Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. 1,3 Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. 2,3 Mgr. Lenka Novotná 1 Mgr. Renata Havránková, Ph.D. 3

Transkript

1 Základní úkoly přijímacího střediska v případě evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín Basic Tasks of the Reception Center in Case of Evacuation of the Population from the Temelín Nuclear Power Plant Emergency Planning Zone Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. 1,3 Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. 2,3 Mgr. Lenka Novotná 1 Mgr. Renata Havránková, Ph.D. 3 1 Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Pražská 52b, České Budějovice 2 Město Písek Velké náměstí 114/3, Písek 3 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva B. Němcové 54, České Budějovic stepan.kavan@jck.izscr.cz, lenka.novotna@jck.izscr.cz, ales.kudlak@mupisek.cz Abstrakt Případná havárie jaderné elektrárny vyvolává z hlediska bezpečnosti požadavky na plánování nezbytných činností s cílem ochrany obyvatelstva. Jedním ze základních plánovaných opatření ochrany obyvatelstva je evakuace. Pro zabezpečení celého procesu evakuace je nedílnou součástí přijímací středisko. Cílem příspěvku je základní charakteristika konkrétních funkcionalit přijímacího střediska na konkrétním případu, přenos a reflexe poznatků z nácviku a instrukčně metodického zaměstnání na uvedené téma v Jihočeském kraji. Klíčová slova Přijímací středisko, evakuace, ochrana obyvatelstva. Abstract Any accident of a nuclear power plant raises safety requirements for the planning of necessary activities to protect the population. One of the basic planned measures to protect the population is evacuation. To secure the entire evacuation process, the receiving center is an integral part. The aim of the contribution is the basic characterization of the specific functions of the reception center on a particular case, the transmission and reflection of the knowledge from training and instructional methodological work on the subject in the South Bohemian Region. Keywords Reception center, evacuation, civil protection. Na území Jihočeského kraje se nachází jedna ze dvou fungujících jaderných elektráren v České republice, a to Jaderná elektrárna Temelín (dále jen JE Temelín ). Pro obyvatelstvo v okolí elektrárny, v tzv. zóně havarijního plánování, jsou pro případný vznik radiační havárie plánovaná ochranná opatření. Základní postupy a principy prováděných opatření jsou řešeny ve Vnějším havarijním plánu JE Temelín. Vnější havarijní plán JE Temelín je zpracován dle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní postupy pro realizaci jsou uvedené v prováděcí dokumentaci, kterou zpracovávají složky integrovaného záchranné systému (dále jen IZS ), správní úřady, obce a další subjekty podílející se na řešení radiační havárie. Jedním ze základních plánovaných opatření ochrany obyvatelstva je evakuace. Pro zabezpečení celého procesu evakuace je nedílnou součástí přijímací středisko. Cílem příspěvku je základní charakteristika konkrétních funkcionalit přijímacího střediska na konkrétním případu, přenos a reflexe poznatků z nácviku a instrukčně metodického zaměstnání na uvedené téma v Jihočeském kraji. Zóna havarijního plánování Na základě výsledků rozborů radiační havárie a jejich možných následků, které by mohly vést k situaci vyžadující si realizaci opatření pro ochranu obyvatelstva, byla stanovena zóna havarijního plánování JE Temelín, v níž jsou tato ochranná opatření plánována a bude-li to nutné, i zaváděna. Území zóny havarijního plánování JE Temelín je rozděleno na vnitřní a vnější část. Vnitřní část tvoří kruh o poloměru 5 km a vnější část tvoří mezikruží 5-13 km (vždy plocha kruhu o poloměru od středu kontejnmentu 1. výrobního bloku JE Temelín). Vnější část je rozdělena do 16 pravidelných výsečí. Přesný průběh hranic sektorů a soustředných kruhů je přizpůsoben místním územním a demografickým poměrům. Do vnitřní části zóny havarijního plánování (dále jen ZHP ) byly s ohledem na náročnost přípravy a provedení evakuace zahrnuty i větší obce ležící na rozhraní vnitřní a vnější části ZHP, např. město Týn nad Vltavou. (VHP JETE, 2017) Opatření ochrany obyvatelstva Nebezpečí pro obyvatelstvo v případě radiační havárie může představovat přímé ozáření z nestíněných zdrojů havarovaného zařízení nebo únik radioaktivních látek a jejich rozptýlení do životního prostředí. Proto jsou pro území zóny havarijního plánování plánována ochranná opatření k omezování ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné události, kterými jsou: neodkladná ochranná opatření zahrnují varování obyvatelstva, ukrytí, jodovou profylaxi osob a evakuaci obyvatelstva (přijímána ve fázi předúnikové, únikové nebo také ve fázi podnikové, tj. především evakuace), následná ochranná opatření zahrnují dlouhodobá ochranná opatření, jejichž cílem je snížit dávku ozáření osob v důsledku kontaminace zemského povrchu radionuklidy - jedná se především o kontrolu a regulaci používání kontaminovaných potravin, vody a krmiv, případné přesídlení vymezené skupiny osob z nejvíce zasažených lokalit (přijímána v poúnikové fázi). Ochranná opatření při radiační havárii se plánují a připravují tak, aby byla odůvodněna co největším rozumně dosažitelným přínosem, který převyšuje náklady na jejich provedení a škody jimi působené. Organizace evakuace a začlenění přijímacího středisko Jedno z nejdůležitějších a organizačně náročných opatření ochrany obyvatelstva je evakuace. Pro konkrétní provedení evakuace si dotčené obce a obce s rozšířenou působností ve spolupráci s místně příslušným krajským úřadem a hasičským záchranným sborem (dále jen HZS ) kraje zpracovávají prováděcí dokumentaci. Evakuace obyvatelstva je prováděna z ohrožených 29

2 obcí po vybrané evakuační trase přes místo dekontaminace, přijímací středisko až do příjmových obcí, kde je zajištěno nouzové ubytování a stravování. Mezi zpracované dokumenty patří např. Dokumentace přijímacího střediska obce s rozšířenou působností. Evakuace obyvatelstva v případě radiační havárie na JE Temelín je realizována z (VHP JETE, 2014): vnitřní pětikilometrové části zóny havarijního plánování; určených sektorů tvořených mezikruží v poloměru 5-13 km vnější části ZHP; jiné vymezené nebezpečné oblasti. Konkrétní rozsah evakuačních opatření (území, správní území obcí a části obcí) navrhne provozovatel zařízení, v tomto případě ČEZ, a.s., podle průběhu nebo předpokládaného vývoje radiační havárie a podle výsledků monitorování radiační situace hejtmanovi kraje. Následně jsou přijímána potřebná opatření k nařízení a provedení evakuace. Pro příjem evakuovaného obyvatelstva je v rámci Jihočeského kraje stanoveno šestnáct příjmových oblastí. Příjmovou oblast tvoří správní obvod obce s rozšířenou působností, na jejímž území leží příjmové obce, kde se nachází místa nouzového ubytování, ale i stravování. V každé z příjmových oblastí je zřízeno jedno přijímací středisko, které se nachází v obci mající rozšířenou působnost. Pro příjem evakuovaného obyvatelstva ze ZHP (pro evakuované oblasti) je přednostně předurčeno osm příjmových oblastí. Ostatní příjmové oblasti tvoří zálohu pro případ nedostatečné kapacity míst nouzového ubytování v předurčených příjmových oblastech, event. změny podmínek pro evakuaci. (Kavan et al., 2017) Z přijímacího střediska je obyvatelstvo rozděleno do vytipovaných míst nouzového ubytování ve správním obvodu příjmové obce (v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností) s využitím všech ubytovacích možností obce, tj. tělocvičny, sokolovny, kulturní a obecní domy (přednostně jejich sály), rekreační zařízení s celoročním provozem, hotely, pensiony, ubytovny, event. domovy mládeže a tělocvičny školských zařízení apod. Vždy je uplatňován princip ubytování obyvatelstva a rodin z jedné evakuované obce, popř. její části, do jedné příjmové obce. Základní činnosti a úkoly přijímacího střediska Přijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje (Kavan et al., 2017): a) příjem evakuovaných osob; b) přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování; c) první pomoc (poskytnutí předlékařské zdravotní pomoci, předlékařské první pomoci, zdravotního dozoru) a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení; d) vyhodnocení hygienicko-epidemiologických opatření evakuovaných osob a podle závažnosti jednotlivých případů zajištění převozu do ubytovacího zařízení vyčleněného pro osoby nevhodné pro společné ubytování nebo do zdravotnického zařízení; e) informování pracovní skupiny krizového štábu obce s rozšířenou působností o průběhu evakuace; f) informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování, stravování příp. dalších opatřeních v místě ubytování (hygienická, zdravotnická opatření, poskytnutí psychosociální služby apod.); g) informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob. Činnost přijímacího střediska se uskutečňuje ve dvou základních částech. První úkony jsou realizovány mimo budovu (objekt), tj. na příjezdových cestách (dopravních komunikacích), kde probíhá prvotní informování a rozdělování evakuovaných osob. Dále činnost pokračuje na parkovišti vozidel s evakuovanými osobami a před vstupem do budovy. Druhá část probíhá uvnitř budovy, kde jsou zajištěny konkrétní činnosti spojené s evakuací. Praktické zkušenosti při zpohotovení přijímacího střediska Principy evakuace stanovené ve Vnějším havarijním plánu JE Temelín platné od roku 2014 byly poprvé procvičeny při cvičení ZÓNA 2015, kdy bylo prakticky zpohotoveno přijímací středisko v obci s rozšířenou působností Třeboň. Činnosti přijímací střediska, formou ukázky, byly v následujících dvou letech realizovány také v Jindřichově Hradce a v Písku. Instrukčně metodické zaměstnání k problematice přijímacího střediska - Písek Praktická ukázka přijímacího střediska byla realizována formou instrukčně metodického zaměstnání pro pracovníky krizového řízení obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji (dále jen JčK ), Krajského úřadu JčK, členů a příslušníků základních složek IZS dne 22. května 2017 v Písku. Zaměstnání se uskutečnilo v přijímacím středisku, které je umístěno ve sportovní hale Sboru Církve bratrské v Písku, Elim, U Výstaviště 463/5, Písek a předpokládá se, že odbaví cca evakuovaných osob. V rámci úvodní přednášky Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. (pracoviště krizového řízení Městského úřadu Písek) představil základní principy a činnosti přijímacího střediska. Následně se uskutečnila metodická ukázka jednotlivých postupů. Ve venkovním prostředí, tj. před objektem přijímacího střediska, reálně vykonávali činnost (Kavan et al., 2017): a) Regulovčíci, tj. vybraní členové Jednotky sboru dobrovolných hasičů Hradiště a Nový Dvůr (dle aktuální směny): regulují příjezd, parkování a odjezd vozidel evakuovaných osob; upozorňují, že z vozidel nikdo nebude vystupovat; při případných dotazech evakuovaných na činnost v přijímacím středisku poskytují informace. b) Spojky, tj. vybraní členové Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písku, informovali evakuované osoby, že: nevystupují ze svých vozidel; měli projít místem dekontaminace a zkontrolují jejich označení zelenou páskou na zápěstí ruky (v případě, že označení nemají, požádá vedoucího PS o povolání příslušníky HZS JčK k provedení dozimetrické kontroly nebo navrácení do místa dekontaminace); všichni, kteří se evakuovali ze ZHP vyplní Evidenční kartu (obsahuje pořadové číslo, název evakuované obce, jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště a název příjmové obce) a Čestné prohlášení evakuované osoby, které slouží k ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních onemocnění; vyplněné Evidenční karty a Čestné prohlášen evakuované osoby vloží do jedné k tomu vydané obálky; pouze jeden zástupce evakuovaných (z jednoho vozidla) vystoupí a přejde do přijímacího střediska; mohou využít sociálního zařízení (mobilní i stacionární toalety a načerpání pitné vody), které je umístěno na okraji hřbitova Kostela Nejsvětější Trojice vzdáleného necelou 1 minutu chůze od parkoviště přijímacího střediska (směr k řece Otavě) nebo případně WC, které je umístěno u oploceného pozemku tenisových kurtů. c) Zástupci Českého červeného kříže (dále jen ČČK ) provádí prvotní filtr k posouzení způsobilosti ke společnému ubytování prostřednictvím následujících otázek: 30

3 Léčíte se v současnosti na infekční onemocnění? Bylo Vám nařízeno v současnosti karanténní opatření? Byl/byla jste v kontaktu s nemocnou osobou nebo osobou podezřelou z nákazy? Pak rozhodli o roztřídění osob na osoby způsobilé ke společnému ubytování (odklon vozidel na levou stranu) a osoby nezpůsobilé ke společnému ubytování (odklon vozidel vpravo nebo vystoupení osoby z vozidla a přemístění za doprovodu spojky na pracoviště Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje). d) Orgány, které zabezpečují veřejný pořádek, tj. Policie České republiky a Městská policie Písek, plní úkoly dle požadavku starostky města Písku (předsedy krizového štábu ORP Písek) a vedoucího přijímacího střediska. e) Pracovník poskytující psychosociální pomoc nabízí dle potřeby a závažnosti s cílem zajištění základní lidských potřeb včetně podpory pocitu bezpečí a předání do další péče. Mohou ji zajišťovat vyškolení pracovníci nestátních neziskových organizací, osoby proškolené v oblasti poskytování psychosociální pomoci z řad složek IZS a psychologové složek IZS. Při instrukčně metodickém zaměstnání v Písku byly využity znalosti a dovednosti člena posttraumatického týmu HZS JčK Územního odboru Písek. Ve vnitřním prostoru přijímacího střediska byla prezentována praktická činnost (Kavan et al., 2017): a) Pracoviště krajské hygienické stanice (dále jen KHS ), které zajišťuje hygienicko-epidemiologické zabezpečení, a to na základě zjištěných informací uvedených v tiskopise Čestné prohlášení od evakuovaných obyvatel, popř. z informací získaných před budovou přijímacího střediska v návaznosti na činnost zástupce ČČK a spojky, viz písm. c) činnosti ve venkovním prostředí. Osoby, které alespoň u jedné z tří výše uvedených otázek odpověděly kladně, byly po posouzení způsobilosti ke společnému ubytování odvezeny vyčleněnými vozy do předem vytipovaného ubytovacího zařízení, na které jsou kladeny následující podmínky: prioritně být ve vlastnictví státu, kraje nebo obce, samostatný (samostatně stojící), oplocený s možností příjezdu vozidel až ke vstupu do objektu, příp. v zástavbě s jedním uzavíratelným (uzamykatelným) vstupem, s možností stravování (kuchyně s jídelnou), případně možnost výdeje stravy přímo v něm, napojen na veřejný vodovod se splachovacími WC, ubytovací kapacita cca 20 až 50 osob, podle celkového počtu osob, pro které ORP plánuje ubytování ve svém správním obvodu, pokoje pro dvě až čtyři osoby (max. čtyři lůžka), možnost ubytování v místnostech (pokojích), které mají vlastní hygienické zázemí, tj. umyvadlo, sprchu, záchod apod., možnost provádění určitých dezinfekčních opatření, např. umývání podlah, převlékání a obměna ložního prádla, praní prádla. b) Pracoviště pro evidování a určení místa ubytování, kde činnost zajišťují členové Oblastního spolku ČČK Písek a Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Písek, vybírá od evakuované osoby (jednoho zástupce nebo pověřené osoby z vozidla) vyplněné Evidenční karty a pracovníci následně: určují místo ubytování za pomocí sumarizačního archu, ve kterém jsou zapsány předem HZS kraje vytipované ubytovací kapacity (nutno vědět jaká je max. a aktuální ubytovací kapacita, při určování ubytovacího zařízení si ponechávat cca 10 volných lůžek pro budoucí slučování rodinných příslušníků), v sumarizačním archu zapisují počet ubytovaných evakuovaných osob, při určování místa ubytovaní musí mít neustále v patrnosti, zdali se jedná o osoby způsobilé nebo nezpůsobilé ke společnému ubytování (např. zdravotní omezení, věk osob, omezená hybnost, atd.), -pro předem vytipované ubytovacího zařízení jsou kladeny následující podmínky: pro osoby zvlášť těžce zdravotně postižené vyžadující zvláštní péči a osoby ze sociálních zařízení (DPS, DD apod.) = všechny v ZHP do objektu lázní Aurora v Třeboni; pro osoby imobilní, ležící, se ztrátou orientace v čase a prostoru apod. a ne viz výše zvolit pokud možno objekt s bezbariérovým přístupem a neomezovaným pohybem (výtah, bez prahů, schodů apod.), s možností stravování (kuchyně s jídelnou), případně možnost výdeje stravy přímo v něm; napojení na veřejný vodovod se splachovacími WC; pokoje o pro dvě až čtyři osoby (dva až čtyři lůžka); možnost ubytování v místnostech (pokojích), které mají vlastní hygienické zázemí, tj. umyvadlo, sprchu, záchod apod.; - možnost provádění určitých dezinfekčních opatření, např. umývání podlah, převlékání a obměna ložního prádla, praní prádla. na základě určeného místa nouzového ubytování do předem připraveného tiskopisu Příkaz k ubytování evakuovaných obyvatel zapisují jméno a příjmení zástupce nebo pověřené osoby vozidla a počet společně se evakuovaných osob, rodinných příslušníků) nebo spolucestujících (příkaz k ubytování obsahuje pořadové číslo ubytovacího zařízení, hlavičku orgánu zajišťující činnost přijímacího střediska, text týkající se evakuované osoby a rozhodnutí o evakuaci a ubytování, mapku s trasou z přijímacího střediska do místa ubytování, adresu, telefonické spojení a souřadnice GPS ubytovacího zařízení, je možno přidat i jeho obrázek), při předávání Příkazu k ubytování evakuované osoby poučují zástupce nebo pověřené osoby vozidla o další činnosti při přesunu do určeného místa k ubytování. c) Pracoviště provádějící evidenci evakuovaných - zaměstnanci Městského úřadu Písek odebírají z pracoviště pro evidování a určení místa vyplněné Evidenční karty a informace týkající se města Písek (evakuované osoby ubytované ve správním území města Písek) zapisovali do Formuláře pro vedení údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí v listinné podobě a zadávali do počítačové aplikace Registr přechodných pobytů uvedených na webových stránkách rpp.izscr.cz/. Není však pravidlem, aby se uvedená evidence prováděla již v přijímacím středisku. Ostatní Evidenční karty se ponechají na pracovišti pro evidování a určení místa ubytování, protože evakuovaným osobám byl vydán příkaz k ubytování v jiných obcích, tj. jiném správním území, než je město Písek. Za evidenci evakuovaných osob na jiném správním území odpovídá příslušný obecní úřad a obecní úřad ORP si může záznamy zkontrolovat na vzdáleném přístupu, tj. v aplikaci Registr přechodných pobytů. d) Pracoviště vedoucího přijímacího střediska a jeho zástupce zabezpečuje vybavení a chod všech pracovišť a poskytují informace evakuovaným osobám. Za tím účelem mohou vyhotovit informační tabuli, kde průběžně aktualizují všechny 31

4 dostupné informace týkající se evakuace, evakuačního střediska, evakuačních tras, náhradního a nouzového ubytování, nastalá opatření apod. Veškeré postupy a úkoly všech zainteresovaných jsou zpracované na samostatných check listech a uložené v dokumentaci přijímacího střediska. Ukázka činnosti přijímacího střediska v Jindřichově Hradci Ukázka činnosti přijímacího střediska v Jindřichově Hradci byla realizována s cílem procvičit jednotlivé úkony přijímacího střediska, zjistit průměrný čas při odbavení evakuované osoby, a tím ověřit plánovanou kapacitu přijímacího střediska. Záměrem byla také výměna zkušeností všech účastníků nácviku a precizace vlastní dokumentace pro potřeby evakuace nejen při příjmu osob v souvislosti s radiační havárií, ale i při jiných mimořádných událostech a krizových situací. Účastni byli pracovníci krizového řízení obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji, odborně příslušní zástupci Krajského úřadu Jihočeského kraje, složek IZS a Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, kteří si odnesli řadu podnětů pro další činnost. Závěry ukázaly, že přijímací středisko Jindřichův Hradec, pro nějž je plánovaný maximální příjem evakuovaných osob, by 60 % osob odbavil za 18 hodin, tzn. průměrně 1 osobu za minutu. Závěr Přijímací středisko je orgánem pro řízení evakuace a jeho činnost obecně stanoví naše právní předpisy. Připravenou dokumentaci, organizaci, jeho vybavenost a umístění je už postaveno na každém orgánu krizového řízení. Buďto je pravidelně ověřováno cvičeními, mimořádnou událostí nebo krizovou situací a má tak dobré předpoklady k zajištění precizní činnosti střediska nebo ověřováno není a připravenost je podložena pouze odbornou literaturou či z doslechu. Aby přijímací středisko bylo kvalitně připraveno, je nutno: a) provést podrobnou rekognoskaci správního území obce nebo správního obvodu ORP; b) zajistit samostatně stojící budovu, nejlépe ve vlastnictví obce, kraje, popř. státu; c) jej vytipovat poblíž hlavní evakuační trasy s dobře vybudovanou dopravní obslužností; d) je-li to možné, provoz na pozemních komunikacích v okolí střediska zjednosměrkovat; e) využívat prostory pouze v přízemí budovy; f) stanovit místa parkování pro techniku základních složek integrovaného záchranného systému; g) stanovit jednotlivá pracoviště, jejich chronologické pořadí, obsluhu, dokumentaci a vybavenost; h) pro pracoviště zajišťující hygienicko-epidemiologické zabezpečení mít místo pro příp. vyšetření a místnost pro dočasný pobyt osob nevhodných ke společnému ubytování (karanténa), a to s bočním vchodem pro přesun osob do vozidel zdravotnické záchranné služby nebo HZS (nezapomenout, že chybějící materiál za již spotřebovaný zajišťuje a doplňuje zřizovatel přijímacího střediska); i) zamyslet se nad poskytovanými službami a logistikou pro obsluhu přijímacího střediska a evakuovaným osobám nad rámec právních předpisů z oblasti ochrany obyvatelstva; j) naplánovat činnosti a velikost obsluhy tak, aby kontroly a evidování osob probíhalo na pracovištích plynule, s řádným zachováním osobních dat a informací; k) naplánovat minimálně dvojí obložení pracovišť (zajistit směnnost, a to na 4 a max. 8 hodinovou činnost směny); l) zajistit dostatečný počet mobilních toalet a přístup k pitné vodě; m) ve výdajové části rozpočtu plánovat objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy a dále účelovou rezervu na činnost v době řešení krizové situace. Základní dokumentace přijímacího střediska by měla obsahovat: a) Personální obsazení přijímacího střediska. b) Povinnosti přijímacího střediska, jako (obecné povinnosti, filozofie činnosti, činnosti mimo a v objektu přijímacího střediska). c) Zabezpečení příjmu evakuovaných osob: - aktivace, zřízení a chod přijímacího střediska, - zajištění zdravotní péče v přijímacím středisku, - hygienicko-epidemiologické zabezpečení v přijímacím středisku. d) Rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace. e) Základní údaje o objektu: - karta základních údajů o objektu, - lokalizace objektu (dobrá dopravní dostupnost a obslužnost, činnost pouze v přízemí (v jenom poschodí), - rozmístění pracovníků (regulovčíci, spojky, zdravotníci, např. zástupci ČČK, pracovníci KHS, určení ubytování, evidence), - úprava příjezdu před budovou (šikany, předání tiskopisů, rozdělování na zdraví/infikovaní/neprošli MD), - dopravní situace (dopravní značení, zátarasy, parkoviště zdraví/infikovaní/neprošli MD, WC, pitná vody), - plán objektu (činnost pracovišť), - vybavenost prostor pro obsluhu (materiální zajištění z dostupných prostředků v budově). f) Evidence evakuovaných osob: - pracoviště evidování a určení místa ubytování, - aktualizace seznamu evakuovaných osob, - centrální evidence evakuovaných osob. g) Přílohy: - Seznam kontaktů. - Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení. - Checklisty obsluhy přijímacího střediska. - Evidenční karta. - Čestné prohlášení evakuované osoby. - Formulář pro vedení údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí v listinné podobě. - Příkaz k ubytování. - Sumarizační arch. - Mapky s trasami do místa ubytování. - Směrnice MV č. j. MV /PO-OKR-2013 o stanovení postupů a působností orgánů obce a orgánů kraje při vedení evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob a evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí podle 39d a 39e zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb. - Pomůcka krizového řízení č. j. MV /PO- OKR-2013 o stanovení jednotných pravidel vedení evidence údajů o přechodných změnách pobytu osoba evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí podle 39d a 39e zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb. - Seznam materiálu pro činnost přijímacího střediska. 32

5 V příspěvku byla charakterizována činnost přijímacího střediska na základě zkušeností v Jihočeském kraji. Je zřejmé, že zřízení přijímacího střediska vyžaduje náročnou organizační, personální a odbornou připravenost. Samotná příprava je náročná také z hlediska času a rozsahu prováděných činností. Prvním krokem pro zdárnou realizaci je připravená dokumentace, organizace a vybavenost přijímacího střediska. Objekt pro příjem osob je vhodné plánovat v obcích s rozšířenou působností, kde lze využít dobrou občanskou vybavenost, personální podporu a další potřeby pro efektivní činnost přijímacího střediska. Praktický nácvik a zřízení tří přijímacích středisek z šestnácti plánovaných v Jihočeském kraji bylo velkým přínosem a inspirací. Závěrečná hodnocení ve všech případech vyvolala bouřlivé diskuze a přivedla zúčastněné ke konstruktivně kritickému zamyšlení nad problematikou havarijního a krizového plánování. Praktické zkušenosti z ověření činnosti přijímacího střediska budou v případě reálného provedení evakuace efektivně zúročeny. Použitá literatura [1] KAVAN, Š.; NOVOTNÁ, L.; KUDLÁK, A.: Činnost a úkoly přijímacího střediska v případě evakuace osob ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. In 112 Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, 9/2017. MV-generální ředitelství HZS ČR. Praha, 2017, roč. XVI. ISSN [2] Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín, zpracovatel Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, České Budějovice, aktualizace z [3] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 5. září