SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU

Transkript

1 15 LET SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO Z P R A V O D A J SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU č.24 září 2016.

2 OBSAH: Úvodník (M. Pudil) 2 Změny v adresáři 3 Jarní monitoring jeřába popelavého v roce 2016 na Českolipsku. (M. Honců) 3 Budky pro krutihlavy na výsypkách povrchových dolů. (J. a A. Vaníkovi) 5 Pozdní hnízdění drozda kvíčaly v intravilánu města. (I. Svoboda) 7 Monitoring lelka lesního aneb lelkování na Ralsku (M. Honců) 9 Akce pro veřejnost Vítání ptačího zpěvu Krátké zprávy Celostátní konference v Mikulově 14 Akce Zrcadlo 15 Představujeme nové knihy: D. FORSMAN 2016: Flight Identification of Raptors of Europe, North Africa and the Middle East. 16 ÚVODNÍK Nastal podzim, intenzita terénních aktivit klesá a tak mezi přepisováním získaných údajů a plánováním na příští sezónu zbývá čas i na organizační činnosti. Proto mi dovolte se u příležitosti patnáctiletého výročí založení Severočeské pobočky trochu zamyslet nad naší dosavadní činností a aktivitou. Nedá mi to a úvahu o aktivitách Severočechů začnu na jižní Moravě. Nedávno proběhla v Mikulově celostátní ornitologická konference, které jsem se zúčastnil. Setkal jsem se tam s mnoha lidmi z celé ČR a vlastně i ze Slovenska. Považuji konferenci za mimořádně zdařilou akci nejen po stránce odborné, ale zejména po stránce společenské. Vždyť většinu z nás zajímá, co dělají ornitologové nejen v našem okolí, ale i v jižních Čechách, na severní Moravě a dalších místech. Takovéto setkávání a předávání zkušeností, ale i zážitků a jejich sdílení, považuji za nesmírně cenné a obohacující. Vždyť jak často máte příležitost zapojit se do komunity cca 250 lidí obdobně naladěných? Součástí konference byla i členská schůze ČSO, kde byl zvolen nový výbor ČSO. Minulé výbory a zcela jistě i ten současný se hlasitě hlásí k podpoře činnosti poboček. Nicméně naše mateřská organizace pobočce může pouze vytvořit podmínky, nastavit rámce činnosti a podpořit ji finančně, ale vlastní aktivity jsou již jen a pouze na členech pobočky. Platí tedy, že pobočku máme takovou, jakou si ji uděláme. A zde je podle mého názoru trochu kámen úrazu. Severočeská pobočka ČSO patří k těm méně aktivním, čímž vůbec nechci říci, že její členové aktivní nejsou. Mnoho členů je zapojeno do celostátních programů, jako jsou různé monitoringy chráněných druhů, mapování hnízdního rozšíření, Jednotný program sledování ptáků, kroužkovací výzkumné akce (CES, RAS) a mnoho dalších ochranářských, výzkumných i osvětových aktivit. Za nejlepší počin dosavadní činnosti pobočky považuji vydávání 2

3 zpravodaje Kominíček. Mnoho lidí však má obavy poslat do něj svůj příspěvek s tím, že jejich psaní nebude dostatečně odborné a proto si vše raději nechají pro sebe. Kominíček není odborný vědecký časopis, je to náš zpravodaj, kde se vzájemně informujeme o svých aktivitách, pozorováních a nápadech. Navíc jsou redaktor či jeho spolupracovníci připraveni vždy s příspěvkem pomoci, překonejte proto prvotní ostych a podělte se s ostatními o své zážitky. Přes výše zmíněnou různorodou a nemalou aktivitu jednotlivých členů pobočky stále považuji aktivitu pobočky jako takové za poněkud nedostatečnou. Mnohé jistě souvisí s geografickými parametry územní působnosti z jednoho konce na druhý to je vzdušnou čarou 150 km a po silnici či vlakem mnohem více. Setkávání členů pobočky a jejich spolupráce či společné aktivity jsou tím značně ztíženy. To vede k tomu, že se řada členů pobočky vzájemně vůbec nezná. Ani po 15 letech činnosti se tak zatím příliš nesplnil jeden z důležitých, alespoň podle mého názoru, smyslů pobočky. Přeji tímto pobočce do dalších mladických let i do blížící se plnoletosti více společných aktivit, více radosti z pozorování ptáků, z jejich ochrany i ze společného sdílení zážitků. Ta první věc, kterou pro to můžeme udělat, je zvolit si nový výbor na nadcházející členské schůzi. Vybrat do něj naše zástupce, kteří budou aktivní a třeba jim i pomoci svými podněty, nápady i činností. Těším se. Martin Pudil ZMĚNY V ADRESÁŘI Novými členy Severočeské pobočky se prostřednictvím ústředí ČSO stali: Kateřina Moudrá z Prahy, Patricie Anzari z Děčína, Jan Suja z Chlumce a Alena Táboříková z Opočna u Loun. K datu má pobočka 89 členů platících příspěvky ČSO. JARNÍ MONITORING JEŘÁBA POPELAVÉHO NA ČESKOLIPSKU Ve dnech se uskutečnil monitoring jeřába popelavého na mokřadech rybníků Českolipska. Účastníci setkání se sešli na terénní stanici Správy CHKO Kokořínsko Máchův kraj v NPR Břehyně Pecopala. Ve večerních hodinách se uskutečnilo 5 přednášek s následující tématikou: M. Honců, J. Myška: Pokus o zjištění stáří Břehyňského rybníka dendrochronoanalýzou pařezů ze dna rybníka. M. Ticháčková: Dva nejúspěšnější jeřábí druhy popelák v. písečňák R. Kopecký: Příspěvek k poznání jeřábů na Českolipsku. J. Šťastný, V. Šťastný: Zajištění ochranných podmínek pro jeřába popelavého v okolí PR Žabakor. A. Vondra: Srí Lanka jako ornitologický ráj. 3

4 Ke všem přednáškám byly zajímavé diskuse. A. Vondra po své přednášce navrhl diskusi na téma "Český národní pták". Z pléna padaly různé návrhy od ušlechtilých: jako je orel, sokol, ledňáček, po poťouchlé, jako je straka, či krkavec. Některé se snažily zalichotit autorovi návrhu, který je vyznavačem modrého ptáka: modráček a dokonce i straka modrá. P. Lumpe nominoval hrdličku, která v sobě snoubí holubičí povahu s určitou agresivitou, což by české povaze docela odpovídalo. Jasno do tohoto problému chce vznést Z. Veselý, který chystá na příští rok vlastní referát, máme se tudiž na co těšit. K diskusi vybízel i podnět R. Kopeckého na téma rozlišeni pohlaví u jeřába popelavého podle tvaru červené skvrny na hlavě. Z vyjádření M. Ticháčkové vyplývá, že tvar červených skvrn na hlavě se může během ontogenetického vývoje měnit, proto je tento znak problematický. Podle P. Lumpeho je průkaznost těchto znaků nízká, zatím byla prokázána identita jen u 2 párů. Přimlouval bych se proto za shromaždování důkazů na toto téma. V sobotu ráno proběhlo fotografování účastníků a stanovení tras jednotlivým průzkumným týmům. Na společné fotografii účastníci monitoringu (zleva doprava): 1. Lubomír Peške, 2. Jiří Brožek, 3. Lenka Jeřábková, 4. Miroslav Honců, 5. Slavomír Valda, 6. Zdeněk Veselý, 7. Jan Myška, 8. Robert Kopecký, 9. František Stránský, 10. Vojtěch Šťastný, 11. Kamil Šrubař, 12. Zdeněk Šanc, 13. Alexandr Vondra, 14. David Šanc, 15. Jiří Šťastný, 16. Pavel Kurka, 17. Markéta Ticháčková, 18. Petr Lumpe, (foto J. Šťastný) Monitoringu se zúčastnilo 20 pozorovatelů, kromě 18 lidí na fotografii ještě K. Hlávka a J. Procházka, celkem bylo vytvořeno 8 průzkumných týmů. 4

5 Úhrnem bylo zjištěno na 70 ex. jeřába popelavého. Většina jeřábů byla bez kroužků, kroužek byl zjištěn pouze u 1 jeřába na Jílovce. Některé lokality byly navštíveny opakovaně několika týmy, což nebylo na závadu, vedlo spíše k upřesnění výsledků. Monitoringem bylo na Českolipsku prokázáno 24 párů jeřábů. Mimo Českolipsko byl navštíven rybník Chmelař u Úštěku, kde byly prokázány další 2 páry jeřábů. Některé páry začínaly hnízdit, stavěly hnízdo nebo seděly, jiné byly zastiženy na okolních polích. Zjištěný stav komplikují nehnízdící ptáci, kteří se různě potulují, např. skupina ex. na Novozámeckém rybníce, nebo na poli u Ramše bylo zastiženo 45 ex. Pozoruhodná byla skupina 6 ex. na Velkém Cvikovském rybníku. Podle nejnovějších zpráv z této skupiny patrně 2 páry mohly zahnízdit na Kunratických rybnících, třetí, podle údajů z předchozích či pozdějších pozorování, mohl patřit na r. Držník, kde během monitoringu jeřábi nebyli registrováni. Zpracoval Miroslav Honců BUDKY PRO KRUTIHLAVY NA VÝSYPKÁCH POVRCHOVÝCH DOLŮ. Nápad na cílené vyvěšování budek pro krutihlavy přišel v roce 2009, kdy jsme vyrobili a vyvěsili 10 budek na výsypce v Želénkách. Očekávali jsme sýkory koňadry a modřinky, brhlíky lesní a vrabce polní. Dva páry krutihlavů hned v prvním roce nás zde překvapily a utvrdily v plánech na příští sezóny. Do roku 2016 jsme vyvěsili celkem 109 hnízdních budek po celé ploše vnitřní výsypky Lomu Bílina, Radovesické výsypky, na výsypkách v Želénkách, Zabrušanech a Záluží u Litvínova a 98 v okolí Chabařovic a jezera Milada. Na vyvěšování a kontrole budek se kromě členů Ornitologické skupiny při Bílinské přírodovědné společnosti podíleli i pánové doc. Ing. Jiří Cibulka, DrSc. z České zemědělské univerzity, který vyvěšuje budky za podpory Severočeských dolů a.s. a Jan Suja, nejnovější severočeský kroužkovatel. Celkem máme na lokalitách rozvěšeno 246 budek, z toho na Bílinsku 148 a na Chabařovicku 98. Letos v budkách na Bílinsku zahnízdilo celkem 31 párů krutihlava v prvním hnízdění a 12 párů ve druhém hnízdění. To znamená, že obsazenost budek v prvním hnízdění byla 21% a v druhém 5

6 8%. Na Chabařovicku bylo obsazeno 31 v prvním a 9 v druhém hnízdění, tzn. obsazenost 32% v prvním a 9% v druhém hnízdění. Celkem bylo okroužkováno 628 mláďat, z toho na Bílinsku 320 a na Chabařovicku 308. V prvním hnízdění na Bílinsku bylo okroužkováno 252 mláďat a při druhém hnízdění 68, na Chabařovicku 257 mláďat při prvním a 51 při druhém hnízdění. Nejnižší počet mláďat na Bílinsku v budce v prvním hnízdění byla 2 mláďata nejvyšší 11, ve druhém hnízdění potom 3 a 8 jedinců. Na Chabařovicku se počty mláďat v budce pohybovaly mezi 4 a 11 v prvním 2 a 8 ve druhém hnízdění. Za letošní sezónu nemáme na Bílinsku ani jeden případ prokázané predace nebo opuštění snůšky. Na Chabařovicku došlo v průběhu deštivého období k opuštění jedné budky s mláďaty a tří nevylíhnutých snůšek v prvním hnízdění. V průběhu druhého hnízdění došlo k opuštění dvou nevylíhnutých snůšek z neznámých důvodů a jedné s mláďaty kvůli obsazení budky sršni. Kromě kroužkování mláďat se věnujeme i odchytům a kroužkování dospělců, kteří se do budek ochotně vracejí. Máme několik jedinců, kteří se do stejné budky vrací opakovaně. Rekordmanem je samice, která ve stejné budce zahnízdila tři sezóny po sobě, pak nám budku nějaký nenechavec ukradl. Už máme i několik mláďat, která v následující sezóně zahnízdila v sousedství své rodné budky. A jak se chová krutihlav při hnízdění a jaké jsou pro něj vhodné budky? Naše budky mají průměr vletového otvoru 35mm. Všechny ostatní parametry jsou na možnostech a fantazii výrobce. Máme budky se základnou 15x15 cm, ale i 30x30 cm. Barvy jsou samozřejmě lepší nenápadné, už kvůli výše zmíněným nenechavcům. I umístění budek je variabilní. Malé stromky, doupné stromy, sloupy, oplocenky. Důležité na umístění je, aby v okolí byl přístup k mravencům. Není třeba, aby byly budky umístěny na okraji louky, stačí u rozvolněných křovin, nebo u čerstvé lesnické výsadby. Krutihlavi také preferují budky vyvěšené v místech se skupinovou výsadbou před solitérními stromy v prostoru luk. Rozestupy mezi budkami by měly být větší, protože krutihlavi jsou silně teritoriální a ve svém okolí nesnesou žádné sousedy a neváhají vyházet celé snůšky. Takto vyklizenou budku poznáte spolehlivě, protože ptáci takto vyházenou snůšku udržují čistou po většinu hnízdění. Letos jsme měli několik případů, kdy si krutihlavi navzájem vyhazovali své snůšky a to i několikrát, než jeden pár zahnízdil a druhý lokalitu (budku) opustil či přestal obhajovat. Většina budek na Bílinsku a v okolí jezera Milada je umístěna v poměrně mladé lesnické rekultivační výsadbě. Severočeské doly a.s. ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze na rekultivovaném území další přírodovědný výzkum dlouhodobě podporují. Další výzkum ukáže, jaký vliv na krutihlavy bude mít stárnutí těchto porostů. Jiří a Anna Vaníkovi, foto Jan Suja 6

7 POZDNÍ HNÍZDĚNÍ DROZDA KVÍČALY V INTRAVILÁNU MĚSTA. Úvodem. Postupným osídlováním Evropy ze severu se kvíčala rozšířila do severních Čech a k Pardubicím v polovině XIX. stol. Progresivní šíření na JZ a na Moravu na přelomu století do r se střídalo se stagnací. Po roce 1950 opět nastává další progresívní fáze, patrná na jižní Moravě, se zvyšováním populace jsou osídlována lidská sídliště v jižních Čechách. Kvíčala je nejpočetnější ve středních polohách, ale od 70-tých let min. stol. zaplnila i nížiny jižní Moravy zatímco v Polabí a Poohří jsou v osídlení mezery. S oblibou hnízdí v menších koloniích, osamocené páry jsou méně časté. Hnízdí jak na okraji lesů v blízkosti luk, pastvin a vodních ploch, tak ve stromořadích a břehových porostech. V posledních desetiletích proniká do vesnic a měst, kde hnízdí v zahradách, na hřbitovech i solitérních stromech v městské zástavbě. Tolik ve zkratce z literatury (Fauna ČR). Materiál. Padesát minut před východem slunce odjíždíme na CESový odchyt. Za svítání je na panelovém sídlišti klid a varování kvíčaly velmi nápadné. Kolega jej zaregistroval 10 dní před tím, ale (Novotný K., databáze avif) odpoledne po návratu z odchytu si dal tu práci, úspěšně hnízdo dohledal a se zadostiučiněním mě sdělil pozitivní výsledek svého pátrání. Hnízdo se nacházelo mezi panelovými domy na javoru mléči ve vidlici u kmene cca 10m vysoko, a na okraji hnízda posedávala dvě žadonící mláďata. Podle pozdního data jsme předpokládali, že jde o náhradní hnízdění. O dva dny později, odpoledne po krátkých intenzivních přeháňkách jsem pozoroval tři nedorostlá mláďata hlasitě se dožadující potravy v korunách okolních stromů. Dne hodinu po poledni jsem se věnoval tzv. balkonové ornitologii a cca 70 minut sledoval pár kvíčal při stavbě hnízda. Stavěly od předchozího hnízda 100 m přes ulici, na boční větvi akátu ve výšce 19,5 m. Samice doprovázená samcem sbírala hnízdní materiál na pokoseném trávníku v nejbližším okolí hnízdního stromu, jednou si z vody ve víku kanalizace pod hnízdním stromem vybrala pravděpodobně mokré listí a jednou zalétla na střechu panelového domu, kde jako materiál ke stavbě hnízda lze nalézt jenom mech. Na hnízdě se zdržovala 2 3 minuty a během hodiny přinesla hnízdní materiál osmkrát. Ten den byl základ hnízda, resp. hnízdo rozestavěné tak z 30%. Podle toho jsem předpokládal, že se stavbou začali den před tím, tj Ve stavbě pokračovali každý den až do O den později celé odpoledne se kvíčaly již neukazovaly, a dalších deset dní je prakticky nebylo vidět. Během této doby jsem se dvakrát pokusil ověřit přítomnost ptáků pomocí nahrávky, na kterou samec reagoval vykouknutím z listoví sousedního javoru na důkaz, že je na stráži. Podle výpočtu jsem předpokládal líhnutí mláďat Toho dne oba rodiče celý den pilně krmili, což i přes velmi teplé dny by nasvědčovalo tomu, že mláďata mohla být již dva dny stará. Rodiče sbírali potravu, tak jako při 7

8 sběru hnízdního materiálu, na trávníku pod hnízdním stromem a v jeho nejbližším okolí. Občas zalétli přes ulici na trávníky do teritoria prvního hnízda, nebo přes panelák do objektu Gymnázia Jana Palacha, kam na trávníky zaletovali sbírat potravu i při dokrmování mláďat po opuštění hnízda z předchozího hnízdění. Dne byla tři mizerně poletující mláďata (s centimetrovými ocásky) krmena v okolí hnízda a (Novotný K., databáze avif) adult krmil dvě žadonící mláďata v Kriegelově ulici uprostřed panelového sídliště cca 250 m od hnízda. Diskuse. V literatuře (Fauna ČR) je shrnuto, že hnízdí od konce března do konce června. Malá část populace hnízdí pravděpodobně 2x, což dokázat je obtížné (Lübcke, Furrer l. c.). Stavba hnízda: 4 5 dní; snůška (5 9? dní) 1. vejce při dostavbě hnízda; inkubace dní; hnízdní péče dní; pohnízdní péče 7 14 dní. Z 314 hnízd v ČR podle sloupcového grafu hnízdí cca 2% v březnu, 72% v dubnu, 21% v květnu a 5% v červnu. Z dílčích dat lze dopočítat průběh obou hnízdění. Stavba hnízda snůška inkubace hnízdní péče 1. hnízdo: (5 dní) (3 vejce) (12 dní) (11 dní) 2. hnízdo: (5 dní) (3 vejce) (12 dní) (11 dní) Pozice hnízd a potravní okrsky drozda kvíčaly uprostřed sídliště v Mělníku. 8

9 Relativně malá hnízda, do nichž se tři mláďata s ocásky cca 10mm nevešla a již 10. den posedávala na okraji hnízda, mohla být příčinou časného opuštění hnízd. Mezi vyvedením mláďat z prvního a zahájením stavby dalšího hnízda uplynulo 11 dní. Také pozorování mláďat z druhého hnízda dokrmovaných 9. den po opuštění hnízda odpovídá více než polovině délky pohnízdní péče uvedené v literatuře a lze předpokládat, že hnízdění mohla být úspěšná. Nabízí se otázka, jakou aktivitou strávil kvíčalí pár hlavní část svého reprodukčního cyklu, t.j. od 1. dubna do 15. května. Dá se předpokládat, že mírná zima a relativně příznivé jaro poskytly vhodné podmínky, a také dostatek času na 3. (resp. 1.) hnízdění. Přestože ve Fauně o hnízdění kvíčaly v červenci chybí zmínka, pro toto období není pozorování zase tak výjimečné. V databázi avif lze od roku 2011 v druhé polovině července nalézt dvacet záznamů v hnízdní kategorii C, 14x C12, 3x C14 a 3 nálezy hnízda s mláďaty. Ivan Svoboda Šťastný K., Hudec K., a kol. 2011: Fauna ČR Ptáci 3/1. Sv.30/1:s Databáze avif MONITORING LELKA LESNÍHO ANEB LELKOVÁNÍ NA RALSKU 2016 Sčítání lelka lesního (Caprimulgus europaeus) na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko v r se uskutečnilo ve dvou termínech - v první dekádě června ve dnech a druhé v první dekádě července, Sčítalo se podle stanovené metodiky, kdy se prochází ve večerních až nočních hodinách (zpravidla mezi 20:00 24:00 hodinou vhodnými, předem vytipovanými trasami (liniemi) a na nejpříhodnějších místech (paseky, průseky apod.) se zastavuje a naslouchá, jestli nebudou zpozorovány nějaké projevy jeho přítomnosti. Pokud se lelek spontánně neozývá, může být vyprovokován nahrávkou. Zaznamenávají se samozřejmě i lelci vizuálně pozorovaní. Vše se zapisuje do tabulek a map. Podrobné výsledky se zasílají správci ptačí oblasti, tedy Správě CHKO Kokořínsko. Jako základnu k našim podvečerním a nočním vycházkám za lelky jsme v prvním termínu setkání využili chatu Správy CHKO Kokořínsko Máchův kraj na Břehyni. Sčítalo 7 lidí (Karel Filip, Miroslav Honců, Robert Kopecký, Jan Myška, Jiří Štastný, Rasťa Švec, Alexandr Vondra) rozdělených po dvojicích či jednotlivě na 5 trasách: v závěru Hradčanského letiště a u Vavrouškova rybníka na trase cca 2,5 km, v oblasti rašeliniště Pustý rybník na trase asi 3 km, v okolí Břehynského rybníka cca 10 km, na bývalé Vrchbělské střelnici cca 3 km a nově na pasekách u Okřešic, cca 3 km. 9

10 Při druhém setkání organizátor R. Švec nevzal v úvahu, že se hraje semifinále mistrovství Evropy ve fotbalu, a tak vzniklo dilema mezi fotbalem a lelky, ale nakonec se účastníci přiklonili k monitoringu lelků a na odpočinkové místo na okraji Strážova ve čtvrtek ve 20:00 hod. dorazili ve složení K. Filip, M. Honců, R. Kopecký s přítelkyní I. Vobořilovou, manželé Sládečkovi, J. Myška, J. Štastný, R. Švec, A. Vondra, a kromě předchozích lokalit přidali monitoring na pasekách v okolí Máchova jezera na trase cca 1,5 km. Vzhledem k příznivému počasí (teplá jasná noc) se většina lelků ozývala spontánně bez provokace nahrávkou. Nahrávky jsme přesto používali v obou termínech sčítání a je zajímavé že se občas paradoxně ozvaly i jiné druhy než lelci, v závěru Hradčanského letitě a na Vrchbělské střelnici sluka lesní (Scolopax rusticola), na Vrchbělské střelnici v jednom případě křepelka obecná (Coturnix coturnix). Během tohoto monitoringu natočil Karel Filip video zachycující lelka lesního v letu a při vrčení na větvi stromu. Zmiňované video umístil autor na YouTube a můžete ho zhlédnout pomoci tohoto odkazu: V prvém termínu jsme celkově sečetli 18 lelků, v druhém termínu celkem 19 lelků, což je celkem povzbudivý výsledek a doklad toho, že populace lelků je v oblasti celkem stabilizovaná. Nutno však podotknout, že se letos sčítalo na dvou nových trasách a na některých lokalitách, jmenovitě na rašeliništi Pustý rybník byla zaznamenána v druhém termínu absence lelků a oproti minulému roku úbytek 2 lelků. V oblasti vzniká díky lesnímu hospodaření a občas i lesním polomům spousta nových pasek což je pro lelky příznivá okolnost, na druhé straně řada klasických lokalit původního výskytu lelků (závěr Hradčanského letiště, Vrchbělská střelnice) intenzivně zarůstají náletem stromů, které výskyt lelků negativně ovlivňují, takže zde časem budou potřebné asanace. Na závěr bychom chtěli vyjádřit velký dík všem zúčastněným, za nezištně odvedenou práci i za milou společnost. Za možnost využití chaty na Břehyni děkujeme vedoucímu Správy CHKO Kokořínsko Máchův kraj ing. L. Pořízkovi a správci ing. P. Lumpemu. Těm, kteří by se chtěli lelkování příští rok zúčastnit vzkazujeme: Ozvěte se, rádi vás přivítáme mezi námi. Se souhlasem zpracovatele závěrečné zprávy R. Švece a doplňkem a korekturou J. Myšky. zpracoval Miroslav Honců AKCE PRO VEŘEJNOST V ROCE Duchcov - V neděli proběhlo v Duchcově na Teplicku Vítání ptačího zpěvu. Procházka vedla Zámeckou zahradou, kde (zejména pro děti) bylo nejzajímavější pozorování krmení mláďat sýkory modřinky v dutině starého stromu. Ve větších dutinách stromů u zahrádek pro změnu krmily svá mláďata dva páry špačků. Vycházka byla zakončena u Dubského rybníka, kde proběhla ukázka kroužkování ptáků. Účastníci 10

11 viděli pěvušku modrou, červenku obecnou, sýkoru koňadru, kosa černého, budníčka menšího, cvrčilku zelenou, pěnkavu obecnou (samce i samičku), pěnici černohlavou, lindušku lesní, střízlíka obecného, krutihlava obecného, měli možnost porovnat samce lejska černohlavého a bělokrkého. Velkým překvapením byl krásně zbarvený samec žluvy hajní. V závěru Vítání bylo pro děti i dospělé připraveno několik her s ptačí tématikou. Než se účastníci rozešli, obdrželi dospělí materiály od ČSO a děti sladké odměny od Bílinské přírodovědné společnosti. V letošním roce se sešlo 30 dospělých a 28 dětí. Vycházku, soutěže, odchyt a kroužkování ptáků připravili Miroslav Horák, Martina Hanzlíková, Pavel Vít. Údiv v dětských očích možná se tu rodí trvalý zájem o přírodu. Martina Hanzlíková Krásná Lípa - Již tradičně patřila první květnová sobota v Krásné Lípě populární ornitologické akci zvané Vítání ptačího zpěvu v Českém Švýcarsku. Krásné jarní počasí přilákalo na čtyřicet malých i velkých amatérských ornitologů, kteří se v časných ranních hodinách sešli u sídla Správy národního parku České Švýcarsko. Úvod patřil tradičně ukázkám nových přírůstků do sbírky ptačích vycpanin správy národního parku a seznámení s novou ornitologickou literaturou. Pavel Benda, ředitel správy národního parku a zároveň vynikající terénní ornitolog, také účastníkům připomenul v loňském roce vydané cédéčko Ptáci Českosaského Švýcarska, které mají zájemci možnost zakoupit v informačních střediscích 11

12 národního parku a které je výbornou učební pomůckou pro všechny, kteří se chtějí naučit poznávat naše ptáky podle jejich hlasu (CD vydala Česká společnost ornitologická ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko). Účastníci se také seznámili s řadou propagačních materiálů s ornitologickou tematikou, včetně speciálního čísla časopisu Ptačí svět věnovaného ptákovi roku 2016 července obecné a aktuálního čísla zpravodaje Ornitologického klubu při Labských pískovcích. Po úvodní části se ale již všichni těšili na výlet probouzející se jarní přírodou, který opět směřoval k Přírodní rezervaci Velký rybník, významné ornitologické lokalitě nacházející se v ptačí oblasti Labské pískovce. Díky příznivému počasí se podařilo pozorovat či zaslechnout 41 druhů ptáků v celkovém počtu 119 jedinců. K nejzajímavějším zaznamenaným druhům patřili majestátní jeřábi popelaví, protahující volavky popelavé a čejky chocholaté, luňák červený, a pár ohrožených bekasín otavních, u kterých se podařilo najít i jejich umně skryté hnízdo na zemi. Během odchytu drobných pěvců byl dokonce zaznamenán slavík modráček středoevropský, který byl na této lokalitě pozorován vůbec poprvé za celou dobu pořádání Vítání ptačího zpěvu (tj. od roku 2006). Vyvrcholením velmi vydařené letošní akce bylo kroužkování odchycených pěvců. V letošním roce se podařilo odchytit rekordních šestnáct ptáků v jedenácti druzích (hýl obecný, sýkora modřinka, sýkora koňadra, linduška luční, budníček větší, budníček menší, pěnkava obecná, pěnice hnědokřídlá, pěnice slavíková, bramborníček hnědý a již zmíněný slavík modráček středoevropský). Věříme, že stejně úspěšní budeme i v příštím roce 2017! Vítání ptačího zpěvu v Českém Švýcarsku uspořádala Správa NP České Švýcarsko ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a členy Ornitologického klubu při Labských pískovcích. Richard Nagel, Správa NP České Švýcarsko Roudnice nad Labem výsledky Vítání ptačího zpěvu Vycházka do jarní přírody spojená s poslechem ptačího zpěvu a pozorováním ptáků se uskutečnila v sobotu 30. dubna 2016 od 7:00 hodin do 10:30 hodin na trase z Roudnice n. L. přes most řeky Labe, po pravém břehu toku do lužního lesa tzv. Ostende u obce Vědomice. Celková délka trasy cca 5 km. Účast 15 osob. Počasí: klidno, slunečno, v 7:00 hod. +3 C, později +13 C. Účastníci byli v úvodu informováni o všech věcech daných organizačními pokyny ČSO. Pozorované a slyšené druhy ptáků a jejich počty: 18 kachna divoká 5 vrabec polní 2 konopka obecná 13 jiříčka obecná 5 zvonek zelený 2 rehek domácí 12 rorýs obecný 4 hrdlička zahradní 2 pěvuška modrá 8 holub hřivnáč 4 konipas bílý 2 sýkora babka 12

13 8 racek chechtavý 4 kulík říční 1 brhlík lesní 8 špaček obecný 4 pěnkava obecná 1 moták pochop 7 kos černý 4 slavík obecný 1 pěnice hnědokřídlá 7 vlaštovka obecná 4 stehlík obecný 1 písík obecný 6 sýkora modřinka 3 budníček menší 1 poštolka obecná 6 vrabec domácí 3 sojka obecná 1 racek bouřní 5 pěnice černohlavá 2 červenka obecná 1 strnad obecný 5 sýkora koňadra 2 drozd zpěvný Celkem 40 druhů ptáků 162 jedinců. Dne 12. května 2016 od 18:00 hodin se uskutečnila v sále galerie moderního umění v Roudnici n. L. přednáška v celkové délce 2 hodin včetně diskuse. Téma přednášky: Národní park Everglades - USA, Florida, světová biosférická reservace, světové přírodní dědictví. Hovořil, digitálními snímky a nahrávkami hlasů ptáků z Everglades doprovázel Mgr. Stanislav Chvapil, Prom. ped. Přednášky se zúčastnily 43 osoby. Na obě akce, uskutečněné k evropskému festivalu Vítání ptačího zpěvu byly v Roudnici n. L. vyvěšeny plakáty, informoval o nich městský rozhlas a Roudnické noviny. Stanislav Chvapil Česká Lípa V České Lípě proběhlo Vítání ptačího zpěvu Před budovou VMG v Č. Lípě se sešlo 40 lidí, včetně 11 dětí Mezi účastníky byly rozdány propagační materiály zaslané centrálou ornitologické společnosti v Praze. Během exkurze směřované k Holému vrchu a údolím Ploučnice k slepému rameni řeky v Dubici bylo zjištěno celkem 47 druhů ptáků o 195 ex. Nejpočetněji byli zastoupeni rorýsi v 40 ex., a drozd kvíčala v 15 ex. Ze vzácných druhů byly zjištěny: cvrčilka říční, cvrčilka zelená, čáp bílý, ledňáček říční, luňák červený a slavík obecný. Na kroužkovacím místě v Dubici bylo nainstalováno asi 40 m ornitologických sítí, do kterých bylo odchyceno 9 druhů ptáků v 13 ex. Exkursi spojenou s poznáváním hlasu ptáků vedl M. Honců, odchyt a kroužkování zajišťoval P. Lumpe a M. Ticháčková. Akci doprovázelo krásné slunečné počasí, množství ptáků a velký zájem i spokojenost účastníků. Tabulka počtu pozorovaných + chycených a kroužkovaných ptáků. 4 brhlík lesní 4+2 kos černý 2 sojka obecná 5+1 budníček menší 1 kukačka obecná 3 straka obecná 2 budníček větší 1 labuť velká 2 strakapoud velký 1 cvrčilka říční 0+1 ledňáček říční 1 sýkora babka 1 cvrčilka zelená 1 lejsek šedý 5+3 sýkora koňadra 1 čáp bílý 1 luňák červený 0+1 sýkora modřinka 2 červenka obecná 10+1 pěnice černohlavá 10 špaček obecný 15 drozd kvíčala 1 pěnice pokřovní 2 ťuhýk obecný 2 červenka obecná 3M pěnkava obecná 10 vrabec domácí 13

14 15 drozd kvíčala 0+2 pěnice slavíková 5 vrabec polní 2 drozd zpěvný 3 poštolka obecná 5 vlaštovka obecná 2 holub hřivnáč 1 rákosník obecný 1 zvonohlík zahradní 3 hrdlička zahradní 0+1 rákosník proužkovaný 2 zvonek zelený 5 jiřička obecná 3M rehek domácí 1 žluna zelená 10 kachna divoká 1M rehek zahradní 1 žluva hajní 1 káně lesní 40 rorýs obecný Pozorov: 182 ex. 43 druhů 1 konipas bílý 8M+1 slavík obecný Chycených: 13 ex. 9 druhů Ledňáček v ruce je vždy vděčným objektem. Miroslav Honců KRÁTKÉ ZPRÁVY. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE OD V MIKULOVĚ KAŽDÝ PTÁK SE POČÍTÁ. V rámci konference se v sobotu 15. října od 9:30 hodin uskutečnila podzimní členská schůze ČSO. Program Volba volební komise pro volby výboru a kontrolní komise ČSO Etický kodex člena ČSO (hlasování) Co dělala ČSO v uplynulém roce? ČSO a ochrana mokřadů 14

15 LIFE PannonEagle vyhledávání otrávených návnad pomocí psů Významné akce roku 2017 Vyhlášení výsledků voleb výboru a kontrolní komise Losování odměn JPSP Od 11:30 pokračoval konferenční program, v rámci nějž od 15:15 proběhla panelová diskuse k 90. výročí založení ČSO. Výbor ČSO připravil znění Etického kodexu člena ČSO, který do písemné formy kodifikuje pravidla, která by měli členové při své činnosti dodržovat (většina tak i činí). Finální verze byla předložena k hlasování a schválena na členské schůzi. SvI. AKCE ZRCADLO. Řada členů severočeské pobočky již několik let pravidelně navštěvuje odchytovou akci na rybníku Zrcadlo u Mlýnce, okres Jičín. Buď jako aktivní kroužkovatelé, nebo jen na krátkou návštěvu. Vedle systematického odchytu po dobu sedmi dní v první polovině srpna akce plní i společenskou funkci. Poznávají se zde i ornitologové, kteří se jinak v terénu nepotkají. Atmosféru na Zrcadle kolem půl jedenácté večer zachytil Jan Myška. 15

16 Flight Identification of Raptors of Europe, North Africa and the Middle East Autor: FORSMAN Dick Helm Identification Guide Series Vyšlo: 31/08/2016 Pevná vazba: 240x170 mm, cena $58/ stran, 1095 barevných fotografií, 7 barevných a černobílých ilustrací, 1 barevná tabule ISBN-13: Dravci jsou všeobecně obtížně určitelní, i když jsou dobře vidět. V rozporu s očekáváním, je jednodušší identifikovat dravce v letu, než sedícího, a je štěstí, že většina dravců je obvykle vidět v letu. Konečně tu je průvodce dravců západní palearktidy. Pokrývá více než 60 druhů zeměpisné oblasti, na níž je Evropa, severní Afrika, Střední východ, včetně Arabského poloostrova, a na východ do Střední Asie. Fotografický průvodce úchvatných snímků, z nichž většina je vyhrazena pro letovou identifikaci, nebyly nikdy dříve publikované. Důkladný text pokrývá všechna stadia opeření, věku a každý druh je ilustrován řadou fotografií pokrývajících všechny hlavní šaty. Tato kniha nenahrazuje, ale doplňuje předchozí Forsmanovu knihu dravců v Evropě a na Středním východě: The Raptors of Europe and The Middle East. A Handbook of Field Identification. (ISBN-13: ) Ta se zabývala identifikací ptáků, jak sedících, tak i za letu, zatímco nový průvodce se zaměřuje především na identifikaci v letu. K 60 druhům je přidáno několik stránek výrazných ras a známých hybridů. Několik stran pokrývá různé důležité funkce, jako je distribuce, chování, variace opeření a rizika v identifikaci. Tato nová kniha, zdůrazňuje udivující podobnosti mezi některými taxony a neuvěřitelnou variabilitu, která mezi druhy je. Pokud vůbec něco, opět jsem si méně jistý. říká autor knihy. Stejně tak s touto knihou bude stále těžké dravce určit. A proto je důležité si uvědomit, že žádná kniha nemůže nikdy nahradit čas strávený v terénu. z internetu upravil SvI. Obálka: Ilustrační obrázek - Krutihlav obecný v budce. foto: Jan Suja. KOMINÍČEK - ZPRAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ pobočného spolku. Vydává SčP ČSO jako informační zpravodaj pro vnitřní potřebu svých členů v nákladu 100 výtisků form. A5. Příspěvky posílejte el. poštou do redakce na zpr.sepo-cso@tiscali.cz, případně jako listovní zásilku na pracoviště CHKO Kokořínsko Máchův kraj, Komenského č. 48, Doksy (na s poznámkou: Kominíček) nebo na regionální kontaktní adresy pobočky. Novou webovou stránku pobočky najdete na: Redakční rada: Ing. P. Benda, Ph.D; RNDr. M. Honců; Ing. P. Lumpe; K. Novotný; Mgr. M. Pudil; Zodpovědný redaktor: I. Svoboda 30. září 2016 uzávěrka č