Vlny tsunami. Příčiny vzniku tsunami: Příčiny tsunami: známy; podmínky vývoje: zůstávají stále nejasné

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vlny tsunami. Příčiny vzniku tsunami: Příčiny tsunami: známy; podmínky vývoje: zůstávají stále nejasné"

Transkript

1 Vlny tsunami obrovské ničivé mořské vlny, vyvolané většinou podmořskými zemětřeseními, mohutnými sesuvy půdy a výbuchy podmořských sopek, které posunou část oceánského dna (kerný pohyb) jsou charakteristické velkou rychlostí až 950 km/h, délkou km a nepravidelnou periodicitou v intervalu od 5 minut do několika hodin Na hlubokých vodách volného moře - nevýrazné! ničivé jsou na pobřeží a v zátokách - zvedají se jako mohutná vodní stěna 30 až 60 metrů vysoká devastuje přímořské pásmo Původ názvu: z japonštiny, tsoo NAH - mee = velká zálivová vlna, zemětřesné vlny, dnes zvláště nebezpečný druh vln Rychlost šíření tsunami závisí na: teplotě a tlaku prostředí, ale i na jeho minerálních vlastnostech: rychlost šíření seismických vln: v horninách na zemském povrchu se pohybuje od 2,5 3,5 km/s do 8,2 8,5 km/s; v místě největších zemětřesení (hloubka 700 km) se pohybují okolo 10,8 km/s; s rostoucí hloubkou se jejich rychlost zvětšuje, ve spodním plášti (v hloubce 2900 km) je jejich rychlost 13,7 km/s; energie tsunami je konstantní, závisí na její rychlosti a čtverci výšky; když vlna dorazí k pobřeží, její výška roste a rychlost klesá; tsunami získá na hlubokém moři rychlost až 700 km/h; u pobřeží se ale vlna značně zpomalí; na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v cm až desítkách cm) u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky 30 metrů a více; díky velmi dlouhé vlnové délce může na hlubokém moři tsunami putovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie. Příčiny vzniku tsunami: Příčiny tsunami: známy; podmínky vývoje: zůstávají stále nejasné Ze záznamů vyplývá, že tsunami vzniká v průměru jen v jednom ze dvaceti případů tektonické činnosti uvolní se obrovská energie, která vyvolá velký tlak na vodu zdola, vlny se šíří zemským tělesem do všech stran, a tím vzniká ničivá vlna; na moři má již velikost normální vlny, která nepřesahuje metr výšky, do pohybu se dostává celá vodní masa od hladiny až po dno; na břehu vidíme spíše než vodní stěnu, náhlou záplavu, vlna se zvedá do výšky až při změně rovnosti dna, tj. u pobřeží; v oblasti mělkého šelfu se mění v pohybující stěnu, která se zvyšuje při kontaktu s mělkými zálivy a ústími řek, následně vlna zpomalí a rozšiřuje se na pevninu. Nejčastější příčinou vzniku tsunami je podmořské zemětřesení, a to vlivem vertikálního pohybu mořského dna a následného zvlnění vodních mas. Dlouhé vlny generované zemětřesením mají v oblasti Tichého oceánu na svědomí 84,5% všech obětí za posledních 2000 let (tab. 1). Vlnění princip Vlna vyvolaná větrem vzniká rotačním pohybem částic vody při hladině. Částice vody rotují na místě, zatímco tvar vlny se přesouvá ve směru větru. Vrchol vlny se označuje jako hřbet, nejnižší bod jako důl. Délka vlny - vzdálenost mezi dvěma hřbety.

2 Výška vlny - vzdálenost mezi hřbetem a dolem. závisí především na síle větru, na celkové velikosti hladiny, hloubce vody a stabilitě směru větru. Perioda vlny = čas, který uplyne, než se hřbet následující vlny objeví na témže místě. Rychlost vlny - spočítá se jako podíl délky vlny s periodou. Vlny mají značnou setrvačnost, takže moře zůstává zvlněné i po ustání větru, a mohou se šířit až do vzdáleností tisíců kilometrů. Rychlost vlny závisí především na rychlosti větru. Vlny se navíc mohou navzájem sčítat nebo naopak zanikat rušením. Se stoupající rychlostí větru se zvyšuje výška vln Typy vln: Kapilární vlny - nejmenší vlny, které mají vlnovou délku menší než 1,74 cm. U kapilárních vln je v rovnováze povrchové napětí vodní hladiny a tíhová síla. Gravitační vlny mají vlnovou délku vln větší než 1,74 cm přechází vlnění kapilární ve vlny gravitační, kdy nad povrchovou silou kapaliny začne převládat síla tíhová. Nucené vlny vznikají pod přímým účinkem větru. Nucené vlny jsou složitým systémem jednotlivých typů vln o různém směru, výšce, periodě a rychlosti. Při tomto procesu se uplatňuje gravitace i působení větru, přičemž probíhají různé situace: - větší vlny přebírají energii vln menších a přesáhne-li jejich výška 1/7 délky vlny, tak se vlny lámou a zanikají; - hřbety vln mohou spolu rezonovat a potom se jejich účinek sčítá, vytvoří se anomálně vysoká vlna; - tam, kde hřbet jednoho systému vlnění souhlasí s dolem druhého systému, se vlny odečítají a vlna zaniká. Volné vlny vytvářejí pravidelný systém stejnoměrných, symetrických vln, které se již dostaly z oblasti vzniku nuceného vlnění. Mají zpravidla nižší výšku, ale větší délku a periodu, a pravidelné hřbety. Putují na obrovské vzdálenosti a jsou často zaznamenány v oblastech, kde v daný okamžik může být úplné bezvětří. Tvar vlny: - výrazně mění, když se vlna blíží ke břehu. - Rotační pohyb částic vody se přibržďuje o dno, zatímco u hladiny si rychlost uchovává. Tím se zkracuje délka vlny. - V místech, kde se postupují hlubokovodní vlny volného vlnění transformují na mělkovodní vlny na mělčinách vzniká příboj. Zesilující tření o dno zpomaluje rychlost pohybu vodních částic u dolů vln, přičemž u hřbetů vln je tento pohyb rychlejší.

3 - Hřbety vln se naklánějí nad doly předchozích vln, přepadávají, rozbíjejí se a vrchol vlny se zlomí, když je hloubka vody přibližně 1,3x větší než výška vlny. Pod zlomem s sebou strhává vzduch, čímž dochází k jejímu zpěnění. - Místo, v němž se vlna láme se označuje jako vlnolam. - U pobřeží s relativně stálými větry dochází k lomu ve stále stejné vzdálenosti od břehu a v místě vlnolamu se na dně vytváří výrazný písečný val. Příboj silnější na mysech než v zálivech. Z toho důvodu se námořní přístavy budují v zálivech. Vnitřní vlnění vzniká na rozhraní dvou vrstev vody o různých hustotách nemá bezprostřední souvislost s působením větru. Vnitřní vlny mohou mít mnohem větší vlnovou délku než vlny povrchové, výška takové vlny může dosahovat až sta metrů a její pohyb je často pozorovatelný až z vesmíru. Na vzniku vnitřního vlnění se mohou podílet příliv a odliv, mořské proudy o vyšší hustotě či dokonce proplouvající lodě. Na hladině se projevuje např. soustředěním planktonu, nečistot a suspenzí do pravidelných pásů, které jsou lokalizovány právě v místech dolů vnitřních vln. Stojaté vlny (seiches - séše, podle názvu stojatých vln na Ženevském jezeře) - většinou vznikají proniknutím normálního oceánského vlnění do zálivů - Po refrakci se odráží od pobřeží a vytvoří se neutrální uzlový bod, kolem kterého hladina kolísá. Vlny Tsunami - vytvářejí vlny značné délky ( km) a s dlouhou periodou (mezi 5 min. a 12,5 hod.) - vlny se chovají jako mělkovodní vlny v celém oceánu, a proto jejich rychlost je závislá pouze na hloubce. - Jakmile se dostanou do mělčích vod, zpomalí a začnou růst. - Tsunami tak mnohdy připomíná ohromnou, extrémně vysokou přílivovou vlnu. - Dostane-li se k pobřeží nejdříve sedlo tsunami, voda od pobřeží rychle odtéká zpět do oceánu, dochází k obnažení velké části pobřeží, tento jev připomíná extrémně silný odliv. - Většina tsunami vzniká díky tektonickým pohybům geologických zlomů, kdy v zemské kůře vzniká zemětřesení, a pokud dojde k náhlým posunům mořského dna, projeví se to náhlou změnou výšky vodní hladiny. Tsunami vznikají i v důsledku řidších jevů, jako jsou erupce podmořských sopek, sesuvy mořských břehů a dnových sedimentů. Tab. 1: Příčiny vzniku tsunami v oblasti Tichého oceánu za posledních 2000 let (upraveno podle: BRYANT, E., 2005, 220). Příčina tsunami Počet událostí (absolutně) Podíl (%) na všech událostech Počet obětí Podíl (v%) na všech obětech Svahové pohyby 65 4, ,2 Zemětřesení , ,5 Sopečná činnost 65 4, ,2 Neznámo 121 8, ,2 Celkem , ,0

4 Výskyty tsunami od roku 1650 do roku 2010 podle příčin vzniku Zdroj: V originální velikosti dostupné Příčina tsunami podmořské zemětřesení Zajímavá je závislost pravděpodobnosti vzniku tsunami na hodnotě magnituda zemětřesení (tab. 2). E. Bryant (2005, 214) udává, že mezi roky došlo přibližně k otřesům, ale tsunami zapříčinilo pouze 124 z nich. Obecně lze říci, že opravdu registrovatelnou vlnu vyvolá až zemětřesení o síle 6,5 Richterovy stupnice. Naopak otřesy o síle větší než M = 7,3 způsobí tsunami vždy. Tab. 2: Závislost pravděpodobnosti vzniku tsunami na hodnotě magnituda zemětřesení (sestaveno podle: KUKAL, Z., 1983). Magnitudo zemětřesení Pravděpodobnost vzniku tsunami (%) > 7, ,0-7,2 67 6,7-6,9 17 5,8-6,2 1,4 < 6,2 < 1,4

5 Interaktivní mapa se zaznamenanými přírodními hazardy. Po zaškrtnutí ze zvolené nabídky se zobrazí mapa událostí vln tsunami, zemětřesením, významnými vulkanickými erupcemi, rozmístěním DART stanic a přílivových měřidet. Interaktivní body v mapě jsou nositeli dalších rozšiřujících informací o událostech. Zdroj: National Geophysical Data Center (NOAA) - Natural Hazards (Tsunamis, Earthquakes, Volcanoes) <http://maps.ngdc.noaa.gov/viewers/hazards/> Příčina tsunami sopečná činnost (podmořská) - Sopečná činnost pod hladinou oceánů je dalším procesem generujícím tsunami. - Je příčinou 11,2% všech obětí v oblasti Pacifiku. - Vulkanické projevy zahrnují erupce sopek, lávové výlevy, vznik kalder nebo laharové proudy. - Známé jsou především dvě sopečné události, které způsobily velké vlny tsunami: výbuch sopky na středozemním ostrově Théra (1470 př. Kr.) a erupce indonéské sopky Krakatau (1883). Příčina tsunami podmořské sesuvy - Podmořské svahové pohyby byly příčinou 4,6 % z celkového počtu vln tsunami v Tichém oceánu - Vlny mohou vznikat při skluzech v oblastech hlubokomořských příkopů, podmořských hor, atolů nebo kontinentálních svahů a šelfů. Ačkoli tyto události nejsou příliš časté, mohou znamenat velké riziko jednak kvůli malé vzdálenosti ohniska vzniku tsunami od pobřežních oblastí, jednak díky poměrně značnému množství uvolněné energie. - Příkladem může být katastrofa v Aljašském zálivu v roce Příčina tsunami ostatní E. Bryant (2005, 215) uvádí jako možný faktor vzniku dlouhých vln i dopad meteoritu do oceánu. Meteorit o průměru 300 m může vytvořit vlnu vysokou 2 m. Pravděpodobnost podobné události je však menší než 1%. Přesto nese australské pobřeží stopy po účinku několika takových tsunami, z nichž poslední je možno datovat kolem roku 1500 n. l.

6 Hlavní postižené oblasti (Zdroj: Procentuální výskyt tsunami v jednotlivých oblastech světa (upraveno podle: BRYANT, E., 2005). Oblast Výskyt (%) Východní pobřeží Atlantiku 1,6 Středozemní moře 10,1 Bengálský záliv 0,8 Indonésie a Zadní Indie 20,3 Tichý oceán 25,4 Japonsko a Rusko 18,6 Východní pobřeží Pacifiku 8,9 Karibská oblast 13,8 Západní pobřeží Atlantiku 0,4 Vznik tsunami je vázán především na seismické zóny v oceánech. V Pacifiku tyto oblasti zahrnují především hlubokomořské příkopy (Japonský, Aleutský, Kurilsko-kamčatský a Peruánsko-chilský), v Indickém oceánu je to oblast Indonésie. Méně častý je výskyt vln tsunami v Atlantiku (oblast atlantského hřbetu). Ve Středozemním moři jsou hlavními potenciálními zdroji seismicky aktivní oblasti Egejského a Iónského moře. Jednou z tsunami nejvíce postižených zemí světa je Japonsko. V průběhu jeho historie muselo už nespočetněkrát čelit účinkům tohoto přírodního hazardu. Za posledních 1000 let zažila tato země nejméně 73 katastrof, které si celkově vyžádaly asi obětí (BRYANT, E., 2005,). Dlouhé vlny se na pobřeží objevují v pravidelných intervalech. Vlna o výšce 10 m má interval opakování asi 10 let, vlna o výšce 25 m asi 70 let. Vzhledem k vysoké frekvenci výskytu tsunami má Japonsko v současnosti velmi dobře vybudovaný systém ochrany i prevence tohoto hazardu. Charakter vlny tsunami Tsunami většinou netvoří pouze vlna jediná, ale série několika následujících vln. Typickým úkazem je mohutný odliv vody před příchodem vlastní vlny. Záznam mareografu na Havajských ostrovech při tsunami v roce Na grafu je vidět značný ústup moře před příchodem tsunami i celá série jednotlivých vln (Zdroj:SMITH, K., 2002, 137. Převzato:

7 Zdroj: Klasifikační stupnice vln tsunami Šestistupňová škála britského seismologa Ambraseyse: I. tsunami velmi slabá - pouhým okem ji nespatříme, je znatelná pouze na mareografu (přístroj měřící výšku mořské hladiny) II. tsunami slabá - může zaplavit ploché přímoří, zpozorují ji jen lidé, co znají dobře mořskou hladinu III. středně silná vlna - je pozorovatelná všemi, ploché přímoří je zaplaveno, způsobuje zanesení lehkých lodí na břeh, v nálevkovitých ústí řek je proud dočasně obrácen k pevnině, způsobuje menší škody na přístavním zařízení IV. silná tsunami - přímoří je celé zaplaveno, umělé pobřežní konstrukce jsou poškozeny, velké plachetnice a malé motorové čluny jsou vrženy na břeh a následně zpět na moře, přímoří je zamořeno úlomky a odpadky V. velmi silná tsunami - přímoří je zaplaveno, vlnolamy a mola jsou těžce poškozena, na břeh jsou vrženy i větší lodě, škody se objevují i hluboko ve vnitrozemí, vše je zaneseno úlomky, v ústích řek jsou velké bouřlivé přílivy, oběti na životech VI. vlna tohoto stupně je katastrofální - zcela ničí pobřeží a přímořské oblasti, pevnina je zaplavena do značné hloubky, i největší lodě jsou poškozeny, mnoho obětí na životech Historicky významné vlny tsunami Santorin (Řecko, 1400 př. n. l. ) - vyvoláno sopečnou erupcí, několik tisíc obětí (pravděpodobně zánik mykénské kultury) Kamčatka, Kurilské ostrovy, Sachalin (1737)- zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny m, rychlost až 700 km/h, stovky mrtvých Lisabon (1755) - zemětřesení na Azorsko-gibraltarském hřbetu, zaplavena část Lisabonu, výška vlny 15 m, obětí

8 Japonsko (1854) - zemětřesení v Japonském příkopu, vlna 9 m vysoká, za 12,5 hodin proběhla Pacifikem a ještě v San Francisku byla zaznamenána jako půlmetrová Bengálský záliv (1872) - výška vlny 20 m, mrtvých Krakatoa ( ) - sopečný výbuch, výška vlny m, zaplavena část Jávy a Sumatry, rychlost vlny 200 km/h, vlna zaznamenána ještě km od místa vzniku, zahynulo lidí Japonsko ( ) - zemětřesení v Japonském příkopu, vlna 15 m vysoká, mrtvých Sicílie, Mesina (1908) - zemětřesení v Messinském příkopu, intenzita XII., vlna 10 m vysoká, mrtvých 1937: Japonsko,Sanriku - zemětřesení v Japonském příkopu, 8 m vysoká vlna, 2986 mrtvých 1944: - Japonsko, Ronankai - zemětřesení v Japonském příkopu, 10 m vysoká vlna 1946: Havaj - zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 10 m, rychlost v oceánu 700 km/h, 156 mrtvých 1952: Kamčatka, Kurily, Japonsko - zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 8-18 m, rychlost 500 km/h, stovky mrtvých Aljaška - zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny m, rychlost nad 700 km/h, desítky mrtvých 22. května Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně Richterovy škály v Chile vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i km vzdálené Japonsko, kde zabila stovky lidí Kolumbie - zemětřesení na pacifickém pobřeží, 5 m vysoká vlna, 125 mrtvých 1983: Japonsko (západní) zemětřesení, 104 mrtvých 12. července Okuširi, Japonsko zemětřesení, 30 m vysoká, město Aonae zničeno, přes 200 obětí 17. června Papua, Nová Guinea - sopečné zemětřesení, 12,5 m vysoká vlna, mrtvých 26. prosince jihovýchodní Asie, kde zahynulo nejméně lidí (odhady až 300 tisíc), Příčina: velmi silné zemětřesení zapříčiněné uvolněním energie při podsouvání Indo-australské desky pod Euro-asijskou desku. Indo-australská deska se v oblasti vzniklého zemětřesení pohybuje k severovýchodu průměrnou rychlostí 6 cm/rok. Při zemětřesení 26. prosince 2004 se tato deska posunula přibližně o 15 až 30 m. Síla zemětřesení: 9 (odpovídá energii v řádu 1017J). Hloubka hypocentra: 30 km Vlny tsunami v letech Zpracováno na základě databáze National Geophysical Data Center (NOAA) - Natural Hazards (Tsunamis, Earthquakes, Volcanoes) 11. února Pobřeží Chile Vlna tsunami byla způsobena zemětřesením o M 6,8 v hloubce 28 km. Epicentrum bylo od hlavní zasažené oblasti - města Talcahuano vzdáleno pouze 25 km. Výška přívalové vlny byla 0,15 m a nezpůsobila žádné významné škody.

9 27. června 2011 Plymouth, Anglie 27. června 2011 tsunami zasáhla ústí řeky Yealm nedaleko Plymothu a výkyvy k obvyklých hladinách přílivu byly sledovány také od pobřeží Portugalska po Doverskou úžinu. Tato událost je označovaná jako meteotsunami, protože byla dotována srážkami z konvektivní proudění, které se rozšiřovalo od Biskajského zálivu po Lamanšský průliv. Primární příčinou tsunami byl pravděpodobně podmořský sesuv půdy. Řeky na pobřeží Cornwallu, Devonu, Dorsetu a Hampshiru náhle změnily směr proudění toku. Celá událost měla podle místních rybářů trvání v odhadu 15 minut. Měřiče přílivové hladiny naměřily během události vzedmutí hladiny o 0,2 m na pobřeží v Cornwallu a 0,4 m v Portsmouthu. Postup vlny tsunami je zachycen na videu na webových stránkách rádia BBC Devon: 30. července a 6. srpna 2011 západní pobřeží Norska, Lysefjoren Dva sesuvy půdy z 30. července a 6. srpna byly příčinou malé vlny tsunami, které se vyskytly v blízkosti Lysebotnu v Norsku. Vlny tsunami vznikly v obou případech po zřícení skalních bloků. V prvním případě se jednalo o odtržení bloků o šířce zhruba 50 m z výšky 250 m nad mořskou hladinou. Události si nevyžádaly žádné škody, ale šlo sledovat vzedmutí hladiny ve fjordu až o 1,5 m do vzdálenosti m od místa zřícená skal. 2. září 2011 Fox Island, Auleutské ostrovy, USA Vlna tsunami byla způsobena zemětřesením o M 6,8 v hloubce 32 km. Výška vlna na pobřeží nepřesáhla 0,06 m. Událost si nevyžádala žádnou ztrátu na majetku ani životech. 20. března 2012 západní pobřeží Mexika, Oaxaca Oblast postihla malá vlna tsunami o výšce maximálně 0,2 m. Byla vyvolaná zemětřesením o M 7,4 v hloubce 20 km. 11. dubna 2012 Indonésie západní pobřeží v severní části Sumatry Jednalo se o lokální tsunami a maximální výška hladiny vystoupila do 1,08 m (Meulaboh) Způsobena zemětřesením o M 8,2 v hloubce 20 km. 15. července 2012 Norsko Ilulisssat Icefjord, Grónsko Přívalová vlna vznikla v důsledku uvolnění části ledovcového bloku z jednoho z nejznámějších ledovců v Grónsku Ilulissat Icefjord. Tento ledovec, který stéká do fjordu nedaleko města Ilulissat je také jedním z nejnavštěvovanějším přírodním úkazem a je zařazen do seznamu UNESCO. Během události se uvolnil velký ledovcový blok, který po dopadu na vodní hladinu způsobil přívalovou vlnu, která stála život 3 turistů, kteří k ledovci přijeli na člunech. Celá událost je zaznamenaná a k dispozici na webových stránkách BBC Science and Environment: Iceberg 'tsunami' off Greenland. Dostupné z < >. 31. srpna 2012 Filipíny Zemětřesení o M 7,6 v hloubce 28 km způsobilo lokální vlnu tsunami, která byla sledována jako přívalová vlna na Filipínách, v Micronésii, v Japonsku a USA. Způsobila jedno zranění a jedno úmrtí. 5. září 2012 Kostarica Vlnu tsunami způsobilo zemětřesení o M7,6 vzniklé v hloubce 35 km. Vlna tsunami, kerá zasáhla pobřeží ve s výškou přílivové vlny 0,16 m nezpůsobila žádné škody. Jedno úmrtí a 20 zraněných bylo v důsledku zemětřesné události. 28. října 2012 Britská Kolumbie Zemětřesení o magnitudu 7,7 a v hloubce 14 vyvolalo vlnu tsunami o výšce na pobřeží 0,76 m. Událost si nevyžádala žádnou oběť ani ztráty na majetku.

10 6. února a 8. února 2013 Santa Cruz Šalamounovy ostrovy 6. února zemětřesení o M 7,9 v hloubce 24 km způsobilo vlno tsunami o výšce 1,5 m, která zasáhla město Santa Cruz. Přívalová vlna poničila 80 domů a způsobila 10 úmrtí. Po hlavní zemětřesné události následovalo několik dotřesů o M větších než 5. Další zemětřesení v oblasti z 8. února o M 7, v hloubce 21 km způsobilo další vlnu tsunami, která již byla bez jakýchkoli následků. Ostrov se nachází na velmi aktivní části příkopové propadliny. Za poslední tři roky se v oblasti událo 5 událostí tsunami, způsobené zemětřesením s M 6,3-7, srpna 2013 Wellington Nový Zéland Zemětřesení o M 6.5 v hloubce 10 km způsobilo vlnu tsunami. Beze ztrát. 24. září 2013 Pákistán pobřeží u města Gwadar Vlna tsunami o šířce 300 m a výšce pohybující se v rozmezí 6-12 m byla následkem silného zemětřesení o M 7,7. Sama vlna tsunami si nevyžádala žádné zraněné ani ztrátu na životech, ovšem v důsledku zemětřesení bylo zabito 355 lidí, 600 dalších bylo zraněno a celkově bylo napočítáno na zničených budov. 24. září 2013 Pákistán pobřeží města Gwadar Výška hladiny 6 12 m Mrtví 355, Zranění 600; Počet zničených budov ; Důsledek zemětřesení o M 7,7 Mapa výskytu tsunami událostí během let Zdroj: Největší událost tsunami v daném období: Japonsko vlna tsunami Vlna tsunami byla vyvolaná zemětřesením o M 9 v blízkosti ostrova Honšú. Jednalo se o čtvrté největší naměřené zemětřesení na světě a největší v Japonsku od posledního zaznamenaného zemětřesení z roku Po tsunami z roku 2004, které zasáhlo pobřeží Sumatry a způsobilo ztrátu životů a škody v hodnotě 10 miliard dolarů, jde o druhé největší tsunami v současné době. Japonsko postihlo zemětřesení s tak devastujícími následky naposledy v roce 1995, kdy v Kobe zahynulo lidí. Tsunami naposledy zasáhlo Japonsko na ostrově Hokkaido v roce 1993, které si vyžádalo 200 životů. (http://www.ngdc.noaa.gov/hazard/honshu_11mar2011.shtml) Největší vlna dosáhla výšky 38,9 m v prefektuře Iwata.

11 Vlny o výšce 2.5 m byly sledovány na Kurislkých ostrovech, dvoumetrové vlny byly zjištěny v Jižní Americe, na Havaji a na západním pobřeží Spojených států. Největší rozsah vlny byl, zaznamenám hluboko oceánským měřičem výšky vodního sloupce (hladiny) tsunametrem 833 km severovýchodně od Tokia, kdy se hladina na volném oceánu zvedla o 1,78 m. (Zdroj: play) Výška vln tsunami a jejich šíření Zdroj: NOAA Tsunami Wave Height Projections image <http://earthquake.usgs.gov/earthquakes/eqinthenews/2011/usc0001xgp/#tsunami>

12 Ztráty na životech jsou vyjádřeny červeným a pohřešovaní žlutým číselným údajem; místo epicentra je znázorněno červenou hvězdou Zdroj:

13 Sledovaná výška hladiny a vypočtená doba šíření vlny tsunami Naměřená výška vzedmuté hladiny na základě pozorování (zelený symbol kartodiagramu), na základě měřidel přílivu (žluté označení kartodiagramu) a na základě tsunametrů (modrá barva). Izohypsy udávají hodinový časový posun vlny tsunami. Zdroj:

14 Varovné systémy proti tsunami Pacific Tsunami Warning Center (PTWC) Velká frekvence událostí tsunami v Tichém oceánu způsobila, že v roce 1948 bylo poblíž Honolulu na Havaji zřízeno mezinárodní centrum pro předpověď tohoto hazardu. V současnosti je PTWC (Pacific Tsunami Warning Center) možná nejlepším systémem v oblasti prevence přírodních katastrof. Do celého programu je zapojena většina zemí s tichomořským pobřežím. Jsou to Kanada, USA, Mexiko, Guatemala, Nikaragua, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Chile, Tahiti, Cookovy ostrovy, Západní Samoa, Fidži, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Austrálie, Indonésie, Filipíny, Hong Kong, Čína, Taiwan, Jižní Korea, KLDR, Japonsko a Rusko. (http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm) Mapa umístění seismografů, mareografů a podmořských senzorů DART, které jsou součástí programu PTWC. Šedá oblast vymezuje dosah možného použití systému THRUST (Zdroj: BRYANT, E., 2005). Převzato: Systém využívá údajů z přibližně 30 seismických stanic a 70 mareografů, které jsou umístěny v celé oblasti Pacifiku. První signál o vzniku zemětřesení a možném riziku tsunami přichází ze seismografů. Tento údaj musí být potvrzen na nejbližší stanici, měřící výkyvy hladiny oceánu (mareograf). Pokud je tsunami potvrzena, zasílá centrum varovné hlášení odpovědným orgánům v postižených oblastech. Při síle zemětřesení nad 7,0 stupňů Richterovy škály vydává centrum varování ihned. Celý systém byl v nedávné době ještě doplněn o 6 podmořských senzorů, které sledují chování vodních mas (program DART - Deep-Ocean Assessment and Reporting of Tsunami). (http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm)

15 Program Deep-Ocean Assessment and reporting of Tsunami (DART) Základem existujícího systému v Tichomoří, který začal fungovat v roce 2001,jsou měřiče tlaku, tsunametry, umístěné na dně oceánu. Měří tlak vody, která se nad nimi přelévá. Dokážou zachytit i centimetrové změny ve výšce vodního sloupce nad sebou. Snadno tedy odhalí i tsunami, které na širém moři dosahuje výšky až jednoho metru. Mořem se samozřejmě přelévají i daleko vyšší vlny a před žádnou z nich není třeba varovat. Vlna tsunami má však několik zvláštností. Nevzniká sama od sebe - obvykle je spojena s podmořským zemětřesením nebo výbuchem sopky. Navíc když se tsunami řítí mořem rychlostí až 800 kilometrů za hodinu, tlak prudce kolísá. Když nad tsunametrem proletí ničivá vlna, tlak roste. Předtím i potom však zřetelně klesá, protože tsunami "vysává" vodu před i za hřebenem ničivé vlny. Samotné měření tlaku však nestačí - zjištěná data je třeba předat dál, na vědecké stanice umístěné daleko od hlubin oceánu. K tomu slouží bóje napojené na tsunametry. Zachycují signály podmořských přístrojů a odesílají je dále, ke geostacionárním družicím umístěným vysoko nad mořskou hladinou. Z družic putují zjištěné údaje do varovných stanic na souši. Jejich odborníci musí prověřit, která data upozorňují na tsunami a kde jde jen o planý poplach. Na to existují složité počítačové simulace. Varovný systém vyvolávající spíše vlny paniky by nikomu nepomohl. A k takovým případům stále dochází. (Zdroj: Mocek, M (2005): MF DNES. Svět pomůže Asii se záchranným systémem. Cit Dostupné z <http://zpravy.idnes.cz/svet-pomuze-asii-sezachrannym-systemem-ffp-/zahranicni.aspx?c=a050104_220816_zahranicni_miz>) V roce 2008 se počet bójí navýšil na 39.

16 Bóje systému DART Zdroj: Současné rozmístění systému DART (tsunametrů a bójí)

17 Záznam z bóje sledující výšku hladiny vodního sloupce nedaleko pobřeží Kalifornie Zdroj: Zdroj: Mocek, M (2005): MF DNES. Svět pomůže Asii se záchranným systémem. Cit Dostupné z <http://zpravy.idnes.cz/svet-pomuze-asii-se-zachrannym-systemem-ffp- /zahranicni.aspx?c=a050104_220816_zahranicni_miz> Ilustrativní video a rozmísťovaní a principu fungování systému DART:

18 Program Tsunami Hazards Reduction Utilizing Systéme Technology (THRUST) Zcela novým je projekt THRUST (Tsunami Hazards Reduction Utilizing Systems Technology), který je od roku 1986 v testovacím režimu umístěn ve městě Valparaiso na pobřeží Chile. V této oblasti se vyskytují tsunami s velmi blízkými ohnisky (do 30 min.), a je zde proto nutnost maximální rychlosti varovných hlášení. Systém využívá údajů z podmořských detektorů, jejichž signál je přenášen pomocí družic NOAA přímo do lokálního centra, kde se údaje zpřesňují o data ze seismografů. Varování je tak připraveno do 2-3 minut. V budoucnosti je plánováno rozšíření tohoto programu i do dalších oblastí Tichého oceánu. Popularizace I přesto, že existují propracované systémy včasného varování, mnozí obyvatelé v ohrožených oblastech jim z důvodu častých hlášení nevěnují dostatečnou pozornost, nebo dokonce neví, jak se v krizové situaci chovat. K jednomu z částí ochrany obyvatel před následky tsunami patří i co možná nejširší popularizace modelů chování a způsobů jak v situaci zachovat. V současnosti tomu velmi napomáhají moderní sdělovací prostředky, nejvíce však popularizační kanály zainteresovaných institucím jako je například NOAA PMEL s velkým množství vzdělávacích ale i instruktážních videí (http://www.youtube.com/user/noaapmel?feature=watch). Výzkumné týmy tsunami India, National Institute of Oceanography (NIO) The National Institute of Oceanography in Goa, India, conducts a range of oceanographic research, including tsunami-related studies. It compiled a comprehensive report on the impact of the 2004 Indian Ocean tsunami on the Indian coast. Website: Tsunami web page: Italy, University of Bologna, Tsunami Research Team The Tsunami Research Team (TRT-BO) is part of the Solid Earth Geophysics Group of the Department of Physics, University of Bologna in Italy. The Team s main areas of expertise are: tsunami generation; tsunami propagation and impacts on coasts; developing numerical models; field surveys of the effects of recent tsunamis; data collection on historical tsunamis; tsunami hazard and risk analysis; catalogues of Italian and European tsunamis; modeling of major Italian tsunamis; strategies to protect coastal zones; and developing tsunami warning systems globally and locally, and integrating them into multi-hazard systems. Website: Japan, Disaster Prevention Research Institute The Disaster Prevention Research Institute at Kyoto University in Japan conducts research into a range of problems related to the prevention and reduction of natural disasters. It has five research divisions, five research centres and over 100 researchers who investigate all aspects of natural disasters, including tsunamis. Website: Japan JAMSTEC, Submarine Cable Data Center The Japan Agency for Marine-Earth Science and Technology (JAMSTEC) established the first Long- Term Deep Sea Floor Observatory off Muroto Cape in fiscal year 1996, and the Long-Term Deep Sea Floor Observatory off Kushiro and Tokachi in the Kuril Trench in 1999 as part of a plan to build basic

19 earthquake observation networks in Japan. Both systems have tsunami sensors attached and provide real time data to the shore. Website: Japan - Research group on the 2004 Indian Ocean tsunami A group of Japanese scientists, engineers and disaster management specialists pooled their expertise into a Research Group on the 26 December 2004 Earthquake Tsunami Disaster in the Indian Ocean. There is a depth of technical and tsunami-related information, and web links, on their website. Website: Japan, Tohoku University, Tsunami Engineering Laboratory The Tsunami Engineering Laboratory (TEL) is part of the Disaster Control Research Center, Graduate school of Engineering, at Tohoku University in Japan. TEL develops integrated technologies for reducing tsunami disasters, including: developing early warning systems to alert coastal residents; implementing and maintaining an educational programme on the indicators of tsunami dangers through databases, computer graphics and the results of field investigations; and producing tsunami hazard maps. Website: Russian Federation, Russian Academy of Sciences, Tsunami Laboratory, Global Tsunami Historical Database The Tsunami Laboratory is a highly respected research programme of the Institute of Computational Mathematics and Mathematical Geophysics, in the Siberian Division of the Russian Academy of Sciences. Among other things, the Laboratory has built comprehensive historical tsunami databases covering all regions of the world and extending thousands of years back in time. The Global Tsunami Historical Database Project is a collaborative effort with the National Geophysical Data Center / World Data Center / SEG-Tsunamis. Website: USA, Army Corps of Engineers, Coastal and Hydraulics Laboratory The Coastal and Hydraulics Laboratory, part of the Engineer Research and Development Center of the United States Army Corps of Engineers, conducts ocean, estuarine, riverine and watershed regional scale systems analyses research. Its multidisciplinary teams of scientists and engineers have advanced facilities and a strong reputation for experimental and computational expertise. Website: USA, California Institute of Technology, Seismological Laboratory The Seismological Laboratory at the California Institute of Technology (Caltech) is recognized for its work in geophysical research, and serves as a focal point for earthquake information in Southern California and the world. The Laboratory s seismological research includes work on tsunamis. Website: USA, Humboldt State University Humboldt State University s Department of Geology conducts research into tsunami events and science, produces inundation maps and teaches curricula on tsunamis. USA, NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory (PMEL) NOAA s Pacific Marine Environmental Laboratory is an internationally respected research organization with a range of research programmes that produce a large volume of interdisciplinary scientific investigations in the fields of oceanography and atmospheric science, including tsunamis. Website: Tsunami events and data

20 The National Tsunami Hazard Mitigation Program The 2004 Indian Ocean tsunami Three areas of research Deep-ocean Assessment and Reporting of Tsunamis (DART), modeling and forecasting, and inundation mapping are easily accessed at the following website addresses: Deep-ocean Assessment and Reporting of Tsunamis (DART) Modeling and forecasting Inundation mapping USA, Oregon Health and Science University, Center for Coastal and Land-Margin Research The Center for Coastal and Land-Margin Research at Oregon Health and Science University tackles society's need to manage increased development and manipulation of coasts and land-margins while preserving and enhancing their environmental integrity, and protecting human populations from natural and man-made hazards, including tsunamis. Website: The Center has a research programme on tsunamis at: USA, Oregon State University, Wave Research Laboratory The OH Hinsdale Wave Research Laboratory, together with Oregon State University s Coastal and Ocean Engineering Program, is a leading centre for research in coastal engineering and near-shore science. Its research strengths include physical and numerical modeling of coastal dynamics, advanced laboratories for coastal research, and expertise in tsunami and coastal hazard mitigation. Website: USA, Pacific Disaster Center The Pacific Disaster Center in Hawaii provides applied information, research and analysis that supports the development of more effective tsunami policies, institutions, programmes and information products for disaster management and humanitarian assistance efforts in the Asia Pacific region and beyond. Website: USA, University of Colorado, Natural Hazards Center The Natural Hazards Center at the University of Colorado advances and communicates knowledge on hazard mitigation and disaster preparedness, response and recovery. Working within an all-hazards interdisciplinary framework, the Center fosters information sharing and integration of activities among researchers, practitioners and policy-makers from around the world, conducts research and provides educational opportunities. It does a significant amount of work on tsunamis. Website: USA, University of Southern California, Tsunami Research Center The Tsunami Research Center is involved in all aspects of tsunami research inundation field surveys, numerical and analytical modeling, and hazard assessment, mitigation and planning. It developed the tsunami inundation maps for California and the tsunami code MOST, which is used by NOAA and is the only validated code used in the United States for tsunami hazard mapping with detailed inundation predictions. Website: NOAA Coastal Ocean Program (COP) This programme uses a regional multidisciplinary approach to understanding and predicting the impacts of natural and anthropogenic influences on coastal ecosystems, communities and economies. Website:

TSUNAMI Seminární práce

TSUNAMI Seminární práce Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník TSUNAMI Seminární práce Jméno a příjmení: Karolína ŠIMONOVÁ Třída: 7. O Datum: 28. 5. 2016 1. Úvod Tsunami Touto seminární prací bych Vám

Více

Rizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost

Rizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost Rizikové endogenní procesy Sopečnáčinnost typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Magmatismus plutonismus a vulkanismus Zdroje vulkanismu - astenosféra

Více

Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky

Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Tsunami Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Tsunami exotické japonské slovo značící vlna v přístavu, zná po tragických událostech v Indickém oceánu 26. prosince 2004 každý Obsah:

Více

Irena Smolová.

Irena Smolová. Přírodní rizika podmíněná exogenními vlivy: Irena Smolová smolova@prfnw prfnw.upol.cz Přírodní rizika podmíněná exogenními vlivy: Extrémn mní hydrologické jevy Příčiny extrémních hydrologických jevů, katastrofální

Více

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné

Více

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského

Více

ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME

ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME Aleš Špičák Česko-anglické gymnázium Geofyzikální ústav AV ČR, Praha České Budějovice, 13. 1. 2014 Podmínky vzniku zemětřesení (earthquake) : křehké (brittle)

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z27. Světový oceán EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií

Více

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají Aleš Špičák Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Praha 4, Spořilov Lisabon, 1. listopadu 1755 Lisabon,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země VY_32_INOVACE_Z6 15 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní krajiny Země Téma: Lidé v ohrožení Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve

Více

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 28.Oceány a moře Oceány a moře Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Magmatismus a vulkanismus

Magmatismus a vulkanismus Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit

Více

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM:

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Základní škola Vimperk, Smetanova 405, okres Prachatice OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu

Více

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_64 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP 1 Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP A. Špičák K poznání podpovrchových partií zemského tělesa lze přispět jednak nepřímo - extrapolací povrchových geologických měření a pozorování,

Více

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ referát Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Třída: 4. A Datum: 19. 4. 2015 Zemětřesení 1. Zemětřesení Zemětřesení označuje rychlé,

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

Vznik a vývoj litosféry

Vznik a vývoj litosféry Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Více

EU peníze školám VY_52_INOVACE_PV3B_36

EU peníze školám VY_52_INOVACE_PV3B_36 VY_52_INOVACE_PV3B_36 Předmět: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa Ročník: 7. Školní rok: 2012/2013 Anotace: Pracovní list slouží k procvičování a prověření učiva o Asii, Austrálii, Oceánii, polárních

Více

Rizikové endogenní pochody

Rizikové endogenní pochody Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu

Více

SAMOSTUDIUM, KONTROLA OTÁZEK

SAMOSTUDIUM, KONTROLA OTÁZEK Materiál pro domácí VY_03_Z6E_22 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. TEKTONICKÉ POHYBY Mechanický pohyb částí zemské kůry a vnějšího pláště, který

Více

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm.

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm. Zadání příkladu 1) Text je formátován pomocí stylů. 2) Vytvořte styl s názvem Vulkány_text. Jeho vlastnosti jsou následující písmo Tahoma, velikostí 11 bodů, zarovnání do bloku, mezera pod odstavcem je

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Název: Oceánie. Stručná anotace: Výukový materiál je zaměřen na orientaci na mapě v kontinentu Austrálie, Oceánie.

Název: Oceánie. Stručná anotace: Výukový materiál je zaměřen na orientaci na mapě v kontinentu Austrálie, Oceánie. Název: Oceánie Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011

Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Abstrakt Dne 11. března 2011 zasáhlo východní pobřeží japonského ostrova Honšú zemětřesení následované mohutnou vlnou tsunami, která způsobila rozsáhlé

Více

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře? 1. Bouřka Na světě je registrováno každý den asi 40 000 bouří. K jejich vytvoření musí být splněny dvě základní podmínky: 1) teplota vzduchu musí s výškou rychle klesat 2) vzduch musí být dostatečně vlhký,

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Stavba zemského tělesa

Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího

Více

Projekt Seismologie ve školách

Projekt Seismologie ve školách Projekt Seismologie ve školách Co je projekt seismologie ve školách? Školní experimenty se zemětřesením a seismologií jako sjednocujícím tématem Školní seismometr je jednoduchý a srozumitelný systém schopný

Více

KARTOGRAFIE. 6. Polohopisný a výškopisný obsah map

KARTOGRAFIE. 6. Polohopisný a výškopisný obsah map KARTOGRAFIE 6. Polohopisný a výškopisný obsah map Vodstvo Základní orientační prvek na mapách. Zahrnuje veškerou stojatou a tekoucí vodu na zemském povrchu i pod povrchem. Na topografických mapách lze

Více

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ Vnitřní stavba Země 1500 C 4000-6000 C Zemská kůra tenká vrstva tvořená pevnými horninami Zemský plášť těsně pod kůrou pevný; směrem do hloubky se stává polotekutým (plastickým)

Více

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Materiál pro domácí VY_03_Z6E_25 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034 DPZ Dálkový Průzkum Země 1 Obsah Úvod Historie DPZ Techniky DPZ Ukázky 2 DPZ znamená Dálkový průzkum Země nám dává informace o vlastnostech objektů na zemském povrchu s využitím informací získaných v globálním

Více

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.

Více

Energie mořských vln ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Dalibor Skácel

Energie mořských vln ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Dalibor Skácel Energie mořských vln ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Dalibor Skácel Dvě třetiny naší planety je pokryto oceány, vodní plochou, která je diky vlivu Měsíce, Slunce a díky rotaci Země kolem vlastni osy v

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍAMERIKA POVRCH USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová USA a Kanada - geografické vymezení USA kontinentální část v J polovině SA kontinentu

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

Zeměpisná olympiáda 2012

Zeměpisná olympiáda 2012 Zeměpisná olympiáda 2012 Kategorie A krajské kolo Název a adresa školy: Kraj: Jméno a příjmení: Třída: Práce bez atlasu autorské řešení 40 minut 1) S využitím všech pojmů spojte správně dvojice: 1. azimut

Více

Projekt Seismologie ve školách

Projekt Seismologie ve školách Konference Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Úpice, 14.- 16. 5. 2013 Projekt Seismologie ve školách Jan Zedník, Petr Jedlička, Jana Doubravová Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Praha Co je

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ Seminární práce Jméno a příjmení: Kristýna ŽÁKOVÁ Třída: 3. A Datum: 16. 5 2016 Zemětřesení 1. Úvod Referát se snaží shrnout základní

Více

je také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců.

je také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců. Radka TILŠAROVÁ 1, Vladimír NEHYBKA 2 ZÁPADNÍ ČECHY 1991-2005 PŘEHLED SEISMICKÉ AKTIVITY PODLE OBLASTÍ WESTERN BOHEMIA 1991-2005 OVERVIEW OF SEISMIC ACTIVITY IN PARTICULAR AREAS Abstract The contribution

Více

v oblasti snižov rizika katastrof

v oblasti snižov rizika katastrof Vliv možných klimatických změn n na strategii a cíle c v oblasti snižov ování rizika katastrof Ivan Obrusník Český hydrometeorologický ústav Great Natural Disasters Worldwide 1950 2006 Economic and insured

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese 1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů

Více

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu Námořní právo Historie mořské právo - zásady se původně utvářely jako právo obyčejové - vliv námořních mocností teritoriální vody vzdálenost, která se dala chránit pobřežním dělostřelectvem 3 námořní míle

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

VY_32_INOVACE_18_SVETOVY_OCEAN

VY_32_INOVACE_18_SVETOVY_OCEAN Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_SVETOVY_OCEAN Světový oceán Předmět: Zeměpis Ročník: 6. Časová dotace: 45 minut Datum ověření: 28. 1.2013 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné a vzdělávací

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry

Více

Datum ověření: 13.6.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35

Datum ověření: 13.6.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35 Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Aktivita, vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží k procvičení, upevnění či ověření znalosti

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Martin Jurek přednáška

Martin Jurek přednáška Martin Jurek přednáška 11. 12. 2014 (angl. anthropogenic hazards, human-made hazards) hrozby související s lidskou chybou, zanedbáním či záměrným poškozením, případně se selháním lidmi vytvořené konstrukce

Více

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ Josef Šobra - Odbor pozorování Země Česká kosmická kancelář, o.p.s. sobra@czechspace.cz ČESKÁ REPUBLIKA JE 18. ČLENSKÝM STÁTEM Období 2004

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Pevniny a oceány. VY_52_INOVACE_130. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Ročník: 7.

Pevniny a oceány. VY_52_INOVACE_130. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Ročník: 7. Pevniny a oceány. VY_52_INOVACE_130 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Ročník: 7. 1 Pokus se sestavit mapu světa a pojmenovat jednotlivé světadíly. SEVERNÍ JIŽNÍ EVROPA AUSTRÁLIE

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Zatmění Slunce v roce 2012. Jan Sládeček. Abstrakt:

Zatmění Slunce v roce 2012. Jan Sládeček. Abstrakt: Zatmění Slunce v roce 2012 Jan Sládeček Abstrakt: V roce 2012 došlo k prstencovému i úplnému zatmění Slunce a také k přechodu planety Venuše přes sluneční disk. Tento úkaz lze rovněž považovat za miniaturní

Více

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch EU V/2 1/Z19 Evropa poloha a povrch Výukový materiál (prezentaci PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální zeměpis světadílů Evropa poloha a povrch. Prezentace slouží

Více

Modelování počasí a klimatu

Modelování počasí a klimatu Modelování počasí a klimatu Radek Pelánek Účel ilustrovat: aplikace modelování a simulace s velmi výrazným dopadem širší kontext modelování rozlišení počasí a klima základní princip modelování počasí a

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Opakování Asie - pracovní list

Opakování Asie - pracovní list Opakování Asie - pracovní list MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_01_16 Tématický celek:

Více

w ww.m o n i t o r. c z e r t.i n f o

w ww.m o n i t o r. c z e r t.i n f o w ww.m o n i t o r. c z e r t.i n f o Search and RescueCzech Republic Ant. Smutného 630/75 664 47 Střelice u Brna IČ: 22816593 Účet: 2400084820/2010 Kontakt: Mgr. Jiří Zeman Tel.: +420608820 116 Email:

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník LEDOVCE referát Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Třída: 5. O Datum: 24. 4. 2016 1 Ledovce 1) Obecně Pod pojmem ledovec si člověk představí

Více

Svalová dystrofie. Prezentace technologických řešení registru Petr Brabec

Svalová dystrofie. Prezentace technologických řešení registru Petr Brabec Svalová dystrofie Prezentace technologických řešení registru Petr Brabec ABOUT IBA MU About IBA Academic institute -> Established in 2001 -> 45 employees -> 65 scientific projects Structure -> Data analysis

Více

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP EEA Scholarship Programme & Bilateral Scholarship Programme The programme offers various options for scholarship funding of international institutional cooperation projects and mobilities among the Czech

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍPOMĚRY SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová DÁNSKO geografickévymezení nížinatá země S Evropy na Jutském poloostrově na

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA HYDROLOGIE USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Hydrologická charakteristika příznivé orografické podmínky pro vznik řek

Více

Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty

Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle

Více

Mezinárodní spolupráce v ochraně před povodněmi

Mezinárodní spolupráce v ochraně před povodněmi Mezinárodní spolupráce v ochraně před povodněmi Teritoriální úroveň -celosvětová spolupráce (agencie OSN-vládní úrovni mezinárodní organizace, asociace na nevládní úrovni -regionální spolupráce Evropa

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍAMERIKA STÁTY USA Mgr. Iva Svobodová Základní údaje kontinentální část v J polovině SA kontinentu rozloha 9 631 214 km 2 (3.

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_2_17

Více

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá

Více

Zeměpis Název Ročník Autor

Zeměpis Název Ročník Autor Planeta Země I. 6 Planeta Země II. 6 Glóbus a mapa I. 6 Glóbus a mapa II. 6 Litosféra I. 6 Litosféra II. 6 Sluneční soustava 6 Vesmír 6 Soutěsky 6 Kaprun 6 Vznik ledovce. 6 Grossglockner 6 Pedosféra 6

Více

Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015

Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Výstup CO2 Uhličité minerálky rozpuštěný CO2 Mofety suchý CO2 Celkem >500 m3/h Průtok CO 2 l/h VRF (Weinlich et al., 2006)

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více