed.) a kol., 1994: Handbook of the birds of Europe, the Middle East and North Africa. The Birds of the western Palearctic. Vol. VIII crows to finches. Oxford University Press, Oxford a New York, 899 str. Hudec K. (red.) a kol., 1983: Fauna ČSSR. Svazek 24: Ptáci, díl III/2. Academia, Praha, str Šťastný K., Bejček V. & Hudec K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha, 464 str. + 4 tabule. PROČ MÁ SUPÍ VRCH TAK PODIVNÝ NÁZEV. Na jihovýchodním okraji Frýdlantu se nachází znělcová (trachytoidní) kupa třetihorního původu, která se jmenuje Supí vrch a jejíž nadmořská 15

16 výška je 388 m n. m. Když se L. Schröpfer (1999) zabýval zajímavými ornitologickými názvy obcí a měst, Supí vrch mu neunikl, nicméně ho mylně považoval za obec či město. Protože já osobně, bohužel, původ tohoto pojmenování neznám a už se v severních Čechách moc často nevyskytuji, pokouším se touto formou ponouknout zvídavější krajany-ornitology k dalšímu pátrání. V případě místních názvů je jejich původ často obtížně dohledatelný, zvláště tehdy, když slova v nich obsažená již zastarala. V případě Supího vrchu může za jeho názvem opravdu stát pták-sup či může souviset například s výrazem supění nebo s úplně jiným slovem. Proti druhé a třetí možnosti však patrně hovoří fakt, že tento vrch byl jako Supí označován také německým obyvatelstvem (Geiersberg, v překladu doslova Hora supů, viz např. mapa okresu Frýdlant z roku 1918 vydaná frýdlantským učitelským spolkem Lehrerverein, pro detail viz. zadní dvoustrana v knize Anděl a kol. (2002). Navíc se zdá, že se označení tohoto kopce objevilo asi až poměrně nedávno žádný název není uveden např. na Müllerově mapě Čech 1720 a ani při 2. vojenském mapování Při 3. vojenském mapování z let je Supí vrch přesně zachycen (včetně nadmořské výšky), ale je označen jako Zámecký vrch ( Jak již bylo řečeno, Supí vrch se v německém jazyce objevuje třeba na mapě z roku Pokud přijmeme (alespoň pracovně) možnost, že přívlastek tohoto vrchu opravdu souvisí se supy, pak zůstává otázkou, kde se toto pojmenování vzalo. Navrhuji pro to dvě hypotézy: 1) Na Frýdlantsku se v minulosti opravdu vyskytovali supi a Supí vrch byl jejich výskytem nápadný (jedno z posledních míst pravidelného výskytu?). Z historických pramenů je zřejmé, že se u nás od 19. století po začátek 20. století vyskytovaly dva druhy supů sup bělohlavý a sup hnědý, ať coby ojedinělá zvířata, tak skupiny (sup hnědý) nebo dokonce hejna (sup bělohlavý) (Hudec a kol. 2005). Běžnější byl zřejmě sup bělohlavý (od začátku 19. století byl u nás zachycen více než padesátkrát v celkovém množství hodně přes 100 jedinců), na rozdíl od supa hnědého (zaznamenán nejméně 25-krát v celkovém počtu přes 60 jedinců) (Hudec a kol. 2005). Vrch tak mohl dostat své jméno nejen kvůli občasnému či dokonce pravidelnému výskytu supů, ale třeba přímo dokonce kvůli jejich hnízdění. V této souvislosti je ale důležité, že např. Mlíkovský (2005) po prostudování dobových pramenů došel k přesvědčení, že v posledních 200 letech není jediný doklad hnízdění supa bělohlavého na sever od Alp. Komárek (2007) se snažil podobně shrnout a posoudit historické údaje u supa hnědého (str , 165), u něhož je nakonec známo asi jen jedno hnízdění z Čech (Předhradí u Skutče). 2) Na Supím vrchu žádní supi přirozeně nebyli, ale mohlo tam být spatřeno zvíře, které třeba hypoteticky uletělo z nějakého cirkusu nebo ho 16

17 dovezl nějaký příslušník šlechtického rodu Clam-Gallasů. K této hypotéze nemám žádné podpůrné argumenty kromě prostého konstatování, že někteří Clam-Gallasové navštívili Afriku, což dokládá např. pštrosí vejce, lebka velblouda a trofej buvola kaferského ve sbírkovém fondu frýdlantského zámku (Robovský 2005). Tato hypotéza je celkově málo pravděpodobná, uvážíme-li v minulosti relativně běžnější výskyt supů na našem území. Za stávajícího stavu se proto domnívám, že název tohoto vrchu má opravdu nějakou souvislost s výskytem supů na daném místě. Podrobnější souvislosti však neznám, a proto bych byl za jakoukoli informaci k tomuto tématu vděčný. Supí vrch i bez svého jména působí v posledních letech poněkud exoticky díky poletování krákajících krkavců. Je otázkou, zda výskyt těchto podobně se živících ptáků nemůže představovat svým způsobem také nějaké vodítko. Umím si například přestavit, že výskyt krkavců na Supím vrchu umožňuje těmto ptákům získat díky slušnému rozhledu kvalitní představu o potravní nabídce na okolních pastvinách a polích. Pro úvahy o vazbě supů k Supímu vrchu by bylo vhodné znát přibližnou míru zalesnění Supího vrchu a okolní krajiny v minulosti (např. při druhém i třetím vojenském mapování je Supí vrch zachycen coby zalesněný okrsek uprostřed relativně bezlesé krajiny). Jan Robovský katedra zoologie, PřF JU, České Budějovice Literatura Anděl R. & Karpaš R. (ed.), 2002: Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Nakladatelství 555, Liberec, 241 str. Hudec K. & Štastný K. (ed.), 2005: Fauna ČSSR. Svazek 29: Ptáci, díl 2/1. Academia, Praha, 573 str. Komárek S., 2007: Ptáci v Čechách v letech aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha. Academia, Praha, 207 str. Mlíkovský J., 2005: Did griffon vulture (Gyps fulvus) breed north of the Alps in the past 200 years? Buteo 14: Robovský J., 2005: Expozice zoologicky pozoruhodných savců ve Státním zámku Frýdlant v Čechách. Lynx (n.s.) 36: Schröpfer L., 1999: Místopisné problémy specialistů na dravce a sovy. Zprávy České společnosti ornitologické 48: ODCHYTY NA JIZERCE V ROCE 2008 Odchytová akce Severočeské pobočky ČSO na Jizerce završila pět let svého trvání a troufám si tvrdit, že úspěšných. Když jsme se zde v roce 2004 sešli poprvé, měla být tato akce putovní a Jizerka měla být pouze první z mnoha kroužkovacích lokalit. Nakonec jsme se zde od třetího ročníku (druhý ročník proběhl na nedalekých Mariánskohorských boudách) usadili natrvalo a vypadá to, že tu vydržíme i v dalších letech. A to i přesto, že v nadmořské výšce 840 m už dovede počasí pěkně ztížit odchyty. Je zde často velmi větrno, často také prší nebo mrholí a téměř každý rok alespoň 17

18 jedno ráno byla jinovatka. Sítě, na noc vzhůru vykasané do bezpečí před jeleny, byly po ránu již také zmrzlé do jakýchsi tlustých ledových provazců. O to více si pak vážíme těch pěkných dnů. Ale odměnou nejlepší jsou nám chycení (a někdy také nechycení) ptáci. Právě letos nám počasí připravilo mnohé pěkné chvilky v oblíbené hospůdce Pešákovna, protože chytat ptáky často nebylo možné pro silný vítr, déšť a jednou dokonce i sněžilo. Přesto se nám podařilo okroužkovat 406 ptáků 25-ti druhů. Podařilo se chytit další pro akci nové a pro hory neobvyklé druhy: ledňáčka říčního a rákosníka proužkovaného (noční tah). Rekordní byl počet okroužkovaných králíčků obecných (156). Našim sítím se letos bohužel vyhýbaly lindušky luční (25). Na závěr se pokusím o trochu bilancování. Za 5 ročníků jizerskohorských odchytů se 6 kroužkovatelům a mnoha jejich pomocníkům podařilo okroužkovat celkem 1618 ptáků 41 druhů a získat několik zpětných hlášení. Přehled druhů suma sýc rousný 3 ledňáček říční 1 žluna šedá 1 strakapoud velký 17 linduška rudokrká 1 linduška luční 147 linduška lesní 1 skorec vodní 4 střízlík obecný 4 pěvuška modrá 110 červenka obecná 200 slavík modráček 1 rehek domácí 7 rehek zahradní 5 bramborníček černohl. 1 kos černý 20 drozd zpěvný 11 drozd kvíčala 1 cvrčilka zelená 1 rákosník proužkovaný 1 pěnice černohlavá 28 pěnice slavíková 2 pěnice pokřovní 2 budníček menší 260 budníček větší 24 králíček ohnivý 45 králíček obecný 407 lejsek černohlavý 4 lejsek šedý 1 sýkora uhelníček 173 sýkora modřinka 20 sýkora parukářka 21 sýkora koňadra 18 sýkora lužní 17 šoupálek dlouhoprstý 14 sojka obecná 1 straka obecná 1 čečetka zimní 9 pěnkava obecná 2 hýl obecný 17 křivka obecná 35 celkem 1618 Díky stále lepšímu vybavení a získaným zkušenostem se naše výsledky oproti prvním ročníkům zlepšují, takže čísla jistě dále porostou. Terénní praktika získala pro kroužkování dalšího nadšeného kroužkovatele podílejícího se již 2 roky na odchytech na Jizerce a daří se rozšiřovat znalosti mnoha dalších přihlížejících nebo pomáhajících nadšenců. A to je vlastně i mé přání do dalších let této akce. Více zajímavých odchytů a více spokojených ornitologů. Martin Pudil 18

19 ZIMUJÍCÍ VODNÍ PTÁCI NA DĚČÍNSKU - - NA ZÁMECKÉM RYBNÍKU A JMENOVANÝCH ÚSECÍCH VODNÍCH TOKŮ. Pozorovatelé: P. Benda, V. Kopecký, M. Pulpán, O. Rajchl, M. Rohlík, F. Kraus, K. Markošová Děčín - Zámecký rybník: - volavka popelavá labuť velká - 3 (vše ad.) - kachna divoká (84 M + 53 F) - lyska černá - 1 Ploučnice (Děčín - Františkov nad Ploučnicí): - kormorán velký - 24 (17 ad. + 7 imm.) - volavka popelavá labuť velká - 4 (vše ad.) - kachna divoká (68 M + 55 F) - morčák velký - 41 (22 M + 19 F) - skorec vodní - 19 Jílovský potok (Jílové u Děčína - Děčín): - volavka popelavá kachna divoká - 64 (42 M + 22 F) - ledňáček říční - 1 Labe (Přerov - Děčín): - potápka malá kormorán velký - 33 (32 ad. + 1 imm.) - volavka popelavá labuť velká - 13 (11 ad. + 2 imm.) - kachna divoká (188 M F) - hohol severní - 8 (4 M + 4 F) - morčák velký - 70 (38 M + 32 F) - racek bouřní - 20 (19 ad. + 1 imm.) - racek stříbřitý - 3 ad. - lyska černá - 15 Labe (Děčín - Hřensko): - potápka malá kormorán velký (75ad.+30 imm.) - volavka popelavá labuť velká - 2 (1ad. + 1 imm.) - kachna divoká (141 M + 71 F) - polák chocholačka - 16 (10 M + 6 F) - morčák velký - 46 (32 M + 14 F) - racek stříbřitý - 1 ad. - racek bouřní - 10 (7 ad. + 3 imm.) - lyska černá skorec vodní - 1 Mandava (Varnsdorf státní hranice): Pozorovatelé: R. Procházková, M. Malý - volavka popelavá kachna divoká 224 (118 M F) - polák chocholačka 1 (M) - skorec vodní - 2 Jiříkovský potok: Pozorovatel: M. Malý - kachna divoká 15 (6 M + 5 F) JEŘÁB POPELAVÝ SI TROUFNE ZASTRAŠIT I ČLOVĚKA. Pavel Benda Na schůzi skupiny pro výzkum jeřábů popelavých, která proběhla ve VMG v České Lípě, přišel člen skupiny ing. Z. Veselý se zajímavým pozorováním. Poblíž pískovny u Velkého Grunova na spojnici k bohatické rovince, která je již několik let známým shromaždištěm jeřábů popelavých, zaznamenal náznak napadení jeřábem. Celá záležitost proběhla již před 4-5 lety. Nejprve zaměstnanec firmy p. Větrovský přišel za Z. Veselým, že ho napadl jeřáb. Neuvěřitelnou zprávu šli spolu hned druhý den ověřit a opakovalo se to znova, jeřáb roztáhl křídla a rozeběhl se proti nim. Po třetí se to opakovalo při společné návštěvě J. Brožka a Z. Veselého. V obou případech byli na místě 2 jeřábi a vždy se jeden z nich rozeběhl proti nim, běžel asi 20 m a zastavil se necelých 30 m od nich. J. Brožek se domníval, že brání zraněné mládě. Prozkoumali místo jejich pobytu (jeřábi 19

20 odlétli), ale na místě nic nenašli. Později tito jeřábi odlétli a již nikdy se u nich takové jednání neopakovalo. Etologie tohoto druhu je nepochybně velice zajímavá, byl již zaznamenán jeřáb pronásledující srnce obecného (Capreolus capreolus) při jiné příležitosti pár jeřábů jen nepatrně reagoval na útočné psí plemeno rotwailerů, při přiblížení člověka na stejnou vzdálenost jeřábi reagovali mnohem intenzivněji odletem. Toto je naprosto abnormální jednání jeřába, těžko vysvětlitelné. Z vlastní zkušenosti vím, že 50 m je minimální útěková hranice, ale je to výjimečné (např. v hustém dešti), většinou to bývá mnohem větší vzdálenost. Miroslav Honců KRÁTKÉ ZPRÁVY ORNITOLOGOVÉ BÍLINSKÉ PŘÍRODOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI mají svou webovou stránku. Díky skromnému desingu je přehledná a dobře se v ní orientuje. Najdete na ní seznam zájmových lokalit, proč se ptáci kroužkují, fotogalerii z odchytových akcí, co a kolik se toho nachytalo na Chouči při CESu, článek o účasti ornitologů na noční terénní akci na Vosecké boudě, loňské akce pro veřejnost a pro školy. Téměř každá stránka je ilustrovaná fotografiemi. Je to opravdu pěkné počtení. Autorům lze jen přát, aby jim nadšení vydrželo a stránku udrželi živou. Chystal jsem se kritizovat originální formát tabulky pozorování (to aby se mi lépe opisovalo do Kominíčka), mezitím jako mávnutím kouzelného proutku se pořadí údajů srovnalo k obrazu mému. Pokud Vás zajímá více podrobností o ornitologickém dění z okolí Bíliny a Duchcova, odkaz najdete na st. 30. SvI. PLOŠNÝ AKUSTICKÝ MONITORING SÝCŮ V JIZERSKÝCH HORÁCH JIŽ PO ČTVRTÉ. Jaro už je za dveřmi a venku nám to připomínají nejen sovy. Protože se v minulých letech ukázalo, že tato metoda jarního hromadného monitoringu sov má své výsledky, rozhodli se ornitologové z Jizerských hor uspořádat i letos plošný monitoring sýců o víkendu Základnami nám opět budou chalupy na Mariánskohorských boudách a Jizerce. Vzhledem k dobrým sněhovým podmínkám připomenu nutnou výbavu, tedy krom ornitologického nadšení také běžky nebo sněžnice. O tento kulturnědobrodružný zážitek je značný zájem, rádi mezi sebou uvítáme i další sčitatele. Pokud se budete chtít zúčastnit, kontaktujte Jitku Thelenovou ze Správy CHKO Jizerské hory ( , tjitka@yahoo.com) nebo Martina Pudila z muzea v Liberci ( , martin.pudil@muzeulb.cz) 27. AKTIV SPOLUPRACOVNÍKŮ KROUŽKOVACÍ STANICE LITOMYŠL Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska byl vytištěn a na aktivu slavnostně pokřtěn. Již se objevil na pultech knihkupců. Vzhledem k hmotnosti téměř 3,5 kg není pro knihu zrovna bezpečné ani levné posílat ji poštou, proto se tímto způsobem ani nebude distribuovat. 20

21 KOMINÍČEK Č.7 ÚNOR 2008 Můžete si ji koupit v sekretariátu ČSO nebo u příležitosti jarní schůze v Praze. Pavel Žďárek přeložil určovací příručku od L. Jenniho a R. Winklera, zaměřenou na pelichání 165 druhů pěvců. Na finanční sumu potřebnou pro její vytištění kroužkovatelé odsouhlasili přispět Kč a v rámci licenčního poplatku si ji předplatili, podobně jako Atlas migrace. SvI ČEMU SE MŮŽETE VĚNOVAT. Ptákem roku 2009 byl vyhlášen skorec vodní. Věnujte se tedy ve zvýšené míře tomuto druhu a pokuste se odpovědět třeba na otázku, zda i v intenzivně industriálně využívaném podkrušnohoří má skorec šanci najít alespoň kousek životního prostorou k přežití. Z mapování hnízdního rozšíření jsou v uvedené oblasti pouze dva čtverce v kategorii D, tedy prokázané hnízdění. V půli března je poslední příležitost umístit budky nebo hnízdní podložky. A nebudou-li v hnízdní době obsazené, i to je relevantní zpráva, že na kontrolovaném toku se skorec neuživí. Výběr pozorování z období Zdrojem nám je rubrika Vaše pozorování ze stránek ČSO, Severočeské pobočky a Ornitologického klubu při Labských pískovcích. Potáplice severní 08. a : Děčín, Labe (DC), 1ad. Benda P., Pulpán M.; : Rudníky, mokřad Milada (UL), 2ad+1imm. Šutera V., Vondráček J. Potápka malá : Duchcov (TP), 4ad.+6juv. Hanzlíková M.; : Neratovice - odkal. (ME), 2ad.+2juv. Toman V.; : Duchcov (TP), 1ad.+3juv. Hanzlíková M.; : Děčín- Hřensko (DC), 2ex. Rajchl O.; : Kralupy n./v (ME), 1ex. Procházka J.; : Pomokly (DC), 3ex. Rajchl O.; : Děčín (DC), 1ex. Benda P.; : Pomokly (DC), 2ex. Rajchl O.; : Rudníky, mokřad Milada (UL), 6ex. Šutera V., Vondráček J.; : Tišice (ME), 5ex. Toman V.; : Pomokly (DC), 2ex. Rajchl O.; : Mělník (ME), 4ex.Toman V. Potápka roháč : Duchcov (TP), 2ad.+2juv. Hanzlíková M.; : Zahrádky-Novoz.r. (CL), 27ex. Lumpe P., Svoboda I., Ticháčková M.; : Stvolínky (CL), 1ex. Kurka P.; : Stvolínky (CL), 1ex. Kurka P.; : Rudníky, mokřad Milada (UL), 20ex. Šutera V., Vondráček J. Potápka rudokrká : Modlany (TP), 1ex. Kurka P. Potápka žlutorohá : Rudníky, mokřad Milada (UL), 8ex. Šutera V., Vondráček J. Kormorán velký : Prostřední Žleb (DC), 114ad.+81imm. Benda P.; : Povrly (DC), cca 30ex. Sedlák M.; : Prostřední Žleb (DC), 121ad.+35imm. Benda P.; : Děčín- Hřensko (DC), 37ex. Pulpán M.; : Prostřední Žleb (DC), 95ad.+41imm. Rohlík M.; : Duchcov (TP),100ex. Hanzlíková M., Žampachová J.; : Povrly (US), cca 80ex. Zichová E.; : Děčín-Ploučnice (DC), 14ex. imm. Rohlík M.; : Ústí n./l (US), 10ex. Pikešová A., Vaník J.; : Prostřední Žleb (DC), 251imm. Benda P., Rohlík M. Volavka popelavá : Duchcov (TP), 2ex. Žampachová J.; : Benešov n./p. (DC), 8ex. Zichová E.; : Děčín-Ploučnice (DC), 3ex. Rohlík M.; : Děčín-Labe (DC), 3ex. Rajchk O.; : Líšný-Jizera (JN), 2ex. Hilger T.; : Železný Brod (JN), 1ex. Hilger T.; : Bílna (TP), 1ex. Pikešová A., Vaník J.; : Bynov Jílovský p. (DC), 1ex. Pulpán M.; : Rumburk (DC), 1ex. Malý M. Volavka bílá : Novozámecký ryb. (CL), 1ex. Procházka J.; : Heřmaničky (CL), 2ex. Procházka J.; : Stvolínky (CL), 18ex. Kurka P.; : Borek (ME), 2ex. Kodera M.; 21

22 : Ohře-Hradiště (LN), 2ex. Tichai M.; : Horní Jiřetín (MO), 5ex. Zouzalík J.; : Mělník-Pšovka (ME), 1ex. Novotný K.; : Mělník-Pšovka (ME), 2ex. Novotný K.; : Malé Březno (DC), 1ad. Bauer P. Kvakoš noční : Chabařovice (UL), 1ex. Pikešová A., Vaník J. Čáp černý : Bynov (DC), 1ex. Pulpán M.; : Děčín (DC), 1ex. Rejl S. Labuť velká : Děčín-Zámecký ryb. (DC), 6ad.+5juv. Sedlák M.; : Rybniště, (DC), 2ad. Sedlák M.; : Šluknov Zám. Ryb. (DC), 2ad.+5juv. Sedlák M.; : Vliněves, pískovna (ME), 53ad.+15juv. Toman V.; : Vliněves, pískovna (ME), 78ex. Novotný K.; : Duchcov (TP), 2ex. Žampachová J.; : Děčín (DC), 6ad. Rajchl O.; : Neratovice (ME), 7ad.+1juv. Toman V.; : Hostín (ME), 12ad.+3juv. Toman V. Husa velká : Borek (ME), 1ex. Kodera M.; : Karlovka v.ryb. (DC), 52ex. Pulpán M.; : Rudníky mokř. Milada (UL), 12ex. Vondráček J., Šutera V.; : Stvolínky (CL), 5ex. Kurka P.; : Zahrádky (CL), 2ex. Kurka P. Husa polní : Kadaň (CV), cca 22ex. Podhrazský M., Vlasák K.; : Neratovice (ME), 5ex. Kodera M. Husa běločelá : Borek (ME), 1ex. Kodera M.; : Stvolínky (CL), 3ex. Kurka P. Kopřivka obecná : Tišice (ME), 1-3ex. Kodera M.; : Vliněves písk. (ME), 1M+2F Novotný K.; : Žatec-Ohře (LN), 2ex.Tichai M. Ostralka štíhlá a : Tišice (ME), 1F Kodera M.; : Borek (ME), 2F Kodera M.; : Tišice (ME), 1F Kodera M. Kachnička mandarinská : Turnov (SM),1M Šťastný V.; : Mělník-Blata, (ME), 1M Novotný K.; : Česká Lípa (CL), 1M Honců M; : Lovosice (LT), 1M+1F Vondráček J.; : Mělník-Blata, (ME), 1M Svoboda I. Kachnička karolínská : Hrádek n./nisou (LB), 1M Paseka J.; : Česká Lípa (CL), 1M Honců M; Kachnice kaštanová : Ohře-Žatec (LN), 1M Tichai M., Remar R., Matyášová J. Hvízdák eurasijský : Tišice (ME), 3-5ex. Kodera M.; : Ohře-Žatec (LN), 1M+1F Tichai M.; : Ohře-Zálužice (LN), 6M+8F Tichai M.; : Ohře-Hradiště (LN), 12ex. Tichai M., Remar R., Matyášová J. Hvízdák stejnobarvý : Kralupy n./v (ME), 1M Procházka J.; : Kralupy n./v (ME), 1M Procházka J. Čírka obecná a : Tišice (ME), 1-25ex. Kodera M.; : Želenice (MO), 7ex. Pikešová A., Vaník J.; : Tišice (ME), 22M+16F Toman V.; : Záryby (ME), 16ex. Kodera M. Polák malý : Tišice (ME), 1ex. Kodera M.; : Tišice (ME), 1ex. Kodera M. Polák chocholačka : Kralupy n./v (ME), 1Mjuv.+1Fad. Procházka J. Turpan černý : Příšovice ryb. Písečák (SM), 1F juv. Šťastný V.; : Příšovice ryb. Písečák (SM), 1F juv. Čejka J.; : Příšovice ryb. Písečák (SM), 1F juv. Jasso L., Šťastný V., J., P.; Turpan hnědý : Rudníky mokř. Milada (UL), 1M+1F Vondráček J.; : Rudníky mokř. Milada (UL), 1F Vondráček J.; : Nechranická p. (CV), 1ex. Podhrazský M., Lipanská B. Hohol severní : Ohře-Hradiště (LN), 6M Tichai M.; 26. a : Děčín-Zámecký ryb. (DC), 1M Rohlík M., Benda P.; : Ploukonice (SM), 1M Šťastný V.; : Rudníky mokř. Milada (UL), 5N+1F Vondráček J.; : Přerov (DC), 8F Rohlík M.; : Neratovice (ME), 4M+1F Kodera M.; : Dolní Beřkovice, (ME), 2M+3F Novotný K.; : Děčín-Zámecký ryb. (DC), 1M Rajchl O.; : Obříství (ME), 1ex. Toman V.; : Neratovice (ME), 5M+3F Kodera M.; : Stvolínky (CL), 5ex. Kurka P.; : Děčín-Zámecký ryb. (DC), 2M Rajchl O. Morčák velký : Břehyně (CL), 8ex. Procházka J.; : Vliněves, pískovna (ME), 25M+18F Novotný K.; : Příšovice písk. (UL), cca 27ex. Muláček R.; : Příšovice písk. (UL), 78ex. Jasso L.; : Stvolínky (CL), 19ex. Kurka P.; : Děčín-Ploučnice (DC), 4M+3F 22

23 Benda P.; : Koštice (LN), 1M+1F Pikešová A., Vaník J.; : Vraňany (ME), 3M+6F Toman V.; : Děčín-Ploučnice (DC), 10M+4F Rajchl O.; : Železný Brod (JN), 13M+16F Hilgert T.; : Dolní Zálezly (UL), 15M+15F Zichová E.; : Splzov (JN), 2M+4F Jůna M.; : Obříství (ME), 3M+2F Toman V.; : Neratovice (ME), 3M+5F Kodera M.; : Stvolínky (CL), 7ex. Kurka P. Morčák bílý : Břehyně (CL), 1F Procházka J.; : Rudníky mokř. Milada (UL), 2M Vondráček J., Šutera V.; : Ohře-Hradiště (LN), 4M+1F Tichai M. Morčák malý : Hlučín pískovna (US), 2F Šerek M., Šereková R. Kaně rousná : Borek (ME), 1ex. Kodera M.; : Duchcov (TP), 1ex. Žampachová J.; : Přívory (ME), 1ex. Toman V.; : Kostelec n./l. (ME), 1ex. Kodera M.; : Záryby (ME), 2ex. Kodera M. Luňák červený : Záryby (ME), 1ex. Kodera M.; : Mimoň (CL), 1ex. Kurka P. Orlovec říční : Borek (ME), 1ex. Kodera M.; : Sněžník (DC), 1ex. Rajchl O. Moták pochop : Chabařovice (UL), 1ad.F Novák J. Moták pilich : Skalsko (MB), 2juv. Procházka J.; : Malý Borek (ME), 1(F?), Procházka J.; : Ledčice (ME), 1(F?),Procházka J.; : Trnová (MB), 1M Vaněk P.; : Malý Borek (ME), 1(F?), Procházka J.; : Bohatice (CL), 1M Kurka P.; : Rudníky mokř. Milada (UL), 1F Vondráček J.; : Velemín (LT), 1M Kosová Š.; : Tišice (ME), 1F Toman V. Jestřáb lesní : Břehyně (CL), 1ex. Procházka J.; : Heřmaničky (CL), 1ex. Procházka J.; : Mikov (ME), 1ex. Procházka J. Orel mořský : Karlovka v.ryb. (DC), 1ex. Pulpán M.; : Studený vrch (DC), 1ex.Sojka V.; : Hřensko (DC), 1ad. Mareš R.; : Rudníky mokř. Milada (UL), 1ad. Vondráček J.; : Břehyně (CL), 1ex. Procházka J.; : Deštná (CL), přelet 1ex. Procházka J.; : Neratovice (ME), 4ad. Kodera M.; : Kostelec n./l. (ME), 1 imm. ex. Kodera M.; : Neratovice (ME), 1ad. +1 imm. ex. Kodera M. Dřemlík tundrový : Kozly (ME), 1M Toman V.; : Rudníky (UL), 1F Vondráček J.; : Lobeč (ME), 1F Vaněk P.; : Mariánské Radčice (MO), 1ex. Pikešová A., Vaník J.; : Záryby (ME), 1ex. Kodera M. Sokol stěhovavý : Chomutov (CV), 1ex. Tichai M., Remar R., Karhánková?; : Knínice (LT), 1ad. Greguš L. Koroptev polní : Uhy (ME), 11ex. Procházka J.; : Jenišovice, (ME), 12ex. Procházka J.; Chřástal vodní : Lenešický ryb. (LN), 1vol.M Rulfová A., Telenský T.; : Vliněves, pískovna (ME), 2ex. Novotný K.; : Borek (ME), 2ex. Kodera M. Jeřáb popelavý : Staré Křečany (DC), 3ex. Lubo?.; : Zbyny (CL), 12ex. Procházka J.; : Zbyny (CL), 14ex. Procházka J.; : Stvolínky (CL), 2ex. Kurka P.; : Skalka (CL), 14ex. Kurka P.; : Jestřebí (CL), 2ex. Kurka P.; : Jílové (DC), 28ex. Rajchl O.; : Zákupy (CL), 4ex. Kurka P.; : Zahrádky (CL), 1ex. Hornek P.; : Doksy (CL), 1ex. Kurka P.; : Česká Lípa (CL), 3ex. Hornek P.; : Stvolínky (CL), 2ex. Kurka P.; : Jetřichovice (DC), 1ex. Lobotka J., Paulíček P., Nič V.; : Zahrádky (CL), 2ex. Kurka P.; : Jestřebí (CL), 3ex. Švec R. Lyska černá : Vliněves, pískovna (ME), cca 200ex. Toman V.; : Ústí n./l. - Vaňov (UL), cca 30ex. Zichová E.; : Tišice odkal. Spolany (ME), 123ex. Toman V. Slípka zelenonohá : Mělník, (ME), 17ex. a ex. Novotný K.; : Mělník, (ME), 6ad.+5juv. Svoboda I. Čejka chocholatá : Roudnice n./l (LT), 22ex. Toman V.; : Stvolínky (CL), 21ex. Kurka P. Vodouš tmavý : Tišice (ME), 4ex. Kodera M. 23

24 Vodouš šedý : Chabařovice, (UL), 1ex. Pikešová A., Vaník J.; Vodouš kropenatý : Mělník-Blata, (ME), 1ex. Svoboda I. Slučka malá : Borek (ME), 1ex. Kodera M. Koliha velká : Lenešický ryb. (LN), 3ex. Rulfová A., Telenský T. Racek bouřní : Rudníky mokř. Milada (UL), cca 20ex. Vondráček J.; Racek stříbřitý : Rudníky mokř. Milada (UL), cca 52ex. Vondráček J., Šutera V.; : Mariánské Radčice (MO), cca 10ex. Pikešová A., Vaník J.; : Rudníky mokř. Milada (UL), cca 45ex. Vondráček J.; : Labe Přerov-Děčín (DC), 3ex. Rohlík M. Racek tříprstý : Neratovice (ME), 1ad. Kodera M. Racek žlutozobý : Ústí n./l (UL), 1ex. Vondráček J. Holub doupňák : Bezděz (CL), 15ex. Novák J. Holub hřivnáč : Holany (CL), 1ex. Kurka P. Kukačka obecná : Tišice (ME), 1ex. Kodera M. Sova pálená : Lažany (CV), 1ex. Myška O. Sýc rousný : Rynartice (DC), 1ex. Sojka V.; : U Rychtrovky? (DC), 1ex. Sojka V.; : Vlčí hrádek (DC), 1ex. Lobotka J. Sýček obecný : Děčín-Staré město (DC), 1 vol.m Benda P.; : Černiv (LT), 1ex. Vaněk P.; : Lkáň (LT), 2ex. Vaněk P.; : Vojničky (LN), 1ex. Vaněk P. Kulíšek nejmenší : Kokotín (CL), 1ex. Závora J.; : Ždírec (LT), 1ex. Vaněk P.; : Doubice PRČŠ Hřebec (DC), 2ex. Sojka V.; : Český vrch (DC), 1ex. Šena V., Sojka V.; : Kuní vrch (DC), 1ex. Sojka V. Puštík obecný : Kámen Slunečné období (DC), 1M Horyna M.; : Duchcov (TP), 1ex. Žampachová J. Výr velký : Malý Suchý vrch (DC), 1F Sojka V.; : Hřebcový důl (DC), 1M+1F Paulíček P.; : Rynartice (DC), 2F Sojka V.; : Ferdinandova soutěska (DC), 1M Paulíček P. Kalous ušatý : Bílna (TP), 3ex. Pikešová A., Vaník J.; : Česká Lípa (CL), 8ex. Bienert?.; : Duchcov (TP), 6ex. Hanzlíková M. Kalous pustovka : Skalsko (MB), 1ex. Procházka J.; : Louny (LN), 5ex. Procházka J.; : Kostelec n./l. (ME), 1ex. Kodera M.; : Rudníky mokř. Milada (UL), 4ex. Vondráček J. Rorýs obecný : Borek (ME), 1ex. Kodera M. Ledňáček říční : Bínov Jílovský p. (DC), 2ex. Pulpán M.; : Novozámecký ryb. (CL), 1ex. Procházka J.; : Děčín Atlantik (DC), 1ex. Pulpán M.; : Josefův důl - př. (JN), 1ex. Dusík M.; : Ústí n./l. Střekov (UL), 1ex. Vondráček J.; : Kralupy n./v (ME), 1ex. Procházka J.; : Děčín Labe (DC), 1ex. Benda P.; : Mělník - Pšovka (ME), 1ex. Novotný K.; : Tišice odkal. Spolany (ME), 1ex. Toman V.; : Stvolínky (CL), 1ex. Kurka P.; : Duchcov (TP), 1ex. Hanzlíková M.; : Bynov Jílovský p. (DC), 1ex. Pulpán M. Chocholouš obecný : Kly - Záboří (ME), 3ex. Toman V.; : Mělník - Pšovka (ME), 3zp.M Svoboda I.; : Mělník - Pšovka (ME), 3ex. Svoboda I.; Skřivan lesní : Proseč (SM), 3ex. Jasso L., Šťastný V., J., P. Skřivan polní : Záryby (ME), 3ex. Kodera M.; : Lišany (LN), 1ex. Tichai M., Haifler M.; : Záryby (ME), 1ex. Kodera M.; : Ostrý (ME), cca 70ex. Vaněk P.; : Horní Podluží (DC), 2ex. Šena V.; : Liberec, (LB), 15ex. Pudil M. Linduška luční : Sedmihorky (SM), 1ex. Šťastný V., J., Vašek V. Konipas horský : Ohře-Žatec (LN), 1ex. Tichai M.; : Liberec (LB), 1ex. Dostál L.; : Vraňany (ME), 1ex. Toman V.; : Bílina (TP), 1ex. Pikešová A., Vaník J. Konipas bílý : Záryby (ME), 1ex. Kodera M.; : Záryby (ME), 1ex. Kodera M. 24

25 Brkoslav severní : Proseč (SM), 35ex. Jasso L.; : Jablonec n./n.(jn), 34ex. Dostál L.; : Benešov n./p. (DC), cca 30ex. Kopecký V.; : Česká Lípa (CL), cca 100ex. Honců M.; : Velké Hamry (JN), cca 30ex. Jůna M.; : Liberec (LB), cca 35ex. Pudil M.; : Kozákov (SM), 160ex. Šťastný V.; : Vysoká (ME), cca 45ex. Vaněk P.; : Frýdlant v Č. (LB), cca 30ex. Mikšíček J.; : Kozákov (SM), cca 250ex. Šťastný V.; : Nové Ouholice (ME), cca 15ex. Procházka J.; : Dubá (CL), cca 30ex. Procházka J.; : Kozákov (SM), cca 30ex. Hilger T.; : Proseč (SM), 18ex. Jasso L.; : Kozákov (SM), 60ex. Šťastný V.; : Mimoň (CL), 85ex. Kurka P.; : Mimoň (CL), 210ex. Kurka P.; : Újezd u Jestřebí (CL), 65ex. Dostál L.; : Hruboskalsko (SM), 28ex. Šťastný V.; : Přepeře (SM), 366ex. Šťastný V.; : Semily (SM), cca 30ex. Šťastný V.; : Semily (SM), cca 45ex. Šťastný V.; : Semily (SM), cca 30ex. Jůna M.; : Kozákov (SM), cca 60ex. Kverek P. a T., Šťastný V.; : Tišice (ME), 7ex. Kodera M.; : Kozákov (SM), 6ex. Šťastný J., Šťastný V.; : Stvolínky (CL), 68ex. Kurka P.; : Břehy (SM), cca 60ex. Šťastný J., Šťastný V.; : Valdštejnsko-Turnov (SM), 14ex. Šťastný V.; : Ústí n./l. severní trasa (UL), cca 30ex. Kapitulčinová J.; : Drahobuz (LT), cca 400ex. Vaněk P.; : Valdštejnsko-Turnov (SM), 5ex. Šťastný V., Vašek V.; : Ludvíkovice (DC), 3ad. Horyna M.; : Proseč (SM), 50ex. Jasso L.; : Černčice p. Milešovkou (TP), cca 20ex. Hanzlíková M.; : Kadaň (CV), cca 40-60ex. Kovács L.; : Valdštejnsko-Turnov (SM), 20ex. Šťastný J., Šťastný V.; : Horní Tříč (SM), cca 80ex. Klvaňovi P. a A.; : Ústí n./l.(ul), cca 90ex. Kapitulčinová J.; : Mimoň (CL), 42ex. Kurka P.; : Chotovice (CL), cca 20ex. Matula R. a F.; : Turnov (SM), cca 20ex. Šťastný V.; : Jílové (DC), 10ex. Rajchl O.; : Kadaň-Tušimice (CV), cca 50ex. Vlasák K.; : Most (MO), 19ex.Pikešová A., Vaník J.; : Výsypka Pokrok (TP), cca 10ex. Horák M.; : Česká Kamenice (DC), 30ex. Zichová E.; : Křižany (LB), cca 100ex. Zadrobilová L.; : Velenice (CL), cca 25ex. Tichý H.; : Hostín (ME), 21ex. Toman V.; : Ústí n./l. (UL), cca 20ex. Kapitulčinová J.; : Benešov n./p. (DC), 32ex. Kopecký V.; : Jenichov (ME), 50ex. Vaněk P.; : Kozly (ME), 23ex. Toman V.; : Střemy (ME), 30ex. Procházka J.; : Třebušín (LT), 20ex. Malý M.; : Liberec, (LB), 17ex. Pudil M.; : Rovensko p.troskami (JN), cca 50ex. Hilger T.; : Kníníce (LT), cca 30ex. Greguš L.; : Valdštejnsko (SM), 22ex. Šťastný V., Vašková H.; : Proseč (SM), 55ex. Jasso L.; : Ludvíkovice (DC), cca 30ex. Horyna M.; : Boreč vrch (LT), 10ex. Lukeš P.; : Šluknov (DC), cca 30ex. Šena V.; : Rumburk (DC), cca 30ex. Matějček J.; : Kamenická Nová Víska (DC), cca 40ex. Benda P.; : Frýdlant v Č. (LB), 107ex. Dostál L.; : Jablonné v Podj.(LB), cca 30ex. Dostál L.; : Horská Kamenice (JN), 150ex. Hilger T.; : Ždár (CL), 18ex. Vaněk P.; : Dubí (TP), 100ex. Bejdová J.; : Valdek (DC), cca 20ex. Šena V.; : Svojkov (CL), min.100ex. Čejka J.; : Brniště (CL), cca 80ex. Čejka J.; : Svitava - Záhořín (CL), cca 40ex. Čejka J.; : Dobranov (CL), cca 40ex. Čejka J.; : Doksy (CL), cca 90ex. Vaněk P.; : Velký Újezd (ME), 70ex. Vaněk P.; : Nebužely (ME), 1ex. Vaněk P.; : Tatobity (SM), 30ex. Jůna M.; : Kadaň (CV), cca 150ex. Vlasáková J.; : Proseč (SM), 110ex. Jasso L.; : Bílna (TP), cca 40ex. Horák M.; : Braňany (MO), cca 50ex.Vaník J.; : Lobeč (ME), cca 40ex. Vaněk P.; : Mělník (ME), 18ex. Vaněk P.; : Proseč (SM), 111ex. Jasso L.; : Ústí n./l (UL), cca 40ex. Polesná E.; : Duchcov (TP), cca 30ex. Hanzlíková M. Skorec vodní : Jílové (DC), 1ex. Rajchl O.; : Bynov Jílovský p. (DC), 1ex. Pulpán M.; : Děčín-Zámecký ryb. (DC), 2ex.(zp.M), Benda P.; : Železný Brod (LB), 20ex.Jasso L.; : Holoměř Klíšský p. (UL), 1ex. Vondráček J.; : Bohuňovsko-Jesenný (SM), 1ex. Hilger T.; : Benešov n./p. (DC), 6ex. Zichová E.; : Železný Brod (LB), 4ex.Hilger T.; : Děčín -Ploučnice (DC), 3ex. Pulpán M., Rohlík M.; : Děčín-Františkov n./p. (DC), 19ex./12km Rohlík M. 25

26 Červenka obecná : Březina (MB), 1ex. a Příšovice (LB), 1ex. Kverek P.; : Ústí n./l. pod Holoměří (UL), 1ex. Vondráček J.; : Stvolínky (CL), 1ex. Kurka P.; : Mělník (ME), 2ex. Svoboda I. Rehek domácí : Děčín-vých.nádr. (DC), 1M+1F Rohlík M.; : Počáply (ME), 1ex. Toman V.; : Česká Lípa (CL), 1ex. Kurka P. Kos horský : Vosecká b. (SM), 1ex.Jasso L.; : Morcinov (SM), 1ex. Šťastný V.; : Prackov-Vzdychánek (LB), 1M+1F Šťastný V. Drozd zpěvný : Ploukonice (SM), 1ex. Šťastný V.; : Liberec (LB), 2ex. Čejka J. Drozd kvíčala : Morcinov (SM), 925ex. Šťastný J.; : Prackov-Vzdychánek (LB), 461ex. Šťastný V.; : Kníníce (LT), 50-60ex. Greguš L.; : Turnov na Kamenci (SM), 219ex.Šťastný V.; : Most (MO), 21ex.Pikešová A.; : Příšovice ryb. Písečák (SM), cca 350ex. Kverek P, Šťastný J.; : Lenešice (LN), ex. Tichai M.; : Valdštejnsko (TU), cca 300ex. Šťastný V.; : Most (MO), cca 1000ex. Pikešová A., Vaník J. Drozd cvrčala : Prackov-Vzdychánek (LB), 63ex. Šťastný V.; : Hleďsebe (ME), 1ex. (kr.) Svoboda I.; : Hleďsebe (ME), 2ex. (kr.) Svoboda I.; : Vrchhůra (SM), 8ex. Šťastný V.; : Hořín (ME), 1ex. (kr.) Novotný K.; : Most (MO), 1ex.Pikešová A., Vaník J.; : Hořín (ME), 2ex. (kr.) Novotný K. Drozd brávník : Hamr (CL), 1ex. Kurka P.; : Lhotka ryb.(me), 2ex. Novotný K.; : Tajná (ME), 2ex. Vaněk P.; : Střemy (ME), 3ex. Vaněk P. Budníček menší : Borek (ME), 1ex. Kodera M. Sýkořice vousatá : Borek (ME), 2ex. Kodera M. Špaček obecný : Benešov n./p. (DC), 4ex. Kopecký V.; : Příšovice ryb. Písečák (SM), 6ex. Kverek P, Šťastný J.; : Příšovice ryb. Písečák (SM), 14ex. Jasso L, Šťastný V., J, P.; : Dolní Habartice (DC), 3ex. Kopecký V.; : Děčín - skl. Borek (DC), 4ex. Pulpán M., Rohlík M.; : Proseč (SM), 1ex. Jasso L.; : Stvolínky (CL), 8ex. Kurka P.; : Stvolínky (CL), 800ex. Kurka P.; : Dolní Zálezly (UL), 2ex. Zichová E.; : Kouly (ME), 16ex. Toman V.; : Hleďsebe (ME), 250ex. Svoboda I. Ťuhýk obecný : Sedmihorky (SM), 1juv. Šťastný V. Ťuhýk šedý : Novozámecký ryb.(cl), 1ex. Procházka J.; : Ješovice (ME), 1ex. Vaněk P.; : Tajná (ME), 1ex. Vaněk P.; : Lipá, Č.středohoří (LT), 1ex. Hanzlíková M.; : Markvartice (DC), 1ex. Bauer P., Kopecký V., Tutková; : Uhy pískovna (KL), 1ex. Procházka J.; : Mšeno (ME), 1ex. Procházka J.; : Malý Borek (ME), 1ex. Procházka J.; : Velký Újezd (ME), 1ad., Mšeno (ME), 1ad., Stránka (ME), 1ad., Mělnické Vtelno (ME), 1ad., Zahájí (ME), 1ad., Chorušice (ME), 1ad., Boreč (MB), 1ad., Trnová (MB), 1ad., Skalsko (MB), 1ad. Vaněk P.; : Zahrádky (CL), 1ad. Dostál L.; : Mšeno (ME), 1ex. Procházka J.; : Bořislav (TP), 2ex. Kosová Š.; : Vysoká Lípa (DC), 1ad. Benda P.; : Zahájí (ME), 1ad., Kadlín (ME), 1ad., Sikaly (MB), 1ad. Vaněk P.; : Tajná (ME), 1ex. Vaněk P.; : Horní Podluží Velký r. (DC), 1ex. Šena V.; : Zahrádky (CL), 1ad. Švec R. Ořešník kropenatý : Zákupy-Veselí (CL), 1ex. Tichý H.; : Dolní Chřibská (DC), 1ex. Sus V.; : Smrčí (SM), 1ex. Šťastný V.; : Mikulášovice (DC), 1ad. Šimek S.; : Duchcov (TP), 1ex. Žampachová J.; : Most (MO), 1ex. Pikešová A.; : Most (MO), 1ex. Pikešová A., Vaník J. Kavka obecná : Ústí n./l (UL), 2ex. Pikešová A., Vaník J. Havran polní : Děčín (DC), 2ex. Horyna M.; : Křešice, Boletice (DC), cca 200ex. Benda P. Krkavec velký : Děčín - Zoo (DC), 21ex. Rajchl O.; : Rumburk (DC), 12ex. Malý M.; : Dolní Habartice (DC), 16ex. Kopecký V.; : Rybniště (DC), 2ad. Sedlák M.; : Filipov (DC), 4ex. Malý M.; : Děčín - skl. Borek (DC), ex. Pulpán M., Rohlík M. 26

27 Pěnkava jikavec : Kralupy n./v (ME), 1ex. Procházka J.; : Kokořínsko-Houska (CL), 15ex. Procházka J. Čížek lesní : Záhoří (SM), cca 300ex.Jasso L.; : Jiříkov (DC), cca150ex. Šamša V. Čečetka zimní : Kozákov (SM), 180ex. Šťastný V.; : Proseč (SM), cca 160ex. Jasso L.; : Děčín (DC), 16ex. Kopecký V.; : Valdštejnsko-Turnov (SM), cca 170ex. Šťastný V.; : Josefodolská př. (JN), 18ex. Dusík M.; : Záhoří (SM), cca200ex. Jasso L.; : Hrušov (ME), cca 40ex. Toman V.; : Děčín (DC), 17ex. Rohlík M.; : Český Šumburk (JN), cca 200ex. Vidner F.; : Proseč (SM), cca 200ex. Jasso L. Křivka obecná : Romanov (ME), 2ex. Procházka J.; : Vosecká b. (SM), cca 50ex. Jasso L.; : Svatý Petr (TU), 6ex.Toman V.; : Kokořín Důl (ME), 7ex. Vaněk P.; : Jílové (DC), 1M ad. Rajchl O.; : Sněžník (DC), 1M ad. Rajchl O. Hýl obecný : Jílové (DC), 2M. Rajchl O.; : Ústí n./l. (UL), 2M+3F Vondráček J.; : Kadaň (CV), 3páry Kovács L.; : Bílna (TP), 3M Vaník J. Sněhule severní : Záhoří (SM), 2ex.Jasso L. Strnad luční : Dobroměřice (LN), cca 100ex. Vaník J.; : Ješovice (ME), 1zp.M Vaněk P.; : Blov (CV), 136ex. Bušek O.; : Křenek (ME), cca 80ex. Kodera M.; : Březno (LN), 4ex. zp. Tichai M., Remar R., Matyášová J.; : Záryby (ME), cca 100ex. Kodera M. (LB), okres; M samec; F samice; ad. dospělý; juv.=imm. mladý; p pár; 3y 3letý; (H), hnízdo; (kr.), kroužkován; str. připravil Ivan Svoboda VZPOMÍNKA NA ZDEŇKA JÓNA Je málo lidí o kterých se může bez nadsázky říci, že to je člověk čestný, slušný, poctivý, ochotný a kamarádský. Takovým byl Zdeněk Jón z Nového Boru, jeden z našich nejzkušenějších terénních ornitologůkroužkovatelů. Zdeněk Jón se narodil 5. února 1925 v Bratislavě, jeho rodiče se tam přestěhovali z Čech za výhodnou prací. V tomto kraji žil Zdeněk do 14 let. Již v dětství se zajímal o přírodu a především o ptáky. Byl i nadaný výtvarně a od mládí kreslil, hlavně rostliny. V roce 1939 se Jónovi vrátili do Čech do Křečkova u Poděbrad. Zde se Zdeněk, po dokončení měšťanské školy, vyučil strojním zámečníkem. Tam také začal chytat ptáky pro pražskou zoologickou zahradu, zejména vzácnější druhy. V roce 1942 se naučil preparovat ptáky u hajného V. Kubáta v obci Vlkava. Během života pak postupně pořídil velmi významnou dokladovanou sbírku 173 kusů dermoplastických preparátů ptáků z Českolipska, která je nyní uložena ve Vlastivědném muzeu v České Lípě. V pražské zoo se Zdeněk seznámil s mladým ornitologem Veleslavem Wahlem, který ho doporučil Ing. O. Kadlecovi za spolupracovníka Kroužkovací stanice. V roce 1944 se tedy Zdeněk Jón stal kroužkovatelem ptáků a členem ornitologické společnosti (ČSO). V roce 1946 se Jónovi odstěhovali do České Lípy a po dvou letech přesídlili do Nového Boru. Vojenskou službu vykonal Zdeněk v Litoměřicích, kde nastřeloval pušky, přitom si poškodil sluch a musel potom nosit naslouchátko. Zajímavé ale je, že ptačí zpěv většinou slyšel. 27

28 V roce 1958 se Zdeněk oženil s dívkou ze Slovenska. Do jejího rodiště často jezdil a kroužkoval tam bramborníčky černohlavé, dudky, ťuhýky i skalníky zpěvné. Nejvíce však Zdeněk kroužkoval ptáky na Českolipsku, jeho manželka mu přitom ochotně pomáhala. Podrobně znal NPR Novozámecký rybník a další lokality v regionu. Na bahňáky jezdil na Nechranickou přehradu, na Rozkoš u České Skalice i jinam. Chytal do sítí i sklopek, jichž měl přes 100 kusů a pokládal jich najednou až 40. Téměř všechna chytací zařízení si vyráběl sám, ať již to byly speciální sklopky, vrše, tenata, sítě, atd. Dovedl "ulovit" každého ptáka. Říkalo se o něm, že když žádný kroužkovatel určitý ptačí druh neumí chytit, tak Zdeněk Jón to dokáže. Jen v letech 1944 až 2000 okroužkoval ptáků ve 177 druzích. Z tohoto počtu mu přišlo 314 zpětných hlášení z 31 zemí od 63 druhů. Běžné druhy ptáků nechytal. Specializoval se zejména na chřástaly vodní (těch označil nejvíce ze všech kroužkovatelů), chřástaly kropenaté, brkoslavy severní, křivky obecné a další druhy. Vynikající výsledky měl u skřivanů lesních a lindušek lučních. Zdeněk je prostě uměl chytat! Jako první v Československu odchytil břehouše rudé a hned od nich dostal zahraniční zpětné hlášení. Chytil a preparací dokladoval prvního konipasa citrónového u nás, zjistil první hnízdění vlhy pestré v Čechách a první hnízdění sýkořice vousaté v NPR Novozámecký rybník. Výčet ornitologických kroužkovacích úspěchů Zdeňka Jóna je obrovský a není v možnostech tohoto článečku o všech psát. Zdeňkovi budiž ke cti, že si svoje praktické poznatky z terénní ornitologie nenechával pro sebe. Mnoho z jeho rad je např. použito v publikaci Hanse Buba "Vogelfang und Vogelberingug" (1967). Od Zdeňka Jóna získávali cenné rady i naši přední profesionální ornitologové. Sám jsem byl svědkem jednoho rozhoru Zdeňka Jóna s bývalým dlouholetým předsedou ČSO panem Doc. RNDr. W. Černým. Ten Zdeňkovi doslova řekl: "Pane Jón, nechte na hlavě, i já se mohu lecčemus od Vás přiučit". Zdeněk byl i vynikající skalničkář. Kolem původního bydliště v Novém Boru vytvořil nádherné alpinum. Po zbourání jejich domu, kvůli přístavbě Novoborské školy, kdy se musel přestěhovat do paneláku, si pronajal zahradu, ve které postavil skalku ještě větší a krásnější. V roce 1995 Zdeněk ovdověl, nadále žil sám, ale nepřestal se věnovat kroužkování ptáků. Kolem 80 let věku se zdravotní stav Zdeňka zhoršoval, nemohl již tolik vycházet do přírody za milovanými ptáky a tak alespoň pěstoval ve svém malém bytě tropické orchideje a jiné okrasné rostliny. A velmi úspěšně, všechny mu vždy kvetly. Prostě co Zdeněk dělal, to bylo vždy dokonalé! Na Silvestra 2008 se Zdeňkův zdravotní stav bohužel natolik zhoršil, že musel být převezen do nemocnice v České Lípě, zde zůstal jen 4 dny a potom byl hospitalizován v léčebně dlouhodobě nemocných v Novém Boru. Zde 24. ledna 2009 zemřel ve věku nedožitých 84 let. 28

29 Zdeňka Jóna jsem znal řadu desítek let, navštěvoval jsem ho velmi často a prožili jsme spolu mnoho nezapomenutelných chvil v přírodě při kroužkování a pozorování ptáků. Mnoho jsem se od něho z polní ornitologie naučil. Je mi bez něho moc smutno. Nikdy na něho nezapomenu, budiž čest jeho světlé památce! Stanislav Chvapil JIŘÍ MAREK JIŽ NENÍ MEZI NÁMI. Dne zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 61 let významný severočeský ornitolog a ochránce přírody Jiří Marek. Narodil se v Děčíně. Po základní škole začal v letech studovat Zemědělské odborné učiliště ve Zdibech Čakovicích, obor chovatel cizokrajných zvířat. Učiliště absolvoval pod patronátem ZOO Děčín, kam také v roce 1966 nastoupil a pracoval zde do roku V roce 1973 se stěhuje za prací na Hlubokou na Vltavou, kde nastupuje do nového zaměstnání v ZOO Ohrada a přímo zde také bydlí. Bohužel tehdejší režim jej donutil v roce 1979 opustit toto zaměstnání a tak je nucen opustit jeho zamilované Jižní Čechy a vrací se zpět do rodného Děčína. Vrací se zpět do ZOO Děčín, kde pracuje až do roku V tomto roce se stává se zaměstnancem CHKO Labské pískovce, kde pracuje až do roku 2000 jako strážce. Poté jako jeden ze spoluzakladatelů vstupuje do řad zaměstnanců Národního parku České Švýcarsko jako vedoucí strážní služby. Zde působí až do roku 2008, kdy mu zdravotní stav již nedovolil být řádným zaměstnancem. Přesto v jeho milovaném národním parku zůstává alespoň jako brigádník. Jak si na Jirku Marka vzpomínám já? Znal jsem se s ním už od svých 15 let, tzn. od roku Tehdy jsem se začal intenzivně zajímat o ornitologii a Jirka Marek se stal postupně mým učitelem a později i kamarádem. Velmi rád vzpomínám na to jak jsme spolu po sobotách a nedělích dělali v ZOO Děčín budky pro ptáky. Tehdy jsme tomu žertem říkali akce "Budkostav". Pravidelně jsem se zúčastňoval všech akcí, výletů, brigád či vycházek, které organizoval. Jirka Marek patřil v našem regionu (okres Děčín) mezi hlavní organizátory těchto akcí, které vždy pečlivě připravoval. Jednak to vycházelo z jeho povahy, ale také i z jeho aktivního členství v místní organizaci ČSOP, České společnosti ornitologické a funkce okresního konzervátora ochrany přírody, ale zejména z jeho hlubokého vztahu k přírodě. Marně bych vzpomínal, zda někdy na nějaké akci chyběl, jeho účast byla vždy 100%. Byl také manuálně velmi zručný, na rozdíl ode mne, a tak se postupně mezi námi zrodil určitý symbiontní vztah, kdy já jsem věci na podporu ptáků vymýšlel, on je pak technicky realizoval a společně jsem je v terénu instalovali. Rád také vzpomínám na to jak jsme spolu cíleně vyráželi do terénu vyhledávat určité konkrétní druhy velmi vzácných či skrytě žijících ptáků a musím přiznat, že většinou úspěšně. Jirka byl velmi zábavný člověk, který se rád smál a dokázal také legraci dělat, a to i ze sebe. 29

30 Asi každý má období, na které rád vzpomíná. Pro mne je to období, kdy jsem s ornitologií začínal a plnými doušky hltal každé pozorování ptáků, nálezy hnízd, kdy jsem byl stále zabořený do literatury, kdy jsem radostně ráno vstával a běžel do lesa na ptáky. Toto období je pro mne navždy spojeno s Jirkou Markem, který byl mým učitelem a rádcem, člověkem který formoval mé názory, přístup k životu a vnímání hodnot. Je pro mne jen stěží představitelné, že letošní jaro se už nebudu moci s Jirkou radovat z návratu tažných ptáků, z hnízdících sokolů, z mláďat čápů černých, tahu lososů a dalších malých i velkých věcí. Ti kdo ho znali tak dlouho jako já, ti kteří měli tu možnost jít alespoň chvíli po jeho boku životní poutí, nikdy nezapomenou na jeho schopnost radovat se z maličkostí, na jeho nakažlivý humor a nezdolný optimismus, který ho provázel až do konce. Pavel Benda Najdete na internetu Ornitologická skupina při Bílinské přírodovědné společnosti v loňském roce vytvořila internetové stránky s informacemi o její aktivitách. Navštivte stránku: APi Na webové stránce Společnosti spolupracovníků kroužkovací stanice najdete v digitální podobě nově zpracovanou Příručku k určování našich pěvců M. Hromádky a kol.. Je představena poprvé v ucelené, nezkrácené podobě. Příručka není vhodná pro naprosté začátečníky. Předpokládá určitou úroveň znalostí, danou zhruba rozsahem požadavků při zkoušce k získání oprávnění ke kroužkovací činnosti. Nicméně její dostupnost jistě uvítají všichni zájemci o studium této problematiky a obecné kapitoly mohou být užitečné každému pozorovateli. Například správné posouzení a pojmenování zbarvení opeření je jedním z nezbytných předpokladů pro správné určení ptáka v terénu a.j. SvI Termíny akcí: Na 21. března 2009 od 09:00 hodin je naplánovaná schůze ČSO v Praze Vršovicích (divadelní sál ZŠ, U Vršovického nádraží č.1) Vítání ptačího zpěvu 2009 se konají kolem prvního květnového víkendu na obvyklých místech pod vedením známých organizátorů. Kadaň , sraz je již tradičně v 9:00 hodin před budovou Kadaňského gymnázia. Zaměříme se na městské, parkové a polní ptáky, krom toho slíbil účast i významný botanik, tak bude povídání o avifauně doplněno povídáním o rostlinách. Vítání organizují členové ČSOP Kadaň "Zelená stopa". Přijďte se dovědět, co létá a roste kolem Vás. Kontaktní osoba: Michal Podhrazský (tel.: ) Mělník 02./ , jedno z mála stanovišť opět tradičně s programem na dva dny, sraz je v sobotu v 17:00 na levém břehu Vltavy (mapa na webu pobočky). Večer s buřty a praním ornitologického 30

31 prádla, krátce si zdřímneme ve spacácích a ráno vítáme zpěv. Odchyty s určováním stáří a pohlaví chycených ptáků do 11:00 hodin. Kontaktní osoba: Petr Lumpe (tel.: ) Česká Lípa před muzeem v 09:00, vycházka podél Ploučnice do Dubice, kde se rovněž seznámíte s určováním stáří a pohlaví chycených opeřenců. Kontaktní osoba: Miroslav Honců (tel.: ) Podrobnosti o dalších místech se dozvíte v dubnových Spolkových zprávách ČSO, nebo na webové stránce Výročí pracovní skupiny Sovy v Sebnitz/Saské Švýcarsko. Představenstvo pracovní skupiny Sovy v Sebnitz v Sasém Švýcarsku zve i od nás všechny přátele sov a zájemce, u příležitosti 25. výročí skupiny, na výroční schůzi, která se koná o posledním říjnovém víkendu ( ) v Sebnitz. Více podrobností přineseme v příštím čísle, případní zájemci se s nimi mohou seznámit již nyní na naší webové stránce. PUBLIKACE V příručce je zpracováno 181 druhu pěvců v 67 rodech a 24 čeledích. U 108 u nás hnízdících či běžně se vyskytujících druhů je vždy uvedeno určování stáří a pohlaví, u nezaměnitelných druhů je z úsporných důvodů druhové určení vynecháno. Vydánim na webu se stává dostupnou všem ornitologům, zoologům a muzejním pracovníkům pro práci se sbírkovým materiálem. Titul: PŘÍRUČKA K URČOVÁNÍ NAŠICH PĚVCŮ Autoři: HROMÁDKO, M., HORÁČEK, J., CHYTIL, J., PITHART, K., ŠKOPEK, J., Nakladatel: Nákladem autorů Vyšlo: 1/1992, 2/1993, 3/1998 Formát: brož. 147x214 mm, 1/60, 2/62 a 3/78 stran; Náklad: á V poslední fázi přípravy před tiskem došlo ke změně obálky. Odhad předpokládané ceny Kč opravdu velmi dobře vytištěné publikace velkého formátu na kvalitním křídovém papíře byl poněkud podhodnocen. Nicméně konečná částka je přiměřená kvalitě tisku i hodnotě obsahu. Kolik odborných publikací lze koupit za cenu 1,07.- Kč (resp. 1,30.- Kč) za jednu stránku. Titul: ATLAS MIGRACE PTÁKŮ ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Autoři: CEPÁK, J., KLVAŇA, P., ŠKOPEK, J., SCHRÖPFER, L., JELÍNEK, M., HOŘÁK, D., FORMÁNEK, J. & ZÁRYBNICKÝ, J. Ilustrace: PROCHÁZKA, P., BARTUŠKA, V., Nakladatel: AVENTINUM; Vyšlo: 11/2008; Cena: (650.-) Kč; Formát: 200x285 mm, pevná vazba, 608 stran; ISBN:

32 Titul: Aythya 1 - Monitoring vodních ptáků v České republice Autoři: Musil P., Musilová Z., Strnad M. Nakladatel: Katedra zoologie Př. f. U.K. v Praze Vyšlo: 11/2008; cena:??.- Kč Formát: 210x297 mm, brožovaná vazba, 125 stran. Publikace Aythya je určena především dobrovolným spolupracovníkům, bez jejichž práce si nelze výsledky jednotlivých projektů monitoringu vodních a mokřadních ptáků do značné míry představit. Přitom právě dobrovolní spolupracovníci, tj. sčitatelé v ČR by měli být pravidelně informováni o výsledcích a výstupech jednotlivých monitorovacích projektů. Publikace je určena i širší veřejnosti a je zaměřena především na popularizaci výsledků a udržení velkého množství dobrovolných spolupracovníků, resp. získáni nových. AYTHYA je otevřená i všem, kdo by chtěli presentovat své výsledky monitoringu či dalšího výzkumu vodních ptáků. Autoři uvítají i zasíláni fotografií, které mohou ilustrovat či doplňovat jednotlivé články a také upozornění na případné nepřesnosti, či chyby, které najdete v Aythya 1. Databázi výsledků Mezinárodního sčítání vodních ptáků je možno kdykoliv opravit či doplnit. Již nyní se podařilo například doplnit výsledky z ledna 2007 z velice významného úseku Labe mezi Roudnicí nad Labem a Litoměřicemi, a to zejména pro potápku malou, poláka chocholačku, hohola severního či morčáka bílého. Tyto údaje budou využity v dalších publikacích. Zpravodaj kromě vlastních výsledků sčítání obsahuje dalších sedm příspěvků zaměřených na některé druhy nebo dílčí výsledky na konkrétních lokalitách. Autoři se těší na kontinuální spolupráci. V následující Aythya 2, která by měla vyjít počátkem roku 2009, můžete předběžně očekávat souhrnný článek o výsledcích Mezinárodního sčítání vodních ptáků v roce 2008 včetně shrnutí dlouhodobých trendů početnosti zimujících populací jednotlivých druhů v letech , Dále by opět měly být presentovány výsledky mimo hnízdního (zimního) sčítáni hus v ČR v sezóně 2007/08 a Monitoringu letních shromaždišť husy velké v roce Nově se objeví články zaměřené na výsledky monitoringu hnízdních populaci vybraných druhů vodních ptáků a Monitoringu hnízdní populace kormorána velkého v České republice. Prostor bude věnován i nově připravovaným projektům monitoringu vodního ptactva. Z úvodního slova autorů upravil Ivan Svoboda Obálka: Ptáci roku mladí skorci vodní na Smědé , foto Jiří Hrouzek KOMINÍČEK - ZPRAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO. Vydává Severočeská pobočka České společnosti ornitologické jako informační zpravodaj pro vnitřní potřebu svých členů, náklad 110 výtisků A5. Příspěvky posílejte el. poštou na regionální kontaktní adresy pobočky, nebo na zpr.sepo-cso@tiscali.cz, případně jako listovní zásilku na Regionální muzeum Mělník, Mělník, náměstí Míru č. 54 (na poznámka:ornitologie) Příspěvky na web: cso.severnicechy@seznam.cz Redakční rada: Ing. P. Benda; Dr. M. Honců; M. Horák; Ing. P. Lumpe; Mgr. M. Pudil; Zodpovědný redaktor: I. Svoboda 16. března 2009 uzávěrka č