Obsah. Úvodní slovo, obsah. Vážení čtenáři,

Transkript

1

2 Texty Jana Novotná Galuszková Olga Sobotková Roman Tománek Překlad Karína Kurková Fotografie archiv Euroregionu Silesia a konečných uživatelů Vydavatel Euroregion Silesia - CZ Horní nám. 69, Opava, Česká republika Nakladatel Mario Boubeníček, Ratibořská 30, Opava, Česká republika Grafická úprava Pavel Bárta Tisk Tiskárna Grafico s.r.o., Opava Náklad ks Opava, 2015

3 Úvodní slovo, obsah Vážení čtenáři, v září 2015 byl po více než sedmi letech ukončen Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia, realizovaný jako součást Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika U příležitosti ukončení našeho Fondu jsme se rozhodli vydat tuto publikaci, která však není pouze souhrnnou zprávou o tomto programu či výčtem projektů realizovaných na území našeho euroregionu. Naším záměrem je nabídnout Vám širší pohled na česko-polskou přeshraniční spolupráci, na podmínky jejího financování z evropských fondů od předvstupních programů Phare CBC až po program období jako součásti Cíle 2 evropské politiky soudržnosti, na roli euroregionů v těchto programech. Chceme Vás také inspirovat příklady konkrétních projektů z nejrůznějších oblastí partnerské spolupráce, formou otázek a odpovědí poradit jak připravit přeshraniční projekt a malou statistikou úspěšnosti našich žadatelů povzbudit ty, kteří chtějí spolupracovat s přeshraničními partnery, ale zatím váhají. Fond mikroprojektů období byl v Euroregionu Silesia úspěšně ukončen a nový Fond v rámci programu INTERREG V-A Česká republika Polsko je na svém počátku. Věřme, že i přes poměrně velké změny, které nové období přináší, bude i tento program úspěšný a velkou měrou přispěje k dalšímu rozvoji česko-polské přeshraniční spolupráce i celého příhraničí. Nahlédněte prosím do obsahu této publikace, vyberte si tu část, která Vás zaujala nejvíce a čtěte. A pokud si naši publikaci přečtete celou, bude to pro nás velkým oceněním naší dlouholeté práce. Jana Novotná Galuszková hlavní manažer Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia Obsah Když se řekne Euroregion Silesia Kdo jsme, Co děláme, Kam směřujeme Od Phare CBC k Cíli 2 Programy EU na podporu česko-polské přeshraniční spolupráce Fond malých projektů součást programů přeshraniční spolupráce Euroregion Silesia a jeho role v programech přeshraniční spolupráce Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období Program INTERREG V-A Česká republika Polsko Fond mikroprojektů v období Srovnání Fondu mikroprojektů v programech česko-polské přeshraniční spolupráce otázek a odpovědí jak připravit a realizovat projekt z Fondu mikroprojektů Příklady dobré praxe z období Přeshraniční spolupráce škol Projekty v oblasti kulturního a přírodního dědictví česko-polského příhraničí Projekty v oblasti kultury Projekty v oblasti sportu a volnočasových aktivit Přeshraniční spolupráce v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatel česko-polského příhraničí Propagace česko-polského příhraničí Společné plánování Odborná problematika v přeshraničních projektech

4 Když se řekne Euroregion Silesia Když se řekne Euroregion Silesia Kdo jsme, Co děláme, Kam směřujeme KDO JSME Euroregion Silesia, jak napovídá jeho název, navazuje na společnou historii českého a polského Slezska, které bylo až do roku 1742 společným územím rakousko-uherské monarchie. Po prohrané válce s pruským králem Bedřichem II. připadla větší část Slezska Prusku a nově vzniklá hranice zpomalila a posléze zcela zastavila rozvoj vzájemných kontaktů. Ani výsledek 2. světové války toto rozdělené území nespojil Horní Slezsko se stalo součástí Polska a české Slezsko součástí Československa. Přestože obě země rozdělovala pouze zelená hranice, příhraničí bylo pečlivě střeženo a překračování hranice bylo možné jen v místech oficiálních hraničních přechodů, kterých bylo velmi málo. K obnovování kontaktů obyvatel na obou stranách hranice a rozvoji přeshraniční spolupráce začalo docházet až po demokratických změnách v obou zemích v roce Vyvrcholení přeshraniční spolupráce v česko-polském příhraničí představoval postupný vznik euroregionů v průběhu 90. let minulého století. Euroregion Silesia, který byl ustaven v září 1998, je jedním z nejmladších. Zatímco při založení Euroregionu Silesia stálo pouze několik měst a obcí na české a polské straně a personální či technické zázemí euroregionu bylo minimální, dnes má Euroregion Silesia téměř osmdesát členů a jeho zázemí tvoří dva silné sekretariáty, český v Opavě a polský v Ratiboři. Kromě členů z řad obcí a měst jsou členy české části euroregionu i další organizace: Slezská univerzita v Opavě, Okresní hospodářská komora Opava, kulturní a osvětová organizace Matice slezská a dvě místní akční skupiny MAS Opavsko a MAS Hlučínsko. I přes různorodou členskou základnu, kterou tvoří malé obce zemědělského charakteru, středně velká historická města i velké třistatisícové průmyslové město, je přeshraniční spolupráce v Euroregionu Silesia velmi intenzivní, a přispívá tak k vyváženému rozvoji jednotného území historického Slezska, v kterém státní hranice nepředstavuje žádnou překážku. CO DĚLÁME Činnost Euroregionu Silesia spočívá v podpoře a realizaci přeshraniční spolupráce v příhraničních regionech polského a českého Slezska a severní Moravy s cílem potlačit negativní vliv existence státní hranice, zajistit rovnoměrný rozvoj příhraničního území po obou stranách hranice a umožnit tak jeho plynulou integraci v rámci Evropské unie. Euroregion Silesia řeší společné zájmy v oblasti přeshraniční dopravní infrastruktury, společné problémy v oblasti životního prostředí, podporuje rozvoj přeshraničního cestovního ruchu, spolupráci mezi českými a polskými školami, rozvoj kultury, vzdělání a sportu po obou stranách hranice, pečuje o společné kulturní dědictví, podporuje spolupráci v oblasti hospodářské a obchodní, společné plánování rozvoje příhraničního regionu, zajišťuje propagaci tohoto území a plní mnoho dalších úkolů, kterými se snaží přispět k naplnění cílů Evropské unie v oblasti evropské územní spolupráce. Významné postavení si Euroregion Silesia vybudoval v rámci Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci, na jejíž činnosti se aktivně podílí již od roku Tato komise byla ustavena na základě dohody uzavřené mezi vládami obou zemí v září 1994 a jejím úkolem je stanovení směrů a forem přes hraniční spolupráce, zkoumání problémů, které tuto spolupráci ztěžují, a zpracovávání určitých doporučení vedoucích k odstranění těchto problémů. Součástí této komise jsou pracovní skupiny zaměřené na jednotlivé oblasti činnosti. Významným úspěchem česko-polských euroregionů bylo založení pra- Významnou roli v rozvoji přeshraničních kontaktů na území Euroregionu Silesia hrají školy, které realizují jak společné aktivity pro ty nejmenší děti v mateřských školách, tak společnou výuku univerzitních studentů. 2

5 Když se řekne Euroregion Silesia covní podskupiny pro otázky euroregionů v září 2001, v jejímž čele stanuli právě zástupci Euroregionu Silesia. V roce 2007 se na základě rozhodnutí Komise tato podskupina transformovala na samostatnou pracovní skupinu a v současné době představuje jednu z nejlépe spolupracujících skupin Česko-polské mezivládní komise. K prioritám Euroregionu Silesia dlouhodobě patří podpora přes hraniční spolupráce škol všech stupňů. Hustá síť mateřských, základních a středních škol, pět vysokých škol a také různá další vzdělávací zařízení na území Euroregionu Silesia představují velký potenciál pro realizaci mnoha úspěšných přeshraničních projektů zaměřených právě na výchovu a vzdělávání. Euroregion Silesia plní významnou roli především v programech Evropské unie určených na podporu přeshraniční spolupráce. Již v předvstupních programech Phare CBC CZ-PL byl Euroregion Silesia zapojen do procesu implementace, a to především v rámci tzv. Společného fondu malých projektů. Po vstupu České republiky a Polska do EU v květnu 2004 se mohly obě země připojit k Iniciativě INTERREG IIIA. V programu INTERREG IIIA Česká republika - Polsko se obě strany Euroregionu Silesia staly členy Řídícího a Monitorovacího výboru a vykonávaly funkci Správce tzv. Fondu mikroprojektů, který byl součástí tohoto programu. Ještě před ukončením posledních projektů v rámci programu INTERREG IIIA byl zahájen nový Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia jako součást Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Několikanásobně větší množství finančních prostředků oproti fondům předchozích programů, velký zájem ze strany žadatelů a společně sdílená odpovědnost euroregionu za správné využití těchto prostředků byla pro Euroregion Silesia velkou zkouškou. A Euroregion Silesia v této zkoušce obstál! Za celé období fungování fondu malých projektů v Euroregionu Silesia bylo rozděleno přes 7,7 milionů eur na více než sedm stovek přeshraničních projektů nejrůznějšího zaměření. V době vzniku této publikace má Euroregion Silesia před sebou další zkoušku v podobě nového Fondu mikroprojektů v rámci programu INTERREG V-A Česká republika Polsko, který přináší mnohé změny. Věřme, že i tuto zkoušku Euroregion Silesia zvládne. KAM SMĚŘUJEME Zahájení systematické finanční podpory česko-polské přeshraniční spolupráce ze strany Evropské unie záhy po vzniku Euroregionu Silesia, pověření funkcí Správce fondu malých projektů, zřízení samostatné pracovní skupiny pro euroregiony v rámci Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci v čele s Euroregionem Silesia, vstup České republiky a Polska do EU i Schengenského prostoru to vše utvářelo objektivní podmínky, které předurčily činnost Euroregionu Silesia v první dekádě jeho existence, přispěly k jeho výraznému rozvoji a stabilizaci jeho existence. S nastávajícím novým obdobím po roce 2013 si však orgány Euroregionu Silesia uvědomily potřebu strategického plánování, a proto přistoupily ke zpracování historicky prvního strategicko-plánovacího dokumentu, který by představoval systémový nástroj koordinace a řízení další činnosti a rozvoje euroregionu. Strategie rozvoje Euroregionu Silesia na období je dokument, který vytváří podmínky pro další systematický rozvoj přeshraniční spolupráce a podporu činnosti subjektů realizujících přeshraniční spolupráci na území Euroregionu Silesia od roku Strategie rozvoje Euroregionu Silesia je otevřeným dokumentem, který bude průběžně doplňován a aktualizován tak, aby v maximální možné míře přispíval k naplňování definovaných cílů a opatření klíčových oblastí rozvoje, a tím k naplnění strategické vize Euroregionu Silesia stát se prosperujícím česko-polským regionem, který podporuje ideu evropské jednoty a společně rozvíjí svou budoucnost na základě partnerské spolupráce. Strategie rozvoje Euroregionu Silesia PROJEKTY PROJEKTY OPATŘENÍ OPATŘENÍ»» CÍLE CÍLE»» STRATEGICKÉ STRATEGICKÉ VIZE VIZE»» POSLÁNÍ POSLÁNÍ»» Česká část Euroregionu Silesia: Euroregion Silesia CZ Horní nám Opava, Česká republika tel.: euroregion.silesia@opava-city.cz Polská část Euroregionu Silesia: Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry ul. Batorego Racibórz, Polská republika tel.: info@euroregion-silesia.pl 3

6 Od Phare CBC k Cíli 2 Programy EU na podporu česko-polské přeshraniční spolupráce Programy Evropské unie zaměřené na přeshraniční spolupráci jsou systémovým nástrojem určeným k zajištění vyváženého a udržitelného rozvoje evropských příhraničních oblastí. Tato podpora byla zahájena v roce 1990 v podobě samostatné iniciativy s názvem INTERREG určené pro členské země Evropské unie. Na ni od roku 1994 navázala iniciativa označená jako INTERREG II. Tato iniciativa již byla rozšířena o podporu příhraničních oblastí s nečlenskými zeměmi EU. V těchto zemích byla tato podpora realizována v podobě ročních programů Phare CBC (Cross- Border Cooperation = přeshraniční spolupráce). V souvislosti s velkým rozšířením Evropské unie v letech 2004 a 2007 se jedním ze tří základních cílů evropské politiky soudržnosti pro období stal cíl nazvaný Evropská územní spolupráce (Cíl 3). Stejně jako předchozí iniciativa INTERREG III i tento cíl byl zaměřen třemi směry: na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, přičemž nejvýznamnější byl právě podíl přeshraniční spolupráce. Na česko-polskou spolupráci bylo prostřednictvím Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněno 219,4 mil. EUR. Mezi prvními příhraničními regiony České republiky, které mohly využívat této finanční podpory ze strany Evropské unie, byly oblasti česko-německého a česko-rakouského příhraničí. Systematická finanční podpora rozvoje česko-polského příhraničí a přeshraniční spolupráce v této oblasti v podobě programu Phare CBC Česká republika Polsko byla zahájena až o několik let později, v roce Tato podpora byla ukončena programem roku 2003 a od následujícího roku, kdy se obě země staly členy Evropské unie, bylo umožněno zapojení do iniciativy INTERREG III. Na rozdíl od předchozích dvou iniciativ byla iniciativa INTERREG III v rámci finančního období již rozčleněna na tři základní směry tak, jak je známe dnes: směr A přeshraniční spolupráce směr B nadnárodní spolupráce směr C meziregionální spolupráce. Pro program INTERREG IIIA Česká republika Polsko v období bylo z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněno 34,5 mil. EUR pro obě strany česko-polského příhraničí. Program byl zaměřen jak na podporu rozvoje infrastruktury přeshraničního významu dopravní, podnikatelské, turistické apod., tak na rozvoj místní společnosti v přes hraniční oblasti. I přes poměrně krátké období byl o tento program mezi žadateli velký zájem bylo předloženo 300 projektů (kromě mikroprojektů), z nichž 176 bylo schváleno k financování. Program se skládal ze 4 prioritních os a 9 oblastí podpory, které představovaly možnosti financování širokého spektra investičních i neinvestičních přeshraničních aktivit: Prioritní osa 1: Posilování dopravní dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik Oblast podpory 1.1 Posilování dopravní dostupnosti Oblast podpory 1.2 Ochrana životního prostředí Oblast podpory 1.3 Prevence rizik Prioritní osa 2: Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Oblast podpory 2.1 Rozvoj podnikatelského prostředí Oblast podpory 2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu Oblast podpory 2.3 Podpora spolupráce v oblasti vzdělávání Prioritní osa 3: Podpora spolupráce místních společenství Oblast podpory 3.1 Územní spolupráce veřejných institucí Oblast podpory 3.2 Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit Oblast podpory 3.3 Fond mikroprojektů Prioritní osa 4: Technická pomoc Ve srovnání s předchozím programem INTERREG IIIA se v tomto programu objevilo několik nových aspektů: žádost o dotaci se podávala prostřednictvím dvojjazyčné webové aplikace Benefit7, rozpočet a následně i vyúčtování projektu se již nezpracovávalo v národních měnách, ale v měně EUR, každý z projektů musel splnit nejméně 2 ze 4 kritérií přeshraniční spolupráce (společná příprava, společná realizace, společné financování, společný personál) a nově byl v projektech zaveden tzv. princip vedoucího partnera. 4

7 Od Phare CBC k Cíli 2 Funkcí Řídícího orgánu programu bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, funkci Národního orgánu vykonávalo Ministerstvo infrastruktury a rozvoje PR (dříve Ministerstvo regionálního rozvoje). Byl ustaven Společný technický sekretariát (JTS) se sídlem na české straně v Olomouci. Za výběr projektů a monitorování celého programu byl zodpovědný Monitorovací výbor, jehož členy byli mj. i zástupci všech šesti euroregionů česko-polského příhraničí. Průběžná výzva k předkládání žádostí o dotaci byla vyhlášena v lednu 2008 a za celé období programu Monitorovací výbor schválil k financování téměř 350 projektů (kromě mikroprojektů). Jedním z úspěšných projektů schválených k financování z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-PR byl společný tříletý projekt všech šesti česko-polských euroregionů s názvem EUREGIO PL-CZ, vedený polskou částí Euroregionu Silesia jako vedoucím partnerem. Jeho cílem bylo zintenzivnění vzájemné spolupráce euroregionů, načerpání nových zkušeností z vyspělých zahraničních regionů (např. na francouzskobelgické hranici viz foto), zmapování problémů česko-polské přeshraniční spolupráce a zvýšení obecného povědomí o možnostech a efektech přeshraniční spolupráce. ( Pro období byly vytyčeny dva hlavní cíle evropské politiky soudržnosti: Cíl 1 Investice pro růst a zaměstnanost a Cíl 2 Evropská územní spolupráce, jehož součástí je i program INTERREG V-A Česká republika Polsko. Jeho název se vrací k dříve používanému názvu, který je nyní podle pořadí programového období označen římskou číslicí V a písmenem A označujícím příslušný směr v rámci evropské územní spolupráce - přeshraniční spolupráci. Program byl Evropskou komisí schválen v červnu 2015 a bude ukončen v roce Finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro tento program ve výši 226,2 mil. EUR jsou určeny na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti společného řízení rizik, rozvoje potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti, vzdělání a zvýšení kvalifikace budoucích absolventů a také spolupráce institucí a komunit. Podrobněji se o tomto programu dočtete na str

8 Fond malých projektů Fond malých projektů Nedílnou součástí programů EU určených na podporu přeshraniční spolupráce jsou fondy malých projektů, prostřednictvím kterých jsou financovány ty nejmenší projekty zejména neinvestičního charakteru. Tyto malé projekty představují spolupráci místních společenství na obou stranách hranice, jejíž hlavním cílem je rozvoj mezilidských vztahů, společných vzdělávacích, kulturních, sportovních a dalších volnočasových aktivit, veřejných služeb apod. Přestože program Phare CBC Česká republika Polsko ( ) byl zaměřen především na podporu velkých investičních projektů, v rámci tzv. Společného fondu malých projektů byly podporovány také menší neinvestiční projekty typu people-to-people. Na tyto malé projekty bylo vyčleněno maximálně 10 % z celkových finančních prostředků programu daného roku. V programu INTERREG IIIA Česká republika Polsko ( ) bylo na podporu nejmenších projektů určeno samostatné opatření v rámci Priority II s názvem Fond mikroprojektů. Do tohoto opatření bylo alokováno 15 % z celkových finančních prostředků, což představovalo příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 5,1 mil. EUR na celé období programu. Správu Fondu mikroprojektů vykonávalo 6 euroregionů v česko-polském příhraničí: Nisa, Glacensis, Praděd, Silesia, Těšínské Slezsko a Beskydy. Alokace určená pro Fond mikroprojektů byla rozdělena na šest částí podle velikosti území spravovaného jednotlivými euroregiony a každý z euroregionů nesl zodpovědnost za správné využití těchto prostředků na tomto území. V rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika součást programů přeshraniční spolupráce byl Fond mikroprojektů vyčleněn jako samostatná oblast podpory, do které bylo alokováno 20 % z celkových finančních prostředků programu celkem 43,8 mil. EUR. Stejně jako v předchozím programu i v tomto období funkci Správců Fondu mikroprojektů vykonávaly euroregiony. V tomto programu bylo realizováno přes malých projektů na obou stranách hranice. Fond mikroprojektů jako osvědčený pružný nástroj programů přeshraniční spolupráce určený k financování projektů menšího rozsahu a spravovaný euroregiony, které nesou odpovědnost za správné využití alokovaných prostředků, byl zahrnut i do programu INTERREG V-A Česká republika Polsko ( ). Za předpokladu splnění určitých podmínek do konce roku 2018 bude alokace činit opět 20 % z celkových finančních prostředků programu, což představuje 45,244 mil. EUR. Rekapitulace fondu malých projektů v Euroregionu Silesia v období Program Fond Alokace ERDF na projekty Počet schválených projektů Phare CBC CZ-PL Společný fond malých projektů EUR 135 INTERREG IIIA ČR Polsko Fond mikroprojektů EUR 147 Operační program přeshraniční spolupráce ČR PR EUR 505 Fond mikroprojektů Celkem EUR 787 Zástupci všech šesti česko-polských euroregionů se po celou dobu přípravy Fondu mikroprojektů pravidelně scházeli. Na setkání v Prudniku v dubnu 2015 byla projednávána problematika hodnocení projektových žádostí předkládaných do Fondu mikroprojektů. 6

9 Euroregion Silesia a jeho role Euroregion Silesia a jeho role v programech přeshraniční spolupráce V průběhu více než patnácti let své existence Euroregion Silesia získal velké zkušenosti, které v plné míře využívá i v rámci česko-polských přeshraničních programů. Euroregion se zapojuje do přípravy a realizace těchto programů, má své zastoupení v orgánech odpovědných za výběr projektů a monitorování programů (Monitorovací výbory) a své zkušenosti zúročuje zejména při správě fondů malých projektů. Úkoly Euroregionu Silesia v předvstupním programu Phare CBC byly po obou stranách hranice poněkud odlišné a byly omezeny pravidly tehdy platnými pro nečlenské země EU. Po vstupu obou zemí do EU a zapojení do programu iniciativy INTERREG IIIA se činnost euroregionu jako tzv. Správce Fondu mikroprojektů postupně sladila a dnes orgány obou částí euroregionu plní úkoly spojené se správou Fondu mikroprojektů ve vzájemné úzké spolupráci a na základě společně sdílené odpovědnosti, která je dána uzavřenou dohodou o spolupráci při správě Fondu mikroprojektů. Dle této dohody česká strana Euroregionu Silesia plní funkci vedoucího partnera zodpovědného za celý Fond vůči Řídícímu orgánu programu, tj. Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, přičemž uzavřená dohoda definuje vzájemné povinnosti české a polské strany euroregionu. Správa Fondu mikroprojektů na principu vedoucího partnera byla zavedena v období a stejným způsobem bude fungovat i v období Základní úkoly Euroregionu Silesia při administraci Fondu mikroprojektů: Fáze přípravy Fondu mikroprojektů zpracování základní dokumentace Fondu (Směrnice pro žadatele, Jednací řád Euroregionálního řídícího výboru apod.) ustavení Euroregionálního řídícího výboru (EŘV) výběr hodnotitelů pro hodnocení projektových žádostí Fáze propagace Fondu mikroprojektů a přípravy projektových žádostí poskytování a zveřejňování informací o Fondu mikroprojektů, a to formou seminářů, na internetových stránkách, v tisku, vydáváním propagačních materiálů apod. poskytování metodické pomoci při přípravě žádostí individuální konzultace, pomoc při vyhledání přeshraničního partnera Fáze příjmu a kontroly žádostí o dotaci příjem žádostí kontrola formálních náležitostí a přijatelnosti žádostí Každodenní úkoly spojené s administrací Fondu mikroprojektů plní český a polský sekretariát Euroregionu Silesia. V čele českého sekretariátu je Jana Novotná Galuszková (sedící vpravo), ředitelkou polského sekretariátu je Daria Kardaczyńska (sedící vlevo). Dalšími pracovníky sekretariátů jsou (přední řada zleva): Barbara Dobrzyniecka Puhacz (PL), Gabriela Lewak (PL), Elżbieta Łachmańska (PL), Karolina Maksymowicz (PL), Sabina Łukaszczykiewicz (PL). V zadní řadě zprava stojí Petra Hamelová (CZ), Iwona Paprotny (PL), Olga Sobotková (CZ), Roman Tománek (CZ), Agnieszka Zymelka (PL) a Agnieszka Domagała (PL). Fáze hodnocení a výběru žádostí o dotaci zajištění hodnocení žádostí prostřednictvím hodnotitelů podle nastavených kritérií zpracování podkladů pro jednání Euroregionálního řídícího výboru organizace zasedání Euroregionálního řídícího výboru, zpracování výstupů z jednání Fáze po rozhodnutí Euroregionálního řídícího výboru oznámení výsledků z jednání EŘV žadatelům příprava a uzavírání smluv o financování projektů s úspěšnými žadateli tzv. konečnými uživateli 7

10 Euroregion Silesia a jeho role Euroregion Silesia organizuje v rámci Fondu mikroprojektů semináře různého typu: většího rozsahu pro širší veřejnost, semináře na míru pro užší okruh potenciálních žadatelů z řad určitého typu subjektů, např. škol, nebo česko-polskou seznamku pro subjekty hledající přeshraniční partnery (na snímku) Fáze realizace projektů poskytování metodické pomoci při realizaci projektů specializované semináře pro konečné uživatele se zaměřením na realizační fázi projektů, individuální konzultace průběžná kontrola realizace projektů, kontrola výběrových řízení vyřizování případných žádostí o změny v projektech Fáze ukončení projektů poskytování metodické pomoci při přípravě žádostí o platbu a závěrečných zpráv specializované semináře pro konečné uživatele se zaměřením na závěrečnou fázi projektů, individuální konzultace kontrola a schvalování žádostí o platbu a závěrečných zpráv předkládání souhrnných žádostí o proplacení dotace na projekty se schválenou závěrečnou zprávou a žádostí o platbu proplácení dotace na účty konečných uživatelů Fáze po ukončení projektů provádění kontrol udržitelnosti u vybraného vzorku projektů Kromě výše uvedených úkolů ve vztahu k žadatelům/konečným uživatelům musí Správce Fondu mikroprojektů pravidelně zpracovávat monitorovací zprávy o průběhu Fondu, žádosti o proplacení výdajů na administraci Fondu, účastnit se jednání a metodických seminářů k implementaci programu apod. Činnost euroregionu jako Správce Fondu je kontrolována kontrolory (Centrem pro regionální rozvoj ČR a příslušným vojvodským úřadem), Řídícím a Národním orgánem a v neposlední řadě také příslušnými auditními orgány. 8

11 Fond mikroprojektů v období Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období V září 2015 byl po 7,5 letech ukončen Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia, který byl součástí Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Fond byl zahájen v dubnu 2008, kdy byla vyhlášena průběžná výzva k předkládání žádostí o dotaci. V rámci jednotlivých kol této výzvy, která byla finálně ukončena v lednu 2015, bylo předloženo více než 600 žádostí českých a polských žadatelů z území Euroregionu Silesia. V této kapitole vám nabízíme shrnutí základních informací, zhodnocení pozitiv a negativ Fondu mikroprojektů a celkovou statistiku více než sedmiletého období. Výchozí finanční rámec Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia Územní vymezení Fondu mikroprojektů Území Euroregionu Silesia je pro účely Fondu mikroprojektů vymezeno na české straně okresy Opava, Ostrava-město a Nový Jičín, na polské straně územím okresů ratibořského, vodislavského, hlubčického a rybnického a okresních měst Rybnik a Żory (viz červeně vyznačené území na mapě níže). Financování mikroprojektů Mikroprojekt byl definován těmito finančními limity dotace z prostředků EU: minimální dotace: EUR maximální dotace: EUR Euroregion Silesia Příspěvek z ERDF z toho (v EUR) (v EUR) na mikroprojekty na administraci česká část polská část Celkem

12 Fond mikroprojektů v období Maximální dotace z prostředků EU činila 85 % celkových způsobilých výdajů, přičemž polští žadatelé měli k dispozici dalších 10 % prostředků ze státního rozpočtu PR. Program neumožňoval zálohové platby a vzhledem k poměrně krátké době realizace mikroprojektů (maximálně 18 měsíců) ani průběžné financování. Žadatelé tak museli počítat s předfinancováním projektů z vlastních zdrojů. Dotace byla proplácena zpětně po ukončení projektu a schválení jeho závěrečného vyúčtování. Dotace byla proplácena v měně euro. Tematické zaměření a typy mikroprojektů V rámci Fondu mikroprojektů jako specifického nástroje financování nejmenších projektů v programu bylo možné realizovat projekty napříč všemi oblastmi podpory (viz str. 4). S ohledem na charakter Fondu mikroprojektů převažovaly měkké neinvestiční projekty, nicméně byly realizovány i menší investiční záměry v oblasti ochrany historického dědictví česko-polského příhraničí, infrastruktury cestovního ruchu či sportu. S úspěšnými projekty různého zaměření se můžete seznámit v kapitole Příklady dobré praxe. Podle způsobu zapojení přeshraničního partnera do přípravy, realizace a financování projektu byly rozlišovány tyto typy projektů: společné samostatně realizované. Společné projekty měly společný cíl, jejich aktivity a výdaje na ně byly rozděleny mezi partnery po obou stranách hranice a oba/všichni partneři předkládali svou žádost o dotaci z Fondu mikroprojektů. Samostatně realizované projekty byly zcela či z větší části realizovány pouze na jedné straně hranice a byly financovány pouze jedním z partnerů. I tyto projekty však musely mít uveden jasný přeshraniční dopad a úlohu přeshraničního partnera při přípravě a realizaci projektu. Typy žadatelů O dotaci z Fondu mikroprojektů mohly žádat veřejnoprávní a neziskové subjekty obce, města, sdružení obcí, školy všech stupňů, policejní jednotky i jednotky požární ochrany, hospodářské komory, spolky nejrůznějšího zaměření, jako např. tělovýchovné jednoty, spolky zaměřené na kulturu, volnočasové aktivity či regionální rozvoj, místní akční skupiny, kulturní domy, muzea, charitativní či církevní organizace apod. Žadatelem mohl být také sám euroregion jako Správce Fondu mikroprojektů, pokud realizoval aktivity nesouvisející s administrací Fondu. Tyto vlastní projekty však podléhaly přísnějšímu režimu kontroly jak ve fázi schvalování dotace, tak ve fázi schvalování závěrečného vyúčtování. Jak vyplývá z uvedeného grafu, mezi českými žadateli převažovaly subjekty místní samosprávy, školy všech stupňů a spolky. Typy českých žadatelů ve Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období obce/města/sdružení obcí 66 mateřské a základní školy spolky různého zaměření střední a vyšší odborné školy 15 vysoké školy 10 policie 7 hasiči (profesionální i dobrovolní) domy kultury, muzea 5 5 Počet projektů Euroregion Silesia - vlastní mikroprojekty hospodářské/obchodní komory střediska volného času domovy pro seniory charita, církev místní akční skupiny

13

14 Fond mikroprojektů v období Tematické zaměření: Zachování kulturního dědictví Tematické zaměření: Sport Tematické zaměření: Bezpečnost a ochrana obyvatel Tematické zaměření: Společná výchova Tematické zaměření: Společné vzdělávání Tematické zaměření: Společné plánování Tematické zaměření: Přeshraniční cestovní ruch Tematické zaměření: Kultura 12

15 Program INTERREG V-A Program INTERREG V-A Česká republika Polsko V rámci Evropské územní spolupráce, tj. Cíle 2 kohezní politiky Evropské unie v programovém období budou i nadále podporovány tři směry: přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Nově má tento cíl kohezní politiky své vlastní nařízení, které uvádí zvláštní ustanovení týkající se specifik mezinárodní spolupráce při čerpání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jedná se o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLA- MENTU A RADY (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce. Tak jako dalších jiných programů, i programů přeshraniční spolupráce se dotkl požadavek Evropské unie na propojení kohezní politiky s cíli hospodářské strategie Evropa 2020, který ve svém důsledku znamená větší tematickou koncentraci jednotlivých programů. Pro každý program mohly být vybrány maximálně 4 z 11 tematických cílů stanovených společným nařízením pro jednotlivé fondy (Nařízení č. 1303/2013) a v rámci tematických cílů pak pro každý program musely být stanoveny podrobnější investiční priority, které bude program realizovat. Pro program INTERREG V-A Česká republika Polsko byly vybrány tyto investiční priority (IP): IP 5b): Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů krizového řízení IP 8b): Podpora růstu podporujícího zaměstnanost rozvojem vnitřního potenciálu jako součásti územní strategie pro konkrétní oblasti, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zlepšení dostupnosti a rozvoje zvláštních přírodních a kulturních zdrojů IP 10: Investice do vzdělávání, odborné přípravy a školení za účelem získávání dovedností a celoživotního učení vypracováním a naplňováním společných programů vzdělávání, odborné přípravy a školení IP 11: Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a institucemi. Struktura programu INTERREG V-A Česká republika - Polsko Číslo osy Název prioritní osy v programu Alokace z ERDF Celkem 1. Společné řízení rizik ,4 % 2. Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti % 3. Vzdělání a kvalifikace ,5 % 4. Spolupráce institucí a komunit ,1 % 5. Technická pomoc % Celkem % ERDF = Evropský fond pro regionální rozvoj Změny v programu Nový program česko-polské přeshraniční spolupráce přináší oproti programu období určité změny. Jednou z nich je zpřísnění požadavků na přeshraniční aspekty projektů. Všichni příjemci budou mít povinnost splnit minimálně 3 ze 4 kritérií přeshraniční spolupráce (společná příprava, společná realizace, společné financování, společný personál) a Společný sekretariát (dříve Společný technický sekretariát) bude v průběhu realizace projektů kontrolovat jak naplňování těchto kritérií, tak skutečný přeshraniční dopad realizovaných projektů. Ke změně dochází také v systému předkládání projektových žádostí, kdy všichni žadatelé mají povinnost předložit na Společný sekretariát nejprve zpracovaný projektový záměr, ke kterému Společný sekretariát na základě předem stanovených kritérií vydá své stanovisko. Zpracování a následné předložení vlastní projektové žádosti je pak možné jen v případě kladného posouzení projektového záměru. Tento zdánlivě složitý dvoustupňový systém má žadatelům napomoci s přípravou vhodných projektů se skutečným přeshraničním dopadem a odpovídajících zaměření programu. Příjemnou novinkou je zavedení paušálů u přípravných, režijních a personálních výdajů. 13

16 Program INTERREG V-A Podporované území Území podporované novým programem zůstává beze změn, i nadále se tedy jedná o území kraje Libereckého, Pardubického, Královéhradeckého, Olomouckého a Moravskoslezského na české straně a na polské straně o Opolské vojvodství, část území Dolnoslezského vojvodství (subregiony: jelenohorský a wałbrzyský, okres strzelińský) a část území Slezského vojvodství (subregiony: bielský a rybnický, okres pszczyńský). Fond mikroprojektů Stejně jako v předchozích obdobích je součástí programu Fond mikroprojektů, který byl zaveden již v předvstupních česko-polských programech Phare CBC (pod názvem Společný fond malých projektů) a úspěšně realizován v rámci Iniciativy INTERREG IIIA i programu období A stejně jako dosud, i v novém období je správa Fondu mikroprojektů delegována na euroregiony, které jako tzv. Správci Fondu mikroprojektů budou plnit veškeré úkoly spojené s realizací této části programu a odpovídat za řádné využití alokovaných prostředků. V červnu 2015 se v Ostravě konal seminář pro všechny subjekty zapojené do implementace programu. Účastníci byli seznámeni mj. se všemi novinkami v programu a v rámci diskusního panelu zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR jako Řídícího orgánu programu a Ministerstva infrastruktury a rozvoje PR jako Národního orgánu odpověděli na dotazy účastníků. Alokace Fondu mikroprojektů Finanční alokace Fondu mikroprojektů z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj představuje 20 % rozpočtu programu, tj. 45,244 milionů EUR, z toho na mikroprojekty je určeno téměř 38,5 milionů eur. Rozdělení této alokace mezi jednotlivé euroregiony je znázorněno v dále uvedeném grafu. 14

17 Program INTERREG V-A Nisa CZ strana (v EUR) Glacensis Praděd PL strana (v EUR) Celková alokace ve výši 20 % je však rozdělena na dvě části v první fázi programu je pro Fondy mikroprojektů v jednotlivých euroregionech k dispozici ¾ cílové částky a zbývající ¼ bude přidělena po splnění předem definovaných podmínek, což bude vyhodnoceno ke konci roku V těchto podmínkách se mj. odráží požadavek na rozšíření okruhu žadatelů o dotaci z Fondu mikroprojektů a zavedení tzv. principu vedoucího partnera, který byl dosud povinný pouze u velkých individuálních projektů a pro euroregiony na úrovni celého Fondu mikroprojektů. Pokud některý z euroregionů stanovené podmínky k uvedenému termínu nesplní, zbývající část alokace neobdrží a tato bude využita na standardní projekty mimo rámec Fondu mikroprojektů. Tematické zaměření a finanční limity mikroprojektů Fond mikroprojektů se zaměřuje na projekty malého rozsahu tzv. mikroprojekty, a to jak neinvestičního, tak investičního charakteru. V novém programu mohou být mikroprojekty financovány z prostředků prioritních os 2, 3 a 4 (viz tabulka struktury programu), přičemž příslušný euroregion jako Správce Fondu mikroprojektů určí, zda využije všechny prioritní osy a v jaké míře. Dotace na mikroprojekt z ERDF je od EUR do EUR v případě mikroprojektů tematicky spadajících do prioritní osy 3 a 4 nebo do EUR v případě mikroprojektů tematicky spadajících do prioritní osy 2. V případě mikroprojektů s principem vedoucího partnera je maximální výše dotace dvojnásobná. Maximální dotace z prostředků ERDF činí 85 % celkových způsobilých výdajů. Vymezení vhodných aktivit v mikroprojektech Prioritní osa 2 zachování a obnova kulturních a přírodních atraktivit, směřující k jejich využití pro udržitelný rozvoj společného pohraničí podpora využití nehmotného kulturního dědictví infrastrukturní opatření pro přeshraniční zpřístupnění a využívání kulturního a přírodního dědictví příhraničního Silesia Těšínské Slezsko Beskydy regionu např. výstavba, rekonstrukce, přestavba a modernizace veřejně dostupné základní infrastruktury zpřístupňující a zvyšující využití přírodního a kulturního dědictví v odvětví cestovního ruchu (např. cyklostezky, naučné stezky), včetně doplňkové turistické infrastruktury usnadňující návštěvu kulturních a přírodních atraktivit (např. stojany pro kola, informační tabule apod.) společná informační, marketingová a propagační opatření v oblasti využití přírodních a kulturních zdrojů např. využití mobilních technologií pro společnou prezentaci a propagaci kulturních a přírodních atraktivit společného pohraničí (internetové stránky, mobilní aplikace apod.), společné kampaně propagující přírodní a kulturní atraktivity společného území, společná účast na veletrzích a obdobných propagačních akcích cestovního ruchu včetně pořízení nezbytných propagačních předmětů dlouhodobé povahy potřebných pro tento druh propagace (bannery, propagační stany apod.) evaluace, studie, strategie, plány směřující k využití přírodních a kulturních zdrojů Prioritní osa 3 příprava a realizace společného vzdělávání např. příprava, koordinace a realizace společných kurzů, praktické výu ky, vzdělávacích programů a dalších forem společného vzdělávání, realizace přeshraničních výměn učňů a studentů a pedagogických pracovníků mezi školskými zařízeními, systémová opatření v oblastí vzdělávání studie, strategie, výměna informací a zkušeností, vzájemné uznávání profesní kvalifikace spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a institucemi na trhu práce rozvoj jazykového vzdělávání v rámci školského systému výuka jazyka partnera (češtiny nebo polštiny) na základních, středních a vysokých školách včetně pořízení výukových materiálů, výměnné jazykové pobyty žáků a studentů Prioritní osa 4 aktivity v oblasti zvýšení úrovně informací o společném území např. propagace přeshraniční spolupráce a společného území (příprava společných publikací, internetových stránek apod.), a to i mimo programové území aktivity v oblasti dopravy např. společné plánování, optimalizace, zajištění bezpečnosti a propagace veřejné přeshraniční dopravy a přeshraniční nemotorové dopravy (pěších i cyklistických stezek a tras) aktivity v oblasti územního plánování a přípravy infrastrukturálních projektů aktivity v oblasti ochrany přírody a krajiny např. vzdělávací aktivity v oblasti přírody a krajiny aktivity v oblasti vzdělávání kooperační aktivity škol a vzdělávacích institucí, jejichž hlavním cílem je výměna zkušeností a dobré praxe, vzájemné poznání a návštěvy dětí i pedagogických pracovníků, realizace mimoškolních a zájmových aktivit dětí realizovaných školami, provádění osvěty a mimoškolního vzdělávání v nejrůznějších oblastech aktivity v oblasti kultury, sportu a organizace volnočasových aktivit 15

18 Program INTERREG V-A aktivity v oblasti poskytování veřejných služeb (včetně tvorby kooperačních sítí) např. společná řešení v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, spolupráce za účelem hospodářského rozvoje česko-polského příhraničí, spolupráce v oblasti bezpečnosti realizovaná záchrannými a bezpečnostními složkami aktivity v oblasti tvorby kooperačních sítí. Princip vedoucího partnera v mikroprojektech Princip vedoucího partnera u mikroprojektů je v Euroregionu Silesia novinkou. Tento princip spočívá v předložení jedné společné žádosti o dotaci na mikroprojekt za oba, resp. všechny partnery, pokud je jich více, přičemž žádost překládá vedoucí partner, na kterém se oba/všichni partneři mikroprojektu dohodli. V případě schválení mikroprojektu vedoucí partner uzavře s příslušným Správcem Fondu mikroprojektů smlouvu o financování mikroprojektu a tímto převezme odpovědnost za realizaci mikroprojektu jako celku. Dotace je proplácena vedoucímu partnerovi, který následně příslušnou část dotace postoupí svému partnerovi/svým partnerům. Typy mikroprojektů Vzhledem k zavedení principu vedoucího partnera i v mikroprojektech jsou ve Fondu mikroprojektů nově tyto 3 typy projektů: typ A: společný (= s vedoucím partnerem) o dotaci žádá vedoucí partner jménem obou/všech partnerů projektu typ B: partnerský o dotaci žádá každý z partnerů sám typ C: samostatný o dotaci žádá jen jeden z partnerů. Předkládání a schvalování mikroprojektů Žadatelé předkládají své žádosti o dotaci na mikroprojekt do příslušného Fondu mikroprojektů dle svého sídla, a to v termínech vyhlašovaných příslušnými Správci Fondu. Po provedení kontroly a hodnocení jsou žádosti schvalovány společným česko-polským Euroregionálním řídícím výborem zřízeným pro každý Fond mikroprojektů. Euroregionální řídící výbor může stanovit určité podmínky, za kterých je dotace schválena. S úspěšnými žadateli, tzv. konečnými uživateli příslušný Správce Fondu mikroprojektů uzavře smlouvu o financování. Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia Tematické zaměření Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období a alokace na mikroprojekty uvádí následující tabulka (tabulka neuvádí finanční prostředky určené na administraci Fondu): Prioritní osa Název prioritní osy Alokace v % Alokace na mikroprojekty v EUR 2. Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti 30 % CZ PL Vzdělání a kvalifikace 5 % 4. Spolupráce institucí a komunit 65 % CZ PL CZ PL Celkem 100 % Kdo je kdo ve Fondu mikroprojektů český Správce FM v Euroregionu Silesia: Euroregion Silesia CZ, Opava polský Správce FM v Euroregionu Silesia: Sdružení obcí povodí Horní Odry, Racibórz český kontrolor FM v Euroregionu Silesia: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, oddělení pro NUTS II Moravsko slezsko, Ostrava polský kontrolor FM v Euroregionu Silesia: Slezský vojvodský úřad, Katowice Řídící orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, odbor evropské územní spolupráce Národní orgán: Ministerstvo infrastruktury a rozvoje PR, odbor územní spolupráce Platební a certifikační orgán: Ministerstvo financí ČR, odbor Národní fond Auditní orgán: Ministerstvo financí ČR, odbor Auditní orgán 16

19 Srovnání Fondu mikroprojektů Srovnání Fondu mikroprojektů v programech česko-polské přeshraniční spolupráce Přestože hlavním cílem fondů malých projektů jako specifického pružného nástroje k financování projektů menšího rozsahu zůstává potřeba rozvíjet a podporovat spolupráci mezi komunitami na obou stranách hranice, jejich podmínky se v jednotlivých programech v průběhu let měnily. Následující tabulka nabízí srovnání Fondu mikroprojektů v rámci programu předchozího a současného období a zároveň tak zájemce o dotaci upozorňuje na základní aspekty a změny platné pro období ZÁKLADNÍ ASPEKTY OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - PR INTERREG V-A ČR - POLSKO FM v rámci programu samostatná oblast podpory 3.3 součást prioritních os 2, 3 a 4 Podíl FM z celého programu 20 % 20 % (15 % + 5 % dle plnění) Alokace ERDF pro FM na celé období programu 43,8 mil. EUR 45,244 mil. EUR Správce FM 6 euroregionů dle vymezeného území 6 euroregionů dle vymezeného území Typy mikroprojektů Minimální výše dotace z ERDF na mikroprojekt Maximální výše dotace z ERDF na mikroprojekt společný samostatný typ A: společný (s vedoucím partnerem) typ B: partnerský typ C: samostatný EUR EUR EUR v PO 2: v PO 3 a 4: Maximální podíl dotace z ERDF 85 % 85 % Příspěvek ze státního rozpočtu ČR (týká se českých žadatelů) Příspěvek ze státního rozpočtu PR (týká se polských žadatelů) Zálohové nebo průběžné financování mikroprojektů Financování výdajů paušálem Způsobilost výdajů na přípravu projektové žádosti Měna schválené a proplácené dotace z ERDF Povinný princip vedoucího partnera v mikroprojektech Kritéria přeshraniční spolupráce v mikroprojektech 0 % 0 % typ B, C: EUR typ A: EUR typ B, C: EUR typ A: EUR 10 % 5 % (v závislosti na rozhodnutí vlády PR) ne ne ano u mikroprojektů s dotací nad EUR ne ano režijní a personální výdaje ano u typu A ne u typu B a C EUR EUR ne společná příprava společná realizace ano u společných mikroprojektů (typ A) společná příprava společná realizace společný personál společné financování Použité zkratky: FM = Fond mikroprojektů ERDF = Evropský fond pro regionální rozvoj ČR = Česká republika PR = Polská republika PO = prioritní osa 17

20 10 otázek a odpovědí 10 otázek a odpovědí jak připravit a realizovat projekt z Fondu mikroprojektů Je každý projektový záměr s přeshraničním dopadem vhodný k financování z Fondu mikroprojektů? S ohledem na tematické zúžení programu v období není každý záměr s přeshraničním dopadem automaticky vhodný k financování a je nutné, aby odpovídal některé z prioritních os a opatření stanovených pro program. Z Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia lze realizovat projekty v rámci prioritních os 2, 3 a 4 (viz přehled na str. 16), a přestože opatření jednotlivých prioritních os nabízejí opravdu široké spektrum vhodných přeshraničních aktivit, doporučujeme vždy vhodnost projektového záměru konzultovat na sekretariátu euroregionu. 2. Potřebujeme ke každému projektu přeshraničního partnera nebo stačí, když náš projekt bude mít přeshraniční dopad? Účast přeshraničního partnera v projektu je vedle přeshraničního dopadu realizovaných aktivit základní podmínkou programů přeshraniční spolupráce. Každý projekt musí splnit 3-4 kritéria přeshraniční spolupráce, kterými jsou: společná příprava, společná realizace, společný personál a společné financování. Společné financování znamená, že podíl partnera/-ů z druhého státu je ve výši minimálně 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Ve Fondu mikroprojektů mohou být realizovány i projekty, které toto kritérium nesplňují (typ B a C). 3. Kdo může být přeshraničním partnerem projektu a jak ho najdeme? Ve Fondu mikroprojektů platí, že partner musí být z českopolského příhraničí, polský partner tedy konkrétně z území Slezského, Opolského nebo Dolnoslezského vojvodství. Dále se musí jednat o právnický subjekt veřejnoprávního nebo neziskového charakteru. U partnerů bez právní subjektivity, jako jsou např. polské základní či střední školy, musí být oficiálním partnerem jejich zřizovatel. Přeshraničního partnera byste měli dobře znát a důvěřovat mu. Přesto se nemusí vždy jednat o vašeho tradičního partnera, s kterým spolupracujete už delší dobu k projektu můžete přizvat i jiný subjekt, pokud by byl vhodnější. S vyhledáním partnera pro váš přeshraniční projekt vám může pomoci sekretariát euroregionu. 4. Na jakém území můžeme realizovat aktivity projektu? Aktivity by měly být, až na výjimky, realizovány na území podporovaném programem, tj. na vymezeném území česko-polského příhraničí (viz mapka na str. 14). Aktivity, které se mají uskutečnit mimo toto vymezené území České republiky a Polska nebo na území třetího státu, musí splnit určité podmínky: musí být uvedeny a zdůvodněny v projektové žádosti, musí mít přínos pro programové území a musí být schváleny Euroregionálním řídícím výborem. Zároveň je nutné výdaje realizované mimo podporované území sledovat, protože tyto výdaje nesmí na úrovni celého programu překročit 20 %. 5. Kdo nám může pomoci při zpracování projektové žádosti? Sekretariát euroregionu vám poskytne bezplatné konzultace při přípravě projektové žádosti, můžete se také zúčastnit seminářů, které euroregion pořádá. Pokud i přes tuto metodickou pomoc máte pocit, že žádost nezvládnete, můžete si zpracování žádosti objednat u externího zpracovatele. Na rozdíl od předchozího období však výdaje spojené s přípravou žádosti jsou způsobilé pouze u projektů s vedoucím partnerem (typ A), a to jen do výše 1 % celkových výdajů projektu. U projektů typu B a C jsou výdaje na přípravu projektové žádosti nezpůsobilé. 6. O kolik finančních prostředků z Fondu mikroprojektů můžeme žádat a jak ve Fondu mikroprojektů probíhá financování? Dotace z Fondu mikroprojektů je od EUR do EUR v případě projektů tematicky spadajících do prioritní osy 3 a 4 nebo do EUR v případě projektů tematicky spadajících do prioritní osy 2. V případě projektů s vedoucím partnerem (typ A) je maximální výše dotace dvojnásobná. Celkový rozpočet projektu nesmí přesáhnout dvojnásobek maximální výše dotace. Maximální dotace činí 85 % celkových způsobilých výdajů. Program neumožňuje zálohové platby ani průběžné proplácení výdajů při realizaci projektu z Fondu mikroprojektů. Již při předkládání žádosti musíte počítat s předfinancováním projektu z vlastních zdrojů. Dotace vám bude proplacena zpětně po ukončení projektu a schválení jeho závěrečného vyúčtování. Dotace je proplácena v měně euro. 7. Je ve Fondu mikroprojektů nějaké zjednodušené dokladování výdajů? V programu je nově zavedeno zjednodušené dokladování v podobě paušálů. Paušály lze uplatnit u dvou typů výdajů: režijních a personálních. Režijní (nepřímé) výdaje, jako je nájem kancelářských prostor a s tím související služby, kancelářské potřeby, poštovní, telefonické a bankovní poplatky apod., se uplatňují ve výši 15 % personálních výdajů projektu. Personální výdaje lze uplatnit buď v paušální výši do 20 % přímých výdajů, pokud však jsou plánovány vyšší personální výdaje, tato zjednodušená forma se neuplatní a skutečné personální výdaje v projektu je nutné řádně doložit. 8. Můžeme mít v projektu nějaké příjmy např. ze vstupného, kurzovného, konferenčních poplatků apod.? V rámci projektů, jejichž celkové způsobilé výdaje nepřekročí částku EUR, jsou s ohledem na převážně neinvestiční charakter projektů sledovány pouze příjmy, které vzniknou v průběhu realizace projektu. Tyto příjmy můžete použít jako 18

21 10 otázek a odpovědí zdroj spolufinancování projektu místo vlastních prostředků. Do výše vlastního podílu spolufinancování příjmy nemají vliv na výši dotace, pouze v případě, že příjmy překročí vlastní podíl spolufinancování, dochází ke krácení dotace o částku, o kterou příjmy vlastní podíl spolufinancování překročily. V projektové žádosti je nutné uvést kalkulaci předpokládaných příjmů a po ukončení realizace projektu je nutné doložit výši skutečně dosažených příjmů. 9. Kdo schvaluje žádosti o dotaci z Fondu mikroprojektů a jaká je šance dotaci získat? Žádosti o dotaci schvaluje tzv. Euroregionální řídící výbor, který je složen ze zástupců české a polské strany daného euroregionu a jako pozorovatelé činnost výboru sledují zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva infrastruktury a rozvoje PR. Euroregionální řídící výbor je ustaven v každém euroregionu a schvaluje žádosti z vymezeného území. Žádosti z území různých euroregionů si tak nekonkurují a šance získat dotaci na dobrý přeshraniční projekt je opravdu velká. Ve Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období byla úspěšnost žadatelů téměř 82 %. 10. Kdy můžeme začít s realizací projektu, od kdy jsou výdaje způsobilé a jak dlouho můžeme projekt realizovat? V programu není možné financování již ukončených projektů. S realizací tedy můžete začít buď po jeho schválení Euroregionálním řídícím výborem nebo i před, ale v tomto případě je nutné mít na mysli, že poslední aktivita projektu nesmí proběhnout před jeho samotným schválením a že projekt realizujete s určitým rizikem, že nebude schválen. Výdaje na realizaci projektu jsou způsobilé od následujícího dne po evidenci projektové žádosti v informačním systému. Doba trvání projektu je zpravidla 12 měsíců, v případě složitějších projektů může být doba trvání až 18 měsíců. Datum ukončení, které si žadatel stanoví sám v projektové žádosti, musí být reálné pro dosažení naplánovaných výsledků, musí odpovídat naplánovaným aktivitám a současně umožňovat jejich realizaci v odpovídající kvalitě. I přes určité tematické zúžení programu v období nabízí Fond mikroprojektů široké spektrum vhodných přeshraničních aktivit, které můžete s partnerem z druhé strany hranice společně realizovat. Na společné projektové aktivity můžete získat dotaci až EUR. Český a polský sekretariát Euroregionu Silesia vám poradí s přípravou projektové žádosti, odpoví na všechny otázky a případně pomůže s vyhledáním projektového partnera. Využijte šanci na získání dotace z Fondu mikroprojektů! 19

22

23

24

25

26

27

28 Příklady dobré praxe z období Projekty v oblasti sportu a volnočasových aktivit Název projektu: Název žadatele: Název partnera: Po stopách Robina Hooda spolupráce lukostřeleckých oddílů v Ostravě a Prudniku Tělovýchovná jednota Mariánské Hory Klub Sportowy Obuwnik, Prudnik [Sportovní klub Obuwnik, Prudnik] Schválená dotace z ERDF pro CZ žadatele: EUR Schválená dotace z ERDF pro PL partnera: EUR Termín realizace: 3/ /2011 Lukostřelecký oddíl TJ Mariánské Hory dlouhodobě spolupracuje s polským lukostřeleckým oddílem sportovního klubu z Prudniku (Euroregion Praděd). Oba oddíly se rozhodly zrealizovat společný projekt, v rámci kterého každý z partnerů uspořádal pět společných jednodenních lukostřeleckých závodů, český oddíl pak společné soustředění trenérů v Beskydech a polský partner čtrnáctidenní letní sportovní tábor u Baltského moře. Název projektu: Česko-polské jezdectví Název žadatele: Jezdecký klub Opava - Kateřinky Název partnera: Klub Jeździecki Zbrosławice [Jezdecký klub Zbrosławice] Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 5/ /2009 Jezdecký klub Opava Kateřinky dlouhodobě spolupracuje s polskými jezdci a trenéry, a proto se rozhodl zorganizovat dvoje závody s názvem Česko-polský pohár, které měly charakter parkurových závodů určených pro různé věkové kategorie jezdců a různé obtížnosti od stupně Z až po stupeň L. I přes velkou nepřízeň počasí se letních závodů zúčastnilo přes sto jezdců, podzimních pak dokonce ještě více. Projekt přispěl k prohloubení přeshraničních vztahů mezi jednotlivými oddíly a v neposlední řadě také ke zvýšení povědomí široké veřejnosti o jezdeckém sportu na obou stranách hranice. Přeshraniční spolupráce v oblasti sportu a volnočasových aktivit nabízí široké možnosti společných akcí, které přispívají ke smysluplnému trávení volného času a zároveň prohlubování vzájemných kontaktů všech věkových skupin obyvatel na obou stranách hranice. Z Fondu mikroprojektů bylo zrealizováno nepřeberné množství projektů, v rámci nichž se přeshraniční spolupráce odehrávala nejenom na bitevním poli formou příjemných a zábavných aktivit, které zároveň přispěly ke společnému vzdělávání a poznávání. Název projektu: GENS UNA SUMUS Jsme jedna rodina Název žadatele: Tělovýchovná jednota MSA Dolní Benešov Název partnera: Miasto Rydułtowy jako zřizovatel Ogniska Pracy Pozaszkolnej w Rydułtowach [Centrum mimoškolní činnosti v Rydułtowech] Schválená dotace z ERDF pro CZ žadatele: EUR Schválená dotace z ERDF pro PL partnera: EUR Termín realizace: 1/2009 9/2009 Tento společný projekt byl zaměřen na posílení spolupráce mezi šachisty na obou stranách hranice. Projekt obou partnerů byl zahájen kulturní akcí česko-polským plesem a poté již začal půlrok pravidelných společných tréninků českých a polských šachistů, konaných střídavě na obou stranách hranice. Své síly si šachisté mohli změřit na šachovém turnaji družstev základních a středních škol v Dolním Benešově, mezinárodním turnaji ve Fischerových šachách v Rydułtowech a mezistátním šachovém turnaji, který se odehrál v letní nedělní dopoledne na rydułtowském náměstí a byl tak pojat jako široká propagace šachového sportu. Projekt vyvrcholil dvěma týdenními šachovými pobyty s názvem Prázdniny se šachy, jedním v polské Brenně a druhým v rekreačním středisku ve Starých Hamrech. Název projektu: Přeshraniční tenis mládeže 2013 Název žadatele: Tělovýchovná jednota VD Start Ostrava - Poruba Název partnera: Klub Sportowy Mostostal Zabrze Holding SA w Zabrzu [Sportovní klub Mostostal Zabrze Holding a.s., Zabrze] Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 3/ /2013 Partneři projektu uskutečnili dva týdenní letní tenisové kempy a pět převážně dvoudenních turnajů pro různé věkové skupiny tenistů od 6 po 18 let. K cílům projektu patřilo především vzájemné porovnání sportovní výkonnosti polských a českých mladých tenistů a dále pak výměna zkušeností mezi trenéry v oblasti metodiky tréninků a práce s mládeží. V průběhu společných aktivit si trenéři obohatili škálu tréninkového procesu a ověřili si efektivitu své práce, což jistě do budoucna přispěje ke zpestření tréninků u obou partnerů. Při konání aktivit se ukázalo, že výkonnost českých tenistů je na vyšší úrovni, než je tomu u tenistů polských. Pozitivním výsledkem této spolupráce byla dohoda partnerů na hostování pěti polských tenistů v tenisovém klubu z Ostravy-Poruby. 26

29 Příklady dobré praxe z období Název projektu: Cyklisté bez hranic Název žadatele: SK VEHA TEAM, Rohov Název partnera: LUDOWY KLUB SPORTOWY BRYKSJUSZ GOŚCIECIN [Lidový sportovní klub BRYKSJUSZ, Gościecin] Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 10/ /2013 Základem projektu bylo především zajištění výměny zkušeností v oblasti tréninkových metod, zvýšení úspěchů cyklistů na tuzemských i zahraničních závodech a zkvalitnění tradičního cyklokrosového závodu Velká cena Rohova. Uskutečnily se dvě aktivity, přičemž první byla dvě společná šestidenní soustředění, která se konala za účasti vždy 21 cyklistických svěřenců z týmů obou partnerů v horském prostředí Moravskoslezských Beskyd. Nabranou sílu a nové zkušenosti mohli svěřenci zúročit při další aktivitě projektu, kterou byl cyklokrosový závod Velká cena Rohova konaný v září 2013 a určený pro amatérské i profesionální závodníky různých věkových skupin. Název projektu: Název žadatele: Název partnera: Triatlon cesta k přátelství Moravskoslezský krajský triatlonový svaz o.s. Klub Rekreacyjno-Sportowy Towarzystwa Krzewienia Kultury Fizycznej TRIATHLON DĄBROWA GÓRNICZA [Rekreačně-sportovní klub Společnosti pro šíření tělesné kultury TRIATHLON, Dąbrowa Górnicza] Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 1/ /2012 Název projektu: CZECH + POLISH = CLIMBING Název žadatele: Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Kopřivnice Název partnera: Raciborskie Stowarzyszenie Wspinaczkowe [Ratibořské horolezecké sdružení] Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 10/2011 2/2013 Obecným cílem projektu byl rozvoj mezilidských vztahů, bourání bariér a preventivní působení v oblasti patologických jevů. Jeho konkrétním obsahem pak byla společná setkání v České republice i Polsku, jejichž náplní byly zejména nejrůznější formy lezeckých aktivit. Na začátku projektu bylo vyškoleno deset lezeckých instruktorů, kteří po celou dobu garantovali profesionální a bezpečný průběh lezeckých aktivit. V rámci projektu byl také vytvořen Česko-polský průvodce lezeckých lokalit příhraničních oblastí obou zemí. Projekt řešil vzájemný rozvoj spolupráce obou partnerů, a to na úrovni mládežnické výchovy (společné 5denní soustředění), na úrovni trenérsko-metodické (setkání a společná výměna zkušeností) a na úrovni sportovní (organizace 2 závodů na české straně a 1 závodu v Polsku). Hlavním cílem projektu bylo nastartování intenzivnější spolupráce a rovněž navázání osobních vztahů členů obou partnerů. Název projektu: DISCGOLF BEZ HRANIC - Rozšíření turistické nabídky outdoorových aktivit v česko-polském příhraničí Název žadatele: Město Budišov nad Budišovkou Název partnera: Gmina Mszana Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 2/2015 6/2015 Realizací tohoto projektu došlo k rozšíření turistické nabídky outdoorových aktivit a zatraktivnění území Budišovska v rámci česko-polského příhraničí. Stěžejním tématem projektu se stala nová sportovní disciplína zvaná discgolf, aktivita pro všechny generace bez rozdílu věku, která v poslední době zažívá velký rozkvět. V rámci projektu bylo vybudováno jedinečné 18jamkové discgolfové hřiště v místním lesoparku, které bylo využito při konání dvou česko-polských turnajů jeden při příležitosti slavnostního otevření, druhý za účasti dětí obou partnerů projektu. Jako dílčí výstup projektu byl zpracován informačně-propagační leták ve třech jazykových mutacích. 27

30 Příklady dobré praxe z období Přeshraniční spolupráce v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatel česko-polského příhraničí Prevence rizik a společná ochrana obyvatel příhraničí byly jednou z nejvýrazněji podporovaných oblastí v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Také ve Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia nebyly projekty tohoto typu výjimkou. Nositeli těchto projektů byly profesionální složky integrovaného záchranného systému, dobrovolné hasičské sbory i obce. Přeshraniční spolupráce policejních složek Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se svými polskými kolegy ze Slezského, Opolského a Dolnoslezského vojvodství od roku 2009 realizovalo šest tematicky různých přeshraničních projektů určených k zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel i návštěvníků česko-polského příhraničí. Přehled realizovaných projektů je uveden v následující tabulce: Název projektu Mezinárodní konference Community Policing Zkvalitnění společného pracoviště v Chotěbuzi Problémy sociálního vyloučení na česko-polské hranici senioři v bezpečí Bezpečně na silnicích v příhraničí podpora prevence a společné řešení problémů Zvýšení kvality zásahových jednotek v česko-polském příhraničí Čtyřnozí příslušníci pro bezpečnost příhraničí Název polského partnera Komenda Wojewódzka Policji we Wrocławiu Komenda Wojewódzka Policji w Katowicach Komenda Wojewódzka Policji w Opolu Komenda Wojewódzka Policji w Katowicach Schválená dotace z ERDF Období realizace EUR 5/ / EUR 9/ / EUR 9/2010 2/ EUR 5/2011 6/2012 Szkoła Policji w Katowicach EUR 11/2011 4/2013 Komenda Wojewódzka Policji w Katowicach EUR 1/2014 4/2015 Prvním, zdánlivě nesmělým pokusem byl projekt s názvem Mezinárodní konference Community Policing, realizovaný ve spolupráci s policií Dolnoslezského vojvodství se sídlem ve Vratislavi. Cílem projektu bylo prostřednictvím konference a propagačních materiálů seznámit širokou veřejnost s filozofií nového způsobu policejní práce, která je postavena na široké spolupráci s veřejností. Poté následoval společný projekt kriminálních útvarů moravskoslezské a opolské policie, z polské strany zaměřený na předcházení negativním jevům spojeným s bezdomovectvím, alkoholismem a narkomanií a z české strany zaměřený na ochranu seniorů. Projekt české policie se nazýval Problémy sociálního vyloučení na česko-polské hranici senioři v bezpečí. Polským partnerem dalších dvou projektů byla policie Slezského vojvodství se sídlem v Katovicích. Jak napovídá název jednoho z projektů Zkvalitnění společného pracoviště v Chotěbuzi, jeho cílem bylo zlepšit podmínky policejní práce na jediném společném česko-polském policejním pracovišti v České republice. V rámci projektu dopravní složky moravskoslezské policie s názvem Bezpečně na silnicích v příhraničí podpora prevence a společné řešení problémů bylo zakoupeno vybavení pro prevenci a řešení dopravních přestupků v česko-polském příhraničí, bylo provedeno deset společných preventivních dopravně bezpečnostních akcí včetně distribuce informačních a edukativních materi- V rámci projektu Bezpečně na silnicích v příhraničí podpora prevence a společné řešení problémů proběhly na různých místech česko-polského příhraničí společné preventivní dopravně bezpečnostní akce. 28

31

32 Příklady dobré praxe z období Propagace česko-polského příhraničí Česko-polské příhraničí je půvabným a ojedinělým zákoutím Evropy, kde se protínají vlivy tří různých jazyků a kultur polské, české a německé, a i když historie nebyla k němu příliš ohleduplná, je toto území atraktivní pro obyvatele i návštěvníky. Mnoho subjektů na území Euroregionu Silesia vyvíjí nejrůznější propagační aktivity, jejichž cílem je jak posílení lokálního patriotismu obyvatel na obou stranách hranice, tak zvýšení zájmu turistů o tuto příhraniční oblast. Z Fondu mikroprojektů byly financovány projekty s propagačními aktivitami různého typu i rozsahu, od vydávání propagačních materiálů, přes prezentace na výstavách a veletrzích různými formami až po vytvoření mobilních aplikací či projekce vytvořených filmů. Výstupy propagačních aktivit jsou vždy dostupné minimálně ve dvou jazycích, tj. češtině a polštině a v mnoha případech prezentují obě strany hranice jako společné území nerozdělené státní hranicí. Název projektu: Název žadatele: Název partnera: Mobilní průvodce - podpora cestovního ruchu na území MAS Opavsko a LGD Płaskowyż Dobrej Ziemi Místní akční skupina Opavsko Stowarzyszenie Lokalna Grupa Działania Płaskowyż Dobrej Ziemi [Místní akční skupina Płaskowyż Dobrej Ziemi ] EUR Schválená dotace z ERDF: Termín realizace: 10/ /2012 Cílem projektu bylo zmapování území, na kterém obě partnerské místní akční skupiny působí, a následné vytvoření mobilního průvodce a interaktivních map. Výstupy mapují řadu zajímavých historických, přírodních a kulturních památek na vymezeném území Euroregionu Silesia. Jsou dostupné ve čtyřech jazykových mutacích a lze si je stáhnout na stránkách v sekci Turistika. Název projektu: Opava známá i neznámá Název žadatele: Statutární město Opava Název partnera: Miasto Racibórz Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 7/ /2014 Projekt byl zaměřen především na propagaci Opavy za účelem rozvoje cestovního ruchu a zvýšení povědomí o této perle Slezska u příležitosti jejích 790 let. V rámci projektu byl natočen film s poetickým názvem Opava po proudu krás, Slezské zemské muzeum v Opavě, otevřené již v roce 1814, je nejstarší muzejní institucí na území České republiky. Návštěvníkům nabízí šest expozičních budov a areálů na různých místech, přičemž v hlavní historické budově v Opavě se lze prostřednictvím stálé historicko-přírodovědné expozice seznámit s historií Slezska. Cílem projektu bylo zpřístupnění stálých expozic muzea pro zahraniční návštěvníky a výměna zkušeností českých a polských muzejníků. Projekt byl zahájen společným workshopem Zatraktivnění forem muzejní prezentace pro zahraniční návštěvníky ve Slezsku. Hlavním prostředkem naplnění cíle projektu bylo vytvoření série tištěných průvodců po jednotlivých expozicích a vybudování základních prvků informačního systému po areálech, a to v jazyce českém, polském, anglickém a německém. Tyto dva základní nástroje měly za cíl usnadnit návštěvníkům orientaci v často složitém terénu, v němž se expozice nacházejí (členitá budova, rozsáhlý park apod.) a především pokterý prostřednictvím pěti samostatných, tematicky zaměřených částí představuje Opavu historickou, kulturní, sportovní, atraktivní a také její bezprostřední okolí. K jednotlivým částem filmu vznikly i krátké spoty, vhodné k prezentacím např. na veletrzích cestovního ruchu. Film byl vyroben ve čtyřech jazykových mutacích (češtině, polštině, angličtině a němčině) a kromě propagačního účelu má sloužit také ke vzdělávání v hodinách dějepisu, zeměpisu či při výuce cizích jazyků na školách na obou stranách hranice. Jednotlivé části filmu je možné shlédnout na internetových stránkách města kompletní DVD je k dostání v opavském informačním centru. Název projektu: Open Gates to Silesian Museum Název žadatele: Slezské zemské muzeum Název partnera: Muzeum w Raciborzu Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 1/2010 6/2012 moci odstranit jazykovou bariéru, která je pro zahraniční turisty důležitou překážkou návštěvy nebo porozumění expozici. 30

33 Příklady dobré praxe z období Projekty Sdružení obcí Hlučínska a polských sousedních obcí Na propagaci česko-polského příhraničí se mnoha projekty velkou měrou podílelo Sdružení obcí Hlučínska s partnerskými obcemi na polské straně - Kietrz, Krzanowice, Krzyżanowice a Pietrowice Wielkie. V rámci osmi projektů bylo vydáno velké množství propagačních materiálů, jako např. česko-polská publikace Vítejte na Hlučínsku/Vítejte v gminách, cyklomapy či filmový dokument, byla vytvořena mobilní aplikace, území bylo společně prezentováno na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Katovicích, v rámci společných malířských a fotografických plenérů vznikla díla místních amatérských umělců, která byla prezentována formou výstav a kalendáře, a pro uchování a další šíření lidových tradic byl vydán Zpěvník hlučínských a polských lidových písní spojený s vystoupeními na kulturních festivalech a v nákupních centrech velkých měst na obou stranách hranice. Název projektu Schválená dotace z ERDF Období realizace Partnerstvím k poznávání regionu EUR 9/ /2012 Na kole bez hranic EUR 9/ /2012 Partnerstvím k propagaci regionu EUR 7/2012-4/2013 Festival přeshraniční kultury EUR 1/ /2013 Propagací a výměnou zkušeností k rozvoji regionu Hlučínska a partnerských gmin EUR 10/2013 5/2014 Česko - polský příběh na mapě regionu Hlučínska a čtyř partnerských gmin EUR 6/2013 7/2014 Hlučínsko a polské gminy očima malířů a fotografů EUR 7/ /2014 Přijeďte nás navštívit aneb zazpívejme si hlučínské a polské lidové písně EUR 3/2015 6/2015 V průběhu realizace všech projektů se konala pravidelná setkání partnerů Společná prezentace na veletrhu Regiontour v Brně (leden 2013) Vernisáž výstavy fotografií a obrazů českých a polských amatérských tvůrců (červenec 2014) Lidové písně v podání českých a polských dětí v obchodním centru Breda & Weinstein v Opavě (červen 2015) 31

34

35 Příklady dobré praxe z období Odborná problematika v přeshraničních projektech V rámci Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia byly realizovány odborně zaměřené projekty, které prostřednictvím výzkumů, studií, databází, aplikací či odborných seminářů přispěly k řešení společných problémů a dalšímu rozvoji česko-polského příhraničí. Název projektu: Exportní potenciál v česko-polském pohraničí Název žadatele: Česko-polská obchodní komora Název partnera: Samorząd Województwa Opolskiego jako zřizovatel organizace Opolskie Centrum Rozwoju Gospodarki [Opolské vojvodství jako zřizovatel Opolského centra rozvoje hospodářství] Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 9/2011 3/2012 Projekt vznikl z důvodu potřeby podpory vzájemného obchodu mezi Českou a Polskou republikou v příhraniční oblasti. Impulzem byly podněty, dotazy a požadavky podnikatelů, které přicházely do Česko-polské obchodní komory a také snaha Opolského centra rozvoje hospodářství podpořit hospodářskou spolupráci firem z Opolského vojvodství s firmami českými. Hlavním výstupem projektu byla vytvořená česko-polská aplikace s aktivní databází podnikatelských subjektů členěných do dvanácti odvětví: Doprava; Energetický průmysl včetně OZE (Obnovitelné zdroje energie); Služby; Potravinářský průmysl; Stavebnictví; Turistika, sport, zdraví; Dřevařský průmysl; IT; Strojírenský průmysl; Chemický průmysl; Obchod; Zemědělství, zahradnictví. Smyslem této aplikace bylo usnadnit podnikatelům v česko-polském příhraničí navázat obchodní kontakty prostřednictvím internetu. Součástí projektu byla organizace tří workshopů zaměřených na právní a daňovou problematiku spojenou s podnikáním právnických a fyzických osob jak na české, tak na polské straně. Název projektu: Oderské fórum Forum Odrzańskie Název žadatele: Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje z.s. Název partnera: Stowarzyszenie na Rzecz Rozwoju Żeglugi Śródlądowej i Dróg Wodnych Rada Kapitanów Żeglugi Śródlądowe [Sdružení pro záležitosti rozvoje vnitrozemské plavby a vodních cest Výbor kapitánů vnitrozemské plavby] Schválená dotace z ERDF: EUR Termín realizace: 3/2015 6/2015 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a polské Sdružení pro záležitosti rozvoje vnitrozemské plavby a vodních cest uzavřeli v roce 2014 dohodu o spolupráci, jejímž obsahem je společné prosazování záměru splavnění řeky Odry v přeshraničním úseku Kędzierzyn-Koźle Ostrava. Hlavním cílem projektu bylo iniciování diskusní česko-polské platformy v podobě půldenního semináře příznačně nazvaného ODERSKÉ FÓRUM FORUM ODRZAŃSKIE. Seminář se symbolicky konal v polských Chałupkách, kde Odra překračuje hranici obou států. Semináře se zúčastnilo více než sto účastníků a nechyběli mezi nimi takoví významní hosté jako např. zmocněnec vlády pro Moravskoslezský a Ústecký kraj, náměstek ministra životního prostředí ČR, představitel Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva infrastruktury a rozvoje PR, představitelé Moravskoslezského kraje, Opolského vojvodství a Slezského vojvodství a další. Účastníci semináře obdrželi informační materiál, který shrnuje základní informace o možnosti prodloužení existující Oderské vodní cesty o úsek od posledního přístavu Kędzierzyn-Koźle až po Ostravu. Název projektu: Název žadatele: Název partnera: Výzkum cestovního ruchu na česko-polském pohraničí, šance na odbornou přípravu společné turistické nabídky KLACR o.s. Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna [Opolská regionální turistická organizace] EUR Schválená dotace z ERDF: Termín realizace: 5/2012 4/2013 Projekt byl zaměřený na zlepšení a profesionalizaci cestovního ruchu v českopolském příhraničí, a to prostřednictvím komplexního výzkumu cestovního ruchu s cílem získat přesné informace týkající se intenzity cestovního ruchu, kvality obsluhy, očekávání turistů v lokálním i regionálním měřítku apod. Výsledky výzkumu prováděného v místech s velkou koncentrací turistů na obou stranách hranice byly shrnuty do studie zpracované v české a polské verzi. Na závěrečné konferenci byly zhodnoceny výstupy projektu. 33