NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2017/2124(INI)

Transkript

1 Evropský parlament Hospodářský a měnový výbor 2017/2124(INI) NÁVRH ZPRÁVY o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2016 (2017/2124(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Jonás Fernández PR\ docx PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI_ReportsOtherInst OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 3 PE v /7 PR\ docx

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2016 (2017/2124(INI)) Evropský parlament, s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky za rok 2016, s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (ECB), zejména na články 3 a 15 tohoto statutu, s ohledem na čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu (COM(2016)0727), s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje (Montiho zpráva), s ohledem na diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU, s ohledem na postup při makroekonomické nerovnováze, s ohledem na článek v Ekonomickém bulletinu ECB s názvem MFI lending rates: pass-through in the time of non-standard monetary policy (Úrokové sazby měnových finančních institucí: přenesené sazby v časech nestandardní měnové politiky) (vydání 1/2017), s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru o evropském průmyslu a měnové politice, s ohledem na zprávu organizace Transparency International s názvem Two sides of the same coin? Independence and accountability of the European Central Bank (Dvě strany jedné mince? Nezávislost a odpovědnost Evropské centrální banky), s ohledem na vysvětlující internetovou stránku ECB s názvem Co jsou peníze?, s ohledem na dohodu ECB o nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA), která byla zveřejněna dne 19. června 2017, s ohledem na projev prezidenta Evropské centrální banky ze dne 6. dubna 2017, s ohledem na čl. 127 odst. 5 SFEU, s ohledem na čl. 127 odst. 2 SFEU, s ohledem na zpětnou vazbu ECB k názoru Evropského parlamentu, který byl uveden v jeho usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2015, PR\ docx 3/7 PE v01-00

4 s ohledem na čl. 132 odst. 1 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0000/2017), A. vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na svém zasedání, které se konalo ve dnech 9. a 10. března 2016, přijala další opatření na podporu měnového stimulu, mezi něž se řadí 1) snížení základních úrokových sazeb ECB a snížení sazby vkladové facility na -0,4 %, 2) rozšíření objemu měsíčních nákupů v rámci programu nákupu aktiv (APP) na 80 miliard EUR, 3) začlenění nového programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru do programu APP za účelem nákupu dluhopisů denominovaných v eurech s investičním stupněm, které emitují nebankovní podniky usazené v eurozóně a 4) nová série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO), které budou mít splatnost čtyři roky; B. vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na svém zasedání, které se konalo ve dnech 7. a 8. prosince 2016, rozhodla prodloužit horizont programu nákupu aktiv v měsíčním objemu 60 miliard EUR od dubna 2017 do prosince 2017 nebo podle potřeby i na delší dobu a v každém případě dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která bude v souladu s jejím střednědobým cílem; C. vzhledem k tomu, že podle makroekonomické prognózy Eurosystému z června 2017 bude meziroční inflace v eurozóně měřená HICP zřejmě dosahovat v roce 2017 hodnoty 1,5 %, v roce ,3 % a v roce ,6 %; D. vzhledem k tomu, že ECB ani v jednom ze čtyř let od roku 2013 nesplnila svůj inflační cíl ve výši 2 %, a předpokládá, že tohoto cíle nedosáhne dřív než v roce 2020; E. vzhledem k tomu, že v roce 2016 činil čistý zisk ECB 1,19 milionu EUR oproti 1,08 milionu EUR v roce 2015; F. vzhledem k tomu, že hlavní podíl na tomto čistém zisku má výnos z úroků v rámci programu nákupu aktiv; 1. poukazuje na federální povahu ECB, která vylučuje uplatnění práva veta členských států, což bance umožňuje rázně jednat při řešení krize; 2. kladně hodnotí měnovou politiku, kterou ECB vedla v období let , pokud jde o její přínos k hospodářskému oživení, kdy zabránila deflaci, zachovala příznivé finanční podmínky a udržela finanční stabilitu a řádné fungování platebních systémů; 3. připomíná, že podle Eurostatu činila průměrná inflace v roce 2016 pouze 0,2 %, zatímco inflace bez cen energií byla na úrovni 0,9 %; 4. vyjadřuje znepokojení nad tím, že ECB pravděpodobně v nejméně šesti po sobě jdoucích letech nedosáhne svého inflačního cíle a nejméně do roku 2020 zůstane pod úrovní střednědobého cíle ve výši 2 %, a to navzdory tomu, že vede velmi akomodativní měnovou politiku, z čehož vyplývá, že hospodářství nevyužívá svou kapacitu v plném rozsahu; 5. uznává, že bez balíčku opatření ECB by byla inflace v průměru téměř o 0,5 % nižší, než PE v /7 PR\ docx

5 je její v současné době předpokládaná míra na období let ; 6. souhlasí s ECB, že k dosažení inflačního cíle jsou zapotřebí podpůrné fiskální politiky a sociálně vyvážené reformy zaměřené na posílení produktivity; 7. je přesvědčen, že k tomu, aby bylo možné rychleji se přiblížit inflačnímu cíli, je třeba zvážit dodatečná politická opatření, mimo jiné zvýšení objemu měsíčních nákupů, začlenění nákupu akcií do programu nákupu aktiv a rozšíření programu TLTRO na domácnosti prostřednictvím úvěrů bez konečné splatnosti s nulovou úrokovou sazbou; 8. žádá ECB, aby zvážila, zda nedoplnit svůj cíl v oblasti cenové stability o cíl v podobě růstu nominálního HDP; 9. připomíná, že ECB musí v souladu s článkem 3 svého statutu podporovat obecnou hospodářskou politiku v Unii, a to i pokud jde o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu, jak je uvedeno v článku 3 SEU; 10. konstatuje, že růst HDP v eurozóně je mírný v roce 2015 dosáhl 2 % a v roce ,8 % a podle předpovědí uvedených v hospodářské prognóze Komise z jara 2017 zůstane růst HDP pod hranicí 2 % nejméně do roku 2019; 11. zdůrazňuje, že ze světového ekonomického výhledu Mezinárodního měnového fondu z dubna 2017 vyplývá, že produkční mezera eurozóny činila v roce ,2 % potenciálního HDP, přičemž tato mezera bude záporná až do roku 2019; 12. poukazuje na příznivý vliv měnové politiky ECB na růst, zaměstnanost a financování nákladů členských států, nefinančních společností a domácností; 13. konstatuje, že podle ECB je hospodářské oživení v eurozóně závislé na poklesu cen ropy a na měnové politice ECB, na základě čehož se k růstu v období připočítá 1,7 %, aniž by doposud měla fiskální politika zásadní pozitivní přínos; 14. domnívá se, že měnová politika sama o sobě nepostačuje k udržitelnému, stabilnějšímu a inkluzivnějšímu hospodářskému oživení, a že je proto v souvislosti s mírně kladnou fiskální pozicí eurozóny třeba podporovat investice z veřejných i soukromých zdrojů, jak navrhuje Komise; 15. zdůrazňuje, že zatímco se snížila nezaměstnanost, agregátní poptávka v eurozóně je nadále utlumená, což je z velké části způsobeno nárůstem málo kvalitních, dočasných a špatně placených pracovních míst; vyzývá ECB, aby zhodnotila, do jaké míry tento jev zpomaluje hospodářské oživení, a posoudila možnosti, jak stimulovat poptávku navzdory stagnaci mezd; 16. zdůrazňuje, že nadměrné přebytky běžného účtu v některých členských státech je nutné korigovat pomocí vhodných fiskálních politik; 17. zdůrazňuje, že ačkoli růst peněžního agregátu M1 činil v roce ,8 %, meziroční růst peněžního agregátu M3 nadále činí pouze 5 %, což svědčí o tom, že transmise měnové politiky není zcela účinná; 18. uznává, že měnová politika efektivně snížila úvěrové náklady a pomohla zlepšit přístup PR\ docx 5/7 PE v01-00

6 společností i domácností k financím; domnívá se však, že vzhledem k nedostatečné poptávce po úvěrech v eurozóně je vliv této politiky omezený; 19. zdůrazňuje, že sazby u velmi malých úvěrů od roku 2015 nadále klesají rychleji než sazby u velkých úvěrů, což přispívá k dalšímu zužování rozpětí mezi velmi malými a velkými úvěry; mimoto konstatuje, že rozpětí mezi sazbami u malých a velkých úvěrů je nyní ve všech zemích eurozóny podobné; 20. souhlasí s ECB v tom, že ziskovost banky závisí na jejím obchodním modelu bez ohledu na nízké úrokové sazby; 21. uznává, že současná politika nízkých úrokových sazeb má příznivý vliv na úroveň úvěrů v selhání; vyzývá k přijetí evropské strategie zahrnující sekundární trh pro úvěry v selhání s cílem snížit zátěž, která je v některých členských státech s těmito úvěry spojená; 22. zastává názor, že jak je uvedeno v usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU 1 za běžné a spořicí účty by uživatelé neměli platit poplatky, pokud s nimi nejsou spojeny žádné zvláštní služby; 23. upozorňuje ECB na potřebu dostatečně širokého pokrytí nedávných zátěžových testů vzhledem k řešení problémů některých bank nebo jejich likvidaci; 24. vítá zlepšení, kterých ECB dosáhla při zveřejňování seznamu cenných papírů držených Eurosystémem v rámci programu ECB pro nákup cenných papírů podnikového sektoru; 25. vyzývá ECB, aby zašla ještě o krok dál a zajistila naprostou transparentnost objemů a kritérií způsobilosti, pokud jde o případnou účast malých a středních podniků; 26. vybízí ECB, aby přijala opatření za účelem sladění nákupů v rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru se závazkem EU řešit problematiku změny klimatu; 27. souhlasí s tím, že dobře fungující, diverzifikovaný a integrovaný kapitálový trh by podpořil transmisi jednotné měnové politiky; vyzývá k úplnému dokončení a provádění unie kapitálových trhů a bankovní unie; 28. vítá kladné stanovisko ECB k rychlému zřízení evropského systému pojištění vkladů coby třetího pilíře plnohodnotné bankovní unie; zdůrazňuje, že tento systém pomůže dále posílit a zabezpečit finanční stabilitu; 29. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přistoupit k vytvoření skutečně evropských a bezpečných aktiv pro bankovní unii eurozóny; 30. vítá změnu článku 22 statutu ECB, jejímž cílem je poskytnout právní základ pro to, aby Eurosystém mohl v rámci navrhované reformy struktury dohledu nad ústředními protistranami plnit svou úlohu emisní centrální banky; 31. souhlasí s ECB, pokud jde o význam fyzických peněz coby jediného legálního platidla, 1 Přijaté texty, P8_TA(2017)0027. PE v /7 PR\ docx

7 a připomíná všem zemím eurozóny, že euromince a eurobankovky nelze při transakcích odmítat; 32. bere na vědomí probíhající debatu o digitální měně centrální banky či digitální měnové bázi ; vybízí Komisi a ECB, aby posoudily potenciál takových systémů; 33. naléhavě vyzývá ECB k podpoře Řecka, např. zajištěním způsobilosti řeckých podniků pro program nákupu cenných papírů podnikového sektoru a zařazením řeckých státních dluhopisů do programu nákupu aktiv; 34. vyzývá ECB, aby posoudila veškeré důsledky vystoupení Spojeného království z EU a aby byla připravená podpořit banky při přesunu jejich aktivit do eurozóny; považuje za krajně důležité posílit dohled nad zúčtováním vzájemných operací v eurech mimo eurozónu; 35. je přesvědčen, že zisky ECB z měnových příjmů by měly být považovány za rozpočtový zdroj EU, neboť jsou přímo spojené s plně rozvinutou ojedinělou evropskou politikou; 36. domnívá se, že rostoucí počet povinností a úkolů ECB si žádá, aby byla ECB vůči Parlamentu transparentnější a více se mu zodpovídala; 37. je znepokojen skutečností, že poskytování nouzové pomoci v oblasti likvidity není dostatečně jasné a transparentní; 38. žádá ECB, aby zveřejňování svých rozhodnutí, doporučení a stanovisek učinila pravidlem, a výrazně tak snížila počet výjimek ze zveřejňování informací; 39. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance. PR\ docx 7/7 PE v01-00