Z P RAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO. č.7 únor 2008.

Transkript

1 Z P RAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO č.7 únor

2 Obsah: Zpravodaj. 2 Spolkové zprávy. 2 Zápis z podzimní schůze Sp ČSO (M. Honců) 3 Reintrodukce husy velké na Českolipsku v r (M. Honců) 8 Pohyb reintrodukovaných hus v průběhu roku (M. Podhrazský) 9 Podzimní odlet jeřába popelavého z Českolipska (M. Honců) 10 Ptačí oblast Jizerské hory v r (M. Pudil) 11 Kauza kormoráni na Českolipsku (M. Honců) 12 Odchyty na Jizerce po čtyřech letech (M. Pudil) 13 Tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.,) - historie velkých ptáků v oblasti Mělnicka - Kokořínska, 2. část (J. Veselý) 15 Pták Kokořínska roku lelek lesní (Caprimulgus europaeus). (J. Procházka) 16 Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a záhada jeho středního prstu (J. Veselý) 20 Může být kalous ušatý (Asio otus) lelku lesnímu predátorem? (J. Veselý) 21 Krátké zprávy. 22 Cetie jižní a rákosník tamaryškový - dvě ptačí rarity zastižené na podzim roku 2007 na Českolipsku (J. Klápště & J. Klápšťová) 22 Výzva a pozvánka na Vítání ptačího zpěvu. 23 Výběr pozorování z podzimního tahu a zimy (I. Svoboda) 23 O povětrnosti dle kalendáře na rok 1857 (J. Kejík) 30 Knihy. 31 Představujeme SBORNÍK OBLASTNÍHO MUZEA V MOSTĚ - P.V. (M. Horák ) 32 ZPRAVODAJ Na posledním zpravodaji č. 6 jsem se, spěchajíc s dokončením v termínu, opět podepsal. Na str. 18 ř. 14 od spodu má být správně - úspěšné technologie odchytu ibisů skalních v Sýrii. Za fatální chybu způsobenou tím, že špatně držím paměť, se v první řadě hluboce omlouvám ornitologovi, kterého jsem jmenoval. Zatím mě za to nikdo nepranýřoval, a tak v tomto případě mi zase až tak moc nevadí, že zpravodaj skoro nečtete. Opět poděkuji osvědčeným i nově rekrutujícím se psavcům za podporu při naplnění tohoto čísla a udržení obstojné úrovně. SvI TERMÍNY JARNÍCH SCHŮZÍ Oblast datum Čas místo konání DĚČÍN Správa CHKO Labské pískovce v Děčíně ČESKÁ LÍPA Út zasedací síň Vlast. muzea a galerie v České Lípě LIBEREC Pá přednáškový sál Severočeského muzea v Liberci MĚLNÍK St Správa CHKO Kokořínsko, Česká č.149, Mělník 2

3 NOVÍ ČLENOVÉ HLÁSÍCÍ SE K POBOČCE NEJEN PROSTŘEDNICTVÍM WEBU Ok Příjmení Jméno K Město UL BERAN Václav Ústí n/l. PH PICHLÍK Tomáš MUDr. K Praha PH TICHÁČKOVÁ Markéta Praha ME VANĚK Pavel Ing. Lužec n/vlt. K datu pobočka dosáhla 100 registrovaných členů. Doplněný seznam je umístěn na naši webové stránce. Úplné adresy neuvádíme a případným zájemcům o spolupráci zprostředkujeme kontakt. J. Dvořák z Mostu se z mnoha různých důvodů prakticky nedostane do terénu a tak členství v pobočce ukončil na vlastní žádost. ZÁPIS Z PODZIMNÍ SCHŮZE SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO Schůzka se uskutečnila v klubovně zoologické zahrady v Ústí n/labem. Účast na schůzi: V. Beran, J. Brožek, J. Círl, P. Černý, Zd. Doležal, M. Hanzlíková, M. Honců, M. Horák, J. Hrouzek, J. Kejík, P. Lumpe, L. Malý, R. Najbert, M. Podhrazský, F. Postič, M. Pudil, M. Rohlík, I. Svoboda, Vl. Süs, B. Šáfr, J. Štrincl, J. Thelenová, M. Ticháčková, Vl. Toman, P. Vaněk, J. Veselý, Z. Vitáček, J. Vondráček (28) Omluveni: J. Dvořák, L. Greguš, St. Chvapil, P. Kurka, M. Malý, K. Novotný, O. Roztočil, M. Sedlák, St. Šimek, L. Šmídová, K. Šrubař, A. Vaidl. (12) Jako host za Výbor ČSO v Praze T. Brinke. Schůze probíhala podle programu: 1. Přehled činnosti v r P.Lumpe 2. Monitoring sýce rousného v Jizerských horách - J. Thelenová 3. Monitoring lelka lesního na Kokořínsku - I. Svoboda 4. Límcování hus - M. Podhrazský 5. Monitoring ptáků ve významných ptačích oblastech - M. Honců, M. Pudil, 6. Zprávy z ústředí ČSO - T. Brinke 7. Plán práce na r P. Lumpe 8. Zajímavá ornitologická pozorování - J. Vondráček 9. Prohlídka výběhů zoologické zahrady. Schůzi zahájil předseda Severočeské pobočky ČSO P. Lumpe, který přivítal všechny účastníky. Rekapitulace činnosti Počet členů pobočky v r dosáhl 98 členů, během schůze se přihlásili další dva, v současné době má pobočka rovných 100 členů. Výzkum Monitoring rozšíření a obsazenosti budek sýce rousného v Jizerských horách (M. Pudil, J. Thelenová, P. Vonička a liberecká buňka) CES - se provádí dlouhodobě na 6 místech (Novozámecký rybník a Žabakor, 2x na Mělnicku, v PR SOOS a nové stanoviště u Bíliny (TP)) 3

4 Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltava, Ohře a Ploučnice - účast min. 8 členů pobočky Jednotný program sledování ptáků v ČR na transektech, celkem 9 linií v kraji: 3 linie M. Pudil, 2 linie P. Benda, 1 linie P. Kurka, P. Lumpe, K. Novotný a S. Chvapil. Zimní sčítání kání, 3-4 linie. Na Litoměřicku se provádí monitoring hnízdní populace na 98 km a zimní přikrmování u "berliček". Monitoring významných ptačích druhů v ptačích oblastech Práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (např. skupina pro výzkum brodivých, skupina pro výzkum jeřábů). Řada akcí byla provedena činností ZO ČSOP v Roudnici pod vedením St. Chvapila: Fenologická sledování avifauny: čáp bílý, čáp černý, kukačka obecná, rorýs obecný, skřivan polní, vlaštovka obecná. Projekt Ledňáček říční" - monitoring hnízdní populace na 35 km toku řeky Labe a 35 km řeky Ohře. Vybudování 15 umělých hnízdních nor. Mezinárodní sčítání vodního ptactva: Jednou měsíčně od října do dubna vždy následující sobotu nebo neděli k 15. dni daného měsíce. Trasy Struskoviště EMĚ, Labe z Horních Počápel do Litoměřic délka 33 km (St. Chvapil) Bodový monitoring sčítání ptáků: Trasa podél Labe z obce Záluží do Roudnice n/l., 6 km, 20 bodových zastavení. Termín: a (St. Chvapil) Monitoring úrazů ptáků elektrickým proudem: Trasa 10 km, 21 sloupů, 7 kontrol (St. Chvapil) Projekt Ciconia 2007 monitoring hnízdění, úpravy a opravy hnízd, kroužkování mláďat. Výzkum biologie a etologie čápů r. Ciconia - čáp bílý, monitorováno bylo 210 lokalit v Čechách, 124 pulli okroužkováno. (St. Chvapil) Čáp černý monitorováno 18 lokalit v S a Z Čechách s 15 pull. na 5 hnízdech (St. Chvapil) Ochrana Práce patronátních skupin SPA. tj. Českolipsko, Jizerské hory, Labské pískovce, Nechranická přehrada, východní Krušné hory a Doupovské hory. Hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdní lokality sokolů na Kokořínsku a v Labských pískovcích. Práce s veřejností Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 11 místech zájmového území z 84 míst v ČR, z toho na 4 místech pořádáno nečleny pobočky. Evropský ptačí festival - na 4 místech ze 43 pořádaných v ČR 4

5 Přednášky pro školy, 17 přednášek a besed s účastí 327 žáků (St. Chvapil), 1 přednáška (M. Honců), Pod jednou oblohou (M. Podhrazský) Pro veřejnost 11 akcí s účastí 364 osob (St. Chvapil) Exkurse do Ptačí oblasti Českolipsko (NPR Novozámecký r.) s promítnutím dokumentu Oblasti ptačí a lidské aneb Natura paradoxa, účast cca 25 osob (Z. Pangrácová, M. Honců) Publikační činnost Z projektu "Ciconia 2007" Byly zpracovány a vytištěny "Zprávy Skupiny pro výzkum brodivých ptáků /Ciconiiformes/ České a Slovenské republiky č. 26/2006 (St. Chvapil) Významná ptačí pozorování do sborníku zoologické zahrady v Ústí n/l Fauna Bohemiae Septentrionalis (J. Vondráček) Vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČSO pod názvem Kominíček, vyšlo č. 5 a 6/2007 Monitorování sýce rousného v Jizerských horách (J. Thelenová) Sýc rousný je silně ohrožený druh, spolu s tetřívkem patří k předmětu ochrany ptačí oblasti Jizerské hory (JH). Těžiště výskytu je v mlazinách a acidofilních bučinách náhorní plošiny JH. Monitoring se provádí dvěma metodami a) akustickou, prováděnou na jaře ve 3 sčítacích liniích v SZ části JH. Sýci jsou provokováni magnetofonovými nahrávkami ale i pusou, v r uskutečněno pouze 1 večer. b) budkovou metodou prováděnou od počátku 90 let. Na 400 budek bylo instalováno v celé CHKO, z toho 88 ve východní části. V r bylo 11 budek obsazeno, v 7 započato hnízdění, v 5 budkách bylo hnízdění dokončeno, okroužkováno 40 juv. Sýci jsou ohrožováni kunou, antipredační opatření příliš nefunguje, doporučován je lidský pot ve spreji nebo medvědí chlupy. Lelek lesní na Kokořínsku (I. Svoboda) Lelek lesní byl stanoven v r pro CHKO Kokořínsko ptákem roku. Lelkové v oblasti CHKO hnízdí od historických dob, rušení jim příliš nevadí. V průběhu roku 2007 bylo mělnickou skupinou realizováno několik společných exkurzí, odchytové sítě instalovány na pasekách. Navštíveno 10 stanovišť, lelci zjištěni na 7 místech, v prostoru Želízy, Tupadly, Stračí a Ješovice Štětí, atd. (viz čl. str. 16) Límcování hus (M. Podhrazský) Přednášející shrnul ornitologické akce prováděné pod hlavičkou ČSOP Kadaň. V r uskutečnili řadu vycházek pro veřejnost - do NPR Úhošť resp. k Želinskému meandru v rámci akcí: Pod jednou oblohou, Vítání ptačího zpěvu, Ptačí festival. 5

6 Další akce: mezinárodní sčítání vodních ptáků, zimní sčítání hus, sčítání letních shromaždišť husy velké, kormoránů velkých, sýčků obecných i vodního ptactva na rybnících nacházejících se v oblasti. Instalují budky pro drobné pěvce, resp. budky pro sovu pálenou. Límcování hus v Zooparku v Chomutově proběhlo v červnu Bylo odchyceno 15 hus, z toho 14 hus dostalo límce. Husy se vyskytují i na okolních rybnících u Chomutova, u Litvínova a u Droužkovic. V zooparku hnízdí párů husy velké, v zimě se zde shromažďuje až 130 jedinců. Husy odlétají ze zooparku do okolí a opět se vracejí, některé hnízdí již tři roky. Husa límcovaná v zooparku se vyskytla v SRN u Mnichova. V r byla provedena reintrodukce hus na Českolipsku. ( viz. str. 9) Vystoupení zástupce z ústředí ČSOP v Praze (T. Brinke) Členský příspěvek pro r zůstává ve výši 500 Kč, dražší bude Sylvie. Vznikla nová pobočka ČSO na Vysočině, předsedou se stal J. Čejka. Jarní členská exkurse se uskutečnila na Neziderské jezero resp. do oblasti vodního díla Gabčíkovo. Ptákem roku 2008 bude racek chechtavý, v poslední době nastal silný úbytek druhu, provádí se soupis hnízdních kolonií. Východní Krušné hory IBA r Nebezpečí investičních záměrů, je sem směrována výstavba stovek větrných elektráren. V r proběhne odstoupení starého výboru ČSO, T. Brinke vyzval přítomné k návrhu kandidátů do nového výboru. Monitoring významných druhů ptáků v ptačí oblasti Českolipsko (M. Honců) V roce 2007 probíhal monitoring 4 druhů ptáků které jsou předmětem ochrany pro tuto oblast. Sledováním motáka pochopa a jeřába popelavého se zabývali P. Kurka, J. Procházka, M. Honců a K. Šrubař. Moták pochop zde má sestupnou tendenci výskytu, byl zjištěn na místech, jeřáb popelavý se v ptačí oblasti vyskytuje v počtu párů. Druh se šíří na další rybníky mimo ptačí oblast, na celém Českolipsku se předpokládá výskyt 18 párů. Dva juv. ex. jeřábů zde byly okroužkovány. Na Novozámeckém rybníce proběhl monitoring slavíka modráčka středoevropského se zjištěním 10 zpívajících samců (J. Čejka). Pokračoval monitoring lelka lesního na Vrchbělské střelnici s výskytem 6-7 párů (J. Procházka). Proběhl zimní monitoring orla mořského (monitorovaly 4 osoby) a hnízdní rozšíření orla mořského (P. Kurka) s předpokladem výskytu 4-5 párů, z toho 3 páry hnízdí v ptačí oblasti. Mimo ptačí oblast proběhl monitoring ledňáčka říčního na 8 lokalitách (J. Brožek, O. Roztočil). Pěnici vlašskou s ťuhýkem obecným zkoumal na Židlovské a Kuřívodské střelnici J. Brožek. Monitoring v Jizerských horách (M. Pudil) Dva druhy jsou předmětem ochrany - tetřívek obecný a sýc rousný. O ptačí oblasti Jizerské hory včetně obou druhů vyšel příspěvek v Ptačím světě č.1. O sýci rousném byla řeč v úvodní přednášce J. Thelenové. 6

7 Jizerka 2007 (M. Pudil) Uskutečnilo se opět na osvědčeném místě. Početně byl tento rok nejúspěšnější, okroužkovalo se 476 ptáků 28 druhů. Nejvíce chytaným druhem byl králíček obecný (126 ex.), na druhém místě byla linduška luční (81 ex.), které byla ovšem věnována zvláštní pozornost. Druhové složení bylo trochu odlišné od předešlých let, bylo více sýkor a méně budníčků. Nejvýznamnější byl odchyt lindušky rudokrké. (viz str. 13) Zajímavá ornitologická pozorování (J. Vondráček) V úvodu stížnost, že nikdo neposílá data. Pak přednes údajů z vlastních pozorování, doplněný o písemné poznámky p. Šáfra ze Zahrádek a dalších doplňků z pléna. Ibis hnědý, , Vinařický r., 2ex. pozorovány po dobu 3 dní M. Podhrazský Bramborníček černohlavý, , mokřad Milada (UL), 2M, J. Vondráček; , Habrovický r. (UL) 1M, J. Vondráček; Božtěšice (UL), 1M, J. Vondráček Bramborníček hnědý, , Bánov (UL), 1/1, J. Vondráček; , mokřad Milada (UL), 3/1, J. Vondráček Čejka chocholatá, , Slatina (LT), 1/1, J. Vondráček; , mokřad Milada, (UL), 3ex. J. Vondráček Dudek chocholatý, , Provodín (CL), 1ex. B. Šáfr Husa velká, , Úštěk (LT), r. Chmelař, 1/1, J. Vondráček Jeřáb popelavý, , NPR Břehyně (CL), 2ex. B. Šáfr; , Doksy (CL), 13ex. B. Šáfr Kopřivka obecná, , Úštěk (LT), r. Chmelař, 3/3, J. Vondráček; , mokřad u Podhoří (UL), N D-12, J. Vondráček Kormorán velký, , mokřad Milada (UL), 2ex. J. Vondráček Krkavec velký, , Adolfov (UL), 52ex. I. Černá; J. Vondráček Kulík říční, , Úštěk (LT), r. Chmelař, 2/2, J. Vondráček Luňák červený, , Provodín (CL), 1ex. B. Šáfr; , Provodín (CL), 1ex. B. Šáfr Moták pilich, , mokřad Milada (UL), 2ex. J. Vondráček Orel mořský, , 1ex. Ohře pod Kadaní, M. Podhrázský; , Provodín (CL), 1ex. B. Šáfr; , mokřad Milada (UL), 1ex. J. Vondráček Polák malý, , Údlické r., (CV), 1M, M. Podhrázský; , mokřad u Podhoří, (UL), 1 ex. J. Vondráček Potápka rudokrká, , mokřad Milada (UL), 1ex. J. Vondráček Potápka žlutorohá, , mokřad Milada (UL), 1ex. J. Vondráček Racek tříprstý, , Vraňany (ME), 1ex. P. Lumpe Racek stříbřitý, , mokřad Milada, (UL), 1ex. J. Vondráček; , V. Žernoseky, (LT), pískovna 1 ex. J. Vondráček Skorec vodní, , Holany (CL), Bílá tůň, 1ex. B. Šáfr; , Doksy, (CL), sádky, 1ex. B. Šáfr Slavík modráček, , mokřad Milada (UL), 1-M, J. Vondráček Sokol stěhovavý, , Hradčany (CL), 1ex. B. Šáfr Volavka bílá, , Zákupy (CL), 7ex. B. Šáfr Zrzohlávka rudozobá, , Mělník, 1/1, P. Lumpe; , mokřad Milada (UL), 1/1, J. Vondráček; , mokřad u Podhoří (UL), 1/3, J. Vondráček 7

8 Rámcový plán činnosti na r (P. Lumpe) Plánují se 2 členské schůze, jedna společná na podzim v České Lípě a jedna schůze regionální po buňkách, resp. okresech. Pro veřejnost: Vítání ptačího zpěvu a Světový festival ptactva na tradičních místech. Výzkumné programy, mezinárodní sčítání vodního ptactva, CES, atd. Límcování hus. Jednotný systém liniového monitorování ptáků Činnost patronátních skupin podle regionů (jednotlivých SPA) Odchytová akce v Jizerských horách (Jizerka). Kominíček, předpokládají se dvě čísla, v únoru a v září Různé M. Horák uspořádal výsledky hnízdního rozšíření ptáků prováděné v sev. Čechách před několika lety z podnětu prof. Šťastného a prof. Bejčka. Výsledky jsou torzovité a nedávají ucelenou informaci o stavu ptačích populací v sev. Čechách. Výsledky byly předány M. Honců k uložení (archivaci). Zapsal M. Honců NATURA 2000 Z PATRONÁTNÍCH SKUPIN PTAČÍCH OBLASTÍ REINTRODUKCE HUSY VELKÉ NA ČESKOLIPSKU V R Husa velká (Anser anser) patřila k význačným druhům Českolipska. V minulosti tento druh hnízdil nejméně na 6 rybnících dokesko-holanské rybniční soustavy (Novozámecký rybník, Břehyně, Máchovo jezero, Jílek, Holanský a Dolanský rybník) a mimo soustavu na Heřmanickém rybíce. Díky početným zprávám z minulosti můžeme od r téměř plynule sledovat osudy populace obývající Novozámecký rybník. Nejstarší záznamy popisují až stohlavé hejno, které zalétávalo z Novozámeckého rybníka na Jestřebské slatiny na pastvu. Z nejrůznějších důvodů (rozvoj rekreace, rušení hnízdění, nízká reprodukční schopnost, apod.) se počet hnízdních lokalit rychle snižoval. Na Máchově jezeře zaniklo hnízdění hus kolem r. 1920, na Břehyni vytrvalo do r. 1937, na Dolanském rybníce resp. střídavě na Holanském rybníce bylo hnízdění nepravidelné a zaznamenáno ještě v letech Posledním rybníkem, kde husy pravidelně hnízdily do r a nepravidelně až do r byl Novozámecký rybník (HONCŮ 1991). Od r husy na zdejších rybnících jako hnízdící druh chybí. Proto v r a v r byl proveden pokus o jejich reintrodukci z vajec, která pocházela ze snůšek z jižních Čech, pokus se nezdařil, (HONCŮ 1992). Po provedených úpravách na Novozámeckém rybníce zde zaznamenal K. Filip výskyt hus v hnízdním období r a v r V květnu 2001 zde prokázal rodinu 2 ad. hus se 4 juv., avšak v průběhu června tato rodina z rezervace beze stopy zmizela, (FILIP 2002). 8

9 V r jsme učinili s M. Podhrazským další pokus o reintrodukci husy velké v oblasti. Ideální hnízdní podmínky, klid a obnovené průchody rákosím, které by umožnily pastvu na okolních loukách, předurčovaly pro vysazení hus NPR Novozámecký rybník. K jejímu uskutečnění v NPR však nedalo MŽP souhlas. Proto byl k provedení akce zvolen Heřmanický rybník, souhlas s vysazením hus zde dala Správa CHKO Kokořínsko dovezl M. Podhrazský 4 ex. mladých, dosud nelétajících hus odchycených při kroužkování. Z toho 3 ex. pocházely z areálu Chomutovského zooparku, další 1 ex. z rybníka v blízkém okolí. Vlastní vypuštění hus bylo provedeno z prostoru hráze Heřmanického rybníka. Po dobu 14 dní byly husy pravidelně na rybníce sledovány. Na pastvu vycházely časně ráno na louku před stavením p. Čermáka, při vyrušení prokazovaly dobré únikové instinkty a odplouvaly na opačný konec rybníka. V průběhu července dosáhly husy vzletnosti, podle p. Čermáka byly zastiženy na rybníce ještě kolem Po začalo jejich intenzivní hledání na českolipských rybnících jsem zjistil přelet menšího počtu hus nad bydlištěm v České Lípě. Nízko letící husy se ozývaly hlasitým kejháním, letěly ve směru Z-V, ve směru k Heřmanickému rybníku. Následovala kontrola rybníka i okolí, husy zde však nebyly nalezeny. Tentýž den večer jsem pozoroval 3 ex. hus na Novozámeckém rybníce. Husy byly pozorovány na velkou vzdálenost takže nebyly vidět krční límce s čísly. Při porovnání záznamů v kartotéce šlo zřejmě v tomto případě o stejnou skupinku hus, kterou zde zaznamenal M. Benda (3 ex.). Nemohly to být proto husy reintrodukované. Od té doby jiné pozorování hus v oblasti již nebylo zaznamenáno. Naše husy byly opatřeny červenými krčními límci s čísly 24, Pokud byste je někde zjistili, dejte vědět M. Podhrazskému e- mail: corax@seznam.cz, resp. tel.: Miroslav Honců Literatura: FILIP K., 2002: Ornitologický průzkum národní přírodní rezervace Novozámecký rybník. Příroda, Praha, 20: , HONCŮ M., 1991: Změny početního stavu vodních ptáků na rybnících Českolipska. Panurus Pardubice, p HONCŮ M., 1992: Změny ve složení avifauny okresu Česká Lípa. Sborník příspěvků a informačních článků. Staré Splavy, OVM Česká Lípa, p.16-22, VONDRÁČEK J., 2002: Ornitologický průzkum národní přírodní rezervace Novozámecký rybník. Příroda, Praha, 20: , POHYB REINTRODUKOVANÝCH HUS PO VYPUŠTĚNÍ V PRŮBĚHU ROKU byla na lokalitu Heřmanický rybník vypuštěna 4 nevzletná housata. Byla označena krčními límci s kódy O/24, O/27, O/28 a O/29, pocházela ze tří rodinek, jevila značné známky plachosti. Po vypuštění se držela většinou ve skupince, občas se jedno house O/24 oddělovalo. 9

10 housata se drží ve skupině všechna 4 housata na Heřmanickém rybníce poslední kontrola, všechna 4 housata na Heřmanickém rybníce. Po této době zde nikdo housata již nezastihl. Aby je něco zpredovalo všechny najednou je malá šance. Naštěstí se krční límce dají dobře odečíst a koordinátor ČR pro límcování dobře informoval okolní státy o probíhajícím límcování nejenom hus na Českolipsku. Tím pádem přišla hlášení o pozorování našich hus tři housata (O/24, O/28 a O/29) odečtena na lokalitě Daubitz, Saxonia, (E Germany), na místě byla dokonce pozorována husa s límcem X/57, což je husa límcovaná v roce 2002 v jižních Čechách na lokalitě Daubitz, Saxonia, (E Germany) pozorována jen dvě housata (O/24 a O/29) na lokalitě Slonsk, Kostrzyn (W Poland) pozorovaná 2 housata (O/24 a O/29), lokalita je pro husy významná, tou dobou tam bylo 2000 hus velkých. Do nepřišlo další hlášení. Husy na lokalitě nezůstaly do podzimu, jak bylo původně předpokládáno. Prakticky po dokončení růstu jejich ručních letek z lokality odletěly. Postupná zpětná hlášení nasvědčují, že letěly na sever. Co je pozitivní, že na lokalitách, kde k odečtení došlo, bylo 1500 až 2000 jiných hus. Teď už nezbývá, než jen doufat, aby s ostatními husami odletěly na zimoviště. Samotná reintrodukce rozdělila ornitology na dva tábory, jedni byli zásadně proti a druzí pro. Projekt byl konzultován s několika odborníky a ti se vyjádřili ve prospěch reintrodukce. Proti byla kroužkovací stanice Národního muzea, proto husy nedostaly kroužky. Na České společnosti ornitologické se neshodli, na Ministerstvu životního prostředí se též neshodli, CHKO Kokořínsko bylo pro, Sp ČSO byla v zásadě pro, Podkrušnohorský zoopark byl pro. Jak jsem již výše uvedl, samotný experiment není spojen s ochranou přírody, ale díky němu se nám má podařit odpovědět na nezodpovězené otázky. Podle toho by se k němu mělo také přistupovat. (zkráceno redakcí). M. Podhrazský PODZIMNÍ ODLET JEŘÁBŮ POPELAVÝCH Z ČESKOLIPSKA Zatímco přílet jeřábů popelavých je ostře sledován a první přílety jednotlivých párů jsou zjišťovány již v druhé polovině února (např Novozámecký rybník), odletům je věnována menší pozornost. Jeřábi odlétali z Českolipska během první poloviny měsíce září. V posledních letech byl zaznamenán posun podzimního odletu jeřábů ze shromaždišť Českolipska až do začátku zimního období. Setrvání párů nebo i menších skupin je podmíněno přístupem k vhodnému zdroji potravy. V případě, že zůstane někde v oblasti nesklizené pole s kukuřicí, můžeme zde tyto ptáky s velkou pravděpodobností očekávat. Posun odletu jeřábů je možno z posledních 3 let ( ) doložit konkrétními daty pozorování. 10

11 5354 Bohatice, Bohatická rovinka, pole s kukuřicí za velkovýkrmnou prasat, levá strana silnice na Mimoň, , sledován výskyt 1 páru, poté co byla kukuřice sklizena ( ), jeřábi odlétli (Z. Veselý); 5353 Zahrádky, zorané pole po pravé straně silnice mezi obcí Zahrádky a Srním, lokalita leží S od Novozámeckého rybníka, páry (Z. Veselý); 5353 Zahrádky, NPR Novozámecký rybník, páry (J. Procházka). Zřejmě poslední pozorování jeřábů na Českolipsku v tomto roce. Další den, při sčítání vodních ptáků na rybnících Českolipska již jeřábi nebyli nikde zjištěni (M. Honců, K. Šrubař) Bohatice (CL) Bohatická rovinka, pole s kukuřicí po levé straně silnice ve směru na Mimoň. Z. Veselý a příležitostně M. Honců zde sledovali skupinu až 11 ks jeřábů každý den od do Jeřábi využívali pole s kukuřicí, byla kukuřice sklizena, přesto jeřábi setrvali na lokalitě i nadále. Jeřábům nevadil ani slabý sněhový poprašek ( ), avšak od se jejich počet snížil na 7-8 ex. Poslední záznam skupiny 8 jedinců byl učiněn Ten den napadla vyšší vrstva sněhu, která zřejmě přiměla jeřáby k odletu. Od a později již zde jeřábi nebyli zastiženi. Na Českolipsku byl již také zaznamenán první případ s přezimováním jeřába popelavého. Zimování zaznamenal K. Filip (FILIP 2002) v r na Novozámeckém rybníce. Hlasové projevy jeřábů byly zaznamenány při každé návštěvě této lokality ve dnech: , , , a Ve všech těchto případech zaslechl K. Filip kontaktní hlas, takže nelze vyloučit výskyt až dvou jedinců. Přezimování 3 ex. jeřábů popelavých bylo podle ústního sdělení J. Brože z Městského muzea ve Františkových Lázních zjištěno v zimě 2006/2007 na Soosu u Františkových Lázní (5840, CH) a setrvání skupiny 12 ex. jeřábů na stejné lokalitě ještě Při poklesu teplot v inverzních polohách na -5 až -7 C jeřábi odlétli. Také zde tvořila potravní základnu jeřábů pole s kukuřicí. M. Honců Literatura: FILIP K., 2002: Ornitofauna Novozámeckého rybníka se zaměřením na řády dlouhokřídlých (Charadriiformes), šplhavců (Piciformes) a pěvců (Passeriformes). Příroda, Praha, 20: , PTAČÍ OBLAST JIZERSKÉ HORY čekají v letošním roce všeliké události oslavné i výzkumné. CHKO Jizerské hory slaví v letošním roce výročí 40 let od svého vyhlášení. V rámci oslav proběhne například Soví noc. Jedná se o opakování loňské veleúspěšné akce, kdy za sovami přijelo na Jizerku více než 50 lidí a další museli být odmítnuti z kapacitních důvodů. Také letos se pořadatelé v čele z J. Thelenovou budou snažit formou přednášek, ukázek i her odkrýt co nejvíce tajemství těchto nádherných nočních lovců. Vše proběhne v termínu na Jizerce (Ekocentrum Společnosti pro Jizerské hory o.p.s.). Sraz v pátek odpoledne po 16. hodině na Jizerce 11

12 a zájemci se musí předem ohlásit u J. Thelenové (jitka.thelenova@nature.cz ). Také výzkum poběží v mnoha liniích, krom pravidelných každoročních akcí, o kterých se dočtete na jiném místě Kominíčka, proběhne letos i sčítání tetřívků a bude zahájeno mapování hnízdního rozšíření ptáků Jizerských hor a Frýdlantska. M. Pudil KAUZA KORMORÁNI NA ČESKOLIPSKU Kormorán velký je výhradně rybožravý druh, který v průměru spotřebuje 0,6 kg ryb denně. Podle našich právních předpisů je chráněným živočichem v kategorii ohrožených druhů (zákon č. 114/1992 Sb., resp. vyhláška č. 395/1992 Sb v novelizovaném znění) a je rovněž uveden v příloze I evropské Směrnice o ptácích Natura Přemnožením se stal druhem invazním, který působí značné hospodářské, ale i ekologické škody. Mezi doporučené možnosti regulace patří: plašení, zamezení vzniku nových kolonií, regulace hnízdní úspěšnosti, odstřel dospělých ptáků. K takovýmto zásahům je však potřeba povolení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, kterým jsou v tomto případě místně příslušné krajské úřady, resp. správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. Protože škody způsobované kormorány dosahují značné výše (např. pro r v celé ČR dosáhly výše 651 milionů Kč), jsou škody kompenzovány finančními náhradami. Tato záležitost je zakotvena v zákoně č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobovaných zvláště chráněnými živočichy. Záznamy o sporadickém výskytu kormoránů na Českolipsku máme již od 80. let 19. století. V poslední době se kormoráni koncentrují na rybnících s intenzivním chovem ryb. V zimním období přibližně od poloviny prosince do poloviny března (když jsou rybníky zamrzlé) se kormoráni zdržují na nezamrzajících velkých řekách - na Vltavě v Praze resp. kolem Mělníka a na Labi zejména v úseku mezi Děčínem a Ústím. Na každé z těchto lokalit se soustřeďuje až několik set kormoránů. V mírnějších zimách se na rybnících Českolipska objevují dříve, např na Dolanském rybníku, nebo ex. na Malé Nohavici. Nejčastěji se nacházejí na Novozámeckém rybníce, na Máchově jezeře, kde s oblibou odpočívají na Myšlíně, na malém ostrůvku uprostřed jezera. Z Holanských rybníků se nejčastěji zdržují na Dolanském rybníce, Koňském r., na Malé Nohavici a Jílku. Do roku 2000 se kormoráni v oblasti vyskytovali jednotlivě nebo ve skupinách do 20 ex. po roce 2000 se stále častěji objevují více než stohlavá hejna. Na Malé Nohavici usedali v roce 2002 na vzrostlých olších v přední části rybníka, tyto stromy byly od trusu z poloviny bílé. Správce rybníků, Rybářství Doksy s.r.o., začal od r uplatňovat náhrady škod a přišel také s odstřelem resp. rušením kormoránů. Od tohoto roku do současné doby udělil Krajský úřad v Liberci celkem 4 výjimky z ochranných podmínek především pro vybrané rybníky v Holanské soustavě. Součástí rozhodnutí byla povinnost odevzdávat odstřelené kormorány do českolipského muzea. 12

13 Postupně bylo do muzea předáno 21 kormoránů, z nich část byla vypreparována. Ve výjimce pro r povinnost předávání zastřelených jedinců do muzea již nebyla uplatněna. Náhrady škod se vypočítávají z výtažníkových rybníků z rozdílu mezi nasazenými rybami a rybami slovenými. Krom toho se provádí na výtažníkových rybnících, pro které je uplatňována náhrada škody, sčítání kormoránů. Pro r bylo sčítání prováděno na Poslově rybníce u Doks, na Malé Nohavici a na Holanském rybníce v době od do , dále a Tímto sčítáním se zabývá p. Hřídel z České Lípy, hlášení předává prostřednictvím Rybářství Doksy na Odbor ŽP v České Lípě a po prověření v terénu je postupováno Krajskému úřadu v Liberci, který výjimku uděluje. Odstřel kormoránů se provádí pro r na pěti rybnících Holanské soustavy, na rybníce Koňském, Dolanském, Milčanském, Mlýnském a Malé Nohavici. Výjimku z ochranných podmínek k odstřelu pro toto období dostalo celkem 11 mysliveckých hospodářů. M. Honců ODCHYTY NA JIZERCE PO ČTYŘECH LETECH Pravidelné odchyty na Jizerce začaly v relativně pozdním termínu až V předvečer pořádala Nadace pro záchranu Jizerských hor Den dravců s ukázkami sokolnictví a přednáškou Z. Vermouzka. Součástí akce byly i ranní ukázky odchytu a kroužkování. Tímto, poněkud netradičně, byly zahájeny odchyty na Jizerce. Návaznost těchto dvou akcí přivedla k odchytům mnoho diváků, kteří se zaujetím sledovali kroužkování. Poté už se rozběhlo klasické kroužkování a protože počasí bylo příznivé, odchycených ptáků přibývalo. Díky stále lepšímu vybavení se při odchytech můžeme zaměřit na odchyt druhů, které nás zajímají. Jizerka se tak stává velmocí v odchytu lindušek lučních. Také jsme se za příznivých večerů pokusili o odchyt sýců rousných, to se podařilo ve dvou případech. Přehled okroužkovaných ptáků je v tabulce, kde jsou pro srovnání i výsledky z minulých let. Tučně zvýrazněné jsou druhy zajímavé a neobvyklé. Rád bych zdůraznil odchyt prvního bramborníčka černohlavého a zejména posla dalekého severu lindušky rudokrké. Lze jen litovat, že kvůli nepřízni počasí v druhé půlce odchytů, jsme přišli o dva odchytové dny. Výsledky by jistě byly ještě zajímavější. Závěrem bych rád poděkoval všem zúčastněným a pozval je na půlkulatý pátý ročník odchytů. Tabulka dosavadních výsledků sýc rousný strakapoud velký žluna šedá linduška rudokrká

14 linduška luční linduška lesní skorec vodní střízlík obecný pěvuška modrá červenka obecná slavík modráček rehek domácí rehek zahradní bramborníček černohlavý kos černý drozd zpěvný drozd kvíčala lejsek černohlavý lejsek šedý cvrčilka zelená budníček menší budníček větší pěnice černohlavá pěnice slavíková pěnice pokřovní králíček ohnivý králíček obecný sýkora úhelníček sýkora modřinka sýkora parukářka sýkora koňadra sýkora lužní šoupálek dlouhoprstý sojka obecná straka obecná čečetka zimní pěnkava obecná křivka obecná hýl obecný CELKEM Máme i další zahraniční hlášení. Budníček menší z se rekreoval na Malorce, králíček obecný z byl kontrolován v Lucembursku. Martin Pudil 14

15 TETŘEV HLUŠEC (TETRAO UROGALLUS L.) - HISTORIE VELKÝCH PTÁKŮ V OBLASTI MĚLNICKA - KOKOŘÍNSKA, 2. ČÁST Obecná strategie šatu. Zbarvení hlušců v rozsahu palearktického areálu není až tak příliš rozrůzněno, jak by bylo možné předpokládat na tak širokém a rozmanitém prostoru, který tetřevi obývají. Od lesostepí španělského severu (Cantabria) přes hluboké lesy střední a severní Evropy, tundrou Ruska až po jezero Bajkal na východě Asie. Zbarvením se příliš neliší alespoň ne natolik, že by tyto odlišnosti bylo možné formulovat do jednoznačných specifických znaků. Platná se zdá být jen celková tendence, kdy populace hlušců uvnitř kontinentu a dál směrem k východu, klimaticky chladnějších a sušších oblastí, mají zbarvení více do šeda. Populace od Povolží a na západ do střední Evropy a také na severu ve Skandinávii jsou více hnědé. Podle Potapova (1985) je z geografických barevných znaků podstatné především zastoupení bílé na zbarvení břicha. Břicha kohoutů jsou vůbec nejtmavší u ssp. T.u.major, kde bílá pokrývá čtvrtinu plochy a čím dál na východ areálu bílé přibývá a největší je u východoasijských populací. I celkově je ssp. T.u.major nejtmavší a kromě toho dosahuje nejvyšší hmotnosti. Je pozoruhodné, nakolik si kohout tetřeva ve zbarvení podržel odedávný základní princip dvou barev tak často obecně platný pro živočišnou říši od spodu světlý, od shora tmavý. Pták se tak stává neviditelným jak proti obloze, tak i shora proti tmavé zemi. Tento systém dobře využívají např. krahujci, ale třeba i ryby, kde světlá břicha proti hladině a tmavé hřbety shora ke dnu působí srovnatelně. U tetřeva je to zajímavé o to více, že se jedná převážně o ptáka lesního, ptáka chodce, létajícího minimálně. Princip však zde může působit i více způsoby. Může i zastrašit, být hrozbou. V temném lesním prostředí, pokud je pták ohrožen a odkryje náhle svou bílou spodinu, jistě se v té chvíli bude zdát větší, nebezpečnější. Ve spojení s hřmotným vzletem zapůsobí varování jistě spolehlivě. Z výše uvedeného současně vyplývá, že strategie obrany tetřevů - kohoutů je odlišná než u tetřevích slepic. Vybarvení kohoutů slouží k ochraně jeho samého, k ochraně jedince. Zbarvení slepic, splývavě kropenaté umožňuje rovněž neviditelnost, přednostně však zcela jistě ochraňuje snůšku či mladé, teprve pak dospělého ptáka. Ve strategii je tak primární ochrana snůšky, potomstva a teprve potom ochrana vlastní. I takto působí pohlavní 15

16 dimorfismus. Nedá se vyloučit, že kontrastní zbarvení kohoutů může napomáhat komunikaci i mezi partnery. Tetřevi Kokořínska. Hlušci Kokořínska zcela jistě přináleží ssp. Tetrao urogallus major Brehm M /4/: - Také ve shodě se základní klasifikací, vyznačují se celkově tmavým zbarvením. Bílé partie celkově omezené. Méně výrazná je bílá okrouhlá skvrna, část bílé spodiny vystupující pod ohbím křídla, tzv. hvězda. Na hraně křídla v oblasti humerusu bílé zbarvení směrem k vrchní straně nepřesahuje, nebo jen minimálně. Také na záprstí je bílá barva v hraně křídla méně výrazná. Méně výrazné jsou bílé koncové lemy na svrchních ocasních krovkách, ostny těchto per jsou tmavé. Na perech ocasních je bílý příčný pruh málo souvislý, řídce mramorovaný. Také ostny ocasních per jsou celkově tmavé. Výrazněji prosvětlené jsou pouze ostny na ručních letkách. Kovový lesk na prsou má odstín zelený až zelenomodrý. Pokud ptáci z Kokořínska vykazují zásadnější odlišnost od stávajících popisů subspecie, potom je to rozsah bílé barvy na celkové ploše břicha, kde zcela jistě dosahuje jednu čtvrtinu, stanovenou Potapovem jako maximum. Spíše ji přesahuje. F /2/: - Celkově hnědě kropenatá, v kombinaci hnědé, bílé a rezavé barvy. Svrchu více do šeda, vrch křídel převážně hnědý, na prsou výrazná rezavá náprsenka, hrdlo světlé. U Jestřebické slepice projev částečného albinismu minimálně 20 drobných bílých per v oblasti hřbetu a boků. Jiří Veselý Literatura: POTAPOV R., L., 1985: Fauna SSSR, Ptici III. Izdatělstvo Nauka, Akademia nauk SSSR, Leningrad PTÁK KOKOŘÍNSKA V ROCE 2007 LELEK LESNÍ (CAPRIMULGUS EUROPAEUS) V roce 2007 proběhl první ročník akce Pták Kokořínska. Správa CHKO Kokořínsko si ve spolupráci s Mělnickým ornitologickým klubem kladla za cíl získat informace o výskytu zvoleného druhu ptáka na území CHKO. Důvodů k výběru lelka lesního bylo několik: je to druh, o kterém nemáme mnoho informací, ačkoliv se na území CHKO zcela jistě vyskytuje. Patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů, a to nejen v ČR a v posledních letech stále dochází k poklesu jeho počtů. Na území severočeské pobočky není nedůležitým druhem, vždyť je jedním z pěti druhů ptáků chráněných Ptačí oblastí Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady. 16

17 Jen ve stručnosti o současném rozšíření tohoto druhu. V České republice lze jeho výskyt charakterizovat jako rozptýlený, vymizel z pohraničních oblastí a i ve vnitrozemí došlo k výraznému poklesu početnosti (ŠŤASTNÝ et al. 1996). Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech byl zjištěn v 34 % čtverců (ŠŤASTNÝ et al. 1987), v letech už jen v 23 % čtverců (ŠŤASTNÝ et al. 1996). Na základě výsledků mapování byla celková početnost v ČR odhadnuta na párů, již tehdy však došlo k úbytku ve srovnání s předchozím mapováním o %. V letech hnízdilo v ČR pouze párů, což je další drastický úbytek o % (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Příčiny celoevropského dlouhodobého klesajícího trendu jsou spatřovány zejména v úbytku vhodných biotopů a úbytku hmyzu, způsobeného používáním pesticidů (GREEN 1994). Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) je hnědavě zbarvený pták velikosti kosa nebo kukačky, které se podobá štíhlým tělem, křídly i dlouhým klínovitým ocasem. Zbarvení je velmi nenápadné šedohnědé a tvoří dokonalé mimikry. Lelek je druhem se soumračnou a noční aktivitou. Obývá řídké jehličnaté, zvláště borové, ale i listnaté lesy. Hnízdí na jejich okrajích, pasekách, světlinách, průsecích, v mlazinách do stáří porostu cca let. Je tažným druhem se zimovišti soustředěnými zejména v jižní a východní Africe. Těžiště příletu na naše území je přelom měsíce dubna a května. Odlétá převážně v měsíci září. Samci se začínají ozývat hned po příletu na hnízdiště a teritoria obhajují až do srpna. Provádějí nápadné svatební lety, spojené s cvrčivým voláním a tleskáním křídly. Snůšku tvoří zpravidla 2 vejce, jsou kladena přímo na zem do přirozeného důlku 3-4 týdny po příletu. Inkubace vajec trvá dnů, mláďata jsou poté v blízkosti hnízda krmena oběma rodiči a vzletnosti dosahují ve stáří dnů (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005). Konkrétní údaje o jeho výskytu na Kokořínsku chybí. Pravidelně kontrolovaná hnízdní teritoria byla známá pouze mezi obcemi Ješovice a Tupadly na jihu CHKO a to díky aktivitám mělnických kroužkovatelů. Vzhledem k obývanému typu prostředí jsme předpokládali, že se lelek bude vyskytovat na více lokalitách v CHKO. Pro své průzkumy jsme vybrali z našeho pohledu nejlepší lokality tedy borové porosty s přítomností pasek po těžbě dřeva nebo světlin v reliktních borových porostech na výchozech skal a okrajích roklí. Zájem o lelka se samovolně rozdělil do dvou skupin. První skupina tvořená mělnickými kroužkovateli, nazývejme ji pro jednoduchost skupinou A, se soustředila na lesní porosty v západo-jižní části CHKO u Ješovic. Kromě zjišťování tokajících samců se zabývala i odchytem lelků a jejich kroužkováním. Druhá skupina, tedy skupina B, tvořená pracovníky Správy CHKO se snažila prozkoumat vybrané lokality s cílem zjištění přítomnosti lelků na nových lokalitách ( Proč zrovna my jsme béčko?! ). 17

18 Ješovicko: Lokalita se nachází v západo-jižní části CHKO, severně od Liběchova, mezi obcemi Ješovice, Želízy a Tupadly. Jedná se o převážně borové porosty v rovinatém území (hlavně u Ješovic) s přítomností roztroušených pískovcových útvarů. Na této lokalitě probíhalo sledování lelků na předem zvolených místech v lesních porostech poblíž lesních pasek. Cílem bylo nejenom zjistit kolik teritoriálních ptáků se na daném území nachází, ale i pokusit se co nejvíce jedinců okroužkovat. V případě, že na zvolené lokalitě nebyl zaznamenán spontánní hlasový projev lelka, bylo využito provokování magnetofonovou nahrávkou. Na obsazených stanovištích byly provedeny pokusy o odchyt. Kontroly skupinou A byly provedeny v následujících termínech na celkem 10 stanovištích s těmito výsledky: DATUM/STANOVIŠTĚ M 1 M odchyt odchyt M 1 M M 1 M 1M F odchyt M - - 1M juv odchyt juv odchyt M 1M juv. odchyt Vysvětlivky 0 bez přítomnosti lelků, - kontrola neprovedena Na Ješovicku od konce května do poloviny června a potom v srpnu byly provedeny kontroly 10 stanovišť. Z toho na 7 se podařilo prokázat přítomnost lelků a na 4 se také podařilo lelka odchytit a okroužkovat. Z celkem 6 okroužkovaných lelků byli 2 samci, 1 samice a 3 mladí ptáci. To mimo jiné prokazuje i úspěšné hnízdění v této lokalitě. Na základě těchto výsledků je možné předpokládat hnízdění až 5 párů lelka lesního v lesních porostech mezi obcemi Ješovice a Tupadly. Skupina B se zaměřila na zjišťování přítomnosti lelků na nových lokalitách. Byla zvolena liniová metoda tedy registrace teritoriálních hlasových projevů na předem zvolené trase. Při procházení trasy se provádí zastávky na cca 5 minut, při kterých se zaznamenává přítomnost lelků. Vzdálenost mezi jednotlivými zastávkami byla volena sčitateli dle konfigurace terénu (400 m od sebe, popř. po několika minutách, často na vhodných místech - lesní paseky, proluky apod.). Provokování magnetofonovou nahrávkou bylo využíváno jen když na bodu nebyl 18

19 registrován žádný spontánní hlasový projev. Lelci během noci mohou přeletovat i na větší vzdálenosti. Pro eliminaci duplicitní registrace byli zaznamenáváni dva samci v případě, kdy vzdálenost mezi nimi byla větší než 400 m. Linie byly procházeny za dobrého počasí (teplo, bez silného větru). Sčítání proběhlo ve čtyřech termínech na celkem 11 liniích byla prozkoumána centrální část Kokořínska mezi obcemi Vidim, Střezivojice, Osinalice a Nedvězí, ve 3 liniích. I. linie trasa Vidim Střezivojický důl Střezivojice, délka 3,5 km. II. linie trasa od silnice mezi Vidimí a Osinalicemi, pod vrchem Roháč po lesní cestě ke žluté turistické značce podél Kalvárie Střezivojice, délka 4 km. III. linie trasa Osinalické sedlo po zelené turistické Rač směr Nedvězí k místu kde se rozděluje žlutá a zelená turistická značka, délka 2,5 km. V této lokalitě byly zaznamenáni 2 samci lelka lesního, na Račské plošině, kteří se ozývali až po přehrání nahrávky hlasu. Na konci III. linie se ozývalo mládě puštíka obecného (Strix aluco) a na I. linii se kolegové museli mírně odklonit z původně plánovaného směru z důvodu přítomnosti bachyně se selaty, která nehodlala ustoupit ze svých pozic , a v těchto 3 termínech byla sledována severní část CHKO v prostoru Kosteleckých borů mezi lokalitou Čap, osadami Obrok, Skalkou a Tuhanec a lesní porosty kolem skalních útvarů Přírodní památky Husa. Na tomto území bylo provedeno sčítání na celkem 8 liniích v celkové délce 26,5 km, při kterých bylo zaznamenáno 6 teritoriálních samců lelka. Ve 4 případech bylo zaznamenáno naletování a tleskání křídly. V jednom případě lelek pouze proletěl bez hlasových projevů na začátku linie v lokalitě Kostelecký borů bylo slyšet vytrvalé houkání výra velkého (Bubo bubo) a kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum). Kulíšek nejmenší zde byl zaznamenán již v jarním období. V jedné lokalitě se tak potkávají teritoria naší největší a nejmenší sovy. Díky zařazení lelka mezi ptáka Kokořínska v roce 2007 jsme prokázali výskyt celkem 13 párů lelka lesního ve vybraných částech CHKO. Na základě odchytu a následného kroužkování bylo prokázáno jejich úspěšné hnízdění. Nejpočetnější výskyt byl doložen v lokalitě Ješovicko a v severní části CHKO v Přírodní rezervaci Kostelecké bory a jejího okolí. Lze předpokládat, že i v dalších částech CHKO se lelci vyskytují v místech, kde mají vhodné podmínky pro hnízdění, tedy rozvolněné borové porosty s vřesovišti a lesními prolukami či pasekami. Výskyt je však roztroušený a dle zjištěných údajů ne příliš početný. Pro jeho ochranu je důležité zajištění klidu v době hnízdění od května do srpna, zejména vyloučit mechanickou přípravu půdy v tomto období a plošnou aplikaci biocidů. 19

20 Na závěr bych chtěl poděkovat za poskytnutí údajů všem, kteří se lelkovi v roce 2007 aktivně věnovali, tedy skupině A ve složení: Petr Lumpe, Karel Novotný, Ivan Svoboda, Přemysl Vaněk, Jirka Veselý, a skupině B ve složení: Václav Nedbal, Honza Soukup, David Šanc, Robert Šenk, Eva Šestáková, Hana Urbanová, Slávek Valda, Hana Vogelová. Lelkům zdar - Jan Procházka, Správa CHKO Kokořínsko Literatura: GREEN, R. 1994: Nightjar. Pp in TUCKER, G. M. & HEATH, M. F., eds.: Birds in Europe: their conservation status. Birdlife Conservation Series No. 3. Birdlife International, Cambridge. HUDEC, K. & ŠŤASTNÝ, K., eds., 2005: Fauna ČSSR. Ptáci II/2 (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: ŠŤASTNÝ, K. & BEJČEK, V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. Příroda, Praha, 22: ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. & HUDEC, K., 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany: ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. & HUDEC, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha : ŠŤASTNÝ, K., RANDÍK, A. & HUDEC, K., 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77. Academia, Praha: POSTŘEHY A OTAZNÍKY Z TERÉNU LELEK LESNÍ /CAPRIMULGUS EUROPAEUS/ A ZÁHADA JEHO STŘEDNÍHO PRSTU. Pták obdařený jménem Capri-mulgus, čili kozodoj, snad ani nemůže být tvorem obyčejným. Již to, že vede noční život, bývalo pro lidi záhadou a což teprve po blízkém setkání. Zastižen v chlévech poletujíc mezi dobytkem, pod kozou s široce otevřenou vakovitou tlamou. Děvečky se dozajista křižovaly. Co platno lelkovi, že je jen neškodným hmyzožravcem. Pravdou zůstává, že je ptákem skutečně zajímavým, pozoruhodným, a to z mnoha důvodů. Jeden z nich mi ležel v hlavě delší dobu, když jsem si před několika lety při prohlížení preparátů povšiml, že na lelkově drápu prostředního prstu se nachází cosi neobvyklého. Úzká lišta ve formě roztřásněných pružných kožovitých výběžků podél vnitřní strany drápu. Dlouho mi bylo záhadou, k čemu vlastně slouží, až přišel 20. červen Toho dne byl teplý podvečer, brouzdal jsem Ješovickými bory nad Liběchovem a nedaleko Hada zasedl, zády opřen o borovici. Slunce zapadalo, šeřilo se a po chvíli i začínali vrčet lelkové. Jeden z nich přilétl pak nedaleko ode mne a na větev borovice se usadil příčně, tak jak to dělají ostatní ptáci. A pak se to stalo. Navzdory houstnoucí temnotě, všiml jsem si neobvyklých pohybů u sedícího ptáka. Neklidně a trhavě se protahoval, přišlo mi to jako by se chystal cosi vyvrhnout. V dalekohledu (7x50) se mi pak zdálo, jakoby se nohou drbal kdesi pod bradou. Nikoliv pod bradou, 20

21 matný záblesk ústní dutiny mi problém osvětlil. Měl zcela jistě otevřený zobák! Ano, řekl jsem si, křídla nočních motýlů se k blance jícnu musí vskutku dost lepit. Ostatně, vždyť je to účel. Úlovek se lépe zachytí, tak trochu jako na mucholapku a neunikne. Vadou jen patrně je, že na přilnavé sliznici mohou ulpět nepohodlné zbytky, držící přespříliš. Části křídel nočních motýlů, vážek a podobně. Vzpomněl jsem si na lelkův dlouhý prostřední prst, tak jak jsem ho poznal z preparátů. Na jeho dráp opatřený kožovitým nařaseným lemem, ne nepodobným na kuchyňskou stěrku. Je snad tedy právě v tomto jeho účel? V hygieně a údržbě pro lelka životně důležité ústní sliznice? Ve specializované monografii (CLEERE, N., 1998) se můžeme dočíst: Přestože přesný účel hřebenu zůstává nejasný, bylo navrhnuto, že může být používán jako hřeben pro odstraňování parazitů během čištění peří nebo narovnávání štětin v koutcích zobáku. Problém by si jistě zasluhoval hlubší studium, já osobně však o své hypotéze, o funkci ústní stěrky, nepochybuji. Jiří Veselý Literatura: CLEERE, N., 1998: Nightjars a Guide to nightjars and related nightbirds. Pica Press, Sussex, England. Pozn. red.: Na seschlém preparátu vypadá lelkův kartáček trochu jinak, nebo může i chybět, ale jeho existenci potvrzuje obrázek živého ptáka. Díky informaci z výjimečné knihovny Jaroslava Klápště a jeho návrhu, v literatuře dosud nepopsanou a v příspěvku pojmenovanou hypotézu o účelu lelkova tajemného drápu, bude autor publikovat ještě v odborném tisku, včetně anglického souhrnu. MŮŽE BÝT KALOUS UŠATÝ /ASIO OTUS/ LELKU LESNÍMU PREDÁTOREM? Po nějakém čase přišlo mi to téma opět na mysl. Seděl jsem v lese u Skuhrova, už skoro v noci a nahoře v korunách borovic si poletoval kalous 21

22 ušatý. Neslyšný, bezhlasý, zdál se být neskutečný. Přeletoval ledabyle mezi kmeny a větvemi v korunách, čímž přiváděl v úlek dřímající brávníky, kteří hlasitě varujíc, prchali do tmy. Kalous usedl a já si vzpomenul, jak jsem v červnu 2001 ležel v lese nad Velkým Borkem. Pod odchytovou sítí manipuloval jsem magnetofonem s nahrávkou lelka, kterého jsem zde chtěl vypátrat. Lelek z nahrávky mě vrčel u brady, když tu mi po zátylku pleskl pohlavek. Ovanul mě zprudka vzduch a vzápětí nad moji hlavou cosi zavřeštělo. Já možná také, už nevím. Faktem však zůstává, že pohlavek jsem dostal křídlem od kalouse, který zcela jistě reagoval právě na nahrávku. A tak se naskýtá otázka. Může být kalous ušatý lelku lesnímu predátorem? Jiří Veselý KRÁTKÉ ZPRÁVY CETIE JIŽNÍ A RÁKOSNÍK TAMARYŠKOVÝ - DVĚ PTAČÍ RARITY ZASTIŽENÉ NA PODZIM ROKU 2007 NA ČESKOLIPSKU: Při odchytu ptáků ke kroužkování jsme 30. září 2007 na Novozámeckém rybníku chytili cetii jižní (Cettia cetti), která u nás dříve nikdy nebyla zjištěna. Podrobnosti byly publikovány v odborném časopisu Sylvia 43: Tento drobný pěvec s exotickým jménem patří mezi pěnicovité a v příručkách se taxonomicky obvykle řadí před rákosníky. Protože hnízdění cetie jižní bylo nově zjištěno u Kis - Balatonu v Maďarsku, je možné, že v budoucnu se i u nás může vyskytovat častěji. Dne 01. listopadu 2007 jsme rovněž na Novozámeckém rybníku chytili rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon). Je to první zjištěný výskyt tohoto druhu v severních Čechách a nejpozdější podzimní výskyt na území ČR. Tento náš nejvzácnější rákosník je mezi kroužkovateli známý jako palašníček a poprvé jsme jej chytili již v roce 2003 na Jičínsku (Panurus 13: ). Podrobnosti o našem druhém odchyceném palašníčkovi budou publikovány jinde. Jarda Klápště & Jožka Klápšťová FESTIVAL PTACTVA V LIBERCI byl poznamenaný malou účastí návštěvníků i ptáků. Bohužel v den konání festivalu netáhla nebem nad Libercem žádná hejna a všichni se museli spokojit s pozorováním ptáků v zahradách, loukách a lesích. Nakonec se přece jen podařilo pozorovat zajímavé druhy, jako např. kvíčaly, rehka domácího v lese, čížky a hýly. Několik hýlů a sýkor se také podařilo odchytit a okroužkovat. Přestože návštěvníci festivalu neviděli žádnou raritu, myslím, že odcházeli spokojeni. SÝCOVÉ A LYŽNÍCI ANEB PLOŠNÝ AKUSTICKÝ MONITORING SÝCŮ Jaro už je za dveřmi a venku nám to připomínají nejen sovy. Protože se v loňském roce ukázalo, že přes všechny mouchy, které tato metoda má, přináší jarní hromadný monitoring sov své výsledky, rozhodli se 22

23 ornitologové z Jizerských hor uspořádat i letos plošný monitoring sýců. Uskuteční se o víkendu Základnami nám opět budou chalupy na Mariánskohorských boudách a Jizerce. Nutnou výbavou budou krom ornitologického nadšení také běžky nebo sněžnice. Přestože o tento kulturně-dobrodružný zážitek je značný zájem, rádi mezi sebou uvítáme další sčitatele. Pokud se budete chtít zúčastnit, kontaktujte Jitku Thelenovou ze Správy CHKO Jizerské hory ( , jitka.thelenova@nature.cz) nebo Martina Pudila z muzea v Liberci ( , martin.pudil@muzeulb.cz) Z 26. AKTIVU SPOLUPRACOVNÍKŮ KROUŽKOVACÍ STANICE LITOMYŠL Příprava Atlasu migrace ptáků ČR se chýlí k úspěšnému vydání podle plánu v tomto roce. Na potřebnou finanční částku pro tiskárnu v řádu několika desetitisíc Kč přispěli kroužkovatelé v rámci licenčního poplatku a tím si atlas předplatili. MaP & SvI VÝZVA KE SPOLUPRÁCI. V roce 2008 jsme se rozhodli pro území CHKO Kokořínsko vyhlásit za ptáka roku hned dva druhy kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a sýce rousného (Aegoluis funereus). Stejně jako v roce minulém je cílem získat co nejvíce informací o těchto dvou druzích sov (rozšíření, stanoviště, ). Oba druhy se na území CHKO vyskytují. Např. v roce 2007 bylo v severní části CHKO v prostoru PR Kostelecké bory nahoukáno celkem 6 teritoriálních samců (od každého druhu 3 M). V ostatních částech CHKO jsou známy pouze ojedinělé nálezy, včetně úspěšných odchytů. Na základě prováděných kontrol vyvěšených budek i v těchto dochází ke hnízdění. Pokud se s uvedenými druhy sov v roce 2008 setkáte na území CHKO Kokořínsko, popř. jestli máte nějaké další údaje o jejich výskytu i historické, zašlete tyto informace na adresu Správy CHKO Kokořínsko (Česká 149, Mělník), popř. na ovou adresu jan.prochazka@nature.cz. Hezké zážitky v terénu za ptáky Kokořínska (i za Mělnický ornitologický klub) přeje... J. Procházka VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU Jablonné v Podještědí sobota ; Lemberk Bredovský zámeček; Sraz: v 7.00 před Bredovským letohrádkem. Vycházka do okolí. Pozorování ptáků, odchyty a kroužkování. Soutěže a hry. Povede J. Thelenová (tel.: ). Liberec neděle ; Liberec Ruprechtice (lesík u cvičáku); Sraz: V 6.00 ráno na zastávce autobusů č.14 a 25, Ruprechtice sídliště. Vycházka do lesíka u cvičáku. Pozorování ptáků, odchyty a kroužkování. Soutěže a hry. Povede M. Pudil. (tel.: , ). 23

24 Mělník v sobotu od na břehu Vltavy 1,5 km nad ovocnými sady Mrkvice (mapa na webu pobočky). Program je tradiční: natažení sítí pro odchyty, vybudování tábořiště, večer si opečeme buřty, povedou se kuloární rozhovory nejen na ornitologické téma a poslechneme si přehrávky ptačích hlasů, se kterými budeme ráno vítat den. V neděli budíček hodinu před svítáním, s ptáky přivítáme den a průběžně budeme určovat a kroužkovat, co se chytí, a odpovídat na odborné, laické i všetečné otázky. Akce rozložená do dvou dnů skončí v neděli do hodin. Česká Lípa v sobotu v 9.00 před Vlastivědným muzeem začne vycházka za ptáky podle Ploučnice ke stanovišti sítí u Dubice s ukázkou odchytu, určování pohlaví a stáří kroužkovaných ptáků. Ve Spolkových zprávách ČSO č.1/2008 i na našem webu najdete podrobnosti o dalších místech konání akce v severočeském kraji. Termíny dalších akcí: Schůze ČSO v Praze Vršovicích (sál ZŠ u vršovického nádraží). Na je plánován 5. ročník terénní akce na Jizerce. VÝBĚR POZOROVÁNÍ PŘEVÁŽNĚ Z OBDOBÍ PODZIMNÍHO TAHU A ZIMY Tato rubrika zůstává dál především tištěnou prezentací pozorování z webových stránek pro ty členy, kteří se k internetu dostanou s překážkami. Je rozšířena ze tří individuálních příspěvků. K výběru poskytl svá zajímavější pozorování M. Kodera, M. Honců, a J. Procházka dodal svých 850 záznamů za r Dál jsem vybíral ze záznamů za období od z webů pobočky a ČSO. Ze třetího zdroje pozorování na webových stránkách, Ornitologického klubu při Labských pískovcích (za r záznamů), bylo využito cca 7 %. Potáplice severní : Nechranická p. (CV), 2ex. Brejška M.; : Vliněves, pískovna (ME), 1ex. Lumpe P. Potáplice malá : Tišice (ME),1ad. Kodera M. Potápka malá : Holany (CL), 1ex. Kurka P.; : Děčín (DC), 2ex. Benda P.; : Nebočady (DC), 1ad. Marek J.; : Roudnice (LT), 3ex. Svoboda I.; : Děčín (DC), 2ex. Benda P.; : Kralupy n/v (ME), 4ex. Procházka J.; : Hřensko (DC), 1ex. Benda P., Kopecký V. Potápka roháč : Lenešický r.(ln), 51ex.Telenský T.; : Kateřina (TP), 80ex. Kurka P.; : Nechranická p. (CV), 34ex. Brejška M.; : Kralupy n/v. (ME), 4ex. Procházka J.; : Vliněves (ME), 1ex. Novotný K., Potápka rudokrká : Jirkov-Kyjice (CV), 1ex. Bušek O.; : Nechranická p. (CV), 1ex. Bušek O. Kormorán velký : Stvolínky (CL), 14ex. Honců M.; : Karasy - Novozámecký r.(cl), 9ex. Honců M.; : Jirkov - Kyjice (CV), 2ex. Honců M.; : Karasy - Novozámecký r.(cl), 21ex. Honců M.; : Malé Březno (UL), 5imm. Benda P.; : Břehyně (CL), 6ex. Procházka J.; : Doksy Poslův r. (CL), 96ex. Hřídel; : Holany Hol.r. (CL), 107ex. Hřídel; : Novozámecký r.(cl), 6ex. Procházka J.; : Horní Vítkov (LB), 110ex. Čejka J.; : Stvolínky Koňský r. (CL), 140ex. Hřídel; : Děčín (DC), 78ad.+20imm. Benda P., 24

25 Rohlík M.; : Vliněves - pískovna (ME), 26ex. Svoboda I.; : Novozámecký r.(cl), 10ex. Procházka J.; : Holany Hol.r. (CL), 205ex. Hřídel; : Milčanský r. (CL), 12ex. Honců M.; : Holany Malá nohavice (CL), 125ex. Hřídel; : Děčín (DC), 67ad.+21imm.. Rohlík M.; : Roudnice (LT), 15ex. Svoboda I.; : Břehyně (CL), 29ex. Procházka J.; : Roudnice (LT), 20ex. Svoboda I.; : Děčín (DC), 110ad.+9imm. Benda P., Rohlík M.; : Povrly (DC), 50ex. Sedlák M.; : Hřensko (DC), 192ad.+29imm. Benda P., Kopecký V.; : Prostřední Žleb (DC), 220ad.+35imm. Benda P.; : Vliněves (ME), 162ex. Novotný K., Bukač velký : Břehyně ryb.(cl), 1ex. Honců M.; : Jestřebí (CL), 2ex. Kurka P. Volavka popelavá : Dobroměřický r.(ln), 22ex. Rulfová A.; : Vliněves (ME), 20ex. Svoboda I.; : Břehyně (CL), 2ex. Procházka J.; : Kralupy n/v. (ME), 1ex. Procházka J.; : Vliněves (ME), 25ex. Novotný K. Volavka bílá : Zahrádky - Ramš (CL), 26ex. Honců M.; : Lenešický r.(ln), 17ex.Telenský T.; : Borek (ME), 7ex. přel. Kodera M.; : Novozámecký r. (CL), 3ex. Procházka J.; : Břehyně (CL), 4ex.Tichý Hy.; : Milčanský r. (CL), 16ex. Honců M.; : Břehyně (CL), 4ex. Procházka J.; : Ohře-Žatec (LN), 1ex. Tichai M.; : Stvolínky (CL), 6ex. Kurka P.; : Libuňka (TU), 2ex. Šťastný V.; : Borek (ME), 1ex. přel. Kodera M.; : Vliněves (ME), 4ex. Novotný K. Čáp bílý : Dolni Grunov pískovna (CL), 12ex. (4 ex. chytají břehule u hízdních nor) ing.veselý.; : Dobranov (CL), 10ex. ing.veselý.; : Jirkov - výsypka (CL), 2ex. Honců M.; : Markvartice (US), 1ad. Sedlák M. Čáp černý : Cvikovský r.(cl), 1ex. Brych P.; : Dolní Libchava (CL), 1ex. Honců M.; : Medonosy (ME), 1ex. Procházka J.; : Bulovka (LB), 1ex. Čejka J.; : Jenišovice (ME), 3ex. Novotný K.; : Velké Hamry (JN), 1ex. Jůna M. Labuť velká : Vojkovice (ME), 10ex. Procházka J.; : Lenešický r.(ln), 253ex. Rulfová A., Telenský T.; : Děčín-Zámecký r. (DC), 18ad. Sedlák M.; : Děčín-Zámecký r. (DC), 6ad.+2juv. Sedlák M.; : Břehyně (CL), 16ex. Procházka J.; : Děčín-Zámecký r. (DC), 6ad.+5juv. Sedlák M.; : Rybniště (DC), 1ad. Sedlák M.; : Duchcov (TP), 3ex. Hanzlíková M. Husa velká : Heřmaničky (CL), 3ex. límce Procházka J.; : Uhy (ME), 60ex. Procházka J.; : Mimoň (CL), 6ex. přelet ing. Veselý; : Kníníce (LT), cca 90ex. Greguš L.; : Pertoltice (CL), 40ex. přelet na CL ing. Veselý Husa polní : Vysočany (CV), 260ex.Brejška M.; : Proseč (SM), cca 100ex. Jasso L. Husa běločelá : Vojkovice (CL), 8ex. Procházka J.; : Stvolínky (CL), 1ex. Kurka P.; : Borek (ME), 4ex. přel. Kodera M.; : Borek (ME), 1juv. Kodera M.; : Neratovice (ME), 1juv. Kodera M. Husa malá : Ohře-Žatec (LN), 1ex. Tichai M.; : Česká Lípa (CL), 1ex. Honců M. Kopřivka obecná : Heřmaničky (CL), 2ed.+6juv. Čejka J.; : Holany (CL), 16ex. Kurka P.; : Blatenský r. (US), 1p Tichai M.; : Tišice (ME), 2M+1F Kodera M.; : Ohře-Žatec (LN), 8M+5F Tichai M.; : Tišice (ME), 7M+4F Kodera M. Ostralka štíhlá : Borek (ME), 2F Kodera M.; : Liberec (LB), 1M Čejka J. Lžičák pestrý : Lenešický r.(ln), 1ex. Rulfová A., Telenský T.; : Kateřina (TP), 2ex. Kurka P.; : Jestřebí (CL), 20ex. Kurka P. Kachnička mandarinská : Semily (JN), 1ex.Jůna M.; : Libčice (ME), 5ex. Procházka J.; : Mělník (ME), 1pár Lumpe P.; : Česká Lípa (CL), 1ex. Honců M.; : Česká Lípa (CL), 1ex. Honců M. 25

26 Kachnička karolínská : Česká Lípa (CL), 1ex. Kurka P.; , , : Česká Lípa (CL), 1ex. Honců M.; : Česká Lípa (CL), 1ex. Tichý Hy.; : Česká Lípa (CL), 1ex. Honců M. Hvízdák eurasijský : Břehyně (CL), 10ex. Procházka J.; : Vojkovice (ME), 4ex. Černý P.; : Stvolínky (CL), 4ex. Kurka P.; : Zahrádky (CL), 4ex. Kurka P.; : Jestřebí (CL), 27ex. Kurka P.; : Tišice (ME), 1M+4F Kodera M.; : Tišice (ME), 1M+2F Kodera M. Hvízdák stejnobarvý ; ; ; ; ; : Kralupy n./v (ME), 1ex. Procházka J. Čírka obecná : Lenešický r.(ln), 62ex. Rulfová A., Telenský T.; : Dobroměřický r.(ln), 7ex. Rulfová A., Telenský T.; : Dobroměřický r.(ln), 27ex. Rulfová A., Telenský T.; : Holany (CL), 1ex. Kurka P.; : Dobroměřický r.(ln), 74ex. Rulfová A., Telenský T. Čírka modrá : Lenešický r.(ln), 2ex. Rulfová A., Telenský T. Zrzohlávka rudozobá : Holany (CL), 1ex. Kurka P.; : Tišice (ME), 1F Kodera M.; : Vojkovice, pískovna (ME), 1ex. Lumpe P.; : Neratovice (ME), 1F Kodera M. Polák velký : Lenešický r.(ln), 37M+8F Rulfová A., Telenský T.; : Vojkovice (ME), 250ex. Černý P. Polák chocholačka : Tišice (ME), 140ex. Kodera M.; : Kralupy n/v. (ME), 5ex. Procházka J.; : Tišice (ME), 200ex. Kodera M. Polák kaholka : Tišice (ME), 1F Kodera M.; : Záryby (ME), 1M+1F Kodera M.; : Záryby (ME), 1M+1F Kodera M. Hoholka lední : Blatenský r. (US), 2F+1juv. Tichai M.; : Tišice (ME), 1F Kodera M.; : Kelštice (ME), 1imm. Lumpe P. Hohol severní : a : Tišice (ME), 1M+1F Kodera M.; : Roudnice (LT), 3M+4F Svoboda I.; : Roudnice (LT), 20M+14F Svoboda I.; : Tvrdšice (US), cca 25ex. Tichai M. Turpan hnědý : Tišice (ME), 7ex. Kodera M. Turpan černý : Jirkov - Kyjice (CV), 1F/juv. Bušek O. Morčák velký : Stvolínky (CL), 9ex. Kurka P.; : Malé Březno (DC), 1M+1F Benda P.; : Nebočady (DC), 20ex. Benda P.; : Kralupy (ME), 4ex. Procházka J.; : Vojkovice (ME), 27M+13F. Černý P.; : Benešov n/p. (DC), 4ex. Markošová K.; : Přerov (DC), 10M+10F Rohlík M.; : Roudnice (LT), 30M+21F Bergman P.; : Ohře-Louny (LN), 50-60ex. Tichai M.; : nádrž Kyjice (CV), 53M+38F Brejška M.; : Vliněves (ME), 40ex. Novotný K. Morčák bílý : Neštěmice (DC), 4ex. Sedlák M.; : Nelahozeves (ME), 3F Černý P. Včelojed lesní : Břehyně (CL), 1ex. Procházka J.; : Bezděz (CL), 3ex. Novák J. Kaně rousná : Zdětín (ME), 1ex. Procházka J.; : Korce (ME), 1ex. Procházka J.; : Vysočany (CV), 1ex. Brejška M. Luňák červený : Kelské Vinice (ME), 2ex. Procházka J.; : Kleštice (ME), 6ex. Kodera M.; : Chramostek (ME), 4ex. Vaňek P.; : Mimoň (CL), 3ex. Procházka J.; : Boreč (MB), 1ex. Procházka J.; : Holany (CL), 2ex. Kurka P.; : Holany (CL), 1ex. Kurka P.; : Velký Valtinov (CL), 2ex. Kurka P.; : Holany (CL), 2ex. Kurka P.; : Markvartice (DC), 3ex. Benda P.; : Novozámecký r. (CL), 1ex. Procházka J.; : Vrbno (ME), 2ex. Novotný K.; : Srní u Č.L. (CL), 1ex. Kurka P. Orlovec říční : Novozámecký r. (CL), 1ex. Procházka J.; : Zahrádky, NPR Novozámecký r. (CL), 1ex. Honců M.; : Hradčany (CL), 1ex. Korábek O.; 07. a : Borek (ME), 1ex. Kodera M.; : Velký Valtinov (CL), 1ex. Kurka P. 26

27 Moták pochop : Novozámecký r. (CL), 3ex. Procházka J.; : Horní Vítkov (LB), 1M Čejka J.; : Uhy (ME), 2ex. Procházka J.; : Boreč (MB), 1ex. Procházka J.; : Velký Grunov (CL), 2ex. Kurka P.; : Borek (ME), 1M Kodera M. Moták pilich : Mokřad - Milada (UL), 1F Vondráček J.; : Hvězdov (CL), 1ex. Procházka J.; : Labská stráň (DC), 2F Benda P., Tejrovský V.; : Horní Vítkov (LB), 1F+1juv. Čejka J.; : Odolice (MO), 1F Telenský T.; : Borek (ME), 2M Kodera M.; : Frýdlant v Č.(LB), 1M Čejka J., Pudil M.; : Zákupy (CL), 1M ing. Veselý; : Vysočany (CV), 1M+4F Brejška M.; : Hrušovany (CV), 2ex. Brandl P. Orel mořský : Velký Valtinov (CL), 1ex. Kurka P.; : Novozámecký r. (CL), 2ex. Procházka J.; : Horní Vítkov (LB), 1ad. Čejka J.; : Novozámecký r. (CL), 1ex. Procházka J.; : Kařez (CL), 1ex. Procházka J.; : Břehyně (CL), 1ex. Procházka J.; : Šluknov - Království (DC), 1ex. Sedlák M.; : Litoměrice (LT), 1p Fajmon L.; : Břehyně (CL), 1ex. Frous; : Dubá (CL), 1ex. Kurka P. Dřemlík tundrový : Jestřebí (CL), 1ex. Kurka P.; : Doubravice (MB), 1M, Vaněk P.; : Hostín (ME), 1M, Vaněk P.; : Vysoká Libeň (ME), 1M, Vaněk P.; : Chorušice (ME), 1M, Vaněk P.; : Lom Ležáky (MO), 1ex. Horák M. Sokol stěhovavý : Černousy (LB), 2juv. Čejka J.; : Mimoň (CL), 1ex. Procházka J.; : Kokořín (ME), 1ex. Procházka J.; : Kralupy n/v. (ME), 1ex. Procházka J.; : Březno (CV), 1ex. Brandl P. Raroh velký : Kostelec n/l. (ME), 1ex. Kodera M. Tetřívek obecný : Rájec (DC), 1ex. Janura M.; : Jizerka (JN), 1ex. Novotný K.; : Jizerka (JN), 1ex. Svoboda I.; : Jizerka (JN), 7ex. Mikšíček J. Křepelka polní : Hradčany (CL), 1ex. Procházka J.; : Lešany (CL), 1ex. Procházka J. Koroptev polní : Jirkov-Kyjice (CV), 11ex. Honců M.; : Frýdlant v Č..- Větrov (LB), 7ex. Čejka J., Pudil M. Chřástal vodní : Jestřebské slatiny (CL), 1ex. Honců M.; : Borek (ME), 1ex. Kodera M.; : Borek (ME), 1ex. Kodera M. Chřástal polní : Okřešice (CL), 1ex. Honců M.; : Okřešice (CL), 1ex. Honců M. Jeřáb popelavý : Novozámecký r. (CL), 2ex. Procházka J.; : Černousy (LB), Čejka J.; : Novozámecký r. (CL), 1ex. Procházka J.; : Jestřebí (CL), 4ex. Kurka P.; a : Novozámecký r. (CL), 2ex. Procházka J.; : Novozámecký r. (CL), 2ex. Procházka J.; : Zahrádky (CL), 1p Krpatová I. Lyska černá : Vojkovice (ME), 100ex. Procházka J.; : Hřensko (DC), 10ex. Benda P., Kopecký V. Čejka chocholatá : Novozámecký r. (CL), 1ex. Honců M.; : Ramš (CL), 3ex. Honců M.; : Bohatice (CL), 100ex. ing. Veselý; : Záryby (ME), 1ex. Kodera M. Vodouš kropenatý : Kelštice (ME), 1ex. Lumpe P.; : Vliněves (ME), 1ex. Novotný K., Jespák malý : Tišice (ME), 1ex. Kodera M. Bekasina otavní : Jestřebské slatiny (CL), 1ex. Honců M.; : Novozámecký r.(cl), 3ex. Procházka J.; : Novozámecký r. (CL), 1ex. Procházka J. Slučka malá : Borek (ME), 1ex. Kodera M. Sluka lesní : Svébořice r. (CL), 1ex. Čejka J.; : Novozámecký r. (CL), 1ex. Procházka J.; : Tursko (MB), 1ex. Procházka J.; : Zahrádky (ME), 1ex. Kurka P.; : Borek (ME), 1ex. Kodera M.; : Děčín-Stará Bohyně (DC), 1ad. Marek J.; : Zlosyň (ME), 1ex. Procházka J.; : Nelahozeves (ME), 1ex. Procházka J. Koliha velká : Dobroměřický r. (LN), 3ex. Telenský T.; : Jestřebí (CL), 1ex. Kurka P. 27

28 Racek bouřní : Nechranická p. (CV), 180ex. Brejška M.; : Roudnice (LT), 3ex. Svoboda I.; : Děčín (DC), 9ex. Benda P.; : Kralupy n/v (ME), 6ad.+6juv. Procházka J. Racek stříbřitý : Vislice (DC), 1ex. Benda P.; : Děčín (DC), 1ex. Benda P. Racek bělohlavý : Děčín-Loubí (DC), 1ex. Benda P.; : Vislice (DC), 1ex. Benda P.; : Vliněves (ME), 11ex. Novotný K. Rybák černý : Borek (ME), 1ex. Kodera M. Holub hřivnáč : Česká Lípa (CL), 1ex. Kurka P.; : Mělník (ME), 1ex. Svoboda I. Hrdlička divoká : Dobroměřický r. (LN), 3ex. Telenský T.; : Velký Grunov (CL), 1ex. Kurka P.; Sýc rousný : Sněžník (DC), 1M Benda P.; : Kristin Hrádek (DC), 2M Benda P.; : Jetřichovice (DC), 1M Benda P.; : Mezní louka (DC), 1M Benda P.; : Šluknov (DC), M+F Šena V.; : Vysoká Lípa (DC), 1M Benda P.; : Purkratický les (DC), 1ex.Sojka V.; : Rybniště (DC), 1M Sedlák M.; : Ovčácký vrch (DC), 1ex.Sojka V. Sýček obecný 21. a : Děčín (DC), 1M vol. Benda P.; : Česká Lípa (CL), 1ex. vyproštěn z kanálu a puštěn na svobodu, Honců M.; 17. a : Děčín (DC), 1M vol. Benda P. Kulíšek nejmenší : Jindřichov (JN), 1ex. Dostál L.; : Lipnice (DC), 1M+1F Šena V.; : Dolní Vidim (ME), 1ex. Vaněk P.; : Příbory (ME), 1ex. Vaněk P. Puštík obecný : Krásná Lípa (DC), 1ex. Sedlák M.; : Rybniště (DC), 1ex. Sedlák M.; : Lhotka (ME), 1ex. Procházka J.; : Kralupy n/v. (ME), 1ex. Procházka J.; : Hořín (ME), 1ex. Procházka J. Kalous ušatý : Mělník (ME), 3ex. Procházka J. Kalous pustovka : Uhy (ME), 2ex. Procházka J.; : Křenek (ME), 2ex. Kodera M.; : Lom Ležáky (MO), 9ex. Horák M.; : Vysočany (CV), 15ex.Brejška M. Rorýs obecný : Borek (ME), 1ex. Kodera M. Ledňáček říční : Stvolínky - Dolanský r.(cl), 14ex. (kr.) Sládeček J.; : Božíkov Zákupy (CL), 1ex. Honců M.; : Svébořice r. (CL), 2ex. Honců M.; : Zahrádky (CL), 2ex. Honců M.; : Liběchov (ME), 6ex. Novotný K.; : Dubice (CL), 1ex. Honců M.; : Dolní Libchava (CL), 2ex. Pytloun M.; : Duchcov (TP), 1ex. Hanzlíková M.; : Mělník potok Pšovka (ME), 1ex. Novotný K.; : Děčín (DC), 1ex. Rohlík M.; : Roudnice (LT), 1ex. Svoboda I.; : Duchcov (TP), 1ex. Hanzlíková M.; : Mělník potok Pšovka (ME), 1ex. Novotný K.; : Benešov n/p.(dc), 1ex. Markošová K.; : Duchcov (TP), 1ex. Hanzlíková M. Dudek chocholatý : Bezděz (CL), 2ex. Procházka J. Krutihlav obecný : Stvolínky - Dolanský r.(cl), 5ex. (kr.) Sládeček J. Žluna šedá : Karlovka (DC), 1ad.+3juv. Půlpán M.; : Dravčí stěny (DC), 1F Šena V.; : Dubice (CL), 2ex. (kr.), Svoboda I.; : Děčín 2 (DC), 1F Rohlík M. Žluna zelená : Vliněves (ME), 1ex. Svoboda I.; : Duchcov (TP), 1ex. Hanzlíková M. Strakapoud prostřední : Děčín-Stará Bohyně (DC), 13 teritorií Benda P.; : Karlovka (DC), 1ad. Půlpán M.; : Dolní Oldříš (LB), 1ex. Čejka J.; : Pavlovice (CL), 1ex. Kurka P. Strakapoud malý : Ohře - Lenešice (LN), 3ex. Telenský T., Rufová A.; : Dobroměřický r. (LN), 1ex. Rulfová A.; : Duchcov (TP), 2ex. Hanzlíková M. Chocholouš obecný : Mělník, Podkova (ME), 6ex. Vaněk P.; : Mělník Pšovka (ME), 1ex. Svoboda I.; : Mělník, Pšovka (ME), 3ex. Svoboda I.; : Mělník, Pšovka (ME), 4ex. Svoboda I. Skřivan lesní : Hradčany - Boreček (CL), 1ex. Honců M.; : Proseč (SM), 7ex. Jasso L.; : Stvolínky (CL), 3ex. Kurka P.; : Křenek (ME), 1ex. Kodera M. Skřivan polní : Záryby (ME), 13ex. Kodera M.; : Záryby (ME), 35ex. Kodera M. 28

29 Linduška luční : Jirkov - výsypka (CL), 2ex. Honců M.; : Jizerka (JN), 85ex. Svoboda I. Linduška rudokrká : Jizerka (JN), 1ex. (kr.), Pudil M. Konipas luční : Dobroměřický r. (LN), 2ad.+6juv Telenský T. Konipas horský : Roudnice (LT), 1ex. Svoboda I.; : Neratovice (ME), 2ex. Kodera M.; : Liberec (LB), 1ex. Dostál L. Konipas bílý : Dobroměřický r. (LN), cca 50ex. Telenský T.; : Neratovice (ME), 3ex. Kodera M.; : Lišany (US), 1ex. Tichai M.; : Benešov n/p. (DC), 1ex. Kopecký V.; Skorec vodní : Děčín-Benešov n/p. (DC), 8ex. Markošová K.; : Žandov (DC), 3ex. Kraus F. Pěvuška modrá : Vysoké n/j. (SE), 1ad. Klvaňová A. Pěvuška podhorní : Hejnice (LB), 1ex. Čejka J. Čevenka obecná : Vliněves, pískovna (ME), 2ex. Svoboda I.; : Mělník (ME), 1ex. zp. Svoboda I.; : Frýdlant (CL), 1ex. Mikšíček J.; : Mělník (ME), 1ex. Svoboda I.; : Liberec (LB), 1ex. Čejka J. Rehek domácí : Ústí n/l. (UL), 1ex. Štorek V.; : Liberec (LB), 1F imm. Čejka J.; : Důl Bílna (MO), 1M Horák M.; : Česká Lípa (CL), 1ex. Kurka P. Bramborníček černohlavý : Novozámecký r.(cl), 1M Honců M.; : Černousy (LB), 1p+1M Čejka J. Bramborníček hnědý : Novozámecký r.(cl), 4ex. Procházka J.; : Horní Vítkov (LB), 4-5ex. Čejka J. Bělořit šedý : Jirkov - výsypka (CL), 1ex. Honců M.; : Chabařovice, jezero Milada (UL), 5-6p. Honců M.; : Bulovka (LB), 1F+juv. Čejka J.; : Jizerka (JN), 1ex. Pudil M.; : Dobroměřický r. (LN), cca 6ex. Rulfová A., Telenský T.; : Hradčany (CL), 1ex. Procházka J. Drozd zpěvný : Černousy-Ves (LB), 1ex. Čejka J.; : Proseč (LB), 1ex. Jasso L.; Drozd kvíčala : Rybniště (DC), 2ex. Sedlák M.; : Knínice (LT), cca 200ex. Greguš L.; : Hleďsebe (ME), 42ex. Svoboda I.; : Odolice (LN), cca 200ex. Rulfová A.; : Březiny-Libverda (DC), 20ex. Benda P.; : Uhy (ME), 20ex. Procházka J. Drozd cvrčala : Stvolínky (CL), 6ex. Kurka P.; : Hleďsebe (ME), 1ex.(kr.), Svoboda I.; : Valdštejnsko (TU), 8ex. Šťastný V.; : Velký Borek (ME), 8ex. Svoboda I.; : Černousy-Ves (LB ), 5ex. Čejka J. Budníček menší : Černousy (LB), 1ex. Čejka J.; : Tišice (ME), 1ex. Kodera M.; : Tišice (ME), 1ex. Kodera M. Sýkořice vousatá : Jestřebí (CL), 1ex. Kurka P.; : Droužkovice (CV), 5ex.Brejška M. Mlynařík dlouhoocasý : Vliněves, pískovna (ME), 12ex. Svoboda I.; : Duchcov (TP), cca 15ex. Hanzlíková M. Ťuhýk obecný : Odolice (LN), 1juv. Rulfová A. Ťuhýk šedý : Krásná Lípa (DC), 1ex. Benda P.; : Kozel (CL), 1ex. Kurka P.; : Horní Vítkov (LB), 1ex. Čejka J.; : Valdek (DC), 1ex. Šena V.; : Staré Křečany (DC), 1ex. Bosák D.; : Rudníky (UL), 1ex. Vondráček J.; : Střednice (ME), 1ex. Procházka J.; : Kadlín (ME), 1ex.Vaněk P.; : Boreč (MB), 1ex. Vaněk P.; : Mšeno (ME), 1ex. Procházka J.; : Uhy (ME), 1ex. Procházka J.; : Vysočany (CV), 3ex. Brejška M.; : Vrátno (ME), 1ex. Svoboda I.; : Vysočany (CV), 2ex. Brejška M. Kavka obecná : Česká Lípa (CL), 45ex. Kurka P. Krkavec velký : Břehyně (CL), 2ex. Honců M.; : Adolfov, Č.louka (UL), 45-50ex. Vondráček J.; : Hvězdov (CL), 150ex. Procházka J.; : Jestřebské slatiny (CL), 1ex. 29

30 Honců M.; : Svádovský luh (UL), 15ex.Vondráček J.; : Novozámecký r. (CL), 15ex. Procházka J.; : Horní Suchá (LB), 54ex. Čejka J.; : Bohatice (CL), 5ex. ing. Veselý; : Rybniště (DC), 2ad. Sedlák M.; : Byškov (ME), 6ex. Procházka J.; : Varnsdorf-Hrádek (DC), 2ad. Sedlák M.; : Břehyně (CL), 2ex. Procházka J.; : Chudolazy (ME), 2ex. Svoboda I.; : Rybniště (DC), 2ad. Sedlák M.; : Frýdlant (LB), 11ex. Mikšíček J. Pěnkava obecná : Vosecká b. (LB), ex. Jasso L. Pěnkava jikavec : Harachov (SM), cca 40ex. Jůna M.; : Vosecká b. (LB), 751ex. Jasso L. Zvonohlík zahradní : Děčín (DC), 1Mzp. Benda P.; : Stvolínky (CL), 6ex. Kurka P. Konopka obecná : Stvolínky (CL), 1ex. Kurka P.; : Stvolínky (CL), 1ex. Kurka P. Křivka obecná : Jizerka (JN), 3ex. Svoboda I. Strnad luční : Dobroměřický r.(ln), 150ex. Rulfová A., Horák M.; : Ješovice (ME), 11ex. Vaněk P.; : Nechranická p. (CV), 120ex.Brandl P.; : Křenek (ME), cca 145ex. na nocovišti Kodera M.; : Ješovice (ME), 70-80ex. Vaněk P.; : Postoloprty (US), 4ex. Tichai M.; : Odolice (MO), 1M Rulfová A. (LB) okres; M samec; F samice; ad. dospělý; juv.=imm. mladý; p pár; 3y 3letý; (H) hnízdo; (kr.) kroužkován; str. připravil Ivan Svoboda O POVĚTRNOSTI DLE KALENDÁŘE NA ROK 1857 Stálou povětrnost pěknou dostaneme, když vrány zobáky proti slunci rozvírají, zrána na stromech peří a křídla roztahují, neobyčejně pokřikují, když hřivnáč zhusta se ozývá, luňáci vysoko poletují a tam spolu laškuji, sovy ve dne pokřikují, káně vysoko poletují, skřivani zpívajíce mnoho lítají. V které krajině se masojídek objeví, tam se už není mrazů co báti. Mírná povětrnost nastane, když divoké husy širé a teplé vody opouštějí anebo, když z jara jeřábové v pravidelném pořádku vysoko v oblacích létají. Jak se časně zjara vyskytují divoké husy a čápové, kukačky a ostatní tažní ptáci dříve než ostatní se dostaví, čápové pak mimo to také pilně klepotají, tenkráte se můžeme spolehnout na teplé jaro. Pěknou povětrnost po delší čas vytrvalou očekávejme, když z jara dudek pilně se ozývá a hnízdo stavět začíná. Jak slavíci zjara po celé skoro noci tlučou, vytrvá povětrnost pěkná. Jak už přijdou všichni tažní ptáci a také oni, jež se u nás přes zimu ukryli, se vyskytnou, máme jaro zde a dostaneme teplé léto. Pěkná povětrnost bude, když v létě vlaštovky vysoko v povětří se vznášejí. Zítra bude pěkný den, když za letního večera netopýrové četně poletují. Silná bouřka přijde, když se ptáci ukrývají, jakmile pak zase začnou po stromech ševeliti, navrátí se opět tichá a pěkná povětrnost. Lijavec přijde když vodní ptactvo rybníky a podobné malé vody opouští a větší vyhledává. Jak začínají tažní ptáci na podzim konati pouť svou, znamená to tuhý začátek zimy. A to tuhá zima dotrvá i déle, pak-li okolo nejkratšího dne chocholouškové, hedvábníčkové, čečky, a jiní řídcí ptáci se vyskytují. (masojídek = ťuhýk; chocholoušek, hedvábníček = brkoslav; čečka = čečetka zimní). Z kalendáře na rok 1857 u příležitosti jeho sta let. připravil Josef Kejík 30

31 KNIHY Další encyklopedie z řady Příroda v kostce. Zasvěcený text, nádherné fotografie a systematické uspořádání činí z této příručky dokonalého průvodce světem ptáků. V tomto svazku je zahrnuto 800 druhů a u každého jsou uvedeny podrobné informace i nejrůznější zajímavosti. Příručka usnadní pozorování a určování ptáků na zahradě i ve volné přírodě. Titul: Ptáci. Autoři: HARRISON C., CREENSMITH A., Překlad: KHOLOVÁ H., Nakladatel: Knižní klub Vyšlo: 2006 Cena: Kč Formát: 215x150 mm, brožovaná vazba, 416 stran ISBN: Přesný a zevrubný popis vajec více než 500 druhů ptáků - výběr z celého světa. Jedinečné barevné fotografie věrně zobrazují rozlišovací znaky, které usnadní určení. Podrobný rejstřík a slovníček odborných termínů slouží k rychlé orientaci. Tato specializovaná příručka by neměla chybět v knihovně ornitologa. Titul: Ptačí vejce. Autoři: WALTERS M., Překlad: KHOLOVÁ H., Nakladatel: Knižní klub Vyšlo: 11/2007 Cena: Kč Formát: 207x146 mm, brožovaná vazba, 256 stran ISBN: Kniha shrnuje veškeré dostupné údaje o výskytu ptáků v Čechách v letech 1360 až 1860 a synopsi hlavních ornitologických prací z tohoto regionu až do roku Mnohé staré údaje jsou vágní nebo sporné a nedoložené, ale přesto by dnešní ornitologové o nich měli vědět. Před čtenářem mohou otevřít proměny v areálech a hnízdních výskytech řady druhů za několik staletí. Titul: Ptáci v Čechách v letech podtitul: aneb tajemství rytíře Sacher-Masocha Autoři: KOMÁREK M., Nakladatel: Academia Vyšlo: 11/2007 Cena: Kč Formát: 180x145 mm, pevná vazba, 208 stran ISBN

32 SBORNÍK OBLASTNÍHO MUZEA V MOSTĚ - ŘADA PŘÍRODOVĚDNÁ, navazuje na Sborník Okresního muzea v Mostě stejné řady. První číslo této řady Sborníku vyšlo v roce 1974, druhé s odstupem v roce 1980, od té doby potom takřka každý rok, nebo ve dvouletých intervalech jako dvojčísla. V roce 2005 vyšlo 27. číslo a v poslední době vychází nákladem 400 výtisků. Kvalita tisku a ilustrací odpovídala možnostem své doby, v současnosti ji lze označit jako dobrou. Sborník je zaměřen na původní faunistické a ekologické práce z oblasti severozápadních Čech. Zveřejňuje rovněž výsledky terénních výzkumů pracovníků přírodovědeckého oddělení muzea nebo poznatky ze studia muzejních sbírek. V některých letech vzhledem k monotematickým zaměřením nebo jako sborník věnovaný pracem jediného autora neobsahoval příspěvky s ornitologickou tématikou, bývá to však výjimečně. Jedním z hlavních iniciátorů založení Sborníku byl Mgr. Zdeněk Bárta, pracovník zmíněného muzea, který byl zároveň až do svého odchodu do důchodu jedním z hlavních přispěvatelů. Zdaleka ovšem nebyl jediným, jako autoři ornitologických příspěvků se zapsali např. Jiří Vondráček, Vladimír Bejček, Herbert Tichý, Miroslav Honců, Karel Šťastný, Jiří Flousek, Vít Tejrovský, Vladimír Čeřovský, František Russig, Jaroslav Bažant, Tomáš Papranec a další. Obsah Sborníku lze vyčíst z přehledu, umístěného např. na webových stránkách Určitou část výtisků lze získat přímo v Oblastním muzeu zdarma, pouze některá čísla jsou k prodeji (nikoli však ta s ornitologickou tématikou). Vzhledem k výjimečnosti některých biotopů v oblasti severozápadních Čech se jedná o zajímavé příspěvky. I když některé svou kvalitou nepřesahují regionální význam, při historické chudobě biologických prací z této části kraje jsou všechny významným příspěvkem k ornitologické bibliografii a je dobré se s nimi alespoň rámcově seznámit. Pokud by se někdo nedokázal propracovat ke konkrétním článkům, může se obrátit na redakční radu našeho časopisu. připravil M. Horák Obálka: Racek chechtavý, foto Ing. Jan Procházka KOMINÍČEK - ZPRAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO. Vydává Severočeská pobočka České společnosti ornitologické jako informační zpravodaj pro vnitřní potřebu svých členů, náklad 110 výtisků A5. Příspěvky posílejte el. poštou na regionální kontaktní adresy pobočky, nebo na zpr.sepo-cso@tiscali.cz, případně jako listovní zásilku na Regionální muzeum Mělník, Mělník, náměstí Míru č. 54 (na poznámka:ornitologie) Příspěvky na web: cso.severnicechy@seznam.cz Redakční rada: Ing. P. Benda; Dr. M. Honců; M. Horák; Ing. P. Lumpe; Mgr. M. Pudil; Zodpovědný redaktor: I. Svoboda 15.února 2008 uzávěrka č