MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2006

Transkript

1 Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2006 konaná v pondělí v 9:30 hodin v konferenčním sále Club Harmony Hotel v Ostravě. Pod záštitou 1. náměstka hejtmana kraje Pavola Lukši SBORNÍK REFERÁTŮ Ve spolupráci s Krajskou veterinární správou pro Moravskoslezský kraj, Lesy České republiky, s.p., Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem a Správou CHKO Jeseníky

2 Obsah: 1. Myslivost v Moravskoslezském kraji Ing. Jan Filgas, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 2. Veterinární dozor v myslivosti a veterinární podmínky zacházení se zvěřinou MVDr. Jaromír Polášek, Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj 3. Myslivost a vliv zvěře na stav a vývoj biotopů v CHKO Jeseníky Jindřich Chlápek, Správa CHKO Jeseníky 4. Informační systém v myslivosti Ing. Marek Mlčoušek, Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem 5. Dotace v myslivosti Ing. Miroslav Aujeský, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 6. Problematika udělování výjimek ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Ing. Jaroslava Macurová, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 7. Oblasti chovu zvěře Ing. Jaroslav Zátopek, Lesy České republiky, s.p., krajský inspektorát Frýdek Místek 8. Oblast chovu kamzičí zvěře v Jeseníkách - Ing. Jiří Mlčoušek 9. Oborní chovy u LČR s.p. v Moravskoslezském kraji - Ing. Lubomír Labaj, Milan Koutný, Lesy České republiky, s.p. 2

3 Myslivost v Moravskoslezském kraji Ing. Jan Filgas, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Na území Moravskoslezského kraje bylo k evidováno 387 honiteb. Celková výměra honební plochy činila ha (4 502 km 2 ), což činí přibližně 83% z rozlohy kraje (5 445 km 2 ). Zbývající výměra připadá na nehonební pozemky anebo pozemky, které nebyly zařazeny do žádné honitby např. proto, že se jedná o uzavřené enklávy s omezenou migrací zvěře (viz obr. č. 1). Rozdíl mezi výměrou kraje a honebními plochami lze také přičítat nepřesnostem při zpracovávání podkladů pro uznávání honiteb. Obr. č. 1 Nejvýznamnější podíl honebních ploch tvoří zemědělská půda následovaná lesní půdou, ostatními pozemky a vodní plochou (viz obr. č. 2). Pokud se týká lesnatosti, řadí se Moravskoslezský kraj k republikovému průměru. Převážná část lesních pozemků je pak ve vlastnictví státu (zejména v oblasti Beskyd a Jeseníků), z čehož vyplývá, že většina tzv. lesních honiteb je v držení LČR, s.p. Obr. č. 2 Pokud se týká vyskytujících se druhů lovné zvěře, Moravskoslezský kraj se příliš od ostatních částí státu neodlišuje. Za pozornost však jistě stojí populace kamzíka horského v Jeseníkách, o níž budou pojednávat následující odborné referáty. Zajímavostí je výskyt velkých šelem v Beskydech a také zbytky populací lesních kurů (tetřev a tetřívek) v obou nejvyšších pohořích. 3

4 Možnosti provádění práva myslivosti upravuje v současnosti zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ukládá povinnost orgánům obcí a krajů a Ministerstvu zemědělství vykonávat státní správu myslivosti. Působnost krajského úřadu na úseku státní správy myslivosti je dána přímo zákonem o myslivosti, ale také např. zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Z obou posledně jmenovaných právních předpisů vyplývá působnost krajského úřadu v oblasti metodiky a kontroly přenesené působnosti ve vztahu k obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a postavení nadřízeného (odvolacího) orgánu, jež přezkoumává rozhodnutí vydaná podle zákona o myslivosti právě obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Další oblastí je pak poskytování stanovisek a vyřizování podnětů, stížností a jiných podání. Zákon o myslivosti pak krajskému úřadu přiznává následující působnost: 1. Rozhodování ve správním řízení ve věcech: - souhlasu s chovem věře v zajetí - omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách - vymezení oblastí chovu zvěře - konání chovatelské přehlídky trofejí pro oblast chovu zvěře - prohlášení dalších pozemků za nehonební - povolení použití dravců jako loveckých - uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru 2. Další kompetence: - vedení agendy týkající se oblastí pro chov zvěře - organizování chovatelských přehlídek v oblastech pro chov zvěře - určení termínů sčítání zvěře - zpracovávání statistických hlášení o myslivosti - podílení se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu - spolupráce s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností - dozorová činnost V uplynulých letech byla, podle mého názoru úspěšně, dokončena transformace honiteb v souvislosti s přijetím nové právní úpravy. Samozřejmě existuje několik málo výjimek spojených zejména s podanými žalobami proti správním rozhodnutím. Jednotlivé kauzy obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajský úřad postupně řeší. Mnohdy se však jedná a dosti složité případy, jejichž dokončení může být často podmíněno provedením dílčích rozhodnutí orgánů státní správy myslivosti jednotlivých stupňů. V současné době činí problémy státní správě zejména spory uvnitř honebních společenstev a mysliveckých sdružení v souvislosti se soudními spory vztahujícími se k vyslovení neplatnosti rozhodnutí vrcholných orgánů těchto subjektů. Často totiž dochází k zablokování provádění práva myslivosti až do doby pravomocného rozhodnutí soudu. Důležitou, avšak troufám si tvrdit problematickou, působností krajského úřadu je otázka vymezování a zejména fungování oblastí chovu zvěře. Krajský úřad vymezil celkem 4 oblasti chovu zvěře. Jedná se o: 1. Oblast chovu jeřábka lesního nacházející se ve východní části Beskyd (Třinecko a Jablunkovsko), zahrnující celkem13 honiteb. 2. Oblast chovu jelena evropského Jeseníky Východ zahrnující prostory na východ od hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, zahrnující 32 honiteb s normovaným stavem 346 kusů. Tato oblast zasahuje také na území Olomouckého kraje. 4

5 3. Oblast chovu jelena evropského Beskydy zahrnující 33 honiteb v Moravskoslezských Beskydech s normovaným stavem 509 kusů. 4. Oblast chovu koroptve polní tvořené jedinou honitbou v blízkosti Frenštátu pod Radhoštěm. Na území Moravskoslezského kraje dále zasahuje oblast chovu kamzíka horského Hrubý Jeseník rozkládající se ve vrcholových partiích pohoří, kterou vymezil svým rozhodnutím Krajský úřad Olomouckého kraje. Oblasti chovu pro vzácné druhy zvěře (jeřábek lesní a koroptev polní) nejsou pochopitelně vymezeny za účelem loveckého obhospodařování těchto druhů zvěře. Jejich účelem je spíše vytvoření podmínek pro zlepšení péče o tyto druhy zvěře, zvýšení informovanosti uživatelů honiteb a jejich koordinovaný přístup k jejich chovu. Je třeba také připomenout, že v honitbách vymezených jako oblast chovu vzácných druhů zvěře lze účinněji tlumit některé druhy predátorů, konkrétně prase divoké, kunu lesní, kunu skalní a jezevce lesního ( 2 odst. 2 vyhlášky č. 245/2002 Sb.). V souvislosti s těmito již vymezenými oblastmi chovu je ochoten krajský úřad organizovat setkání držitelů a uživatelů honiteb a jiných dotčených subjektů. Zcela odlišnou problematiku představují oblasti chovu spárkaté zvěře. Tyto mají být nástrojem určeným k chovu tlupní, sezónně migrující, spárkaté zvěře, umožňující držitelům a uživatelům dotčených honiteb společně obhospodařovat tuto zvěř, sledovat společně chovatelské postupy, společně ji sčítat a plánovat, případně krmit nebo organizovat odlov při snižování negativních vlivů zvěře především na les. Krajský úřad je za účelem sjednocení chovatelských postupů oprávněn vydat závěry a doporučení, ze kterých pak vychází plán mysliveckého hospodaření. Uživatel honitby je tedy povinen při vypracovávání plánu k těmto závěrům a doporučením přihlédnout. To však pouze do té míry, jakou lze uplatnit v souvislosti aplikaci vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. Proto nelze zohledňovat v plánu mysliveckého např. tvar paroží, zdravotní kondici zvěře apod. Tyto ukazatele jsou ze strany krajského úřadu doporučeními, jakými způsoby lze směřovat ke zvyšování kvality genofondu chované zvěře. Je tedy v zájmu uživatelů a držitelů honiteb, aby dbali na dodržování těchto chovatelských zásad. Vzhledem ke skutečnosti, že se chovaná zvěř pravidelně vyskytuje i v honitbách nacházejících se mimo oblast chovu zvěře, považuji za potřebné, aby závěrům a doporučením vydaným krajským úřadem přihlédli při lovu i uživatelé těchto honiteb. V současnosti se v obou vymezených oblastech chovu jelení zvěře projevuje nedostatek jelenů III. věkové třídy. S tím souvisí nejen přímo odlov jelenů této věkové třídy, ale i celková úroveň mysliveckého hospodaření v uplynulých obdobích. Já jsem přesvědčen, že v souvislosti s nově vymezenými oblastmi chovu spárkaté zvěře dojde ke zlepšení situace. 5

6 Veterinární dozor v myslivosti a veterinární podmínky zacházení se zvěřinou MVDr. Jaromír Polášek, Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj Veterinární dozor v myslivosti. Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj má v okresech inspektoráty (bývalé okresní veterinární správy), kde jsou pracovníci zařazeni do oddělení ochrany zdraví zvířat (nákazy), oddělení ochrany pohody zvířat (welfare) a oddělení hygieny potravin. Pracovníci inspektorátů jsou pověřeni jednáním se zástupci uživatelů honiteb. Méně obvyklé případy je možno konzultovat s pracovníky Ústředního pracoviště Krajské veterinární správě pro Moravskoslezský kraj v Ostravě-Vítkovicích. Ve vztahu k myslivosti vykonává Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj státní veterinární dozor nad dodržováním zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), zákona č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání, zák.č. 110/1997 Sb., případně jiných souvisejících předpisů a předpisů EU. Ve veterinárním zákoně se jedná mimo jiné o péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty. Povinná ochrana zvířat před nákazami je pro každý rok stanovena Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, která je zveřejněna ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Jedná se zejména o následující nákazy: 1. Vzteklina. Orální vakcinace lišek kladením návnad. Orální vakcinace se provádí na území Moravskoslezského kraje od roku 1993 na jaře a na podzim. V současné době se provádí aplikace návnad s vakcínou letecky kromě území Města Ostravy, kde se provádí ruční aplikace. U obou způsobů aplikace zajišťují uživatelé honiteb rozmístění výstražných plakátů na místech vhodných z hlediska varování veřejnosti. Za 3 týdny po aplikaci se provádí kontrola účinnosti provedené vakcinace vyšetřením lišek. Uživatelé honiteb odevzdají ulovené lišky na příslušný veterinární inspektorát, počet lišek je stanoven na 20 na 100 km2. Za jednu odevzdanou celou lišku se vyplácí zástřelné vzorkovné ve výši 350,- Kč/ks. Smyslem orální vakcinace je utlumení vztekliny v populaci divokých zvířat, zejména lišek a snížení rizika přenosu vztekliny na domácí zvířata a člověka. Z tohoto hlediska je smysl orální vakcinace splněn. Před zahájením orální vakcinace byla vzteklina zjišťována nejen u divokých zvířat (liška, kuna, srna, jezevec, jelen), ale v návaznosti na přírodní ohniska i u zvířat domácích, kde je bezprostřední ohrožení člověka kontaktem (kočka) nebo při získávání živočišných produktů (ovce, skot). Od zahájení orální vakcinace nebyl zjištěn případ vztekliny u hospodářských zvířat, jen ojediněle byla zjištěna vzteklina u koček, v současné době se na území Moravskoslezského kraje vzteklina nevyskytuje, ani nebyla v posledních letech zjištěna. Hlavní zásluhu na této příznivé nákazové situaci mají uživatelé honiteb, kteří provádějí úkoly nutné k zajištění orální vakcinace. Nadále zůstává povinnost uživatelů honiteb každé podezření na vzteklinu hlásit na příslušný veterinární inspektorát a ve spolupráci s pracovníky inspektorátu zajistit vyšetření podezřelého zvířete. 6

7 2. Klasický mor prasat. Vzhledem k nálezu specifických protilátek proti klasickému moru prasat u prasete divokého uloveného v honitbě MS Stará Ves u Bílovce, jsou uživatelé honiteb v okrese Nový Jičín a v honitbě Skřípov (uživatel město Opava) v okrese Opava, povinni zajistit vyšetření 50% ulovených divokých prasat virologicky a serologicky. Ostatní uživatelé honiteb v Moravskoslezském kraji jsou povinni zajistit vyšetření 10% ulovené černé zvěře na klasický mor prasat virologicky a serologicky. Vzorky k vyšetření na klasický mor prasat jsou mandle, slezina, mízní uzlina a krev. Uživatelé honiteb doručí vzorky k vyšetření na klasický mor prasat současně se vzorky k vyšetření na trichinelózu na příslušný veterinární inspektorát. Pro všechny uživatelé honiteb platí povinnost vyšetření 100% uhynulých divokých prasat. Uživatel honitby oznámí nález uhynulého prasete divokého na příslušný veterinární inspektorát, který rozhodne o dalším postupu. Pokud uživatel honitby podle pokynů veterinárního inspektorátu zajistí odeslání uhynulého prasete divokého k vyšetření na klasický mor prasat, bude mu vyplaceno nálezné ve výši 1000,- Kč/ks. V posledních letech stavy černé zvěře i přes zvýšený odlov stoupají a je tedy nutno, aby uživatelé honiteb zajišťovali povinná vyšetření a neprodleně hlásili každé podezření z klasického moru prasat, aby se minimalizovalo riziko přenosu do chovů domácích prasat, což má kromě velkých ekonomických ztrát spojených s likvidací ohniska i důsledky na obchodování s prasaty a vepřovým masem s jinými zeměmi. 3. Brucelóza zajíců V Moravskoslezském kraji není v současné době evidováno žádné ohnisko ani ochranné pásmo brucelózy zajíců. Původce nákazy Brucella suis var. leporis je přenosná na prasata a člověka a proto je nutno řešit ve spolupráci s příslušným veterinárním inspektorátem každé podezření z nákazy a zajistit vyšetření všech uhynulých zajíců a ulovených zajíců s podezřením z nákazy zejména v honitbách, které souvisejí s velkochovy prasat a v honitbách, kde byla brucelóza zajíců zjištěna v minulých letech. 4. Tularémie zajíců V Moravskoslezském kraji je evidováno ohnisko tularémie zajíců v katastru Karviná Doly. Uživatel honitby zajistí vyšetření zajíců podle pokynů příslušného veterinárního inspektorátu 5. Salmonelózy bažantů Je nařízeno preventivní vyšetření trusu z chovného hejna před snáškou (březen) Při zjištění nákazy přenosné na zvířata, která je podle veterinárního zákona považována za nebezpečnou vydá Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj mimořádná veterinární opatření buď ve správním řízení, které je vedeno s uživatelem honitby nebo formou Nařízení krajské veterinární správy (dříve obecně závazná vyhláška), které je vyvěšeno na úřední desce příslušného obecního úřadu. Toto Nařízení, ze kterého mohou vyplývat povinnosti, případně omezení činnosti může být vydáno i v případě jiných nákaz, než jsou výše uvedené, na které jsou vnímavá divoce žijící zvířata (např. slintavka a kulhavka, klasický mor prasat, aviární influenza apod). Ve veterinárním zákoně je stanovena i povinnost požádání o vystavení veterinárního osvědčení pro přemístění volně žijícího zvířete určeného k dalšímu chovu mimo územní obvod kraje. 7

8 V případě pořádání svodu zvířat (loveckých psů) je třeba požádat Krajskou veterinární správu pro Moravskoslezský kraj o stanovení veterinárních podmínek svodu a po stanovení veterinárních podmínek požádat příslušný obecní úřad o povolení svodu. Pro farmové chovy zvěře platí ve většině případů předpisy, které jsou stanoveny pro chov hospodářských zvířat Veterinární podmínky zacházení se zvěřinou. Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zákonem o myslivosti označené způsobem umožňujícím její identifikaci. Osoba, která vykonává právo myslivosti v honitbě, provede v místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzuje výživný stav,povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt ektoparazitů, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním a dále se posuzuje, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, podkoží, tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, svalovina, sliznice dutiny ústní, jazyk a vnitřní orgány. Jde-li o zajíce a divoké králíky prohlédnou se oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a pohlavní orgány, u zvěře pernaté se prohlédnou oči a tělní otvory. Srstnatá zvěř spárkatá se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě jejího ulovení, musí být orgány dutiny hrudní, játra, slezina a ledviny pokud byly vyňaty z těla, označeny a předloženy k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem. Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, nesmí být odstraněny žádné její části a tato zvěř musí být veterinárně vyšetřena. Není-li ulovená zvěř nemocná nebo podezřelá z onemocnění nákazou zvířat lze oddělit hlavu jde-li o tzv. trofejovou zvěř, jazyk, plíce, srdce, játra, slezinu a ledviny pokud mají být ponechány lovci. Uvolnit zvěřinu ke spotřebě v domácnostech účastníků lovu, nebo podle výsledku veterinárního vyšetření do oběhu, v obou případech jde-li o zvěřinu ze zvěře vnímavé na trichinelózu (zejména divokých prasat a medvědů), až po negativním výsledku vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel).vzorky za účelem vyšetření na trichinely se odebírají z jazyka nebo bránice u divokých prasat o váze nejméně 10 g u medvěda se odebírají vzorky o hmotnosti nejméně 10 g z bránice, žvýkacího svalu a jazyka.pokud je výsledek pozitivní, odebere se další vzorek o hmotnosti 50 g k dalšímu nezávislému vyšetření. Vzorky jsou vyšetřovány trávicí metodou v akreditovaných laboratořích státních veterinárních ústavů, nebo ve schválených laboratořích krajské veterinární správy. Nepoživatelné části vývrhu ulovené srstnaté zvěře spárkaté, zejména předžaludek, žaludek, střeva, močový měchýř a pohlavní orgány, jakož i vyháčkované části ulovené zvěře pernaté se neškodně odstraní zahrabáním. Ulovená zvěř může být uvolněna ke spotřebě v domácnostech účastníků lovu, musí se jednat o zvěř, u které bylo při předběžné prohlídce zjištěno, že jde o zvěř, která není nemocná nebo podezřelá z onemocnění nákazou zvířat. Zvěřina může být zpracována v podniku na zpracování zvěřiny za účelem jejího uvedení do oběhu, jestliže pochází z volně žijící zvěře, která byla ulovena dovoleným způsobem v honitbě, jež je podrobena pravidelnému šetření ohledně zdravotního stavu zejména z hlediska nemocí přenosných na zvířata a lidi a nepodléhá omezujícím veterinárním opatřením přijatým na základě výsledků tohoto šetření, a dále jestliže se nenachází v oblasti jež podléhá omezením pro uvádění zvěřiny do oběhu. Zvěřina musí pocházet z volně žijící zvěře, která byla ihned po ulovení otevřena, vyvrhnuta při zachování identity těla a orgánů dutiny hrudní, jater, sleziny a ledvin a zchlazena na nejvýše 7 C (spárkatá zvěř) nebo zcela nebo částečně vyvržena nebo nevyvržena na místě a ihned zchlazena 8

9 na nejvýše 4 C ( drobná srstnatá a pernatá zvěř). Ulovená zvěř musí být přepravována do sběrného a prohlížecího místa nebo do podniku na zpracování zvěřiny. Sběrné a prohlížecí místo musí mít chladírnu pro příjem celých těl zvěře s registrací teploty, odpovídajícím způsobem vybavený prostor pro jejich veterinární vyšetření, vhodné podmínky pro oddělené uchování již vyšetřených a dosud nevyšetřených těl zvěře, odpovídající vybavení pro bezpečné ukládání nepoživatelných těl a orgánů, zařízení pro mytí a dezinfekci rukou neovládané ručně a zařízení k čištění a dezinfekci nástrojů, nářadí nádob a pracovních pomůcek, jakož i vhodný prostor pro bezpečné ukládání čistících a dezinfekčních prostředků. Velká volně žijící zvěř musí být po přepravení do zařízení zpracovávajícího zvěřinu předložena k prohlídce příslušnému orgánu. Vedle toho smí být nestažená velká volně žijící zvěř stažena a uvedena na trh pouze tehdy,pokud je po stažení skladována odděleně od jiných potravin a je s ní odděleně manipulováno a není zmrazena. Po stažení je u ní provedena konečná prohlídka v souladu s nařízením (ES) č. 854/2004. K přepravě zvěřiny ze sběrného a prohlížecího místa, na němž se těla ulovené volně žijící zvěře prohlížejí a skladují před její další přepravou se vyžaduje veterinární osvědčení. Ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004 se budou osoby vykonávající právo myslivosti proškolovat za účelem možnosti provedení prvotního vyšetření zvěře na místě s cílem uvádět ji na trh k lidské spotřebě. Tyto znalosti se týkají patologie volně žijící zvěře, zpracování voně žijící zvěře, masa po lovu a z manipulace s ním. Proškolenou osobou by mohl být také ošetřovatel, nebo správce zvěře, pokud je členem myslivecké skupiny nebo pokud se nachází v bezprostřední blízkosti místa, kde se lov koná. Příslušný orgán se musí přesvědčit o tom, že jsou myslivci (lovci) dostatečně proškoleni, aby mohli působit jako proškolené osoby.školení musí zahrnovat alespoň tyto oblasti: běžná anatomie, fyziologie a chování volně žijící zvěře, neobvyklé chování, patologické změny volně žijící zvěře v důsledku choroby, znečištění životního prostředí nebo jiných faktorů, které mohou mít vliv na lidské zdraví po konzumaci, hygienická pravidla a řádné techniky manipulace s volně žijící zvěří, její přepravu, vykolení po usmrcení, právní a správní předpisy týkající se zvířat a veřejného zdraví a hygienických podmínek upravujících uvádění volně žijící zvěře na trh. 9

10 Myslivost a vliv zvěře na stav a vývoj biotopů v CHKO Jeseníky Jindřich Chlápek, Správa CHKO Jeseníky Úvod Myslivost, respektive péče o zvěř ve volné přírodě a její lov, se může pochlubit nepochybně mnohem delší tradicí než ochrana přírody. V současnosti se ovšem společenská objednávka, promítnutá mj. do legislativy, stále více obrací ke kvalitě životního prostředí, jehož je přírodní prostředí v úzkém slova smyslu nedílnou součástí. Situace se mění, z člověka lovce se stal člověk, který přijíždí do přírody především relaxovat a vzdělávat se. Pro obojí potřebuje návštěvník turista, fotograf, milovník přírody alespoň v malých fragmentech zachovalou opravdovou přírodu, tedy zajímavé tajuplné prostředí, jež nám umožňuje nahlédnout alespoň do kousku divočiny a procesů, které v ní probíhají (např. velmi populární pralesy Boubín, Mionší, v Jeseníkách např. údolí Bílé Opavy). Úrovní aktivní ochrany přírody a schopností zachovat to nejcennější z přírodního dědictví se obdobně jako péčí o dědictví kulturní a historické měří rovněž etická a ekonomická vyspělost národa. Snad nikdo dnes nezpochybní potřebu vytvoření a zajištění posledních útočišť pro alespoň některé rostlinné a živočišné druhy ve volné přírodě. A to nelze jinak než uchováním či obnovou přírodních biotopů v celé jejich rozmanitosti. Zachování reprezentativní škály přirozených i antropogenních biotopů hostících ohrožené druhy charakteristické pro naše území je podstatnou složkou práce státní ochrany přírody. V současnosti jde o mimořádně nelehký úkol, který je ztěžován dynamickým rozvojem české ekonomiky a stoupajícími nároky na nabídku a komfort pobytu mimo města. Jinou komplikací je nepochopení základních zákonitostí přírodních dějů a dynamiky jednotlivých typů biotopů v krajině hospodařícími subjekty, tedy lesníky a zemědělci. Jedním z významných problémů péče o zejména přírodní lesní biotopy je rovněž dopad historického i současného mysliveckého managementu zvěře. Vliv zvěře na biotopy Lesy Jistě není nikterak objevné, že základním problémem péče o zvěř ve vztahu k péči přírodu jsou stále její početní stavy, které neodpovídají úživnosti (potravní nabídce) především lesního prostředí. Zvěř se po většinu roku s oblibou stahuje do míst, kde má dostatek potravy a úkryty. Právě takové prostředí nabízejí svou zachovalostí a prostorovou strukturou lesy zahrnuté do maloplošných zvláště chráněných území. Působení zvěře na les, jeho obnovu a dynamiku je tak stále i přes určitá zlepšení v 90. letech velice významný. Potravní preference zvěře ať už způsobená pouhou zvědavostí, vybíravostí či potřebností určitých druhů dřevin obvykle málo zastoupených vede ke zcela zásadní dlouhodobé změně druhové skladby lesa. Tímto potravním tlakem trpí ve vegetačních stupních s převahou buku zejména javory klen a mléč, jedle a jilm. Ve vyšších polohách ve smrkových vegetačních stupních z téhož důvodu zcela chybí opět javor klen, buk a jeřáb, zejména v mladších a středních věkových stupních. Tyto druhy zde zcela ustoupily a s velmi vysokými náklady je lesníci a ochrana přírody do přírody se střídavými úspěchy vrací. Touto snahou je tak myslivost ze státního rozpočtu nepřímo dotována. Ročně vydá Správa CHKO Jeseníky na opatření spojená s ochranou výsadeb či přirozeného zmlazení z programu péče o krajinu několik set tisíc korun. Z toho vyplývá, že lesy, jak je známe, a to i v rezervacích, zdaleka neodpovídají přírodnímu stavu, chybí zde vyvinutá vertikální struktura, chybí zde celá řada druhů dřevin, na které je dále vázána celá řada zejména živočišných druhů. Zvěř tak nepřímo negativně 10

11 a navíc dlouhodobě ovlivňuje celý lesní ekosystém, jeho dynamiku a druhovou rozmanitost. Vhodnou ukázkou tohoto stavu je situace v Jelení bučině, kde je předmětem ochrany snad nejzachovalejší lesní porost s převahou buku v Jeseníkách na přechodu mezi 5. a 6. lesním vegetačním stupněm. Lesní porost se zde svou vertikální i horizontální strukturou velice podobá a blíží přírodnímu stavu, avšak druhová struktura spodní etáže se zásadně liší od hlavního patra. V něm tvoří téměř polovinu kleny, jilmy a mléče, v obnově však zcela dominuje okus snášející buk i přesto, že mezi semenáčky jsou javory i jilm poměrně hojně zastoupeny. Jedle již bez náhrady vymizela zcela. Jedinou možností, jak obnovit les v jeho přirozené skladbě je vytváření oplocenek nebo individuální ochrany jednotlivých zmlazujících stromků, případně dosadba jedle opět včetně individuální ochrany. Budování oplocení a zejména jeho údržba je poměrně náročná technicky, finančně i časově. V tomto konkrétním případě jde však částečně i o nedůslednost ochrany přírody, neboť v ochranném pásmu bezprostředně pod rezervací se nachází loučka přirozeně lákající zvěř a občas je nájemcem honitby toto místo využito i jako slanisko, což je ovšem zcela nepřípustné. V přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou (6/7. lvs) zase díky tlaku zvěře ustupuje buk s klenem a postupně přibývá smrku. Na listnaté dřeviny je zde vázána celá řada rostlinných druhů, které se změnou světelných podmínek s nástupem smrku zcela jistě vymizí nebo výrazně ustoupí. Typickým příkladem je havéz česnáčková, která zde vytváří velice charakteristický letní aspekt a spolu s dřevinami vytváří velice vzácný typ horské klenové bučiny, fytocenology popsaný jako subasociace Aceri-Fagetum adenostyletosum. Návrhy zásahů směřující k částečnému odstranění smrkového nárostu, který je selektivním působením zvěře na listnaté dřeviny konkurenčně velmi zvýhodněný, se u LČR setkávají s naprostým nepochopením. Zachování posledních fragmentů lesa odpovídajících složením druhů dřevin, bylin a tím i živočichů přirozenému stavu je zcela zásadní a klíčové pro pochopení některých ekosystémových vazeb i pro lesní hospodářství, které se pozvolna přiklání k přírodě blízkým postupům hospodaření. O absenci jeřábu v horských klimaxových smrčinách a tím snížené potravní nabídce například pro ptáky již v souvislostí s myslivostí není třeba obsáhleji hovořit. To vše úzce souvisí s nedostatkem okusem nejvíce trpících dřevin i v běžných hospodářských lesích mimo rezervace a celkovou úživností lesních komplexů. Reflexe nepříznivého vlivu zvěře na stav a vývoj lesních biotopů se promítl i do materiálu, který vznikl ve spolupráci ochrany přírody a zástupců vlastníků lesů, stanovujícího zásady hospodaření v lesích, které jsou součástí evropsky významných lokalit soustavy Natura Zde se jako jeden z klíčových a prioritních úkolů požaduje a doporučuje v bodě 1.1.f Mimo stávající obory usilovat o dosažení stavů zvěře, které při rozsahu následné ochrany porostů podle 5 odst. 1 vyhlášky č. 101/1996 Sb. umožní bezproblémové odrůstání přirozeného zmlazení všech zastoupených dřevin přirozené druhové skladby. V případě nezajištění této podmínky reálně hrozí zhoršení stavu biotopu, což může mít důsledky i v penalizaci České republiky za nedodržení ustanovení směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Rašeliniště Jiným důsledkem nepřiměřených stavů zvěře je devastace horských rašelinišť, respektive tůní čili šlenků a jejich bezprostředního okolí. Do jisté míry může využívání rašelinišť jako kališť zvěře udržovat otevřené vodní plochy, opakované a časté návštěvy však vedou k eutrofizaci a úplné likvidaci specifické vegetace s několika chráněnými druhy rostlin omezené na nevelké plochy rašelinných šlenků. 11

12 Východiska To vše je uváděno proto, abychom si všichni, kteří do vývoje přírody v Jeseníkách nějakým způsobem zasahujeme, uvědomili všechny důsledky své činnosti. Přírodní rezervace zahrnují pouhých 5% rozlohy CHKO Jeseníky a představují to nejcennější, co se zde vůbec dochovalo, umožněme jejich nerušený vývoj. Řešení této situace je jistě několik, všechna jsou nákladná a některá jsou nepopulární. Většina z nich je bohužel nereálná, takže pozitivní změny se pravděpodobně v relativně krátkém časovém období nedočkáme. Prvním pokusem mohou být přezimovací obůrky, se kterými jsou v národních parcích (KRNAP, ŠUNAP) dobré zkušenosti. Poněkud drastičtějším způsobem může být prokazatelné výrazné snížení stavů zvěře na úroveň minimálních stavů alespoň na dobu pěti let. Za tuto dobu lze očekávat výrazné zlepšení přirozené obnovy a při postupném nárůstu stavů zvěře na únosnou úroveň její udržení a odrostení. Velmi často se totiž v současnosti stává, že se daří držet například kotlík s jedlí pět až deset let, pak se oplocenka třeba vlivem sněhu nebo padlým stromem naruší a než se opraví, zvěř mnohaleté úsilí zcela zhatí. Rys, kamzík Jinou kapitolou myslivosti v Jeseníkách je situace kolem rysa ostrovida. Tento druh tvoří v Jeseníkách spolu s Beskydami jako jedinými oblastmi u nás původní populace. Zatímco v celém tzv. vyspělém světě se snaží všechny orgány a organizace zabývající se hospodařením a péčí o lesní ekosystémy vracet ohrožené druhy zpět do přírody, v Jeseníkách bohužel stále při komunikaci s lesnickou a mysliveckou veřejností šokováni zjišťujeme, že rys je považován za škodnou. Názory, že pokud se v honitbě vyskytuje rys, výnosy z lovu jsou podstatně nižší, což při současné výši nájemného znamená zásadní problém v hospodářské bilanci nájemce honitby a proto rys musí pryč, pořád patří mezi lesnickou veřejností mezi většinové. Evidentním důsledkem těchto úvah je pronásledování rysa a jeho nelegální lov, což vede ke snížení jeho počtu na několik jednotlivců, kteří již pravděpodobně nebudou schopni obnovit životaschopnou (dostatečně početnou, věkově strukturovanou a kvalitní) populaci. Biologové dnes berou již jako zcela samozřejmý fakt, že přítomnost rysa v lesních komplexech je velice pozitivní, mimo jiné i ve vztahu ke kvalitě populace srnčí zvěře. Hubení rysa v Jeseníkách je veliká ostuda všech, kteří se k myslivosti hlásí a nedokáží potlačit touhu po rysí trofeji či potřebu tento druh z přírody eliminovat jako konkurenta. Jistě se očekává, že v tomto referátu bude pokračovat obvyklá rétorika ochrany přírody o nepůvodnosti a škodlivosti kamzíka horského. Na jeho nepůvodnosti se samosebou nic nemění, teorie o tom, že po desíti patnácti generacích druhu v novém místě jej zde můžeme považovat za původního je zcela nelogická a účelová. Nemění totiž nic na faktu, že kamzík byl do Jeseníků introdukován uměle, obsadil zde prostředí, které do té doby žádným býložravcem obsazené nebylo a při početních stavech převyšujících 800 ks působil výrazná poškození specifické vysokohorské vegetace s přímým rizikem vymizení některých vzácných druhů např. jestřábníků. Avšak za předpokladu udržení stavů na cca 150 kusech a současném znatelném snížení početnosti jelena, (při znalosti synergického působení těchto druhů tím, že kamzík je právě jelenem vytěsňován do míst, kde může působit škody na travinobylinné subalpínské vegetaci či na přirozené obnově listnáčů - bříza karpatská, jeřáb, vrby - vsubalpínském a supramontánním vegetačním stupni je možné v Jeseníkách kamzíka tolerovat. Ovšem fakt, že v Jeseníkách byla evidentně v rozporu s zákonem o myslivosti zřízena oblast chovu kamzíka i v honitbách, kde tento druh není normován, ukazuje na neochotu státní správy myslivosti s ochranou přírody konstruktivně komunikovat. Obora na LHC Loučná nad Desnou Nepřehlédnutelným fenoménem v Jeseníkách je obora určená k chovu jelení zvěře nacházející se v LHC Loučná nad Desnou. Před několika lety byla její existence ohrožena, 12

13 nakonec se podniku LČR, s.p. ji podařilo udržet. V těchto přírodních podmínkách je obora v rámci naší republiky unikátní. Cílem je na části plochy dosáhnout pastevně-oborní podoby lesa a postupně zvyšovat početní stavy zvěře i kvalitu trofejí. Takové hospodaření může vést k lesům, které budou rozmanitější a pestřejší než standardní hospodářské lesy s vyšší nabídkou nejrůznějších biotopů, což může vést k zajímavé podpoře druhové rozmanitosti. Přinejmenším budou lesy v oboře, jejíž výměra činí nezanedbatelných 950 ha, zřetelně odlišné a Správa CHKO Jeseníky k tomuto záměru zaujala spíše zvědavý a tolerantní postoj. Předpokladem je dodržování zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména nevysazování geograficky nepůvodních dřevin jako je myslivci a zvěří oblíbený jírovec maďal. Závěr Problematika působení zvěře na ekosystémy je jistě mnohem složitější, než je v náznacích a na několika konkrétních případech uvedeno v tomto příspěvku. Ani řešení nejsou tak jednoduchá, jak jsou zde v obecných rysech navržena, avšak již pouhá ochota diskutovat nad těmito tématy, změna způsobu nakládání s honitbami nebo zatažení aktivních myslivců do skutečné péče o přírodní prostředí a snaha a ochota pochopit přírodní zákonitosti a ekologické souvislosti může vést k dílčímu zlepšení situace, která v horských lesích stále není vůbec dobrá. 13

14 Informační systém v myslivosti Ing. Marek Mlčoušek, Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem Klient myslivosti A) WEBOVÝ PORTÁL MYSLIVOSTI Umístění portálu myslivosti: Webové stránky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Tyto stránky obsahují dva druhy možných přístupů: - volně přístupné stránky pro širokou veřejnost - stránky s chráněným obsahem pro státní správu myslivosti a spolupracující organizace 1) VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ STRÁNKY OBSAHUJÍ : Legislativu, upravující myslivost obsahuje soubor veškeré legislativy týkající se myslivosti Vzory některých průkazů,odznaků a tiskopisů - (odkaz na stránky MZe) Plomby-úvod: všeobecné informace o užívání plomb Zkoušky - úvod - vývoj mysliveckého vzdělávání v českých zemích - zákonné požadavky na jednotlivé zkoušky: informace o legislativě k provádění zkoušek a seznam pověřených subjektů - hledání v databázi zkoušek umožňuje vyhledávat konání zkoušky dle parametrů jako je druh - zkoušky, termín, kraj Myslivecká statistika - úvod: stanovení povinnosti podávat informace o honitbě a mysliveckém hospodaření - popis dostupných informací: - význam myslivecké statistiky a mysliveckých evidencí - program statistických zjišťování - úloha orgánů státní správy myslivosti - charakteristiky statistického zjišťování na úseku myslivosti uvedeného v Programu - legislativa upravující problematiku myslivecké statistiky - vývoj zpracování dat myslivecké statistiky - výsledky a jejich zveřejňování - myslivecké evidence - statistiky ke stažení: sumárně za celou ČR od roku 1966 až po současnost [ve formátu PDF] Dotace v myslivosti (odkaz na stránky MZe) Další informace - myslivecký rozcestník - odkazy na ministerstva, organizace a časopisy související s myslivostí 14

15 2) PŘÍSTUP NA STRÁNKY S CHRÁNĚNÝM OBSAHEM MAJÍ: MZe - myslivecká statistika, plomby, výsledky zkoušek Krajský úřad myslivecká statistika ORP myslivecká statistika, plomby (jen ve své působnosti) Firma Rembrandt - kompletní plomby Policie ČR - kompletní plomby B) HONITBY NA MAPOVÉM SERVERU ÚHÚL Zahájení digitalizace - leden 2005, v prosinci 2005 spuštěn zkušební provoz internetové aplikace přehled honiteb. V roce 2007 proběhne první etapa zpřesňování hranic. Honitby se nachází na stránce v menu položka Mapy a v nabídce map odkaz Honitby, nebo lze na ně přejít přímo ze záložky Myslivost/MapServer Skládají se z - hlavního prohlížecího okna s tlačítky, - přehledové orientační mapky a ze - sloupce s nabídkou vrstev. V hlavním prohlížecím okně je možno pomocí kurzoru přibližovat nebo oddalovat mapu, zjišťovat informace o dané honitbě, případně o více honitbách výběrem bodu, či do obdélníku. Dále je možnost použití nástrojů pro posun mapy tahem kurzoru, pro měření vzdáleností a měření plochy, vyhledávání podle katastrálního území nebo sídla a nástroje pro tisk. Je zde rovněž možnost zobrazení legendy k mapám a nápovědy. MapServer honiteb obsahuje v pravém sloupci tyto vrstvy: HONITBY (vrstvy) - Plochy honiteb - Hranice honiteb OCHRANA PŘÍRODY (zdroj AOPK) - Maloplošná chráněná území - Velkoplošná chráněná území - Ptačí oblasti - Evropsky významné lokality PODKLADOVÉ VRSTVY - Základní vrstvy ČR - Správní rozdělení - Ortofoto - Rastr SMO Zobrazení těchto vrstev se volí pomocí zatrhávání. 15

16 Dotace v myslivosti Ing. Miroslav Aujeský, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ministerstvo zemědělství podle 58 odst. 2 písm. m) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb a finančních příspěvků. Pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu jejich kontroly jsou každoročně přílohou zákona o státním rozpočtu České republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že krajský úřad je podacím místem k podání žádosti o finanční příspěvek, chtěl bych vás seznámit s dotačními tituly pro rok Předmět příspěvku: G. Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Odstavec 1 a) zlepšování životního prostředí zvěře - založení zvěřních políček pro spárkatou zvěř nebo biopásů pro drobnou zvěř, včetně osetí, údržby a obnovy kultury v dalších letech, - zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na každých 250 ha honitby. b) podpora ohrožených druhů zvěře - vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na odchyt lišek v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky zvláštních právních předpisů 25), na nepůvodní druhy zvěře v přírodě nežádoucí, v blízkosti vodního zdroje v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve v počtu maximálně 1 ks na 100 ha honitby, - komorování koroptví přes zimu, - pořízení nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, v maximálním počtu 5 kusů na 1 ha vodní plochy. c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen), d) použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních podložek a budek pro ptáky, kteří jsou zvěří, - výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) v maximálním počtu 5 berliček na 1 ha zemědělské půdy v honitbě. e) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře - medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu a prevenci parazitóz u spárkaté zvěře; příspěvek se poskytuje na základě nálezu parazitóz, provedeného laboratoří s povolenou činností pro laboratorní diagnostiku. Odstavec 2 - veterinární vyšetření směřující ke zdolávání nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření bude provedeno pouze laboratoří s povolenou činností pro laboratorní diagnostiku. 25) 45 zákona č. 449/2001 Sb. 14 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. 16

17 Výše příspěvku a způsob výpočtu: Podle odstavce 1: Čís. Technické Předmět příspěvku řád. jednotky Indikace Sazba 1. Zakládání zvěřních políček pro spárkatou zvěř nebo pro drobnou zvěř - první založení - udržování a obnova zvěřních políček v dalších letech Kč/ha Kč/ha Kč/ks G G G a a a Zřizování napajedel pro zvěř 2. Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu - tetřev hlušec - tetřívek obecný - koroptev polní Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení Pořízení nebo výroba a umístění přenosných přístřešků pro koroptve Komorování koroptví Pořízení nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks G G G G G G G G b b b b b b b b vodní ptáky 3. Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy - kozy bezoárové - bílého jelena Kč/ks Kč/ks G G c c Použití dravců v ochraně rostlin ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních podložek a budek Kč/ks Kč/ks G G d d výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě 5. Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu a prevenci parazitóz u spárkaté zvěře Kč/kg G e výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek; u příspěvku podle písm. c) a e) je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti. Podle odstavce 2: - do 80% skutečně vynaložených nákladů na laboratorní vyšetření, - výši příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví podací místo na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty, - příspěvek může být poskytnut pouze na laboratorní vyšetření provedené a vyúčtované v běžném roce. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Podle odstavce 1 písm. a) - kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu, - pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne zvěřní políčko nebo biopás sloužit svému účelu, 17

18 - minimální výměra zakládaného zvěřního políčka nebo biopásu je 0,1 ha, maximální výměra je 1ha, - počet zvěřních políček nebo biopásů je maximálně 0,5 ha na 100 ha honitby, - popis a rozmístění napajedel pro zvěř, včetně zakreslení do mapy v měřítku 1: písm. b) - zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), - chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu 26), - všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence stavu, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, - minimální počet jedinců vypouštěných do honitby je 30 ks koroptve polní, - při vypouštění tetřeva hlušce dodržet minimální poměr pohlaví 1:1 a při vypouštění tetřívka obecného dodržet minimální poměr 1:4 ve prospěch slepic, - příspěvek na umělou noru, lapací zařízení, nebo hnízdní budku pro vodní ptáky lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude zástupcem podacího místa vypracován zápis, - příspěvek na přenosný přístřešek pro koroptve lze poskytnout jednou za 10 let, - příspěvek se poskytne na každý živý kus koroptve polní znovu vypuštěný do volné přírody, - žadatel musí doložit povolení k odchytu koroptve polní za účelem komorování vydané podle zvláštního právního předpisu 27), - vypuštění komorovaných jedinců koroptve polní do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis. písm. c) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok ), - žadatel vede evidenci chovaných jedinců. písm. e) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok ). Podle odstavce 2 - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok ). Žadatel: - uživatel honitby Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., Podle odstavce 1 písm. a) - písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku, pokud uživatel honitby není vlastníkem pozemku, - zákres do mapy v měřítku 1: ) 56 zákona č. 114/1992 Sb. 5 zákona č. 449/2001 Sb. 27) 40 zákona č. 449/2001 Sb. 56 zákona č. 114/1992 Sb. 28) 36 zákona č. 449/2001 Sb. 18

19 písm. b) - koncepce podpory ohroženého druhu, - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok, - v případě instalace nových betonových nor, technická dokumentace k výrobě a zabudování nor včetně zakreslení do mapy 1:25 000, - v případě vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře a komorování koroptví pravomocný souhlas či výjimku dle 54 odst. 3 či 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, písm. c) - koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření na rok ), písm. d) - projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístnění hnízdních podložek, budek nebo berliček do mapy 1: se zřetelným označením budek nebo berliček rozmístěných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek a nově instalovaných, na které je žádán příspěvek, písm. e) - protokol o laboratorním vyšetření, - schválený plán mysliveckého hospodaření na rok ). Termín podání žádosti o příspěvek: - žadatel podává jednu žádost do 31. května Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku u předmětu příspěvku podle odstavce 2 a termín předložení zápisu o vypouštění podle odst. 1 b): - do 15. listopadu K. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Předmět příspěvku: a) úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek, b) úspěšný odchov loveckého dravce 29) vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní). 29) 44 zákona č. 449/2001 Sb. 19

20 Sazba příspěvku: Čís. Předmět příspěvku řád. 1. Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů - český teriér - český fousek 2. Úspěšný odchov dravce vyvedeného z umělého chovu - jestřáb lesní - sokol stěhovavý - raroh velký - orel skalní Technické jednotky Kč/zkoušk a Kč/zkoušk a Kč/ks Kč/ks Kč/ks Kč/ks K K K K K K Indikace a a b b b b Sazba Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek. Podmínky přiznání příspěvku: - lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni, - příspěvek se poskytuje na plně opeřeného loveckého dravce v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici ve věku od 3 do 7 měsíců. Žadatel: - majitel loveckého psa nebo majitel umělého chovu loveckého dravce. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3. U příspěvků podle písm. a) - potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu, U příspěvků podle písm. b) - osvědčení nebo výjimka ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů 30), - potvrzení o složení sokolnické zkoušky, - potvrzení o členství v sokolnické organizaci. Termín podání žádosti o příspěvek: do 29. října ) 54 nebo 56 zákona č. 114/1992 Sb. 20

21 Problematika udělování výjimek ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Ing. Jaroslava Macurová, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Zákon o ochraně přírody a krajiny vstoupil v účinnost v polovině roku Hlavním důvodem pro novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny v r bylo sblížení práva České republiky na úseku ochrany přírody s právem Evropských společenství, konkrétně se směrnicí Rady č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnicí Rady č. 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků. Do zákona byla zapracována ustanovení, na jejichž základě lze budovat souvislou soustavu ekologických území NATURA a Ochrana volně žijících ptáků Toto ustanovení je transpozicí čl. 5 směrnice o ptácích. Uvádí základní zákazy týkající se obecně všech druhů ptáků, kteří volně žijí kdekoliv na území členských států EU. Logicky z toho vyplývá, že se nevztahuje na druhy odchované v zajetí ( viz definice 3 odst. 1 písm. d) zákona). Dále se nevztahuje na druhy uvedené v příloze 5 vyhlášky č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 a na případy naléhavé v zájmu veřejného zdraví, bezpečnosti a bezpečnosti leteckého provozu. V zájmu ochrany druhů ptáků je zakázáno zejména jejich úmyslné usmrcování, odchyt, úmyslné poškozování hnízd, sběr vajec a jejich držení, a to i prázdných, úmyslné vyrušování ptáků apod. Za úmyslnou činnost (usmrcování, odchyt, poškozování a ničení hnízd, vyrušování) se považuje činnost s přímým úmyslem dosáhnout uvedeného účelu (usmrcení, rušení apod.), ale rovněž další aktivity, které nepochybně mohou mít uvedené důsledky, i když jejich primárním záměrem není způsobení škod ptákům. Odstraňováním hnízd se rozumí aktivní odstraňování funkčních či obsazených hnízd. Na preventivní opatření, které mají zabránit výstavbě hnízd, se toto ustanovení nevztahuje. Zákaz činnosti související s komerčním využitím ptáků je přímou transpozicí čl. 6 odst. 1 směrnice o ptácích. 5b Postup pro odchylný postup při ochraně ptáků Odst. 1 a 2 výše uvedeného paragrafu taxativně vyjmenovávají situace, při kterých je možno stanovit při ochraně ptáků odchylný postup ve smyslu čl. 9 směrnice o ptácích, tj. umožnit činnosti zakázané v 5a. Nehodí-li se na konkrétní případ žádný důvod uvedený v zákoně, odchylný postup nelze povolit. Klíčovou podmínkou je pro umožnění odchylného postupu je zjištění, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, což musí být z odůvodnění rozhodnutí zcela zřejmé. Odchylný postup lze dále stanovit i pro individuální odchyt, držení či jiné využívání ptáků, což je možné pouze za předpokladu, že jde o malé množství (v zásadě o jednotlivé kusy) a současně byl vyhodnocen stav místní populace. Populací se přitom obecně rozumí soubor všech jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru ( 5 odst. 1 zákona) např. rybniční soustava, les nebo jinak logicky vymezený krajinný prostor. Odstraňováním hnízd se rozumí aktivní odstraňování funkčních či obsazených hnízd. Na preventivní opatření, které mají zabránit výstavbě hnízd, se toto ustanovení nevztahuje. Pokud se jedná o žádosti podané sokolníky na mláďata odchovaná v zajetí, je nutné postoupit je krajskému úřadu k evidenci podle 54 odst. 5 zákona, a to i pro druhy, které nejsou zařazené mezi zvláště chráněné (do doby novely zákona). 21