ZÁPIS ZE SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ POBOČNÉHO SPOLKU.

Transkript

1 ZÁPIS ZE SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ POBOČNÉHO SPOLKU. Schůze se uskutečnila v kinosále Správní budovy Zooparku v Chomutově v době od 10:00 do 14:00 hodin. Účastníci: V. Beran, J. Círl, Z. Doležal, M. Hanzlíková, M. Honců, M. Horák, M. Horáková, L. Hrůzová, P. Lumpe, L. Malý, F. Postič, M. Podhrazský, M. Ticháčková (13) Omluveni: J. Brožek, J. Čejka, P. Černý, J. Hrouzek, P. Kurka, R. Najbert, J. Plekanec, J. Procházka, M. Pudil, M. Půlpán, K. Šrubař, Vl. Sus, Vl. Toman, Př. Vaněk, J. Veselý, Z. Vitáček, P. Vonička (17) Schůzi zahájil předseda SčP ČSO P. Lumpe a přivítal všechny účastníky Program: Přehled činnosti za r (P. Lumpe) Patronátní skupiny PO (zástupci) Husy a labutě (M. Podhrazský) Zprávy sekretariátu ČSO (V. Beran) Monitoring Novozámeckého rybníka (M. Honců) Jeřábi 2013 (M.Ticháčková) Odchyty ptáků v Krušných horách (M. Hanzlíková) přednáška: Indie očima ornitologa (M. Podhrazský) Rekapitulace činnosti za r (P. Lumpe) Výzkum: Práce členů v pracovních skupinách (pro výzkum brodivých, pro výzkum hus, pro výzkum a ochranu jeřába popelavého, pro výzkum a ochranu dravců a sov). Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů, kroužkování jeřábů na Českolipsku, kroužkování čápů bílých i černých. CES se provádí dlouhodobě na 5 místech - Novozámecký rybník, 2x na Mělnicku, Chouč u Bíliny a Koštice. Při CES se na 1 místě kroužkuje celkem 9 x za sezónu při dodržení stejných podmínek po dobu nejméně pěti let, mělo by to ukázat, jak se vyvíjí ptačí populace. V r bylo málo mladých ptáků. RAS se provádí na 11 místech, vypadl 1 mělnický. Zimní sčítání vodních ptáků zúčastnilo se minimálně 10 členů - úseky Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice, Nisy, Smědé a stojaté vody. Monitoring rozšíření tetřívka a sýce rousného v Jizerských horách.

2 Práce s veřejností Vítání ptačího zpěvu pořádáno na území pobočky na 11 místech. Evropský ptačí festival exkurse proběhla na území pobočky na 5 místech Přednášky pro školy i pro veřejnost (St. Chvapil, M. Pudil; P. Lumpe) Publikační činnost Vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČSO pod názvem Kominíček, vyšlo č. 17 a 18/2013 Informace o monitoringu PO Českolipsko (M. Honců) Informoval o problémech s monitoringem PO Českolipsko. Situace je neradostná v tom, že na monitoring nejsou od státu prostřednictvím AOPK žádné finanční prostředky a proto byl monitoring převeden na profesionální pracovníky - zoology Správy CHKO Kokořínsko. Situace se navíc změnila i v tom, že dlouholetý spolupracovník ing. J. Procházka odešel začátkem roku 2013 na mateřskou dovolenou a posléze i mimo Správu CHKO. Nástupcem byl určen S. Valda, jehož monitoring se při vytíženosti pracovníka omezil na zběžná pozorování při služebních cestách, citlivé druhy - orla mořského ani lelka nesledoval. Protože rokem 2013 skončila další tříletá etapa monitoringu, bylo žádoucí, aby se alespoň tento ročník podařilo dotáhnout do konce v podobném rozsahu jako předcházející. Členové patronátní skupiny proto pokračovali s monitoringem ptačí oblasti na dobrovolné bázi. Rok 2013 odpovídá rozsahem roku 2010, kdy naše patronátní skupina zajišťovala následující druhy a oblasti: PO Českolipsko orel mořský, moták pochop, jeřáb a ledňáček. V bývalém VVP Ralsko pěnice vlašská a ťuhýk obecný. Monitoring jeřábů popelavých byl v r dotažen aktivitou členů Skupiny pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR. Po vyhodnocení se ukázalo, že v tomto roce hnízdilo na Českolipsku 22 párů jeřábů popelavých. Mláďata byla zjištěna u 5 párů se 7 juv. Zimní sčítání orla mořského ( ) neprokázalo žádný výskyt. Orli se však v oblasti zdržovali, neboť o týden později byli pozorováni 2 ex. J. Brožkem u Mimoně. Lze předpokládat, že orli mořští hnízdili v oblasti na 3-4 hnízdištích, 2 hnízdiště byla prokázána a vyvedena byla 2 juv. Moták pochop hnízdil v PO Českolipsko na 9 lokalitách. Ledňáčka říčního i mimo PO monitorovali J. Brožek a K. Šrubař. Na 20 sledovaných lokalitách bylo prokázáno hnízdění 10 párů. Monitoring ťuhýka obecného a pěnice vlašské na Židlovské (Kuřívodské) střelnici prováděl J. Brožek. Ťuhýk obecný byl zjištěn v 37 ex. a pěnice vlašská ve 4 ex. Lelek lesní ani skřivan lesní se

3 speciálně nesledovali. U sokola stěhovavého je předpoklad hnízdění na 4 lokalitách. M. Honců se zúčastnil republikového setkání vedoucích patronátních skupin, které se uskutečnilo v Bučovickém mlýně v PO Rožďalovické rybníky na okr. Mladá Boleslav. Z členů Severočeské pobočky se setkání zúčastnili V. Šoltys, O. Wolf a M. Pudil. Za účasti Z. Vermouzka a K. Čiháka z ústředí ČSO se projednávala koordinace a pokračování monitoringu Ptačích oblastí a hledání možností k zlepšení situace. Byla shromážděna spousta poznatků, se kterými se mělo dál pracovat, bohužel dodnes není jasné, jakým způsobem se získané výsledky využijí. Ptactvo Novozámeckého rybníka (M. Honců) Ornitologický průzkum prováděný v posledních letech na Novozámeckém rybníce zaznamenal cca 123 druhů ptáků z celkového počtu 221 druhů historicky zjištěných. V rezervaci bylo zjištěno celkem 44 zvláště chráněných druhů ve třech kategoriích. Předmětem ochrany přírody pro tuto lokalitu jsou tři druhy: jeřáb popelavý (Grus grus), moták pochop (Circus aeruginosus) a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Nejvýznamnějším druhem Novozámeckého rybníka je jeřáb popelavý hnízdící zde ve 3-4 párech. Hnízdní stavy motáka pochopa oscilují kolem 4-5 párů, hnízdní stavy slavíka modráčka mezi páry. Významný je výskyt bukače velkého (Botaurus stellaris) a sýkořice vousaté (Panurus biarmicus). Vzácně hnízdí chřástal vodní (Rallus aquaticus) a bekasina otavní (Gallinago gallinago). Velmi početní jsou rákosníci včetně rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), vzácnější jsou cvrčilky, z nichž je pro tuto lokalitu charakteristická cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Populace řady druhů kachen se v posledních letech snížila na minimum, totéž platí pro moudivláčka lužního (Remiz pendulinus). U racka chechtavého (Larus ridibundus) hnízdní kolonie zanikla. U přítoků do rybníka hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis). Na rybník zaletuje za potravou orel mořský (Haliaeetus albicilla), který v jednom roce hnízdil přímo na území NPR. Pravidelně se zastavují protahující ptáci a občas i vzácní zatoulanci. Nejčastěji to je volavka bílá (Casmerodius albus), zastižena byla husice nilská, husice liščí, berneška velká, bahňáci atd. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) se vyskytuje pravidelně někdy až do zámrzu rybníka. V letním období a na začátku podzimu zaletují do rákosí přenocovat početná hejna špačků obecných (Sturnus vulgaris) a podstatně menší hejna vlaštovek obecných (Hirundo rustica). V r byl rybník po celý rok vypuštěn, což se projevilo na hnízdění celé řady vodních druhů, které hnízdily na rybnících v okolí.

4 Na dotaz M. Horáka jak se projevilo vypuštění Novozámeckého rybníka na složení avifauny odpověděl M. Honců a M. Ticháčková. Z Novozámeckého rybníka se většina vodních ptáků odstěhovala na rybníky v okolí, což platí zejména pro husy a kachny. Husy velké vyhnízdily na Heřmanickém r., zde byl také zaznamenán výskyt bukače. Na Novozámeckém r. zůstali jeřábi popelaví, ale ze 3-4 párů vyhnízdil pouze 1 pár, který vyvedl 2 juv. Oproti jiným létům byl zaznamenán snížený počet motáků pochopů (pouze 3 páry). Podle výsledků CES se vypuštění projevilo i u zpěvných druhů ptáků, často však jinak, než se očekávalo. Husy a labutě (M. Podhrazský) Odchyt hus byl v roce 2013 ovlivněn nepříznivým počasím (chladno, déšť, povodně) Chomutovsko - odchyceni 4 ptáci, Lounsko, Lenešický rybník - odchyceni 3 ptáci, na této lokalitě chytáno poprvé, dva ptáci z této lokality mají několik záznamů v Německu. V roce 2012 byli 2 ptáci v severozápadních Čechách označeni GPS GSM vysílačem. První byl predován, druhý pravděpodobně odlétl do Francie - vysílačka se po dvou měsících vybila. Odchyt a kroužkování labutí proběhlo , jednalo se o druhý ročník, probíhalo v severozápadních Čechách v oblasti od Karlových Varů po Ústí nad Labem odchyceno 38 labutí (7 rodin), kroužkováno 37 jedinců odchyceno 71 labutí (15 rodin), kroužkováno 63 jedinců. Velice nízký počet zpětných hlášení, výzva k novému kroužkování. Labutě bývají často zamotány do vlasců, háčky mívají zapíchnuté buď v křídle, nebo v krku. Jejich regenerační schopnosti jsou velké. Ptáci v Krušných horách (M. Hanzlíková, P. Vít) Krušných horách se vyskytují většinou běžné druhy, které byly zjišťované kroužkováním. Složení avifauny je ovlivněno průměrnou nadmořskou výškou, která se pohybuje kolem 800 m. M. Hanzlíková prezentovala přehled druhů, některé na dokumentárních fotografiích: Běžně hnízdící druhy sýkora uhelníček, sýkora parukářka, drozd kvíčala, pěnice černohlavá, pokřovní, slavíková, křivka obecná, hýl obecný, králíčci, čečetky. Z drozdů zaznamenán drozd zpěvný, brávník, cvrčala (na tahu), kvíčala - hojně hnízdí, potravu nachází na plodech jeřábů (Sorbus sp.). Křivka obecná v r hojná, zpoždění 2 měsíce proti předchozímu roku. Hýl obecný na podzim zaletují severské populace. Králíček obecný a ohnivý, v r okroužkováno 135 ex. Přednášející vysvětlila rozlišení čečetky tmavé od čečetky zimní. Čečetka tmavá je celkově tmavší, na hlavě a zádech převládá hnědé zbarvení. Čečetka zimní je celkově světlejší, na zádech a na hlavě

5 převládá šedohnědé zbarvení. Zmínka i o čečetce bělavé, která je větší. Hnízdí, ale řidčeji tetřívek obecný, káně lesní, krahujec obecný, kalous ušatý, sýc rousný, bekasina otavní, datel černý, strakapoud velký, skřivan lesní, linduška luční a linduška lesní, šoupálek dlouhoprstý. Vzácnější druhy: ořešník kropenatý, hýl rudý. Migranti: linduška rudokrká, kos horský, drozd cvrčala, lejsek černohlavý, pěnkava jikavec, pěnice hnědokřídlá, ťuhýk šedý, sněhule severní. V diskusi M. Horák poznamenal, že M. Hanzlíková a P. Vít odchytili stovky čečetek a věnovali determinaci č. tmavé a č. zimní nebývalé úsilí. Zmínka o husicích nilských, které se vyskytovaly ještě minulý týden, 1 rozpelichaná, vyhnízdily u Libkovic, pak výskyt v Mariánských Račicích. Jeřábi v roce 2013 (M. Ticháčková) Německu se uskutečnil v létě workshop zaměřený na odchyt jeřábů a nasazování vysílaček, akce se zúčastnila M. Ticháčková a P. Lumpe. Odchyt jeřábů v Německu se provádí autem, kde s řidičem jsou zpravidla 2 chytači. U nás je takto chytal J. Procházka, ovšem bez chytačů. Jeřábi začali v r hnízdit později než v jiných letech. Na klasických lokalitách jako je Břehyně či Novozámecký rybník jeřábi nevyvedli žádná mláďata, úspěšnější byli na jiných lokalitách. Tahové cesty jeřábů vedou přes Německo do Francie nebo Španělska, záznamy jsou na adrese //http: ale jsou přístupné jen pro zadavatele pozorování. V diskusi padl dotaz na kroužky na obou nohách, M. Ticháčková vysvětlila, že na levé noze je umístěn přidělený národní kód: (bíláčervená-bílá) zatímco na pravou nohu se dává kód individuální. Hliníkový kroužek může být na levé či pravé noze nad prsty. Zprávy ze sekretariátu ČSO v Praze (V. Beran) Schéma členských schůzí bylo změněno, na podzim 2013 proběhla v Přerově, zúčastnilo se přes 100 lidí. Exkurze v terénu byla směřována na Tovačovské rybníky, kde byl pozorován např. lyskonoh úzkozobý. V. Beran připomněl, že v r by měla být členská schůze uspořádaná u nás v severních Čechách. Členské příspěvky ve výši 500 Kč bylo možno zaplatit na místě, 100 Kč činí předplatné za Sylvii. Jinak konstatováno že členské příspěvky jsou důležitou složkou příjmů ČSO, neboť finanční podpora od ministerstva je nulová. Exkurzemi je pověřena cestovka Primaroute, pro r je plánováno několik akcí, mimo jiné exkurse do Izraele, Makedonie a Doupovských hor (podrobnosti na internetu). Zmínka o publikaci Ptačí svět vychází 4 čísla ročně. Ptákem roku má být čáp bílý a čáp černý, a připravuje se monotematické číslo, kde má publikovat více lidí.

6 Zmínil se o malých členských grantech, kterých se mohou zúčastnit členové ČSO. Pro r probíhal monitoring břehule říční, vyvinuta snaha najít nové kolonie, ale příliš se nepodařilo. Podařilo se však dojednat podmínky pro hnízdění břehulí s některými těžařskými firmami a zajistit ochranu druhu. Informoval o nabídce Meopty týkající se dalekohledů Meostar 8x32, 8x42, 10x50, ale také S2 HD 82, kde má být sleva až 25 %. Zmínil se o nabídce triček s emblémy ptáků na sekretariátu ČSO. Josefovské louky v režii ČSO se pokračuje ve vykupování pozemků, v r šlo o další 2 ha a celkově již je vykoupeno 15 ha, napouští se závlahový systém. Má vyjít nový evropský Atlas rozšíření ptáků. Připravuje se český atlas. Proběhlo mapování ptáků v Rumunsku. ČSO má zájem o poskytnutí dat ze zahraničních cest členů. Dr. Pelz věnoval ČSO r celý svůj archiv nahrávek hlasů ptáků. Indie očima ornitologa (M. Podhrazský) Michal Podhrazský byl v Indii v roce 2011 a 2012, v přednášce hovořil převážně o národních parcích. NP Dudwa - reintrodukce 27 nosorožců indických, vodní ptáci, dvojzoborožec indický. NP Sasan Gir - poslední místo, kde se vyskytuje lev indický, špaček růžový, rybařík jižní, volavka západní. NP Keoladeo - historický výskyt (2002) zimujících jeřábů sibiřských, hnízdní kolonie nesytů indomalajských, jeřáb Antigonin, anhinga rezavá, pižmovka hřebenatá, kormorán menší, kožnatka indická. NP Kaziranga - nosorožec indický, slon indický, čáp černokrký, pelikán skvrnozobý, sup himálajský, zejozob asijský. NP Ranthambore - páv korunkatý, alexandři, hulman posvátný, jelen axis, sambar indický, nilgau pestrý, krokodýl bahenní. zapsal Miroslav Honců